3
masthead
13. prosince 1901
5
article
Vítáme s upřímným srdcem organisaci, která
vžije li se, bude dojista důležitým krokem k relor
mám agrárním, proto zástupci z Čech i Moravy mus
hlasovati pro návrh, aby předloha tohoto zákonr
vzata byla za základ podrobně debaty.
Předloha nynější liší se jak v ohledu věcném
tak v ohledu formálním od původní vládní předlohy
podaně v r. 1893.
Původní vládní předloha z roku 1893 sledovala
vyslovenou tendenci, aby pomoci závazných spole
čenstev zemědělských podporováno bylo u nás zři
zování svépomocných družstev nákupních, prodej
ních, výrobních, úvěrních a j. Motivy k předloze t
připojené výslovně stýskaly si na to, že družstevní
ruch u nás jest zcela nepatrný oproti jiným zemím.
jmenovitě Německu. Této tendenci odpovídala též
formulace jednotlivých ustanovení předlohy. Od roku
1893 změnily se však poměry rolnického sdružování
u nás podstatně. Horlivou činností zemědělských
korporací, podporami zemskými vzbuzen byl vte
příčině ruch tak živý, že — aspoň pokud jde o
Čechy — není již tak nalehavě třeba podporovati
rezvoj ruchu toho způsobem, který by mohl vyvo-
lati podniky ukvapené, nedosti zralé. Přirozeným
rozvojem za podpory zemské a státní rozšíří se
družstva poznenáhlu po zemi, aniž by při opatrném
postupu třeba bylo obávati se podniků nezdravých.
Čechy
Morava
Německo
6
article
Probíráme-li se jednollivými úkoly, které v § 11
předloby v působnost společenstev byly přikázány
nesetkáváme se tu — aspoň pokud jde o poměry
v Čechách — s mnoha novými body. Největší část
oborů působnosti, které jsou společenstvům přikázány.
obstarávají se v Čechách již skutečně různými ústavy
a korporacemi. Proto pro poměry v Čechách i na
Moravě nejvhodnější provedení organisace zeměděl-
ských společenstev záležeti bude v tom, aby se při-
způsobila nynější zemědělská rada této organisaei
v tom smyslu, jak to stanoveno jest v § 19. této před-
lohy. Zemědělské rady v Čechách a na Moravě po-
třebují reformy hlavně v těchto směrech: Především
má jich organisaci dán býti pevný podklad v závaz-
ných organisacích rolnictva na místě nynějšího mě-
nivého základu, kterým jsou dobrovolné hospodářské
spolky, jichž trvání může býti obroženo vystupová-
ním členstva, nehledíc ani k tomu, že politické po
měry mohou činnost v dobrovolných spolcích ochro-
movati. Dále jest třeba, aby působnost zemědělských
rad rozšířena byla na všechny takové obory, které
následkem rozvoje zemědělských poměrů nově se
byly vyvinuly Konečně bude zapotřebí sesíliti země-
délské rady finančně, jmenovitě přiznati jim jistou
finanční samostatnost tím, že přikáží se jim samo-
statné prameny důchodů, aniž by ale dosavadní pod
pory jim od státu a země poskytované zmenšeny
byly. Toho všeho bylo by lze v Čechách a na Moravé
dosáhnouti přiměřencu změnou zákonů o zeměděl-
ské radě.
Z české strany podány budou návrhy na změnu
88 4., 10., 13., 16., 17., 18., 19. a 22. předlohy.
Čechy
Morava
7
article
Nynější předloha následkem odporu proti centra-
listickému původnímu rázu, jmenovitě v Čechách
kladenému, znamená ústupek směru autonomisti-
ckému; obmezilať se na zásadní ustanovení, pone-
chávajíc zemskému zákonodárství, aby toto rozhodlo,
má-li osnova v té které zemi býti provedena, a aby
vydalo potom podrobné předpisy k tomu cíli. Dána
tedy této předloze forma rámcového zákon
říšského, který má vyplněn býli zemskými zá-
kony na sněmích vydanými.
Rečník přiznává, že právě v Čechách můžeme
rámcovým zákonům přinášeti vstřic jen skrovnou
důvěru. Znamenají zasahování v příslušnost zem-
ského zákonodárství. Ale bez ohledu na tolo zásadní
stanovisko získali jsme u nás smutné zkušenosti
s dosavadními rámcovými říšskými zákony. Proto
dlužno na tom trvati, aby tento zákon obmezil se
jen na ustanovení, která dle státního zákl. zákona
z r. 1807 patří v působnost říšské rady a aby vše
ostatní přenecháno bylo sněmům
V předloze obsaženy jsou předpisy, kterými při-
znávají se zemědělským společenstvům pro jistá
právní, jednání a pro některé listiny osvobození ne
úlevy od poplatků. Tyto předpisy patří dojista v obor
říšského zákonodárství, i sluší je ponechati. Jiné
předpisy týkají se závaznosti společenstevní organi-
sace, t. j. kterými ukládá se každému zemědělci za
povinnost, býti členem společenstev. Ve příčině těchlo
jest sporno, patří-li v působnost říšskou neb zem-
skou. V poslední době trvá však vláda na tom, že
takovou závaznost vyslovili může jen říšský zákon.
i dovedla toto své stanovisko i proti mnohým sně-
mům již uplatniti.
Dán
Čechy
8
article
Naproti tomu nepatří v osnovu říšského zákonn
některé předpisy, kterými upravuje se administrativní
řízení v záležitostech společenstev se týkajících. Řeč-
ník ukazuje na jiných zákonech (na př. 88 25. a 27.
vodního, § 30. komas. zákona), jak právo vydával
předpisy takového obsahu přiznáváno bylo vždy
zemskému zákonodárství, které také toholo práva
vždy v rozsáhlé míře užívalo. Z toho dovozuje řečník
že celá řada takých předpisů nepatří do předlohy
zákona. Aby uskutečnění zákona nebyl kladen zby-
tečný odpor, třeba z předlohy říšského zákona vylou-
čiti všechna ustanovení, která by mohla zemskému
zákonodárství býti překážkou, až opravovati bade
tyto poměry zemědělských rad ve smyslu nové orga-
nisace zemědělských společenslev.
