1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k čislu 89. ze dne 3l. března 1903.
3
masthead
Emil, přednosta stanice, 53 roky, 249.VIII. — U mi-
losrdných bratří: Raschl Václav, komorník,
67 roků. — Ve všeobecné nemocnici:
Buriánek Vladislav, obchodník, 30 roků. Marková
Marie, vdova po kočím, 73 roky. Vohnout Josef, po-
sluha, 64 r.
Emil
Marie
Josef
Raschl Václav
Buriánek Vladislav
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Drama žárlivosti. Z Brusselu se oznamuje
Elegantní dáma z polosvěta, známá pod jmenem
»Krásná Carmen«, pokusila se těchto dnů otrávit
svého milence, 22letého studenta z vážené rodiny,
namíchavši mu do snídaně strychninu. Avšak v mla-
díku, jedva požil prvního sousta, vzbudila hořká chut
krmě podezření a ihned spěchal k lékaři v soused-
ství. Po velkém namáhání podařilo se lékaři za-
chránit mladíka, u něhož se jevily již první příznaky
strnulosti. Zatím krásná Carmen, domnívajíc se, že
její oběť jest neodvratně ztracena, zastřelila se před
svým toiletním zrcadlem, vypivši před tím zbytek
jedu. V dopise, jejž zaslala své sestře, udala, že otrá-
vila svého milence ze žárlivosti.
= Stěhování do Mandžurska. Z Pskova se ozna-
muje: Stěhování telegrafistů a dopravních úřadníků
dráh baltické a pskovsko-rižské do Mandžurska na-
bylo v posledních čtyrech letech značných rozměrův.
ačkoliv v Mandžursku následkem značné nabídky
sníženo služné telegrafistů ze 75 na 45 rub. 50 kop.
měsíčně. Těchto dnů odebralo se opět z Revalua
Tapsu 18 telegrafistů do Charbinu a počet úřadníků
dráh v baltické oblasti, kteří se vystěhovali do Mand-
žurska. Počet vystěhovalců v květnu a v červnu le-
tošního roku ještě vzroste, neboť prý neméně než
600 osob zažádalo, aby byly přeloženy do Mandžur-
ska. Za to v letech 1901 a 1902 mnozí úřadníci
z Mandžurska ze strachu před morem vrátili se na
bývalá svoje místa. A přece dle jejich líčení nejsou
poměry v Mandžursku nikterak lákavé. Byty v Char-
binu jsou velmi drahé, tak že za mizerný podkrovní
byt musili měsíčně platit 30 až 40 rublů. Také ceny
potravin stoupaly, tak že z vyššího služného nebylo
lze ničeho ušetřit. Mimo to je tam skorem naprostý ne
dostatek ušlechtilejších zábav, tak že se dlužno spo
kojit kartami.
Carmen
Brusel
Pskov
Charbin
Manda
Mandžur
Chara
5
article
= Nová podmořská loď. Z Washingtonu se ozna-
muje: Podmořská torpedová loď »Protector«, úplně
nová to konstrukce, s níž v nejbližší době důstojníc
spolkové armády budou konati zkoušky, nalezá se
nyní v loděnici na City Islandu, kde se pro zkoušky
důkladně vyzbrojuje. Loď, kterou sestrojil kapitán
Simon Lake, byla postavena v Bridgeportu, Conn.,
má sloužiti k ochraně přístavů; jest 60 stop dlouhá.
11 stop široká a má 200 tun nosnosti. Loď jest sta-
věna úplně z oceli, má dva šrouby, při nichž užívá
se jako hnací síly elektřiny pod vodou a gasolinu
nad vodou. Loď má dvě torpédové roury a sice
jednu v předu a druhou v zadu a na přídě nalezá
se otvor, kterým může potápěč loď opustiti a přeře-
zati kabely a pod. Při posledních zkouškách nale-
zalo se na lodi osm námořníků a devět pozvaných
hostů.
