1
masthead
Ročník XXXXVI.
2
masthead
V Praze, ve středu 13. února 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Ilst
přudpláeí se
v Prazo v adninis
Rká. . : :: 8k=i
něse “ drejí don kitk
n:: :: 6k
: 2 K n
tei
nrnk
drojil a ien
5
article
Volby do sněmovny poslanecké
definitivně vypsány.
Volby do sněmovny poslanecké
definitivně vypsány.
Z Vídně, 12. února. Termin pro
všeobecné volby do nové snémovny
poslanecké jest dennitivně stano-
ven: hlavní volby konati se budou
v úterý 14 května, volby užší ko-
nati se budou ve čtvrtek 23. kvěvicn
Vídeň
6
article
Před sněmovním zasedáním.
Před sněmovním zasedáním.
(Z kruhů poslaneckých.)
Z časopisů vládních a německých denně
dočítáme se o pracovních projektech našeho
sněmu, kdežto z naší strany nebyl dosud
pracovní úkol sněmovní probírán. Mlčení
naše nespočívá nikterak v rozpacích našich,
v příčině toho, čím by sněm měl se zabý
vati, nýbrž v našem stanovisku, že jsme
hotovi se zaměstnávati se všemi otázkami.
jichž brzké vyřízení je žádoucí. Pro nás
ohledy na nastávající volby nejsou rozhodu
jící, neboť jednati budeme věrně dle zásad
programových a nesvolíme k ničemu po
volbach, co bychom před volbami voličstvu
nemohli zodpovídati.
Ozývá li se z některých stran předehra
po národnostním smiřování, jest stanovisko
naše otevřené a jasné. My jsme se nikdy
nevyhýbali pokusům o spravedlivý a poctivý
smír na základě plné rpvno práv-
nosti a rovnocennosti obou nábbdů
v naší vlasti bydlících, ale pemáme příčiny
nadbihati našim krajanům, Jokud oni neod
hodlají se k vážným a přiměřeným návrhům.
Dnešní doba ovšem ztěžuje jakýkoli pokus
v tom směru, neboť strany německé samy
nejsou dohodnuty mezi sebou o podmínkách
velkého tohoto problemu a jest tudíž každá
diskuse zbytečná.
7
article
Tolik však musíme předem konstatovati
že nesvolíme k žádným úmluvám, které by
porušovaly historická práva našeho králov
ství a jež by se příčily celistvosti naší zemé
a plnému rovnopráví našeho národa v celém
obvodu naší vlasti.
Z našich návrhů politických nebyly
v minulém zasedání vyřízeny dva důležité
návrh dra. Herolda na revisi zem
ské ústavy, jež má vyhovovati dnešním
potřebám našeho království a návrh dra
Podlipného na změnu volebníh
řádu sněmovního. Ať si vláda před
stoupí před sněm s jakýmikoli předlohami
o těchto otázkách, budeme přihlízeti k zá-
sadním našim návrhům a pečovati o jich
uskutečnění. O tom, že také při úpravě voleb
ního řádu pracovati budeme k zavedení
všeobecného a rovného práva hlasovacího.
nemůže zajisté býti sporu. Nepřehlížíme
ovšem obtíží, jež v té věci se vyskytují,
vzhledem k mínění vlády a náhledům ostat-
ních stran na sněmu zastoupených, ale ne-
svolíme k žádné úpravě, jež by neznamenala
vývoj ve směru námi naznačeném aneb jež
by dokonce snaze té kladla nové překážky.
Co se obyčejného hospodářstv
týče, klademe velkou váhu na to, aby způ-
sobem normálním projednán byl rozpo-
čet zemský na r. 1907. V rozpočtu tom na-
lézá se tolik položek ve prospěch kulturních,
hospodářských i sociálních požadavků oby-
vatelstva bez rozdílu národnosti, že zádá toho
Herold
Podlipný
8
article
NARO
NARO
všeobecný zájem, by návrhy zemského výboru
projednány byly plným sněmem. Ježto od
roku 1902 nebyl žádný rozpočet zemský
vyřízen normální ústavní cestou, jest tím
více potřebí pravidelného projednání jeho.
