1
masthead
V Praze, ve středu, dne 25. února.
Praha
2
masthead
K číslu 55.
čislo v Praze za 2n
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
Praha
4
article
NAk
NAk
na měsíc 2 K 30h
Poštou;
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Naka
5
article
Telefonicke zprávy „Nár. Listů.
Telefonicke zprávy „Nár. Listů.
Právo veřejnosti.
Z Vídně, 25. února. Ministr vyučování
rozšířil právo veřejnosti, udělené realnému
českému gymnásiu v Mor. Ostravě a
soukromému gymnasiu ve Vyškově, onomu
na 2.—4. třídu, tomuto na 4. třídu.
Štvanice do zásoby.
Z Vídně, 25. února. »Neue Fr.
Presse« vydávána jest ve Vídni dvakrát.
Ráno časně a odpoledne o 3. hod. Včerejší
ranní číslo mělo dvě dlouhé stati o jmeno-
vání dra. Kramáře a dra. Derschatty
parlamentními ministry bez portefeuillu. Tato
zpráva byla se dvou stran co nejrozhod-
něji vyvrácena. Byla prohlášena za
planý výmysl, vypočtený na štvanice. De
menti jak s české, tak s německé strany
večerní listy uveřejnily. »Neue Fr. Presse«
odpoledne vyšla — o své vlastní sensaci
ranní neměla ani slov a.
Patrně oba políčky jí dané působily na
ni do té míry, že pozbyla řeči. Teprve dnes
ráno zase ozvala se jako chlapisko, které
dostavši pro hubu na hubu, v první chvíli
mlčí, potom však nadává dále. Pro nás jest
momentem nad míru pikantním, že »Neue Fr.
Presse« praví o německolidové straně, že
jsou věci, o kterých strana tato nemá ani
tušení. Jinak kroutí se všelijak a ústy rabu
listické sofistiky uznává, že bylo jejím úmy-
slem vzbudit nedůvěru u Němeů
My toho prostě litujeme.
Neue
Kramář
Vídeň
Morava
Ostrava
Vyškov
Francie . Presse
6
article
Dr. Derschatta na telegrafieký do-
taz »Oesterr. Volkszeitung« odpověděl stručně
telegraficky: »Kombinace bez podnětu bez-
prostředního.«
»Reichswehre, »Arbeiterzei-
tung«, »Deutsches Volksblattea
»Zeit« zabývají se pověstmi »Neue Freie
Presse« a »Bonemií« rozšířenými vesměs
způsobem shodným, dovozujíce, že šlo jme-
novanému vídeňskému i pražskému listu je-
nom o zkažení situace anebo o zmar
vyjednávání, ke kterému jest dr. Körbers
Čechy nucen.
»Zeitu« telegrafují kromě toho ze
Styrského Hradce: Dr. Derschatta
prohlásil: Otázka německého ministra-kra-
jana nebyla puštěna z mysli německých po-
litiků. Tou chvílí však není žádné
příčiny k jejímu rozřešení. Kom-
binační podklad zprávy »Neue Freie Presse
vychází na jevo také z toho, že v ní posla-
nec dr. Kramář jmenován jako příští na-
stupce dra. Rezka. Výměna dr. Rezka drem.
Kramářem neměla by zajisté praktického do-
sahu, poněvadž vliv Kramářův na intransi-
gentní kruhy české není větší, než Rezkův.
Podobá se, že poslední zprávy dány byly do
veřejnosti tendenčně z království českého.
»Neue FreiePresse« podniká
dnes další novou štvanici. Ujímá se,
vzhledem k výroku, jejž učinil dr. Rezek
v pondělí v processu s Mejtským, něme-
ckých čelných úřadníků proti osočování če-
skému.
Bylo by prý úkolem lidí pracujícícho
novém jednacím řádě, aby vzali na útoky,
činěné proti úřadníkům, ohled a také prý po-
vinností vlády, hájit státních funkcionářů,
kteří tak nezaslouženým způsobem jsou tý-
ráni. List ukazuje k tomu, že prý případy,
které míní, se s české strany opakují.
doktor
Derschatt
Kramář
Rezek
Kramářův
Rezkův
Neue FreiePress
Mejtský
Körbers Čechy
Reichswehr
Deutsches Volksblattea
Styrský Hradec
Neue Frei Presse
7
article
Naše paměť není zrovna nejhorší, ale
pokud sáhá, víme, že s české strany podána
byla pouze interpelace proti (panu Kra-
yatschovi, který tiskem vyslovil, seo
českém národě pohrdavě. Jest pravda, že s
české strany činí se a činěny byly, steskya
žaloby proti čelným úřadníkům německým.
