ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8e742050-8ea7-11dc-a5f4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 56, org 21, person 77, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, ve středu I. prosince 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 33l.
4 article
Ma ranní a večerní listy předplácí sen v Praze v administraci na měsic. . . . . . 2 K. — na čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvojí donáškou na měsie. . . . . na čtvrt leta ! . . . 7 K esk ve fillálkáchí na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou na měsic. . . . . ne čtvrt leta : . . . 9 K k s dvojí zásilkou na měsie na čtvrt leta . . . . n1 k do)
Praha
5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Slovanská jedneta má se konečně rozhodnonti Z Vídně, 1. prosince. Dnes o 3. hodině odpolední sejde se parlamentní komise Slovan ské jednoty zase, aby konečně roz hodla se, zdali chce propustiti první čtení zatímního rozpočtu čili nic. Před tím mají všechny kluby Slovanské jednoty porady. Poláei naléhají na Slovanskou jednotu, aby se konečné rozhodla tak či onak a praví, že mají své spro- středkovací akce, která trvá již od prvých dno červencových, po krk a že by všeho nechali kdyby Slovanská jednola dnes opět se usnesla na nějakém odkladu nebo průtahu. Obava polského klubu. 2 Vídně, 1. prosince. V kole polském dou- fají, že dnes ve Slovanské jednotě bude mí většina zástupců názor, že má býli zatimn rozpočet pro první čtení propuštěn. V kole pol ském však soudí jednomyslné, že teprve potom. kdyby první čtení provisoria budžetního ve sně- movně se konalo a skutečně vykonalo a kdyby rozpočet zatímní dostal se do výboru, nas ta- nou potíže ještě většl nežli byly dosud. Kluby zastoupené ve Slovanské jednotě. Z Vídně, 1. prosince. Všechny kluby Slo- vanské jednoty dnes dopoledne zasedaly. K l ub slovinsko-chorvatský se usnesl, hlaso- vati pro zastaveni obstrukce a pro- puštění zatímního rozpočtu. Stejně setrval na podobném usnesení čoský klub katoli- cko-národní. Čcský klub učinil usne sení, které dosud není jestě doslovně známo. jest prý však pro podminěné propuště ni rozpočtu.
Vídeň Slovan St Čcský klub
6 article
O rekonstrukci Bienerthova ministerstva Z Vidně, 1. prosince. »N. Wr. Tagblatte dnes dovozuje, že kdyby Slovanská jednota pro- pustla pouze první čtení provisoria rozpočtového, nikoli však druhé a třeti nedosáhla by vy tou žené přemény Bienerthova mini sterstva a také by ji nevynutilo. Na rozh dujících mísiech — praví list — trvají na tom, že rekonstrukce jest vyloučena bez věených záruk. V Předlitavsků i Zalitavsku vytvořila s ana lo gie Nepovoluje se nic maďarským stranám nepovoli se také následkem toho nic v této polovině říše. S neděle se dospěje zde k prvnímu čtení rozpočtu. Ne- podá-li však sněmovna do poloviny tohoto mě síce záruk, že bude rozpočtové provisorium vy- řízeno celé a s nim zároveň vše co s ním souvisí, pak bude sněmovna odročena a jest více než pravděpodobno, že sněmovna nebude svolána k poslední zkoušce-« Také v »N. Fr. Pr.« uvažuje se způsobem podobným o možnosti rekonstrukce kabinetu
Bienerthův N Wr Zalitavsko Francie
7 article
»S německými vůdci — praví list — nebylo dosud o véci té jednáno. Proto Slovanská jed- nota právem počíná si obezřele, poněvadž lze předvídat odpověď německých stran, která bud- v ten smysl, že teprve po úplné schválen! zatímního rozpočtu může býti řeč o nových vnitropolitickýeh úlva- rech a že předpoklad těchto politických změn může býti tolko dohoda ve přičině provi. soria, kterým spořádají se zatím národní spory. Toto provisorium musilo by však míti určitý a nesporný obsah, nikoli však obsab, jaký má cenu toliko fráse. Politi- ckými řečmi při prvním čiení rozpočtového pro- visoria bude ostatně podáno více světla po této stránce záležitosti.« Volba do národně-jazykového výboru. Z Vidně, 1. prosince. Český klub jmenoval Hnes, poněvadž ukázalo se, že návrhy o mmorit- ních školách nebudou přikázány výboru, ježto nenahudou dvoutřetinové většiny, členy ná rodně-jazykového výboru: dra. Pa- eáka, dra. Žáčka a dra. Čelakovského. Interpelace v příčině vojenského trestního zá- kona.
