1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v pondělí 25. května 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iisty
přodplšpí se
v Praže v alhlnistra
měsíé .. . . . . pi
sa čtrrt leta. . . . . 6 K —
s dvojí čenáškou
na měsle
5
article
.. . . K 5oh
.. . . K 5oh
na čtrrt lela
va sllalkich:
na měsíe . . . . . . 2 K. 30h
Poštou:
za mělaíe
na čtvri leta . . . . 9 K 60h
s dvojí zlsilkou
na měsíe
.. . Ke
na čtrrt neets
6
article
Valná hromada Ústřední Matice
školské.
Valná hromada Ústřední Matice
školské.
Nejdůležitější tato naše národní instiluc
má svě valné schůze mimořádné důležitosti. Pr
nich koná se povšechná přehlídka působení její
v minulém roce a pohliží se do budouena, co
nutno vykonati. Proto také valná hromada
Ústřední Matice školské neznamená jen plnění
formalit, stanovami předepsaných, nýbrž výroční
shromáždění má dalekosáhlý význam, jejž oce-
niti dovedou nejen účastnici, ale i celá ta ne-
spočetná a nepřehledná armáda dobrých
upřimných Čechů, zde i za hranicemi sídlicích,
kteří při každě příležitosti, radostné i žalostné.
veselé i smutné, pamatují na Matičku a dopo-
máhají plnit její elle. A věru zcela právem
valná schůze Matice především vřelé díky vy-
slovuje všem těm upřímným a štědrým lidem
kteří v minulém období hřivnu svou přinesli na
ollář vlasti. Právem dále vylýká, že rozhodujie
vládní kruhy stále svoji nepřízní vyznamenávají
české školské požadavky a konečně valná hro-
mada vřelou tužbu k národu vysílá, aby i v bu-
douenu vroucně a vřele pamatoval na Matici
přispíval na ni a dopomahal jí plniti osvětov
účely a eile!
Valná hromada Ústřední Matice školské
stala se i tentokráte střediskem zástupců kruho
politických, samosprávných a jiných, bez rozdílu
smýšlení, jež vesměs poutala jediná snaha
Ústřední Matici školské prospěti.
Zejmena přítomní byli poslanci pp. J. Anýž
prof. dr. Čelakovský, dr. Baxa, dr. Hajn, dr
Podlipný, Kalina, inž. Neumann, Krch, Dürich
a Krejčík, dále za král. hlar. město Prahu pp
starosta dr. K. Groš, m. r. Schrötler a ob.st
řed. Hansi, dále člen panské sněmovny dr. K
Mattuš, dále cis. r. J. Otto, cís. r. Kavka, z
karlínský okresní výbor p. Prokop, za město
Kral. Vinohrady p. M. Bilek, za vinohradský
s p. Holeček, za smíchovský okres p.
Čecho
J Anýž
profesor
doktor
Čelakovský
Baxa
Hajn
Ing
Neumann
Krch
Dürich
Krejčík
K Groš
Hans
Mattuš
Otta
Kavka
Kral
M Bilek
Holeček
Praha
panská sněmovna
doktor Podlipná
7
article
Enel, za město Žižkov p. Sil, za okres žižkov-
sky p. dr. Černý, zástupeové obcí v okoli Prahy
dále Národní rady, Osvětového svazu, obou Na-
rodních jednot, Moravško-slezské besedy, Me-
šřěpské besedy, Palackého v Duchcově, Jednoly
magistrátních úřadníků, dámy pl. Podlipná, pl
Kukfová Bezděková, pí. Neffová, damského od
aru »Ú. M. Š., odborů na Král. Vinohradech
na Smíchově, na Vyšehradě, v Hrušově, v Bra-
d na Malé straně, ve Znojmě, dále dv.
Bělohoübek, šk. r. Slavík, vl. r. Bílý a j. v.
Valaou schůzi, 27. od založení Matice, za-
jil. místopředseda pan dr. Jar. Pospíšil urí
táním hostů, načež učinil obsáhlě proslovení
Uvádíme z něho tyto podrobnosti:
doktor
Černá
Palacký
Jednola
Podlipná
Kukfová Bezděková
Neffová
M Š
Král
Jar
Pospíšil
Žižkov
Praha
Duchcov
Vinohrady
Smíchov
Vyšehrad
Hrušov
Bra
Znojmo
osvětový svaz
Matica
Moravškoslezský beseda
Išřěpský beseda
8
article
Když konána byla poslední výroční valná
hromada jednoty naší, byly právě skončeny
volby do nového lidového parlamentu; ničeho
nebylo ještě známo o vlivu, jaký jeviti bude
zlidovění to na poměry národnostní v této říši.
