Ročnik XXXXIX.

V Praze, ve středu 1. prosince 1909.

Číslo 33í.

Na ranní a večerní listy předplácl se V Praze v administrnci na měslo. . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvoji donáškou na měsle. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K en vo fllálkách na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštout na měslo. na čvrieta : . . . 9 k a s dvojí zásilk u na měsle Ba vrieta: . : : k Bi

Vyjasňuje se Po prvém těmdni obnovené parlamentní činnosti »na zkoušku« pokračovalo se ve včerejší schůzi sněmovny lidové v jednání o dalších pilných návrzích a sice o menši nových školách, ale vlastní zájem a pozor- nost pp. poslancův obracely se spíše ve směru dalšího vývoje situace politické. Skutečnost, že parlamentní rokování o prvé skupině pilných návrhů o národnost- ních menšinách skončilo kompromisem, dle něhož se zvolí k vyřízení příslušných zále- žitostí 52členný výbor, posloužila ke vzpru- žení optimismu, že ještě v průběhu nynějšího téhodne bude uvolněna cesta prvnímu čten prozatímního rozpočtu a tím i utváření no- vých poměrů jak parlamentních tak vládních. Ba v kruzích poslaneckých se mělo na mnoze za jisté, že ve sněmovně samotně již nastala pátečním hlasováním silná změna, a že všecky strany až na malé výminky pronikla odhodlanost dospěti k dorozumění. Národ- nostnímu výboru, který prozatím nemá přesně vytčenou úlohu, prorokuje se dlouhé trvání, vždyť dosud se nikomu nepodařilo šťastně problém národnostních otázek vyří- diti, a ač i dle řeči předsedy ministerstva jest to nejdůležitější problém rakouský, ma jej přece za něco, co se podobá kvadratuře kruhu, k jehož potižím dle svědectví poslance Udržala sám dosud vydatně přispíval. Mezi křesťanskými sociály zavládlo prý přesvědčení, že nelze čekati s jednáním o ostatních záležitostech tak dlouho, až se národnostnímu výboru podaří nalézti zá- kladnu, všemi stranami přijatelnou a zatím vlastní parlament může se prý věnovati ře- šení úkolů ostatních, přístupnějších a mezi nimi především — prozatímnímu rozpočtu Pokládají tedy za pravděpodobné, že lidový parlamdnt ještě do příští soboty se dostane k prozatímnímu rozpočtu . ..

Dále se opírají naděje na dorozuměn o vnitřní rozpory jak ve stranách německých tak ve Slovanské jednotě, což prý znemož- ňuje bezohledné setrvání na odmitavém sta- novisku. Kdyby Němci nepřijali určité dů sledky prostředkujícího přičinění kola pol- ského vydali by se nebezpečí, že zůstanou osamoceni, kdežto naopak hrozí Slovanské jednotě rozklad. V té příčině se píše brněn ským »Lid. Nov.« z Vídně, že vláda kruhy jí blízké počítají, že bude obstrukce (jejíž trvání ostatně některé skupiny Slov. jednoty vůbec popírají) zastavena a že již v pátek prozatímní rozpočet se octne na jednacím pořadu. Národnostnímu výboru dána byla, jak známo, resolucí Stölzlovou tříměsíční lhůta a již tím jest řečeno, že li dová sněmovna zatím nechce zůstati ne- činnou. Přes to vše nezdá se býti ještě jasno jak činnost rady říšské se má utvářeti V německém táboře zápasí se dosud hou ževnatě mezi dvěma směry, z nichž jeden kloní se k umožnění dělnosti parlamentu. druhý však řídí se výhradně strannickými výpočty. Z tohoto tábora vytryskla i my- šlenka, aby známé vládní návrhy v příčině království českého se uvedly do národnost- ního výboru zadními vrátky ve formě poné- kud pozměněně. Tento tábor dále hlásá, že bude dále vyjednávati o podkladech parla- mentní činnosti, jen když posavadní vládní soustava zůstane nezměněna a když se vy- řídí známé požadavky Němců z Čech. Co nejdříve prý se ukáže, že popoženoua urychlí jednání o svých požadavcích v lůně národnostního výboru a německé voličstvo smete prý každou německou stranu, která by se odvážila postupovati jinak. Zkrátka.