= Podivný romantický příběh s tragickým za-
končením oznamuje se z Paříže: Kdyby některý no-
vellista vypravoval, kterak dva mladí lidé, kteří se
nikdy neviděli a nikdy spolu nemluvili, nýbrž jen
po několik neděl spolu si dopisovali a vyměnili si
fotografie, náruživě se navzájem zamilovali a když
jim bylo zabráněno, seznámit se osobně, jeden z nich
spáchal sebevraždu, zajisté by se mu vytýkalo, že
napsal věc směšně nemožnou. Avšak skutečnost
ukazuje, že cos podobného je vskutku možno Těchto
dnů nalezeno na břehu Seiny blíže Levalloisu něko-
lik dopisů, mezi nimi list, adressovaný policejnímu
prefektu. V tomto dopisu oznamuje pisatelka, že
hodlá učinit konec svému životu, poněvadž prý ne-
může déle snést odloučení od p. Francoisa D—, je
hož miluje až k šílenství. Několik jiných otevře-
ných obálek obsahovalo milostné dopisy, podepsané
Simon
Conn
Washington
Bridgeport
Paříž
Seina
Monitor
Cita Island
6
article
»Francois«. Policii záhy se podařilo vyhledati
onoho Francoisa D—, o němž sebevražednice mlu-
vila, a vypravoval podivnou historii. As přede dvěma
měsíci uveřejnil v novinách nabídnutí k sňatkua
mimo jiné dostal též dopis od sl. N—. Dívka mu
oznamovala, že prozatím se nemohou o sobně sezná-
mit, poněvadž by její rodičové nikdy nesvolili ke
sňatku takto vzniklému. Tak se prozatím seznámili
toliko podobiznami a čilou korrespondencí, jež záhy
se stala velmi vroucí. Konečně přece smluveno první
dostaveníčko na esplanadě Juvalidů. Když se D—
v určitou hodinu dostavil, přistoupili k němu dva
muži, představili se mu jako bratr a snoubenec
dívky, již očekával, zbili ho a hrozili mu, že jej
usmrtí, odváží-li se ještě jednou, chtít se přiblížiti
dívce. Milenec stižený tak krutou ranou oznámil
milené dívce, co se stalo, načež dostal od ní odpo-
věď, že učiní životu svému konec. Svoje tvrzení do-
ložil p. D— dopisy dívčinými.
= Odměněné dobrodiní. Z Petrohradu se ozna-
muje: Onehdy večer vzbudil pozornost chodců na
Kamennoostrovském prospektu slušně oděný muž as
35letý, jenž jen namáhavě se pohyboval ku předua
občas bolestně zasténal. Nalezlo se několik sou-
citných lidí, kteří se nebožáka ujali; vypravoval jím,
že přede dvěma měsíci přibyl do Petrohradu, aby si
vyhledal zaměstnání. Nepatrná částka peněz, kterou
měl s sebou, záhy utracena a nyní nemá již na-
prosto ničeho, tak že již po dva dny ničeho nejedl.
Francois
Petrohrad
7
article
Hluboce dojat krutým osudem nebožáka, ujal se ho
vlídně jakýs p. G—, pozval jej k sobě a slíbil mu,
že mu opatří práci. Vzdávaje mu srdečné díky sle-
doval nebožák svého dobrodince. Pan G — zavedl jej
do svého bytu, poskytl svému chráněnci nejprve jídla
a doručil mu pak šetrně dosti značnou podporu na
hotových. Po chvíli vyžádal si neznámý na chvíli do-
volenou, aby si mohl přinést svoje věci. Ale hodiny
míjely a chráněnec pana G— se nevracel. Když jej
čekání omrzelo, chtěl pan G— odejít, ale když chtěl
vzít svoje zlaté hodinky, jež obyčejně ležely na psa-
cím stole v kabinetě, byly ty tam, rovněž zmízel
beze stopy drahocenný kožich, jenž byl visel v
předsíni.
= Vodní zátopa. Z Derby, Conn., se oznamuje
Průtrží hrází tří vodních nádržek v městě Sheltonu
byla způsobena škoda na 100.000 doll. a mnoho ži-
votů lidských ohroženo. Z příčiny až dosud neznámé
povstal otvor v největší nádržce a voda proudem se
valila do dolejších menších nádržek, jichž hráze to-
muto návalu odolati nemohly a rovněž se protrhly.
Na to dravý proud vody rozlil se po ulicích a níčil
vše, co v cestě stálo. V domě, který se nalézá v bez-
prostřední blízkosti nádržek a v kterém bydlí Walter
Nichols s manželkou a šesti dětmi, byla celá rodina
během spánku povodní překvapena a nebozí lidé jen
s velkým namáháním zachránili se do nejvyššího
patra, odkud byli teprve po delší době osvobozeni.