jichž utváření přirozeně jeví mocné účinky na
rozvoj menšinového školství a v důsledku toho
i na poměry jednoty naší. Pohříchu že na-
prosto byly zklamány naděje roz-
hodujících činitelů, že parlament ten přispěje
k umirnění národnostních sporů; naopak dlužno
konstatovati, že karakteristickou známkou minu-
lého roku jest nový, nesmírný roz-
mach německého nacionálního
sebevědoml, sebevědomí, které ne-
jen hraničí na zpupné ignorován
veškerých práv národností jiných,
ale přímo jest jím prosiknuto, sebevědomi, které
neostýchá se tulo bezprávnost jiných pro sebe
reklamovati jako vlastní národnostní državu, které
nepokrytě prostou negarí práva národnosti druhé
prohlašuje za nutnou a které exislenční pod-
mínku k rozvoji národnosti vlastní shledává
v hlásání i provádění nenasytné assimilační
theorie, dle níž má býti osudem českých menšin,
dáli se co nejrychleji vstřebati tělesem germán-
ským. (Souhlas.)
Jevil-li se tento nový rozmach nacionšlní
urputnosti v posledních měsících veřejnosti naší
nejzřejměji v ohoru soudnictví, nelze nikterak
souditi z toho, že byl méně intensivním v oláz-
kách školských; i tu vyvreholil v posledním
roce v bezměrné kruté potlačován
a křižení všech akcí, směřujíeích k tomu, aby
aspoň v nepatrné míře se nám dostalo zákonem
zaručených práv.
9
article
Jest ovšem pravdou, že úsilovnému příči-
nění autonomních zástupeů našich v zemské
školní radě a spolu vysoce zasloužilých členů
našeho výboru pana škol. rady dra. Metelky a
redaktora Anýže podařilo se způsobiti po neslý.
chaných, namnoze mnohalelých průtazích, po
persekucích vždy stupňovanějších a rafinovaněj-
ších, příznivé zásadní rozhodnutí o zveřejnění
našich škol v Košťanech, Záluží a ve Světci,
pak o zřízení veřejné školy v Chabařovicích
Ervěnicích, avšak ke skutečnému zřízení školy
veřejné došlo jen v Košťanech a to teprve tehdy.
když odhodlali jsme se k značné oběti finanční
ve prospěch obce košťanské, kdežto ostatní zmí-
něné školy veřejné nejsou dosud zřízeny a své-
volné rekursy obecních správ proti příslušným
rozhodnutím podané, nedocházeji ministerstvem
vyučování vůbec vyřízení, podobně jako rekure
podaný koncem r. 1906 proti povolení veřejné
obecné školy ve Znojmě, a jako rekurs proti
umistění právoplatně povolené školy na Nově
Ulici u Olomouce; a tak s paktem neb bez
paktu, nechť se jedná o zemi obývanou národy
již »usmiřenými« neb o zemi, kde teprve má
býti takového problemalického smiru docileno,
poměry ty jsou stejně žalostné a stejně ve-
stražné: centralismus olupuje nás
o zasloužené výsledky naši úsi-
lovné práce a nejvyšší správ
vyučovací, nemohouc rozhodo
*ati proti nám, nerozhoduje vůbe
Metelka
Anýž
Košťany
Záluží
Chabařovice Ervěnice
Znojmo
Nova ulice
Olomouc
10
article
nomou na 1ěli n
12
article
a prodlužuje do nekonečna stav
bezpráví, způsobujíc jednotě naší průtahem
tím nesmírné a zbytečné vydaje, obnášející jen
při školách v Záluží, Svělci, Znojmě a Nové
Ulici asi 60.000 K ročně.
Koncem roku 1907 nebylo dále ukončen
řízení o žádoslech za zřízení veřejných ško
v Běhánkách, v Březnici n. L., v Litoměřieích,
v Pohledu, v Podmoklech, v Dolním Jiřetině
Sobědruhách; ve pěti z téchto mist exisluj
školy matíční, které vyžadují ročního nákladu
přes 56 000 K.
Matice vydržovala neb spravovala koncem
roku 1907 celkem 116 ústavů vzdělavacícha
to dvě školy střední o 16 třídách, šedesát ško
obecných o 133 třidách a padasátětyři opatroven
o 72 odděleních; na všech těchto ústavech do-
cházelo 12.625 děti a žáků výchovy jazykem
mateřským, klerá řízena byla dvěma řediteli
21 profesory a učiteli na školách středních.
136 silami učitelskými na školách obecných
72 pěstounkami; zaměstnávala tedy Matice kon-
cem roku 1907 236 vlastních sil v oboru pae-
dagogickém. Vedle toho působilo za honorák
dle počlu hodin na školách našich 55 kate
chetů a 43 industriálních učitelek. Přihližíme-li
konečně i k opatrovnicím, seznáme, že při svém
školství zaměstnává Matice za honorář v celku
423 osob.
