1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, v pátek 3. prosince 1909.
Praha
4
article
Na ranni a večerní liety
předpláci se
V Praze v administranli
na měsie. . . . . -
na čtvrt leta . . . . 6 K —k
a dvaji donáškou
na měslo, . . .
ne čtvrt leta . . . . 7 K E2h
ve filfálkách?
na měslo. . . . . . 2 K 30h
Pošton:
na měslo. . . . . .
na čtvrt lsta . . . . 9 K en
„ dvojí zásilkou
na měsie.
Praha
Pošton
5
title
Ek dvrtieta: . . : k
6
article
Jednací pořad odtarasen!
Jednací pořad odtarasen!
Národní radou na den 3. listopadu svo
laná společná porada říškých a zem
ských poslanců českých, ve velké
zasedací síni staroměstské radnice konaná
usnesla se:
»Čechové vzdávají se svého
doufání v rakouskou spravedlnost
a zákonnost, Čechové si uvědomí.
že svou sílu mají pouze ve svém
vlastním národu a lidu, Čecho ve
se nelekají poznání, že nejen
vláda, ale celý její systém a sy-
stém této říše čelí proti náma
proti všem neněmeckým národům.
Ministerstvu, které tyto zá-
kony k Nejvyšší sankci před-
ložilo, projevujeme naprostou
nedůvěru a ohlašujeme co nej-
ostřejší boj jemu i systému, které
ono representuje. S ministerstvem,
které proti českému národu své
nepřátelství projevilo tak cynicky.
české poselstvo domluvilo!«
Parlamentní komise Slovanské
jednoty den na to, dne 4. listopadu z
přítomnosti všech svých členů učinila po
tříhodinné poradě toto jednohlasné usnesení
Slovanská jednota prohla
šuje, že není s to vyjednávat
s vládou v jejím nynéjším slo-
žení. Slovanská jednota je st
však ochotna podporovati smír-
né řešení krise a zahájiti v této
příčině vyjednávání s takovou
vládou, která by poskytovala
záruku pro systém úplné spra
vedlnosti vůči všem národům
říše.«
Slovanská jednota po poradácl
dne 30. listopadu a 1. prosince vydala tento
oběžník:
»Slovanská jednota roko va la
o taktickém svém stanovisku
k zatímnému rozpočtu a přijala
poté stránce konečné usnesen
Na základě usnesení toho, jako
aby se dopřálo kolu polském
pro jeho akci potřebné volnosti
rozhodla se Slovanská jednota
vstoupiti do jednání o prozatím-
ném rozpočtu«.
Tři momenty z taktického boje českýc
a slovanských poslanců s bar. Bienerthem.
Čecho
Bienerth
7
article
Radniční usnesení českých poslanců
téměř bezprostředně po úřadním prohlášení
korunou schválených zákonů o čtyrech ko
runních zemích německých, jimiž hlavně dolno
rakouská půlmilionová větev národa českého
legitimována za druhotné, méně cenné
obyvatelstvo země pod Enží, bylo
hněvným i bolestným výkřikem zvolených
zástupců národa, ťatého až do krve jedova
tým bičem ze skorpionů. Bylo nejenom pro
jevem uraženého a v nejútlejších citech
sebevědomí a sebevážnosti potupeného kmene
českoslovanského, ale také slavným sli
bem, provolaným z historické síně společ-
ných manifestací jak do české veřejnosti.
tak i cynické Vídní ve tvář.
Slovanská jednota průběhem 24 hodin
kvitovala taktickou část pražského usne-
sení a její prohlášení, třeba stručnějšíhoa
umtrněnějšího znění, jest vlastně převzetím
celého obsahu českých stran, neboť chtěla-li
zahájiti vyjednávání jenom s vládou, posky-
tující záruku pro systém úplné spravedl
nosti všem národům, rovněž domluvila s mini-
sterstvem cynického systému a vypověděla
mu nejkrajnější nepřátelství až na porážku.
na odstranění nejen kabinetu, ale i systému
Bez dvou dnů plný měsíc minul od to-
hoto ubezpečení českého a slovanského po-
selstva na říšské radě a právé za měsíc po
schválení ochranných německých zákonů
a po uveřejnění nejv. vlastnoručních listů
bývalým českým ministrům a novým tajným
radům Jeho Veličenstva, usnáší se Slovanská
jednota na své kapitulaci před cy
nickou vládou.
