1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, ve středu I. prosince 1909.
Praha
4
article
Ma ranní a večerní listy
předplácí sen
v Praze v administraci
na měsic. . . . . . 2 K. —
na čtvrt leta . . . . 6 K —k
s dvojí donáškou
na měsie. . . . .
na čtvrt leta ! . . . 7 K esk
ve fillálkáchí
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou
na měsic. . . . .
ne čtvrt leta : . . . 9 K k
s dvojí zásilkou
na měsie
na čtvrt leta . . . . n1 k do)
Praha
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Slovanská jedneta má se konečně rozhodnonti
Z Vídně, 1. prosince. Dnes o 3. hodině
odpolední sejde se parlamentní komise Slovan
ské jednoty zase, aby konečně roz
hodla se, zdali chce propustiti první čtení
zatímního rozpočtu čili nic. Před tím mají
všechny kluby Slovanské jednoty porady. Poláei
naléhají na Slovanskou jednotu, aby se konečné
rozhodla tak či onak a praví, že mají své spro-
středkovací akce, která trvá již od prvých dno
červencových, po krk a že by všeho nechali
kdyby Slovanská jednola dnes opět se usnesla
na nějakém odkladu nebo průtahu.
Obava polského klubu.
2 Vídně, 1. prosince. V kole polském dou-
fají, že dnes ve Slovanské jednotě bude mí
většina zástupců názor, že má býli zatimn
rozpočet pro první čtení propuštěn. V kole pol
ském však soudí jednomyslné, že teprve potom.
kdyby první čtení provisoria budžetního ve sně-
movně se konalo a skutečně vykonalo a kdyby
rozpočet zatímní dostal se do výboru, nas ta-
nou potíže ještě většl nežli byly
dosud.
Kluby zastoupené ve Slovanské jednotě.
Z Vídně, 1. prosince. Všechny kluby Slo-
vanské jednoty dnes dopoledne zasedaly. K l ub
slovinsko-chorvatský se usnesl, hlaso-
vati pro zastaveni obstrukce a pro-
puštění zatímního rozpočtu. Stejně setrval na
podobném usnesení čoský klub katoli-
cko-národní. Čcský klub učinil usne
sení, které dosud není jestě doslovně známo.
jest prý však pro podminěné propuště
ni rozpočtu.
Vídeň
Slovan
St
Čcský klub
6
article
O rekonstrukci Bienerthova ministerstva
Z Vidně, 1. prosince. »N. Wr. Tagblatte
dnes dovozuje, že kdyby Slovanská jednota pro-
pustla pouze první čtení provisoria rozpočtového,
nikoli však druhé a třeti nedosáhla by vy tou
žené přemény Bienerthova mini
sterstva a také by ji nevynutilo. Na rozh
dujících mísiech — praví list — trvají na tom,
že rekonstrukce jest vyloučena bez věených
záruk. V Předlitavsků i Zalitavsku vytvořila s
ana lo gie
Nepovoluje se nic maďarským stranám
nepovoli se také následkem toho
nic v této polovině říše. S neděle
se dospěje zde k prvnímu čtení rozpočtu. Ne-
podá-li však sněmovna do poloviny tohoto mě
síce záruk, že bude rozpočtové provisorium vy-
řízeno celé a s nim zároveň vše
co s ním souvisí, pak bude sněmovna
odročena a jest více než pravděpodobno, že
sněmovna nebude svolána k poslední zkoušce-«
Také v »N. Fr. Pr.« uvažuje se způsobem
podobným o možnosti rekonstrukce kabinetu
Bienerthův
N Wr
Zalitavsko
Francie
7
article
»S německými vůdci — praví list — nebylo
dosud o véci té jednáno. Proto Slovanská jed-
nota právem počíná si obezřele, poněvadž lze
předvídat odpověď německých stran, která bud-
v ten smysl, že teprve po úplné
schválen! zatímního rozpočtu
může býti řeč o nových vnitropolitickýeh úlva-
rech a že předpoklad těchto politických změn
může býti tolko dohoda ve přičině provi.
soria, kterým spořádají se zatím
národní spory. Toto provisorium musilo
by však míti určitý a nesporný obsah, nikoli
však obsab, jaký má cenu toliko fráse. Politi-
ckými řečmi při prvním čiení rozpočtového pro-
visoria bude ostatně podáno více světla po této
stránce záležitosti.«
Volba do národně-jazykového výboru.