Matica
Záluží
Svělec
Znojmo
Běhánky
Březnice
Litoměřiee
Podmokly
Dolní Jiřetina Sobědruhy
Matica
13
article
Přes to, že stouply výdaje matiční v roe
minulém ze 733 na 733 na 772 tisle korun
končíme účet ze správy při přijmu 784 tisí
přebytkem přes 11.000 korun obnášejícím
o kterýžto obnos se také rozmnožilo nevázané
jmění naše; výsledek tento, jakkoliv potěšitelný
neopravňoval by mne zajisté k naduvedené
chlubné zmince, dlužno však konslatovali, ž
vedle těchto 11.000 kor. na jmění nevázaném
zvětšilo se, jak ze zpráv účetních plyne, v roce
1907 naše vlastní vázané, fondovní jmění na
přírůstcích připadlým fondům z větších odkazů
a příspěvků členů zakládajících okrouhle
o 150000 kor., s připočtením pak různých,
účelnicky teprve v roce lonském provedených
položek, o plných 201.000 kor., vedle čehož
jmění fondu odbytného vykazuje rovněž při
růstek více než 46 000 kor.
Na vysvětlenou dlužno tu podotknouti, že
větší odkazy převádíme přímo na účet fondů.
takže přírůstek jmění takového v účtu ze správy
se nevykazuje; důsledkem jest, že faktický
příjem pokladny Matice v roce loňském ne-
činil pouze 784 tisíc korun, jak vykazuje
účet ze správy, nýbrž značně přes 900 tislc
korun, převýšiv takto slavný, nepředstižený
dosud ročník 1898, ve kterém příjem i s resli-
sovaným dědictvím Schnellovým nepřevýšii
sumu 900 tisie! Za účelem srovnání uvádím,
že Scbulverein přijal za rok 1907 něco přes
600 tisíc korun, tedy o plnou třetinu méně než
Matice.
Schnellův
Matica
14
article
Fondy naše nesou z předešlých let slavná
jména: Schnellovo, Brumlíkovo, Vojáčkovo
Kandrlovo, Ruthovo, Olivovo, Wagnerovo, Ra-
dimského a Srncovo; v posledním roce roz-
žehnalo se se světem několik mužů, kteř
seznam jmen těch buď již rozmnožili aneb roz-
množí, až dědictví a odkazy jimi nám věnované
budou realisovány.
Těžkou ztrátu utrpěl výbor v měsíci březnu
t. r. úmrtím svého seniora pana dv. rady Josefa
Webra z Pravomilu; želíme dále úmrtí pana
stavitele Josefa Sikyly.
A dospěl-li jsem takto k truchlivé přehlídce
rovů našich drahých nebožtíků, nemohu nezmí
niti se o úmrtí našeho národního velikána Sva-
topluka Čecha, který vždy tak přátelsky jednotě
naší byl nakloněn a geniálního dra. Josefa He-
rolda, bývalého člena našeho výboru, vždy pro
věc naší jednoty obětavě zaujatého, který v pře-
dešlých valných hromadách ohnivou svou vý-
mluvností oceňoval každoročně výsledky naší
práce. Truchlíme dále nad smrti Adolfa Stýbla,
paní Marie Čelakovské, choti našeho čestného
člena, horlivě činné v damském odboru praž-
ském, předsedů našich odborů v Jindřichově
Hradci a Kolině prof. Solpery a dra. Radim-
ského, vysoce zasloužilého ředitele zábřežského
gymnasia dra. Frant. Kablíka, který rozžehna
se se světem před samým postátněním gymnasi
jím tak skvěle řizeného. (Památka zesnulých
uctěna povstáním)
Schnellův
Brumlíkův
Vojáčkův
Kandrlův
Ruthův
Olivův
Wagnerův
Ra
Srncův
Weber
Sikyla
Čecho
rold
Stýblo
Čelakovský
profesor
Solpera
Radim
František
Kablík
Jindřichov Hradec
Pravomil
15
article
Řečník vroucími slovy děkoval všem pří-
zniveům Ústřední Matice a pronesl prosbu za
další podporu a další součinnost: jak ohromné
jsou potřeby Ústřední Matice školské a jak
vzestupná jest jejich linie, o tom budiž mně
ještě dovoleno uvésti tato názorná čísla: za
27 let své činnosti vydala Matice ovšem i
s částečným dotováním fondů 121/2 milionu
korun, takže průměr nákladů na jeden rok
připadajících by měl činiti asi 456.000
korun, budget matiční překročil však trvale
cifru tuto již od roku 1895, výši půl milionu
překročil trvale od roku 1897 a letošního roku
převýšil číslici 3 milionu. Těmito ciframi vyjá-
dřena jest stoupající tendence vydajů matičních,
které budou i na dále automaticky dotud vzrů
stati, dokud nedojde k radikální nápravě deso-
látního stavu veřejného školství menšinového
pozvolný vzrůst potrvá, i kdyby se nerozšiřova
obor působnosti naší, neseť to s sebou zdražo-
vání všech potřeb, stoupající platy sil učitel-
ských, zejména ale nutná úprava jejich pensij-
ního zaopatření, která tou dobou jest nejnaléha-
vějším naším hospodářským úkolem.
