ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8fa3d390-661f-11dc-92bf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: place 54, person 100, org 14, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRONNK VISTY
3 masthead
13. prosince 1901
4 masthead
Číslo 343.
5 article
Vítáme s upřímným srdcem organisaci, která vžije li se, bude dojista důležitým krokem k relor mám agrárním, proto zástupci z Čech i Moravy mus hlasovati pro návrh, aby předloha tohoto zákonr vzata byla za základ podrobně debaty. Předloha nynější liší se jak v ohledu věcném tak v ohledu formálním od původní vládní předlohy podaně v r. 1893. Původní vládní předloha z roku 1893 sledovala vyslovenou tendenci, aby pomoci závazných spole čenstev zemědělských podporováno bylo u nás zři zování svépomocných družstev nákupních, prodej ních, výrobních, úvěrních a j. Motivy k předloze t připojené výslovně stýskaly si na to, že družstevní ruch u nás jest zcela nepatrný oproti jiným zemím. jmenovitě Německu. Této tendenci odpovídala též formulace jednotlivých ustanovení předlohy. Od roku 1893 změnily se však poměry rolnického sdružování u nás podstatně. Horlivou činností zemědělských korporací, podporami zemskými vzbuzen byl vte příčině ruch tak živý, že — aspoň pokud jde o Čechy — není již tak nalehavě třeba podporovati rezvoj ruchu toho způsobem, který by mohl vyvo- lati podniky ukvapené, nedosti zralé. Přirozeným rozvojem za podpory zemské a státní rozšíří se družstva poznenáhlu po zemi, aniž by při opatrném postupu třeba bylo obávati se podniků nezdravých.
Čechy Morava Německo
6 article
Probíráme-li se jednollivými úkoly, které v § 11 předloby v působnost společenstev byly přikázány nesetkáváme se tu — aspoň pokud jde o poměry v Čechách — s mnoha novými body. Největší část oborů působnosti, které jsou společenstvům přikázány. obstarávají se v Čechách již skutečně různými ústavy a korporacemi. Proto pro poměry v Čechách i na Moravě nejvhodnější provedení organisace zeměděl- ských společenstev záležeti bude v tom, aby se při- způsobila nynější zemědělská rada této organisaei v tom smyslu, jak to stanoveno jest v § 19. této před- lohy. Zemědělské rady v Čechách a na Moravě po- třebují reformy hlavně v těchto směrech: Především má jich organisaci dán býti pevný podklad v závaz- ných organisacích rolnictva na místě nynějšího mě- nivého základu, kterým jsou dobrovolné hospodářské spolky, jichž trvání může býti obroženo vystupová- ním členstva, nehledíc ani k tomu, že politické po měry mohou činnost v dobrovolných spolcích ochro- movati. Dále jest třeba, aby působnost zemědělských rad rozšířena byla na všechny takové obory, které následkem rozvoje zemědělských poměrů nově se byly vyvinuly Konečně bude zapotřebí sesíliti země- délské rady finančně, jmenovitě přiznati jim jistou finanční samostatnost tím, že přikáží se jim samo- statné prameny důchodů, aniž by ale dosavadní pod pory jim od státu a země poskytované zmenšeny byly. Toho všeho bylo by lze v Čechách a na Moravé dosáhnouti přiměřencu změnou zákonů o zeměděl- ské radě. Z české strany podány budou návrhy na změnu 88 4., 10., 13., 16., 17., 18., 19. a 22. předlohy.
Čechy Morava
7 article
Nynější předloha následkem odporu proti centra- listickému původnímu rázu, jmenovitě v Čechách kladenému, znamená ústupek směru autonomisti- ckému; obmezilať se na zásadní ustanovení, pone- chávajíc zemskému zákonodárství, aby toto rozhodlo, má-li osnova v té které zemi býti provedena, a aby vydalo potom podrobné předpisy k tomu cíli. Dána tedy této předloze forma rámcového zákon říšského, který má vyplněn býli zemskými zá- kony na sněmích vydanými. Rečník přiznává, že právě v Čechách můžeme rámcovým zákonům přinášeti vstřic jen skrovnou důvěru. Znamenají zasahování v příslušnost zem- ského zákonodárství. Ale bez ohledu na tolo zásadní stanovisko získali jsme u nás smutné zkušenosti s dosavadními rámcovými říšskými zákony. Proto dlužno na tom trvati, aby tento zákon obmezil se jen na ustanovení, která dle státního zákl. zákona z r. 1807 patří v působnost říšské rady a aby vše ostatní přenecháno bylo sněmům V předloze obsaženy jsou předpisy, kterými při- znávají se zemědělským společenstvům pro jistá právní, jednání a pro některé listiny osvobození ne úlevy od poplatků. Tyto předpisy patří dojista v obor říšského zákonodárství, i sluší je ponechati. Jiné předpisy týkají se závaznosti společenstevní organi- sace, t. j. kterými ukládá se každému zemědělci za povinnost, býti členem společenstev. Ve příčině těchlo jest sporno, patří-li v působnost říšskou neb zem- skou. V poslední době trvá však vláda na tom, že takovou závaznost vyslovili může jen říšský zákon. i dovedla toto své stanovisko i proti mnohým sně- mům již uplatniti.
Dán Čechy
8 article
Naproti tomu nepatří v osnovu říšského zákonn některé předpisy, kterými upravuje se administrativní řízení v záležitostech společenstev se týkajících. Řeč- ník ukazuje na jiných zákonech (na př. 88 25. a 27. vodního, § 30. komas. zákona), jak právo vydával předpisy takového obsahu přiznáváno bylo vždy zemskému zákonodárství, které také toholo práva vždy v rozsáhlé míře užívalo. Z toho dovozuje řečník že celá řada takých předpisů nepatří do předlohy zákona. Aby uskutečnění zákona nebyl kladen zby- tečný odpor, třeba z předlohy říšského zákona vylou- čiti všechna ustanovení, která by mohla zemskému zákonodárství býti překážkou, až opravovati bade tyto poměry zemědělských rad ve smyslu nové orga- nisace zemědělských společenslev.