Z Vidně, 1. prosince. Český klub jmenoval
Hnes, poněvadž ukázalo se, že návrhy o mmorit-
ních školách nebudou přikázány výboru, ježto
nenahudou dvoutřetinové většiny, členy ná
rodně-jazykového výboru: dra. Pa-
eáka, dra. Žáčka a dra. Čelakovského.
Interpelace v příčině vojenského trestního zá-
kona.
Hnes
Žáček
Čelakovský
Český klub
8
article
Z Vídně, 1. prosince. Ve dnešní schůzi po
slanecké sněmovny podal poslanec dr. Mahl
werth na ministra zeměbrany šl. Georgiho vzhle-
dem na aféru nadporučíka Ilofrichtr
dotaz, ve kterém ukazuje na zastaralost vojen
ského trestního řádu, dle kterého setník-
auditor jest žalobcem a obhájcem
zároveň. Dr. Mühlwerth se táže ministra ze-
měbrany, chce-li sněmovně oznámiti, v jakém
stadiu se nalézá reforma trestního vo-
jenského zákena a chce-li neprodleně po
dati parlamentu referát o tom?
Česko-německé hostiny.
Z Vidně, 1. prosince. »N. Wr. Tagbltt.
oznamuje: Předseda klubu polského učinil za-
jímavý podnět. Dr. Glombiňski dal vůdeům
českých a německých stran na srozuměnou, aby
pořádali společné parlamentní hostiny, při kte-
rých by se dosáhlo jakéhosi společenského
sblížení. Posl. sv. pán Chiari v době nejbližší
rezešle pozvání českým a německým vůdcům
k hostině.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 1. prosince. (K k.) »Wiener Ztg.e
oznamuje: Císař jmenoval odborného radu v mi
nislerstvu obchodu, majícího titul a charakter mi
nisterského rady, dra. Jaroslava Kalandr
přednostou poštovního a telegrafního ředitelstv
pro Čechy a propůjčil mu zároveň titul presi-
denta tohoto reditelství, při čemž jmenovaný
byl vřaděn do V. hodnostní třídy státních úřad
niků.
Ministr vnitra jmenoval okresní lékaře dra
Viléma Bartha a dra. Theodora Butulu
vrchními okresními lékaři v Čechách.
doktor
Mahl
Georgi
dotaz
Mühlwerth
N Wr
Glombiňski
Chiari
Wiener Ztg
Jaroslav
Barth
Butula
Vídeň
Čechy
9
article
Hrabě Jan Harrach.
Z Vidně, 1. prosince. (K. k.) Hrabě Jan
Harrach strávil minulou noc klidně a zlepšen
jeho stavu potěšlivě trvá.
Císař dal se dnes tázat po zdraví pacien
tově.
Gonerální ředitel Jeifteles.
Z Vídně, 1. prosince. Bývalý generální ře
ditel postátněné dráhy císaře Ferdinanda (Se
verni) Richard Jeitteles dnes po dlouhé ne
moci zemřel. Náležel straně ústavácké.
Z Vídně, 1. prosince. Richard Jeitteles na-
rodil se v Brně r. 1839. Odbyv tamější gymna-
sium, stal se vojínem. Teprve r. 1868 opusti
vojenskou službu a přestoupil do železniční.
U Severní dráhy byl napřed tujemníkem, potem
generálním ředitelem. R. 1905 smluvil s vládou
postátnění Severní dráhy. Ve správní radě jej
nebožtík zůstal.
Harrach
Ferdinand
Jeitteles
Vídeň
Brno
10
article
Německý říšský kancléř a všeněmecký svaz
Z Berlína, 30. listopadu. (K. k) »Nord-
deutsche Allgemsine Zeitung« píše: »Rheinisch
Westphalische Zetung« uveřejňuje přípis z Ber
lina, v němž se praví, ž- řišský kanclér šlechtic
Bethmann Holiweg nemá vůči všeněmeckému
svazu předpojatosti. To můžeme potvrditi. Řis-
skému kancléři nic nepřekáží, aby nevyhověi
vlasteneckému smýšlení politiků všeněmeckých,
aniž se s jejich snahami stotožňuje. Musíme
však odporovati tomu, jestliže vzhledem k onomu
berlinskému dopisu v »Rheinisch Westpbälische
Ztg.« se mluví o desavouování německého vele-
vyslance ve Wavhingloně. Řeč hraběte Berns-
torffa proti škodlivému směsování všeněmeckých
myšlenek s úřadní politikou říše, které je zá
jmům říše škodlivé, nezavdala říšskému kanelét
příčiny vysloviti velevyslanci pokárání.
