1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 16. února 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. linty
předplání sei
v Praze v adnínistrani
na měsje
za čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvejí čonáikou
na měsíe
na čtot 14a . . . . 7 K 50h
ve slialkáckt
na měte . . . . . . 2 K B0 k
Pešton:
n n. . . . . 2 K s0
s dvojí zásllkeu
a měst
ntvr t. . . . . K e
Praha
5
article
Ústavní konflikt v Anglii?
Ústavní konflikt v Anglii?
Trůnní řeč, jíž byl v úterý zahájen an
glický parlament, ohlásila těmito slovy po-
čátek akce vládní za účelem změny posavad-
ního poměru obou sněmoven: »Vážné otázky.
kteréž zasáhly do činnosti naší parlamentn
soustavy, vznikly z neblahých neshod mezi
oběma sněmovnami. Mojí ministři vzali tuto
důležitou záležitost v úvahu s úmyslem, aby
rozřešili tuto potíž.«
Trůnní řeč má tu na mysli zvláště dva
návrhy zákonů, dolní sněmovnou schvále-
ných, ale sněmovnou lordů jednak změně-
ných, jednak naprosto zamítnutých. Prvý
návrh se týkal školství, kterýž horní sně-
movna v hlavních jeho zásadách zvrátila
v opak, druhý návrh zákona pak se týka
odstranční plurálních vot (více hlasů) voleb-
ních. Kdežto tento druhý zákon směřoval
k odklizení voličské nerovnosti, zamýšlelo se
zákonem školním odkliditi jednostranný dozor
školní církve anglické, jejž těžce nesla ostatni
četná náboženská vyznání. Oba zákony byly
tedy výrazem snah svobodomyslných a demo-
kratických a zmaření jejich horní sněmovnou
pokládá jak nynější ministerstvo liberální tak
většina dolní sněmovny za neodůvodněné
zkracování zákonodárné činnosti. Vždyť již
v době Cromvellově, r. 1648, přijata byla
resoluce, že jest sněmovna poslanců zástup-
cem rozhodující vůle národa a že její usne-
sení nabývají platnosti zákona i bez soublasu
sněmovny lordů Třeba že tato resoluce se
v plné míře nikdy neuskutečnila, přece jen
uznává ústavní právo anglické za přední zá-
sadu, že horní sněmovna v otázkách zákono-
dárných má ustoupiti sněmovně poslanců
ba od konce 17. století přísluší dolní sně-
movně výbradně právo stanoviti rozpočet
statní a ona byla také vždy působištěm nej-
zdatnějších mužů anglických
Anglie
dolní sněmovna
horní sněmovna
6
article
Jinak anglický národ srovnával se
soustavou dvojí sněmovny, vida v horní sně-
movně jakési lesklé zakončení svého spole-
čanského ústrojí. Přes četné jinak srážky
v minulosti mezi dvěma sněmovnami při-
držovali se Angličané houževnatě této dvojité
soustavy, jež zachovala sněmovně lordů pravo
vela. Zejména to byla otázka postavení Irska.
při jejíž řešení horní sněmovna svého veta
užila, posledně v r. 1893 proti Gladstonovi.
způsobivši pad jeho
Podivnou shodou přichází nynější vláda
i v nynějším sporu se sněmovnou lord
s úmyslem podati nový návrh i ve příčiné
Irska, obnovujíc takto po sedmnácti letech
pokus o samosprávu Irska (homerule)
Známo jest, že Gladstonova snaha, za-
vésti v Irsku samosprávu, způsobila ve straně
liberální roztržku, a že tak zvaní unioniste
z ní vystoupili a tak pád Gladstonův urych-
lili a na leta stranu liberální oslabili.
Ve příčině Irska obsahovala úterní
trůnní řeč toto místo: »Vaše pozornost bude
obrácena k opatřením, směřujíeím k dalšímu
pověření národa irského s hospodářstvím ve
vlastní zemi a i k jinakému zdokonalení
soustavy vládní v jeho administrativních
i finančních záležitostech. Také budou po
dány návrhy o reformě universitní výchovy
v Irsku, při čemž doufám, že budou odstra
něny překážky, které jak dlouho zdržovaly
vývoj vyššího vzdělání v této zemi«.
