ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 8e65f600-724c-11dc-843d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 15 celkem · entity: person 75, place 33, work 9, org 7
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národních Listů“ k čislu 77. ze dne 19. března 1903.
3 title
Různé zprávy.
4 article
= Lékařská kachna pod záhlavím »Elektrick brejle pro slepce« šíří se opět novinami. Jest to prý vynález professora Petra Stirusa, jemuž prý se po- dařilo nahraditi nedostatek zraku a reprodukovaný obraz převáděti přímo na mozek. Jakýs dr. Caze po- pisuje následující pokus prof. Stirusa. »Vynálezce za- vedl mne do malého temného pokoje a zavázal m oči. Seděl jsem takto úplně oslepen a slyšel jsem. kterak prof. Stirus přechází, škrtá zápalkou a rozže- huje lampu. Pojednou cítil jsem, kterak mi prof. Sti- rus přiložil svůj přístroj ke spánkům a skorem ihned zpozoroval jsem slabý svit, v němž jsem pozoroval předměty ve svém okolí sice jen v neurčitých obry- sech, avšak později viděl jsem zcela určitě před svýma očima ruku a byl s to počítati na ni stažené prsty: byly to tři. Pozvolna stávalo se světlo sil nější, rozeznával jsem zcela určitě nábytek v pokoji, dva stoly a osm židlí. Měl jsem pocit, že bude-i pokus pokračovati, budu moci viděti jako obyčejně. Kolem svých skrání cítil jsem po celou tu dobu obí- hati lehký elektrický proud. Pocit tento pojednou přestal a byl jsem opět v temnotě.« — Pokus tento nedokazuje pranic, neboť byl proveden na člověku vidoucím. Že jsou elektrické paprsky, jež pronikají látkami za obyčejných poměrů neprůhlednými, jest známo, ale o převádění obrazu přímo na mozeka takto způsobovati vidění, nelze mluvit, není-li zra- kový nerv sám neporušený. Je-li zrakový nerv dosud vnímavý pro světlo, možno mluviti o jakémsi umě- lém vidění, kde však zrakový nerv jest ochrnut, zu- stal by beze všeho účinku umělý vliv přímo na mozek.
Petro Stirus doktor Caga Stirus profesor St
5 article
= Farmář obviněn z úkladné vraždy. Známý farmář, 31letý Fred C. Wellner v Miltonvillu, byl ve svém bytu zatčen příručím šerifa Brannovem na ob žalobu pro úkladnou vraždu a pro nezákonité se zmocnění pojistky na život svého dělníka. Obětí Wellnerovou stal prý se James A. Hatfield, který k němu přišel k měsíci srpnu minulého roku z Kirby Knob, Ky., a jím byl přijat do práce. Obžaloba tvrdí. že se Wellner umluvil se svou mladou ženou, jak by se zmocnili pojistky dělníkovy na život. Hatfield byl usmrcen 28. listopadu. Úmrtí jeho sice oznámil Weliner na příslušném místě a udal, že byl Hatfiel přejet vozem, když žal kukuřici. Nedaleko míst vystřelil prý jakýsi střelec a poplašil ranou svou koně ve voze zapřaženého, který s vozem přejel děl- níka a jej usmrtil. Věc jest však trochu podivnou. 19: listopadu dal se Hatfield pojistiti na 200 dol.u Manhattan Ins. Co. Dne 26, listopadu přepsal někdo prostřednictvím advokáta Allen Andrewsa v Hamil- tonu pojistku Jamesa Hatfielda ve prospěch paní Fred C. Wellnerovy. Dva dny na to byl Hatfield mrtev. Společnost pojišťující zdráhala se pojistku vyplatit a zavedla o případu šetření. Tím byl na uvedený případ upozorněn státní žalobce, který vydal rozkaz k zatčení Wellnerově a jakožto podezřelého z úkladné vraždy vydal velké porotě. = Soptící Vesuv. Z Neapole se oznamuje: Sop- tění Vesuvu přichází jako na zavolanou. V březnu bývá počet navštěvovatelů z ciziny v Italii největší z celého roku a na vrcholi cizinecké sezony podává nyní Vesuv báječné divadlo velkolepého výbuchu plamenů a lávy. Přijíždějící vlaky jsou přeplněny cizinci. Zdá se, že celý Řím jest prázden cizincu.