Němci tohoto odstinu řídí se jen a jedině pověstným »po nás nechť třeba přijde potopa !« Odolají-li ostatní německé skupiny, zvláště pak křesťanští sociálové, tomuto zjevnému terroru, jest dosti pochybno, a zdá se, že katolicko-konservativní křídlo strany kře- sťansko-sociální již vzalo opak do svých vý počtů, čemuž nasvědčuje zvláště obrněný projev tyrolských konservativcův, jenž se čte jako ultimatum Mimo jiné se v něm praví. že strana katolicko-konservativní shledává veliké nebezpečí v taktice, kteráž ve veřej ném životě uznává pouze politické a nikoliv také konfesijní-politické strany; ona nemůže a nechce se zříci účinného vlivu nábožen- ských zásad ve veškerém veřejném životěa vidí v nich jedině záchranu Rakouska z ny- nějších národních a sociálních nebezpečen- ství a jedině trvalý základ opravdu rakouské strany říšské. Proto s hlubokým politová- ním konstatuje, že orgány křesťansko-sociální po nezdaru katolického sjezdu prohlásily se pro sjezdy národně katolické. Tento projev jest v nynějším okamžiku zvláště charakteristický. Zatím co v kruzíeh parlamentních se pracuje o umožnění dal- šího vývoje na zásadách moderně ústavních. tuto jeví se prudký a náhlý zvrat daleko — na z pět. Není divu, že proudy protichůdné takto na všech stranách pronikající, nevyhnuly se ani Slovanské jednotě, od jejíž včerejší po- rady se očekávalo mezi optimisty, že při- spěje k dalšímu vyjasnění poměrů. Dle zprávy dále otištěné nedospěla parlamentní komise Slovanské jednoty ve své několikahodinné poradě k nijakému zásadnímu a věcnému usnesení, a odročila se, aby dříve vyčkala výsledek schůze klubů v ní zastoupených. To jest ovšem důkazem různosti názorů,

jaké zavládly v této parlamentní komisi, jež osvětluje ostře i pardubické volání poslance Udržala, aby Slovanská jednota byla za- chována. Než ani Poláci, kteří nejvíce se přiči- nili o to, aby lidový parlament opětně se ujal činnosti, nezdají si býti jisti, mají li si přáti uvolnéní dráhy prozatímnímu rozpočtu čili nic. Mnozí vidí v připuštění prvního čtení a přikázání výboru nejen formálnost, ale i vážné věcné následky, nedospěje-li se dříve k vyjasnění situace. Obávají se, že vládě nebude již mnoho záležeti na tom, aby se dostal prozatímní rozpočet, až jej komise vyřídí, zpět do sněmovny. Až bude míti vláda pro sebe votum komise, snáze ji bude opříti se o ně a ať už to bude choditi v plné sněmovně jakkoliv, prohlásiti jej dle čl. 14. aneb přivoditi na čas stav ex lex. Snad by snahy o dělnost parlamentní se nesetkávaly se všelikými podobnými ne- snázemi, kdyby akce směřující k uspořádání parlamentních a vládních poměrů (změna soustavy a rekonstrukce kabinetu) se více více nezapletala poměry uherskými a snad i vlivy ještě — vzdálenějšími. Projevy tak zvaného směru říšského jako onen tyrolských konservativců a neděln řeč dra. Gessmanna v Mostě nad Lab., v níž mluvil o potřebě silného rakouského parla- mentu, jemuž jest si všímati vnitropolitické situace v Uhrách — ovšem nezůstávají za Litavou bez ozvěny, a tak vzniká chaotická spleť vlivů, jejichž konečná výslednice pro- zatím jest nepostižná jak širší veřejnosti, tak politickým stranám, jež jsou odkázany na vůdčí myšlenky tak zvaných vůdčích po litikův. Nám zdá se, že krise politická jak pře Litavou tak za ní vstupuje do stadia nejvíce napínavého a že lidová sněmovna vídenská sotva se během tohoto téhodne dostane k prvnímu čtení prozatímního rozpočtul

Herozhodné porady Slovanské

Jjednoty.