Ani z trůnní řeči, ani z projevu před
sedy ministerstva Campbella-Bannermana,
k ní se vztahujícího, není jasno, jak daleko
vláda jak proti sněmovně lordů tak v otázee
postavení lrska pustiti se míní Útočil sice
ostrými slovy na horní sněmovnu, nazývaje
její chování »nebezpečným, znemravnujícím
Angličan
Gladstone
Gladstonův
Campbell
Bannerman
Irsko
dvojit sněmovna
horní sněmovna
7
article
a vzbuzujícím nedůvěru«, ale jinak nedal na
jevo, že by chtěl působiti na její složení neb
další trvání, označiv pouze, že zamýšlí upra-
viti vzájemný poměr obou sněmoven. To vy-
kládá se tak, jako by chtěl obmeziti právo
veta sněmovny lordů, pouze na dobu jednoho
parlamentního zasedání.
Se strany radikálnějších živlů dolní sně
movny se však míří na samo trvání sně
movny lordů, jež čím dále tím více se stává
majetkem plutokracie a přestává být
ochraňkyní statních a národních tradic an
glických.
Co pak se týče postavení Irska, zamýšlí
prý vláda poskytnouti mu samosprávu »po-
dobnou samosprávě osad«. Zejména hodlá
prý zříditi zvláštní irskou radu, v níž
by vedle členů vládou jmenovaných zasedal
i volení účastníci, a kteréž by přísluše
i určitý vliv v otázkách administrativních
a finančních.
Konservativní kruhy staví se již nyníco
nejrozhodněji proti záměrům vládním, a není
tudiž pochybnosti nijaké, že se rozpoutáv
Anglii tuhý zápas, v němž ovšem různo-
rodost obou sporných otázek nebude přispí-
vati ke sjednocení veřejného mínění, zvláště
narazí-li irský projekt na odvěkou nechut.
jakáž Angličany ve věci té ovládala i vůči
státníkům tak vynikajícím, jako byl Gladstone.
Vyskytují se proto i domněnky, že ny-
nější ministerstvo anglické spojením obou
otázek připravuje si pouze záminku — pro
připadné své odstoupení.
Angličan
Gladstone
Irsko
Anglie
8
article
Ukazuje se na to, že lid anglický v ny-
nějším okamžiku není proniknut takovou ne
chutí ke sněmovně lordů, aby opravdově
chtěl prověstí zápas proti ní do všech dů-
sledností, jakož i na to, že nynější mini
sterstvo nepoužilo nejvhodnějšího okamžiku,
aby se odvolalo k národu vypsáním nových
voleb, jakýž se mu naskytl ihned, když
sněmovna lordů zmařila oba populární na-
vrhy: školní a volební. Tu by veřejné mi
nění bylo mohlo se vysloviti rozhodně a jed
notněl
Nynější spojení obou otázek, upraven
vzájemného poměru sněmoven a jakési samo-
správy Irska spíše zápas o školu a odstra-
nění více hlasů při volbách staví do pozan
a tím účinek odporu horní sněmovny na ve-
řejně mínění seslabuje.
Odhodlá-li se proto ministerstvo dle po-
stupu zahájené akce proti horní sněmovně
a v olázce irské odvolatí se k voličstvu vy-
pšáníi nových voleb, bude výsledek jejie
dosti pochybným.
Při loňských volbách lednových dobyla
strana liberální vítězství, zejména mocným
přítokem odpůrců agitace Chamberlainovy
proti neporusené zásadé volné tržby
kteráž jest předním člankem hospodářské
víry Angličanův. Ale žádná z nynějších obou
sporných otázek nebyla tehdy předložena vo-
ličstvu, takže dle zvyklosti anglické nemohou
se pokládati za ústavní důsledek minulých
voleb, a není jisto na kterou stranu by se
obratily ony živly, jež hlasovaly s vládouz
důvodů hospodářských.
Proto zůstává nejasno, zahajuje li ny-
nější ministerstvo ústavní konflikt se sně-
movnou lordů, aneb zda si upravuje zá-
minku k odstoupení, jež v Anglii vždy vzniká
z otázek — vnitřních.