Fred Wellner Miltonvilla Wellnerův James Hatfield Kirby Knob Ka Allen Jamesa Manhattan Ins Hamil Vesuv Neapol Řím dol
6 article
Co jsou nejkrásnější obrazy Rafaelovy, Petrský chrám a zříceniny na foru proti obrovskému sloupu pla- menů, jenž v noci z krateru sopky mocně šlehá k nebi. V Neapoli samé nenalezají již cizinci přístřeší a také všechna pobřežní místa od Portici až k Sor- rentu jsou přeplněna. Ačkoliv všecko okolí sopky jest neustále otřásáno, tísní se cizinci přece v hote- lech a soukromých domech, jež jsou Vesuvu nejblíže. Otřesy země, podzemní rachot, stálý dešť jemného popela zdají se nanejvýš vítány myslím, dychticím po rozčilení. Každého večera táhnou četní cizinci z Resiny a Portici, aby vystoupili na Vesuv ažk Atrio del Cavallo a k úpatí popelového kůžele. Páni jdou pěšky, dámy se dávají dopravovat v nosítkách.
Rafaelův Cavallo Neapol Portici Sor Resina
7 article
Pod záminkou, že jest nyní stoupání na sopku velmi nebezpečno, žádají průvodčí a nosičí ceny jak náleží mastné, 50—60 lir za osobu, jež také dostávají. Po- něvadž plamenný sloup Vesuvu a žhavé kameny. jež neustále jsou vyvrhovány z krateru, neosvětlují dostatečně cestu, přibírají se mužové s pochodněmi Domorodé obyvateistvo nemá vůči nynějšímu soptění Vesuvu valného strachu. Praví o něm se smíchem »Molto fumo, ma poco arrosto.« (Mnoho dýmu a málo pečeně.) Pod »pečení« rozumí se zde láva, před níž obyvatelé v sousedství sopky jedině mají strach. Dýmu, ohně, žhavých kamenů a zemětřesení dbají pramálo, avšak ohrožuje-li proud žhavé lávy jejich vinice, olivové háje a příbytky, pak ovšem přestává smích. Doposud byl proud lávy zcela nepatrný a plní jen zcela malou čásť pustého Atria del Čavallo, jenž tvoří jaksi pojišťovací nádržku na lávu. Za to jest vyvrhování popela velmi značné. Temný mrak popela vznáší se asi 600 metrů nad vrcholem sopky a roz- šiřuje se ve známý tvar koruny pinie. Když v noci žhavé kameny a plamenné sloupy prorážejí tento mrak popela, jest to divadlo velkolepé a nádberné.
fumo Dýma Vesuv
8 article
= Marconiova telegrafie bez drátů. Z Londýna se oznamuje, že v nejbližší době lze očekávati značné rozmnožení stanic pro Marconiovu telegrafii bez drátů. Mimo stanice, jež jsou již v činnosti na Monte Mario blíže Říma, v zátoce Dei Aranci na Sardiniia na jiných místech italského pobřeží aneb mají být vystaveny, jsou projektovány ještě stanice v Marokku při průplavu suezském, na Maltě a na Krétě. Lodi. plující Středozemským mořem, budou tudíž moci kdy- koli vejíti v telegrafický styk s ostrovy a s pevninou. Společnost Marconiova vyjednává nyní též s portu- galskou vládou ve příčině zřízení stanic na Azorech a v Madeiře. Stanice na Azorách má sprostředkovati spojení s loděmi plujícími do Severní Ameriky, sta- nice na Madeiře pak s loděmi plujícími do západní Afriky a Jižní Ameriky. = Černoši vyhrožují. Z Washingtonu, 27. ledna. Z dozoru »Ofro American League« konala se dnes valná schůze černochů, a přijaty resoluce, v kterých se s vděčností uznává náklonnost presidenta Roose- velta k černochům a vyslovuje se mu dík za to, že jmenoval několik černochů spolkovými úřadníky. Je- den z řečníků pravil mezi jiným: »Poslední dobou jsme se něčemu přiučili a budou-li se i nadále na našich soukmenovcích páchati podobné hanebnosti, jako se děje nyní, tak se náš lid vzbouří a na jihu dojde k hroznému krveprolití. — Vzbouříme se, ne- ustanou-li běloši na jihu černochy utiskovati. Naba- žili jsme se již podobného jednání a abychom svá práva uhájili, chopíme se zbraně a své nepřátele rozdrtíme.