16
article
Však uvážíme-li, že dosud na 70.000 če
ských dětí jen v zemích koruny české jest ve
školách německých a že přes sto žádostí na
zřízení maličních škol jest napořád nevyřízeno
že na mnohých místech jsme přes veškeru roz-
vahu a zdrželivost živelní silou zoufalé odhodla-
nosti rodičů těchto dětí k novým skcím takřk
doháněni, že k novému rozpjetí činnosti jsm
puzeni i sborem vlastních odborů, které zača sté
stupňovanou činnost slibují, bude-li určitým přá-
ním jejich vyhověno, jest patrno, že stoupání
vydajů matičních bude pokračovati tempem dosa-
vadním a že není daleka doba, kdy náklady ty
dosáhnou výše jednoho milionu, neboť organický
vývoj jednoty naší nepřipouští bez vážného ohro-
žení zájmů národních ani ústupu ani stagnace
Závratná čislice ta, ke které spějeme, nesm
nás lekati, nanpak povzbuzovati k další, radostné
a nadšené práci, ve které vás všecky za při-
spění žádáme, ve které, setrvá-li jako dosud
celý národ náš po boku našem, kráčeti hodláme
k novým, krásným, stupňováným úspěchům. Na
této zárné dráze budiž Mahici zdar! (Hlučná po-
chvala a poflesk.)
Zpráva výroční potom schválena
Clen panské sněmovny p. dr. K. Mattuš pravil
že valná hromada Matice jest pro něho svatkem ná-
rodním proto, že přes všechnu tíhu doby a přes n-
milé úkazy, které kruši naši mysl, jsou zprávy Ma
tice o její výsledeích pro nás radostnou události, po-
vznášející naši mysl a působící k tomu, abychom ne
trudným okem, ale s nadějí plnou hleděli dále do
budoucnosti. Výsledky 27leté činnosti Matice nas
uspokojují, neboť jsou důkazem, že národ náš v úpor-
ném boji setrvává s myslí klidnou a odhodlanou.
K Mattuš
Ma
Matica
17
article
Výsledky ty jsou důkazem, že vědomi národní a tím
také vědomí o důležitosti spolku do nejble bšich
vrstev zasabuje. Ony jsou důkazem, že národ náš
dovede jit ve své obětavosti až na kraj možnosti.
Toužíme po těch dobách, abychom mohli říci, že
Matice není více zapotřebí. Bohužel, hledíme li však
k nynějším poměrům, musíme doznati, že Matice
ještě dlouho nebude moci si odpočinouti a že ještě
dlouho bude musiti opětovně apelovatí na obělavost
národa. Právě ty útoky, činěné na naše menšiny, ty
vznítí ještě více mysle Čechů a národ náš napne
zajisté veškeré sily, aby pokladně Matice poskytl
všechnu možnou podporu! (Pochvala.) Řečník dále
vyslovuje vřelé díky výboru za obezřetné řízení Ma-
tice. Účastníci valné hromady povstáním a potleskem
díky též projevili výboru.
Za tento projev uznání pan dr. Pospíšil jménem
výboru vřele děkoval.
Pan profesor Papírník z Brna tlumočil díky Ma-
tici za podporu, kterou poskylla moravskému školstv
a vyslovil prosbu, aby Matice pomáhala i nadál
nejen stavět nové školy, ale i bořít utrakvistick
školy. (Pochvála.)
Pan dr. Pluhař z Mor. Ostravy vzdal díky vý
boru za veškeru péčí pro školu v Hrušově, vylíčil
jak škola tato prospívá a vyslovil přaní, aby škola
byla rozšířena na pětitřídní.
Pan dr. Stujskal z Duchcova sdělil podnět na
zavedení národní daně a doporučil, aby ze všech tří
obranných jednot sestoupil se komitél a připravil
bližší pravidla zavedení národní daně.
Pan dr. Cerný ze Žižkova vysvětlil, že olázka
tato jest již předmětem úvahy ve finančním odboru
Národní rady, který učiní pokus se zavedením daně
ve 2—3 městech českých a dle výsledku bude se
dále pokračovati.
Pan poslanee Durych z Klášterce u Mnichova
Hradiště vysvětlil, jak možno tulo daň uskutečnit
i v případech nesnází a uvedl příklad na obci Klá
šterci.