Enže
Vídeň
8
article
Česká delegace na říšské radě a Slo-
vanská jednota z pronevěřují se svým
usneseníml
O pražské resoluci ze dne 3. listopadu
lze to říci bezpodmínečně. Neboť Čechové.
kteří dne 3. listopadu vzdali se svého dou
fání v rakouskou spravedlnost propuštěním
prozatímního rozpočtu, nabyli průběhem mě-
síce doufání nejen v rakouskou spravedlnost
ale ve spravedlnost cynického ministerstva.
jemu propouštějí rozpočtové provisorium, nebo
uvolnění jednacího pořadu pro jeho první
čtení jest přece souznačné s jeho schvále
ním. Jest ještě někdo, kdo by doufal, že
Slovanská jednota vyklidivši zevní opevnění
udrží vnitřní pevnost své oposice při hlaso
vání druhém?! Dny její jsou již teď spo
čteny a doufají li obhájcové její ještě v něco.
je to jenom, že při definitivním vzdání bude
jim dovolen odchod nikoli s čestnými zbra-
němi a prapory, nýbrž vstup přímo do ko
alice s cynickým systémem do jeho slu-
žeb! A všecka naděje, která naplňuje dnes
prsa nejchrabřejších ze dne 3. listopadu jest
že dva, tři z nich budou přijati za condot
tiéry téhož systému, s nímž nechtěli tenkrát
mluviti, a jestliže tři — tím lépe, a roz
hodně lépe než dva, což je ostatně už věc
konečné a definitivní domluvy s cyni-
ckým systémeml
Čecho
9
article
Čechové, shromáždění dne 3. listopadu
na staroměstské radnici dnes už docela ne-
lekají se toho »poznání«; jestiť přece docela
veřejně deklarovaným taktickým účelem všeho
jednání, možno říci počínajícího hned týmž
4 listopadem, kteréhož, jak řečeno, Slovanská
jednota přijala sice meritum českých po-
slanců ze dne předešlého za své, týmž na-
močením péra dodávala ve svém komuniké
že jest ochotna podporovati smírné řešen
krise... A pochybuje někdo, kdo pozorne
zažil celou peripetii tohoto smírného řešení
že kdyby jediná už jen podmínka jeho, to
jest koaliční ministerstvo s příslušnými Čechy,
byla uskutečněna, dnes by měl systém i jeho
cynický representant prozatímný rozpočet
dávno pod střechou ?!
Čecho
Čechy
10
article
Je to pessimismus, co píšeme ?
V pátek dne 5. listopadu v článku, nám
vnuceném od oficialního hlasatele, tedy den
po slavném usnesení všečeských poslaneů
na staroměstské radnici, děli jsme do slova:
»Kdybychom z plna srdce věřili no-
vému umínění politické representace národa,
kdybychom mu tak věřili, jak
bychom si z duše přáli... l« A hle
jako vždy naše pochyby byly opodstatněny.
jako pravidelně, třeba že se mohly zdáti
odvážnými, ba i rouhavými! V téže úvaze
»Na obranu i odvetu« k námitce, že denní
pořádek je pilnými návrhy Slovanské jednoty
zatarasen, ujistili jsme, že přidáme se
k názoru o »nejostřejší české opo-
sici« v tom případě, až dojde na její gene
rální zkoušku, nebude-li denní po-
řádek říšské rady odvoláním
pilných návrhů na konec přece
jen zase odtarasen, za pouh
osobní změny v kabinetu a za
pouhá slova spravedlnosti k ná
rodům, beze skutků spravedl
nosti této.
A ejhle! Stalo se! Dokonce i bez
těchto osobních změn a bez skutků
spravedlnosti, leda že by positivní politikové
ve své tklivé skromnosti za takový dosta-
tečný projev spravedlnosti neprohlásili snad
naposled — povolení české přísahy traťmistru
Doušovi !
Douša
11
article
Toť právě ta největší bída české po
litiky — zvláště nejnovějšího směru,že
možno v bězích jejích bez obalu předpově-
děti nejhorší eventuality bez obavy vyvrácení
skutečností. A zase opakujeme jako vždycky
při obdobné příležitosti, že bychom považovali
za největší štěstí, kdybychom byli jednou
konečně co nejcitelněji ztrestáni ze lži, ne-
boť potom by se nestalo, co lze si na prstech
vypočítat, že totiž dojde k schválení pro-
zatímního rozpočtu, aniž by bylo dosa-
ženo osobních změn v cynicke
vládé, což už je na čísto obnaženým a
už jediným požadavkem Slovanské jednoty i
Neboť co jiného se tají v důvodu před-
včerejšího usnesení Jednoty: aby se do-
přálo polskému kolu pro jeh
akci potřebné volnosti«? Snad
nehodlá »polské kolo« do druhého čtení po-
raziti — systém a dosaditi do té doby
vládu systému úplné spravedlnosti ke všem
národům, jak zní legenda Slovanské jednoty
ze dne 4. m. m. ?1
12
article
Ba věru nabažili jsme se úlohy Kassan-
dřiny tak dokonale, že bychom za cenu od
vrácení nového neštěstí národního, aspoň už
v jednom případě rádi neměli pravdu ! S ja
kým hlubokým a upřímným zadostučiněním
popřáli bychom obráncům praktické i theo
retické positivní politiky vítězný nad námi jáso
a což bychom v něj vpadli z plných plic a o
srdce, kdyby se posilivní politice podařilo,
co je dnes pravdě nejméně podobno — po-
valení systému »čelícího proti nám i prot
všem neněmeckým národům !e
Na místě toho všeho ovšem uslyšíme
důkaz, že Slovanská jednota svým předvče
rejším rozhodnutím naprosto neporušila své
usnesení ze dne 4. listopadu, že pak nej
méně lze něco podobného vytýkati všečeské
parlamentní representaci pro její resoluci
z pražské radnice! Ani čeští poslanci, ani
parlamentárka Jednoty přece nevyjedná-
vala s touto a takovou vládou ..