Chamberlainův
Angličanův
Irsko
Anglie
9
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 15. února. (Ze sněmu halič
ského.) Hatičský zemský maršálek, hr. B
deni, vyložil ve včerejší zahajovací řeči celý
program prací, jež má vyříditi ještě v dosavad-
ním složení sněm, jehož pravomoc vyprší kon-
cem tohoto roku. Vedle různých otázek hospo-
dářských (železničných, úpravy vodních toků
atd.) zemský výbor předloží sněmu návrh na
úpravu učitelských platů, jímž se ná-
klad na národní školství v Haliči zvýší okrouhl
o tři miliony korun, a jenž má lákati do služby
učitelské četné inteligentní síly, které se pro ne-
patrný plat školy dosud vzdalovaly. Druhá důle-
žitá předloha zemského výboru týká se z mě ny
zemského volebního řádu, kterou se
městským volebním okresům přidává osm man-
dátů a nově se zřizuje všeobecná kurie
s 10 mandáty, v níž však mají voliti pouzet
občané, kteří nemají volebního práva v žádné
jiné kurii. Tento návrh sotva však bude vyřízen
v nynějším zasedání a místodržitel hr. Poto-
cki ve svém proslovu přímo poukázal, že vláda
jest ochotna svolati haličský sněm ještě k něko-
likanedělnímu zasedání na podzím, aby se sněm
v onom posledním zasedání mohl věnovati vý-
hradné volební opravě, kteráž jest nezbytna už
proto, že nové sněmovní volby dle zastaralého
volebního řádu konány býti nemohou. Z řeči
maršálkovy zatím nevysvítá, navrhne-li zemský
výbor i pro Halič konečně také volby přímé
tajné, neb setrvá-li na dosavadních volbách ne-
přímých, při nichž panující strana může pomoc
vládních komisařů snáze působiti svým vlivem
na voliče, než při volbách přímých.
Praha
Halič
10
article
Kromě návrhů zemského výboru ohlášeny
v prvé schůzi dva významné pilné návrhy
jeden se strany polské, druhý se strany ruské.
Nynější vůdce krakovských stančiků, dr. Mich.
Bobrzyňski, podal pilný návrh na refor
mu haličské zemské školní rady
učitelských ústavů ve smyslu, rozšiřujícím
zemskou samosprávu a ohlásil další pilný ná
vrh, týkající se užívání jazyků v úřadech samo-
správných. Dle návrhu Bobrzyňského zemské
školní radě má býti vyhrazeno právo j meno-
vati v Haliči učilele středních
škola při obsazování míst ředitelských navrho-
vati ministerstvu terno. Pokud se týče u či tel-
ských ústavů, mají jich učebné plány být
sestaveny tak, aby jedny ústavy vzdělávaly
učitele skolbecných vesnických, druhé učitele
škol městškých.
Druhý pilný návrh, jejž podali ruští po
slanci Olesnický spolu s metropolitou h
Šeptyckým a biskupem Čechovičem
týká se zřízení ruské university.
Poněvadž nodávné výtržnosti na lvovské univer
sitě vymáhají zlepšení poměrů na universitě
odstranění příčin takových výtržnostt, žádá se
aby sněm uznal potřebu zvláštní university růské
ve Lvově, dokud pak nová universíta nebude zří
zena, má se při universitě polské zříditi dosta-
tečný počet stolie ruských a ve vnitrním úřado-
vání má se uznati rovnoprávnost ruského jazyka
s polským. Konečně se v pilném návrhu žádá.
aby se vyšetřování se zatčenými ruskými stu
denty provedlo co nejrychleji a přesně dle plat
ných zákonů.
doktor
Mich
Halič
Lvov
h Šeptycký
11
title
Politické zprávy zahraničně.
12
article
V Praze, 15. února.
Praha
13
article
Volební úvaha z Ruska.
Volební úvaha z Ruska.