Matica
Čecho
doktor
Pospíšil
Papírník
Pluhař
Mor
Stujskal
Cerný
Durych
Ma
Brno
Ostrava
Hrušov
Duchcov
Žižkov
Klášterec
Mnichov Hradiště
Matica
národní rada
18
article
Pan posl. J. Anýž vzpomenul toho, že u nás n
veřejnou dobročinnost úžasnou měrou hřeší se růz
nými sbírkami na úkor velepotřebných všenárodníc
institucí obranných. Kolik sbírek na pomníky, desry.
domy a pod. bylo zahájeno a nedokončeno í Šedesát
pět jich napočetl, které neskončily s výsledkem
přece možno říci, že každá taková sbírka ohrozi zá-
jem pro důležilé národní instituce. Mnozí předaei
veřejného života jsou sbírkami přetížení, že sami již
touží po nějakém uspořádání sbírek. Řečník nemůže
se nadchnouti pro zavedení daně, neboť by se tím
kladla mez slále udržované dobročinnosti pro Matici.
J Anýž
19
article
Doporučuje upravení sbírek a ponechání volného
pole vlasteneckému smýšlení každého upřímného ná
rodovce! (Pochvala)
Pan red. Pachmayer navrhoval, by byl požádán
sněm český, aby Matici poskytoval značnější sub
venci na pensi matičních učitelů, 2. aby návštěvníc
jubilejní výstavy byli upozorňování na školství
Ústřední Matice školské v jejich úřadovnách, kde by
byly vyloženy přehledy a diagramy škol, a aby
každý návštěvník, který na utrakvistickou výs avu
platí 1 K, pokládal za svou povinnost věnovati tak
příspěvek na vzdělání českých dětí, 3. aby v dob
velkých sjezdů výstavních byly pořádány slavnosti
ve prospěch Ústřední Matice škol ské, 4. aby
byly sbírány autografy slavných českých mužů
prodávány ve prospěch Ústř. Matice školské, 5. aby
byly vydány matiční papíry a obálky, 6. aby
byly vydány matiční hračky pro ditky, poněvadi
hraček původu cizího proda se množství dosti značné
7. aby byli vyznamenáni ti sběratelé, kteří pro Ma-
tici vybrali větší sumy, 8. aby byla mezi zahranič-
ními Čechy zahájena sbírka s označením na zá-
chranu staré vlasti, 9. aby byly vydány pamatečn
medailonky, jež by české matky u Matice kupovaly
pro své dítky a jichž by se výhodně dalo použit
při křtinách.
Pachmayer
Čecho
Ma
Matica
20
article
Dále navrhuje, aby byli vyzváni čelní čeští poli
tikové, by se na vlastní oči přesvědčili o útiscích
menšinových škol. Na konec vyslovuje uznaní vý-
boru a menšinovým pracovníkům, kteří úsilovnou
svou prací, veřejnosti často neznámou, zachraňuji
českému národu lisíce dílek.
Pan Důrych jménem poslanců prohlašuje, že
výtka, jakoby poslanci nedbali zájmů menšin, není
odůvodněna. Nejlepším důkazem jest to, že v čelo
spolku »Komenského« zvolen byl říšský poslanec dr
Velich, že však není možná každý krok, který ve
prospěch menšin se činí, z taktických důvodů veřejně
ohlašovati.
Na to pan dr. Pospišil s poukazem na § 7. stanov-
oznamuje, že návrhy p. red. Pachmajera, jakož i p.
dra. Stejskala musí se pokládati za návrhy, výboru
podané, poukazaje na výroční zprávu i na svo
proslov.
Na to byly schváleny zprávy účetní a pokladní
Když byla přečtena řada omluvných listů a blaho
přejných projevů, jež zaslali m. j. ministr m. s. dr
Pacak, ministr m. s. dr. Fořt, ministr m. s. dr. ryt
Randa, ministr obchodu dr. Fiedler, místodržitel hr
Coudenhove, baron Pražák, dr. Škarda, Zemský výbor
král. českého, »Komenský« ve Vídni, Školská Matice
v Brně a j. byly provedeny volby a zvolení do vý
boru pp.: Inž. Jan Brzák. Josef Engelmann, P'. Jan
Fium, PhDr. Antontn Hajn, Jan Hocke, Ladislav
Horák, Jaroslav Jeřábek, Karel Novotný, JUDr Frant.
Scheichl, František Schlaffer, Josef Schrötter, Bohdan
Skála, Josef Uzel, František Vyšohlíd, Václav Zelingen
a JUDr. Jan Otakar Webr ryt. Pravomil.
Vřelým doslovem ukončil p. dr. Pospíšil valno
hromadu.