Hnes Žáček Čelakovský Český klub
8 article
Z Vídně, 1. prosince. Ve dnešní schůzi po slanecké sněmovny podal poslanec dr. Mahl werth na ministra zeměbrany šl. Georgiho vzhle- dem na aféru nadporučíka Ilofrichtr dotaz, ve kterém ukazuje na zastaralost vojen ského trestního řádu, dle kterého setník- auditor jest žalobcem a obhájcem zároveň. Dr. Mühlwerth se táže ministra ze- měbrany, chce-li sněmovně oznámiti, v jakém stadiu se nalézá reforma trestního vo- jenského zákena a chce-li neprodleně po dati parlamentu referát o tom? Česko-německé hostiny. Z Vidně, 1. prosince. »N. Wr. Tagbltt. oznamuje: Předseda klubu polského učinil za- jímavý podnět. Dr. Glombiňski dal vůdeům českých a německých stran na srozuměnou, aby pořádali společné parlamentní hostiny, při kte- rých by se dosáhlo jakéhosi společenského sblížení. Posl. sv. pán Chiari v době nejbližší rezešle pozvání českým a německým vůdcům k hostině. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 1. prosince. (K k.) »Wiener Ztg.e oznamuje: Císař jmenoval odborného radu v mi nislerstvu obchodu, majícího titul a charakter mi nisterského rady, dra. Jaroslava Kalandr přednostou poštovního a telegrafního ředitelstv pro Čechy a propůjčil mu zároveň titul presi- denta tohoto reditelství, při čemž jmenovaný byl vřaděn do V. hodnostní třídy státních úřad niků. Ministr vnitra jmenoval okresní lékaře dra Viléma Bartha a dra. Theodora Butulu vrchními okresními lékaři v Čechách.
doktor Mahl Georgi dotaz Mühlwerth N Wr Glombiňski Chiari Wiener Ztg Jaroslav Barth Butula Vídeň Čechy
9 article
Hrabě Jan Harrach. Z Vidně, 1. prosince. (K. k.) Hrabě Jan Harrach strávil minulou noc klidně a zlepšen jeho stavu potěšlivě trvá. Císař dal se dnes tázat po zdraví pacien tově. Gonerální ředitel Jeifteles. Z Vídně, 1. prosince. Bývalý generální ře ditel postátněné dráhy císaře Ferdinanda (Se verni) Richard Jeitteles dnes po dlouhé ne moci zemřel. Náležel straně ústavácké. Z Vídně, 1. prosince. Richard Jeitteles na- rodil se v Brně r. 1839. Odbyv tamější gymna- sium, stal se vojínem. Teprve r. 1868 opusti vojenskou službu a přestoupil do železniční. U Severní dráhy byl napřed tujemníkem, potem generálním ředitelem. R. 1905 smluvil s vládou postátnění Severní dráhy. Ve správní radě jej nebožtík zůstal.