Avšak vina toho jest dvojí. Jednak, že v krá-
lovství českém a markrabství moravském
skoro všechna vysoká místa jak politická tak
soudcovská a administrativní jsou v rukou
Němců, jinak, že tito Němci na místech
úřadnických nechovají se, jak se na úřad-
níky sluší, nýbrž také ve funkcích svých
jsou, nikoliv národovci, nýbrž národními agi-
pee
tátory
Bouře v italské sněmovně.
Z Říma, 25. února. (Dle »Zeitu«)
Když státní podtajemník Baccelli odpo-
věděl na interpellaci Montiguarnieria
došlo k lomozné scéně mezi monarchisty a
krajní levicí. Podatel dotazu sdělil, že policie
zaderská, mluvíc o královských manželech
italských, nazývá je Savojci, což nemile pů-
sobiti musí na Italy. Republikán Gattorno
zvolal za souhlasu svých soudruhů: »Na
každého Itala nikoli, jenom na pach ol ky
knížecí a lživlastencel« Na lavi-
cích monarchistických propukla na to bouře
nevole.
Posl. Santini křičel: »Křivopřísežná
chásko, přísahali jste věrnost a poslušnost
králi!« Rep. Todeschini: Ten lokaj mluví
o křivopřísežnictví.« Santini volá na
Todeschiniho, jenž byl dříve operním pěv-
cem: »Drž moulu, vypískaný barytone!«
Němec
Italos
Posl
Santini
Todeschini
Řím
Montiguarnieria
8
article
Předplaeeni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
9
article
Todeschini: »Kuš, impertinentní pse.«
President Biancheri marně zvoní a žádá
o klid; dal si pak čapku na hlavu a přeru-
šil schůzi. Po 10 minutách zase zahájil
schůzi. Montiguarnieri pravil, že lituje
scén, které se udály, avšak že byly neod-
vratny, poněvadž Gattorno se choval jako
chorvatský policajt.
Potom lomoz začal znova. Gattorno
žádal za slovo. Konservativci volali, že ne-
dopustí, aby mluvil a křičeli: »Dolů s ře-
ckým plukovníkem!« Všichni ministři opu-
stili sál. Schůze opětně přerušena. Monar-
chisté volali: »Ať žije král !«, republikáni
zase »Sláva republice!« Když schůze opět
byla zahájena, pravil Biancheri: »My
všichni máme sloužiti králi a vlasti.« Na to
propukl nový lomoz na krajní levici a křik:
»Nikoli králi, nýbrž vlasti!« Poněvadž mo-
narchisté mlčeli, nastal klid.
Jmenování.
Z Vídně, 25. února. Carský ruský
rada, professor na polytechnice v Rize Fran-
tišek Schindler, jmenován řádným pro-
fessorem zemědělské vědy na německé tech-
nice v Brně.
Biancheri
Fran
Schindler
Sláva republika
Vídeň
Brno
10
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vidně, 25. února. (C.-B.) Úřadní list uve-
řejňuje sněmem král. českého schválené osnovy
zákona ve příčině regulací řek v Čechách
ve smyslu 1. odst. § 5. zákona ze dne 11. června
1901 ř. z. čís. 66.
Z Pešti, 24. února. (C.-B.) Finanění výbor
rokoval dnes o osnově zákona ve příčině nové
úpravy platů úřadnických. Ministr
financí prohlásil, že o zlepšení platů úřadníků že-
lezničních bude podána předloha zvláštní. Před-
seda ministerstva S zell pravil, že v předložené
osnově bylo upuštěno od zásady stupňovitého
zlepšení příjmů a místo něho že navrhuje se
zvýšení platů na celé čáře. V poradě bude se
zejtra pokračovati.
Schválené zákony o úpravě řek.
Z Vídně, 25. února. (C.-B.) »Wie-
ner Zeitung« uveřejňuje schválené, če-
ským sněmem přijaté zákony, jimiž se naři-
zuje provádění staveb na upravení Labe
od vřetenského mlýna až k Jaroměři, jakož
i Malého Labe od Dolního dvoru (Nieder-
dorfu) až k jeho ústí do Labe u Proseče,
dále pak řeky Úpy od Pecru až ke dvoru
Risenburku.
výbor
Čechy
Pešť
Vídeň
Wie
Jaroměř
Dolní dvůr
Nieder
Labe
Proseč
Úpa
Pecr
ner Zeitung
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Nezda rl
12
article
Napsal A. Čechov. Z ruského přeložil A. Drábek.