Doplňovací volby do pruského sněmu.
Z Berlína, 30. listopadu (K. k.) Při dnešni
doplňovací volbě do sněmu zemského ve 12. ber
linském okresu volebním obdržel kazatel dr.
Runze (svobodomyslný) 349, knihkupecn Adol
Hoffmann (soc. dem.) 331 hlas Runze jest
tudíž zvolen.
Z Berlína, 30. listopadu. (K k.) V 5
6. a 7. volebiím okresu byli zvoleni socišlní
demokratě Bogmann, Heymann a Hlírsch po
slanci.
Holiweg
Berns
doktor
Runz
Adol Hoffmann
Heymann
Hlírsch
Berlín
Nord
Allgemsine Zeitung
Rheinisch Westphalische Zetung
Rheinisch Westpbälische Ztg
hnout Runza
11
article
Politika bulharského krále.
Z Říma, 30. listopadu. »Tribuna« uveřej-
ňuje rozmluvu se srbským vyslancem Vuičem
o cestě bulharského krále do Bělehradu. V
slanec prohlásil, že trvají nyní mez
Bulharskem a Srbskem nejdů věr-
nějš! styky. Král Ferdinand je prý politik nad-
míru intelligentní a má silná rozvinutý smysl pro
politické aliiance. Po krátké návštěvé ve Vídní
v Berlině dospěl k přesvědčení, že je výhodnější.
zjednati se Srbskem pevnou do-
hodu, než zavěšovati se na skupinu evropských
velmocí, jež mají zájem na tom, aby na dosa-
vadním stavu balkánského poloostrova nics
neměnilo. Velmoci, s nimiž král Ferdinand do
hodnouti se snaží, jsou Rusko, Francie, Italie
a Arglie. — Zajímavo je a došlo povšimnuií,
že offieiosní »Trbuna« tuto rozmluvu uveřej-
ňuje beze vší kritiky neho poznámky-
Portngalský král v Paříži.
Z Paříže, 30 listopadu. (K. k.) Král Ma
nuel byl večer přítomen představení v Théalre
Frangais.
Ferdinand
ma
Řím
Bělehrad
Bulharsko
Srbsko
Vídeň
Berlín
Rusko
Francie
Paříž
Portngalský král
Théalre Frangais
12
article
Starobní pojišťování dělníků ve Francii.
Z Paříže, 30. listopadu. (K k.) Senáť za-
hajuje opět rokování o starobním pojišťění děl-
niků. Po debaté povšechné byla zahájena debat
podrobná. První článek osnovy zákona pravi
že zřízenci obojího pohlaví, jejichž roční výdě
lek obnáší méně nežli 3000 franků, nabývají
práva na starobní rentu, kleráž se zakládá na
povinných a fakultativních příspěveích osob in-
teresovaných a na příspěvcích státu. Mimot
obdrží roční přidavky, jež se utvoři z přispěvko
zaměstnávaných a dodatečných příspěvků státu
Senát zamitl 214 hlasy proti 68 změňovací ná-
vrh, proti němuž se vláda vyslovila a jenž smě
řuje k tomu, zůstaviti intereseniům volnost po-
kud jde o placení příspěvků a tudíž i volnost.
pokud jde o účastenství na dobrodiní zákona
tohoto-
Celní spor mezi Francií a Spojenými státy.
Z Paříže, 30 listopadu. (K k.) Dle zprávy
listů z Wasbingtonu podala vláda Spojenýel
států amerických námitky proti zvýšení ela z
surové bavlny, usnesenému francouzskou sně-
movnou a prohlásila, že Spojené státy by vzhle.
dem na takové prohrbitivní tarifní sazby mobl
viděti se nucenými sáhnouti k celním repres
saliim
Potopené japonské parníky.