S rozpočtem v úzké spojitosti jest otázka
ozdravení financí zemských
ostatních samosprávných ústrojí.
jež volá o rychlé a soustavné rozřešení.
Podnětů a návrhů se strany sněmu
zemského výboru bylo již s dostatek, všechny
broky však dosud byly bez výsledku násled-
kem neupřímnosti a neochoty vlády. Četi
jsme v časopisech vládě blízkých, že vláda
předloží sněmu svůj program v této otázce
a jsme žádostivi, jak bude vyhovovati našim
potřebám a povaze samostatného hospodář-
ství zemského.
Nemůže býti úkolem těchto řádků, by-
chom důkladně probrali všecky záležitosti.
jež bude sněm řešiti; jen k vůli přehledu
uvedeme nejdůležitější, jež jsou zemským
výborem připraveny
Odbor II připravil především před-
lohu ohledné úpravy přístavu hole šo-
vického a zřízení přístavu mělni
ckého a- pracuje na zprávě o zřízen
zemské pojišťovny, jak o tom z mi-
nulé schůze zemského výboru vyšly zprávy
na veřejnost.
Z předloh, odborem III. podaných,
projednávala se již v komisi osnova zákon
o úpravě právních poměrů úřadníků pi
okresních zastupitelstvech a je
velmi důležito, by osnova ta byla plenem
projednána. Osnova stavebního řád
pro Prahu a jiná velká měst
byla v minulém zasedání podána a jest
zájmu soustavného rozvoje Prahy s okolím.
aby osnova ta stala se zákonem.
Nara
Praha
9
article
Naléhavé poměry sociální nutkají sněm.
aby vyřídil zprávu odboru IV. o úpravě
veřejného chudinství a projednal
návrhy na rozšíření t. z v. maloživ
nostenské akce.
Z odboru V. vyžaduje brzkého projed-
nání osnova zákona o zájmových s po
lečenstvech zemědělských, jako
i akce o úlevě financím zemským, jež t
těžce nesou břímě místních drah
z prostředků státních, při čemž ovšem vli
zemské správy na správu téchto drah mus
býti zachován.
Z agendy, jež svěřena jest odboru VI
sluší uvésti zákon o scelování hos po
aátských pozemků, jakož i stanoven
základu pro úpravu poměrů ú řadnict v
obecního.
Odbor VII. připravuje úpravu služ
ného lékařů a úřadníků v nemocni c í ch
jakož i poměrů opatrovnictva a s az by
v ústavech pro choromv slně.
Neméně naléhavé jsou předlohy, týkajíeí
se systemisace zemských úřad
a úpravy platů zemského úřad
nictva, jež tak dlouho čeká na vyřízení
předloh před léty sněmu podaných.
Zvláštní pozornost musí též sněm vě-
novati různým otázkám školství jak
obecného, tak odborného, jež jednak zem-
ským výborem již dříve byly vyhotovenya
odevzdány komisím, aneb jichž brzké vypra-
cování zemskému výboru bude nutno uložiti.
Z toho zběžného přehledu, jenž nikterak
nevystihuje všechny záležitosti, vychází na
jevo, jak bohatá látka jest připravena pr
sněmovní zasedání. Poslanci naši, jimz jest
pečovati o zájmy celkové i jednotlivých
vrstev, dojista soustavnou činností budou
pečovati o to, aby nastávající zasedání ne-
zůstalo neplodným.
10
article
Volební oprava a poslanecký klub.
Píše dr. Kram ár.
(Dokončení.)
V boji proti Němcům byli jsme sami. Mlu-
vilo se o tom, že jsem s bar. Beckem smluvil
poměr 75: 55 v Čechách. Křivdy krutější
nespravedlivější jsem nezažil, a opravdu nebyla
to první. Co bylo ve mně sily odporu, všeho
jsem užil, abych zabránil této nespravedlnosti.
