ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 901c6010-75a3-11dc-aaeb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 68, person 156, org 16, work 6
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v pondělí 25. května 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 144.
4 article
Na ranní a odpol. Iisty přodplšpí se v Praže v alhlnistra měsíé .. . . . . pi sa čtrrt leta. . . . . 6 K — s dvojí čenáškou na měsle
5 article .. . . K 5oh
.. . . K 5oh na čtrrt lela va sllalkich: na měsíe . . . . . . 2 K. 30h Poštou: za mělaíe na čtvri leta . . . . 9 K 60h s dvojí zlsilkou na měsíe .. . Ke na čtrrt neets
6 article Valná hromada Ústřední Matice školské.
Valná hromada Ústřední Matice školské. Nejdůležitější tato naše národní instiluc má svě valné schůze mimořádné důležitosti. Pr nich koná se povšechná přehlídka působení její v minulém roce a pohliží se do budouena, co nutno vykonati. Proto také valná hromada Ústřední Matice školské neznamená jen plnění formalit, stanovami předepsaných, nýbrž výroční shromáždění má dalekosáhlý význam, jejž oce- niti dovedou nejen účastnici, ale i celá ta ne- spočetná a nepřehledná armáda dobrých upřimných Čechů, zde i za hranicemi sídlicích, kteří při každě příležitosti, radostné i žalostné. veselé i smutné, pamatují na Matičku a dopo- máhají plnit její elle. A věru zcela právem valná schůze Matice především vřelé díky vy- slovuje všem těm upřímným a štědrým lidem kteří v minulém období hřivnu svou přinesli na ollář vlasti. Právem dále vylýká, že rozhodujie vládní kruhy stále svoji nepřízní vyznamenávají české školské požadavky a konečně valná hro- mada vřelou tužbu k národu vysílá, aby i v bu- douenu vroucně a vřele pamatoval na Matici přispíval na ni a dopomahal jí plniti osvětov účely a eile! Valná hromada Ústřední Matice školské stala se i tentokráte střediskem zástupců kruho politických, samosprávných a jiných, bez rozdílu smýšlení, jež vesměs poutala jediná snaha Ústřední Matici školské prospěti. Zejmena přítomní byli poslanci pp. J. Anýž prof. dr. Čelakovský, dr. Baxa, dr. Hajn, dr Podlipný, Kalina, inž. Neumann, Krch, Dürich a Krejčík, dále za král. hlar. město Prahu pp starosta dr. K. Groš, m. r. Schrötler a ob.st řed. Hansi, dále člen panské sněmovny dr. K Mattuš, dále cis. r. J. Otto, cís. r. Kavka, z karlínský okresní výbor p. Prokop, za město Kral. Vinohrady p. M. Bilek, za vinohradský s p. Holeček, za smíchovský okres p.
Čecho J Anýž profesor doktor Čelakovský Baxa Hajn Ing Neumann Krch Dürich Krejčík K Groš Hans Mattuš Otta Kavka Kral M Bilek Holeček Praha panská sněmovna doktor Podlipná
7 article
Enel, za město Žižkov p. Sil, za okres žižkov- sky p. dr. Černý, zástupeové obcí v okoli Prahy dále Národní rady, Osvětového svazu, obou Na- rodních jednot, Moravško-slezské besedy, Me- šřěpské besedy, Palackého v Duchcově, Jednoly magistrátních úřadníků, dámy pl. Podlipná, pl Kukfová Bezděková, pí. Neffová, damského od aru »Ú. M. Š., odborů na Král. Vinohradech na Smíchově, na Vyšehradě, v Hrušově, v Bra- d na Malé straně, ve Znojmě, dále dv. Bělohoübek, šk. r. Slavík, vl. r. Bílý a j. v. Valaou schůzi, 27. od založení Matice, za- jil. místopředseda pan dr. Jar. Pospíšil urí táním hostů, načež učinil obsáhlě proslovení Uvádíme z něho tyto podrobnosti:
doktor Černá Palacký Jednola Podlipná Kukfová Bezděková Neffová M Š Král Jar Pospíšil Žižkov Praha Duchcov Vinohrady Smíchov Vyšehrad Hrušov Bra Znojmo osvětový svaz Matica Moravškoslezský beseda Išřěpský beseda
8 article
Když konána byla poslední výroční valná hromada jednoty naší, byly právě skončeny volby do nového lidového parlamentu; ničeho nebylo ještě známo o vlivu, jaký jeviti bude zlidovění to na poměry národnostní v této říši. jichž utváření přirozeně jeví mocné účinky na rozvoj menšinového školství a v důsledku toho i na poměry jednoty naší. Pohříchu že na- prosto byly zklamány naděje roz- hodujících činitelů, že parlament ten přispěje k umirnění národnostních sporů; naopak dlužno konstatovati, že karakteristickou známkou minu- lého roku jest nový, nesmírný roz- mach německého nacionálního sebevědoml, sebevědomí, které ne- jen hraničí na zpupné ignorován veškerých práv národností jiných, ale přímo jest jím prosiknuto, sebevědomi, které neostýchá se tulo bezprávnost jiných pro sebe reklamovati jako vlastní národnostní državu, které nepokrytě prostou negarí práva národnosti druhé prohlašuje za nutnou a které exislenční pod- mínku k rozvoji národnosti vlastní shledává v hlásání i provádění nenasytné assimilační theorie, dle níž má býti osudem českých menšin, dáli se co nejrychleji vstřebati tělesem germán- ským. (Souhlas.) Jevil-li se tento nový rozmach nacionšlní urputnosti v posledních měsících veřejnosti naší nejzřejměji v ohoru soudnictví, nelze nikterak souditi z toho, že byl méně intensivním v oláz- kách školských; i tu vyvreholil v posledním roce v bezměrné kruté potlačován a křižení všech akcí, směřujíeích k tomu, aby aspoň v nepatrné míře se nám dostalo zákonem zaručených práv.