Z Vídně, 30. listopadu. Parlamentní komise Slovanské jednoty sešl se dnes odpoledne o 4 hodině, by usnesla se zdali má se propustiti první čtení zatímního rozpočtu na první polovici r. 1910 a za jakýcl podminek čihi nic. Rokování trvalo přes 2 bo diny, nebylo věnk s končeno. Bude s v něm pokračovati zejíra o 3. hod. odpolední. Vyskytly se v něm růzností netolik mezi zstupei celých klubů, nýbrž také tászí zástupei jednotlivý ch klubů. Z toho důvodu svolány jsou všechny kluby Slovanské jednoty na dnes večer a n zejtra dopoledne, by učinily konečné rozhodnute své a s tím do zejtřejší porady Slovanské jed- noty přišly. Dnes večer ve sněmovně poslanecké posu zována situace doby nejbližší v ten rozum, že v tom případě, kdyby se první čtení zatímního rozpočtu stranami Slovanské jednoty propustilo kdyby se provedlo a kdyby zatímní rozpočet do výboru se dostal, neni valné naděje,ž bude vyhověno naléhání Slovanské jednoty na rekonstrukci kabinetu Bienerthova před druhým čtením zatímního rozpočtu a že následky toho dostaví se samy sebou. Proto počítá se již dnes ve sněmovně s možností, že parlament před vánočními svátky bude odročen. Zprávy rozšířené v parlamentě, jakoby s bylo pro zastavení obstrukce a pro první čtení rozpočtu vyslovilo hlasů 8 a proti tomu tolikéž 8, jsou dosud předčasny. Po dnešní poradě Slovanské jednoty měl posl. dr Kramář a dr. Šusteršič poradu s před- sedou kola polského drem. Glabiňským.

Večer zasedala parlamentní komise kol polského za přítomnosti ministra dra. Duleby Z Vídně, 30. listopadu. »Centrum« ozna muje: Situace nedoznala po žádné stránce zlep- šení a jest velmi pochybno, zdali usnesení, ktere se stane v parlamentní komisi Slovanské jednoty zejtra, zlepší nejistotu, jaká vznáší se nad pol- tickými i parlamentními vodami. Parlamentní komise Slovanské jednoty j es tu chvili rozdělena na dvě polo- vice, ve kterých jedna jest pro propuštění rozpočtu provisorního, druhá proti němu. 8 proti 8 — takový jest dnes poměr hlasů ve Slovanské jednotě. Nehlasovalo se však dosud, ale jsou povědomy oba proudy. Faktum, že češt radikálové s ostatními stranami ještě jsou v Jed- notě, nasvědčuje, že skupiny, které nechtějí ob strukci, neutrpěly žádné porážky. Dlužno vyčkati, zdali tento poměr hlasů nezmění se zejtra. Rozhodujícím bude Český klub. Rozhodnut jest stíženo naprostou nejasností o budoucnu nedostatkem všech zpráv o zámyslech rozhodu- jicích činitelů, tolikéž pak rozpory, které jsou ve Slovanské jednotě v příčině formy rekon strukce. Dr. Kramář, dr. Stránský, jakož i agrár- níci přimlouvají se rozhodně pro kabinet úřad- nický, čemuž odporují katolicko-národní poslanci. pokrokoví a Jihoslované. Jak zkoncována bude debata ve Slovanské jednotě zejtra, nelze dnen odhadnouti. Může skončiti také pře- kvapením, které nebylo by na pro spěch dnešní jednoty a solidarity. Obyvatelé Prahy a okolí odpo vězte na německé násilí ve Vídn vstupováním do pražského odboru »Komenského« v Praze II., Ječná ul. 14 (Schöblova restaurace). Příspěvky roční K 1.20. K 3 60, K 12— a K 24.—.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 179.) Ve Vídni, 26. listopadu. (Zvl. telet. zpráva »Nár. Listů«.) Starost a péče o školy menšinové, kterým jsou zvláště míněny školy obecné, trvá v našem životě politickém, který jest ustavičným bojem a zápasem, již několik desetiletí. Za dobu tu ztratili jsme právě nedostakem škol minoritních tisíce a tisíce dětí ve školách jinonárodních. Bylot konstatováno dnes ve sněmovně, že 30.000 dětí našich chodí do škol cizích. To jest stav nedů- stojný právního státu, osvíceného století i ná- roda, z něhož vyšel učitel národů, hlásající, že zdárné vyučování konati se může toliko jazykem mateřským. O tom u nás není žádného rozporu, že tento stav, za kterého noprovádějí se ani ná- lezy správního a říšského soudu právům našeho národa přiznivé, jest neudržitelný. Ovšem však rozchází se soud o tom, jakým způsobem, v ja kých instancích a kterým forem státi se má na- prava. Posl. Dürich, Kalina a Tomášek podavatelé pilných návrhů, probrali bohatý ma ternál o našem utrpení ve školách obecních ze vrubně a dokonale. Jest to historic, která podává názorný obraz o tom, jak celý národ může být postižen ve svém školství nejnižším nejcitelněji jak mohou mu býti za bílého dne loupeny cel legie dětí.