I kdyby někdo myslil, že je mně lhostejným
prospěch národa — a snad do opravdy sotva
kdo to mysli — snad přizná mně každý, ž
musil jsem věděti, že beru na sebe těžkou zod-
povědnost před budoucností. Zde nejednalo s
o rozhodnutí, které je jako každé jiné v politice
menším nebo větším krokem ku předu, nebo
snad i nazad — zde slo o budoucnost české
politiky na dlouhá léta, a ačkoliv klub posla-
necký s tak vzáenou odhodlaností a rozhodností
odpovědnost bral na sebe, přece já nesu její
větší dil. Už tedy v zájmu dobrého svého jmén
v dějinách české politiky musil jsem dělati
všecko, co možno bylo v těžkých těch oko-
nostech. Historie zápasu s všemocným Körbrem
snad také nesvědčí o mém nedostatku houževna-
tosti a vytrvalosti — a nutno-li, krajní rozhod-
nosti. Nejméně bych se už bál obětovati kabinet,
v němž seděli naši ministři, kdy jednalo se
o nejvážnější zájmy českého národa, tím splš,
poněvadž čeští ministři ochotně dávali mně svě
portefenilly k disposici. To povinen jsem říei
k jejich cli.
Kram
Němec
Beck
Čechy
11
article
Situace byla víc než kritická. Českým
Němcům, pokud závisejí od kasina a Všeněmcům
společně s německými velkostatkáři podařilo
ve jménu ohrožené německě věci sterrorisovati
ostatní Némce tak, že sám Gessmann prohlásil
odhodlání své strany hlasovati pro návrh Per-
geliův 58: 72. Já ovšem netajil se Uím, že
ehvili, kdy návrhi ten se přijme, bude po volební
reformě. Připravoval jsem zlepšení našich posic
od dlouhé doby. Mým prostřednictvím urovnán
spor mezi Slovinci a Vlachy, a Vlachové za to
odhodlání byli hlasovati pro nás — ale v ne-
příznivém složení výboru ani to nestačilo, a pak
přehlasování všech Námců spojených zname-
nalo nejvážnější ohrožení volební reformy. Bar.
Beck v této chvili nasadul všecky páky, aby
Němce rozdvojíl — eodařilo se mu to p
těžkých bojích mezi Němci samými. Němci
z Čech bojovali rozhodný pro všecku budoucnost
boj, dobře vědouce, že volební reforma zns-
mená konec vedení německé politiky z pražskéh
kasina — a proto nasadili všecko, aby strhli
Němce mimočeské na svou stranu. Věděli, z
přijetí návrhu Pergeltova nemůžeme snésti, a ž
tedy my musíme na sebe vzlti odium zmarení
volební reformy.
Naši nesmiřitelnost, hrabivost a nenasyt-
nost by pak vykřičela všemocná jich žurnali-
stika za příčinu znemožnění sociálního obrození
Rakouska.
Celému světu by dokázali, že naše sprave-
livost k dělnictvu, náš demokratismus byly jen
záminkou uchvátiti panství — a že jsmes
ukázali v celé nahotě svého nacionálníh
egoismu. Dávali nám 105 mandátů, celou
armádu, tak rozhodující postavení v parlamentě,
a nám všeho toho ještě že nebylo dost. Ze
všech stran slyšeli jsme: máte přes 100 man-
dátů! A kdo zná německý tisk, vl, že by
Němec
Slovinec
Vlach
Beck
Čechy
Rakousko
12
article
LIST
LIST
všemu tomu naposled každý věřil, kromě nás
— a to je na konec dost málo. Tak rýsoval
si čeští Němci v růžových barvách budoucnost.
Po těžkém boji, jak jsem už řekl, nastala mez
Němci roztržka, čeští Němci osamoceni, a baron
Beck předložil nám cifru 75 : 55 s rozpjetím
dvou, nobo 76: 54 v Čechách s rozpjetím jed-
noho hlasu jako ultimalum.
Přiznám se, že nikdy nebylo rozhodnutí
těžší. Na jedné straně viděli jsme výhody re-
formy pro český národ, jak o nich promluvim
níže — na druhé musil jsem převziti zodpo-
vědnost za křivdu, na českém národě páchanou,
o přiměti náš klub, aby se mnou tu těžkou
zodpovědnost nest. Rozhodli jsme se podrobiti
se, nerozbiti reformu, arciť tehdy jestě
s nadějí, že snad přece podaří se v plenum
sněmovny věc poněkud zlepšiti. Jednak byli
jsme si vědomi významu a dosahu reformv
i tak pokažené pro náš národ, i nemožnosti.
proti odpůrci tak všemocnému dosíci rázem
celé spravedlnosti, a pak musili jsme si také
uvědomiti následky zmaření reformy. Zejména
nyní, kdy se Němci rozbili, aby nám byl
umožnéno snésti rozhodnutí výboru, obrátilo by
se všecko proti nám, a především — koruna.