9
article
Rečník a jeho soudruhové, třeba by pokládali z
nejpřiměřenější přepracovati celou osnovu zákona.
budou, aby nezpůsobily průtahy, hlasovati síce pro
podrobnou debatu, podají však při tom návrhy na
takovou úpravu jednotlivých předpisů předlohy té
aby táž odpovídala jich náhledům i domácím po-
měrům. Zároveň očekávají, že vláda, až sněmy český
a moravský usnesou se o zemských zákonech k pro-
vádění rámcového říšského zákona potřebných, ne-
bude říšský zákon vykládati se stanoviska příliš úzko-
prsého, nýbrž že usnesením sněmů těch přicházet-
bude vstříc s teuže dobrou vůlí, jakou projevila, když
šlo o usnesení tyrolského sněmu, kterým prováděn
byl říšský zákon o selském právu nápadnickém z
1889 zemským tamním zákonodárstvím, ač nebyl do-
držen rámec tímto zákonem stanovený. Jen při ta
kovém blahovolném posuzování sněmovních usnesen
bude lze uskutečniti organisaci závazných společen
stev zemědělských takovým způsobem, aby tato orga-
nisace vstoupila ve skutečný život a nezůstala jen
organisací na papíře bez praktických výsledků. (Hluční
pochvala a potlesk, řečníku gratulují.)
Poslanec Tollinger troufá, že tato předloh
bude mezníkem v dějinách rakouského zemědělstva
neboť bylo dosud vůbec zanedbáváno. Touto orga-
nisací domůže se svých práv a v parlamentu i mimo
něj získá náležité vážnosti. Příspěvky nebudou rol
nictvu na obtíž. Pomocí společenstev bude tak
možno působiti na tarifní politiku domácí. Tato
předloha zachrání také selský stav před proletarisaci.
(Pochivala.h
Po referentově doslovu usnešeno přejíti k ze-
vrubnému rokování a jedná se hned o 8 1.
Obvod společenstva.
Tollinger
tyrolský sněm
10
article
Posl. Pospíšil. Touto předlohou selskému
stavu se nepomůže. To by se mohlo státi jen před-
lohou Ledeburovou. Selský stav mohl by býti
vysvobozen z nynější své tísně jen tehdy, kdyby
vláda seznala, že musí obilí kupovat sama, že musí
hranice uzavříti a stanoviti ceny. Dle § 1. odst.3
lit. e) mohou býti zřízena obecní společenstva
zemědělská kromě obvodu jednoho nebo několika
farních okresů. To znamená roztříštění a nikoliv
sevření selského stavu. Budou-li zemědělská družstva
jednou zřízena, musíme se snažiti, aby byla náležitě
podporována; nestane li se to, na prospěch by to
nebylo. (Hlučný potlesk a pochvala.)
Posl. Steiner litoval, že předloha odchyluje s
podstatně od pruského vzoru. Pěknými slovy se rol-
nictvu nepomůže, ale vyššími přijmy bez újmy kon-
sumentů. Posuzuje vojenské dodávky, nabádá k pod-
poře skladišť, žádá se strany státu kupování potře
u sedláků. Zmiňuje se o termínovém obchodu obil-
ním, nedostatku zemědělských pracovníkův a troufá
že vláda bude podporovati zemědělská společenstva.
Posl. Formánek a dr. Fiedler vzdali s
slova a posl. Götz, jsa volán, není právě ve sně-
movně.
Posl. Tambosi je povděčen předloze, avšak
mezi vlašským obyvatelstvem se tak brzo neujme,
neboť vlašský duch vzpírá se vnuceným opatřením.
Dobrovolné spolky trentinské vzkvétají a Vlaši s
jich neradi zřeknou z obavy, aby nepadly do rukou
politickým stranám. Má strach, že tyroiský sněm
npravi zákon ve prospěch německých a ne vlašských
krajů. Proto tridentšti zástupci nemohou blasovat
pro tento zákon.
Posl
Pospíšil
Ledeburův
Steiner
Formánek
doktor
Fiedler
Götz
Vlach
11
article
Posl. J. Hofer stěžoval si na pozemkovou
daň, jejíž výše není v žádném poměru s výtěžkem
hospodářským, zejmena v horách. Nynější zákon —
tuší — může prospěti zemědělství, bude však třeb
dobrých průvodních nařízení. Varuje, aby se rol-
nictvo neničilo přílišnými daněmi
Rokování uzavírá se; proti článku není zapsán
žádný řečník.
Hlavní řečník posl. Šeptycký (pro) opřel s
tvrzení, že zemědělství za 20 let málo pokročilo
prohlásil intensivnější organisaci zemědělství z
nezbytnou. Zákon bude prospívati, bude-li organisace
vyhovovali skutečným poměrům do nejmenších po-
drobností a bude li hojně a schopných lidí k jeho pro-
vedení. Pojednav o různých sdruženích, soudí,ž
povinná společenstva musí doplňovati se svo-
bodnými, jimž vyhraditi se musí celý obor speku-
lativné činnosti. Dovozuje nutnosl státní podpors
pro zemědělská společenstva, aby organisace nebyla
rolníkům novým břemenem. Tronfá, že vláda bude
podporovati živolní zájmy zemědělství také při uza-
vírání obchodních smluv.
Po referentově doslovu přijat § 1. dle výboro
vého návrhu.
Ref. posl. Povše zahájil potom debatu o §§2
až 11., načež rokování bylo přerušeno.
Posl. Ang. Sehnal v dolazu k předsedov
zmínil se o falešném podpisu Lupulově na svém
dotazu a konstatoval, že svěřil obstarání podpisů ji-
nému poslanci, on sám na ně nepůsobil. Ostatně
má interpellace i bez posl. Lupula dost podpisů.
Konec schůze v 5.30 hod. odpol.; příští bud
zejtra v 11 hod. dop.