9 article
Jest ovšem pravdou, že úsilovnému příči- nění autonomních zástupeů našich v zemské školní radě a spolu vysoce zasloužilých členů našeho výboru pana škol. rady dra. Metelky a redaktora Anýže podařilo se způsobiti po neslý. chaných, namnoze mnohalelých průtazích, po persekucích vždy stupňovanějších a rafinovaněj- ších, příznivé zásadní rozhodnutí o zveřejnění našich škol v Košťanech, Záluží a ve Světci, pak o zřízení veřejné školy v Chabařovicích Ervěnicích, avšak ke skutečnému zřízení školy veřejné došlo jen v Košťanech a to teprve tehdy. když odhodlali jsme se k značné oběti finanční ve prospěch obce košťanské, kdežto ostatní zmí- něné školy veřejné nejsou dosud zřízeny a své- volné rekursy obecních správ proti příslušným rozhodnutím podané, nedocházeji ministerstvem vyučování vůbec vyřízení, podobně jako rekure podaný koncem r. 1906 proti povolení veřejné obecné školy ve Znojmě, a jako rekurs proti umistění právoplatně povolené školy na Nově Ulici u Olomouce; a tak s paktem neb bez paktu, nechť se jedná o zemi obývanou národy již »usmiřenými« neb o zemi, kde teprve má býti takového problemalického smiru docileno, poměry ty jsou stejně žalostné a stejně ve- stražné: centralismus olupuje nás o zasloužené výsledky naši úsi- lovné práce a nejvyšší správ vyučovací, nemohouc rozhodo *ati proti nám, nerozhoduje vůbe
Metelka Anýž Košťany Záluží Chabařovice Ervěnice Znojmo Nova ulice Olomouc
10 article
nomou na 1ěli n
11 article
Dzz bzeaší j
12 article
a prodlužuje do nekonečna stav bezpráví, způsobujíc jednotě naší průtahem tím nesmírné a zbytečné vydaje, obnášející jen při školách v Záluží, Svělci, Znojmě a Nové Ulici asi 60.000 K ročně. Koncem roku 1907 nebylo dále ukončen řízení o žádoslech za zřízení veřejných ško v Běhánkách, v Březnici n. L., v Litoměřieích, v Pohledu, v Podmoklech, v Dolním Jiřetině Sobědruhách; ve pěti z téchto mist exisluj školy matíční, které vyžadují ročního nákladu přes 56 000 K. Matice vydržovala neb spravovala koncem roku 1907 celkem 116 ústavů vzdělavacícha to dvě školy střední o 16 třídách, šedesát ško obecných o 133 třidách a padasátětyři opatroven o 72 odděleních; na všech těchto ústavech do- cházelo 12.625 děti a žáků výchovy jazykem mateřským, klerá řízena byla dvěma řediteli 21 profesory a učiteli na školách středních. 136 silami učitelskými na školách obecných 72 pěstounkami; zaměstnávala tedy Matice kon- cem roku 1907 236 vlastních sil v oboru pae- dagogickém. Vedle toho působilo za honorák dle počlu hodin na školách našich 55 kate chetů a 43 industriálních učitelek. Přihližíme-li konečně i k opatrovnicím, seznáme, že při svém školství zaměstnává Matice za honorář v celku 423 osob.