9 article
Rečník a jeho soudruhové, třeba by pokládali z nejpřiměřenější přepracovati celou osnovu zákona. budou, aby nezpůsobily průtahy, hlasovati síce pro podrobnou debatu, podají však při tom návrhy na takovou úpravu jednotlivých předpisů předlohy té aby táž odpovídala jich náhledům i domácím po- měrům. Zároveň očekávají, že vláda, až sněmy český a moravský usnesou se o zemských zákonech k pro- vádění rámcového říšského zákona potřebných, ne- bude říšský zákon vykládati se stanoviska příliš úzko- prsého, nýbrž že usnesením sněmů těch přicházet- bude vstříc s teuže dobrou vůlí, jakou projevila, když šlo o usnesení tyrolského sněmu, kterým prováděn byl říšský zákon o selském právu nápadnickém z 1889 zemským tamním zákonodárstvím, ač nebyl do- držen rámec tímto zákonem stanovený. Jen při ta kovém blahovolném posuzování sněmovních usnesen bude lze uskutečniti organisaci závazných společen stev zemědělských takovým způsobem, aby tato orga- nisace vstoupila ve skutečný život a nezůstala jen organisací na papíře bez praktických výsledků. (Hluční pochvala a potlesk, řečníku gratulují.) Poslanec Tollinger troufá, že tato předloh bude mezníkem v dějinách rakouského zemědělstva neboť bylo dosud vůbec zanedbáváno. Touto orga- nisací domůže se svých práv a v parlamentu i mimo něj získá náležité vážnosti. Příspěvky nebudou rol nictvu na obtíž. Pomocí společenstev bude tak možno působiti na tarifní politiku domácí. Tato předloha zachrání také selský stav před proletarisaci. (Pochivala.h Po referentově doslovu usnešeno přejíti k ze- vrubnému rokování a jedná se hned o 8 1. Obvod společenstva.
Tollinger tyrolský sněm
10 article
Posl. Pospíšil. Touto předlohou selskému stavu se nepomůže. To by se mohlo státi jen před- lohou Ledeburovou. Selský stav mohl by býti vysvobozen z nynější své tísně jen tehdy, kdyby vláda seznala, že musí obilí kupovat sama, že musí hranice uzavříti a stanoviti ceny. Dle § 1. odst.3 lit. e) mohou býti zřízena obecní společenstva zemědělská kromě obvodu jednoho nebo několika farních okresů. To znamená roztříštění a nikoliv sevření selského stavu. Budou-li zemědělská družstva jednou zřízena, musíme se snažiti, aby byla náležitě podporována; nestane li se to, na prospěch by to nebylo. (Hlučný potlesk a pochvala.) Posl. Steiner litoval, že předloha odchyluje s podstatně od pruského vzoru. Pěknými slovy se rol- nictvu nepomůže, ale vyššími přijmy bez újmy kon- sumentů. Posuzuje vojenské dodávky, nabádá k pod- poře skladišť, žádá se strany státu kupování potře u sedláků. Zmiňuje se o termínovém obchodu obil- ním, nedostatku zemědělských pracovníkův a troufá že vláda bude podporovati zemědělská společenstva. Posl. Formánek a dr. Fiedler vzdali s slova a posl. Götz, jsa volán, není právě ve sně- movně. Posl. Tambosi je povděčen předloze, avšak mezi vlašským obyvatelstvem se tak brzo neujme, neboť vlašský duch vzpírá se vnuceným opatřením. Dobrovolné spolky trentinské vzkvétají a Vlaši s jich neradi zřeknou z obavy, aby nepadly do rukou politickým stranám. Má strach, že tyroiský sněm npravi zákon ve prospěch německých a ne vlašských krajů. Proto tridentšti zástupci nemohou blasovat pro tento zákon.
Posl Pospíšil Ledeburův Steiner Formánek doktor Fiedler Götz Vlach
11 article
Posl. J. Hofer stěžoval si na pozemkovou daň, jejíž výše není v žádném poměru s výtěžkem hospodářským, zejmena v horách. Nynější zákon — tuší — může prospěti zemědělství, bude však třeb dobrých průvodních nařízení. Varuje, aby se rol- nictvo neničilo přílišnými daněmi Rokování uzavírá se; proti článku není zapsán žádný řečník. Hlavní řečník posl. Šeptycký (pro) opřel s tvrzení, že zemědělství za 20 let málo pokročilo prohlásil intensivnější organisaci zemědělství z nezbytnou. Zákon bude prospívati, bude-li organisace vyhovovali skutečným poměrům do nejmenších po- drobností a bude li hojně a schopných lidí k jeho pro- vedení. Pojednav o různých sdruženích, soudí,ž povinná společenstva musí doplňovati se svo- bodnými, jimž vyhraditi se musí celý obor speku- lativné činnosti. Dovozuje nutnosl státní podpors pro zemědělská společenstva, aby organisace nebyla rolníkům novým břemenem. Tronfá, že vláda bude podporovati živolní zájmy zemědělství také při uza- vírání obchodních smluv. Po referentově doslovu přijat § 1. dle výboro vého návrhu. Ref. posl. Povše zahájil potom debatu o §§2 až 11., načež rokování bylo přerušeno. Posl. Ang. Sehnal v dolazu k předsedov zmínil se o falešném podpisu Lupulově na svém dotazu a konstatoval, že svěřil obstarání podpisů ji- nému poslanci, on sám na ně nepůsobil. Ostatně má interpellace i bez posl. Lupula dost podpisů. Konec schůze v 5.30 hod. odpol.; příští bud zejtra v 11 hod. dop.