Z Poltavy, 29. ledna. (Pův. dopis »Nár
Listů«) Až budete číst tyto řádky, otázkave
příčině složení budouci gosudarstvenné dumy
bude už asi rozhodnuta. V jistém smyslu po-
važují tuto otázku rozhodnutou už nyní, ba
dřive ještě, než začaly volby volitelů. Sila ka-
detské strany nemůže být jedním rázem zlo-
mena, ale kadeti budou oslabenil a co hlavního,
dnešní kadeti nebudou podobni lonským
Pod čerstvým dojmem jedva uzavřeného
vhanebného« míru, všeobecných stávek, drob-
ných revolt mezi selským lidem a ve vojště ka-
deti považovali se za titany a myslili, žes
mohou dovolit všechno. Dnes budou skrom-
nější. Tím ovšem nemíním říci, že tak brzy
dostaneme se na normální koleje.
Každá chyba v politice se mati a u nás
nadělalo se těch chyb, pohříchu, příliš mnoho.
První, může se říci historická chyba byla
učiněna, když hr. Vítte brzy po 17. (30.) říjnu
zval do svého kabinetu (prvního ruského kabi
netu!) vážné representanty zemských sjezdů.
Šipova, kniž. Trubeckého a j. a tito pod růz-
nými vytáčkami vstoupení do kabinetu se
odřekli. Jednalo se o detailné vypracování svo-
bod, ohlášených 15. října a to přece nemohl
být vzneseno na staré byrokraty, nejednou od-
souzené v carských manifestech. S takové úlohy
mohli být jenom mužové, mající za sebou sym-
patie lidu a když tito byli vyzváni k práci
zařízení, jichž se sami domáhali, odřekli. Tim
byl hr. Vitte, původce manifestu 17. října, de-
savouován a jeho pád byl jenom otázkou času.
Trubecký
Tim
Rusko
Poltava
14
article
»Svobody« spaly tvrdý sen, nespokojenost
nad tím, že se nikdo nezabývá propracováním
»svobod«, rostla. Nebýt zmíněného odřeknutí
zemců, sotva by as bylo došlo k moskevským
barrikádám, kronštatskému povstání atd.
Druhá veliká chyba bylo rozštěpení konsti-
tučníků dříve ještě, než upevnili politické svo-
body. Příčinou toho byli pouze a jedině ka-
deti a v tom leží jich tragická vina.
Připoutavši k politickému programu nacio-
nalisaci půdy a jiné postuláty socialistické
vůbec zakoketovavší s našimi socialisty, a s druhé
strany neobmezivši se rozšířením samosprávy
zavedením zemstev tam, kde jich dosud nebylo.
kadetská strana učinila veliký rozbroj uprostřed
tábora, poctivě domáhajíeího se politiekých práv.
Rozšíření práv zemstev, to by si tak aa
všichni dali libit, ale hlásat beodkd adno
politickou autonomii všem ruským náro-
dům, to byl mnohým přiliš silný lék. Sam
kadeti se toho potom zalekli, osekávali to své
učení o autonomii, až konečně spustili se n
takovou autonomii, jako prý mají —. v Če-
chách.
Ale rozbroj byl už hotov. Svým milisko
váním se socialisty v dumě a zároveň svou při-
krou nevraživostí k mírnějším živlům, majícím
takové zasloužilé zástupce, jako hr. Gujden
Stachovič, rozkol dovrsen.
Pozoruje všechno kolem do kola, mámz
to, že přičinou všeho zla je ta okolnost, že ve-
lice učení pánové z tábora kadetů upadli v tu
též chybu, již vytýkají nenáviděným jimi byro
kratům. Za zeleným stolem svých kabinetů vy-
mýšlejí všelijaké krásné projekty na prospěeh
lidu, ale toho lidu neznají. Následkem toho
jednou své síly podceňují, podruhé přeceňují.
Svoboda
Sam
Gujden Stachovič
15
article
Majíce intaligenci za přiliš slabou, aby mohla
povalit zeskandalisovaný dřivější režim, zachtéli
pohnout masou temného lidu. Po příkladu zná-
mého čarodějského učedníka nahůzeli do lidu
hesel a slibů, až jim samým bylo z toho horko.
Později zas, v plném pocitu svě síly a vlivu n
lid, odpověděli na rozpuštění dumy výzvou k ne-
placení daní a neodvádění nováčků a utržili
úplné flasko. Když vláda byla v neurčité
strachu a očekávání, co vyjde z rozehnán
dumy, kadeti svým viborgským manifestem po-
mohli ji k lacinému a úplněmu vítězství. Dne
vláda, i kdyby prošla ohromná většina kadetů
má posici, díky těmto svým milým a umělým
protivníkům, mnohem pevnějšl.