Nádržky musí býti úplně znovu postaveny a škoda
na majetku způsobená páčí se na 100.000 doll.
Zemřelí v Praze.
Dne 25. března 1903: Dietmannova Eleonora,
vdova po e. k. nadporučíku, 85 r., 249. III. Kačenka
Conn
Nichols
Shelton
Praha
Dietmannův Eleonora
8
article
Král. české zem. divadlo v Praze,
Král. české zem. divadlo v Praze,
Národní divadlo.
158. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Na počest přítomnosti Gustava Charpentiera.
Na starém bělidle.
Zpěvohra o čtyřech obrazech. Složil Karel Kovařovie.
S textem Karla Šípka dle »Babičky« Bož. Němcové.
Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák.
OSOBY: Babička, M. Klánová. Prošek, její zeť, Fr.
Šír. Prošková, její dcera, K. Fabiánová. Barunka, Je-
ník, Vilém, Adélka, děti Proškových, její vnoučata,
M. Matějíčkova, A. Bláhová, A. Vnukova, B. Ka-
linova. Paní kněžna, R. Maturová. Komtesa Hor-
tensie, A. Bobkova. Pan otec ze mlýna, V. Kliment.
Panímáma ze mlýna, H. Feldenova. Ryzmburský my-
slivec, E. Pollert. Jeho žena, H. z Towarnických.
Jakub Míla, selský hoch, B. Pták. Kristla, M. Kubá-
tova. Hospodský, její otec, A. Hlaváček. Kudrna, ko-
lovrátkář, J. Karásek. Desátník, R. Polák. Stařena,
A. Havránkova. Panský lokaj, R. Kafka. Služkau
Proškových, E. Volfova. Služka v hospodě, M. Kode-
tova. Vesničané. Knížecí úřadníci. Děj po roce 1825.
I. obraz: Svátek na starém bělidle. II. obraz: Hoši
jdou na vojnu. III. obraz: U babičky v zimě. IV.
obraz: U paní kněžny.
Po druhém obraze přestávka.
Konec o půl 10. hod.
Začátek o 7. hod.
Král
Charpentier
Karel Kovařovie
Šípek
Bož
Němcová
Kovařovic
Robert Polák
M Klánová
Prošek
Šír
Prošková
K Fabiánová
Vilém
Adélka
Proškův
M Matějíčkův
A Bláhová
A Vnukův
R Maturová
A Bobkův
H Feldenův
E Pollert
Míl
Pták
Kristl
A Hlaváček
Kudrna
J Karásek
A Havránkův
R Kafka
Služkau Proškův
E Volfův
Svátek
Praha
Francie
B . Ka
národní divadlo
U paní kněžna
9
article
V úterý 31. března.
10
title
Aréna na Smíchově
Smíchov
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
V úterý 31. března.
21. hra v předplacení.
Po třetí: Mraven ci.
Historická veselohra o 5 jednáních. Napsal Jos. Jiří
Kolár. Režisér F. Šípek.
Konec o 1/210. hod.
(blíže Palackého
mostu).
Začátek o 7. hod.
V úterý 31. března.
69. hra v předplacení (úterní).
Jako host vystoupí pí. Mařenka Zieglerová.
Růženka, spanilá voňavkářka.
(La jolie parfumeuse.
Kolár
F Šípek
Palacký
Zieglerová
Praha
lidový divadlo
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vnohraceon.
Pištěkovo lidové divadlo vnohraceon.
Začátek o 7. hod.
V úterý 31. března.
Pořádá čten.-ochotn. jednota »Dalibor« ve prospěch
postavení Národního divadla v Brně.
Rabínská moudrost.
Veselohra o 3 jednáních. Napsal Jaroslav Vrchlický.
Zejtra je lid. představení za poloviční ceny naposledy
7206-
Ben-Hur.
Dalibor
Vrchlický
ben Hur
Pištěkův lidový divadlo
národní divadlo v Brno
15
article
Právě zde byla Héloise a Viktorine. Héloise si také
vzala ošklivé šaty a Viktorine si vydrhla obliče) mýdlem
— nejspíše, aby odstranila mastné vzezření — až se leskn
jako jablko, nos má šarlatový a oči vypadají jako dva ko-
rálky. Odešly dolů. Nové řeči — jistě že srazil paty
k sobě. Dokončím, až odejdou, abych Ti mohla pověděti,
co se dělo.