Posl
J Hofer
Sehnal
12
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 12. prosince. (C-B)
Odbor berního výboru rokoval o dan
z jízdních lístk ů.
Ref. Götz navrhoval vyměřiti daň v samoslat
ných kilometrových sazbách v poměru 1 : 2.: 3 dl
jízdních tříd a zvýšiti ji u rychlíkův o 50%. Př
padné železničně-technické nesnáze daly by se pře
konati. Naproti vládou zamýšleným jednotným saz
bám 12% doporučovalo by se ustanovilí berní sazbu
I. tř. na 18. pro II. tř. na 14 a pro III. Iř. na 10%
jízdného. Také ze svobodných listků, nejsou-li slu-
žební nebo k dobročinným účelům, měla by se dan
zavésli.
V povšechné debatě, jíž zúčastnil se kromě
několika poslanců také ministr financí dr. Böhm
Bawerk, bude se pokračovati v příští schůzi.
Götz
doktor
Böhm
Vídeň
Bawerk
13
article
Bouřlivá a rozpuštěná schůze
v Karlině.
Bouřlivá a rozpuštěná schůze
v Karlině.
Občanský klub v Karlíně svolal na včerejší večen
do sálu restaurace p. Kazdy v Palackého třídě tam-
též veřejnou schůzi občanů karlinských, platících
obecní přirážky a sice za tím účelem, aby bylo po-
rokováno o příčinách, kleré správní komisi karlín-
skou vedly k tomu, aby v rozpočtu obecním na příšti
rok stanovila obecní přirážky o 13 proc. vyšší. D
schůze měli sice přístup pouze poplatníci, obecn
přirážky platící, ale dostali se tam také nepoplatníci,
sociálmí demokraté a sice v takovém počtu, že ke
konci způsobili tak značný lomoz, že schůze byla
vládním komisařem rozpušténa. Schůze měla tente
průběh:
Mistopředseda Občanského klubu p. Čub a uvedl
že výbor klubu svolal tuto schůzi za tím účelem
aby voličstvo vyslechlo zprávu o důvodech, které
způsobily zvýšení obecních přírážek na příští rok
Appelloval na přítomné, aby zachovali po dobu trván
schůze klid, sám slibuje každému řečníku úplnou
volnost slova. (Souhlas.)
Zpravodajem byl p. dr. Vejvar, člen správni
komise obce karlínské. Uvedl, že okolnost zvýšení
obecních přirážek způsobila v obyvatelstvu pochop-
telný rozruch. Proto také Občanský klub neváha
svolati schůzi občanstva, aby vyslechl náhled jeho
Karlin
Kazda
Palacký
doktor
Vejvar
Karlín
Mistopředseda občanský klub
14
article
Byl jsem požádán, abych o tom v této schůzi podaí
zprávu. Podjal jsem se toho úkolu s tím větš
ochotou, poněvadž dnes po Karifně roznáší se zpráva.
jakoby zvýšení přirážek zavinila správní komise,
která řídí správu obce pouze měsíc. Tvrzení takov
ovšem není pravdivé. Správní komise byla k půso-
bení povolána v době, kdy je nutno vypracovali
obecní rozpočty. Tyto nutno vyložiti na 4 neděle
před ukončením správního roku, tedy nejdéle do
1. prosince musily být vypracovány. Nebyla to práce
snadná. Komlse nemohla se přidržeti dřívějšího
způsobu účetnictví, neboť účty obecní, Farkačem
vypraeované, nebyly správné, ony musilyť jeho
nesprávnosti zakrývati. Komise neměla tedy zádnou
předlohu, podle které by se mohla říditi. Úkol tak
těžký mohla komise splniti jen tím, že se jí podařilo
získati síly nad jiné vyníkající, p. účetního revidenta
Dvořáka, jemuž zemský výbor dal dovolenou, aby
náš důchod řídil. Dle vyložených účtů jest vám
známo, že nutno zvýšiti obecní přirážky na 459%.
Toto opatření bylo nutno vlastně provésti již
v minulých lelech, poněvadž rozpočly obecní již
v těch letech končily deficitem. Pravý stav věci byo
však veřejnosti zaktýván a sel olek uhražován vý-
půjčkami z Občanské záložny. Až do roku 1888 byla
jakási rovnováha v našem obecním hospodářství. D
té doby byl správcem důchodu p. Pilz. Po jeho smrti
nastoupil jako chěf důchodu Václav Farkač, který
sdělával rozpočet na rok 1889. Před tím byla kon
vertována zápůjčka 1 mill. zl. u pozemkového ústavu.
Farkač
Dvořák
Pilz
15
article
Půjčky této použilo se jako doplatku na stavbu rad-
nice, jatek, dlažeb a pod. Nesprávnosti začínají už
od r. 1889. Pojednou začal pučet deficit. Kde se vzal
tu se vzal, povstal najednou. Na příjem obecníh
fondu byl převzat obnos 6356 zl. na hotovosti. V
skutečnosti však zbylo jen 360 zl. a tím je proká-
záno, že stala se nesprávnost. V roce 1889 zakou-
pila obec dům čp. 101 a vypůjčila si k tomu cíli
50.000 zl. od Občanské záložny. Na koupi však po-
užito jen 43.595 zl., kdežto část zbytku byla použita
na zapravení běžných obecních výdajů. To není
správně. Účty ebecní po uplynutí roku měly být
veřejně vyloženy a zvláštní komisí prozkoumány.
Při tom byly sehodky objeveny a učiněno také
opatření na jejich úhradu, V rozpočtu na rok 189
vůbec nenalezá se položky na zaplacení úroků Občan-
ské záložny v obnosu 2750 zl. z půjčky 50.000 zl.
Poněvadž se takto hospodařilo, nastala prodlením
roku potřeba peněz. Proto učiněna zápůjčka dalšíeh
40.000 zl. a mezi jiným použito jí — ku zaplacení
úrokův a anuit. Dále si obec vypůjčila 6500 zl. o
Občanské záložny na jubilejní výstavu. Okresní vý
bor půjčku povolil s tou podmínkou, když ji v šesti
letech splatí. Nastal rok 1891, do rozpočtu tohotc
roku převedena hotovost 5427 zl., ač hotovosti ně
jaké vůbec nebylo.