Z Tokia, 30 listopadu. (K. k.) UI Šimono-
seki potopila se za prudké bouře japonská led
25 mrtvol vyplaveno na pobřeži
Z Tokia, 30. listopadu. (K. k.) Parnik
u Šimonoseki potopený jmenuje se »Ki sagala
Mara«. Druhý japonský parník potopilse
u Yongampu.
Zmatky v Persii.
Z Teheranu, 30. listopadu. (K. k.) Reuter
kanc. sděluje: S autoritativní strany se sděluje,
že ruská vláda hodlá neprodleně zmenšiti značně
počet vojska vyslaného na potlačení nepokojů
do Ardebilu,
Spojené státy a Nicaragua.
Z Washingtonu, 30. listopadu. (K. k.) Te-
legram konsulátu Spojených států v Bluefieldu
Francie
Paříž
spojený stát
Spojenýel stát
Tokio
Persie
Teheran
Ardebil
Washington
Reuter
Nicaragua
Ui Šimono
14
article
(Jamajka), jehož doručení se zpozdilo a jenž
dnes došel stálního departementu, sdéluje, že
president nicaraguiský Zelaya povstalcům sdělil.
že hodlá úřadu svého se vzdáti. Kongres nepo-
chybně zvolí zatímního presidenta.
Jamajka
15
article
Japonsko a Rusko.
Japonsko a Rusko.
Japonské výbojné připravy.
Z Petrohradu, 1. prosince. »Zvěst«, list ve
vojenských věcech dobře zpravený, uveřejňuje
stať, ve které se prohlašuje, že znepokojivé
zprávy o vojenských plánech Japonska ve vý-
chodní Asii nabývají určitých forem. Tamějš
guvernér oznamuje opravdové zbrojení Japonska.
V Petrohradě všechny tyto pověsti bedlivě se
uvažuji.
Japonci zabírají zvolna Kamčatku.
Z Petrohradu, 1. prosince. »Novoje Vremja«
oznamuje z Vladivostoku: Japonský hlásník
»Čihaja« pluje podél pobřeží Kamčatky a všud
koná zevrubné méření. Poblíže Ochocku muž-
stvo vystoupilo, šlo do vnitra země, navázslo
styky s obyvatelstvem, jamuž dalo ujištěni, že
bude velmi záhy nová válka, po které Kam-
čatka náležeti bude Japunsku. Všichni notá-
blové byli pozvání na loď. Protesty s ruské
strany byly marny. Úřadové jsou zdrceni.
Kromě toho se oznamuje, že Japonci vyhledá-
vají docela pravidelně Kaměstku a považují
poloostrov ten již za své územi, ba dokonce
vyměhají na obyvatelstvu poplatky.
Japonec
Japonsko
Rusko
Petrohrad
Kamčatka
Vladivostok
Novoj Vremja
16
article
Anglická sněmovna lordů zamítla
rozpočet.
Anglická sněmovna lordů zamítla
rozpočet.
Z Londýna, 30. listopadů. (K. k.) V dalším
rokování prohlásil arcibiskup z Yor ku.
že nemůže se svým svědomím srovnati, aby se
zdržel hlasování a jestliže se hlasování súčastní.
můsí hlasovat proti resoluci Lansdowaově. Ne-
slyšel, že byly pronessny důvody, jež by byly
dokázaly, že rozpočet je tak špatný, že na
vržený postup, jenž nemá příkladu
by byl oprávněný a popírá, že rozpoče
něco obsahuje, co se přičí ústavě nebo je revo-
lučním. Zároveň však musí hitovali tónu ně
kterýeh řečí, pronesených pro rozpočet a pro
hlásiti, kdyby za dnešního hlaso vá n
snad vypukl vážný konflikt, že
všecka zodpovědnost nemůže býti
uvalena na ty, kdož hlasovali pro
resoluci Lansdowaovu. (Pochvala
u oposice.) Vyzývá peerv, aby si rozvážili ná-
sledky svého jeduání, neboť kdyby rozumně pře-
mýšleli, musili by se třásti před tě
mito následky. Přijde čas, kdy bude ve-
liká otázka postavení horní sne
movny v ústavě předložena roz-
hodnutl národa. Nebyla by autorita horní
sněmovny nesmírně větší, kdyby podala důkaz,
že hájíc svých privilejí svědomitě dbala toho,
aby nepoškodila práv národa v otázce berní
Čím více se debata bližila ke konci
tím větší byl počet přitomných peerů.