Harrach Ferdinand Jeitteles Vídeň Brno
10 article
Německý říšský kancléř a všeněmecký svaz Z Berlína, 30. listopadu. (K. k) »Nord- deutsche Allgemsine Zeitung« píše: »Rheinisch Westphalische Zetung« uveřejňuje přípis z Ber lina, v němž se praví, ž- řišský kanclér šlechtic Bethmann Holiweg nemá vůči všeněmeckému svazu předpojatosti. To můžeme potvrditi. Řis- skému kancléři nic nepřekáží, aby nevyhověi vlasteneckému smýšlení politiků všeněmeckých, aniž se s jejich snahami stotožňuje. Musíme však odporovati tomu, jestliže vzhledem k onomu berlinskému dopisu v »Rheinisch Westpbälische Ztg.« se mluví o desavouování německého vele- vyslance ve Wavhingloně. Řeč hraběte Berns- torffa proti škodlivému směsování všeněmeckých myšlenek s úřadní politikou říše, které je zá jmům říše škodlivé, nezavdala říšskému kanelét příčiny vysloviti velevyslanci pokárání. Doplňovací volby do pruského sněmu. Z Berlína, 30. listopadu (K. k.) Při dnešni doplňovací volbě do sněmu zemského ve 12. ber linském okresu volebním obdržel kazatel dr. Runze (svobodomyslný) 349, knihkupecn Adol Hoffmann (soc. dem.) 331 hlas Runze jest tudíž zvolen. Z Berlína, 30. listopadu. (K k.) V 5 6. a 7. volebiím okresu byli zvoleni socišlní demokratě Bogmann, Heymann a Hlírsch po slanci.
Holiweg Berns doktor Runz Adol Hoffmann Heymann Hlírsch Berlín Nord Allgemsine Zeitung Rheinisch Westphalische Zetung Rheinisch Westpbälische Ztg hnout Runza
11 article
Politika bulharského krále. Z Říma, 30. listopadu. »Tribuna« uveřej- ňuje rozmluvu se srbským vyslancem Vuičem o cestě bulharského krále do Bělehradu. V slanec prohlásil, že trvají nyní mez Bulharskem a Srbskem nejdů věr- nějš! styky. Král Ferdinand je prý politik nad- míru intelligentní a má silná rozvinutý smysl pro politické aliiance. Po krátké návštěvé ve Vídní v Berlině dospěl k přesvědčení, že je výhodnější. zjednati se Srbskem pevnou do- hodu, než zavěšovati se na skupinu evropských velmocí, jež mají zájem na tom, aby na dosa- vadním stavu balkánského poloostrova nics neměnilo. Velmoci, s nimiž král Ferdinand do hodnouti se snaží, jsou Rusko, Francie, Italie a Arglie. — Zajímavo je a došlo povšimnuií, že offieiosní »Trbuna« tuto rozmluvu uveřej- ňuje beze vší kritiky neho poznámky- Portngalský král v Paříži. Z Paříže, 30 listopadu. (K. k.) Král Ma nuel byl večer přítomen představení v Théalre Frangais.
Ferdinand ma Řím Bělehrad Bulharsko Srbsko Vídeň Berlín Rusko Francie Paříž Portngalský král Théalre Frangais
12 article
Starobní pojišťování dělníků ve Francii. Z Paříže, 30. listopadu. (K k.) Senáť za- hajuje opět rokování o starobním pojišťění děl- niků. Po debaté povšechné byla zahájena debat podrobná. První článek osnovy zákona pravi že zřízenci obojího pohlaví, jejichž roční výdě lek obnáší méně nežli 3000 franků, nabývají práva na starobní rentu, kleráž se zakládá na povinných a fakultativních příspěveích osob in- teresovaných a na příspěvcích státu. Mimot obdrží roční přidavky, jež se utvoři z přispěvko zaměstnávaných a dodatečných příspěvků státu Senát zamitl 214 hlasy proti 68 změňovací ná- vrh, proti němuž se vláda vyslovila a jenž smě řuje k tomu, zůstaviti intereseniům volnost po- kud jde o placení příspěvků a tudíž i volnost. pokud jde o účastenství na dobrodiní zákona tohoto- Celní spor mezi Francií a Spojenými státy. Z Paříže, 30 listopadu. (K k.) Dle zprávy listů z Wasbingtonu podala vláda Spojenýel států amerických námitky proti zvýšení ela z surové bavlny, usnesenému francouzskou sně- movnou a prohlásila, že Spojené státy by vzhle. dem na takové prohrbitivní tarifní sazby mobl viděti se nucenými sáhnouti k celním repres saliim Potopené japonské parníky. Z Tokia, 30 listopadu. (K. k.) UI Šimono- seki potopila se za prudké bouře japonská led 25 mrtvol vyplaveno na pobřeži Z Tokia, 30. listopadu. (K. k.) Parnik u Šimonoseki potopený jmenuje se »Ki sagala Mara«. Druhý japonský parník potopilse u Yongampu. Zmatky v Persii. Z Teheranu, 30. listopadu. (K. k.) Reuter kanc. sděluje: S autoritativní strany se sděluje, že ruská vláda hodlá neprodleně zmenšiti značně počet vojska vyslaného na potlačení nepokojů do Ardebilu, Spojené státy a Nicaragua. Z Washingtonu, 30. listopadu. (K. k.) Te- legram konsulátu Spojených států v Bluefieldu
Francie Paříž spojený stát Spojenýel stát Tokio Persie Teheran Ardebil Washington Reuter Nicaragua Ui Šimono
13 title
Ved
14 article
(Jamajka), jehož doručení se zpozdilo a jenž dnes došel stálního departementu, sdéluje, že president nicaraguiský Zelaya povstalcům sdělil. že hodlá úřadu svého se vzdáti. Kongres nepo- chybně zvolí zatímního presidenta.