V každém případě rozkolem, způsobeným
zahráváním kadetů s krajními živly, věc svo
body nezískala.
V tom stadiu, v němž se nyní — a ještě
i dlouho polom — nachází vnitřní politika ru-
ská, bylo by pro mírný vývoj a svobodu daleko
líp, kdyby u nás byly pouze tři strany : tábor
konservativeů z prava, tábor socialistů z leva
V drobném prodejíi
ranní číslo o zobě . . . za 8h
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve úlialkách na venkovš:
rannt číslo. . . . . . . . 10h
odpolodaí . . . . . . . . 4b
Inserát
platil se hotově napřad.
Tředplacení a Inserty přijímá sdmi l
strace v Marlanské ulici č. s.
Tam nacházejí aa též redakce
Ulskárna u ezpedice „Národnish Listů-
Rukopiay se novraceji.
Marlanský ulice
Ulskárno
16
article
uprostřed silná konstituční strana, jež spojovala
by všechny odytiny mírných pokrokovců. Vláda,
udělavší už nad starým režimem kříž, musila by
se volky nevolky opírat o živel konstitučný
musila by být pokrokovou, kdežto při nynějšl
rozeštvanosti myslicí části obyvatelstva má mo-
žnost potírat jeden směr pomocí druhého.
I jinak dosáhli kadeti špatných plodů své
taktiky. Kde je jen poněkud silnější živel so-
cialistický, kadeti uzavírají s ním spolek k vůli
volbám, kd žto strany kadetům mnohem bl žšl,
chtějí-li se uplatnit, jsou nuceny opírat se o vý-
střední pravou stranu.
Utvořilo se ovzduší nezdravé, pro opravdo-
vou svobodu záhubné, začíná bujet politická
demoralisace. A není silného národního tribuna,
který silou svého ducha, váhou svého slova do-
vedl by ukázat východ z labyrintu, do něhož
jsme zubředl.
F. Kovařik.
F Kovařik
17
article
Přelíčení pro aftentát na Stolypina.
Dne 11. t. m. v Petrohradě, v tajném po-
sedění vojenského okružného soudu, konalo se
tajné přeličení pro pumový attentát na před sedu
ministerstva Stolypina v jeho dáči na Lékárni-
ckém ostrově. Vlastní pachatel zahynul při atten-
tátu. Jako účastnice jeho zločinu vypáťrány
álechtična Klimova a kupecká dcera Terenťjeva,
a pro to účastenství byly souzeny.
Obě obžalované uznány vinnými a vynesen
nad nimi ortel smrti pověšením. Avšak pomocnik
hlavního velitele petrohradského vojen. okruhu,
gen. Gazenkampf, jemuž byl rozsudek dán ku
potvrzení, změnil trest smrti v trest doživotní
roboty v dolech.
Pověsti o krisi francouzského kabinetu
se opět rüzšířily z pařižské bursy. Nedávno se
již vyskyti náhlý konflikt mezi Cléme n-
ceauem a ministrem kultu Briandem pro
neshodu v přičině provádění rozlukového zá-
kona. Ale věc byla snadno vyrovnána. Teď se
zase vynobily podobné pověsti. Ale oficišlně
byly dementovány a konslatováno, že mezi
oběma ministry panuje nejlepší dorozumění.
Briand navštvil ve čivrtek Clémenceaua, jenž
leží nemocen, ale přiští týden opět se hodla
vrátit do svého úřadu. Avšak v kruzích parla-
mentních se věří, že krise co nevidět propukne.
Odpor proti novému zákonu o dani z přijmu,
navrženému ministrem Caillouxem, je tak
velký, že mnozi politikové chtějí poraziti mini-
sterstvo, aby znemožnili daň z přijmů. Že ne-
panuje ve většině nálada přiliš příznivá, tomu
nasvědčuje, že včera utrpěl Briand v senáte
porážku, ovšem nepatrnou. Zákon o shroma-
ždovacím právu byl proti jeho radě vrá-
cen většinou o 40 hlasech komisi, aby byly
změněny některé nejasnosti. Mezi kandidáty no-
vého kabinetu jmenují se Rouvier, Mille-
rand, Briand a Etienne.