Němec
Beck
Čechy
13
article
Koruna, ačkoliv slyšela tolik varovných hlasů
před vzrůstem českých hlasů jak ve sněmovně,
tak zejména v delegaacích s ohledem na zahra-
ničnou politiku — a nebudu se zmiňovatio
tom, kdo všecko zde varoval před nedozirnými
následky reformy — věřila pevně, že není ne-
štěstím ani pro dynastii ani pro říši, bude-l
Čechům dána alespoň část spravedlnosti.
Koruna ale zrovna tak dobře znala, že-
Němci ztrácejí na politickém významu, a do-
vedla by jistě oceniti dobrovolné jich vzdání s
dosavadní dominující posice ve prospěch my-
šlenky koruně tak drahé — a všecko rozhot-
čení nad zmařením obrození Rakouska, v které
zrovna clsař tak pevně v interesu dynastie
říše věřil, obrátilo by se proti nám, a tak by
kuždá budoueí reforma a priori nesla stopy této
disposice rozhodujících kruhů proti českému
národu. Kdyby ovšem přišla. Ale bylo jisto, že
tak brzo zase přijde? Nový parlament, volený
na základě starého volebního řádu, sotva by
pospíchal s reformou volební, kterou by si před-
časně podepsal ortel smrti, odpor středních stavů
by spíše rostl, státní moc — po zminěných
zkušenostech v Berlině — sotva by dopustil
bouřnou a násilnou agitaci socialistickou, a tak
by nová volební reforma stala se více než pro-
blematickou, a kdyby přišla, byla by namiřena
proti nám. A na to vše toužebně čekali nepřátel
všeoberného hlasovacího prával
Ovšem nebyl tim konec trpkým zkouškám.
Čecho
Němec
Rakousko
Berlín
14
article
Přišla otázka dvoutřetinové většiny. Abych té
zabránil, byl jsem nucen líčiti reformu, jak vyšla
z porad výboru, v barvách nejčernějších a hro-
ziti zmařením. Jen tak podařilo se po nejhou-
ževnatějším boji domoci se alespoň změny ve
smyslu ustanovení nynějšího, který další opravu
volební reformy nevylučuje. Najíti dvoutřetinovou
většinu pro náš spravedlivý požadavek po zlep-
šení bylo by přetěžko, ale najíti potřebnou prae-
senci není nemožno, zejména proto, poněvadz
socialisté budou míti příčin dost snažitise
o změnu volebních okresů, utvořených nyn
všude proti nim, a poněvadž se mezi Něme
snad už najde asi 30 lidí, ochotných podati
ruku k nápravě těžké křivdy v Čechách nám
učiněné, když nebude se od nich žádati nie
jiného, než aby neodeházeli.
Ale to, co musil jsem mluviti ve výboru
o reformě, abych zmařil dvoutřetinovou většinu.
bráno v Čechách za autoritativní odsouzení cele
V drobném pronejíi
nní číslo o sobě . . . sk
odpclední .
Ve alialkách za veskově
pnnlečnl. . . . . . . . eh
Inseraey
lati se hstově napřl.
iace eterty řijins dpainl
t krn ezpedlo kcabieh lelta j e
Rakopiay so novrseeji.
Nout
Čechy
15
article
volební opravy — a přirozený nácledek byla ta
úžasná štvanice, která v Čechách proti mně za-
čala na základě vlastních mých výroků. I nej-
věrnější pstelé počali pochybovati . .. Opravdu
chvilemi zdálo se mně, že boj do konce ne-
dovedu.
Přišlo jednání v plenu. Zase jsem přípra-
voval většinu a když jsem ji mohl míti, vídáli
jsme, že by naše většina zabila reformu. Němci
byli odhodláni učiniti z každé změny návrhů
výboru důsledky, zpravodaj Löcker prohlásil, že
ihned vzdá se referentství a Němci že budou
hlasovati v třetím čtení proti volební reformé.