Londýn
anglický sněmovna
17
article
Též galerie pro dámy lordů byly do po-
sledního místa naplnény. Jakožto posledn
řečník oposice mluvil lord Caw dor. Kriüisoval ostle
rozpočet a pravil, ze národ má právo vysloviti své
mínění o něm. Pokud peerové jsou si toho vědoni
aby činili co je spávné, nepotřebují starati se o ná
sledky. (Pochvala u oposice.) Ve příčině finančnícl
následků zamítnuti rozpočtu poukazuje na nabídku
lorda Lansdowna spolupracovati s vládou, aby byle
zamezeno chacsu. Jestliže vláda odmítne použiti to
hoto úplně prostého rozřešení obtíží, padne zodpo-
vědnost na ni.
Lord- Curson s důrazem popírá, že na lord
Lansdowna byl vykonáván nátlak, by podal resoluci
Lansdowne nebyl by podnikl svého kroku bez ve-
liké a pečlivé úvahy a aniž by si byl úplně vědom
nesmírně závažných následků. Řeční
soudí, ze lordi nebyli by unikli ústavní-
mu sporu ani přijetím rozpočtu protoze
otázka horní sněmovny bude na vše-
chen způsob hlavní spornou otáz kou
při nejbližších volbách.
Caw
Lansdown
18
article
Lordi bohdá nedovoli, aby s nimi byl veden pro-
ces a aby byli odseuzeni dříve, než budou slyšeni
Žádá je důtklivě, by projevili své míněn
na veřejných schůzích po celé zemi, ž
jednali ve smyslu a dle ustanovení ústavy. Kdyb
lerdi vyhověli řeči Roseberyho a rozpočet přijah,
nejednali by se zemí slušně. Země by jim za to ne-
děkovala a řekla by, že lordi pokoušejí se jenom
svou vlastní sněmovnu zachrániti a kdyby přiá
všeobecné volby, bylo by pravděpodobnější.
že by země lordy pro zbabělost zatratila, nežli by si
jich pro jejich stanovisko vážila. Skutečná revolue
nespočívá v jednání lordů, nýbrž v jednání vlády
která navrhla starou ústavu zrusiti, aby dolní sně
movně zjednala převáhu. Je pravděpodolino, ze úst
va vyjde z boje změněná.
Řečník uvítá sněmovnu v novém složení, klerá
bude míti sílu, jež se jí nyní upírá a která má ny-
nější tvářnost ze zdrojů nyní nepřístupných. Řtečník
doufá bezpečně, že výsledek tohoto sporu bude přes-
ný a jasný mandát, daný zemi, v němž horní sně-
movna se prohlašuje za podstatnou část ústavy, hor-
ní sněmovna, o níž doufám, že bude pak ve větši
míře neodvislou, nebojicncu a silnou. (Pochrala u
oposice.)
Státní tajemník pro kolonie Karl of Cre w
hájil návrhy rozpočtu v celku a prohlásil, že daně
jež platí pozemkový majetek, jsou rozumné a mírné
Oposice dopcuští se tragické chyby. Za posledniel
15 let zasahovala ponenáhlu, avšak v podstatnýe
věccch do práv dolní sněmovny. Přes to šly obě sna-
movny vedle sebe ne zrovna s velikou láskou k sob
ale jako známí kteří raději provádějí obchody po-
spolu. Po dnešním večeru sotva bud ou
vdání
Rosebery
Karl
dolní sněmovna
19
article
asi spolu ještě miuviti. O budoucnosti nepro
náší zádného mínění. Vláda nevítá krisi, je
však nucena čeliti jí, protože zájmy země
říše spočívají na vachování rozumné rovnováhy mez
vládnoucími mocemi ve státě. Až se parla men
opět sejde, strany postavení své sna
změní, ale ať se nacházejí v oposici nebo ne, v lá
da nynější přikročí k dílu, aby, budo-li tře-
ba, na základě vůle parlamentu zjednala ochrann
záruky, které by zamezily všeliké naprosté ničen
liberálního zákenodárství, kterážto ničení pee
rové dnes v noci korunovali. (Pochvala ne
vládní straně)
Na to bylo za velikého rozechvění přikročeno k
hlasování, kteréz pro veliký počet hlasujících trvale
téměř půl hodiny.
Resoluce Lansdownova byla přijata
350 hlasy proti 75 hlasům.