Stolypin
Klimův
Terenťjev
Briand
Clémenceau
Etienne
Petrohrad
Millrand
18
article
Německo a Anglle.
Německo a Anglle.
V Linci vyšla anonymní brožura » Německ
a Anglie«, jež má vzbudit mezi Němci postrach
před Velkou Britanií a povzbudit je, aby sesílili
své loďstvo válečně., Autor patrně přehání
fantasiruje. Dovozuje, že mezi A nglií a Ně
meckem panuje nesmiřitelná zášt
a že Německo musí býti připraveno na srážku.
Boj se ovšem odbude na moři. A tu anony mní
pisatel líčí strašlivé následky, jaké bude miti
pro Německo porážka, jež je neodvratná, ne-
zmohutní-li námořní síla německé říše. Hned
po první prohrané bitvě námořní musí “ Ně
mecko, tvrdí autor, odstoupiti Anglii své ob.
chodní a vojenské loďstvo, vzdáti se Šlesviku-
Holštýna na prospěch Dánska a přenechati Kiel
Angli. Příčinu, proč Anglie musí udeřiti na
Němec
Angl
Německo
Anglle
Linec
Anglie
Velká Británie
Šlesvik
Dánsko
Kiel
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Excelsiorí
Píše B. Viková Kunětická.
Vážená interpretka theorií o dramatickém
umění dovolí, abych s ní zapolemisovala, ačkoliv
její věty znějí tak přesvědčivě a šťastně, že
nepotřebují ani dokladů ani obhajování
Ale — rozhodně vzbuzují revoltu v duši,
která nezabývá se theoriemi, ať jsou již jaké-
koliv. Tim méně theoriemi v umění, jež jes
pro nás všecky čímsi neprozkoumatelným a zá-
hadným, jakmile nesnažíme se je formovati do
pravidel našeho dneška, který má pravidla pro
všecko na svělě.
A zde právě v článku paní Laudové- Hot-
cové jest veliké nebezpečí lichých předpokladů.
které s uměním nemá pranic společného.
Ovšem zase jen dle měho soudu, který vznike
nepochopitelnou revoltou, způsobenou jejími
theoriemi.
V jejím článku jsou takové výtečné po
krny, ujišťování a tolik jasných důvodů, že sku-
tečné se zdá, jakoby dnešnímu hereckému umění
nescházelo nic jiného — jen znalost jazyků,
studie vzorů, cestování, sečtělost a trochu škol-
ského vzdělání. Nic skutečně již nechybí: jen
nový Svatobor pro herce, neboť cestování za
pomoci Svatobora pro spisovatele se tak výtečn
umělecky osvědčilo. Tim, že pozastavuji se
těchto předpokladů s nádechem ironie, nech
nikterat zmenšovati význam cestování z ohledů
zdravotních, sociálních, národních, kulturnícha
konečně i z ohledů studijních.
Ale význam cestováni, pro tvoři vost, která
rozhodně a na prvním místě umění podmiňuje
— není tak veliký a nutný, jak by se při
thepriích dneška mohlo mysliti. Neboť umění
nespočivá v naží disciplině, ani v našich po-
zna tcich. Umění vyvírá a schvacuje.
B Viková
Lauda
20
article
Toto poznání jest tak důležité, ale zárovei
tak nepřistupné, že čím více o né usilujeme, tím
více před námi zaniká.
Již tím, že hodlám proti theoriím paní Lau-
dové postaviti jakési eredo svých názorů, do-
pouštím se nové chyby a nových theorií.
Ale proto přece musím říci: dramatické a tím
tedy i herecké umění dneška stůně hroznou ana-
lysou a hrozným puntičkářstvím. Neustále jde
o jakési krystalky, o jakousi čistotu, o tvrdos
drahokamů, o světelné efekty děmantů a pravdi
vost pojmenování a odrůdy a o výhodné umístění
Při tom to, co je vlastní silou umění, to
proudné, stihující a vášnívě tryskající úplně se
stalo zbytečným, ač byla-li kdy doba, kdy to zby-
tečné nebylo.
Z romantických afektů násilného vypětí hlasů,
scén, nemožných postav, nemožných výkřiků do-
spěli jsme k ctihodnému umění malých povin-
ností, jimž jsme dali jméno životnost a pravda.