16
article
Ale do rozpočtu toho opět nebyly zařaděny
úroky a anuity. V roce 1891 nastala nová potřeb
peněz, šlo se tedy opět z radnice do Občanské zá-
ložny a vypůjčilo se 43.000 zl. Tak se hospodařilo
neustále. V roce 1892 byla obec dlužna Občanské
záložně 175.451 zl. Tento dluh byl by nenastal
kdyby se byly přirážky řádně upravily. (Souhlas.
V roce 1892 stouply dluhy u záložny již tak, že bylo
nutno provésti jiný modus. U zemské banky byla
uzavřena výpůjčka 550.000 zl., ze které se zaplatily
dluhy u Občanské záložny a do chudinského fondu.
Schodky obecní pak už nepřestaly. V roce 1893 ob-
nášely 53 002 zl., v roce 1894 24115 zl., v r. 1890
43.306 zl. Ke konci roku 1895 důchodní Farkač vy.
pracoval referát, v němž dokazoval, že k úpravi
obecního hospodářství je zapotřebí uzavřít novou
obecní výpůjčku v obnosu 400.000 zl. Prozalím se
obec u Občanské záložny vypůjčila 200.000 zl.
Dluh tento zaplatila obec z nové výpůjčky v ob
nosu 550.000 zl., u Zemské banky konirahované
V r. 1896 nastal schodek 54.224 zl., v r. 1897 obná-
šel 46.192 zl., v r. 1899 dosáhl výše 61.793 zl
V krátké době od r. 1897—99 vypůjčila si obee
u občanské záložny 590.000 zl. V r. 1900 vymohla
si obec půjěku u Zemské banky až do výše 4 mill.K
a sice na zaplacení dluhů záložně a na invalidní po-
zemky. Z rozpočlu na rok letošní vidíme, že tam
opět nejsou zařadčny úroky, které bylo nutno za-
platit v obnosu 53.100 K. V tomtéž rozpočtu uveden
je hotovost 28.277 K a zatím nezbyl v pokladně ani
haléř! Kdyby se bylo řádně hospodařilo, už na lelošní
rok musily by přirážky býti vělší o 27 procent. Bylo
to až do nebe volající hospodářství. Kdyby to pro-
vedl jednotlivec, byl by dávno pohinán pled soud
Přirážky obecní obnášely v n. 1888 27 procenl, pa
17
article
281/2 procent, dále 27 procent, v r. 1899 31 1/2 procent
a na letošek 32 procent, ač dle skulečného stavu věci
bylo třeba vypsati přirážky ve výší 74 procent.
Za takové situace nastoupila správní komise
svou působnost, která ovšem nebyla snadná. Že je
vypsána přirážka obecní pouze ve výši 45%, to
podařilo se komisi jen proto, že vyhledala nové
prameny příjmů a že státní daně jsou nyní o 2300
vyšší.
Daňkovka platí nyní tolik daní, že obdrží viriln
hlas. Řečník obává se, že situace v budoucích le-
tech bude vážnější, poněvadž sotva nastane čily
ruch stavební na pozemcích invalidovny, z nichž by
obec mohla krýli veškeré své povinnosti. Vzpomí
nám při této přiležitosti toho, co se stalo v roc
1891. V čísle 105 »Národních Listů« ze dne
17. dubna 1891 velmi otevřeně jest pojednáno
obecním hospodářství karlínském. Tehda pánové
Bělina a Dmíšek odkryli pravý způsob jednání na
karlínské radnici a tehda hrozilo se jím žalobou.
(Souhlas a potlesk.)
Pan Dmíšek přiznává, že před 10 lety i po
zději naléhal na urovnání obecního hospodářství,
ale bezvýsledně. Naléhal na to, aby chudinskému
odboru dlužný obnos se zaplatil, ale dostal za od-
pověď, že je to jedno, jestli je obec dlužna tam č
onam. Zastupitelstvo nemělo příležitost do tajů roz-
počtů nahlédnouti. Rozpočty sdělával Farkač a tomu
my jsme důvěřovali. (Veselost.) Rečník uvádí, že
účty byly veřejně vyloženy a že tady měl každý
příležitost do nich nahlédnouti, zejmena pan dr
Vejvar.
Bělina
Dmíšek
Farkač
Rečník
Vejvar
Daňkovka
18
article
Pan dr. Vejvar nvádí, že do rozpočtu je síc
každému volno nahlédnouti, ale nikoli do dokladů.
Pan Demartini pravil, že Farkač řídil obecní
důchod a rozpočty takovým způsobem, že zastupi
telstvu nebylo možno do tajů těch proniknouti
(Veselost.) Omlouvá nenstálé dělání obecních dluho
v letech minulých. Dluží se nejen obec pražská ale
i zemský výbor. Připouštím, že Farkač dělal ne
správnosti, ale nám to nebylo známo. Teď se dává
vina nám Hlas: Zcela právem!) ač my k tomu ne
napomáhali.
Pan Stibitz konstatuje, že přednešený mate-
riál je zdrcující. Za to, co se stalo, je zodpověden
obecní výbor, jejž obyvalelstvo na radnici vyslalc
k tomu cíli, aby nás tam zastupoval a hospodářstv
obecní správně vedl. Nastřádání dluhů je nesvědo
mitostí, a nás poplatníky to stihne. Dokud v zastu
pitelstvu nebyli, zastávali se nás, a když se na rad
nici dostali, jen se nafukovali a o nás se nestarali
(Souhlas.) Oni lam byli jen pro svoji čest a slůvu
o hospodářství obecní se neslarali! (Tak jestl
Pan Engelmann tvrdí, že rozpočty obecn
nebyly vypracovány ledabyle. Sám podal jednou pa
mětní spis proti tomu, aby se na placení úroků
anuuit uzavíraly nové půjčky. Finanční odbor mě
sice schůze, ale návrhy byly už hotové před tím
my jsme byli svoláváni jen pro forma. Staly se pří
pady, že městská rada jednohlasně na něčem
usnesla a pan náměstek to nevykonal. Co jsme tam
byli platní? (Veselost.) Já jsem se domáhal, aby n
radnici přišly nové, svěží síly a proto na mne pá-
nové zanevřeli. Řečník velmi podrobně rozebíra
jednotlivé položky rozpočlu.
doktor
Vejvar
Demartini
Farkač
Hlas
Stibitz
Engelmann
obecní výbor
19
article
Rozpravy se zůčastnili ještě pp. Demartini
Ressler a Roušar.