Matica Záluží Svělec Znojmo Běhánky Březnice Litoměřiee Podmokly Dolní Jiřetina Sobědruhy Matica
13 article
Přes to, že stouply výdaje matiční v roe minulém ze 733 na 733 na 772 tisle korun končíme účet ze správy při přijmu 784 tisí přebytkem přes 11.000 korun obnášejícím o kterýžto obnos se také rozmnožilo nevázané jmění naše; výsledek tento, jakkoliv potěšitelný neopravňoval by mne zajisté k naduvedené chlubné zmince, dlužno však konslatovali, ž vedle těchto 11.000 kor. na jmění nevázaném zvětšilo se, jak ze zpráv účetních plyne, v roce 1907 naše vlastní vázané, fondovní jmění na přírůstcích připadlým fondům z větších odkazů a příspěvků členů zakládajících okrouhle o 150000 kor., s připočtením pak různých, účelnicky teprve v roce lonském provedených položek, o plných 201.000 kor., vedle čehož jmění fondu odbytného vykazuje rovněž při růstek více než 46 000 kor. Na vysvětlenou dlužno tu podotknouti, že větší odkazy převádíme přímo na účet fondů. takže přírůstek jmění takového v účtu ze správy se nevykazuje; důsledkem jest, že faktický příjem pokladny Matice v roce loňském ne- činil pouze 784 tisíc korun, jak vykazuje účet ze správy, nýbrž značně přes 900 tislc korun, převýšiv takto slavný, nepředstižený dosud ročník 1898, ve kterém příjem i s resli- sovaným dědictvím Schnellovým nepřevýšii sumu 900 tisie! Za účelem srovnání uvádím, že Scbulverein přijal za rok 1907 něco přes 600 tisíc korun, tedy o plnou třetinu méně než Matice.
Schnellův Matica
14 article
Fondy naše nesou z předešlých let slavná jména: Schnellovo, Brumlíkovo, Vojáčkovo Kandrlovo, Ruthovo, Olivovo, Wagnerovo, Ra- dimského a Srncovo; v posledním roce roz- žehnalo se se světem několik mužů, kteř seznam jmen těch buď již rozmnožili aneb roz- množí, až dědictví a odkazy jimi nám věnované budou realisovány. Těžkou ztrátu utrpěl výbor v měsíci březnu t. r. úmrtím svého seniora pana dv. rady Josefa Webra z Pravomilu; želíme dále úmrtí pana stavitele Josefa Sikyly. A dospěl-li jsem takto k truchlivé přehlídce rovů našich drahých nebožtíků, nemohu nezmí niti se o úmrtí našeho národního velikána Sva- topluka Čecha, který vždy tak přátelsky jednotě naší byl nakloněn a geniálního dra. Josefa He- rolda, bývalého člena našeho výboru, vždy pro věc naší jednoty obětavě zaujatého, který v pře- dešlých valných hromadách ohnivou svou vý- mluvností oceňoval každoročně výsledky naší práce. Truchlíme dále nad smrti Adolfa Stýbla, paní Marie Čelakovské, choti našeho čestného člena, horlivě činné v damském odboru praž- ském, předsedů našich odborů v Jindřichově Hradci a Kolině prof. Solpery a dra. Radim- ského, vysoce zasloužilého ředitele zábřežského gymnasia dra. Frant. Kablíka, který rozžehna se se světem před samým postátněním gymnasi jím tak skvěle řizeného. (Památka zesnulých uctěna povstáním)
Schnellův Brumlíkův Vojáčkův Kandrlův Ruthův Olivův Wagnerův Ra Srncův Weber Sikyla Čecho rold Stýblo Čelakovský profesor Solpera Radim František Kablík Jindřichov Hradec Pravomil
15 article
Řečník vroucími slovy děkoval všem pří- zniveům Ústřední Matice a pronesl prosbu za další podporu a další součinnost: jak ohromné jsou potřeby Ústřední Matice školské a jak vzestupná jest jejich linie, o tom budiž mně ještě dovoleno uvésti tato názorná čísla: za 27 let své činnosti vydala Matice ovšem i s částečným dotováním fondů 121/2 milionu korun, takže průměr nákladů na jeden rok připadajících by měl činiti asi 456.000 korun, budget matiční překročil však trvale cifru tuto již od roku 1895, výši půl milionu překročil trvale od roku 1897 a letošního roku převýšil číslici 3 milionu. Těmito ciframi vyjá- dřena jest stoupající tendence vydajů matičních, které budou i na dále automaticky dotud vzrů stati, dokud nedojde k radikální nápravě deso- látního stavu veřejného školství menšinového pozvolný vzrůst potrvá, i kdyby se nerozšiřova obor působnosti naší, neseť to s sebou zdražo- vání všech potřeb, stoupající platy sil učitel- ských, zejména ale nutná úprava jejich pensij- ního zaopatření, která tou dobou jest nejnaléha- vějším naším hospodářským úkolem.