Večer. To byl den! Když jsem slyšela hodnou
chvíli hlučeti rozhovor — všechna okna byla otevřenaa
salon jest pode mnou — zaznělo pojednou piano. Vikto-
rine hrává obyčejně velmi pěkně — to jest má skvostný
přednes — ale měla jsi slyšeti to hudlaření! Snad ani
jediná nota nebyla správná a uprostřed hry vrazila ke mně
Héloise a klesla do křesla. Jde prý to hrozně špatně, pra-
vila. Viktorine jest nervosní, má hlas jako pilník a obličej
rudý, markýz se musí jistě domnívati, že má růži! A ke
všemu, aby se to dovršilo, když jí řekla kmotřinka, aby
ukázala, co dovede, kdo by si pomyslil, že bude takto
hráti! Zvláště an markýz jest velmi muzikální! Héloise
jistila, že nyní viděla, jak jest již všecek znechucen
a že nezbývá nic jiného, než abych se rychle pře-
vlékla, vzala si nějaké šaty, které mi lépe sluší a sl
dolů a rozprávěla. On potom odejde, pobaviv se na ná-
vštěvě, aniž by věděl proč a přijde opět a potom, až ode-
jdu, může býti dohnán ke sňatku s Viktorinou!
Pravíc to zazvonila na Anežku a narazily mne prostě
do modrých batistových šatů a sestrčily se schodou.
To byla scéna v saloně! Baronka seděla s Jeanem
na velké pohovce; kmotra s matkou toho mladého muže
ve křeslech; kdežto Viktorina brnkala nějaký kus na pianě
se společnicí, jíž Héloise říká »le Remorqueur«, protože
vypadá jako mrzutá vlečná lod, táhnoucí barku s uhlím
Héloisa
Viktorin
Anežka
Jean
le Remorqueur
16
article
Nejdražší matinko! Čím déle zde dlím, tím
jsem radši, že nejsem Francouzka. Viktorinu dnes okážou
jejímu »fiancée«, ale musím Ti dříve pověděti, jak se to
stalo. Jeli jsme včera do zámku de Tournelle na návštěvu,
kmotřinka, Viktorine a já ve viktorii a Jean s Héloisí ve
faetonu. Byli v zahradě, hráli tennis se společností přátel
z Versailles a mezi těmi byli cyšem vikomt a »Antoine«.
Všichni mne rádi viděli a baronka mne nazvala svou
»chere petite« a polibila mne na obě tváře, jako bychom
se nebyly viděly kolik měsíců. Vikomtovi — když srazil
paty k sobě a uklonil se Viktorině a mně a políbil ruku
Héloise a kmotřince — se podařilo, říci mi tišším hlasem,
že mu připadá nyní jeho jízda z Versailles velmi krátká.
Načež Viktorine řekla pojednou »Comment?« s výrazem
terriéra, který nastražil uši, číhaje. Uklonil se ještě hlou-
běji než jindy a děl, že vyprávěl, jak je dlouhá jízda
z Versaillu! Vidíš, že Francouzi nejsou pravdomluvní, ma-
tinko! Nu, potom nás poslali, abychom si prohlédli za-
hrady. Jean a farář nás doprovázeli.
Hraběnka »zbožňuje« le tennis a hraje velmi
pěkně; je všecka rozohněna. Baronka také hraje, ale ne-
odráží míč a skoro pokaždé křičí; měla právě rozehráno,
když jsme přijeli a zastavila jen, aby nás jak možná nej-
zdvořileji uvítala. Jak pobíhá sem a tam, je viděti její
hezké nožky, ale má široký, černý, tylový klobouk s vol-
nými vázankami a to se nezdá býti vhodné k tennisu.
Když nebyla pěšina dosti široká, abychom běželi všichni
pohromadě, musila jsem jíti s farářem. Zahrady jsou
opravdu překrásné a jsou plny všelikých cizokrajných
Její správy.
Francouzek
Viktorin
Jean
Héloise
Antoine
Héloisa
Comment
Francouz
Versailles
17
article
Na zámku de Croixmare, dne 25. srpna.
jít Croixmare