Lau
21
article
Vzali jsme život z budoirů, z ložnic, z kuchyní.
ze zahrad, z komptoirů a řekli jsme si: zde je
život a nikde jinde. Zde je pravdivá jeho krása
a zde jeho poznání. Není jiného života než ten.
který žijeme tváří tvář svým povinnostem, svým
bolestem, radostem a zákonům. Hlavně: záko
nům! Av souzvuk s tím vším zladili jsme umění
nejen herecké a vůbec dramatické, ale i uměn
výtvarné a literární. To zladění nabylo takového
významu, že život na jedné straně a umění na
straně druhé staly se skoro zbytečnými. Na zla-
dění záleželo, zladění barev, pohybů, slova, scěn
Duši uložila se přísná diseiplina a kalego-
rická pravidla: až polud a ne dál! Smíš trpět
do té míry, smiš se bouřit do jiné, smiš milovat
tak, aby to bylo lze vyjádřit v přihodnou dobu
Konečně smíš zapřit všecko, co je v tobě vrou-
cího, žhavého, nepřipraveného anebo radostného
Neboť to jest čistě tvá věc, ne věc života a umění,
jež musíme spojiti v umělecký souzvuk.
A tak se stalo! Naší umělci všech možných
odborů zatarasili vchody do vlastních hlubin, od-
kud eítili možnost vílězného ohně — a začal
Duša
22
article
zlaďovat. Vzali život z budoirů, komptoirů atd.
a oduševňovali jej požadavky moderního umění.
Nikdo z nich se neodvážil vzkřiknout: Trpím
tím! Vzpouzím se! Umírám tím! Nikdol
Psaly se delikátní role, které se deli
kátně hrály.
Ta delikátnost stala se neuprosným knutem
pro divochy, extremisty, pro bytosti se žhavým
hlasem a zoufalým citěním. — A ne dosti n
tom: tvořily se theorie. Čím dál tím určitějši.
nezvratnější a posupnější. Theorie ovládla umění
docela. Dnes jsme tak daleko, že umění jest
živo jen z theorií a z ničeho jiného.
To jest: umění stalo se řemeslem. Neo
volatelně a bez záchrany.
Právě dramatické umění je toho nejlepším
svědectvím, snad proto, že je to umění nej
populárnější a nejsrozumitelnější. Upadá. Ta
docela za bllého dne, před zrakoma všech vadne.
neboť nesneslo theorií na úkor svého poslání
které jako zvon má mluviti k srdeím tisíců
tisíců, bez ohledu na to, zdali jsou analfabeti
anebo zdali jsou diplomováni veškerou možnou
kulturou.
23
article
Ještě dnes udržuje se osvědčeným lékem
klasicismu, pak dekoračními náplastěmi a — —
krkolomnými přemety Oscara Wilda, který při-
vlečen jako poslední oživující vstřík do nemoe-
ného srdce — nevnímavého publika. Ostatn
všecko: Gorký, Hauptmann, Halbe, Francouzové,
Španělé, Angličané leží mátožně na scéně a —
neslibují život ani smrt. Zbývá jediný Ibsen,
který snad právě tím strašlivým slaďováním trp
dosud nevinně a bolestně, neboť v něm byl úžas
a výkřik a otřesy, o jakých se nám bezpochyby
dosud ani nezdá — scénicky i herecky.
Mohlo by se namítnouti, že mluvím o dra-
matické literatuře a ne o hereích, o nichž přece
tak důvěřivě rozepsala se paní Laudová. Al
jest to pochopitelno. Musím nutně sloučiti ne-
rozlučně dramatického spisovalele s dramalickým
umělcem, neboť ta nerozlučitelnost jest, ačkoliv
byla by i zde radostná jakási volnost, na které
Wild
Gorká
Hauptmann
Halbe
Francouz
Španěl
Angličan
Ibsen
Laudová
Al
24
article
by právě berec mohl budovati své pronikavé.
tvořivé a skutečné umění. Méně respektovat
autora a jeho mínění. Neboť autor jest jen in-
formační stanici a ničím jiným. Poskytuje ja-
kousi záruku, látku a nie jiného.