Neboť na štěstí scházejí v české resoluci
i v resoluci slovanské nepatrná dvě slůvka
»at přímo či nepřím oe.
13
article
Jsou známy přísahy s »reservatio men
talis«, s nevyslovenou výhradou, a takovou
byly obě přísahy, první ze dne 3 a druhá
ze dne 4. listopadu. Ani pan Glabiňski, ani
polský klub nejsou přece členy Slovanské
jednoty. A tak se stalo, že Glabiňski po-
sloužil jednatelům za telefon a polský klu
za pneumatickou poštu.
Když jsme ve svém článku ze dne
4. listopadu o protestu poslancův českého
národa ještě jednou otiskli památnou jeho
přísahu, že »s ministerstvem, kter
proti českému národu své nepřá-
telství projevilo tak cynicky —
české poselstvo — domlnvilo!« —
dodali jsme k tomu:
»Po takovém slově přestává každe
pomyšlení na nějakou dohodo-
vací akci se kterýmkoliv zřízen
cem nebo parlamentářem tét
vlády — bezvýminečně a na dobrol-
Nu a vida nepřestalol
A nepřestane
Třinácti proti třem hlasům uloženo Slo-
vanskou jednotou polskému klubu, aby akc
svou provedl, proto odtarasen jednací pořa
od pilných návrhů, výslovně proto!
Systém této říše proti nám a všem ne
německým národům čelící zachráněn a mi
nisterstvo, které proti českému národu své
nepřátelství tak cynicky projevilo — je za
chráněno a zachráněn i Bienerth — jestliže
snad minutu za celý ten měsíc se domníval
že je ztracen!
Glabiňski
14
title
Dtázka rekonstrukce kabinetu.
15
article
Z Vídně, 2. prosince.
Vídeň
16
article
Dovídáme se: Začalo dnes opravdové, pro
nikavé jednání kola polského jednak se stranam
Slovanské jednoty, jednak se stranami něme
ekými o nové ministerstvo a jeho pracovní pro
gram. Před poradou polskou se zástupci Slovan
ské jednoty byli někteří němečtí vůdcové u ba
rona Bienertha. Po poradě té následovala krátk
rozprava předsednictva kola polského s důvěr
níky němockými, kteří pak se odebrali opě
k bár. Bienerthovi.
Proposice, které činí dr. Glabiňski a pře
sednictvo kola polského, jsou povahy dvojí. Te-
kaji se jednak složení nového kabinetu, jednak
státních nezbytností, které bude nutno vyříditi
v době nejbližšl a které by strany sněmovní, v
vládě zastoupené, nebo také nezastoupené, vláde
povolily. Podobá se, že ve Slov. jednotě nen
žádné shody o tom, jaké povahy by nový kabi-
net byl.
Jedni jsou pro kabinet veskrze par la-
mentní, druzí pro částečně parla
mentní, jiní konečně pro byrokratic ký
kabinet, který by neměl ani českého, an
německého ministra bez portefeuillu, ktorýž však
by měl polského ministra krajana, protože pol-
ské ministerstvo krajanské spočívá na nejvyššín
rozhodnutí z r. 1869 a má jiný ráz, nezli české
a německé ministerstvo, jež jsou národními
kdežto haličské jest ministerstvo zemské.
Jedná se především o to, jaký má býti nový
kabinet? Zdali úřadnický, či parlamentní. Jedna
věc může býti považována za jistou: že Slované
nevezmou za vděk kabinetem, ve kterém by ně-
meckých členů parlamentu bylo více, nežli slo-
Slovan
Bienerth
Glabiňski
17
article
V drobném prodejin
ranní číslo o sobě . . za s
večerni . . . . . . . za šh
Ve flišlkách na venkově
ranni (islo . . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . 5 k
Jnneráty
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., B
Tam nacházejí se těž
redakce, tiskárna a sxpedice
„Národních Listů?