A kdo viděl vášnivost českých Němeů, byl pře-
srědčen, že to nejsou jen plané hrozby.
Reforma zkoncována. Ti, kteří byli tak roz-
hodně proti ni, kteří mne a nás tolik zrádco-
vali, ji nezmařili. Mohli tak učiniti. Volební re-
forma byla tak rozsáhlým operátem, měla tolik
tajných nepřátel i mezi těmi, kteří pro ni hlaso-
vali, že nebylo nic lehčího, než ji obstruovati.
I malé hrstce poslanců. Naši odpůrci volební
reformy tak neučinili, a tím nejlépe dokázali, ze.
také oni doceňují velikost toho, co se dosáhlo.
Nic není mne vzdálenější, než nyní rekrimino-
vati. Chci věřiti, že zejména národní sociálové
tak bouřili, aby reforma nebyla ještě zhoršena
v nás neprospěch — ale přece jen skromně se
tážu, k čemu bylo ono úžasné osobní štvaní
proti mně ... Konečně snad i to bylo dobře
miněno. Druzí ovšem hlavně chtěli poškoditi
mladočeskou stranu — volební reforma jim byla
dost lhostejna. Ti také nyní svolávají na nás
kletbu národa, ačkoliv bráli v potírání volební
reformy komedii, jaké posud parlament neviděl,
od akce na rozdělení okresů městských a ven-
kovských až do závěrečné apotheosy díků bar.
Němec
Löcker
Čechy
16
article
Becka panu poslanci Zázvorkovi a straně agrární
za všechnu podporu volební reformy . . . A podle.
slov agrárního vůdce na velkém sjezdu agrárním
máme za tu samou volební reformu na čele vy-
pálené Kainovo znamenř! ! Co v Čechách je do-
voleno s veřejným míněním, je opravdu úžasné
Jen ještě jedno. Roztrhali jsme prý krá-
lovství. Byli jsme sice proti délení volebních
okresů podle národnosti, ale je přímo dětinský m
mluviti o roztrhání země, kde jednalo se jen
o to, aby pokud možno všechny menšiny měly
své parlamentní zastoupení. A pak nebude ne-
místno připomenouti, že zrovna z jižních Čech,
kde celé okresy byly posud utopeny v něme-
ckých volebních okresích podle schmerlingovské
volební geometrie, ozvaly se závažné hlasy, žá-
dající, abychom tomu učinili nyní konec, poně-
vadž okresy ty chtějí míti své zastoupení v parla-
měntě, neboť nyní se o ně nikdo nestaral, a
okresy ty trpěly kulturně i hospodářsky. A nyní
se o tyto okresy a o naše menšiny alespoň je-
jich poslanec musí starati! Kde tu však je
rozdělení správy státní podle národnosti, kde
trhání království, které by se vůbec nějak pro-
jevovalo ve veřejném životě, to ví jen ona málo
skrupulésní kritika, která ve vášnivé malicher-
nosti a zlobě slavila po dobu zápasu o volební
reformu nejodpornější triumfy
Tak vypadal náš boj. Nikdo nesmí nám
vyčítati, že bychom byli slabí, ústupčiví, že by-
chom se byli hrozili i nejkrajnějších prostředká.
Zázvorka
Kainův
Čechy
17
article
My bojovali téžký boj o zlomení dosavadní pře-
vahy německé, o lepší, výhlednější postavení
Slovanů, o zdemokratisování veškeré politiky
rakouské, a v boji tom měli jsme proti sobě
všecko Némectvo a všechny třídy privilegované.
Velké myšlence sociální spravedlnosti přinesl
jsme těžké oběti, ale máme přece jen zadost-
učinění, že my jsme to byli, kteří jsme počali
veliký ten boj, že my to byli, kteří svou pev-
Slovan
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Excelsiorí
Mnie L adv Hoticová.