16 article
Však uvážíme-li, že dosud na 70.000 če ských dětí jen v zemích koruny české jest ve školách německých a že přes sto žádostí na zřízení maličních škol jest napořád nevyřízeno že na mnohých místech jsme přes veškeru roz- vahu a zdrželivost živelní silou zoufalé odhodla- nosti rodičů těchto dětí k novým skcím takřk doháněni, že k novému rozpjetí činnosti jsm puzeni i sborem vlastních odborů, které zača sté stupňovanou činnost slibují, bude-li určitým přá- ním jejich vyhověno, jest patrno, že stoupání vydajů matičních bude pokračovati tempem dosa- vadním a že není daleka doba, kdy náklady ty dosáhnou výše jednoho milionu, neboť organický vývoj jednoty naší nepřipouští bez vážného ohro- žení zájmů národních ani ústupu ani stagnace Závratná čislice ta, ke které spějeme, nesm nás lekati, nanpak povzbuzovati k další, radostné a nadšené práci, ve které vás všecky za při- spění žádáme, ve které, setrvá-li jako dosud celý národ náš po boku našem, kráčeti hodláme k novým, krásným, stupňováným úspěchům. Na této zárné dráze budiž Mahici zdar! (Hlučná po- chvala a poflesk.) Zpráva výroční potom schválena Clen panské sněmovny p. dr. K. Mattuš pravil že valná hromada Matice jest pro něho svatkem ná- rodním proto, že přes všechnu tíhu doby a přes n- milé úkazy, které kruši naši mysl, jsou zprávy Ma tice o její výsledeích pro nás radostnou události, po- vznášející naši mysl a působící k tomu, abychom ne trudným okem, ale s nadějí plnou hleděli dále do budoucnosti. Výsledky 27leté činnosti Matice nas uspokojují, neboť jsou důkazem, že národ náš v úpor- ném boji setrvává s myslí klidnou a odhodlanou.
K Mattuš Ma Matica
17 article
Výsledky ty jsou důkazem, že vědomi národní a tím také vědomí o důležitosti spolku do nejble bšich vrstev zasabuje. Ony jsou důkazem, že národ náš dovede jit ve své obětavosti až na kraj možnosti. Toužíme po těch dobách, abychom mohli říci, že Matice není více zapotřebí. Bohužel, hledíme li však k nynějším poměrům, musíme doznati, že Matice ještě dlouho nebude moci si odpočinouti a že ještě dlouho bude musiti opětovně apelovatí na obělavost národa. Právě ty útoky, činěné na naše menšiny, ty vznítí ještě více mysle Čechů a národ náš napne zajisté veškeré sily, aby pokladně Matice poskytl všechnu možnou podporu! (Pochvala.) Řečník dále vyslovuje vřelé díky výboru za obezřetné řízení Ma- tice. Účastníci valné hromady povstáním a potleskem díky též projevili výboru. Za tento projev uznání pan dr. Pospíšil jménem výboru vřele děkoval. Pan profesor Papírník z Brna tlumočil díky Ma- tici za podporu, kterou poskylla moravskému školstv a vyslovil prosbu, aby Matice pomáhala i nadál nejen stavět nové školy, ale i bořít utrakvistick školy. (Pochvála.) Pan dr. Pluhař z Mor. Ostravy vzdal díky vý boru za veškeru péčí pro školu v Hrušově, vylíčil jak škola tato prospívá a vyslovil přaní, aby škola byla rozšířena na pětitřídní. Pan dr. Stujskal z Duchcova sdělil podnět na zavedení národní daně a doporučil, aby ze všech tří obranných jednot sestoupil se komitél a připravil bližší pravidla zavedení národní daně. Pan dr. Cerný ze Žižkova vysvětlil, že olázka tato jest již předmětem úvahy ve finančním odboru Národní rady, který učiní pokus se zavedením daně ve 2—3 městech českých a dle výsledku bude se dále pokračovati. Pan poslanee Durych z Klášterce u Mnichova Hradiště vysvětlil, jak možno tulo daň uskutečnit i v případech nesnází a uvedl příklad na obci Klá šterci.
