ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8eb6cea0-8ea7-11dc-946b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 56, org 10, person 59, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, v pátek 3. prosince 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 333.
4 article
Na ranni a večerní liety předpláci se V Praze v administranli na měsie. . . . . - na čtvrt leta . . . . 6 K —k a dvaji donáškou na měslo, . . . ne čtvrt leta . . . . 7 K E2h ve filfálkách? na měslo. . . . . . 2 K 30h Pošton: na měslo. . . . . . na čtvrt lsta . . . . 9 K en „ dvojí zásilkou na měsie.
Praha Pošton
5 title
Ek dvrtieta: . . : k
6 article Jednací pořad odtarasen!
Jednací pořad odtarasen! Národní radou na den 3. listopadu svo laná společná porada říškých a zem ských poslanců českých, ve velké zasedací síni staroměstské radnice konaná usnesla se: »Čechové vzdávají se svého doufání v rakouskou spravedlnost a zákonnost, Čechové si uvědomí. že svou sílu mají pouze ve svém vlastním národu a lidu, Čecho ve se nelekají poznání, že nejen vláda, ale celý její systém a sy- stém této říše čelí proti náma proti všem neněmeckým národům. Ministerstvu, které tyto zá- kony k Nejvyšší sankci před- ložilo, projevujeme naprostou nedůvěru a ohlašujeme co nej- ostřejší boj jemu i systému, které ono representuje. S ministerstvem, které proti českému národu své nepřátelství projevilo tak cynicky. české poselstvo domluvilo!« Parlamentní komise Slovanské jednoty den na to, dne 4. listopadu z přítomnosti všech svých členů učinila po tříhodinné poradě toto jednohlasné usnesení Slovanská jednota prohla šuje, že není s to vyjednávat s vládou v jejím nynéjším slo- žení. Slovanská jednota je st však ochotna podporovati smír- né řešení krise a zahájiti v této příčině vyjednávání s takovou vládou, která by poskytovala záruku pro systém úplné spra vedlnosti vůči všem národům říše.« Slovanská jednota po poradácl dne 30. listopadu a 1. prosince vydala tento oběžník: »Slovanská jednota roko va la o taktickém svém stanovisku k zatímnému rozpočtu a přijala poté stránce konečné usnesen Na základě usnesení toho, jako aby se dopřálo kolu polském pro jeho akci potřebné volnosti rozhodla se Slovanská jednota vstoupiti do jednání o prozatím- ném rozpočtu«. Tři momenty z taktického boje českýc a slovanských poslanců s bar. Bienerthem.
Čecho Bienerth
7 article
Radniční usnesení českých poslanců téměř bezprostředně po úřadním prohlášení korunou schválených zákonů o čtyrech ko runních zemích německých, jimiž hlavně dolno rakouská půlmilionová větev národa českého legitimována za druhotné, méně cenné obyvatelstvo země pod Enží, bylo hněvným i bolestným výkřikem zvolených zástupců národa, ťatého až do krve jedova tým bičem ze skorpionů. Bylo nejenom pro jevem uraženého a v nejútlejších citech sebevědomí a sebevážnosti potupeného kmene českoslovanského, ale také slavným sli bem, provolaným z historické síně společ- ných manifestací jak do české veřejnosti. tak i cynické Vídní ve tvář. Slovanská jednota průběhem 24 hodin kvitovala taktickou část pražského usne- sení a její prohlášení, třeba stručnějšíhoa umtrněnějšího znění, jest vlastně převzetím celého obsahu českých stran, neboť chtěla-li zahájiti vyjednávání jenom s vládou, posky- tující záruku pro systém úplné spravedl nosti všem národům, rovněž domluvila s mini- sterstvem cynického systému a vypověděla mu nejkrajnější nepřátelství až na porážku. na odstranění nejen kabinetu, ale i systému Bez dvou dnů plný měsíc minul od to- hoto ubezpečení českého a slovanského po- selstva na říšské radě a právé za měsíc po schválení ochranných německých zákonů a po uveřejnění nejv. vlastnoručních listů bývalým českým ministrům a novým tajným radům Jeho Veličenstva, usnáší se Slovanská jednota na své kapitulaci před cy nickou vládou.