Rukoplny se novraosjt
18
article
vanských a že trvají na tom, aby mezi Němci.
kterých jest menšina ve státě, a mezi Slovany,
kteří mají většinu, byla v kabinetě aspoň parita.
Pro nový kabinet a pro většinu, na které by
spočíval, sestaviti jest pracovní program věru ni-
koliv skromný. V pracovním programu tom jsou
všechny záležitosti, které možno stručně vyslo-
viti hromadným jménem: delegace. Požadavky
druhé skupiny můžeme shrnouti hromadné
pojmem reforma financí. Kromě toho bylo by
třeba povoliti některé záležitosti menšího do-
sahu, jako zatímní rozpočet, zákon o 10 milio-
nech úvěru pro petrolejový průmysl haličský, zá-
kon o rekrutech na r. 1910 a jiných více.
Jest pochopitelno, že odhodlání vstoupiti
zásadně do vlády nebo převzíti závazky za po-
volení podotčených požadavků státní správy.
není pro strany slovanské, které teprve včera
přešly do nové posice snadné.
Všechny kluby Slovanské jednoty svolány
jsou na zejtra a členové jich vyzváni, aby Víden
neopouštěli.
Parlamentní komise Slovanské jednoty svo-
lána jest na zejíra na 11. hod. dopol.
Z Vídně, 2. prosince. „Centrum““ ozna-
muje: „Včerejší usnesení Slovanské jednoty při-
spělo skrovnou měrou k vyjasnění situace. Ne-
boť, že potíže trvají, ba se ještě množí, bylo
vidno z porad, které konaly se mezi důvěrníky
Slovanské jednoty a Poláky a mezi těmitoa
Němci dnes. Svízele stupňovaly se ještě nesho-
dami, které jsou ve Slovanské jednotě v př-
čině vybudování politických a parlamentních po-
měrů, tolikéž pak stanoviskem, jaké zaujímá
vláda Bienerthova a Němci v příčině rekonstruk-
ce kabinetu, vymahané Slovanskou jednotou
Poláky.
Němec
Víden
Polák
Bienerthův
Vídeň
19
article
Pan dr. Kramář chce vnutiti Slovanské jed-
notě kabinet úřadnický a zasazuje se pro na-
stolení kabinetu toho s horlivostí, která způs-
buje u druhých stran Slovanské jednoty nemale
rozhorčení S drem. Kramářem jdou agrárníci.
kteří pro rozervanost ve straně nemohou te
žádnou jinou kombinaci vzíti v úvahu. Též d.
Stránský plaiduje pro kabinet úřadnický, žádá
však definitivní, kdežto dr. Kramář chce mlti
jej pro dobu jednoho roku. Ostatní slovanské
strany jsou proti všelikému přechodnímu kabi-
nelu a dožadují se neprodleného vyjasnění na
základě konkretního programu. Rozhodně vystu-
pují proti zrušení instituce ministrů krajanů,
pro které jest dr. Kramář. Ostatní strany slo-
vanské ukazují k tomu, že zejména při jmeno-
vání kabinetu úřadnického neobsazení minister-
stev krajanských by způsobilo věci české veli
kou újmu.
Ostatní slovanské strany mohly by uvažo-
vat o zrušení ministerstev krajanských, jenom
kdyby pro budouenost daly se bezpečné záruky.
že Slovanům, po případě Čechům, dostane se
trvalých resortů (nejméně tří pro Čechy). Co s
týká stanoviska vlády a Němců, vedených baro-
nem Chiarem, trvají oba tito činitelové na tom.
že rekonstrukce kabinetu státi se může jenom
bude-li napřed celé rozpočtové provisorium po-
voleno. Ale ani potom nejsou odhodláni povoliti
kabinet koaliční, nýbrž dosaditi kabinet mimo-
parlamentní, nebyrokratický. Všechny tyto okol-
nosti byly přetřásány na dnešních poradách. P -
láci mohli jen vzíti názory zástupců na vědo-
most, aniž by se mohli rozhodnouti pro to,či
ono stanovisko. Tolikéž dali ad referendum zprá-
vy Němcům.
doktor
Kramář
Stránský
Čecho
Němec
Čechy
21
article
Literatura.
Literatura.
Naše k nih v.