Posl. Důrich věnoval úkolu svému nále žitou péči. Přes dvě hodiny trvaly jeho výklady Ještě delší byl referát posl. Kaliny, který snesl hojné doklady ciřer a výpočtů, sahajících až 40 let nazpět, o tom, jaká křivda a jaké bezpráv děje se národu našemu a jeho mládeži odnárod- ňováním ve školách obecných. Ukázal při tom na faktum, kterak stát stará se penězi veškerého poplatnictva o děti důstoj níků, posádkou ležících na jihu říše ve vlašském Tyrolsku a v chorvalské Dalmacii, kde vydržujo německé školy vojenské, jakoby rakouská an mála byla výhradně německou. Pozoruhodno jes při tom, že vylýká se českým menšinám, že jsou „stěhovavé“, jak zní terminus technicu fluktující. Může býti nestálejšího, více fluktují cího elementu, něžli jakými jsou důstojníci plu- ků, kteří leží dnes posádkou v Tridentu anebo v Dabrovníku, za rok v Klatovech, anebo v Pře- myslu? Posl. Tomášek právem konstatoval, že říšský soud o tom, co je jazyk v zemi obvyklý. rozhodl v záležilosti německé školy pro Brody haličské docela jinak, nežli pro českou školu ví deňskou, usoudiv, že jazyk jest jazykem v zemi obvyklým, mluvi-li se jim třeba jen v části ze mě. O českém jazyku v Dolních Rakousích pro nesl říšský soud, jakkoli tento jazyk jest v je- diné Vídni mluven úřadně zjištěnými 100.000 lidmi, že jazykem v zemi obvyklým není. Vidne z toho, že nálezy tohoto tribunálu nejsou žádnou spolehlivou základnou pro postup vyučovac správy a neprávem také hr. Stürgkh se dnes říš ského soudu dovolával.

Posl. Tomášek čelil také rozhodně dru. Lue- grovi a jeho družině, která vyhoupla se po hřbe tech českých, nyní však předstihuje nejkrajnějš německé nacionály a Všeněmce v nepřátelstv proti Čechům. Posl. Tomášek konečně žádalz pronikavou reformu veškerého zákonodárstv v příčině škol menšinových. Odpověď ministra vyučování hr. Stürgkha byla dlouhá, avšak obsah její byl hubený a ráz její naprosto vyhýbavý. Brzy schovával se hr. Stürgkh za námitky kompetenční, brzy zase z námitky finanční. Nelze prý zaujati společného stanoviska k požadavku, by všechny školy men šinové, o které není postaráno zeměmi, vydržo vány byly státem, poněvadž jest to cifra neurčitá Jde-li o německo-vojenské školy, tu ministerstv vyučování pochyb nemá, jde-li však o děti če- ských měšťanů, řemeslníků neb dělníků, tu je každá vytáčka dobrá. Hr. Stürgkh ohlásil, že vy- loží své názory o školách menšinových ve vý- boru, budou-li mu pilné návrhy Dürichův, Ka linův a Tomáškův přikázány. Jest málo pravdě- podobno, že se tak stane, neboť Němci se již usnesli hlasovati proti pilnosti. Jim není na pilno se školami menšinovými. Nepotřebujíje a kde jaké zřizují, nejsou pro děti německé, ný- brž proti dětem neněmeckým.