Enže Vídeň
8 article
Česká delegace na říšské radě a Slo- vanská jednota z pronevěřují se svým usneseníml O pražské resoluci ze dne 3. listopadu lze to říci bezpodmínečně. Neboť Čechové. kteří dne 3. listopadu vzdali se svého dou fání v rakouskou spravedlnost propuštěním prozatímního rozpočtu, nabyli průběhem mě- síce doufání nejen v rakouskou spravedlnost ale ve spravedlnost cynického ministerstva. jemu propouštějí rozpočtové provisorium, nebo uvolnění jednacího pořadu pro jeho první čtení jest přece souznačné s jeho schvále ním. Jest ještě někdo, kdo by doufal, že Slovanská jednota vyklidivši zevní opevnění udrží vnitřní pevnost své oposice při hlaso vání druhém?! Dny její jsou již teď spo čteny a doufají li obhájcové její ještě v něco. je to jenom, že při definitivním vzdání bude jim dovolen odchod nikoli s čestnými zbra- němi a prapory, nýbrž vstup přímo do ko alice s cynickým systémem do jeho slu- žeb! A všecka naděje, která naplňuje dnes prsa nejchrabřejších ze dne 3. listopadu jest že dva, tři z nich budou přijati za condot tiéry téhož systému, s nímž nechtěli tenkrát mluviti, a jestliže tři — tím lépe, a roz hodně lépe než dva, což je ostatně už věc konečné a definitivní domluvy s cyni- ckým systémeml
Čecho
9 article
Čechové, shromáždění dne 3. listopadu na staroměstské radnici dnes už docela ne- lekají se toho »poznání«; jestiť přece docela veřejně deklarovaným taktickým účelem všeho jednání, možno říci počínajícího hned týmž 4 listopadem, kteréhož, jak řečeno, Slovanská jednota přijala sice meritum českých po- slanců ze dne předešlého za své, týmž na- močením péra dodávala ve svém komuniké že jest ochotna podporovati smírné řešen krise... A pochybuje někdo, kdo pozorne zažil celou peripetii tohoto smírného řešení že kdyby jediná už jen podmínka jeho, to jest koaliční ministerstvo s příslušnými Čechy, byla uskutečněna, dnes by měl systém i jeho cynický representant prozatímný rozpočet dávno pod střechou ?!
Čecho Čechy
10 article
Je to pessimismus, co píšeme ? V pátek dne 5. listopadu v článku, nám vnuceném od oficialního hlasatele, tedy den po slavném usnesení všečeských poslaneů na staroměstské radnici, děli jsme do slova: »Kdybychom z plna srdce věřili no- vému umínění politické representace národa, kdybychom mu tak věřili, jak bychom si z duše přáli... l« A hle jako vždy naše pochyby byly opodstatněny. jako pravidelně, třeba že se mohly zdáti odvážnými, ba i rouhavými! V téže úvaze »Na obranu i odvetu« k námitce, že denní pořádek je pilnými návrhy Slovanské jednoty zatarasen, ujistili jsme, že přidáme se k názoru o »nejostřejší české opo- sici« v tom případě, až dojde na její gene rální zkoušku, nebude-li denní po- řádek říšské rady odvoláním pilných návrhů na konec přece jen zase odtarasen, za pouh osobní změny v kabinetu a za pouhá slova spravedlnosti k ná rodům, beze skutků spravedl nosti této. A ejhle! Stalo se! Dokonce i bez těchto osobních změn a bez skutků spravedlnosti, leda že by positivní politikové ve své tklivé skromnosti za takový dosta- tečný projev spravedlnosti neprohlásili snad naposled — povolení české přísahy traťmistru Doušovi !
Douša
11 article
Toť právě ta největší bída české po litiky — zvláště nejnovějšího směru,že možno v bězích jejích bez obalu předpově- děti nejhorší eventuality bez obavy vyvrácení skutečností. A zase opakujeme jako vždycky při obdobné příležitosti, že bychom považovali za největší štěstí, kdybychom byli jednou konečně co nejcitelněji ztrestáni ze lži, ne- boť potom by se nestalo, co lze si na prstech vypočítat, že totiž dojde k schválení pro- zatímního rozpočtu, aniž by bylo dosa- ženo osobních změn v cynicke vládé, což už je na čísto obnaženým a už jediným požadavkem Slovanské jednoty i Neboť co jiného se tají v důvodu před- včerejšího usnesení Jednoty: aby se do- přálo polskému kolu pro jeh akci potřebné volnosti«? Snad nehodlá »polské kolo« do druhého čtení po- raziti — systém a dosaditi do té doby vládu systému úplné spravedlnosti ke všem národům, jak zní legenda Slovanské jednoty ze dne 4. m. m. ?1
12 article
Ba věru nabažili jsme se úlohy Kassan- dřiny tak dokonale, že bychom za cenu od vrácení nového neštěstí národního, aspoň už v jednom případě rádi neměli pravdu ! S ja kým hlubokým a upřímným zadostučiněním popřáli bychom obráncům praktické i theo retické positivní politiky vítězný nad námi jáso a což bychom v něj vpadli z plných plic a o srdce, kdyby se posilivní politice podařilo, co je dnes pravdě nejméně podobno — po- valení systému »čelícího proti nám i prot všem neněmeckým národům !e Na místě toho všeho ovšem uslyšíme důkaz, že Slovanská jednota svým předvče rejším rozhodnutím naprosto neporušila své usnesení ze dne 4. listopadu, že pak nej méně lze něco podobného vytýkati všečeské parlamentní representaci pro její resoluci z pražské radnice! Ani čeští poslanci, ani parlamentárka Jednoty přece nevyjedná- vala s touto a takovou vládou .. Neboť na štěstí scházejí v české resoluci i v resoluci slovanské nepatrná dvě slůvka »at přímo či nepřím oe.