* Tréval-Viola: „Právo ideálu“. Nákladem
Českého Čtenáře“. V Praze, 1909
Po delší přestávce konečně zas politický román
Román s prostředím, dějovým obsahem, osobamí
i intencemi vysloveně politickými. Při záplavě bel-
letrie čistě rodinné i problemové román zájmu pře-
vážně společenského a řešicí otázky všeobecně nás
zajímajíci. Dilo čerpané z veřejného života a inspi-
rované běžnými otázkami všenárodními. Práceo
thematě svrchovaně dobovém a pozornost naší sou-
časné společnosti nejvíce vyčerpávajícím. Vedle
psychologických studií s jedně a únavně varianto-
vané milostnosti se strany druhé, lálkový námět
ryze aktuální i denně projednávaný.. Řiká-li se.
že politika spotřebuje dnes většinu našich sil i zá-
jmů, chce a potřebuje najít přiměřený výraz i v pů-
vodní domácí novelistice. A to vtiskuje novému ro-
mánu obou autorů charakter sociální i národní. Ú
z toho důvodu nutno ho vílat a zabývat se jím. Jed-
ná o věcech, jež zvláště dnes jsou předmětem usta-
vičných rozhovorů a jejichž ideový dosah vztahuje
se na nejvýznačnější složku nynějšího kulturního
živola u nás.
Tréval
Viola
Román
Praha
Dila
22
article
Vlastní sujet jest vzato z éry o několik
desetiletí posunuté sice do minulosti, ale svou pod-
statou i směrem zůstává pořád ještě časové i živé
Na Moravě v letech padesátých až sedmdesátých
prodělával český živel těžkou i bolestnou krisi, jež
v důsledcích vleče se ještě do našich dnů a jest
patrna na veškerém našem snažení veřejném. V této
krisi, jež tehdy měla sice ráz zdánlivě jen přechod-
ný, ale jejíž příznaky posud jsou u nás jasně pa-
trny, poprvě ostřeji střetly se živly pokrokové s kon-
servativně zpátečnickými a prvně šlo o vzájemný
poměr národně uvědomělé svobodomyslnosti i rene-
gktského karieristiciví. A tato krise to byla také, jež
probudila nám řadu nejlepších národních pracovníků
a větší část naší veřejnosti přinutila zaujati určité
stanovisko v otázkách kulturně politických. Potud
byl by román, zachycuje a slovesně vyjadřuje pod-
mínky této důležité přechodní epochy, kronikou
starších dějinných období, ale jeho látkový podklad
jde mnohem dále a má živý vztah i na nynější po-
měry, poněvadž v nich udržují se analogie zjevů
před půlstoletím jako aktuality se vyskytujících.
I nyní ještě zápasí česká Morava o svou politickou
existenci a i dnes jest politické soužití znesnadňo-
váno řadou strannických bojů. Proto prodlužuje se
časovost románového motivu Viola-Trévalova do nej-
novějších období a obsahuje mnoho povzbudivých
prvků i pro současné, moderní útvary národního bytí
z samém středu naší Moravy. Spisovatelé měli na
Trévalův
Morava
český Morava
Viola
23
article
mysli jisté události, osoby i aféry minulé, ale pro-
mítli je až do přitomnosti, poněvadž ta v mnohém
jeví se jen jako nová obdoba dějinného včerajška
politického. V politice se jisté zjevy a určité kyn-
flikty opakují, tak že genorace dědí je po generaci
a musí se jimi pořád aktuálně zaměstuavati,
Oč v románě vlastně jde? U nic vic a nic mněně
než o právo ideálu, jak už záhlavi napovídi. O prá-
vo ideálu eminentně politického a národa'ha. U lo
má-li si uvědomělý jedinec toto právo zachovat,
když se mu pro ně existenění půda horli pod n.
hama a jestli nucen obělovat mu stěstí vlastní ro
diny. A otázka toho práva je věčně živá i stále ča
sová Dnes si ji můžeme položiti se stejnou aktuálni
vážností, s jakou se na ni díval tevárník, pozdějši
poslanec a na konec osamocený apoštol Ustrnul. Ša
tuto hlavní osobu soustředili oba románopisci ústřed-
ní partie svého belletristického děje a na jejích ná-
zorech i osudech rozvádějí také svcu ideu. Politik
a vůbec muž na veřejném životě jakkoli anga žo-
vaný, smí soukromým zájmům hovět jen potud
netrpí-li tím jeho zásady i pracovní programy ná-
rodní. Nepatří pouze své rodině, ole jest za své
činy i za celý svůj postup odpověden i širší spo-
lečnosti, jež s jeho činnosti počítá a od niž k ně
byl povolán. A za osobní kariéru nesmí dát ústupky
na politickém přesvědčení. Tak vrchotí také děi
románu, jenž by měl být u nás čten a ceněn výš
než pouhá belletristická lektura.
—al—
24
article
* Jos. Bělohlav: Podrobné mapy zemi k -
runy české. Sešit 1. V Praze, F. Topič.