Matica Čecho doktor Pospíšil Papírník Pluhař Mor Stujskal Cerný Durych Ma Brno Ostrava Hrušov Duchcov Žižkov Klášterec Mnichov Hradiště Matica národní rada
18 article
Pan posl. J. Anýž vzpomenul toho, že u nás n veřejnou dobročinnost úžasnou měrou hřeší se růz nými sbírkami na úkor velepotřebných všenárodníc institucí obranných. Kolik sbírek na pomníky, desry. domy a pod. bylo zahájeno a nedokončeno í Šedesát pět jich napočetl, které neskončily s výsledkem přece možno říci, že každá taková sbírka ohrozi zá- jem pro důležilé národní instituce. Mnozí předaei veřejného života jsou sbírkami přetížení, že sami již touží po nějakém uspořádání sbírek. Řečník nemůže se nadchnouti pro zavedení daně, neboť by se tím kladla mez slále udržované dobročinnosti pro Matici.
J Anýž
19 article
Doporučuje upravení sbírek a ponechání volného pole vlasteneckému smýšlení každého upřímného ná rodovce! (Pochvala) Pan red. Pachmayer navrhoval, by byl požádán sněm český, aby Matici poskytoval značnější sub venci na pensi matičních učitelů, 2. aby návštěvníc jubilejní výstavy byli upozorňování na školství Ústřední Matice školské v jejich úřadovnách, kde by byly vyloženy přehledy a diagramy škol, a aby každý návštěvník, který na utrakvistickou výs avu platí 1 K, pokládal za svou povinnost věnovati tak příspěvek na vzdělání českých dětí, 3. aby v dob velkých sjezdů výstavních byly pořádány slavnosti ve prospěch Ústřední Matice škol ské, 4. aby byly sbírány autografy slavných českých mužů prodávány ve prospěch Ústř. Matice školské, 5. aby byly vydány matiční papíry a obálky, 6. aby byly vydány matiční hračky pro ditky, poněvadi hraček původu cizího proda se množství dosti značné 7. aby byli vyznamenáni ti sběratelé, kteří pro Ma- tici vybrali větší sumy, 8. aby byla mezi zahranič- ními Čechy zahájena sbírka s označením na zá- chranu staré vlasti, 9. aby byly vydány pamatečn medailonky, jež by české matky u Matice kupovaly pro své dítky a jichž by se výhodně dalo použit při křtinách.
Pachmayer Čecho Ma Matica
20 article
Dále navrhuje, aby byli vyzváni čelní čeští poli tikové, by se na vlastní oči přesvědčili o útiscích menšinových škol. Na konec vyslovuje uznaní vý- boru a menšinovým pracovníkům, kteří úsilovnou svou prací, veřejnosti často neznámou, zachraňuji českému národu lisíce dílek. Pan Důrych jménem poslanců prohlašuje, že výtka, jakoby poslanci nedbali zájmů menšin, není odůvodněna. Nejlepším důkazem jest to, že v čelo spolku »Komenského« zvolen byl říšský poslanec dr Velich, že však není možná každý krok, který ve prospěch menšin se činí, z taktických důvodů veřejně ohlašovati. Na to pan dr. Pospišil s poukazem na § 7. stanov- oznamuje, že návrhy p. red. Pachmajera, jakož i p. dra. Stejskala musí se pokládati za návrhy, výboru podané, poukazaje na výroční zprávu i na svo proslov. Na to byly schváleny zprávy účetní a pokladní Když byla přečtena řada omluvných listů a blaho přejných projevů, jež zaslali m. j. ministr m. s. dr Pacak, ministr m. s. dr. Fořt, ministr m. s. dr. ryt Randa, ministr obchodu dr. Fiedler, místodržitel hr Coudenhove, baron Pražák, dr. Škarda, Zemský výbor král. českého, »Komenský« ve Vídni, Školská Matice v Brně a j. byly provedeny volby a zvolení do vý boru pp.: Inž. Jan Brzák. Josef Engelmann, P'. Jan Fium, PhDr. Antontn Hajn, Jan Hocke, Ladislav Horák, Jaroslav Jeřábek, Karel Novotný, JUDr Frant. Scheichl, František Schlaffer, Josef Schrötter, Bohdan Skála, Josef Uzel, František Vyšohlíd, Václav Zelingen a JUDr. Jan Otakar Webr ryt. Pravomil. Vřelým doslovem ukončil p. dr. Pospíšil valno hromadu.