Oznámení výsledku provázela oposice pochvalou
Očekává se, že předseda ministerstva A squith po-
dá zejtra odpoledne důležitá sdělení.
Z Londýna, 30. listopadu. (K. k) Aby se
zamezly projevy, proti horní sněmovně zamý-
šlené, byl sesilen oddll policie p ře
budovou parlamentní. Mno žstv
lidu stále roste, zachovává véak
dobrý pořádek. Na Berkeley-Square a na
okolních místech projíždějí hlídky jízdních stráž-
níků, jimž je svěřena ochrana dom
lorda Lansdowna a bytů slechty.
Lansdown
Londýn
Berkeley
Square
20
article
Veliká síla policejních strážníko
je rozestavena v celé městske
čtvrti Mayfairu. Sta policejní ho
mužstva jsou mimo to v zál o ze.
Z Londýna, 1. prosince. (K. k.) O kolí
horní sněmovny bylo po 10. hodin
v naci policií úplně vyklizeno. Zá-
stup vyhověl rozkazům policie a projevoval jen
výkřiky spokojenost z Lloydem Georgem, po
případě nespokojenost s Lansdownem. Poli
cie, která byla stále sesilována,
kolem půlnoci parlament úplně
obklíčila a zatlačila zástupy n
Trafalgarské náměstí. Když vešel v
známost výsledek hlasování, nenásledo-
valy žádné projevy, zástupy naopakse
rozešly úplně klidně.
Proti sněmovně lordů vůbec.
Z Londýna, 1. prosince. V sobotu se kon
veliký tábor socišlních demiokratů, kteří chitěii
ve známém Hydeparku pořádali projev lidu prol
panské sněmovně žádajíce, aby se talo sněmovn
lordů vůbec zrušila.
Návrh na sněmovnu smišenou.
Z Londýna, 1. prosinec. Ministerský před-
seda Asquith odebere se dnes ke králi, aby vy-
mohl jeho souhlas k trůnni řeči. Zejtra
bude parlament odročen. Proslých
se, že Asquith navrhnouti hodlá králi s mí se-
nou komoru jedinou, kterou by se
nahradily obě sněmovny.
Lloyd Georg
Asquith
Londýn
trafalgarský náměstí
panská sněmovna
21
article
Louis Léger o stycích česko-
francouzských.
Z Paříže, 28. listopadu.
(Pov zpráva »Nár. Listů «.)
Čien Institutu a profesor na Collěgede
France Louis Léger píse v »Opinion« o nedávno
vydané »Ofieiální zprávě o cestě a přijeti mu-
nicipální rady pařížské v Praze v září r. 1908
Je to nádherná kniha, provedená v Národn
tiskárně a zdobená překrásnými fotogravurami,
předslavujícími pohledy na Plahu a Paříž.
Lonis Léger poukazuje, jak se ponenáhlu
a zvláště vlivem událostí r. 1870 Čechové
Francouzi sbližovali. Připominá, že roku 1871
viděl v Praze, jak vřele Čechové příjali fran-
couzské zajatce, uprchlě z německých vězení
připominá také poctu, kterou vzdalo město Prah
památce Viktera Hoga r. 1902 pod klenbam
Pantheonu, dále setkání zástupeů Prahy a Pa
říže r. 1905 na bojiští kresčackém při odhalen
pomníku, postaveného na počest českého král
Jana, jenž padl pro Francii a konečně slavnosti
v září 1908 v Praze a v listopadu téhož roku
v Paříži, při nichž z tstupeové obou měst vy
měnili projevy srdečného přátelství.
Velkolepá kniha, která právě vyšla, je upo
mínkou na tyto krásné dny v Praze a v Paříži.
»Tyto dny,« praví Louis Lěger, »jsou význačn
v dějinách obou národů a snad budou význač
nými také v dějinách Evropy. V den, kdy ná-
tlakem Slovanů bude rakouský stát odpuután
od trojspolku, nastane změna v osudech Něme-
cka a Francie
Zmiňuje se o pamětní desce, zasazené
podnět dra. Rudolfa z Hradce Králové na dům,
kde zemřel r. 1813 Coulon de Thévenot, pravi
Louis Léger: »není-li v pravdě dojemná tato
pocta, vzdaná tam daleko v české zemi našemu
krajanu, jenž zemřel v zemi tehdy oficrálně ne
přátelské, která nám dnes osvědčuje tak velkou
lásku ?e
Pierre Rocheverre.