Úvedli jsme ve večerním vydání »Nár. Lislo- řeč poslance Düricha. o menšinovém školství. Řečník pokračuje, pravil dále: Existují všal okr. bejtmani, kteři jsou zrovna agitátory Schul- vereinu a dali instrukce, jak lze zabrániti zřízen menšinových škol. Vláda sama zostřila velmi škol- ským a vyučovacím řádem předpisy o zřizování vydržování soukromých obecných škol. Za prvního ministerstva Bienerthova byl sice ve smyslu Čechů vyřízen velký počet rekursů, ale ve věci samé ne- stalo se ničeho. Za druhého ministerstva Bienerthova se pro české školství vůbec ničeho nestalo, nýbrž došlo k zapečetění škol »Komenskébo«. Jest sice pravdou, že tato vláda nechtěla před- ložiti k sankci zákon Axmann Koliskův, oproti tomu ujala se však úkolu rádce Němců prot Čechům a diktovala jim tak zv. ochranné zákony zrovna do péra. Řečník odmítá tvrzení, že Němci vnesli mezi Slovany kulturu. Ve školství český národ razil dráhu. neboť Komenský zreformoval a zreorganisoval škol- ství. Zvláště v Čechách nedaly německé vlády če- skému národu ničeho, nýbrž mu všechno vzaly. Český národ musil bojovati o každou školu. Co má, vše proti Němcům vybojoval. Němečtí učitelé pova- žují české dítky, jež nemohou jejich výklady sledo vati, sami za přítěž. Je proto jen v zájmu Němců. dostane-li se českým dětem vlastních škol. Hlavní příčina jazykového sporu tkví v tom, ž němčina má se jiným národům vnutiti a po stránce theoretické chce se jí zjednati výsada. Ať se obcím, okresům a zemím uleví a státu jako neutrálnímu činiteli přikáže vydržování menšlnových

Jškol. Tonto dohedou prospěje se nejlépe míru, jehož si všichni ze srdce přejí. Kdo pomýšli opravdu n smír mezi národy, musí k tomuto dílu národníh míru přispěti. Pochvala na pravici. ) Posl. Kalina dovozoval, že právě při tomto pil ném návrhu je každý český poslanec poviner používati své mateřštiny, neboť jen tak osvědčí s práva českého jazyka. Pilný návrh jeho zakládá se na věcných po- hnutkách. Vyčitá ostatním českým stranám, že schvá livše Stölzlův návrh, upustily od svých zásad. Má-l již vůbec býti zřízen vyrovnavací výbor, ať stane s tak na zemském sněmu. Vídeň jako říšské hlavní sídelní město je neutrálním územím a nedá se srov nati po této stránce s jinými hlavními městy zem skými. Slovanské obyvatelstvo v krajích nynějších D l ních Rakous bylo obyvatelstvem usedlým, které byl zatlačeno německými osadníky. Českého jazyka po- užívalo se již v XVIII. století ve Vídni a Dolních Rakousích a již v r. 1848 vycházel ve Vídni » Vídeň- ský posel«. Český jazyk byl v této době na vídeň ském gymnasiu povinným předmětem a také na vídeňské universitě byly slovanské přednášky. Z sčílání závodů v r. 1907 vysvítá, že aspoň 350.000 živnostníků náleží české národnosti. Dle sčítání lidu bylo napořítáno ve Vídní přes 450.000 osob a do movským právem ze zemí české koruny. To vše jes závažným dokladem, že český kmen je v Dolních Rakousích usedlým.

Uměle provozované odnárodňování působí na oby- vatelstvo nemravně a jeho strana musí v národnostnín zachování českého kmene ve Vídní spatřovali jeden ze svých hlavních úkolů. Líčí jednotlivé křiklavé pří- pady pronásledování a utlačování příslušníků českého národa ve Vídni a j. Za zahradních slavností ve Švechatech a Simeringu německými kruby vídeň- skými podniknutá nepřátelství proli účastníkům úplne klidně se chovajícím dokazují, že tyto demonstrace byly zosnovány dle pro- gramu a v duchu velkoněmeckém. Zpustošení hostince Bartoňova v Hernalsu byl umožněno pouze pasivním jednáním policie, ktere nesnese vůbec srovnání s pražskými poměry. Jako další článek v řetěze pronásledování českého usedléh obyvatelstva dlužno spatřovati v událostech v P- štorné. Přes klidné chování se českých účostníků n schůzi v Poštorné, které všude, i vládními orgány bylo uznáno za vzorné, napadlo četnictvo česk účastníky a sluší děkovati jen disciplině českého oby- vatelstva, že nedošlo k vážným výtržnostem. Situace české menšiny vídeňské je nejen v otázc shromažďovacího práva, nýbrž zejména také v žále- žitostech školských neutěšená. Řečník líčí zevrubně s jakými překážkami jest spojeno zřizování sou kromých škol Komenského. Spolek Ko- menský musí z vlastních prostředků platiti vydrto- vací náklady těchto menšinových škol v ročním obnosu 74.000 K. Školy nemají ani nejmenší sub vence, ani není možno dosáhnouti pro ně práva ve řejnosti. Zcela jinak chová se stát k něme ckým školám v Tridentsku a Přimori kteréžto školy zřízeny byly k účelům germnani- sačním.