13 article
Jsou známy přísahy s »reservatio men talis«, s nevyslovenou výhradou, a takovou byly obě přísahy, první ze dne 3 a druhá ze dne 4. listopadu. Ani pan Glabiňski, ani polský klub nejsou přece členy Slovanské jednoty. A tak se stalo, že Glabiňski po- sloužil jednatelům za telefon a polský klu za pneumatickou poštu. Když jsme ve svém článku ze dne 4. listopadu o protestu poslancův českého národa ještě jednou otiskli památnou jeho přísahu, že »s ministerstvem, kter proti českému národu své nepřá- telství projevilo tak cynicky — české poselstvo — domlnvilo!« — dodali jsme k tomu: »Po takovém slově přestává každe pomyšlení na nějakou dohodo- vací akci se kterýmkoliv zřízen cem nebo parlamentářem tét vlády — bezvýminečně a na dobrol- Nu a vida nepřestalol A nepřestane Třinácti proti třem hlasům uloženo Slo- vanskou jednotou polskému klubu, aby akc svou provedl, proto odtarasen jednací pořa od pilných návrhů, výslovně proto! Systém této říše proti nám a všem ne německým národům čelící zachráněn a mi nisterstvo, které proti českému národu své nepřátelství tak cynicky projevilo — je za chráněno a zachráněn i Bienerth — jestliže snad minutu za celý ten měsíc se domníval že je ztracen!
Glabiňski
14 title
Dtázka rekonstrukce kabinetu.
15 article
Z Vídně, 2. prosince.
Vídeň
16 article
Dovídáme se: Začalo dnes opravdové, pro nikavé jednání kola polského jednak se stranam Slovanské jednoty, jednak se stranami něme ekými o nové ministerstvo a jeho pracovní pro gram. Před poradou polskou se zástupci Slovan ské jednoty byli někteří němečtí vůdcové u ba rona Bienertha. Po poradě té následovala krátk rozprava předsednictva kola polského s důvěr níky němockými, kteří pak se odebrali opě k bár. Bienerthovi. Proposice, které činí dr. Glabiňski a pře sednictvo kola polského, jsou povahy dvojí. Te- kaji se jednak složení nového kabinetu, jednak státních nezbytností, které bude nutno vyříditi v době nejbližšl a které by strany sněmovní, v vládě zastoupené, nebo také nezastoupené, vláde povolily. Podobá se, že ve Slov. jednotě nen žádné shody o tom, jaké povahy by nový kabi- net byl. Jedni jsou pro kabinet veskrze par la- mentní, druzí pro částečně parla mentní, jiní konečně pro byrokratic ký kabinet, který by neměl ani českého, an německého ministra bez portefeuillu, ktorýž však by měl polského ministra krajana, protože pol- ské ministerstvo krajanské spočívá na nejvyššín rozhodnutí z r. 1869 a má jiný ráz, nezli české a německé ministerstvo, jež jsou národními kdežto haličské jest ministerstvo zemské. Jedná se především o to, jaký má býti nový kabinet? Zdali úřadnický, či parlamentní. Jedna věc může býti považována za jistou: že Slované nevezmou za vděk kabinetem, ve kterém by ně- meckých členů parlamentu bylo více, nežli slo-
Slovan Bienerth Glabiňski
17 article
V drobném prodejin ranní číslo o sobě . . za s večerni . . . . . . . za šh Ve flišlkách na venkově ranni (islo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5 k Jnneráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., B Tam nacházejí se těž redakce, tiskárna a sxpedice „Národních Listů? Rukoplny se novraosjt
18 article