Lid říká, že matka miluje z pravidla to díe
největší láskou, při jehož zrození nejvíce vy-
trpěla. O herci, a jeho tvorbě lze říci skoro
totéž. Úloha, jejíž nastudování obětoval nejvíco
trudu a úsili, mu obyčejně také nejvíce k srdci
přiroste. Jsou ovšem i role bezvýznamné, v nich
při nejlepší vůli a nejbujnější fantasii nenalezneš
ničeho a které se, jak starší horci říkají, hrajt
levým loktem. Leč pravým požehnáním pro vý-
voj umělce jsou role takové, které rozechvívají
celou bytost, trhají nervy, píjí mozek, nedají
klidu ve dne v noci; jsou to role, v nichž herec
nechává kus svého já a které na další jeho vy-
voj mají nevykořenitelný vliv: prohlubují jeh
ducha, zjemňují cit a rozšiřuji obzor tvůrčí síly
vyhraňují talent, ukazují vždy nově a nové
stránky lidské duše, poskytujíce mu tak možnos
nalézti ve vlastním nitru poklady, o jejichž exi
stonci sám neměl dříve tušeni.
Role velikých autorů jsou zároveň nejle
šími učiteli herce. Dramatická škola, i nejlepší
nemůže dáti herci to, co objeví později sám
V dramatických školách je užitečná theorie
nutná technika; ale to vše je pouhá abecedaté
veliké knihy života, v níž každý sám později na-
učí se čísti a to teprv pak, až nastal v něm roz-
hodný okamžik pravého vyjasnění. U někoho do-
stavuje se dříve, u někoho později, závisí to ne-
jen od talentu, ale hlavně od inteligence a vzdě-
lání umělce. Leč vždy jsou to role v dramn-
tech velikých mistrů, které otevrou herci oči.
jak třeba studovati.
19
article
Nezapomenu nikdy, jak hlubokým dojmem
působila na mne titulní role Mariany Etchegaray
ovy a co vše nového mně dovedla povědět.
Mariana vypravuje starému příteli c své
dětství. Vzpomíná, jak tehdy, kdy byla ještě di-
tětem, její matka za noci uprchla s milencema
ji vzali s sebou. Tento matčin noční útěk s ci-
zím mužem měl vliv na celý další duševní v,
voj Mariany. Nikdy nevyprostila se úplně z hiroz-
ného toho dojmu a tato reminiscence v nejváž-
nějším okamžiku jejího života byla příčinou tra-
gické jeji smrti.
Role Mariany přivedla mne na nové pro
mne myšlenky, nové cesty. Dospěla jsem k ná-
zoru, že tak musím hleděti na každou roli. J
nepochybno, že u každého člověka vzpomink
z dětství mají vliv na dalši jeho život, na vytvá-
ření povahy. Došla jsem ku přesvědčení, že ne-
lze studovati člověka, jejž máme představovati
na jevišti, teprv od chvile, kdy ho autor staví do
života, nýbrž že třeba prožiti celý jeho život
předchozí. U historických postav nečiní věc ob-
tíží, tu knihovny a musea skýtají dosti pomůcek
Etchegaray
Mariana
20
article
V moderních dramatech přitomnosti musí poma
V moderních dramatech přitomnosti musí poma
hati tvůrčí fantasie.
Člověka, jejž na jevišti interpretujeme, je
třeba vysledovati od jeho zrození. Jací byli jeh
rodiče, jaké jejich poměry, jejich morálka, v ja-
kém prostředí vyrůstal, jací byli jeho sourozen
či neměl-li jieh, jaké byly děti, s nimiž si hrával
jeho první hračky, do jakých šatů ho odívali
do jaké školy chodil; jaká byla první jeho láska
jaká společnost, v níž žil, jaké byly jeho schop-
nosti, touhy, snažení, naděje i zklamání, čemuse
učil, prospíval-li, byl-li vždy zdráv, o čem snil,
cestoval-li či zůstal-li omezen rodným krajem.
Zkrátka, co vše vykonal a co vše prožil, až do
chvíle, kdy autoru vyrostl jako postava dramatu.
To vše třeba si uvědomiti, prociliti a pro-
žíti s tím, jejž máme představovati.
Čím bohatší dojmy byl život umělce sa-
měho, tím jasněji a určitěji dovede rozpoznávat
důležité momenty v životě jiných bylostí. Jak p
prudké bouři a lijavci celá příroda sytěji o-
dychuje, tak bouře s nepohody života působí
umělce a jeho vývo.