Jakkoli kartografie česká za let právě minulých
povznesla se tou měrou, že překonala analogickou
produkci všech národů, soustátí toto obývajících, pře
ce citelně pohřešován výstižný a všestranný karto-
grafický obraz zemí českých, který by v měřítku
vyrovnával se generálním mapám generálního štábu.
Mapy Kotyškova a Srpova jsou sice zjevy vynikají-
cími, ale ona při všech svých přednostech není ještě
mapou speciální, tato pak nepřihlíží k útvaru půdy
Proto velmi příjemné překvapení způsobili zúčast-
něné veřejnosti české dr. Josef Bělohlav, jenž získa
si již jměno vědeckými svými pracemi a nakladatel-
ství F. Topiče, přikročivše k vydávání speciálných
map zemí koruny české v měřítku 1: 75.000, tudíž
shodném s měřítkem našich generálních map vojen-
ských, s čímž spojen i Průvodce statisticko-histori-
cký, po všech místech na těchto mapách uvede-
ných.
V lepé úpravě, ktorá svědčí i o našem pokroku
v umění reproduktivním a typografickém, rozletěl se
právě po krajích českých prvý sešit této mnohoslibně
publikace, doprovozený obsáhlým úvodem. Dojem,
který sešit tento zůstaviti musí v každém, kdož ne-
předpojatě usuzuje, jest ten, že předkládá se národu
českému dílo trvalé vědecké ceny, ale upravené tak
aby bylo přístupno obecně. Dr. Bělohlav vytkl si
úkolem schematisovati na mapách svých materiál
místopisný, názvoslovní i fysikální. Místopisně hledí
mapa tato předváděti ve zmenšené míře obraz kraje
Kotyškův
Srpův
doktor
Bělohlav
Jos
Praha
25
article
Ivsikálně pak obraz výškových poměrů krajiny jed
nak výškovými čísly jednollivých bodů, jednak vr-
stevnicemi. Po této obojí stránce možno již dle se-
šitu prvého, který podává obraz labsko-vitavského
meziříčí od Prahy až za Brandýs nad Labem a Uhři-
něves, konstatovati naprostý zdar. Obraz, provedený
technicky závodem českým, mohutně rozvíjející s
„Unií“, dovoluje různou základní barvitosti na prv
pohled odlišovati nížinu a vysočinu, útvar hornatý
i údolí, předvádí základní rozlohu každého sídla, jeii
doplňuje vhodným umístěním hojných sice, ale snad-
no rozpoznatelných znamení. Vodotoče a umělé kom-
munihace pojaty do obrazu úplně, ba respektovány
i přední cesty vozové.
V úvodě rozepisuje se dr. Bělohlav obšírně
svém stanovisku názvoslovném, načež rozhoduje s
kompremisně mezi jmenným tvarem historickým
nynějším lidovým, jehož hledí dopátrati se pomoci
místních expertů, pro každou část mapy vyjmenova-
ných. Stanovisko tolo dlužno toliko schvalovati, ne-
boť přispěje ku platnému řešení naléhavé již potře-
by, aby znění místních jmen bylo pevně stanoveno
na podkladě vědeckém a tak, aby místní jména pře-
stala býti rejdištěm poslaneckých, profesorských
certifikatistických německých chauvinův. Ale při vý-
běru expertů přáti jest dru. Bělohlavovi šťastnější
ruky než kolik nasvědčuje mapa právě vydanáa
ještě více její textový doprovod. neboť na nevelikém
prostoru nakupeno zde tolik poklésků proti správným
pomístným jmenům českým a tolik nedůslednosti, že
nepopíratelná pečl. snaha kartografova snadno může
býti nedoceněna anebo dokonce křivě posouzena.
Uher
doktor
Bělohlav
Praha
Brandýs nad Labe
26
article
Dokladem buďtež ukázky některé. Na vrub experta
Josefa Urbana v Brandýse dlužno přičísti naprosto
nesprávný tvar Mštětice místo Mstětice: zkomole-
nina tato vyskytuje se na některých německých ma-
pách a z nich jest bezmyšlenkovitě přejata do díla
českého, které má býti podkladem pro budouenost.