Marconiův Dei Černoch Roos Londýn Řím Maroko Kréta Madeira Azory severní Amerika Afrika jižní Amerika Washington Mont Mario Marconiov Ofro American League
9 article Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze. Dne 13. března 1903: Sperková Anna, vdova po řediteli měšť. škol, 69 roků, 50—II. Hněvkovský František, býv. jirchář, 65 roků, 278—II. Řeháček Alois, majitel xylografie, 72 roky, 1122—II. Steinin- grova Karolina, dcera dělníka, 6 roků, 54—VII. Pí- šova Milada, dcera zámečníka, 8 měsíců, 126—VIII. Lefova Marie, služka, 67 roků, 501—VIII. Geyerova Františka, býv. komorná, 27 roků, 6—III. Bartoš Vá- clav, syn pekaře, 10 měsíců, 4—VI. Komárek Josef, syn zřízence dráhy, 14 měsíců, 88—VII. — Ve vše- obecné nemocnici: Hofbauer Jindřich, zlatnický pomocník, 61 rok. Koubková Anna, manželka řezníka, 23 roky. Procházka František, rukavičkářský pomoc- ník, 59 roků. Šváb Josef, dělník, 26 roků. Tichá Anna, dělnice, 49 roků. — U Milosrdných sester: Asperin Jan, pekařský pomocník, 60 roků. Pondělíčko- vá Marie, vdova po dělníku, 85 roků. — U Alžbě- tinek: Buřilova Anna, dělnice, 17 let.
František Řeháček Milada Geyerův Bartoš Komárek Josef Koubková Anna Marie Praha Sperková Anno Lefův Marie Hofbauer Jindřich Tichá Anno Asperin Jan U Alžba Buřilův Anno
10 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Ve čtvrtek 19. března. 146. hra v předpl. (2. čtvrtka.)
Král Praha národní divadlo
11 article
Monna Vanna. Hra o třech dějstvích. Francouzsky napsal Maurice Maeterlinck. Přel. Marie Kalašová. Režisér J. Kvapil. OSOBY: Guido Colonna, velitel pisánské posádky, J. Seifert. Marco Colonna, Guidonův otec, Fl. Steinsberg. Prinzivalle, vojevůdce ve službách Florencie, E. Vo- jan. Trivulzio, tajný vyslanec republiky ftorentinské, K. Želenský. Borso, Guidonův poručík, F. Matějov- ský. Toreilo, Guidonův poručík, J. Rélink. Vedio, Princivallův tajemník, E. Focht. Giovanna (Monna Vanna), choť Guidonova, H. Kvapilová. — Lida zbrojnoši. První a třetí dějství v Pise, druhé před branami města. Děj koncem XV. století. Po prvním i druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o 1/210. hod.
Monn Mauric Maeterlinck Kalašová J Kvapil Colonna J Seifert Guidonův Steinsberg K Želenský Toreit J Rélink Princivallův E Focht Giovanna H Kvapilová Florencie Guidonův Matějov Pisa Lido zbrojnoš
12 article Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově. Ve čtvrtek 19. března. Začátek o 7. hod. 63. hra v předplacení (čtvrteční). Pohostinshá hra pí. Mař. Zieglerové. Pasť na muže. (Les Fetards.) Vaudeville o 4 jedn. Napsali A. Mars a Al. Henne- quin. Hudbu složil V. Roger. Přel. V. Táborský. 6335 Režisér J. Kubík. Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka v Praze a Kotka na Smíchově, Kinského tř. č. 26. na Král.
Ziegler A Mars Al Roger V Táborský J Kubík Urbánek Král Smíchov Henne Praha Švandův divadlo Les Fetard
13 article Pištěkovo lidové divadlo vnhraneo
Pištěkovo lidové divadlo vnhraneo Začátek o 7. hod. Ve čtvrtek 19. března. Lidové představení za poloviční ceny. Po deváté: Ben-Hur. 6317 Výpravná hra o 9 obrazech s předehrou. Dle Walla- ceova románu napsal Otto Faster. Zejtra je lidové představení. Po desáté : Ben-Hur.
Hur Wall Faster Pištěkův lidový divadlo
14 article Zámek de Croixmare.