Ilja Sergějič Peplov a jeho žena Kleopatr
Petrovna stáli za dveřmi a dychtivě naslouchali
Za dveřmi v maličkém sále konalo se patrně vy
znání lásky; objasňovala se tam jejich dcera Na-
tašenka a učitel újezdného učiliště Ščupkin.
„Bere!“ šeptal Peplov, třesa se netrpěli-
vostí a mna si ruce. „Dej pozor, Petrovno, jak-
mile promluví o citech, sejmi hned obraz se
stěny a půjdeme jim požehnat. Požehnání obra-
zem jest svaté a nezrušitelné... Tehdy se nevy-
hne i kdyby to podal k soudu.“
A za dveřmi vede se tento rozhovor:
„Nechte svůj charakter!“ mluvil Ščupkin.
zapaluje si sirku o své kostkované kalhoty. „Ne-
psal jsem vám vůbec dopisů!“
„Nu, ovšem! Jako bych neznala vašeh
písma!“ smála se dívka, způsobně kňourajíea
každé chvíle se prohlížejíc v zrcadle. „Poznala
jsem je hned! A jací jste vy zvláštní! Učitel
krasopisu, a písmo jako u slepice! Jak učíte
psáti, když sám špatně píšete?“
A Čechov
A Drábek
Sergějič
Kleopatr
Peplov
Petrovna
13
article
„Hm!... To nic nevadí. V krasopise nen
hlavní věcí písmo, hlavní jest, aby se žáci neza-
pomínali. Toho přetáhneš pravídkem přes hlavu
toho přes kolena... Což písmo! Malichernost!
Někrasov byl spisovatel a hanba se dívati, jak
psal. V sebraných spisech jest ukázka jeho ruko-
pisu.“
„To je Někrasov, a to jste vy (vzdech). Spi
sovatele bych si vzala s radostí. Psal by mi usta
vičně verše na památku!“
„Verše vám mohu i já psáti, přejete-li si.)
„O čem vy můžete psáti?
„O lásce... o citech... o vašich očích.
Přečtete — slza vám vytryskne! A napíši-li, vám
poetické verše, dovolíte mi políbiti vaši ručku?
„Veliká vážnost! Polibte ji třeba hned!“
Ščupkin vyskočil a, vyvaliv oči, přilnu
k buclaté, vaječným mýdlem vonící ručce.
„Sundej obraz!“ zvolal spěšně, bledna roz-
čilením a zapínaje se Peplov a šťouchl loktem
ženu. „Jdeme! Nu!“
A nemeškaje ani vteřiny otevřel dvéře.
„Děti...“ zabručel, rozpínaje ruce a pla-
čtivě mrkaje očima. „Bůh vám žehnej, děti
moje... Žijte... ploďte se ... rozmnožujte
se . ..
„I... i já vám žehnám...“ promluvila
matka, štěstím plačíc. „Buďte šťastni, draníl
Někrasov
Ščupkin
Peplov
bůh ty
14
article
O, vy mi berete můj jediný poklad!“ obrátila se
ke Ščupkinu. „Milujte mou dceru, šetřte ji . ..“
Ščupkin otevřel překvapením a leknutím
ústa. Roditelský útok byl tak nenadálý a smělý,
že nemohl pronésti ani jediného slova.
„Veta po mně! Dostali mě!“ pomyslil si,
omdlévaje hrůzou. „Dělej kříž nad sebou,
brachu! Neutečeš!“
I nastavil pokorně svou hlavu, jakoby chtěl
říci: „Vezměte si mne, jsem přemožen!“
„Že... žehnám vám...“ pokračoval otec
a rovněž zaplakal. „Natašenko, dcero moje...
postav se vedle ... Petrovno, podej obraz ...
V tom však otec přestal plakati a obličej
jeho se pokryl hněvem.
„Troupe!“ řekl zlostně ženě. „Máš pitomou
hlavu!“ „Což je tohle obraz?“
„Ach, batuškové!“
Co se stalo? Učitel krasopisu pozvedl ne-
směle oči a spatřil, že jest zachráněn: matka ve
spěchu sňala se stěny místo posvátného obrazu
— portret spisovatele Lažečnikova. Starý Peplov
i jeho manželka Kleopatra Petrovna s portretem
v rukou stáli zaraženi a nevěděli, co dělat a co
říci. Učitel krasopisu použil jejich rozpaků a
vzal do zaječích.
Ščupkin
Petrovna
Troup
Máša
Lažečnikův
Kleopatra Petrovna