Týž expert zavinil také zmatek v textu při heslech
Boleslav Stará a Brandýs nad Labem. Vynesením
výboru zemského z r. 1909 nebyl oddělen od kata-
strální obce Boleslavě Staré a k obci brandýsské při-
pojen toliko Brandýs, okres zámecký, nýbrž i bez
prostředně s ním sousedící Královice, ale v textu
mapy uvádějí se Královice ještě dnes jako místní
osada, příslušná k obci staroboleslavské. Hluchov ne-
ní také „částí obce“, jakož text klade, nýbrž jméno
pouhého lesa, který sousedí s částí města Brandýs
na pravém břehu labském položenou a Most Bran-
dýsský zvanou, dosud však k Boleslavi Staré za-
číslovanou. Rovněž nesprávné jsou tvary Dřízy místo
Dřísy. Čtěnice místo Ctěnice. Dechtary místo Deh-
táry, neznámé Hruškov vedle správného Hrušov (u
Vrábí), Zapy místo Zápy, žijícího v ústech lidua
dotvrzeného tvarem Zaap. Saap v německých zápi-
sích XVI. až XVIII st. i na mapách německých. Li
neříká ani Podolánky, ani Kbely, nýbrž „na Podo-
lánce“, „ve Kbele“. Jinému expertu, K. Havlikoviv
Jirnách, dlužno vytknouti nestvůru Horušanky ml-
sto správného Horoušánky. Při tvaru V. Jirny opět
Urban
Stará
Dříza
Zap
Brandýs
Brandýs nad Labe
Královice
Hluchov
Bran
Dřísy
Hrušov
Vrábí
Zápy
Podolánky
Kbel
Podo
Jirny
obec Boleslav
27
article
a opět nutno podotknouti, že jazyk český deminutiv
tvoři pouze rozšířením kmene, ale že nezná rozdílu
označovaného příměty Velký a Malý. Právě v okolí
pražském jsou toho hojné doklady, dodnes živé, ve-
dle Dubeč deminutivum Dubeček, vedle Hlavno, pů-
vodně IIlavon, podnes Hlavenec, vedle Slivno Slivín-
ko, vedle Nehvizd. Horoušan. Čakovic, Královic. Po-
povic, Nehvizdky, Horoušánky, Čakovičky, Královi-
čky, Popovičky. Na Kolínsku zná lid ve shodě se
starobylými zápisy Osek a Oseček, z čehož učinili
Němci Grossvosek a Kleinvosek, nemyslící pak Če-
cháčkově, opičíce se po některém býv. poddůstojníku
jemuž uloženo úřadně komoliti správná jména če-
ská, neostýchají se uživati tvaru Velký Osek, otro-
cky překládaného. Jest povinnosti všech česky smý-
šlejících činitelů, zvláště ale příslušných obcí, pečo-
vati o to, aby tvary jako Velký Osek, Velké Nehv-
zdy, Malé Čakovice a p. byly z veřejného užívání
odstraněny.
Tato nespolehlivost expertů jest hlavní výtkou
jíž se dlužno dru. Bělohlavovi vystříci. Z věcných
redostatků mapy ukazuji toliko k umístění známé
letní restaurace u stanice jirenské více než o 1/42 km
od pravé své polohy. Slavný český exulant Pavel
Stránský nepsal se „ze Zhoře“, nýbrž „ze Zápské
Stránky“ podle rodného statku svého v Zápech, který
zván byl „na Stránce“, a nenarodil se r. 1582, nýbrá
r. 1583.
Než dosti již výtek, které mají býti pouze uva-
rováním pro další pokračování. Práci dra. Bělohlav
dlužno přes ně uvítati s radostí upřímnou a doporu-
čiti ji bez výhrady veřejnosti české, která naděje se
i rychlého v ní pokračování.
Dr. J. V. Prášek.
Král
Němec
Grossvosek
Kleinvosek
Bělohlav
Pavel Stránský
doktor
J V Prášek
Dubeč
Dubeček
Hlavno
Hlavenec
Nehvizdy
Horoušany
Čakovice
Královice
Horoušánky
Čakovičky
Popovičky
Kolínsko
Osek
Oseček
Velká Osek
Zhoř
Zápy
Slivno Slivín
Nehvizdka
Velká Nehv
km
28
article
Cizi spisy-
* Geoffrey Drage: »Austria-Hungar y
V Londýně u Johna Murrave, cena 21 šilinků. Tate
kniha, jež podává podrobný přehled hospodářskýcl
a politických otázek, jež se vyskytují v Rakousko
Uhersku, byla sepsána, aby sloužila za pomůcku
diplomatickým a konsulárním agentům anglickým
pročež ji byla věnována velká péče. Kniha je rozdě
lena na tři části: I. Záležitosti rakouské. II. Záleži-
tosti uherské. III. Záležitosti společné Rakousku
Uhersku.
Ve dvou prvních částech studuje autor země
dělství, průmvsl, obchod a finance, Ve třetí přihlíž
k Rakousko-Uhersku jako celku a při otázkách poli
lických zabývá se také důležitou olázkou národnost
Poslední kapitolu o 70 stránkách věnuje poměru bal
kánských národů k Rakousko-Uhersku.