Posl J Hofer Sehnal
12 article
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 12. prosince. (C-B) Odbor berního výboru rokoval o dan z jízdních lístk ů. Ref. Götz navrhoval vyměřiti daň v samoslat ných kilometrových sazbách v poměru 1 : 2.: 3 dl jízdních tříd a zvýšiti ji u rychlíkův o 50%. Př padné železničně-technické nesnáze daly by se pře konati. Naproti vládou zamýšleným jednotným saz bám 12% doporučovalo by se ustanovilí berní sazbu I. tř. na 18. pro II. tř. na 14 a pro III. Iř. na 10% jízdného. Také ze svobodných listků, nejsou-li slu- žební nebo k dobročinným účelům, měla by se dan zavésli. V povšechné debatě, jíž zúčastnil se kromě několika poslanců také ministr financí dr. Böhm Bawerk, bude se pokračovati v příští schůzi.
Götz doktor Böhm Vídeň Bawerk
13 article Bouřlivá a rozpuštěná schůze v Karlině.
Bouřlivá a rozpuštěná schůze v Karlině. Občanský klub v Karlíně svolal na včerejší večen do sálu restaurace p. Kazdy v Palackého třídě tam- též veřejnou schůzi občanů karlinských, platících obecní přirážky a sice za tím účelem, aby bylo po- rokováno o příčinách, kleré správní komisi karlín- skou vedly k tomu, aby v rozpočtu obecním na příšti rok stanovila obecní přirážky o 13 proc. vyšší. D schůze měli sice přístup pouze poplatníci, obecn přirážky platící, ale dostali se tam také nepoplatníci, sociálmí demokraté a sice v takovém počtu, že ke konci způsobili tak značný lomoz, že schůze byla vládním komisařem rozpušténa. Schůze měla tente průběh: Mistopředseda Občanského klubu p. Čub a uvedl že výbor klubu svolal tuto schůzi za tím účelem aby voličstvo vyslechlo zprávu o důvodech, které způsobily zvýšení obecních přírážek na příští rok Appelloval na přítomné, aby zachovali po dobu trván schůze klid, sám slibuje každému řečníku úplnou volnost slova. (Souhlas.) Zpravodajem byl p. dr. Vejvar, člen správni komise obce karlínské. Uvedl, že okolnost zvýšení obecních přirážek způsobila v obyvatelstvu pochop- telný rozruch. Proto také Občanský klub neváha svolati schůzi občanstva, aby vyslechl náhled jeho
Karlin Kazda Palacký doktor Vejvar Karlín Mistopředseda občanský klub
14 article
Byl jsem požádán, abych o tom v této schůzi podaí zprávu. Podjal jsem se toho úkolu s tím větš ochotou, poněvadž dnes po Karifně roznáší se zpráva. jakoby zvýšení přirážek zavinila správní komise, která řídí správu obce pouze měsíc. Tvrzení takov ovšem není pravdivé. Správní komise byla k půso- bení povolána v době, kdy je nutno vypracovali obecní rozpočty. Tyto nutno vyložiti na 4 neděle před ukončením správního roku, tedy nejdéle do 1. prosince musily být vypracovány. Nebyla to práce snadná. Komlse nemohla se přidržeti dřívějšího způsobu účetnictví, neboť účty obecní, Farkačem vypraeované, nebyly správné, ony musilyť jeho nesprávnosti zakrývati. Komise neměla tedy zádnou předlohu, podle které by se mohla říditi. Úkol tak těžký mohla komise splniti jen tím, že se jí podařilo získati síly nad jiné vyníkající, p. účetního revidenta Dvořáka, jemuž zemský výbor dal dovolenou, aby náš důchod řídil. Dle vyložených účtů jest vám známo, že nutno zvýšiti obecní přirážky na 459%. Toto opatření bylo nutno vlastně provésti již v minulých lelech, poněvadž rozpočly obecní již v těch letech končily deficitem. Pravý stav věci byo však veřejnosti zaktýván a sel olek uhražován vý- půjčkami z Občanské záložny. Až do roku 1888 byla jakási rovnováha v našem obecním hospodářství. D té doby byl správcem důchodu p. Pilz. Po jeho smrti nastoupil jako chěf důchodu Václav Farkač, který sdělával rozpočet na rok 1889. Před tím byla kon vertována zápůjčka 1 mill. zl. u pozemkového ústavu.
Farkač Dvořák Pilz
15 article
Půjčky této použilo se jako doplatku na stavbu rad- nice, jatek, dlažeb a pod. Nesprávnosti začínají už od r. 1889. Pojednou začal pučet deficit. Kde se vzal tu se vzal, povstal najednou. Na příjem obecníh fondu byl převzat obnos 6356 zl. na hotovosti. V skutečnosti však zbylo jen 360 zl. a tím je proká- záno, že stala se nesprávnost. V roce 1889 zakou- pila obec dům čp. 101 a vypůjčila si k tomu cíli 50.000 zl. od Občanské záložny. Na koupi však po- užito jen 43.595 zl., kdežto část zbytku byla použita na zapravení běžných obecních výdajů. To není správně. Účty ebecní po uplynutí roku měly být veřejně vyloženy a zvláštní komisí prozkoumány. Při tom byly sehodky objeveny a učiněno také opatření na jejich úhradu, V rozpočtu na rok 189 vůbec nenalezá se položky na zaplacení úroků Občan- ské záložny v obnosu 2750 zl. z půjčky 50.000 zl. Poněvadž se takto hospodařilo, nastala prodlením roku potřeba peněz. Proto učiněna zápůjčka dalšíeh 40.000 zl. a mezi jiným použito jí — ku zaplacení úrokův a anuit. Dále si obec vypůjčila 6500 zl. o Občanské záložny na jubilejní výstavu. Okresní vý bor půjčku povolil s tou podmínkou, když ji v šesti letech splatí. Nastal rok 1891, do rozpočtu tohotc roku převedena hotovost 5427 zl., ač hotovosti ně jaké vůbec nebylo.