Léger
Lonis Léger
Čecho
Francouz
Jan
Rudolf
Thévenot
Rocheverre
Paříž
Praha
Francie
Evropa
Hradec Králové
Čien institut
Collěgést Franca
Vikter Hog
Slovan
22
article
K obsazení stolce biskupského
v Litoměricích.
K obsazení stolce biskupského
v Litoměricích.
(Z kruhů duchovenských.)
Jak povědomo zemřel minulou neděli lit
měřický biskup dr. Emanuel Schöbel. Narodelse
dne 11. února 1824 jako syn mlynáře v Rado
venci na Královéhradecku. Absolvovav v Brou-
mově benediktinské gymnasium byl 16. čer
vence 1848 jako člen řádu křížovníků na kněze
vysvěcen. Působil jako kaplan v Kuině a Praze
doplňoval theologická studia u dra. Döllingra
v Mnichové a proslul v letech sedmdesátýcl
svým vystoupením proti »neomylnosti papežské-
a stal se nepřímo zakladatelem starokatolicismu.
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě
za sh
večerní . . . . . . . za lh
Ve fliálkách na venkov
ranní čislo . . . . a
vočerní
. . . . . . 5 k
lnseráty
plati se hotově napřed
Předplaceni a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se těš
redakce, tiskárna a expadipe
„Národních Listů-
Rukopisy se novracsjl.
doktor
Schöbel
Brou
Kuina
Praha
23
article
R. 1879 zvolen byl velmistrem křížovníl ů
v dubnu 1882 jmenován biskupem v Litoměři-
cích.
Z počátku byl biskup dr. Schöbel nestran
ným a snažil se uplatniti i zásady křesťanské
spravedlnosti. K jeho jménu pne se dosti zá-
slub, charitativních i v ohledu národní spravedl-
nosti. Ale poznenáhlu tento duch spravedlnostní
mizel, biskup činil koncese německému šovi-
nismu, opouštěje tak půdu křesťanské spravedl-
nosti, jejímž měl býti strážcem nejvěrnějšíml
České menšiny, které v diecési litoméřické hrají
tak význačnou a pro náš národ tak eminentné
důležitou roli, mohly by mnoho a mnoho vy-
právěti, jak právo jejich jazyka nebylo respekto-
váno v kostele, v životě veřejno-cirkevně-
právním, ano i v ohledu církevním jim bylo
na jevo dáváno, že jsou národem inferioraíml
Českému kuiturnímu historikovi zbývá zde
mnoho látky, jejíž zpracování nebude právě li-
chotivým pro vedoucí kruhy litoměřické diecese.
Zemřelý biskup patří dnes minulosti, ale nase
české menšiny, k nimž se druží celá třetina
českého kraje v diecési litoměřické, trvají dále.
Jedná se tudíž o statisíce našeho lidu a vliv
církevní na tento lid. Nesmíme se klamati my-
šlenkou, jakoby nám na tom nezáleželo, k de
stane se v Liloměřiclch biskupe m.
doktor
Schöbel
Litoměr
24
article
Otázka ta je pro nás velmi důležitá, ni-
koliv z důvodů eírkevních, ale hlavně politicko-
národních Nám nesmí býti lhostejno, řídi-l
diecési muž prosáklý bismarkovinou nebo muž,
vyhovující svým karakterem svému povoláníl
V Litoměřicích musí býti biskupem
muž jazykově kvalifikovaný, ná
rodnostně spravedlivý! Čeští du-
chovní často jej jmenují. Tak kvalifikovaným
mužem je mladý učenee dr. Vojtěch Šanda,
profesor theologie v Litoměřicích.
Při zavilosti německých kněží, jímž matk
Germanie je vším, narazí asi tato kandidatura
na odpor.