Může býti splněn požadavek, obsažený v jeho návrhu bez menšinového zákona proti němuž vyslovily se rozhodující kruhy Matice školské. Pilný návrh posl. Düricha jest ne- přijatelným pro jeho stranu, ježto otázka, tvořící jeho podklad nenáleží před říšský parlament. Tent návrh vedl by pouze ke konfliktu mezi říšskými zemskými poslanci. Ke konci své řeči žádal řečník, by vláda od- pověděla, ztotožňuje-li se se štvanicemi „Fremden- blattu“ a prohlašuje, že jeho strana učíní česk menšiny podporováním jich hospodářských a kul- turních poměrů mocným politickým čintelem (Hlučná pochvala řečníkovy strany.) Posl. Tomášek prohlašuje za pochybenou poli- tiku, chce-li se vláda potírati pilnými návrhy Ta politika prospívá jen min. předsedovi, který žij z bezhlavé a nesmyslné politiky svých odpůrců. Po slanci, kterým leží na srdci dělnost sněmovny, byli povděční schválenému návrhu, aby zvolen byl výbor ku projednání národních záleži tostí. Nespokojeni byl jen posl. Choc a sp. a vláda. Sněmovna nalezá s zajisté na dobré cestě, avšak nesmí se spokojiti s timto usnesením, poněvadž výbor musí také něc vykonati. Nejdříve by mě! upraviti nejpalčivější otázku menšinových škol. Avšak tato olázka mus býti přikázána výboru školskému, ne národnostnímu tato olázka musí býti posuzována a rozřešena se stanoviska čistě pedagogického. Pro olázku menši- nových škol je směrodatným také sociální ble- disko, poněvadž vznikání menšiny jest olázkou sociálního vývoje. V otázce menšmových škol padá na váhu v první řadě proletář. Kapitalismus, který zkrátil dělníkovi mzdu. nesmí připraviti ho také o jeho děti. Stát podivuhodným způsobem uznal svou povinnost starati se o škol menšin, jedná-li se o dětí důstojníků úřadníků v jižním Tyrolsku a Přímoři. Tyto školy jsou líčeny jako kus soclální péče.

Nemají však také dělníci stejný nárok na ta- kovou péči? Popírá, že musí se činiti rozdíl mez starousedlým a fluktujícím živlem. To proto, aby dělník byl připraven o své právo a výchovu v ma- leřském jazyku. Moderní socialní rys vyžaduje, aby hospodářsky slabší dělníci byli podporování v kaž dém směru, tedy také v otážce školské. Sociálním demokratům záleží nejvíc na lom, aby děti dělníků osvojili si ve své mateřštině vědo mosti, potřebné k existenčnímu boji. Duševně opo zděné dítě stává se později v životě snadna stávko kazem a zločincem. Zřízením minoritních škol mus se zabrhniti, aby děti, když dospějí, staly se žebrá ckým proletariátem. Moderní stát je proto poviner podporovati v každém směru zřizování menšinových Řečník pojednává o zákonných ustanoveních pro zřizování menšinových škol, poukazuje na odporu- jící si výklad čl. XIX st zákl. zák. říšským soude pokud jde o zřizování menšinových škol, kritisuje ostře jednání úřadů proti zřizování takových ško v severních Čechách a připomíná tamní posledn hornickou stávku, jež měla pouze ten účel, aby mi- nistr vyučování byl donucen vyříditi rekursy, podane v zájmu menšinových škol. Tytéž obtíže, jako v Če chách, činí se i na Moravě. škol.