16 article
Ale do rozpočtu toho opět nebyly zařaděny úroky a anuity. V roce 1891 nastala nová potřeb peněz, šlo se tedy opět z radnice do Občanské zá- ložny a vypůjčilo se 43.000 zl. Tak se hospodařilo neustále. V roce 1892 byla obec dlužna Občanské záložně 175.451 zl. Tento dluh byl by nenastal kdyby se byly přirážky řádně upravily. (Souhlas. V roce 1892 stouply dluhy u záložny již tak, že bylo nutno provésti jiný modus. U zemské banky byla uzavřena výpůjčka 550.000 zl., ze které se zaplatily dluhy u Občanské záložny a do chudinského fondu. Schodky obecní pak už nepřestaly. V roce 1893 ob- nášely 53 002 zl., v roce 1894 24115 zl., v r. 1890 43.306 zl. Ke konci roku 1895 důchodní Farkač vy. pracoval referát, v němž dokazoval, že k úpravi obecního hospodářství je zapotřebí uzavřít novou obecní výpůjčku v obnosu 400.000 zl. Prozalím se obec u Občanské záložny vypůjčila 200.000 zl. Dluh tento zaplatila obec z nové výpůjčky v ob nosu 550.000 zl., u Zemské banky konirahované V r. 1896 nastal schodek 54.224 zl., v r. 1897 obná- šel 46.192 zl., v r. 1899 dosáhl výše 61.793 zl V krátké době od r. 1897—99 vypůjčila si obee u občanské záložny 590.000 zl. V r. 1900 vymohla si obec půjěku u Zemské banky až do výše 4 mill.K a sice na zaplacení dluhů záložně a na invalidní po- zemky. Z rozpočlu na rok letošní vidíme, že tam opět nejsou zařadčny úroky, které bylo nutno za- platit v obnosu 53.100 K. V tomtéž rozpočtu uveden je hotovost 28.277 K a zatím nezbyl v pokladně ani haléř! Kdyby se bylo řádně hospodařilo, už na lelošní rok musily by přirážky býti vělší o 27 procent. Bylo to až do nebe volající hospodářství. Kdyby to pro- vedl jednotlivec, byl by dávno pohinán pled soud Přirážky obecní obnášely v n. 1888 27 procenl, pa
17 article
281/2 procent, dále 27 procent, v r. 1899 31 1/2 procent a na letošek 32 procent, ač dle skulečného stavu věci bylo třeba vypsati přirážky ve výší 74 procent. Za takové situace nastoupila správní komise svou působnost, která ovšem nebyla snadná. Že je vypsána přirážka obecní pouze ve výši 45%, to podařilo se komisi jen proto, že vyhledala nové prameny příjmů a že státní daně jsou nyní o 2300 vyšší. Daňkovka platí nyní tolik daní, že obdrží viriln hlas. Řečník obává se, že situace v budoucích le- tech bude vážnější, poněvadž sotva nastane čily ruch stavební na pozemcích invalidovny, z nichž by obec mohla krýli veškeré své povinnosti. Vzpomí nám při této přiležitosti toho, co se stalo v roc 1891. V čísle 105 »Národních Listů« ze dne 17. dubna 1891 velmi otevřeně jest pojednáno obecním hospodářství karlínském. Tehda pánové Bělina a Dmíšek odkryli pravý způsob jednání na karlínské radnici a tehda hrozilo se jím žalobou. (Souhlas a potlesk.) Pan Dmíšek přiznává, že před 10 lety i po zději naléhal na urovnání obecního hospodářství, ale bezvýsledně. Naléhal na to, aby chudinskému odboru dlužný obnos se zaplatil, ale dostal za od- pověď, že je to jedno, jestli je obec dlužna tam č onam. Zastupitelstvo nemělo příležitost do tajů roz- počtů nahlédnouti. Rozpočty sdělával Farkač a tomu my jsme důvěřovali. (Veselost.) Rečník uvádí, že účty byly veřejně vyloženy a že tady měl každý příležitost do nich nahlédnouti, zejmena pan dr Vejvar.
Bělina Dmíšek Farkač Rečník Vejvar Daňkovka
18 article
Pan dr. Vejvar nvádí, že do rozpočtu je síc každému volno nahlédnouti, ale nikoli do dokladů. Pan Demartini pravil, že Farkač řídil obecní důchod a rozpočty takovým způsobem, že zastupi telstvu nebylo možno do tajů těch proniknouti (Veselost.) Omlouvá nenstálé dělání obecních dluho v letech minulých. Dluží se nejen obec pražská ale i zemský výbor. Připouštím, že Farkač dělal ne správnosti, ale nám to nebylo známo. Teď se dává vina nám Hlas: Zcela právem!) ač my k tomu ne napomáhali. Pan Stibitz konstatuje, že přednešený mate- riál je zdrcující. Za to, co se stalo, je zodpověden obecní výbor, jejž obyvalelstvo na radnici vyslalc k tomu cíli, aby nás tam zastupoval a hospodářstv obecní správně vedl. Nastřádání dluhů je nesvědo mitostí, a nás poplatníky to stihne. Dokud v zastu pitelstvu nebyli, zastávali se nás, a když se na rad nici dostali, jen se nafukovali a o nás se nestarali (Souhlas.) Oni lam byli jen pro svoji čest a slůvu o hospodářství obecní se neslarali! (Tak jestl Pan Engelmann tvrdí, že rozpočty obecn nebyly vypracovány ledabyle. Sám podal jednou pa mětní spis proti tomu, aby se na placení úroků anuuit uzavíraly nové půjčky. Finanční odbor mě sice schůze, ale návrhy byly už hotové před tím my jsme byli svoláváni jen pro forma. Staly se pří pady, že městská rada jednohlasně na něčem usnesla a pan náměstek to nevykonal. Co jsme tam byli platní? (Veselost.) Já jsem se domáhal, aby n radnici přišly nové, svěží síly a proto na mne pá- nové zanevřeli. Řečník velmi podrobně rozebíra jednotlivé položky rozpočlu.