Obč. Roušar promlavil za častého hluku
tvrdil, že jinaké hospodářství ani v příštích dobách
nelze očekávati. Sociální demokraté nevěři žádné
straně buržoistické. Hluk dostoupil vrchole, když řečníi
pravil, že olázka o provinění nesprávností je sporná.
Kdo kradl, nechť se nám oznámí, ale kdo nekradl,
nesmi být se zlodějem stotožňován. Při dalším vý-
roku povstal ohromný hluk, který neutichal. Marn
předseda snažil se klid zjednati. Obě strany počaly
pozdvihovati zaťaté pěsti a útočily na sebe. Hluk
urážky sypaly se s obou stran.
Pojednou vystoupil vládní komisař p. Fiala
oznámil, že následkem neustálého hluku schůzi
rozpouští.
Nový hluk a rámus nastal.
V hloučcích povstávají osobní útoky. Vládní ko-
misař znova upozorňuje, že dle ustanovení zákona
musí všichni místnost opustit. Ala vyzvání to zaniká
v neustálém hluku. Sociálním demokratům vytýkáno.
že schůzi přišli zmařit. Před dveřmi soupeři počínaji
spolu již zápasil. Vládní komisař upozorňuje, že po
volá strážníky, jestli místnost okamžitě nebude vy
klizena. Vyzvání jeho přehlušeno je rykem, z něhož
vytryskují nadávky a urážky. Pozvolna jen sál se
prázdní. Venku mezitím učiněno opatření, aby sál
byl mocí vyklizen. Teprve krátce před půlnocí nasta
úplný klid.
Demartini Ressler
Roušar
Fiala
Al
21
article
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlídka literární
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlídka literární
— »Počešťování fnančních úředů«
V německých venkovských listech nastoupi
okružní cestu právě článek s nadpisem »Po-
češťováni finančních úřadů«, psaný s ten dene
nikoli sice křišťálovou, ale přece jen polud prů
hlednou, že ji každý znalec poměrů velice
snadno prokoukne. Poprvé spatřil světlo světa
ve zdejším Kuhově pondělníčku a hned po ně
kolika jeho větách bylo každému zjevno, že se
pražskému »Montagsblattu« dostalo vysoké cti
posloužiti německým »hintermannům« v praž
ském finančním ředitelství za zkušebný balon.
Hlídek
Kuhův
Montagsblatta
22
article
Řečený článek navazuje na český stesk prone
sený ve příčině vyšetřování o národních pomě
rech, nařízeného finaněním zemským ředitel-
stvím na základě německých denunciací a za
tím účelem, aby se pořídila »domácí statistika«.
pomocí kteréž dalo by se všemožně — nepra
víme odpomocí steskům, nýbrž vyhověti přá-
ním a plánům německým ve dvojím směru —
vypuzením českých úřadníků státních ze smíše-
ného území také v oboru finančním a obsazením
vyšších kanceláří finanční správy výhradně
Němci. Za panujících poměrů jazykových, z
výhradného panství vnitřní úřadní němčiny, kdy
pouhý pokus »vylákati« služné na česky vy-
plněnou kvitanci znamená vroubek, pro úřadni-
ckou kariéru osudný vroubek, kdy české slovo
úřadníkem v něklerých c. k. úřadovnách pro-
nesené značí opětně nový křížek u jmena ne-
šťastného mluvčího v přislušných seznamech,
jest nejjizlivější ironií už to, mluví-li se aneb
píše o »počešťování finančních úřadů« a vidí-
me-li slova ta v tomto týdnu častěji v záhlav
článků německého tisku v Čechách, je to jen
následkem nedostatku stoudnosti, v němž zem
ský rekkord náleží páně Kuhovu plátku praž
skému, a v němž ostatní německý tisk venkov-
ský zaznamenal obdivuhodné výkony. Na do-
klad nekonečně směšných denuneiaci, jichžs
článek tento, nejnověji také v »Budw. Kreis-
blattu« (také horká půda !) uveřejněný, dopoušt
stačí zaznamenati následující obrat: »Češti
úřadníci, jak známo, neužívají uniformy, cylin-
dru a fraku při služebních aneb slavnostních
příležilostech, jakožto obleku nesouhlasicíh
s vnitřním přesvědčením. Pánové tito do-
konce vystupují včamarách (ll)
Němec
Kuhův
Čechy
Kreis
23
article
Může býti větší nízkosti, než jaká jest obsažená
v těchto slovach, ale zároveň také eklatantněj-
šího důkazu o tom, čí a jaký duch tu panuje.
když i části obleku českých úřadníků páli
v očích »superiorní« jich soudruhy. Zdaž to
není zrovna pádné svědectví o poměru udržo-
vaném mezi oběma kategoriemi v úřadnických
sborech, české a německé, a trpké porobě mo-
rální poníženosti českých úřadníků pod nadu-
tostí německých jich hýčkaných — nemožno
řici ani soudruhů ani kollegů — nýbrž nejvýše
souúřadníků. Co se týče pak privilegované routy
postupu německého úřadníka proti českému
uveřejnili jsme o tom právě roku letošního
zrovna v oboru finanční správy v Čechách pří
klady přímo neuvěřitelné, o néž se pověstný
applanovací přistroj úřadní opravy ani nepokusil
Přiklady námi uvedené svěděí o tom, že kariéra
německého úřadníka ve finanční správě v Čechách
děje se doslovně »en carriére« ; problém lítán
německých uchazečů přes hlavy celých desítek
ba celých davů oprávněných českých »předákůs
úřadníků k vysokým metám je tu dávno skvěle
rozluštěn a uveden v obvyklou všední praxi.