Co se děje ve středu říše, je zrovna evropským skandálem. Pro českou menšinu, ač napočteno tu 103.00 Čechů, nezřizují se veřejné školy a soukromé, ktere si zřídila tato menšina ze svého velikou obětavostí námahou, zavírají se. Soukromá česká obecná škol v Poštorné byla zavřena za asistence celé setniny četníků a rovněž zavřeny byly soukromé české obec- né školy ve XII. a XX. vídeňském okresu a podnet neoznámeno, proč vlastně tyto školy byly zavřeny Nikdy nebylo tu správy, která by si byla násilněj počínala, než nynější a proto musí býti konečně po- valena. Scučasně s těmito útoky proti české menšiněje učiněn jiný útok ulicí a dolnorakouským sněmem. Předseda mimsterstva již dvakráte popřel, že mezi domonstrujícími a výtržníky a mezi úřady je sou- vislost. Je však jisto, že přes různé prostředky V drobném prodejii ranní člslo o sobě . . za Bh večerní . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranní cislo . . . . . . . 10 h večerní . . . . . . . . 5h nsnráts plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., u. Tam nacházejí se táš redakco, tiskárna a expedine „Národních Listů“ Rukoplay se nevracejl.

jednání demonstrantů a vlády sledují týž cíl, totiž potlačení české menšiny, Sociální vývoj nelze potlačiti tak zv. ochrannými zákony. Zřízením pří- mého a nepochybného zákona o menšinových obec- ných školách, jako zákona průvodního, musí být konečně zjednána náprava. Zákon ten nesmí však jen vylknouti, kde a za jakých okolností má býti menšinová škola zřízena, nýbrž musí rozřešiti těž otázku organi- sační a řinanční. Na školách menšinových má se vyučovati též jazyku většiny a vyučovati též jed- nomu nebo dvěma předmětům v tomto jazyku. Mimo to musilo by zřízením místních a okr. škol. rad býti pečováno o řádný dozor nad těmito školami. Zákon musí pečovat též, by obce byly zbaveny školských břemen a tato přesunuta na větší territoria Jsme pevně přesvědčeni — končil řečník — že národům v Rakousku bude k velkému prospěchu, skoncuje-li sněmovna konečně zákon n menšinovém školství. Žádá proto, by se hlasovalo pro pilnost ná- vrhu. (Hlučná pochvala sociálních demokratů.) Ministr vyučování hr. Stůrgkh: Sledoval-li kdo zběžně události z posledních dnů, mohl se snad di- viti, že sněmovna rozhodla se připojiti k debatěo ochraně národních menšin zevrubnou debatu o ochraně v odboru elementárních škol. Obor, jenž nyní sněmovnu zaměstnává, jest jaksi střediskem, pokud jde o tuto otázku ochrany menšin. Chci struč- ně vytknouti otázku nynějšího zákonného stavu a co jest zákonným stavem v tomto oboru. V § 11.y) stát. zákl. zák. jest obsaženo zásadní ustanevení, že stanovení zásad v oboru obecného školství je vyhraženo říšskému zákonodárství.

Při provádění § 11. st. zákl. zák. ustanovuje § 59. říš. škol. zák., že škola má se zříditi vždy tam, kde je po 5letém průměru více než 40 dětí, které mají do školy 4 km. V souvislosti tohoto obecného ustanovení s odst. 3. čl. XIX. st. zákl. zák. o zřizo- vání veřejných škol v zemích, kde je několik národ- ních kmenů a v souvislosti s rozhodnutím vyšších soudů, konstruuje se zákonný podklad, na němž je toho času vypudováno menšinové školství u nás, Mohu ještě uvésti několik obecných paragrafů: § 62. říš. šk. zák., dle něhož je povinností osady udržovati školu a 8 66, téhož zákona, který zásadně praví, že pokud nedostačují prostředky obce, je povinností země o to pečovati. Další úprava tohoto celého oboru je zůstavena zemskému zákonodárství a na základě toho máme v jednotlivých královstvích a zemích známě zákony o zřizování škol a jejich vydržování, Fakticky stav je neuspokojivý se slano- viska ochrany národních menšin a je neuspokojivý s vyššího ještě stanoviska klidného rozvoje a vybu- dování elementárního školství vůbec. (Souhlas.) A proč je tento stav vlastně tak neuspokojivy? Přijde-li člověk s výhradou výroků sl. soudů, jež zde mají definitivně rozhodovati (Výkřiky: Od- porujících si výroků!) do situace, aby jako správní orgán vydal v poslední instanci správní rozhodnutí, namanuje se bezděky ze zkušenosti pocit nevolnosti. že vnitřní rozpor zájmů vede k tomu, že četnýcha široce rozvětvených právních prostředků, jež posky- tuje naše složité administrativní řízení stranám,v těchto případech, jde-li o menšinové školy, používá se namnoze způsobem, jako v jistých odlehlých do- bách používalo se zde leckdy ustanovení jednacího Posl. dr, Diamand: Je-li ministr povolán to kritisovati, je více než pochybno!