Geoflrey Drage dochází ve své knize až k 1. lednu
1909. Zajímavy jsou zvláště dva body, jež autor ve
svém závěru zdůrazňuje. Stavě se na stanovisko čiste
anglické, píše: »Jakkoli jsou cenny dohody, které byly
nedávno Anglií uzavřeny, dohoda se nevyrovná alli
anci, jaká nyní trvá mezi Rakousko-Uberskem a Ně-
meckem. Naši spojenci se nikterak nehodlají za nás
bíti, takže konec konců je Anglie osamělá. Účelem této
knihy bylo ukázati obchodní, průmyslovou a finanční
siluaci jedné z velmocí, s nimiž se Anglie, doufejme
že dočasně, nalezá v antagonismu.« Se stanoviska
širšího pak píše antor: »Věřím pevně, že přes své
oblíže národnostní a náboženské, přes nebezpečí
vnitřní i vnější zůstane dualistická monarchie rakou-
sko-uherská evropskou nutností a bude hráti v budou-
cnosti svěla ještě větší úlobu než v minulosli
P. Rocheverre.
Drage
Murrave
Tate
P Rocheverre
Londýn
Rakousko Uhersko
Uhersko
Rakousko
RakouskoUhersko
Anglie
Austria
Hungar
29
article
** Jeanne Régamey: »Jeune Alsacee.
V Paříži, Nouvelle Librairie Nationale, 85, rue de
Rennes. Román paní Jeanne Régameyové, známé
spoluautorky knihy »Nos Frěres de Bohěme«, dýše
vůní Eisaska. Autorka napsala jej po dlouhém studiu
své rodné země a podává poutavý obraz nynější
elsaské vesnice. Není nic konvenčního v tomto vy-
líčení elsaského venkova, jeho mravů a místních
lvpů. Hrdinou románu jest umělec Jean Mercky, dů-
stojný elsaský bratr Lotrinčana Ehrmanna, kterého
vytvořil Barres. Kolem něho kupí se význačné osob-
nosti svého prostředí, sedlák a měšťan elsaský i ro-
dina, chýlící se ke germanisaci. Celý román jeví sílu
a důvěru v lid, jenž se chce udržeti.
Régamey
jít Rennes
Nos Frěres
Jean Merck
Ehrmann
Paříž
Nouvelle Librairie Nationale
Jeune Alsacee
paní Jeanne Régameyová
31
article
* Sebrané spisy Jozela Holečka jsou u nás vý-
znamnou a vážnou literární událostí. Autor takového
jména a snah, jakým je Josef Holeček, byl po léta
nucen vydávati svá díla, o nichž zvláště v poslední
době napsalo se tolik seriosních a krásných posud-
ků, svým vlastním nákladem. Holeček, účastniv se
jako žurnalista hercegovského povstání r. 1875a
černohorské války roku následujícího, poznal Jiho-
slovany téměř v jádru jich duše a to přimělo ho
k sepsání svižných črt a obrázků z jich života for-
mou belletristickou. Leč tehdejší mrtvá doba na-
kladatelská a falešný názor o Jihoslovanech, i v in-
teligenci hojně rozšířený, byly příčinou, proč musil
své práce — odlišné od tehdejšího veřejného mínění
— vydávati svým nákladem. Razil si cestu sám,
svými obětmi. A svým nákladem vydal i veliká díla
svá „Naši“, stěžejní díla novodobě literatury české
vůbec. Jestliže po třiceti letech vlastního nakla-
datelství počíná Josef Holeček své Sebrané spisy
vydávati nákladem F. Topiče v Praze, lze vskutku
mluviti o vážně literární události. F. Topič k Sebra-
ným spisům V. Beneše-Třebízského, Svatopluka Če-
cha, Ignáta Herrmanna a Jana Nerudy přiřaďuje
Jozel Holeček
Holeček
Jihoslovan
V Beneš
če
Herrmann
Neruda
Praha
Sebro
32
article
Sebrané spisy Josefa Holečka, spisy auto-
ra nad jiné vysoce váženého a ceněného. Konečně
dostanou se nám do ruky i ty spisy Holečkovy, jež
vinou okolnosti musily zůstati nedokončené, dosta-
nou se nám spisy znovu autorem přehlédnuté a zko-
rigované. Toto poslední přibroušení vzácných lite-
rárních drahokamů dodá Holečkovým spisům, mož-
no-li ještě, většího lesku a větší zářivosti. Sebrané
spisy Josefa Holečka zahájeny jsou po léta rozebra-
nou a dnešnímu čtenářstvu téměř neznámou knihou
„Za svobodu“, v níž autor líčí vlastní zkušeno-
sti, zažité za černohorského tažení do Hercegoviny
proti Turkům r. 1876. Po tomto díle následovati bu-
dou „Junácké kresby černohorské
Holeček
Holečkův
Hercegovina
za svoboda