Také tentokráte jedná se o něco podobného.
Čechy
24
article
Píšeť článek námi uvedený doslovně taktos
»Dříve či později bude několik nové zřízených
a uprázdněných vyšších úradních míst se strany
finančního ministerstva a ústředního úřadu
v Čechách obsazeno. Tu se pak ukáže, jakým
způsobem a pokud bude zadost učiněno spra-
vedlivé věci německých úřadníků. Až polu
chceme si uspořiti výčet jistých nikoli neza-
jímavých věciček z českého státoprávníhof
naněního úřadnietva, kteréž si počíná nejinak
než jako by na úřadních aktech otištén byl již
dvojocasý lev.« Věc je jednoduchá. Má býti
obsazeno několik radovských míst a kdyby po-
stupu ponechán byl spravedlivý průchod, musil
by na místa ta dosazena býti úřadníci českého
původu a národnosti výtečné konduity a bez-
prostředního pořadu. Jest v činnosti celý apparát
proslavené mutuální soustavy německo-úřadnické
protekce, aby na řebříku úřadnického postupu
byla pod nohou českého oprávněného uchazeče
přeražena příčel, a jeho ramenou aby použito
bylo za stupně pro německého »zadního muže«
jehož jedinou, kvalifikací jest, že buď nemluví an
slova českého aneb jen češtinu prabídně láme.
a který by jinak musil ještě celá dlouhá léta
čekati. Tak se věci mají a německý tisk svým
výbuchy nesleduje jiného eíle než nátlaku n
rozhodující místa, na německé poslance a —
zjednání tak zvaně »mravní opory« k odstaven
českých uchazečůl
Čechy
25
article
— Nepodporujme německých časo
pisů. V posledních dnech časopisy polské po-
ukázaly k tomu, jak Halič zaplavována jest ně
meckými illustrovanými časopisy a s důrazem
ohradily se proti této záplavé německé litera-
tury. Krakovská »Nowa Reforma« končí úvahu
svou těmito slovy: »Není to hřích volající do
nebes o pomstu, vlastními penézi podporovati
časopisy po většině protipelské a tak značnou
hmotnou podporou přispívati k jich udržování
Proto pryč s pruskými illustrovanými časopisy«.
Halič
26
article
Hle, tak začlnají se brániti Poláci! A jak jes
u nás? Bohužel hůře, mnohem hůře! Jistá ně-
mecká firma v Praze dostává každý týden je-
diného prušáckého listu » Woche« 3000 výtisk
a zaplavuje jimi pomocí svých roznašečů dům
od domu české rodiny; lze říci, že do Prahy
dochází tohoto eminentně pruského listu ročn
na 52.000 sešitů, což činí skoro 15.000 korun,
v kterémžto obnosu jest větší část českého
groše. Navštivte v pátek ráno státní nádraží
užasnete, jak obrovské množství německých ča-
sopisů a knih dodává Německo do Prahy
týdně někulik vagonů. Žel bohu, že v Praze
na našem venkově německé rodipné časopisya
německé knihy nalézají hojně odběratelů. Co
jen v pražských veřejných místnostech je vylo-
ženo zbytečných německých časopisů a po mno-
hých českých listech marně se tam tážete. Vinu
toho ovšem nesou hlavně němečtí dodavatelé.
již ochotně německé listy fedrují a částečn
i české obecenstvo, jež nepřistojnosť tuto trpl.
Je již skutečně na čase, aby obecenstvo naše
se vymanilo z tohoto otroctví německé litera-
tury, jež duchem svým otravuje naše národní
sebevědomí a otupuje naši národní mysl. Čí t
naše bezměrná důvěra v německou knihu ne-
bude míti nikdy konce? Či i na dále budeme
svými penězi podporovati existenci německýel
časopisů, jež mají pro naše národní snahy jen
potupu a poniočeh? Vzmužne se již konečno
z otupětčho zvyku, vypaďme na vždy z domác-
ností svých německý časopis a německou knihu.
Polák
Praha
Německo
27
article
Pracujme k tomu, aby v pražských veřejnýeh
místnostech vykládány byly především časopisy
české a slovanské. Nyní před novým rokemje
k tomu právě vhodný časl
— Zemské volby na Moravě. Z Brna.
12. prosince. (Zvl. tlgem. »Nár. L.«) V dobře
informovaných zdejších kruzích politických se
ujišťuje, že vláda vyhoví přání většiny poslaneů
a vypíše volby do zemského sněmu markrabství
moravského, jehož zákonodárná perioda uplyne
jarním zasedáním 1902, na měsíc červen
Vůči jakémukoliv odkládání voleb na dobu po-
zdější, zvláště na nepříznivý čas podzimní —
kdyby úmysl tento se vyskytl — zaujali by
lidoví poslanci rozhodně odmilavé stanovisk
z důvodů taktických.
— Ke stykům česko-francouzským.
Pan dr. Em. ryt. z Čenkova obdržel včer
z Paříže telegrafickou zprávu tohoto obsahu
»Přátelé, kteři se sešli, aby vzpomínali na svou
cestu do král. Prahy, zasilají Vám projev vřelé
a nezničitelné přátelské přichylnosti a své vděě-
nosti za přijetí, jehož se dostalo v Čechách
poselstvu města Paříže. »Na zdar!« N
shledanou! Za všechny přátele D au sse t.«
— Kluby občanské. Novoměstský
občanský klub koná v úterý dne 17. t. m.
o 8. hod. večer v zadním sále u Choděry
ve Ferdinandově třídě přednášku »
návrhu celního tarifu německé
říše a jeho vlivu na naše obchodní,
průmyslové a vůbec hospodářské
poměry«, kterou prosloví pan JUDr. J o s e
Fuhrich. Pání členové zvou se k hojnému
účastenství, hosté jsou vítáni. — V sobotu
dne 14. prosince koná se tamtéž
v síni čís. 5 schůze správního vý
boru i členům přístupná.