Své vlastní radosti, svá utrpení tělesná
duševní, vše přináší na oltár umění. Dojista ješt
v hodině vlastního umírání mu napadne, že ten
či onen detail dobře byl by mohl uplatniti v uml-
rání na jevišti. Jeť vlastní nitro, celé jeho já,
jemu samému zkušebním materialem, na němž
provádi bez milosrdenství svou „vivisekci“.
To všechno ovšem nestačí. Je putno studo-
vati bližní. Herci, nadšenému pro vlastní povo-
lání nie není příliš obtížno, jde-li o správnou
interpretaci zajímavé role. Čím komplikovanějsí
problém, tím lákavější a cennější
21
article
Své studie typů a detailů koná vždy a všu-
de. V salonech mezi vybranou společností právě
tak, jako v zapadlém brlohu. Na vsi právě tak.
jako na velkoměstské promenádě. Ve spolcích.
v kavárnách, v továrnách, v nemocnicích, v blá-
zinci, v klášteře, v soudní síni, ve vězeních, b
i na hřbitovech, kde možno při pohřbech studo-
vati různé výrazy bolu, na př. rozmanité druhy
pláčů, celou stupnici od upřímných, duší roz-
rývajících, až do těch strojených vzlyků, za
nimiž se skrývá nedočkavost a touha po boha-
tém dědictví.
Laiku snad všechno toto připadá trochu cy-
nické, jemnocitnější se nad tím snad pozastavt.
ale tážu se: Jak jinak by mohl podávati herec
na jevišti různé ukázky a různé ty stránky lid-
ského života?
Život současný poskytuje herci studium nj
názornější a nejpřístupnější.
Leč jemu třeba znáti i minulost lidstva i dě-
jiny umění výtvarného od prvních počátků az
po dnešní doby, měl by znáti literaturu domáee
i cizí, dějiny umění dramatického a ještě tal
mnohé a mnohé a zatím?
Málo jich mělo příležitost, dříve nežlis
věnovali hereckému povolání, osvojiti si vyšší
znalost v těchto oborech.
Existenční boj strhl je do víru dříve, nežli
se mohli řádně vyzbrojiti. A přec je to tak dů-
ležitol
Někteří ovšem namítnou: „Vždyť bylia
jsou herci, kteří by se mohli nazvati téměř an-
alfabety, a přece jen jsou genialními umělci.“
Na to lze odpověděti: Jak vysoko teprv byli b
se povznesli a jaký užitek příštím hereckým
generacím, ba celému národu mohli přiněsti.
kdyby jejich umění bylo stálo na pevných zákla-
dech vyššího vzdělání a nebylo odkázáno n
pouhý instinkt.
22
article
Potěšitelným a významným úkazem jest, že
na všech stranách již ozývají se hlasy, volající
po vyšším průpravném vzdělání pro dramati-
ckého umělce. České odborné divadelní časo-
pisy přinášejí články z per příslušníků hereckého
stavu, v nichž se doporučuje hercům, kteří před
nastoupením svého povolání neměli dostatečnou
příležitost ke vzdělání, doplňovati pilně mezer
ve svém vědění a všímati si pilně pokroku ve
všech odvětvích umění
Leč zároveň i za hranicemi ozývají se po-
dobné hlasy, volající tamější herce k usilovné
práci na poli všestranného vzdělávání.
Zajímavou úvahu, pod názvem „Herečk
budouenosti“, uveřejnila v časopise „Die Zeit“
Pařížanka, paní Yvetta Guilbertova, která po
skvělých úspěších, jichž si ve světě získala ne-
dostižným oduševnělým přednesem chanson
kupletů, věnovala se nyní umění dramatickému.
Duchaplná paní Yyotta píše mezi jiným:
„Herečka budouenosti postaví se na pevnějši
základ. Především: bude ovládati několik ja-
zyků, aby mohla svou pověst rozšířiti. Veliká
reforma musí býti provedena. Od každé herečky
budoucnosti bude požadováno, aby se věnovala
předohozím studiím v ústavě k tomu založeném,
ve škole pro literárni vzdělání, která každé
ženě, jež se bude chtít divadlu věnovati, po-
skytne duševní potravu, jaká je nevyhnuteln
pro schopnost výrazovou a dojmovou.