vanských a že trvají na tom, aby mezi Němci. kterých jest menšina ve státě, a mezi Slovany, kteří mají většinu, byla v kabinetě aspoň parita. Pro nový kabinet a pro většinu, na které by spočíval, sestaviti jest pracovní program věru ni- koliv skromný. V pracovním programu tom jsou všechny záležitosti, které možno stručně vyslo- viti hromadným jménem: delegace. Požadavky druhé skupiny můžeme shrnouti hromadné pojmem reforma financí. Kromě toho bylo by třeba povoliti některé záležitosti menšího do- sahu, jako zatímní rozpočet, zákon o 10 milio- nech úvěru pro petrolejový průmysl haličský, zá- kon o rekrutech na r. 1910 a jiných více. Jest pochopitelno, že odhodlání vstoupiti zásadně do vlády nebo převzíti závazky za po- volení podotčených požadavků státní správy. není pro strany slovanské, které teprve včera přešly do nové posice snadné. Všechny kluby Slovanské jednoty svolány jsou na zejtra a členové jich vyzváni, aby Víden neopouštěli. Parlamentní komise Slovanské jednoty svo- lána jest na zejíra na 11. hod. dopol. Z Vídně, 2. prosince. „Centrum““ ozna- muje: „Včerejší usnesení Slovanské jednoty při- spělo skrovnou měrou k vyjasnění situace. Ne- boť, že potíže trvají, ba se ještě množí, bylo vidno z porad, které konaly se mezi důvěrníky Slovanské jednoty a Poláky a mezi těmitoa Němci dnes. Svízele stupňovaly se ještě nesho- dami, které jsou ve Slovanské jednotě v př- čině vybudování politických a parlamentních po- měrů, tolikéž pak stanoviskem, jaké zaujímá vláda Bienerthova a Němci v příčině rekonstruk- ce kabinetu, vymahané Slovanskou jednotou Poláky.
Němec Víden Polák Bienerthův Vídeň
19 article
Pan dr. Kramář chce vnutiti Slovanské jed- notě kabinet úřadnický a zasazuje se pro na- stolení kabinetu toho s horlivostí, která způs- buje u druhých stran Slovanské jednoty nemale rozhorčení S drem. Kramářem jdou agrárníci. kteří pro rozervanost ve straně nemohou te žádnou jinou kombinaci vzíti v úvahu. Též d. Stránský plaiduje pro kabinet úřadnický, žádá však definitivní, kdežto dr. Kramář chce mlti jej pro dobu jednoho roku. Ostatní slovanské strany jsou proti všelikému přechodnímu kabi- nelu a dožadují se neprodleného vyjasnění na základě konkretního programu. Rozhodně vystu- pují proti zrušení instituce ministrů krajanů, pro které jest dr. Kramář. Ostatní strany slo- vanské ukazují k tomu, že zejména při jmeno- vání kabinetu úřadnického neobsazení minister- stev krajanských by způsobilo věci české veli kou újmu. Ostatní slovanské strany mohly by uvažo- vat o zrušení ministerstev krajanských, jenom kdyby pro budouenost daly se bezpečné záruky. že Slovanům, po případě Čechům, dostane se trvalých resortů (nejméně tří pro Čechy). Co s týká stanoviska vlády a Němců, vedených baro- nem Chiarem, trvají oba tito činitelové na tom. že rekonstrukce kabinetu státi se může jenom bude-li napřed celé rozpočtové provisorium po- voleno. Ale ani potom nejsou odhodláni povoliti kabinet koaliční, nýbrž dosaditi kabinet mimo- parlamentní, nebyrokratický. Všechny tyto okol- nosti byly přetřásány na dnešních poradách. P - láci mohli jen vzíti názory zástupců na vědo- most, aniž by se mohli rozhodnouti pro to,či ono stanovisko. Tolikéž dali ad referendum zprá- vy Němcům.
doktor Kramář Stránský Čecho Němec Čechy
20 title
FEUILLETON.
21 article Literatura.