doktor Vejvar Demartini Farkač Hlas Stibitz Engelmann obecní výbor
19 article
Rozpravy se zůčastnili ještě pp. Demartini Ressler a Roušar. Obč. Roušar promlavil za častého hluku tvrdil, že jinaké hospodářství ani v příštích dobách nelze očekávati. Sociální demokraté nevěři žádné straně buržoistické. Hluk dostoupil vrchole, když řečníi pravil, že olázka o provinění nesprávností je sporná. Kdo kradl, nechť se nám oznámí, ale kdo nekradl, nesmi být se zlodějem stotožňován. Při dalším vý- roku povstal ohromný hluk, který neutichal. Marn předseda snažil se klid zjednati. Obě strany počaly pozdvihovati zaťaté pěsti a útočily na sebe. Hluk urážky sypaly se s obou stran. Pojednou vystoupil vládní komisař p. Fiala oznámil, že následkem neustálého hluku schůzi rozpouští. Nový hluk a rámus nastal. V hloučcích povstávají osobní útoky. Vládní ko- misař znova upozorňuje, že dle ustanovení zákona musí všichni místnost opustit. Ala vyzvání to zaniká v neustálém hluku. Sociálním demokratům vytýkáno. že schůzi přišli zmařit. Před dveřmi soupeři počínaji spolu již zápasil. Vládní komisař upozorňuje, že po volá strážníky, jestli místnost okamžitě nebude vy klizena. Vyzvání jeho přehlušeno je rykem, z něhož vytryskují nadávky a urážky. Pozvolna jen sál se prázdní. Venku mezitím učiněno opatření, aby sál byl mocí vyklizen. Teprve krátce před půlnocí nasta úplný klid.
Demartini Ressler Roušar Fiala Al
20 title
Denní zprávy.
21 article K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná páteční příloha „Hlídka literární
K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná páteční příloha „Hlídka literární — »Počešťování fnančních úředů« V německých venkovských listech nastoupi okružní cestu právě článek s nadpisem »Po- češťováni finančních úřadů«, psaný s ten dene nikoli sice křišťálovou, ale přece jen polud prů hlednou, že ji každý znalec poměrů velice snadno prokoukne. Poprvé spatřil světlo světa ve zdejším Kuhově pondělníčku a hned po ně kolika jeho větách bylo každému zjevno, že se pražskému »Montagsblattu« dostalo vysoké cti posloužiti německým »hintermannům« v praž ském finančním ředitelství za zkušebný balon.
Hlídek Kuhův Montagsblatta
22 article
Řečený článek navazuje na český stesk prone sený ve příčině vyšetřování o národních pomě rech, nařízeného finaněním zemským ředitel- stvím na základě německých denunciací a za tím účelem, aby se pořídila »domácí statistika«. pomocí kteréž dalo by se všemožně — nepra víme odpomocí steskům, nýbrž vyhověti přá- ním a plánům německým ve dvojím směru — vypuzením českých úřadníků státních ze smíše- ného území také v oboru finančním a obsazením vyšších kanceláří finanční správy výhradně Němci. Za panujících poměrů jazykových, z výhradného panství vnitřní úřadní němčiny, kdy pouhý pokus »vylákati« služné na česky vy- plněnou kvitanci znamená vroubek, pro úřadni- ckou kariéru osudný vroubek, kdy české slovo úřadníkem v něklerých c. k. úřadovnách pro- nesené značí opětně nový křížek u jmena ne- šťastného mluvčího v přislušných seznamech, jest nejjizlivější ironií už to, mluví-li se aneb píše o »počešťování finančních úřadů« a vidí- me-li slova ta v tomto týdnu častěji v záhlav článků německého tisku v Čechách, je to jen následkem nedostatku stoudnosti, v němž zem ský rekkord náleží páně Kuhovu plátku praž skému, a v němž ostatní německý tisk venkov- ský zaznamenal obdivuhodné výkony. Na do- klad nekonečně směšných denuneiaci, jichžs článek tento, nejnověji také v »Budw. Kreis- blattu« (také horká půda !) uveřejněný, dopoušt stačí zaznamenati následující obrat: »Češti úřadníci, jak známo, neužívají uniformy, cylin- dru a fraku při služebních aneb slavnostních příležilostech, jakožto obleku nesouhlasicíh s vnitřním přesvědčením. Pánové tito do- konce vystupují včamarách (ll)
Němec Kuhův Čechy Kreis
23 article
Může býti větší nízkosti, než jaká jest obsažená v těchto slovach, ale zároveň také eklatantněj- šího důkazu o tom, čí a jaký duch tu panuje. když i části obleku českých úřadníků páli v očích »superiorní« jich soudruhy. Zdaž to není zrovna pádné svědectví o poměru udržo- vaném mezi oběma kategoriemi v úřadnických sborech, české a německé, a trpké porobě mo- rální poníženosti českých úřadníků pod nadu- tostí německých jich hýčkaných — nemožno řici ani soudruhů ani kollegů — nýbrž nejvýše souúřadníků. Co se týče pak privilegované routy postupu německého úřadníka proti českému uveřejnili jsme o tom právě roku letošního zrovna v oboru finanční správy v Čechách pří klady přímo neuvěřitelné, o néž se pověstný applanovací přistroj úřadní opravy ani nepokusil Přiklady námi uvedené svěděí o tom, že kariéra německého úřadníka ve finanční správě v Čechách děje se doslovně »en carriére« ; problém lítán německých uchazečů přes hlavy celých desítek ba celých davů oprávněných českých »předákůs úřadníků k vysokým metám je tu dávno skvěle rozluštěn a uveden v obvyklou všední praxi. Také tentokráte jedná se o něco podobného.