Důrych Velich doktor Pospišil Pachmajer Stejskal Pacak Fořt Randa Fiedler Coudenhove Pražák Škarda Komenský Ing Brzák Engelmann Jan Fium PhDr Antontn Hajn Hocke Horák Jeřábek Novotná Scheichl Schlaffer Schrötter Skála Uzel Vyšohlíd Zelingen JUDr Jan Otakar Webr Pravomil Vídeň Brno spolek » Komenský m . s školský Matica JUDr František
21 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 24. května. (Osnova jazy kového zákona.) Aby se úplně nezapo- mnělo na slibený bar. Beckem jazykový zákon pro království české, má o něm »Kons. Korr.« opět zprávičku. Ministerský předseda měl prý tylo dni s ministry krajany Práškem a Pra d em opět poradu o tomto zákoně. Z této po vti mnot
Prášek Praha
22 article
nolog sl
23 article
rady zmíněná korespondence vyvozuje, že oba ministři krajané znají už Beckův jazykový ela- borát a poněvadž jej neodmítli a limine, nýbrž účastní se dalších porad o něm, znamená prý to, že není dosud vyloučena možnost, aby se vládní elaborát stal podkladem dalšího vyjedná- vání. Až se osnova jazykového zákona dostane do ministerské rady, což prý se stane asi v blizké již době, oba ministři krajané vytknou svá zvláštní stanoviska, při čemž není vylou- čeno, že mezi nimi nedojde na shodu, a ten ministr, jenž zůstane v menšině, přednese své mínění jako minoritní votum. Za kulturní požadavky národů slovanských. (Manifestační schůze universitn v Poděbradec h.) (Od vlast, zpravodaje Nár. Listů.) . . . Vzácně krásným výrazem slovanské solidarity v otázkách kulturních stala se včerejší universitní schůze v Poděbradech. Svolána (u přiležitosti zavílání několika slovanských poslanců na výstavu pražskou) studentstvem poděbradským a za protektorátu městské rady a okresu, povznesla se manifestačním průběhem svým nad místní význam. Způsobem důstojným a slavnostním, ústy řečníků slovinských, chor- vatských, ruských a českých proneseny tu spravedlivé, dávné tužby a to nejen vysoko- školské, nýbrž i všeho školství se týkajícl.
Beckův Poděbrady
24 article
Resoluce, sepsaná a vypracovaná všem slovanskými účastníky schůze, vystihuje plně kulturní snahy a tužby. Klademe ji proto v čel své zprávy. Zní v podstatě takto: Shromáždění účasiníci manifestační schůze v Poděbradech dne 24. května 1908 protestují důrazně proti zpátečnickým sna- hám na poli školském a žádají zejména pro Rusy v Haliči a Bukovině státní školy pro do- spělé analfabety, ustavení dostatečného počtu paedagogií škol zemědělských, průmyslových obchodních, zrušení zákona ze dne 2. června 1867, ustavení ruských gymnasií ve větších městech východohaličských, pokud jich tam do- sud není, rozdělení haličské zemské školní rady na dvě sekce: ruskou a polskou, založení samostatné ruské university ve Lvově, ustavení ruských stolie učitelských a ústavů na vysoké škele technické ve Lvově a na vyšší hospodárské škole v Dublaně a takových podpor z fondu stát- ního a zemského pro ruské kulturní ústavy, jaké nyní polským obdobným ústavům přísluší. Pro národ slovinský a chorvatský v Před- litavsku jeví se nejvýš žádoucím: rozmnožent slovinských škol obecných, přiměřeného počtu škol měšťanských i pokračovacích škol živno stenských, slovinských i chorvatských, úpravu učitelských ústavů dle potřeb národních, zalo žení slovinské a chorvatské školy zemědělské průmyslové a obchodní, gymnasií a reälek vý lučně slovinských. Pro jihoslovanské vysoké školstv požadujeme: a) aby zkoušky na universitě zá hřebské vykonané měly platnost v Předlilavsku b) vedle jihoslovanského vědeckého centr- v Záhřebě nechť s urychlením konají se přípravy k založení university slovinské v Lublani c) nechť jest umožněn příslušnými činiteli vznii samestalného jihoslovanského technicko-obchod ního centra v Terstu.
Rus Poděbrady Halič Lvov Záhřeb Lublaň Terst Bukovina státní škola
25 article
Ve školství českém žádáme: Zákonnou úpravu zřizování veřejných ško obecných minoritních v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a v Dolních Rakousích; zajištění potřeb ného pučtu škol měšťanských i živnostenskýci škol pokračovacích. Protestujeme proti způsobu provádění zá kona Perkova na Moravě. Ústavy učitelské buďte zakládány výhradné státem a nikoli soukromými podnikateli Budiž v Čechách, na Moravě i ve Slezsku rozmnožen počet českých škol středních nákla dem státním. Správa vyučovací věnuj zvýšenou pozor nost dívčím školám středním a odborným školám a učelištím obchodním, průmyslovým a uměle ckým, budiž postaráno o české ústavy umělecké zdokonalení Akademie umění v Praze a postát něna pražská konservatoř hudby, budiž zřízeno česká universita v Brně, budiž doplněna česká technika v Brně a česká technika v Praze a od- bor lesnický. Buďte zřízeny vysoká česká škola montani stická a česká vysoká škola zvěrolékařská. Jsouce přesvědčeni, že věda je moc a spra- vedlnost, bezpečný základ státního ústrojí, tou- žíme po tom, aby říše, ve které žijeme, stal se skutku moderním státem rárod rovnocenných, a ve spokojenosti jich aby viděla záruku lepší své budoucnosti.