Min. hr. Stürzkh: Prosím, to jsou historick vzpomínkyí Posl. dr. Diamand: Zamelejte před svými dveřmi. Všimněte si, jak dlouho leží u vás rekursy v kanceláři! Ministr hr. Stůrgkh: Uvažie, že v některém ze školských rekursů je mimo administrativní cestu školských instancí také následkem provádění stavby ještě instanční řízení v záležitostech stavebních. Tr- ková záležitost musí projíti měsíce, ano někdy léta různými správními instancemi, než jest vyřízena. (Výkřiky.) V těchto záležitostech, jež spojeny jsou s velikými třenicemi, zavedl jsem co nejrychlejší ří- zení (Výkřiky), pokud se to týká správní instance minisťerstva. Se zřetelem k tomu, že positivní, formulovaný návrh podán nebyl, mohu obmeziti se na poubá úvahy. Bude-li stát sem vtažen, musil by, protože se jedná o stát, býti zřízen říšský zákon. Tato otázka potřebovala by však ještě jistého kritického zkou- mání. Z ústavně-právních i praktických důvodů je vlastně cesta zemského zákonodárství ku provedení jedině vhodnou. Hlavní otázkou je, mají-li býti menšinové školy převzaty státem. Kdo postará se o náklady ? Osudno obtížno je, že spletité poměry smíšeného školníbo okresu, které mají dle zákona za předpoklad menši- novou školu, kladou se také na slabá bedra a že hmotné příspěvky na cizojazyčnou školu, která není sympatickou příslušné jinojazyčné většině, vzbuzují odpor a působí známé zápletky a obtíže. Posl. Fres!: V Praze a Pízni mají Němci dosti škol! Ministr dr. Stürgkh: Námitky proti státnímu vydržování menšinových škol platí do jisté míry také, je-li faktorem tím země, protože by také potom objevil se jistý rozpor ve školní obci mezi konku- renční a školou menšinovou.

Věc jest jednou z nejobtížnějších a právě jejl oblížnost vyvolává na jiné straně přání, zjednati forum, před kterým mohlo by býti promluvenoo příslušných otázkách a zkušenostech, které byly uči- něny v praxi a při projednávání skutečně mchou velmi prospěti. Pochopuji návrh, který učiněn byl několika skupinami pánů poslanců. Schválí-li sně- movna pilnost návrhu, ministr dle možnosti doplní i potřebný materiál a podá vysvětlivky o konkretních poměrech. Rokování přerušuje se. Při doplňovací volbě do národohospodářského výboru, která provedena byla na začátku schůze, byl zvolen posl. Cin gr. Posl. Bergmann sdělil přípisem ze dne 26. t. m. předsednictvu, že skládá říšský mandát. Dotazy podali posl. Prokeš a sp. o pomě- rech na učitelském ústavu v Příboře; — Okle- štěk a sp. o organisaci ředitelství severní dráhy ve Vídni; — Buříval a sp. o poměrech na sta- nicích postátněných drah na Moravě; — dr. Buzek a sp. o vřadění státních sluhů do hodnostní a pří- jmové stupnice, stanovené zák. z 25. pros. 1908: — Vojta a sp. o boykotování českých rolníků, živ- nostníků, průmyslníků a dělníků německou žurna- listikou a německými spolky: — Maštálka a sp. o úpravě služební doby st. úřadníků, kteří před vstu- pem do st. služby byli jinak zaměstnáni a v pří- čině změny domovského zákona: — Smrček a sp. v příčině zavedení dvojjazyčnosti u st. úřadů ve Šternberku a železničním neštěstí ve Veselí na dráze průsmykem Vlárským na Moravě; — Čech a sp. v příčině zrušení zákazu ženitby vězeňských dozor- ců v trestnicích; — Fresl a sp. v příčině zdanění sodové vody.

Konec schůze v 6 hod. več,, příští bude z ejtra dopoledne.