Dovedeme si představit, čím by se rázem
stalo herecké umění, kdyby nepředpokládalc
zodpovědnost a spoluručenství? Dovedemesi
představit to uvolnění duše a rozkoš tvoření
Ale ne, zde jsou theorie: vzory, studie, naprostá
oddanost k autoru, disciplina až po uši a to ne
disciplina vlastní autokritiky a vlastního svědo-
domí, ale disciplina vojenské dresury, která
mačká jim hlas, zdržuje pohyb, ovládá úsměv
odměřuje krok a která naučila je hazardovat
s obličejem až k nemožnosti.
Ptám se paní Laudové: nalezla ona, kterou
vlastně jsme dosud nikdy nepoznali, na-
lezla jedinou chvíli, kdy by byla mohla vyříci
svou duši? Cítila se d oma ve všech těch rolích
které ani z daleka nedotkly se hlubin jejího ci
tění i po tom všem, když naučila se jazykům
když studovala, četla a pronikala své úlohy až
nevím do kolikátých kolen rodokmenu? A tím.
že napsala svůj theoretický článek, nespáchala
zradu na svém vlastním přesvědčení, které je
jistě jiné a zářivější? — Nemusí jí býti k smrti
smutno, když jí říkám zde veřejně: nikdy jsme
vás nepoznali! Právě vás, která máte jiné fondy
tvořivosti, než ty, které známe!
Ach, je tak trudno se probíjet k poznání.
My všichni jsme přišli do zmatku názorů a do
zmatku hlasů prorockých. Zde jsme obětoval
něco, tam něco získali a na konec — obětoval
jsme všechno, co bylo naše, ve prospěch doby
A to je to nejhroznější, co může být, slovot
móda! Něco tak dočasného, tak neomluvitel-
ného, povrchního a hrubého i v plášti z aksa
mitu: móda!
Kde vlastně zůstalo umění, v které jsme
věřili jako ve vlastní život? Kde zůstaly naše
a — módy.
Lauda
25
article
sny: dát se, cele se dát, abychom netrpěli ne-
vyřčením?
Jak jinak by musil zaznít článek paní Lau-
dové, kdyby byla jej psala svou vlastní bolestí!
Či ji nemá? Necltí jí? Až se chvěje ve chvílích,
kdy se octne jen sama se svou duší, která je
zmučena poddanstvím?
Snívám o nové době hereckého umění. Je
jině, než bývalo za času paní Sklenářové- Malé,
ale je také jiné, než nynější! Vždyť vlastně he-
rec musí mít kus božství v sobě! On, který po-
dává člověka a jeho duší tak, jak jsou, naze
a bezprostředně! Jak těžko je malíři, sochaři i
literátovi vdechnouti život, jak je to nejisté při.
materiálu, z něhož tvoří: barvy, kámen —
slovo! To slovo, jež není hudbou, aby rozechvělo
a zaplavilo, pokud není vyřčeno nejpovolanější
a nejvyvolenější duší.
Ne theorie spasí naše dramatické uměníl
Ano, rozhodně: mohou naši dramatičtí umělci
vzdělávat se, studovat, cestovat, číst — to vše-
chno mohou, ale na prvním místě ať ponoří se
do sebe. Do všeho toho, co obětovali s bolestí,
co tají s trpkostí a co je naplňuje žárem, chvě-
ním, revoltou a — krásou, když se oddají tomu
nevyslovitelnému, čistě svému a jen svému, co
leží přikrčeno kdesi v jejich bytosti, jako stlu-
mený plamen a jako jediný zázrak života.
To, co je štvalo, zneklidňovalo a hnalo
přese všechno na jeviště, aby mohli říci — nie
jiného jen, aby říci mohlil
Ovšem: celá t. zv. moderní doba leží na
seéně a živoří! Autoři pozbyli síly, anebo ne-
měli jí. Ovšem ze starých klasiků je těžko nově
a závratně tvořit, tak aby láska znepokojovala
až k šílení — — Ovšem.
Ale což, když herec stane se divotvorcem
a vdechne život tam, kde uhasíná? Což když se
vzepře a zalomcuje — dobou?
Snad skutečně právě nyní má větší poslání,
než všichni tušíme-
paní Laudová