Perkův Čechy Morava Slezsko Dolní Rakousy Praha Brno český univerzita v Brno umělecký zdokonalený akademie uměný
26 article
Schůze konala se o 4. hod. odpol. v zá loženském sále, obsazeném hustě i pěknou účast žen. Když byli hosté, přibylí z Prahy a na ná draží již srdečně uvítaní, zaujali místa kol před sednického stolu, po návrhu člena pořadatelstv IngC. p. Hoblíka zvolen předsedou schůze říšský poslanec prof. J. V. Hráský. Pozdravuje shromáždění a děkuje podě bradskému studentstvu, radě městské i okrest za protektorát schůze, za nadšeného potlesku vítal předseda zvláště srdečně representanty slo- vanských národů a to profesory university lvov- ské dra. Dněstrjanského a dra. Alexeje Kolessu, prof. dra. Mandiče a Stre- kelje, zem. posl. Štěpána Radiče, poslance říšské a zemské dra. Baxu, J. L. Čecha prof. dra. Drtinu, z. posl. Dvořáka, Rych teru, prof. Velicha, dra. Bulina, dále prof. Táborského a zpravodaje listů. Vytknuv účel schůze, jednající o kultur- ních nezbytnostech slovanských národů v této říši, sdělil omluvné telegramy Ivana Hribara. dra. Kramáře a dra. Glebovického, kteři nacha- nbiolnne
Hoblík profesor Hráská Alexej Koless doktor Mandič Stre Radič Baxa Čecho Drtina Dvořák Rych Velich Táborský Hribar Kramář Praha univerzita lvov
27 article
V drobném prodejít ranní čásle o sobě . . . za 8h odpolední . . . . . . . za 2 h Ve Hlialkách na venkově ranní čísle, . 10h edpolední . . . . . . . . 4k Inserát plati se hotově papřeě. Předplacení a lnterty přijímá zěmíni- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nachánají se též redakce Uiskirna n expedíce „Národnich Listů“ Rukoplny se nevracnji.
28 article
zejíce se na cestě do Petrohradu za účelem jednání o všeslovanském sjezdu, přáli z Varšavy schůzi zdaru. Taktéž přečetl i sympatické telegramy městské rady z Kolína, prof. Masa- ryka a stud. spolků »Orličana« a »Dobroslava«, načež požádal prof. dra. Drtinu, aby se ujal slova. Řečník způsobem věeným a jasným, v řeči asi hodinné, v hlavních rysech načrti nejprve povšechně a pak detailně, kterak v tomlo státě kulturní snahy národů slovanských vždy utisko- vány byly byrokratickým, nemoderním a zpá- tečnickým duchem vlád, jež, aby hověly politi- ckým svým snahám i národnostním sporům, způsobeným vlivem centralismu i vlivem ně- mecké nadvlády chtivosti, v nalehavých kulfur- ních požadavcích neučinily ničeho, nebo velmi Ve všech oborech školství chovala se správa vyučovací i celé vlády oproti slovanským národ- nostem macešsky. Řečník líčí útisky národního školství, oběti, které jednotlivé kmeny slovan- ské musily a musí dosud tomuto priměrnímu požadavku kultury přinášeti (Ú. M. školská, Matice slovinská atd.), dále křiklavý nadpoměr počtu středních skol německých oproti počtu ústavů slovanských (plati nejen o gymnasiích a reálkách, ale i ústavech učitelských) a posléz nejmarkantnější a dnes nejaktnálnější nedostatek vysokých škol pro celé, veliké a v dělané ná- rody slovanské v této říši. Naznačuje povšechně, jaký význam pro vzdělanství maji university a techniky, vyslovuje se řečník též o ideálném zřízení jich, o svobodě učení a neodvislosti jejich od poměrů politi- ckých. Charakterisuje posici vysokého učení jako zápas novověku se středověkem, pokroku ducha se zpátečnictvím. A tu vědě třeba dáti svobody smýslení nejvyšší.