Zámek de Croixmare. Na zámku de Croixmare, dne 16. srpna. Nejdražší matinko, — to jsme měli škare- dou plavbu! Nebe bylo bez mráčku, ale takový vítr byl, že všichni se roznemohli, tak nebyla žádná zábava. Anežka se změnila v zuřivou Francouzku, jakmile jsme přistáli v Dieppu a vůz byl plný mrzoutů, kteří nenechali ani okénka pootevříti; ale Jean čekal na nás v Paříži. Shltli jsme trochu jídla v restauraci a pak jsme zastihli vlak do Vinautu. Jean vypadá velmi dobře, ale hrozně vážně. Každý může hned říci, že jest ženat, aniž by se podíval na jeho snubní prsten. Jest zdvořilý a neustále započínal rozhovor ve vlaku a ježto lokomotiva funěla a supěla, byla jsem nucena říkati neustále »Pardon?« a tak to bylo skoro obtížné. Myslím, že se velice změnil od svatby — počkejme — bude tomu asi osm let, protože mně bylo tehdy devět; stěží jsem se na něho upamatovala. Kmotřinka nás očekávala v síni, když jsme přijeli. Zámek de Croixmare jest pěkný, ale jsem ráda, že ne- jsem Francouzkou. Byla to snad nejparnější noc v letoš- ním roce a v celém domě ani větřík neprofoukl, všecky okenice byly zavřené a záclony spuštěné. Héloise si šla lehnouti, mělať migrénu, jak mi vysvětlila kmotřinka, ale Victorina byla přítomna Vyrostla patrně a vypadá o mno- hem více, jak o pět let starší nežli já. Neměli salonních úborů, ba ani ne čajového a vypadalo to divně. Madame de Croixmare zdá se býti drak! Nedovedu si představiti, jak mohl chudák tatínek tak naléhavě žá- dati, abych měla takovou kmotru. Má úplně bílý obličeja
jít Croixmare Anežka Jean Francouzka Victorin Paříž
15 article
limu »zlatoušku« a neustále jej poklepává a hladí a on vypadá tak hloupě a kdybych já byla mužem, protivilo by se mi, nechati se takto ohmatávati, musí si připadati jako otřený hrozen. Mrs. Westawayová držela u sebe lorda Valmonda po dobu předvádění a potom jej vzala s sebou na jezero, kdežto my jsme hráli kroket. Lady Bobbová šla rovnou do svého pokoje, sedlasi k oknu a chvílemi pokřikovala, radíc lordu Jiřímu, který hrál se mnou. Když jsme dohráli, vedla mne lady Westa- wayová podívati se na sklenníky a tam se k nám při- pojil starý plukovník Blake a lord Valmond, nevím jak se odtrhl od Mrs. Westawayové! Jana Roosová povídala, že by se Mrs. Smithová zbláznila, kdyby zde byla. Tázal se mne, proč jsem tak spěchala napřed, když jsme se vraceli z výstavy, že chtěl, abych já s ním šla na jezero, ne Mrs. Westawayowá. Když navrhl, aby se tam šlo, díval prý se na mne, ale já jsem si toho nepovšimla a tak byl nucen jíti s Mra. Westawayovou, když se nabídla, že půjde; jsem prý velmi nevlídná a nepřívětivá. Řekla jsem mu přímo, když o mně má takové mínění, že se mnou vůbec nemusí mluviti, že o to nedbám. Koukali jsme chvíli na sebe jako divoké kočky. Měl jistě chuť udeřiti mne a já bych ho byla nejraději poškrábala, leč v tom lady Westawayová změnila rozhovor, tázalať se mne, tě- ším-li se na svou návštěvu ve Francii (jak každý zná záležitosti jiného!) Pravila jsem, že se mi tam snad, doufám, bude líbiti a že jedu příští týden. Lord Valmond ihned nastražil uši a pravil, že asi tou dobou zaskočí do Paříže, ježto odjíždí do Skotska až v září, a že mu snad dovolím, aby mne po cestě opatroval. Řekla jsem mu, že nevím, který den jedu, nejpíše v sobotu, a ježto jedu v pondělí, matinko, tak se nemůže přihoditi, že by- Jeii zprávy.
Valmonda Bobbová Jiří West Blake Valmond Westawayová Roosová Smithová Francie Paříž Skotsko