Čechy
24 article
Píšeť článek námi uvedený doslovně taktos »Dříve či později bude několik nové zřízených a uprázdněných vyšších úradních míst se strany finančního ministerstva a ústředního úřadu v Čechách obsazeno. Tu se pak ukáže, jakým způsobem a pokud bude zadost učiněno spra- vedlivé věci německých úřadníků. Až polu chceme si uspořiti výčet jistých nikoli neza- jímavých věciček z českého státoprávníhof naněního úřadnietva, kteréž si počíná nejinak než jako by na úřadních aktech otištén byl již dvojocasý lev.« Věc je jednoduchá. Má býti obsazeno několik radovských míst a kdyby po- stupu ponechán byl spravedlivý průchod, musil by na místa ta dosazena býti úřadníci českého původu a národnosti výtečné konduity a bez- prostředního pořadu. Jest v činnosti celý apparát proslavené mutuální soustavy německo-úřadnické protekce, aby na řebříku úřadnického postupu byla pod nohou českého oprávněného uchazeče přeražena příčel, a jeho ramenou aby použito bylo za stupně pro německého »zadního muže« jehož jedinou, kvalifikací jest, že buď nemluví an slova českého aneb jen češtinu prabídně láme. a který by jinak musil ještě celá dlouhá léta čekati. Tak se věci mají a německý tisk svým výbuchy nesleduje jiného eíle než nátlaku n rozhodující místa, na německé poslance a — zjednání tak zvaně »mravní opory« k odstaven českých uchazečůl
Čechy
25 article
— Nepodporujme německých časo pisů. V posledních dnech časopisy polské po- ukázaly k tomu, jak Halič zaplavována jest ně meckými illustrovanými časopisy a s důrazem ohradily se proti této záplavé německé litera- tury. Krakovská »Nowa Reforma« končí úvahu svou těmito slovy: »Není to hřích volající do nebes o pomstu, vlastními penézi podporovati časopisy po většině protipelské a tak značnou hmotnou podporou přispívati k jich udržování Proto pryč s pruskými illustrovanými časopisy«.
Halič
26 article
Hle, tak začlnají se brániti Poláci! A jak jes u nás? Bohužel hůře, mnohem hůře! Jistá ně- mecká firma v Praze dostává každý týden je- diného prušáckého listu » Woche« 3000 výtisk a zaplavuje jimi pomocí svých roznašečů dům od domu české rodiny; lze říci, že do Prahy dochází tohoto eminentně pruského listu ročn na 52.000 sešitů, což činí skoro 15.000 korun, v kterémžto obnosu jest větší část českého groše. Navštivte v pátek ráno státní nádraží užasnete, jak obrovské množství německých ča- sopisů a knih dodává Německo do Prahy týdně někulik vagonů. Žel bohu, že v Praze na našem venkově německé rodipné časopisya německé knihy nalézají hojně odběratelů. Co jen v pražských veřejných místnostech je vylo- ženo zbytečných německých časopisů a po mno- hých českých listech marně se tam tážete. Vinu toho ovšem nesou hlavně němečtí dodavatelé. již ochotně německé listy fedrují a částečn i české obecenstvo, jež nepřistojnosť tuto trpl. Je již skutečně na čase, aby obecenstvo naše se vymanilo z tohoto otroctví německé litera- tury, jež duchem svým otravuje naše národní sebevědomí a otupuje naši národní mysl. Čí t naše bezměrná důvěra v německou knihu ne- bude míti nikdy konce? Či i na dále budeme svými penězi podporovati existenci německýel časopisů, jež mají pro naše národní snahy jen potupu a poniočeh? Vzmužne se již konečno z otupětčho zvyku, vypaďme na vždy z domác- ností svých německý časopis a německou knihu.
Polák Praha Německo
27 article
Pracujme k tomu, aby v pražských veřejnýeh místnostech vykládány byly především časopisy české a slovanské. Nyní před novým rokemje k tomu právě vhodný časl — Zemské volby na Moravě. Z Brna. 12. prosince. (Zvl. tlgem. »Nár. L.«) V dobře informovaných zdejších kruzích politických se ujišťuje, že vláda vyhoví přání většiny poslaneů a vypíše volby do zemského sněmu markrabství moravského, jehož zákonodárná perioda uplyne jarním zasedáním 1902, na měsíc červen Vůči jakémukoliv odkládání voleb na dobu po- zdější, zvláště na nepříznivý čas podzimní — kdyby úmysl tento se vyskytl — zaujali by lidoví poslanci rozhodně odmilavé stanovisk z důvodů taktických. — Ke stykům česko-francouzským. Pan dr. Em. ryt. z Čenkova obdržel včer z Paříže telegrafickou zprávu tohoto obsahu »Přátelé, kteři se sešli, aby vzpomínali na svou cestu do král. Prahy, zasilají Vám projev vřelé a nezničitelné přátelské přichylnosti a své vděě- nosti za přijetí, jehož se dostalo v Čechách poselstvu města Paříže. »Na zdar!« N shledanou! Za všechny přátele D au sse t.« — Kluby občanské. Novoměstský občanský klub koná v úterý dne 17. t. m. o 8. hod. večer v zadním sále u Choděry ve Ferdinandově třídě přednášku » návrhu celního tarifu německé říše a jeho vlivu na naše obchodní, průmyslové a vůbec hospodářské poměry«, kterou prosloví pan JUDr. J o s e Fuhrich. Pání členové zvou se k hojnému účastenství, hosté jsou vítáni. — V sobotu dne 14. prosince koná se tamtéž v síni čís. 5 schůze správního vý boru i členům přístupná. — K úmrtí dra. Paříka došly redakce naší další soustrastné projevy: Z Českéh Brodu. Projevujeme nejhlubší soustrast nad úmrtím nenahraditelného MUDra. V. Paříka.