Jamajka
15 article Japonsko a Rusko.
Japonsko a Rusko. Japonské výbojné připravy. Z Petrohradu, 1. prosince. »Zvěst«, list ve vojenských věcech dobře zpravený, uveřejňuje stať, ve které se prohlašuje, že znepokojivé zprávy o vojenských plánech Japonska ve vý- chodní Asii nabývají určitých forem. Tamějš guvernér oznamuje opravdové zbrojení Japonska. V Petrohradě všechny tyto pověsti bedlivě se uvažuji. Japonci zabírají zvolna Kamčatku. Z Petrohradu, 1. prosince. »Novoje Vremja« oznamuje z Vladivostoku: Japonský hlásník »Čihaja« pluje podél pobřeží Kamčatky a všud koná zevrubné méření. Poblíže Ochocku muž- stvo vystoupilo, šlo do vnitra země, navázslo styky s obyvatelstvem, jamuž dalo ujištěni, že bude velmi záhy nová válka, po které Kam- čatka náležeti bude Japunsku. Všichni notá- blové byli pozvání na loď. Protesty s ruské strany byly marny. Úřadové jsou zdrceni. Kromě toho se oznamuje, že Japonci vyhledá- vají docela pravidelně Kaměstku a považují poloostrov ten již za své územi, ba dokonce vyměhají na obyvatelstvu poplatky.
Japonec Japonsko Rusko Petrohrad Kamčatka Vladivostok Novoj Vremja
16 article Anglická sněmovna lordů zamítla rozpočet.
Anglická sněmovna lordů zamítla rozpočet. Z Londýna, 30. listopadů. (K. k.) V dalším rokování prohlásil arcibiskup z Yor ku. že nemůže se svým svědomím srovnati, aby se zdržel hlasování a jestliže se hlasování súčastní. můsí hlasovat proti resoluci Lansdowaově. Ne- slyšel, že byly pronessny důvody, jež by byly dokázaly, že rozpočet je tak špatný, že na vržený postup, jenž nemá příkladu by byl oprávněný a popírá, že rozpoče něco obsahuje, co se přičí ústavě nebo je revo- lučním. Zároveň však musí hitovali tónu ně kterýeh řečí, pronesených pro rozpočet a pro hlásiti, kdyby za dnešního hlaso vá n snad vypukl vážný konflikt, že všecka zodpovědnost nemůže býti uvalena na ty, kdož hlasovali pro resoluci Lansdowaovu. (Pochvala u oposice.) Vyzývá peerv, aby si rozvážili ná- sledky svého jeduání, neboť kdyby rozumně pře- mýšleli, musili by se třásti před tě mito následky. Přijde čas, kdy bude ve- liká otázka postavení horní sne movny v ústavě předložena roz- hodnutl národa. Nebyla by autorita horní sněmovny nesmírně větší, kdyby podala důkaz, že hájíc svých privilejí svědomitě dbala toho, aby nepoškodila práv národa v otázce berní Čím více se debata bližila ke konci tím větší byl počet přitomných peerů.