Literatura. Naše k nih v. * Tréval-Viola: „Právo ideálu“. Nákladem Českého Čtenáře“. V Praze, 1909 Po delší přestávce konečně zas politický román Román s prostředím, dějovým obsahem, osobamí i intencemi vysloveně politickými. Při záplavě bel- letrie čistě rodinné i problemové román zájmu pře- vážně společenského a řešicí otázky všeobecně nás zajímajíci. Dilo čerpané z veřejného života a inspi- rované běžnými otázkami všenárodními. Práceo thematě svrchovaně dobovém a pozornost naší sou- časné společnosti nejvíce vyčerpávajícím. Vedle psychologických studií s jedně a únavně varianto- vané milostnosti se strany druhé, lálkový námět ryze aktuální i denně projednávaný.. Řiká-li se. že politika spotřebuje dnes většinu našich sil i zá- jmů, chce a potřebuje najít přiměřený výraz i v pů- vodní domácí novelistice. A to vtiskuje novému ro- mánu obou autorů charakter sociální i národní. Ú z toho důvodu nutno ho vílat a zabývat se jím. Jed- ná o věcech, jež zvláště dnes jsou předmětem usta- vičných rozhovorů a jejichž ideový dosah vztahuje se na nejvýznačnější složku nynějšího kulturního živola u nás.
Tréval Viola Román Praha Dila
22 article
Vlastní sujet jest vzato z éry o několik desetiletí posunuté sice do minulosti, ale svou pod- statou i směrem zůstává pořád ještě časové i živé Na Moravě v letech padesátých až sedmdesátých prodělával český živel těžkou i bolestnou krisi, jež v důsledcích vleče se ještě do našich dnů a jest patrna na veškerém našem snažení veřejném. V této krisi, jež tehdy měla sice ráz zdánlivě jen přechod- ný, ale jejíž příznaky posud jsou u nás jasně pa- trny, poprvě ostřeji střetly se živly pokrokové s kon- servativně zpátečnickými a prvně šlo o vzájemný poměr národně uvědomělé svobodomyslnosti i rene- gktského karieristiciví. A tato krise to byla také, jež probudila nám řadu nejlepších národních pracovníků a větší část naší veřejnosti přinutila zaujati určité stanovisko v otázkách kulturně politických. Potud byl by román, zachycuje a slovesně vyjadřuje pod- mínky této důležité přechodní epochy, kronikou starších dějinných období, ale jeho látkový podklad jde mnohem dále a má živý vztah i na nynější po- měry, poněvadž v nich udržují se analogie zjevů před půlstoletím jako aktuality se vyskytujících. I nyní ještě zápasí česká Morava o svou politickou existenci a i dnes jest politické soužití znesnadňo- váno řadou strannických bojů. Proto prodlužuje se časovost románového motivu Viola-Trévalova do nej- novějších období a obsahuje mnoho povzbudivých prvků i pro současné, moderní útvary národního bytí z samém středu naší Moravy. Spisovatelé měli na
Trévalův Morava český Morava Viola
23 article
mysli jisté události, osoby i aféry minulé, ale pro- mítli je až do přitomnosti, poněvadž ta v mnohém jeví se jen jako nová obdoba dějinného včerajška politického. V politice se jisté zjevy a určité kyn- flikty opakují, tak že genorace dědí je po generaci a musí se jimi pořád aktuálně zaměstuavati, Oč v románě vlastně jde? U nic vic a nic mněně než o právo ideálu, jak už záhlavi napovídi. O prá- vo ideálu eminentně politického a národa'ha. U lo má-li si uvědomělý jedinec toto právo zachovat, když se mu pro ně existenění půda horli pod n. hama a jestli nucen obělovat mu stěstí vlastní ro diny. A otázka toho práva je věčně živá i stále ča sová Dnes si ji můžeme položiti se stejnou aktuálni vážností, s jakou se na ni díval tevárník, pozdějši poslanec a na konec osamocený apoštol Ustrnul. Ša tuto hlavní osobu soustředili oba románopisci ústřed- ní partie svého belletristického děje a na jejích ná- zorech i osudech rozvádějí také svcu ideu. Politik a vůbec muž na veřejném životě jakkoli anga žo- vaný, smí soukromým zájmům hovět jen potud netrpí-li tím jeho zásady i pracovní programy ná- rodní. Nepatří pouze své rodině, ole jest za své činy i za celý svůj postup odpověden i širší spo- lečnosti, jež s jeho činnosti počítá a od niž k ně byl povolán. A za osobní kariéru nesmí dát ústupky na politickém přesvědčení. Tak vrchotí také děi románu, jenž by měl být u nás čten a ceněn výš než pouhá belletristická lektura. —al—