Důrych
Velich
doktor
Pospišil
Pachmajer
Stejskal
Pacak
Fořt
Randa
Fiedler
Coudenhove
Pražák
Škarda
Komenský
Ing
Brzák
Engelmann
Jan Fium
PhDr
Antontn Hajn
Hocke
Horák
Jeřábek
Novotná
Scheichl
Schlaffer
Schrötter
Skála
Uzel
Vyšohlíd
Zelingen
JUDr
Jan
Otakar
Webr
Pravomil
Vídeň
Brno
spolek » Komenský
m . s
školský Matica
JUDr František
21
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 24. května. (Osnova jazy
kového zákona.) Aby se úplně nezapo-
mnělo na slibený bar. Beckem jazykový zákon
pro království české, má o něm »Kons. Korr.«
opět zprávičku. Ministerský předseda měl prý
tylo dni s ministry krajany Práškem a Pra
d em opět poradu o tomto zákoně. Z této po
vti
mnot
Prášek
Praha
23
article
rady zmíněná korespondence vyvozuje, že oba
ministři krajané znají už Beckův jazykový ela-
borát a poněvadž jej neodmítli a limine, nýbrž
účastní se dalších porad o něm, znamená prý
to, že není dosud vyloučena možnost, aby se
vládní elaborát stal podkladem dalšího vyjedná-
vání. Až se osnova jazykového zákona dostane
do ministerské rady, což prý se stane asi
v blizké již době, oba ministři krajané vytknou
svá zvláštní stanoviska, při čemž není vylou-
čeno, že mezi nimi nedojde na shodu, a ten
ministr, jenž zůstane v menšině, přednese své
mínění jako minoritní votum.
Za kulturní požadavky národů
slovanských.
(Manifestační schůze universitn
v Poděbradec h.)
(Od vlast, zpravodaje Nár. Listů.)
. . . Vzácně krásným výrazem slovanské
solidarity v otázkách kulturních stala se včerejší
universitní schůze v Poděbradech. Svolána
(u přiležitosti zavílání několika slovanských
poslanců na výstavu pražskou) studentstvem
poděbradským a za protektorátu městské rady
a okresu, povznesla se manifestačním průběhem
svým nad místní význam. Způsobem důstojným
a slavnostním, ústy řečníků slovinských, chor-
vatských, ruských a českých proneseny tu
spravedlivé, dávné tužby a to nejen vysoko-
školské, nýbrž i všeho školství se týkajícl.
Beckův
Poděbrady
24
article
Resoluce, sepsaná a vypracovaná všem
slovanskými účastníky schůze, vystihuje plně
kulturní snahy a tužby. Klademe ji proto v čel
své zprávy. Zní v podstatě takto:
Shromáždění účasiníci manifestační schůze
v Poděbradech dne 24. května 1908
protestují důrazně proti zpátečnickým sna-
hám na poli školském a žádají zejména pro
Rusy v Haliči a Bukovině státní školy pro do-
spělé analfabety, ustavení dostatečného počtu
paedagogií škol zemědělských, průmyslových
obchodních, zrušení zákona ze dne 2. června
1867, ustavení ruských gymnasií ve větších
městech východohaličských, pokud jich tam do-
sud není, rozdělení haličské zemské školní rady
na dvě sekce: ruskou a polskou, založení
samostatné ruské university ve Lvově, ustavení
ruských stolie učitelských a ústavů na vysoké
škele technické ve Lvově a na vyšší hospodárské
škole v Dublaně a takových podpor z fondu stát-
ního a zemského pro ruské kulturní ústavy, jaké
nyní polským obdobným ústavům přísluší.
Pro národ slovinský a chorvatský v Před-
litavsku jeví se nejvýš žádoucím: rozmnožent
slovinských škol obecných, přiměřeného počtu
škol měšťanských i pokračovacích škol živno
stenských, slovinských i chorvatských, úpravu
učitelských ústavů dle potřeb národních, zalo
žení slovinské a chorvatské školy zemědělské
průmyslové a obchodní, gymnasií a reälek vý
lučně slovinských.
Pro jihoslovanské vysoké školstv
požadujeme: a) aby zkoušky na universitě zá
hřebské vykonané měly platnost v Předlilavsku
b) vedle jihoslovanského vědeckého centr-
v Záhřebě nechť s urychlením konají se přípravy
k založení university slovinské v Lublani
c) nechť jest umožněn příslušnými činiteli vznii
samestalného jihoslovanského technicko-obchod
ního centra v Terstu.
Rus
Poděbrady
Halič
Lvov
Záhřeb
Lublaň
Terst
Bukovina státní škola
25
article
Ve školství českém žádáme:
Zákonnou úpravu zřizování veřejných ško
obecných minoritních v Čechách, na Moravě, ve
Slezsku a v Dolních Rakousích; zajištění potřeb
ného pučtu škol měšťanských i živnostenskýci
škol pokračovacích.
Protestujeme proti způsobu provádění zá
kona Perkova na Moravě.
Ústavy učitelské buďte zakládány výhradné
státem a nikoli soukromými podnikateli
Budiž v Čechách, na Moravě i ve Slezsku
rozmnožen počet českých škol středních nákla
dem státním.
Správa vyučovací věnuj zvýšenou pozor
nost dívčím školám středním a odborným školám
a učelištím obchodním, průmyslovým a uměle
ckým, budiž postaráno o české ústavy umělecké
zdokonalení Akademie umění v Praze a postát
něna pražská konservatoř hudby, budiž zřízeno
česká universita v Brně, budiž doplněna česká
technika v Brně a česká technika v Praze a od-
bor lesnický.