Londýn anglický sněmovna
17 article
Též galerie pro dámy lordů byly do po- sledního místa naplnény. Jakožto posledn řečník oposice mluvil lord Caw dor. Kriüisoval ostle rozpočet a pravil, ze národ má právo vysloviti své mínění o něm. Pokud peerové jsou si toho vědoni aby činili co je spávné, nepotřebují starati se o ná sledky. (Pochvala u oposice.) Ve příčině finančnícl následků zamítnuti rozpočtu poukazuje na nabídku lorda Lansdowna spolupracovati s vládou, aby byle zamezeno chacsu. Jestliže vláda odmítne použiti to hoto úplně prostého rozřešení obtíží, padne zodpo- vědnost na ni. Lord- Curson s důrazem popírá, že na lord Lansdowna byl vykonáván nátlak, by podal resoluci Lansdowne nebyl by podnikl svého kroku bez ve- liké a pečlivé úvahy a aniž by si byl úplně vědom nesmírně závažných následků. Řeční soudí, ze lordi nebyli by unikli ústavní- mu sporu ani přijetím rozpočtu protoze otázka horní sněmovny bude na vše- chen způsob hlavní spornou otáz kou při nejbližších volbách.
Caw Lansdown
18 article
Lordi bohdá nedovoli, aby s nimi byl veden pro- ces a aby byli odseuzeni dříve, než budou slyšeni Žádá je důtklivě, by projevili své míněn na veřejných schůzích po celé zemi, ž jednali ve smyslu a dle ustanovení ústavy. Kdyb lerdi vyhověli řeči Roseberyho a rozpočet přijah, nejednali by se zemí slušně. Země by jim za to ne- děkovala a řekla by, že lordi pokoušejí se jenom svou vlastní sněmovnu zachrániti a kdyby přiá všeobecné volby, bylo by pravděpodobnější. že by země lordy pro zbabělost zatratila, nežli by si jich pro jejich stanovisko vážila. Skutečná revolue nespočívá v jednání lordů, nýbrž v jednání vlády která navrhla starou ústavu zrusiti, aby dolní sně movně zjednala převáhu. Je pravděpodolino, ze úst va vyjde z boje změněná. Řečník uvítá sněmovnu v novém složení, klerá bude míti sílu, jež se jí nyní upírá a která má ny- nější tvářnost ze zdrojů nyní nepřístupných. Řtečník doufá bezpečně, že výsledek tohoto sporu bude přes- ný a jasný mandát, daný zemi, v němž horní sně- movna se prohlašuje za podstatnou část ústavy, hor- ní sněmovna, o níž doufám, že bude pak ve větši míře neodvislou, nebojicncu a silnou. (Pochrala u oposice.) Státní tajemník pro kolonie Karl of Cre w hájil návrhy rozpočtu v celku a prohlásil, že daně jež platí pozemkový majetek, jsou rozumné a mírné Oposice dopcuští se tragické chyby. Za posledniel 15 let zasahovala ponenáhlu, avšak v podstatnýe věccch do práv dolní sněmovny. Přes to šly obě sna- movny vedle sebe ne zrovna s velikou láskou k sob ale jako známí kteří raději provádějí obchody po- spolu. Po dnešním večeru sotva bud ou vdání
Rosebery Karl dolní sněmovna
19 article
asi spolu ještě miuviti. O budoucnosti nepro náší zádného mínění. Vláda nevítá krisi, je však nucena čeliti jí, protože zájmy země říše spočívají na vachování rozumné rovnováhy mez vládnoucími mocemi ve státě. Až se parla men opět sejde, strany postavení své sna změní, ale ať se nacházejí v oposici nebo ne, v lá da nynější přikročí k dílu, aby, budo-li tře- ba, na základě vůle parlamentu zjednala ochrann záruky, které by zamezily všeliké naprosté ničen liberálního zákenodárství, kterážto ničení pee rové dnes v noci korunovali. (Pochvala ne vládní straně) Na to bylo za velikého rozechvění přikročeno k hlasování, kteréz pro veliký počet hlasujících trvale téměř půl hodiny. Resoluce Lansdownova byla přijata 350 hlasy proti 75 hlasům. Oznámení výsledku provázela oposice pochvalou Očekává se, že předseda ministerstva A squith po- dá zejtra odpoledne důležitá sdělení. Z Londýna, 30. listopadu. (K. k) Aby se zamezly projevy, proti horní sněmovně zamý- šlené, byl sesilen oddll policie p ře budovou parlamentní. Mno žstv lidu stále roste, zachovává véak dobrý pořádek. Na Berkeley-Square a na okolních místech projíždějí hlídky jízdních stráž- níků, jimž je svěřena ochrana dom lorda Lansdowna a bytů slechty.