Vysvítá z tcho, že i ve Francii, v Paříži
kde kráčejí v čele kultury, volají po vyšším vzdě-
lání herce, patrně tedy i tam pocitují se tytéž
nedostatky, juko u nás.
Pařížanka
Guilbertův
Yyott
Francie
Paříž
23
article
Tu třeba, aby herci sami chopili se práce.
Slovo oduševnělé, umělecky propracovaně.
promluvené v pravý okamžik s jeviště, působ
někdy mohutněji, nežli celá kniha. Tu je snla
hereckého umění. Nesmí se jí plýtvati v malicher-
ných zápasech mezi sebou. Každý z herců must
dospěti ku přesvědčení, že nicotný egoismu
musí ustoupiti velkým ideálům uměleckým. Sou-
těž umělecká je nutna, ale držme ji vysoko
Je-li zápas nutný, tedy jen elegantním fleureten
a ne sekyrou, a vždy z příma, s hledím otevře-
ným a ne úskočně, s maskou na tváři. Nebojovat
zbytečně mezi sebou, nesnižovati se navzájem
ale sraziti se v jeden šik a bojovati za ujasněn
a zlepšení všech svých poměrů
Z bývalého histriona, utlačovaného a opo-
vrhovaného, musí se — krátce řečeno — stát
nositel kultury.
K tomuto vznešenému úkolu musí se po-
vznésti duchovně nejprve sám. Doplňovati vědo-
mosti, čísti mnoho, a čísti jen dřobré, poučovati
se v přednáškách, navštěvovati musea, umělecké
výstavy, a zvláště cestovati.
Má-li cestování nezměrnou důležitost pro
jiná odvětví umění a pre vědu, má ji v míre
svrchované pro dramatického umělce.
Usnadní mu poznávati odlišné charakteristí-
cké vlastnosti různých národností, nanese nové
barvy, nové tóny de jeho duševní dílny.
Ať již se obrátí na východ, kde byzantinská
těžkopádná nádhera ho oslní v chrámech i palá-
cích, neb na jih, po stopách řecké a římské
slávy, neb na sever do oblastí lbsena, či na zá-
pad, aby poznal, jaká propast rozdílu je mezi
salonním životem upjaté chladné elegance an-
glické a nenucené gracie francouzské, třeba že-
vzdálenost mezi Paříží a Londýnem lze pře-
létnouti za sedm hodin jízdy.
Paříž
Londýn
24
article
Ať je to již pařížský Louvre, londýnské
Britské museum, Treťakovská galerie v Moskvě,
či římské staré paláce a chrámy, všudy nalezne
nádherné vzory umělecké produkce, které do
vnímavé jeho duše nasejí budoucí úrodu.
Leč nejen ve starých museích a v modernt
cizí společnosti, zvláště v cizích velkých di-
vadlech má konsti český herec svá studia a hle-
dati vzory.
Občas zajíždějí světoví umělci na svých
„tournées“ se svými společnostmi též do Prahy.
Obyčejně je to virtuos či virtuoska dramatického
umění a ostatní členové společnosti bývají slly
prostřední, někdy ani to ne.
Takový světový umělec sehraje zde roli,
kterou před tím neb po tom vidí české obecen-
stvo představenu domácí silou. Nastane srovná-
vání. Tu třeba ukázati na důležitou věc. Cizí
umělec, nežli se přišel pochlubiti širšímu světu
svou virtuositou, hrál tuto roli 100, 200, 300
i vícekráte. Před tím měl na ni 50—60 zkou-
šek, a tim vším mu poskytnuta možnost vypulé-
rování do nejjemnějších odstínů.
Domácí umělec, jenž musí roli v poměrně
krátké době nastudovati, má 5, 6, v nejlepším
případě 8 zkoušek, pak hraje roli 5—— 6kráte.
z pravidla, a jen ve výjimečně šťastných přípa-
dech vícekráte.
To vše dokazuje, že domácí umělec musí
pracovati intensivněji, rychleji, ale nemá příle-
žitosti a možnosti pracovati do tak jemných de-
Louvre
Moskva
Praha
Treťakovský galerie