24 article
* Jos. Bělohlav: Podrobné mapy zemi k - runy české. Sešit 1. V Praze, F. Topič. Jakkoli kartografie česká za let právě minulých povznesla se tou měrou, že překonala analogickou produkci všech národů, soustátí toto obývajících, pře ce citelně pohřešován výstižný a všestranný karto- grafický obraz zemí českých, který by v měřítku vyrovnával se generálním mapám generálního štábu. Mapy Kotyškova a Srpova jsou sice zjevy vynikají- cími, ale ona při všech svých přednostech není ještě mapou speciální, tato pak nepřihlíží k útvaru půdy Proto velmi příjemné překvapení způsobili zúčast- něné veřejnosti české dr. Josef Bělohlav, jenž získa si již jměno vědeckými svými pracemi a nakladatel- ství F. Topiče, přikročivše k vydávání speciálných map zemí koruny české v měřítku 1: 75.000, tudíž shodném s měřítkem našich generálních map vojen- ských, s čímž spojen i Průvodce statisticko-histori- cký, po všech místech na těchto mapách uvede- ných. V lepé úpravě, ktorá svědčí i o našem pokroku v umění reproduktivním a typografickém, rozletěl se právě po krajích českých prvý sešit této mnohoslibně publikace, doprovozený obsáhlým úvodem. Dojem, který sešit tento zůstaviti musí v každém, kdož ne- předpojatě usuzuje, jest ten, že předkládá se národu českému dílo trvalé vědecké ceny, ale upravené tak aby bylo přístupno obecně. Dr. Bělohlav vytkl si úkolem schematisovati na mapách svých materiál místopisný, názvoslovní i fysikální. Místopisně hledí mapa tato předváděti ve zmenšené míře obraz kraje
Kotyškův Srpův doktor Bělohlav Jos Praha
25 article
Ivsikálně pak obraz výškových poměrů krajiny jed nak výškovými čísly jednollivých bodů, jednak vr- stevnicemi. Po této obojí stránce možno již dle se- šitu prvého, který podává obraz labsko-vitavského meziříčí od Prahy až za Brandýs nad Labem a Uhři- něves, konstatovati naprostý zdar. Obraz, provedený technicky závodem českým, mohutně rozvíjející s „Unií“, dovoluje různou základní barvitosti na prv pohled odlišovati nížinu a vysočinu, útvar hornatý i údolí, předvádí základní rozlohu každého sídla, jeii doplňuje vhodným umístěním hojných sice, ale snad- no rozpoznatelných znamení. Vodotoče a umělé kom- munihace pojaty do obrazu úplně, ba respektovány i přední cesty vozové. V úvodě rozepisuje se dr. Bělohlav obšírně svém stanovisku názvoslovném, načež rozhoduje s kompremisně mezi jmenným tvarem historickým nynějším lidovým, jehož hledí dopátrati se pomoci místních expertů, pro každou část mapy vyjmenova- ných. Stanovisko tolo dlužno toliko schvalovati, ne- boť přispěje ku platnému řešení naléhavé již potře- by, aby znění místních jmen bylo pevně stanoveno na podkladě vědeckém a tak, aby místní jména pře- stala býti rejdištěm poslaneckých, profesorských certifikatistických německých chauvinův. Ale při vý- běru expertů přáti jest dru. Bělohlavovi šťastnější ruky než kolik nasvědčuje mapa právě vydanáa ještě více její textový doprovod. neboť na nevelikém prostoru nakupeno zde tolik poklésků proti správným pomístným jmenům českým a tolik nedůslednosti, že nepopíratelná pečl. snaha kartografova snadno může býti nedoceněna anebo dokonce křivě posouzena.