Lansdown Londýn Berkeley Square
20 article
Veliká síla policejních strážníko je rozestavena v celé městske čtvrti Mayfairu. Sta policejní ho mužstva jsou mimo to v zál o ze. Z Londýna, 1. prosince. (K. k.) O kolí horní sněmovny bylo po 10. hodin v naci policií úplně vyklizeno. Zá- stup vyhověl rozkazům policie a projevoval jen výkřiky spokojenost z Lloydem Georgem, po případě nespokojenost s Lansdownem. Poli cie, která byla stále sesilována, kolem půlnoci parlament úplně obklíčila a zatlačila zástupy n Trafalgarské náměstí. Když vešel v známost výsledek hlasování, nenásledo- valy žádné projevy, zástupy naopakse rozešly úplně klidně. Proti sněmovně lordů vůbec. Z Londýna, 1. prosince. V sobotu se kon veliký tábor socišlních demiokratů, kteří chitěii ve známém Hydeparku pořádali projev lidu prol panské sněmovně žádajíce, aby se talo sněmovn lordů vůbec zrušila. Návrh na sněmovnu smišenou. Z Londýna, 1. prosinec. Ministerský před- seda Asquith odebere se dnes ke králi, aby vy- mohl jeho souhlas k trůnni řeči. Zejtra bude parlament odročen. Proslých se, že Asquith navrhnouti hodlá králi s mí se- nou komoru jedinou, kterou by se nahradily obě sněmovny.
Lloyd Georg Asquith Londýn trafalgarský náměstí panská sněmovna
21 article
Louis Léger o stycích česko- francouzských. Z Paříže, 28. listopadu. (Pov zpráva »Nár. Listů «.) Čien Institutu a profesor na Collěgede France Louis Léger píse v »Opinion« o nedávno vydané »Ofieiální zprávě o cestě a přijeti mu- nicipální rady pařížské v Praze v září r. 1908 Je to nádherná kniha, provedená v Národn tiskárně a zdobená překrásnými fotogravurami, předslavujícími pohledy na Plahu a Paříž. Lonis Léger poukazuje, jak se ponenáhlu a zvláště vlivem událostí r. 1870 Čechové Francouzi sbližovali. Připominá, že roku 1871 viděl v Praze, jak vřele Čechové příjali fran- couzské zajatce, uprchlě z německých vězení připominá také poctu, kterou vzdalo město Prah památce Viktera Hoga r. 1902 pod klenbam Pantheonu, dále setkání zástupeů Prahy a Pa říže r. 1905 na bojiští kresčackém při odhalen pomníku, postaveného na počest českého král Jana, jenž padl pro Francii a konečně slavnosti v září 1908 v Praze a v listopadu téhož roku v Paříži, při nichž z tstupeové obou měst vy měnili projevy srdečného přátelství. Velkolepá kniha, která právě vyšla, je upo mínkou na tyto krásné dny v Praze a v Paříži. »Tyto dny,« praví Louis Lěger, »jsou význačn v dějinách obou národů a snad budou význač nými také v dějinách Evropy. V den, kdy ná- tlakem Slovanů bude rakouský stát odpuután od trojspolku, nastane změna v osudech Něme- cka a Francie Zmiňuje se o pamětní desce, zasazené podnět dra. Rudolfa z Hradce Králové na dům, kde zemřel r. 1813 Coulon de Thévenot, pravi Louis Léger: »není-li v pravdě dojemná tato pocta, vzdaná tam daleko v české zemi našemu krajanu, jenž zemřel v zemi tehdy oficrálně ne přátelské, která nám dnes osvědčuje tak velkou lásku ?e Pierre Rocheverre.