Buďte zřízeny vysoká česká škola montani
stická a česká vysoká škola zvěrolékařská.
Jsouce přesvědčeni, že věda je moc a spra-
vedlnost, bezpečný základ státního ústrojí, tou-
žíme po tom, aby říše, ve které žijeme, stal
se skutku moderním státem rárod
rovnocenných, a ve spokojenosti jich aby
viděla záruku lepší své budoucnosti.
Perkův
Čechy
Morava
Slezsko
Dolní Rakousy
Praha
Brno
český univerzita v Brno
umělecký zdokonalený akademie uměný
26
article
Schůze konala se o 4. hod. odpol. v zá
loženském sále, obsazeném hustě i pěknou účast
žen. Když byli hosté, přibylí z Prahy a na ná
draží již srdečně uvítaní, zaujali místa kol před
sednického stolu, po návrhu člena pořadatelstv
IngC. p. Hoblíka zvolen předsedou schůze
říšský poslanec prof. J. V. Hráský.
Pozdravuje shromáždění a děkuje podě
bradskému studentstvu, radě městské i okrest
za protektorát schůze, za nadšeného potlesku
vítal předseda zvláště srdečně representanty slo-
vanských národů a to profesory university lvov-
ské dra. Dněstrjanského a dra. Alexeje
Kolessu, prof. dra. Mandiče a Stre-
kelje, zem. posl. Štěpána Radiče, poslance
říšské a zemské dra. Baxu, J. L. Čecha
prof. dra. Drtinu, z. posl. Dvořáka, Rych
teru, prof. Velicha, dra. Bulina, dále
prof. Táborského a zpravodaje listů.
Vytknuv účel schůze, jednající o kultur-
ních nezbytnostech slovanských národů v této
říši, sdělil omluvné telegramy Ivana Hribara.
dra. Kramáře a dra. Glebovického, kteři nacha-
nbiolnne
Hoblík
profesor
Hráská
Alexej Koless
doktor
Mandič
Stre
Radič
Baxa
Čecho
Drtina
Dvořák
Rych
Velich
Táborský
Hribar
Kramář
Praha
univerzita lvov
27
article
V drobném prodejít
ranní čásle o sobě . . . za 8h
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve Hlialkách na venkově
ranní čísle,
. 10h
edpolední . . . . . . . . 4k
Inserát
plati se hotově papřeě.
Předplacení a lnterty přijímá zěmíni-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nachánají se též redakce
Uiskirna n expedíce „Národnich Listů“
Rukoplny se nevracnji.
28
article
zejíce se na cestě do Petrohradu za účelem
jednání o všeslovanském sjezdu, přáli z Varšavy
schůzi zdaru. Taktéž přečetl i sympatické
telegramy městské rady z Kolína, prof. Masa-
ryka a stud. spolků »Orličana« a »Dobroslava«,
načež požádal prof. dra. Drtinu, aby se ujal
slova.
Řečník způsobem věeným a jasným, v řeči
asi hodinné, v hlavních rysech načrti nejprve
povšechně a pak detailně, kterak v tomlo státě
kulturní snahy národů slovanských vždy utisko-
vány byly byrokratickým, nemoderním a zpá-
tečnickým duchem vlád, jež, aby hověly politi-
ckým svým snahám i národnostním sporům,
způsobeným vlivem centralismu i vlivem ně-
mecké nadvlády chtivosti, v nalehavých kulfur-
ních požadavcích neučinily ničeho, nebo velmi
Ve všech oborech školství chovala se správa
vyučovací i celé vlády oproti slovanským národ-
nostem macešsky. Řečník líčí útisky národního
školství, oběti, které jednotlivé kmeny slovan-
ské musily a musí dosud tomuto priměrnímu
požadavku kultury přinášeti (Ú. M. školská,
Matice slovinská atd.), dále křiklavý nadpoměr
počtu středních skol německých oproti počtu
ústavů slovanských (plati nejen o gymnasiích a
reálkách, ale i ústavech učitelských) a posléz
nejmarkantnější a dnes nejaktnálnější nedostatek
vysokých škol pro celé, veliké a v dělané ná-
rody slovanské v této říši.