profesor Dobroslav doktor Drtina Petrohrad Varšava Kolín
29 article
Probiraje speciálně nedostatky vysokoškolské u národů slovanských, vyslovuje se řečník po zevrubném nástinu poměrů pro zřízen university třímilionovému národu Rusů v Haliči, žádá pro Chorvaty vyma- nění záhřebské university z vlivu maďar- ského a platnost zkoušek na ní složených i pro Předlitavsko, pro Slovince volá po univer- sitě v Lublani a posléz obraci se ku palči- vým otázkám českého vysokého školství. Po- ukazuje, že česká universita v Praze od svého odloučení, tedy již 25 let jest provisorní, nem naprosto slušných a řádných budov, ač je jednou z nejvíce navštěvovaných. A volání po druhé české universitě v Brné zů- stává oslyšeno stále a stále, protože falešné po- litické a národnostní obavy Němeů zastrašují vládu před rozhodným krokem, o jehož nutnosti se vyslovili všichni ministři. Při tom pro 35 proe Němců ale udržuje stát v Předlitavsku 5 uni- versit, kdežto pro 60 proc. Slovanů univer- sily t ř il Nápravy těchto poměrů a konečného splnění spravedlivých kulturních požadavků možno do- eilti jen solidaritou všech slovanských národů v této říši. Ne Němci, ale Slované udržují existenci tohoto státu; a nemá-li býti ohrožena, pak musí se Rakousko státi kulturním státem — státem moderního, pokrokového ducha, jenž do- vede nad politické otázky vyzdvihnouti otázky kulturních, neodkladných potřeb. (Dlouhotrvajíeí pochvala.) Řeči prof. dra. Drtiny, kterou zachycu- jeme jen v hlavních rysech, následovaly pro- jevy zástupců slovanských národnostl.
Rus Chorvat Němec Slovan profesor doktor Drtina Halič Předlitavsko Lublaň Praha Brná Rakousko
30 article
Universitní profesor ivovský posl. dr. Kolessa apostrofuje nadšeně památku Jiřího z Podéprad, pozdravil účastníky jménem Rusů ukrajinských a děkoval prof. Drtinovi za jeho projev ve pro- spěch university rusínské ve Lvově. V otázkách universit slovanských stojí na stanovisku ná- rodnostní autonomie, svobody smýšlení a svobody učení. Přeje všem slovanským národnostem, do- máhajícím se vlastního vysokého učení nebo zlepšení jeho konečného cile. (Bouřlivý potlesk.) Druh jeho prof. Dněstrjanský akcentoval zvláště utužení slovanské vzájemnosti — a to nejen v otázkách kulturních, ale i politických. Pro tuto dobu nutno především úsilovně sdružiti universitní požadavky Rusů, Chorvatů, Slovinců a Čechů v jeden nerozlučný celek. Volá po svobodě učení a vybavení universitních otázek z politických. (Souhlas.) Velice temporamentním způsobem a za hlučného souhlasu promluvil poslanec prof. M. Mandič. Promlouvaje o tužbách Slovincůa Chorvatů, dotkl se posledních události na uni- versitě záhřebské, načež v závěru řeči své obrá- til se ke všemu českému studentstvu se žádostí, aby 600 Chorvatů, vyhnaným z uni- versity záhřebské a do Prahy přišlým, byli vzo- rem v píli, vytrvalosti a v uvědomění a slovan- ské vzájemnosti.
doktor Kolessa Jiří Rus Drtina Dněstrjanský Chorvat Slovinec Čecho profesor M Mandič Podéprad Lvov Praha
31 article
Další mluvčí, posl. Strekeli, děkuje městu i okresu za přijetí, vzpomněl dopolední návštěvy poslanců slovanských ve výstavě v Prazea z dojmů bohatství obchodu a průmyslu deduko- val vyspělost národa českého. Posl. Štěpán Radič v delší české řeči, vel- mi ohnivé, mluvil pro praktickou slovan- skou vzájemnost. V sjednoceném národním po- stupu musejí Čechové jíti v čele. V závěru řeči děkoval české veřejnosti za příjetí chorvatských studentů, od jichž studia v Praze slibuje si bo- hatý zisk. Jménem české Moravy pozdravil shromá- ždění poslanec dr. Bulín z Brna. Vzpomněl zá- pasě Čechů moravských o školství a to od ma- teřských až do vysokých škol, načež obšírněji promluvil o otázce zřízení české universily v Brně. Posl. Rychtera za českou stranu agrární sli- boval v kulturních snahách podporu této strany. Totéž v zásadě vyslovil i profesor dr. Velich. O úkolu českého národa, provésti sbratření slo-
Posl Radič Čecho doktor Bulín Rychter Velich Praha Morava Brno Prazea
33 article
valkých národností, promluvil posl. J. Čech.
J Čo