Uher doktor Bělohlav Praha Brandýs nad Labe
26 article
Dokladem buďtež ukázky některé. Na vrub experta Josefa Urbana v Brandýse dlužno přičísti naprosto nesprávný tvar Mštětice místo Mstětice: zkomole- nina tato vyskytuje se na některých německých ma- pách a z nich jest bezmyšlenkovitě přejata do díla českého, které má býti podkladem pro budouenost. Týž expert zavinil také zmatek v textu při heslech Boleslav Stará a Brandýs nad Labem. Vynesením výboru zemského z r. 1909 nebyl oddělen od kata- strální obce Boleslavě Staré a k obci brandýsské při- pojen toliko Brandýs, okres zámecký, nýbrž i bez prostředně s ním sousedící Královice, ale v textu mapy uvádějí se Královice ještě dnes jako místní osada, příslušná k obci staroboleslavské. Hluchov ne- ní také „částí obce“, jakož text klade, nýbrž jméno pouhého lesa, který sousedí s částí města Brandýs na pravém břehu labském položenou a Most Bran- dýsský zvanou, dosud však k Boleslavi Staré za- číslovanou. Rovněž nesprávné jsou tvary Dřízy místo Dřísy. Čtěnice místo Ctěnice. Dechtary místo Deh- táry, neznámé Hruškov vedle správného Hrušov (u Vrábí), Zapy místo Zápy, žijícího v ústech lidua dotvrzeného tvarem Zaap. Saap v německých zápi- sích XVI. až XVIII st. i na mapách německých. Li neříká ani Podolánky, ani Kbely, nýbrž „na Podo- lánce“, „ve Kbele“. Jinému expertu, K. Havlikoviv Jirnách, dlužno vytknouti nestvůru Horušanky ml- sto správného Horoušánky. Při tvaru V. Jirny opět
Urban Stará Dříza Zap Brandýs Brandýs nad Labe Královice Hluchov Bran Dřísy Hrušov Vrábí Zápy Podolánky Kbel Podo Jirny obec Boleslav
27 article
a opět nutno podotknouti, že jazyk český deminutiv tvoři pouze rozšířením kmene, ale že nezná rozdílu označovaného příměty Velký a Malý. Právě v okolí pražském jsou toho hojné doklady, dodnes živé, ve- dle Dubeč deminutivum Dubeček, vedle Hlavno, pů- vodně IIlavon, podnes Hlavenec, vedle Slivno Slivín- ko, vedle Nehvizd. Horoušan. Čakovic, Královic. Po- povic, Nehvizdky, Horoušánky, Čakovičky, Královi- čky, Popovičky. Na Kolínsku zná lid ve shodě se starobylými zápisy Osek a Oseček, z čehož učinili Němci Grossvosek a Kleinvosek, nemyslící pak Če- cháčkově, opičíce se po některém býv. poddůstojníku jemuž uloženo úřadně komoliti správná jména če- ská, neostýchají se uživati tvaru Velký Osek, otro- cky překládaného. Jest povinnosti všech česky smý- šlejících činitelů, zvláště ale příslušných obcí, pečo- vati o to, aby tvary jako Velký Osek, Velké Nehv- zdy, Malé Čakovice a p. byly z veřejného užívání odstraněny. Tato nespolehlivost expertů jest hlavní výtkou jíž se dlužno dru. Bělohlavovi vystříci. Z věcných redostatků mapy ukazuji toliko k umístění známé letní restaurace u stanice jirenské více než o 1/42 km od pravé své polohy. Slavný český exulant Pavel Stránský nepsal se „ze Zhoře“, nýbrž „ze Zápské Stránky“ podle rodného statku svého v Zápech, který zván byl „na Stránce“, a nenarodil se r. 1582, nýbrá r. 1583. Než dosti již výtek, které mají býti pouze uva- rováním pro další pokračování. Práci dra. Bělohlav dlužno přes ně uvítati s radostí upřímnou a doporu- čiti ji bez výhrady veřejnosti české, která naděje se i rychlého v ní pokračování. Dr. J. V. Prášek.
Král Němec Grossvosek Kleinvosek Bělohlav Pavel Stránský doktor J V Prášek Dubeč Dubeček Hlavno Hlavenec Nehvizdy Horoušany Čakovice Královice Horoušánky Čakovičky Popovičky Kolínsko Osek Oseček Velká Osek Zhoř Zápy Slivno Slivín Nehvizdka Velká Nehv km
28 article
Cizi spisy- * Geoffrey Drage: »Austria-Hungar y V Londýně u Johna Murrave, cena 21 šilinků. Tate kniha, jež podává podrobný přehled hospodářskýcl a politických otázek, jež se vyskytují v Rakousko Uhersku, byla sepsána, aby sloužila za pomůcku diplomatickým a konsulárním agentům anglickým pročež ji byla věnována velká péče. Kniha je rozdě lena na tři části: I. Záležitosti rakouské. II. Záleži- tosti uherské. III. Záležitosti společné Rakousku Uhersku. Ve dvou prvních částech studuje autor země dělství, průmvsl, obchod a finance, Ve třetí přihlíž k Rakousko-Uhersku jako celku a při otázkách poli lických zabývá se také důležitou olázkou národnost Poslední kapitolu o 70 stránkách věnuje poměru bal kánských národů k Rakousko-Uhersku. Geoflrey Drage dochází ve své knize až k 1. lednu 1909. Zajímavy jsou zvláště dva body, jež autor ve svém závěru zdůrazňuje. Stavě se na stanovisko čiste anglické, píše: »Jakkoli jsou cenny dohody, které byly nedávno Anglií uzavřeny, dohoda se nevyrovná alli anci, jaká nyní trvá mezi Rakousko-Uberskem a Ně- meckem. Naši spojenci se nikterak nehodlají za nás bíti, takže konec konců je Anglie osamělá. Účelem této knihy bylo ukázati obchodní, průmyslovou a finanční siluaci jedné z velmocí, s nimiž se Anglie, doufejme že dočasně, nalezá v antagonismu.« Se stanoviska širšího pak píše antor: »Věřím pevně, že přes své oblíže národnostní a náboženské, přes nebezpečí vnitřní i vnější zůstane dualistická monarchie rakou- sko-uherská evropskou nutností a bude hráti v budou- cnosti svěla ještě větší úlobu než v minulosli P. Rocheverre.