doktor em Choděra JUDr Fuhrich Pařík Mudra V Pařík Morava Brno Čenkov Paříž Praha Čechy Ferdinandov třída Českéh Brod N shledaná novoměstský občanský klub
28 article
Učilelská jednota »Komenský« v Českém Brodě, dne 10. prosince 1901. Čeněk Tonder, před- seda, Ant. Hlinka, jednatel. — Z Řadhoště. Přebolestně dotčení nenahraditelnou ztrátou, již česká věc na Třebenieku postižena jest úmrtím jednoho z nejšlechetnějších a nejobětavějších synů národa českého, milovaného MUDra. Václ. Pařlka, projevujeme choti zesnulého nej upřímnější svoji soustrast. Mistní odbory damský u mužský Národní jednoty severočeské pr Ředhošť a okolí. Františka Mitová, předsedkyně, Zdeňka Hertanová, jednatelka, Václav Kučera, předseda, Karel Hortan, jednatel. — Z Vrbn u Mělníka. Želíme ztráty zajisté na ten ča nenshraditelného vůdee českých menšin na bašt třobenické MUDra. Váelava Pařika. Kéž po- daří se na jeho místo postaviti muže vlastnosil dra. Paříka. Za Rolnickou besedu ve Vrbné, dne 10. prosince 1901. Jaroslav Syrový, předseda, František Opa, jednalel.
Komenský Tonder Antonín Hlinka Mudra Václ Mitová Hertanová Kučera Hortan Pařík Syrová František op Český Brod Ředhošť Vrbn u Mělník Vrbné
29 article
— Promoce. Pan Ph. C. Jaromír Wenig rodilý ze Sázavy, bude v sobotu dne 14. prosince 1901 o 12. hod. polední na české université Kario- Ferdinandově v Praze na doktora filosofie veřejuě povýšen. — Rodinné zprávy. Pan Karel Záhor- ský, akad. malíř, s chotí svou Marif roz. Š mo- líkovou, slavili sňatek ve čtvztek 28. listopadu v farním chrámu ve Strašicích. — Umrtí. Dne 11. prosince 1901 zesnol v Plá- nici pan P. František Stiller, arcikoěs archipresbyteriátu klatovského, konsistoriální rada, býv. vikář, prvoděkan, čestný měšťan města Plánice, předseda »Obě, besedy«, člen mnoha vlasteneckých spolků atd. Narozen r. 1827 v Písku, vysvěcen bt r. 1853 v Č. Budějovicích. Působil v Čechách i n Moravě a byl činným v životě společenském a ve- řejném. Téšil se úctě a lásce svých osadníků. — Na české universitě Karlo-Ferdinan- dově byli magistry farmacie veřejně prohlášení pp. Bohutínský Jar. z Meziles!-Týna, Bubna Stan. z Lilo- myšle, Linka Mir. ze Smíchova, Stuchlík Jan z Li- báně, Votruba Rud. z Král. Vinohradů. — Hromadné vypovidání rakouských dělníků z Pruska. Tyto dny vypovězeno Bvla z pruského uhelného revíru hornoslezského neméně nežli 800 dělníků, pracujících tam na dolech. Jako důvod vypovězení usává se, že není dostatek práca pro dělníky domácí a tak že cizí těmto ustoupili musí. V ostravsko-karvínském uhelném revíru pracuje dosud přes 800 havířů z Pruska. Jak známo, jest v revíru tomto obmezena valně těžba uhlí; z vítko- vických železáren propuštěno již přes 4000 dělníků. Dosud nikdo nezakročil u majitelů hor ani u maji- telů vítkovických železáren, aby propustili všechny dělníky z Pruska a na jich místě příjali rakouské příslušníky, kteří mrou hlady, nemajíce práce. Jsme zvědavi, zdali rakouská vláda odhodlá se k odvét- nému činu.
Wenig Záhor P Stiller Stan Stuchlík Jan Král Sázava Ferdinandov Praha Strašice Plánice Písek Č . Budějovice Čechy Morava Mezile Bubno Smíchov Prusko český univerzita KarlaFerdinany Mir
30 article
— O útrapách českých menšin ve smíže- ném území a o brutálnostech, jež musí snášeti ad Němců, podává znovu dopis, zaslaný nám z O brnie u Mostu. »Rozhodli jsme se,« praví se v něm, »pře krátkým časem (nemajíce nyní naděje na českou školu) zříditi pro své dítky aspoň tak zv. jazykov školu, v níž by byly vyučovány mateřskému jazyku a domácím dějinám. Zahájili jsme za účelem tlm soupis všech dítek českých, avšak sotva že to ně- mečtí pohlaváři postřehli, způsobili veliký poplach, že chceme v Obrnicích zříditi českou školu a proti tomu že se musí uchopití všech prostředků. Starost obce předvolal všecky maj tele domů na obecní úřad, kde na ně činěn nátlak, aby Čechy, kteří přihlásil děti do českého kursu, neb jsou členy odboru Nár. jedn. severočeské, vypověděli z bytu. A sku- tečně také již několik Čechů dostalo výpověd. Nad touto brutálnosti je mezi Čechy veliké rozechvění. V Obrnicích je velká nouze o byty a zdejší němečtí čechožrouti patrně počítají, ze v nouzi té český lid povolí. Němečtí ma- jitelé domů dávají svým nájemníkům podepisovati ve směru tom německá prohlášení, ale Češí na Shylokůr jejich úpis jmen svých nepřipojí... Počítejte s naš vytrvalostí a pevností a věřte, že odoláme i sebe tužšímu nátlaku.«
Němec Čecho Most Obrnice Čechy obecní úřad O brnie
31 article
lub voličdnovomdatakýchvenova včerejší schůzi, hojně navštfvenou, rozbověr otázee zajisté neméně časové, jako důležité: otazce »Staré Prahy«. Uváží-li se, jak živý ruch záležitos zachování starobylého rázu naší metropole v kruzích české veřejnosti vyvolala, nelze neuznati ochotu, se kterou uvolila se v přednášku svoji osobnost bez ol- poru povolaná a na slovo vzatá, jakou jest obecní starší a konservátor inž. pan Jan Herain. Před- nášející, jenž obral sobé za úkol vyličiti historický vývin Prahy, upoutal shromážděné výpravnou zají- mavostí, kterou dovedl obetkati buslé pásmo dějia- ných fakl, vylíčených našimi slavnými archacology.