Na německé straně se jmenují kandidáti,
kterým musí se opřiti nejen celá česká veřejnost,
nýbrž i všichni spravedliví Němci. Jsou to:
prelát dr. Schindler z Vídně, dr. Hilgenreiner,
profesor bohoslovi na německé fakultě v Praze,
a generální vikář Fuchs z Litoměřic. Všichni
tito kandidáti neznají česky, jsou zavilými ne
přáleli našeho lidu a jeho práv. Tak na př.
o prelátu Schindlerovi se vyslovil sám zvěčnělý
Opitz, že ho k národnostním výstřednostem na-
bádal. Jak se chová tento — též Kristův muž
— k našim vídeňským Čechům, je známo. Ta-
kový německý zuřivec měl by státi v popředí
diecése skoro ze dvou pětin české?! Dr. Hil-
genreiner, tento všeněmecký bojovník v klerice,
původem z říše, jehož pamflet »Zur Frage
deutscher Bistümer in Böhmen« připravuje půdu
k parcelaci staroslavného království na pol
církevním ? 11
doktor
Šanda
Němec
Schindler
Hilgenreiner
Fuchs
Opitz
Kristův
Čecho
Hil
Litoměřice
Vídeň
Praha
Zur Frag deutscher Bistümer in Böhmen
25
article
Zač by musel český klérus státi, kdyby
se neozval proti kandidatuře takových lidl ?l
A konečně třetí kandidát — generální viká
Fuchs? Fucha je úplným zajatcem dra. Titty a
za Fuchsa konsistoř litoměřická, dbajíc pokynů
lohoto všeněmeckého štváče, očišťovala smíšené
kraje od českého kléru, připravujíc i na pol
eírkavním půdu pro všenémectví. Generální vikát
Fuchs za protektorátu sekčního chefa víde-
ského Zschokke terorisuje celou diecési a vti-
skuje ji ráz německé stranickosti. A to že by
měli býti kandidáti osiřelého biskupského stolce,
zřízeného českým knižetem Spytihněvem ? Kan-
didáli neovládající českého jazyka jsou vylou-
čeni. Naše české poselstvo nesmí se zřetele
pustiti otázku tuto, která v ohledu historicko-
národním se nás tak týká!. Z ostatních kandi-
dátů, jako dr. Albert, kanovník Kowař, nemá
nikdo čáky. Musíme se postarati, aby do Lito-
měřic přišel muž v pravdě spravedhivý a jazy-
kově kvalifikovaný.
Mezi dalšimí kandidáty se uvádí hrabí
Emanuel Waldstein, jenž za příčinou
zdokonslení v češtině působí jako kaplan v Ro-
kycanech. Soudl se, že při spletitosti a ob-
tížnosti obsazení stolce litoměřického bude tato
kandidalura jediným možným východiskem.
V každém připadě český klérus a český lid
s naším poselstvem nesmí dopustiti, by v Lito-
měřicích se stal biskupem muž, pracující ne
v duchu Kristově, ale v duchu všeněmeckého
Tiuty
Fuchs
Fuchsa
Spytihněv
doktor
Albert
Waldstein
Kristův
ro
26
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Ve Vídni, 1. prosince.
(Schůze 181.).
(Zvláštní telnf. zpráva »Nár, Listů«.)
Za praskrovné pozornosti či úplné nepo-
zornosti pokračovala sněmovna v rozpravěo
pilných návrzlch Dürichově, Ka-
linově a Tomáškové ve příčin
škol mensinových. Křesťansko sociální
strana vyslala do rozpravy řezníka Hö hera
Soudíme, že rozumi menšinovým školám a
jako koza petrželi. Höher litoval, že posl. Ka-
lina celé tři hodiny mluvil česky, tím prý dal
na jevo, že nechce mluviti k Němcům a parla-
mentu vůbec, nýbrž jenom okny k radikalním
Čechům. Sociálnímu demokratovi Tomáškovi
vytýkal, že si počínal jako plnokrevný Čech
že nelze česko-národněji mluviti už více, než.
jak učinil on. Požadavek, aby české dítě ve
Vídní chodilo do české školy, jest prý na škodu
českého národa sama. Je-li to pravda, co řekl
Höher, pak by měli křesťanští sociálové příle-
žitost poškoditi Čechy co nejdůkladnějí, kdyby
pro ně zřídili českých škol co nejvíce. Po něm
mluvili předseda spolku a školy. Komenského
prof. dr. Velich, dr. Michl a P. Ši
linge.
Dürichův
Tomášek
Němec
Čecho
Höher
Komenský
profesor
doktor
Velich
Michl
P ša
Vídeň
Ka
poslanecký sněmovna
křesťanský sociální strana
spolek a škola