— K úmrtí dra. Paříka došly redakce
naší další soustrastné projevy: Z Českéh
Brodu. Projevujeme nejhlubší soustrast nad
úmrtím nenahraditelného MUDra. V. Paříka.
doktor
em
Choděra
JUDr
Fuhrich
Pařík
Mudra
V Pařík
Morava
Brno
Čenkov
Paříž
Praha
Čechy
Ferdinandov třída
Českéh Brod
N shledaná
novoměstský občanský klub
28
article
Učilelská jednota »Komenský« v Českém Brodě,
dne 10. prosince 1901. Čeněk Tonder, před-
seda, Ant. Hlinka, jednatel. — Z Řadhoště.
Přebolestně dotčení nenahraditelnou ztrátou, již
česká věc na Třebenieku postižena jest úmrtím
jednoho z nejšlechetnějších a nejobětavějších
synů národa českého, milovaného MUDra. Václ.
Pařlka, projevujeme choti zesnulého nej
upřímnější svoji soustrast. Mistní odbory damský
u mužský Národní jednoty severočeské pr
Ředhošť a okolí. Františka Mitová, předsedkyně,
Zdeňka Hertanová, jednatelka, Václav Kučera,
předseda, Karel Hortan, jednatel. — Z Vrbn
u Mělníka. Želíme ztráty zajisté na ten ča
nenshraditelného vůdee českých menšin na bašt
třobenické MUDra. Váelava Pařika. Kéž po-
daří se na jeho místo postaviti muže vlastnosil
dra. Paříka. Za Rolnickou besedu ve Vrbné, dne
10. prosince 1901. Jaroslav Syrový, předseda,
František Opa, jednalel.
Komenský
Tonder
Antonín
Hlinka
Mudra
Václ
Mitová
Hertanová
Kučera
Hortan
Pařík
Syrová
František op
Český Brod
Ředhošť
Vrbn u Mělník
Vrbné
29
article
— Promoce. Pan Ph. C. Jaromír Wenig
rodilý ze Sázavy, bude v sobotu dne 14. prosince
1901 o 12. hod. polední na české université Kario-
Ferdinandově v Praze na doktora filosofie veřejuě
povýšen.
— Rodinné zprávy. Pan Karel Záhor-
ský, akad. malíř, s chotí svou Marif roz. Š mo-
líkovou, slavili sňatek ve čtvztek 28. listopadu v
farním chrámu ve Strašicích.
— Umrtí. Dne 11. prosince 1901 zesnol v Plá-
nici pan P. František Stiller, arcikoěs
archipresbyteriátu klatovského, konsistoriální rada,
býv. vikář, prvoděkan, čestný měšťan města Plánice,
předseda »Obě, besedy«, člen mnoha vlasteneckých
spolků atd. Narozen r. 1827 v Písku, vysvěcen bt
r. 1853 v Č. Budějovicích. Působil v Čechách i n
Moravě a byl činným v životě společenském a ve-
řejném. Téšil se úctě a lásce svých osadníků.
— Na české universitě Karlo-Ferdinan-
dově byli magistry farmacie veřejně prohlášení pp.
Bohutínský Jar. z Meziles!-Týna, Bubna Stan. z Lilo-
myšle, Linka Mir. ze Smíchova, Stuchlík Jan z Li-
báně, Votruba Rud. z Král. Vinohradů.
— Hromadné vypovidání rakouských
dělníků z Pruska. Tyto dny vypovězeno Bvla
z pruského uhelného revíru hornoslezského neméně
nežli 800 dělníků, pracujících tam na dolech. Jako
důvod vypovězení usává se, že není dostatek práca
pro dělníky domácí a tak že cizí těmto ustoupili
musí. V ostravsko-karvínském uhelném revíru pracuje
dosud přes 800 havířů z Pruska. Jak známo, jest
v revíru tomto obmezena valně těžba uhlí; z vítko-
vických železáren propuštěno již přes 4000 dělníků.
Dosud nikdo nezakročil u majitelů hor ani u maji-
telů vítkovických železáren, aby propustili všechny
dělníky z Pruska a na jich místě příjali rakouské
příslušníky, kteří mrou hlady, nemajíce práce. Jsme
zvědavi, zdali rakouská vláda odhodlá se k odvét-
nému činu.
Wenig
Záhor
P Stiller
Stan
Stuchlík
Jan
Král
Sázava
Ferdinandov
Praha
Strašice
Plánice
Písek
Č . Budějovice
Čechy
Morava
Mezile
Bubno
Smíchov
Prusko
český univerzita KarlaFerdinany
Mir
30
article
— O útrapách českých menšin ve smíže-
ném území a o brutálnostech, jež musí snášeti ad
Němců, podává znovu dopis, zaslaný nám z O brnie
u Mostu. »Rozhodli jsme se,« praví se v něm, »pře
krátkým časem (nemajíce nyní naděje na českou
školu) zříditi pro své dítky aspoň tak zv. jazykov
školu, v níž by byly vyučovány mateřskému jazyku
a domácím dějinám. Zahájili jsme za účelem tlm
soupis všech dítek českých, avšak sotva že to ně-
mečtí pohlaváři postřehli, způsobili veliký poplach,
že chceme v Obrnicích zříditi českou školu a proti
tomu že se musí uchopití všech prostředků. Starost
obce předvolal všecky maj tele domů na obecní úřad,
kde na ně činěn nátlak, aby Čechy, kteří přihlásil
děti do českého kursu, neb jsou členy odboru Nár.