Herain Praha
32 article
Vyložil podrobně a zevrubně postup, jakým vyvíjelo se královské město naše od dávných avých prvo- počátků a jakým ze skromných vesniček a osad vzrůstala povlovně jednotlivá předměstí pražská, na- opomenuv při tom náležitý zřetel věnovati vzniku historii městských hradech a bran. Přednáška pan Heraina, která obsahovala také názorný obraz bý- valého obecního zřízení a hospodářství, výčet prá a výčet jednollivých předměstí, jakož i zajímará data o životě předků našich, byla po zásluze odmě- něna hlučným potleskem. Pan dr. Nejedlý ven- tiloval mimo jiné otázku použití místa po bývalé kadetce u Pračné brány. Rozhovoru o této věci, jakož i o jiných stescích přátel Staré Prahy zúčast- nili se pp. náměstek starostův dr. Frič, Kasa- lický, Sejd, inž. Herain, který zo dpověděl ně- které položené mu dotazy, načež byla schůze doslo- vem předsedajícího p. řed. Mellana skončena.
Herain doktor Nejedlá Frič Kasa Sejd Ing Mellan Praha
33 article
— Přednášky. Jednota »Řip« a odbor » Klubu českých turistů« v Roudnici pořádají zejtra v so- botu v sále jednoty »Řip« v Roudnici přednášku cestovatele E. St. Vráze. Thema: »Z ulic a paláci města Pekina«. Začátek o 1/28. hod. več. Předprodej míst k sezení v obchodu p. B. Teplého. Přednáška provázena bude demonstracemi asi 100 světelných obrazů, promflaných skioplikonem. — Druhá před- náška tělocvičného spolku paní a dívek pražských konati se bude zejtra v sobotu o 4. hod. odpol. v malém sále Měšťanské besedy pražské. Před- nášeti bude sl. Anna Ptáčkova »O tělocviku žen působení jeho«. Slečna Pláčkova jest jednou z nej- přednějších organisátorek tělocviku ženského a jel přednášky po českém venkově byly příčinou vznik- nutí četných odborů ženských. Lístky po 50 h možno koupiti v pisárně »Sokola« pražského v Sokolské třídě II. a v knihkupectvích pp. Grosmana a Svobody, .
Vráz Teplý Ptáčkův Pláčkův Grosman Roudnice spolek paní a dívka Sokol
34 article
Topiče, Bursíka a Kohouta a Hejdy a Tučka. — Přednůška o Slovensku. Loni uspořádala Moravsko-slezská beseda v Praze cyklus přednášek o Moravě a Slezsku za účelem informování veřej- nosti o poměrech moravsko-slezských. Přednášky t způsobily velký rozruch a těšily se účasti veškeré intelligence. Českoslovanská jednota, jsouc si vědoma, že zubožené poměry zotročeného Slovenska, úplcíha pod jařmem maďarisace, jsou téměř celé naší veřej- nosti neznámy, chopila se myšlénky Moravsko sler- ské besedy a uspořádá v neděli dne 15. t. m. o 10. hod. dopol. ve velkém sále Měšťanské besedy v Praze bezplatnou přednášku osvědčeného znalce sloven- ských poměrů, p. K. Kálala, odb. učitele a spisovatele z Frenštátu na Moravě. Poněvadž jedná se o větev českého kmene, která nesmí býti ponechána na po- spas zhoubné maďarisaci, jsme přesvědčeni, že ne- dělní této přednášky zúčastní se nejen zástupci všech pražských obcí a předáci všech politických stran, al i všechna pražská intelligence. Přednášky o Sloven- sku v Praze bylo již nezbytně třeba, by kenečně veřejnost zvěděla, v jakých žalostných poměrech ží pokrevní naši bratři. — V cyklu přednášek vzděláva- cím odborem »Sokola« vyšehradského pořádaném bude přednášeti v neděli dne 15. t. m. o 5. hod. od- polední v tělocvičně »na Děkance« spisovatel pan
Bursík Hejda Tuček Přednůšek K Kálal Slovensko Morava Slezsko Moravsko Praha Frenštát slezský beseda v Praga moravskýslezský Sokol
35 article
Václav Štech »O stínech našeho veřej- ného života«. — Lidové přednášky če- ské university mimo Prahu. Zejtra v s- botu bude přednášeti v měst. divadle mladobola- slavkém p. prof. dr. František Drtina: »Základy novověkého názoru na svět a život« (II. přednáška této řady). Začátek o 1/28. hod. več. — Výbor Ústř. Matlce školské schůzi d 28. listopadu věnoval uctění památky mecenáše Ú. M. Š. p. Jos. Kandrta. V posledních schůzíeh výborových bylo usneseno zejmena uzavříti smlouva s obci litovelskou, aby dnem 1. ledna 1901 maličn
Štech profesor doktor Drtina Ú M Š Praha Jos