Drage Murrave Tate P Rocheverre Londýn Rakousko Uhersko Uhersko Rakousko RakouskoUhersko Anglie Austria Hungar
29 article
** Jeanne Régamey: »Jeune Alsacee. V Paříži, Nouvelle Librairie Nationale, 85, rue de Rennes. Román paní Jeanne Régameyové, známé spoluautorky knihy »Nos Frěres de Bohěme«, dýše vůní Eisaska. Autorka napsala jej po dlouhém studiu své rodné země a podává poutavý obraz nynější elsaské vesnice. Není nic konvenčního v tomto vy- líčení elsaského venkova, jeho mravů a místních lvpů. Hrdinou románu jest umělec Jean Mercky, dů- stojný elsaský bratr Lotrinčana Ehrmanna, kterého vytvořil Barres. Kolem něho kupí se význačné osob- nosti svého prostředí, sedlák a měšťan elsaský i ro- dina, chýlící se ke germanisaci. Celý román jeví sílu a důvěru v lid, jenž se chce udržeti.
Régamey jít Rennes Nos Frěres Jean Merck Ehrmann Paříž Nouvelle Librairie Nationale Jeune Alsacee paní Jeanne Régameyová
31 article
* Sebrané spisy Jozela Holečka jsou u nás vý- znamnou a vážnou literární událostí. Autor takového jména a snah, jakým je Josef Holeček, byl po léta nucen vydávati svá díla, o nichž zvláště v poslední době napsalo se tolik seriosních a krásných posud- ků, svým vlastním nákladem. Holeček, účastniv se jako žurnalista hercegovského povstání r. 1875a černohorské války roku následujícího, poznal Jiho- slovany téměř v jádru jich duše a to přimělo ho k sepsání svižných črt a obrázků z jich života for- mou belletristickou. Leč tehdejší mrtvá doba na- kladatelská a falešný názor o Jihoslovanech, i v in- teligenci hojně rozšířený, byly příčinou, proč musil své práce — odlišné od tehdejšího veřejného mínění — vydávati svým nákladem. Razil si cestu sám, svými obětmi. A svým nákladem vydal i veliká díla svá „Naši“, stěžejní díla novodobě literatury české vůbec. Jestliže po třiceti letech vlastního nakla- datelství počíná Josef Holeček své Sebrané spisy vydávati nákladem F. Topiče v Praze, lze vskutku mluviti o vážně literární události. F. Topič k Sebra- ným spisům V. Beneše-Třebízského, Svatopluka Če- cha, Ignáta Herrmanna a Jana Nerudy přiřaďuje
Jozel Holeček Holeček Jihoslovan V Beneš če Herrmann Neruda Praha Sebro
32 article
Sebrané spisy Josefa Holečka, spisy auto- ra nad jiné vysoce váženého a ceněného. Konečně dostanou se nám do ruky i ty spisy Holečkovy, jež vinou okolnosti musily zůstati nedokončené, dosta- nou se nám spisy znovu autorem přehlédnuté a zko- rigované. Toto poslední přibroušení vzácných lite- rárních drahokamů dodá Holečkovým spisům, mož- no-li ještě, většího lesku a větší zářivosti. Sebrané spisy Josefa Holečka zahájeny jsou po léta rozebra- nou a dnešnímu čtenářstvu téměř neznámou knihou „Za svobodu“, v níž autor líčí vlastní zkušeno- sti, zažité za černohorského tažení do Hercegoviny proti Turkům r. 1876. Po tomto díle následovati bu- dou „Junácké kresby černohorské
Holeček Holečkův Hercegovina za svoboda