Léger Lonis Léger Čecho Francouz Jan Rudolf Thévenot Rocheverre Paříž Praha Francie Evropa Hradec Králové Čien institut Collěgést Franca Vikter Hog Slovan
22 article K obsazení stolce biskupského v Litoměricích.
K obsazení stolce biskupského v Litoměricích. (Z kruhů duchovenských.) Jak povědomo zemřel minulou neděli lit měřický biskup dr. Emanuel Schöbel. Narodelse dne 11. února 1824 jako syn mlynáře v Rado venci na Královéhradecku. Absolvovav v Brou- mově benediktinské gymnasium byl 16. čer vence 1848 jako člen řádu křížovníků na kněze vysvěcen. Působil jako kaplan v Kuině a Praze doplňoval theologická studia u dra. Döllingra v Mnichové a proslul v letech sedmdesátýcl svým vystoupením proti »neomylnosti papežské- a stal se nepřímo zakladatelem starokatolicismu. V drobném prodejit ranní čislo o sobě za sh večerní . . . . . . . za lh Ve fliálkách na venkov ranní čislo . . . . a vočerní . . . . . . 5 k lnseráty plati se hotově napřed Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se těš redakce, tiskárna a expadipe „Národních Listů- Rukopisy se novracsjl.
doktor Schöbel Brou Kuina Praha
23 article
R. 1879 zvolen byl velmistrem křížovníl ů v dubnu 1882 jmenován biskupem v Litoměři- cích. Z počátku byl biskup dr. Schöbel nestran ným a snažil se uplatniti i zásady křesťanské spravedlnosti. K jeho jménu pne se dosti zá- slub, charitativních i v ohledu národní spravedl- nosti. Ale poznenáhlu tento duch spravedlnostní mizel, biskup činil koncese německému šovi- nismu, opouštěje tak půdu křesťanské spravedl- nosti, jejímž měl býti strážcem nejvěrnějšíml České menšiny, které v diecési litoméřické hrají tak význačnou a pro náš národ tak eminentné důležitou roli, mohly by mnoho a mnoho vy- právěti, jak právo jejich jazyka nebylo respekto- váno v kostele, v životě veřejno-cirkevně- právním, ano i v ohledu církevním jim bylo na jevo dáváno, že jsou národem inferioraíml Českému kuiturnímu historikovi zbývá zde mnoho látky, jejíž zpracování nebude právě li- chotivým pro vedoucí kruhy litoměřické diecese. Zemřelý biskup patří dnes minulosti, ale nase české menšiny, k nimž se druží celá třetina českého kraje v diecési litoměřické, trvají dále. Jedná se tudíž o statisíce našeho lidu a vliv církevní na tento lid. Nesmíme se klamati my- šlenkou, jakoby nám na tom nezáleželo, k de stane se v Liloměřiclch biskupe m.