Naznačuje povšechně, jaký význam pro
vzdělanství maji university a techniky, vyslovuje
se řečník též o ideálném zřízení jich, o svobodě
učení a neodvislosti jejich od poměrů politi-
ckých. Charakterisuje posici vysokého učení jako
zápas novověku se středověkem, pokroku ducha
se zpátečnictvím. A tu vědě třeba dáti svobody
smýslení nejvyšší.
profesor
Dobroslav
doktor
Drtina
Petrohrad
Varšava
Kolín
29
article
Probiraje speciálně nedostatky vysokoškolské
u národů slovanských, vyslovuje se řečník po
zevrubném nástinu poměrů pro zřízen
university třímilionovému národu
Rusů v Haliči, žádá pro Chorvaty vyma-
nění záhřebské university z vlivu maďar-
ského a platnost zkoušek na ní složených i pro
Předlitavsko, pro Slovince volá po univer-
sitě v Lublani a posléz obraci se ku palči-
vým otázkám českého vysokého školství. Po-
ukazuje, že česká universita v Praze od svého
odloučení, tedy již 25 let jest provisorní, nem
naprosto slušných a řádných budov, ač je
jednou z nejvíce navštěvovaných. A volání po
druhé české universitě v Brné zů-
stává oslyšeno stále a stále, protože falešné po-
litické a národnostní obavy Němeů zastrašují
vládu před rozhodným krokem, o jehož nutnosti
se vyslovili všichni ministři. Při tom pro 35 proe
Němců ale udržuje stát v Předlitavsku 5 uni-
versit, kdežto pro 60 proc. Slovanů univer-
sily t ř il
Nápravy těchto poměrů a konečného splnění
spravedlivých kulturních požadavků možno do-
eilti jen solidaritou všech slovanských národů
v této říši. Ne Němci, ale Slované udržují
existenci tohoto státu; a nemá-li býti ohrožena,
pak musí se Rakousko státi kulturním státem —
státem moderního, pokrokového ducha, jenž do-
vede nad politické otázky vyzdvihnouti otázky
kulturních, neodkladných potřeb. (Dlouhotrvajíeí
pochvala.)
Řeči prof. dra. Drtiny, kterou zachycu-
jeme jen v hlavních rysech, následovaly pro-
jevy zástupců slovanských národnostl.
Rus
Chorvat
Němec
Slovan
profesor
doktor
Drtina
Halič
Předlitavsko
Lublaň
Praha
Brná
Rakousko
30
article
Universitní profesor ivovský posl. dr. Kolessa
apostrofuje nadšeně památku Jiřího z Podéprad,
pozdravil účastníky jménem Rusů ukrajinských
a děkoval prof. Drtinovi za jeho projev ve pro-
spěch university rusínské ve Lvově. V otázkách
universit slovanských stojí na stanovisku ná-
rodnostní autonomie, svobody smýšlení a svobody
učení. Přeje všem slovanským národnostem, do-
máhajícím se vlastního vysokého učení nebo
zlepšení jeho konečného cile. (Bouřlivý potlesk.)
Druh jeho prof. Dněstrjanský akcentoval
zvláště utužení slovanské vzájemnosti — a to
nejen v otázkách kulturních, ale i politických.
Pro tuto dobu nutno především úsilovně sdružiti
universitní požadavky Rusů, Chorvatů, Slovinců
a Čechů v jeden nerozlučný celek. Volá po
svobodě učení a vybavení universitních otázek
z politických. (Souhlas.)
Velice temporamentním způsobem a za
hlučného souhlasu promluvil poslanec prof. M.
Mandič. Promlouvaje o tužbách Slovincůa
Chorvatů, dotkl se posledních události na uni-
versitě záhřebské, načež v závěru řeči své obrá-
til se ke všemu českému studentstvu
se žádostí, aby 600 Chorvatů, vyhnaným z uni-
versity záhřebské a do Prahy přišlým, byli vzo-
rem v píli, vytrvalosti a v uvědomění a slovan-
ské vzájemnosti.
doktor
Kolessa
Jiří
Rus
Drtina
Dněstrjanský
Chorvat
Slovinec
Čecho
profesor
M Mandič
Podéprad
Lvov
Praha
31
article
Další mluvčí, posl. Strekeli, děkuje městu
i okresu za přijetí, vzpomněl dopolední návštěvy
poslanců slovanských ve výstavě v Prazea
z dojmů bohatství obchodu a průmyslu deduko-
val vyspělost národa českého.
Posl. Štěpán Radič v delší české řeči, vel-
mi ohnivé, mluvil pro praktickou slovan-
skou vzájemnost. V sjednoceném národním po-
stupu musejí Čechové jíti v čele. V závěru řeči
děkoval české veřejnosti za příjetí chorvatských
studentů, od jichž studia v Praze slibuje si bo-
hatý zisk.
Jménem české Moravy pozdravil shromá-
ždění poslanec dr. Bulín z Brna. Vzpomněl zá-
pasě Čechů moravských o školství a to od ma-
teřských až do vysokých škol, načež obšírněji
promluvil o otázce zřízení české universily
v Brně.
Posl. Rychtera za českou stranu agrární sli-
boval v kulturních snahách podporu této strany.
Totéž v zásadě vyslovil i profesor dr. Velich.
O úkolu českého národa, provésti sbratření slo-
Posl
Radič
Čecho
doktor
Bulín
Rychter
Velich
Praha
Morava
Brno
Prazea
33
article
valkých národností, promluvil posl. J. Čech.
J Čo