jedn. severočeské, vypověděli z bytu. A sku-
tečně také již několik Čechů dostalo
výpověd. Nad touto brutálnosti je mezi Čechy
veliké rozechvění. V Obrnicích je velká nouze o byty
a zdejší němečtí čechožrouti patrně počítají, ze
v nouzi té český lid povolí. Němečtí ma-
jitelé domů dávají svým nájemníkům podepisovati ve
směru tom německá prohlášení, ale Češí na Shylokůr
jejich úpis jmen svých nepřipojí... Počítejte s naš
vytrvalostí a pevností a věřte, že odoláme i sebe
tužšímu nátlaku.«
Němec
Čecho
Most
Obrnice
Čechy
obecní úřad
O brnie
31
article
lub voličdnovomdatakýchvenova
včerejší schůzi, hojně navštfvenou, rozbověr
otázee zajisté neméně časové, jako důležité: otazce
»Staré Prahy«. Uváží-li se, jak živý ruch záležitos
zachování starobylého rázu naší metropole v kruzích
české veřejnosti vyvolala, nelze neuznati ochotu, se
kterou uvolila se v přednášku svoji osobnost bez ol-
poru povolaná a na slovo vzatá, jakou jest obecní
starší a konservátor inž. pan Jan Herain. Před-
nášející, jenž obral sobé za úkol vyličiti historický
vývin Prahy, upoutal shromážděné výpravnou zají-
mavostí, kterou dovedl obetkati buslé pásmo dějia-
ných fakl, vylíčených našimi slavnými archacology.
Herain
Praha
32
article
Vyložil podrobně a zevrubně postup, jakým vyvíjelo
se královské město naše od dávných avých prvo-
počátků a jakým ze skromných vesniček a osad
vzrůstala povlovně jednotlivá předměstí pražská, na-
opomenuv při tom náležitý zřetel věnovati vzniku
historii městských hradech a bran. Přednáška pan
Heraina, která obsahovala také názorný obraz bý-
valého obecního zřízení a hospodářství, výčet prá
a výčet jednollivých předměstí, jakož i zajímará
data o životě předků našich, byla po zásluze odmě-
něna hlučným potleskem. Pan dr. Nejedlý ven-
tiloval mimo jiné otázku použití místa po bývalé
kadetce u Pračné brány. Rozhovoru o této věci,
jakož i o jiných stescích přátel Staré Prahy zúčast-
nili se pp. náměstek starostův dr. Frič, Kasa-
lický, Sejd, inž. Herain, který zo dpověděl ně-
které položené mu dotazy, načež byla schůze doslo-
vem předsedajícího p. řed. Mellana skončena.
Herain
doktor
Nejedlá
Frič
Kasa
Sejd
Ing
Mellan
Praha
33
article
— Přednášky. Jednota »Řip« a odbor » Klubu
českých turistů« v Roudnici pořádají zejtra v so-
botu v sále jednoty »Řip« v Roudnici přednášku
cestovatele E. St. Vráze. Thema: »Z ulic a paláci
města Pekina«. Začátek o 1/28. hod. več. Předprodej
míst k sezení v obchodu p. B. Teplého. Přednáška
provázena bude demonstracemi asi 100 světelných
obrazů, promflaných skioplikonem. — Druhá před-
náška tělocvičného spolku paní a dívek
pražských konati se bude zejtra v sobotu o 4. hod.
odpol. v malém sále Měšťanské besedy pražské. Před-
nášeti bude sl. Anna Ptáčkova »O tělocviku žen
působení jeho«. Slečna Pláčkova jest jednou z nej-
přednějších organisátorek tělocviku ženského a jel
přednášky po českém venkově byly příčinou vznik-
nutí četných odborů ženských. Lístky po 50 h možno
koupiti v pisárně »Sokola« pražského v Sokolské třídě
II. a v knihkupectvích pp. Grosmana a Svobody, .
Vráz
Teplý
Ptáčkův
Pláčkův
Grosman
Roudnice
spolek paní a dívka
Sokol
34
article
Topiče, Bursíka a Kohouta a Hejdy a Tučka. —
Přednůška o Slovensku. Loni uspořádala
Moravsko-slezská beseda v Praze cyklus přednášek
o Moravě a Slezsku za účelem informování veřej-
nosti o poměrech moravsko-slezských. Přednášky t
způsobily velký rozruch a těšily se účasti veškeré
intelligence. Českoslovanská jednota, jsouc si vědoma,
že zubožené poměry zotročeného Slovenska, úplcíha
pod jařmem maďarisace, jsou téměř celé naší veřej-
nosti neznámy, chopila se myšlénky Moravsko sler-
ské besedy a uspořádá v neděli dne 15. t. m. o 10.
hod. dopol. ve velkém sále Měšťanské besedy v Praze
bezplatnou přednášku osvědčeného znalce sloven-
ských poměrů, p. K. Kálala, odb. učitele a spisovatele
z Frenštátu na Moravě. Poněvadž jedná se o větev
českého kmene, která nesmí býti ponechána na po-
spas zhoubné maďarisaci, jsme přesvědčeni, že ne-
dělní této přednášky zúčastní se nejen zástupci všech
pražských obcí a předáci všech politických stran, al
i všechna pražská intelligence. Přednášky o Sloven-
sku v Praze bylo již nezbytně třeba, by kenečně
veřejnost zvěděla, v jakých žalostných poměrech ží
pokrevní naši bratři. — V cyklu přednášek vzděláva-
cím odborem »Sokola« vyšehradského pořádaném
bude přednášeti v neděli dne 15. t. m. o 5. hod. od-
polední v tělocvičně »na Děkance« spisovatel pan
Bursík
Hejda
Tuček
Přednůšek
K Kálal
Slovensko
Morava
Slezsko
Moravsko
Praha
Frenštát
slezský beseda v Praga
moravskýslezský
Sokol
35
article
Václav Štech »O stínech našeho veřej-
ného života«. — Lidové přednášky če-
ské university mimo Prahu. Zejtra v s-
botu bude přednášeti v měst. divadle mladobola-
slavkém p. prof. dr. František Drtina: »Základy
novověkého názoru na svět a život« (II. přednáška
této řady). Začátek o 1/28. hod. več.
— Výbor Ústř. Matlce školské schůzi d
28. listopadu věnoval uctění památky mecenáše
Ú. M. Š. p. Jos. Kandrta. V posledních schůzíeh
výborových bylo usneseno zejmena uzavříti smlouva
s obci litovelskou, aby dnem 1. ledna 1901 maličn
Štech
profesor
doktor
Drtina
Ú M Š
Praha
Jos