doktor Schöbel Litoměr
24 article
Otázka ta je pro nás velmi důležitá, ni- koliv z důvodů eírkevních, ale hlavně politicko- národních Nám nesmí býti lhostejno, řídi-l diecési muž prosáklý bismarkovinou nebo muž, vyhovující svým karakterem svému povoláníl V Litoměřicích musí býti biskupem muž jazykově kvalifikovaný, ná rodnostně spravedlivý! Čeští du- chovní často jej jmenují. Tak kvalifikovaným mužem je mladý učenee dr. Vojtěch Šanda, profesor theologie v Litoměřicích. Při zavilosti německých kněží, jímž matk Germanie je vším, narazí asi tato kandidatura na odpor. Na německé straně se jmenují kandidáti, kterým musí se opřiti nejen celá česká veřejnost, nýbrž i všichni spravedliví Němci. Jsou to: prelát dr. Schindler z Vídně, dr. Hilgenreiner, profesor bohoslovi na německé fakultě v Praze, a generální vikář Fuchs z Litoměřic. Všichni tito kandidáti neznají česky, jsou zavilými ne přáleli našeho lidu a jeho práv. Tak na př. o prelátu Schindlerovi se vyslovil sám zvěčnělý Opitz, že ho k národnostním výstřednostem na- bádal. Jak se chová tento — též Kristův muž — k našim vídeňským Čechům, je známo. Ta- kový německý zuřivec měl by státi v popředí diecése skoro ze dvou pětin české?! Dr. Hil- genreiner, tento všeněmecký bojovník v klerice, původem z říše, jehož pamflet »Zur Frage deutscher Bistümer in Böhmen« připravuje půdu k parcelaci staroslavného království na pol církevním ? 11
doktor Šanda Němec Schindler Hilgenreiner Fuchs Opitz Kristův Čecho Hil Litoměřice Vídeň Praha Zur Frag deutscher Bistümer in Böhmen
25 article
Zač by musel český klérus státi, kdyby se neozval proti kandidatuře takových lidl ?l A konečně třetí kandidát — generální viká Fuchs? Fucha je úplným zajatcem dra. Titty a za Fuchsa konsistoř litoměřická, dbajíc pokynů lohoto všeněmeckého štváče, očišťovala smíšené kraje od českého kléru, připravujíc i na pol eírkavním půdu pro všenémectví. Generální vikát Fuchs za protektorátu sekčního chefa víde- ského Zschokke terorisuje celou diecési a vti- skuje ji ráz německé stranickosti. A to že by měli býti kandidáti osiřelého biskupského stolce, zřízeného českým knižetem Spytihněvem ? Kan- didáli neovládající českého jazyka jsou vylou- čeni. Naše české poselstvo nesmí se zřetele pustiti otázku tuto, která v ohledu historicko- národním se nás tak týká!. Z ostatních kandi- dátů, jako dr. Albert, kanovník Kowař, nemá nikdo čáky. Musíme se postarati, aby do Lito- měřic přišel muž v pravdě spravedhivý a jazy- kově kvalifikovaný. Mezi dalšimí kandidáty se uvádí hrabí Emanuel Waldstein, jenž za příčinou zdokonslení v češtině působí jako kaplan v Ro- kycanech. Soudl se, že při spletitosti a ob- tížnosti obsazení stolce litoměřického bude tato kandidalura jediným možným východiskem. V každém připadě český klérus a český lid s naším poselstvem nesmí dopustiti, by v Lito- měřicích se stal biskupem muž, pracující ne v duchu Kristově, ale v duchu všeněmeckého Tiuty
Fuchs Fuchsa Spytihněv doktor Albert Waldstein Kristův ro
26 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Ve Vídni, 1. prosince. (Schůze 181.). (Zvláštní telnf. zpráva »Nár, Listů«.) Za praskrovné pozornosti či úplné nepo- zornosti pokračovala sněmovna v rozpravěo pilných návrzlch Dürichově, Ka- linově a Tomáškové ve příčin škol mensinových. Křesťansko sociální strana vyslala do rozpravy řezníka Hö hera Soudíme, že rozumi menšinovým školám a jako koza petrželi. Höher litoval, že posl. Ka- lina celé tři hodiny mluvil česky, tím prý dal na jevo, že nechce mluviti k Němcům a parla- mentu vůbec, nýbrž jenom okny k radikalním Čechům. Sociálnímu demokratovi Tomáškovi vytýkal, že si počínal jako plnokrevný Čech že nelze česko-národněji mluviti už více, než. jak učinil on. Požadavek, aby české dítě ve Vídní chodilo do české školy, jest prý na škodu českého národa sama. Je-li to pravda, co řekl Höher, pak by měli křesťanští sociálové příle- žitost poškoditi Čechy co nejdůkladnějí, kdyby pro ně zřídili českých škol co nejvíce. Po něm mluvili předseda spolku a školy. Komenského prof. dr. Velich, dr. Michl a P. Ši linge.
Dürichův Tomášek Němec Čecho Höher Komenský profesor doktor Velich Michl P ša Vídeň Ka poslanecký sněmovna křesťanský sociální strana spolek a škola