Periodikum ALTO Viewer

1

Vyefcáu kti4ý dei ш1»« ▼ medili i aváick. Phiplid и v •dMÍni«lra«i 1чугт1 «11м Aia. i no*-Il.

Aius

2

DO 4* ia V №>BKa««iié Л pedcfMMé pMJtoa« rada, lece ▼ Oatrovnl allei è. 1&01-П. < ' Rukopielv ■етгааппа a oepodepaaBÍch аа«Ъ4ям KKK LAMACB •aaapeéatéoé poaýláay bodla« a«trak- кот i ■ у. Iftiaraty poéitima м а«|1«твф.

KKK LAMACB

3

яШт». «tontotBi *й««(ж4 . .... — al. Mkr.

4

I patio«: 1 al. »6 to.

5

Woàti . 10 . 90 .

6 Jednotlivá diali po 4 kr.

Jednotlivá diali po 4 kr. C« ««oarnl do doae adatte« 10 kr.

7

Dlrnl# 954.

8

—а——aa>™—»ащявв—piaa—— ггпи

9

9 Praxe, ve středu dne 7. listopadu tM*3.

Prax

10

Ročník XV.

11 article

Od Seiérky (Zrtieni ikelního pinta.) Okresní sotupitelstvo jindřichohradecké odbývalo dne 30. m. m. o 10. hodiné dopo ledae řádné shromáždénl, jemuž předsedal Okresní starosta, e. k. notář a zemský po- elanec, pan Frantiiek Fáček. Mezi čí- niv, jež nn denním pořádku byly, nalézal ze taká návrh okresního výboru v příčině zrušení ikolního platu na ikolách národních. O předmětu tom livě » čile ze debatovalo a mínění rozličná pronášena. Okresní starosta pan notář Fáček byl rozhodně pro to, aby se ikolni plat ponechal, jak nyní jest, aby se nezrušil, a krásné, překrásně prý náhled svůj odůvodňoval. •) S ním souhlasil náhl Vilém Platzer. Avšak pp advokát á purkmistr dr. Maxera a gymnasiální profesor Karel Solpera přemluvili a získali téměř všecky členy výboru (i r o 1 n í к у I), že přijat byl návrh : aby se zastupitelstvo v z á< sadě vyslovilo pro zrušení školného, okresní výbor pak aby sbíral materiál a v příštím shro- máidéní činil návrh, j akým způsobem by se měl uhradit! schodek, který srnšením školného povstane. Toto přijetí, či: vyslovení se pro zrušení plata školného považoval pan notář Fáček jakožto starosta za projev nedůvěry jemu uěiněné a proto se hodnosti své vzdal a poděkoval.

Zrtiit Frantiiek Fáček Fáček Platzer doktor Maxera Solpera

12 article

Jeho poděkování se a odstoupení co starosty želí přečetní občané v okresu, avšak chválí rázné jeho vystoupení proti zrušení školného; něhot zrušení téhož platu považují za nespravedlnost, které se chce opět dopu stiti bourgeoisie, či liberální šosáctvo na ma jitelícb nemovitostí, jako rolnících, statkářích std. Majitelé tito beztoho již nyní, porovná li se počet obecných škol a náklady na ně v místech a počtem škol a nákladem na ně na venkově, platí měš|anftm na ikoly mnoho, ale bezplatným vyučováním ještě více by jim na ně přispívali. Mám se zdá. jako by liberální bourgeoisie právě jen na to spekulovala, toho si přála a po tom jen toužila, kterak Ъу, pokud možná bez práce se osvěcovala, žíla i tyla z gruntovníka, kteréhož ostatně v politických právech až příliš pořád zkra- pláš_těm svobody. skoi Proto divné, skoro smutné jest, když rolníci vielikými agitátory o bezplatné vyučování svésti a obalamutiti se dávají. **) Ovšem, kdyby schodek zrušením školného povstalý nenvaloval se jen na majitele nemovitostí, nýbrž i na bohatou bourgeoisii. na kapitalisty a jiné zámožné, kteří se do jisté míry berním úřadům ukrývají, pak by nebylo třeba proti zrušení platu školního se ozývati. Hlasy a snahy o bezplatné vyučování na ikolách národních berou na sebe i tvářnost *) Bažte« pana notáře o řež tu požádali a nám ji к n?eřejnéni aaalati. Bed. **) Ž nerofumo 1 Bed.

1 Bed

13 article

jednotlivec užitek ze školy obecné, proto že jasnosti nabyli.***) se v ní vzdělávají mladí členové společnosti. tož má otec dítěte školu navštěvujícího mimo užitek obecný i užitek zvláštní, poněvadž ikola ho u vychování dítěte, iež by mil konat! sám. podporuje a zastává. I coi jest tedy spravedlivějšího, než aby otec, jomuž škola takovou zvláštní službu prokazuje za náhledu jeho vřele se ujímal vdp. probošt jistý čas, také za celý tento čas více přispi val na ni, neili vůbec přispívají občam všickni a nežli také on tám přispíval, dokud škola jemu zvláštní služby neprokazovala a

14 article

odrostou. Řádný a svědomitý otec, ač neni-1 zcela chudý, neshledává ve ikolním platu nic tak obtížného a ani ve snu mu nenapadne, že by plat za jeho dítě na jiaé lid: uvaliti slušelo. Vždyť o své potřeby a pro spěchy má pečovati každý sám a tudíž i výlohy a tím spojené nésti. Kde jednotlivec na věci dobré a prospěšné vystačit! nemůže, ta arciť musí ae pomáhat! obcí atd. „Ale nádenník a džlník jest platem škol ním stižen* — volají horlitelé zrušení platu školního Tuto zdá ae nám, že páni trochu přehánějí, nebo kdo zcela chudý a nuzný má již nyní bezplatné vyučování a všemožné se mu nadlehčuje. Za dnů přítomných mohou nádenníci a dělníci při dobrém hospodařen: školné snadno zaplatiti; ano lid tento poměrně lépe teď žije, nežli ubozí rolníci, jeni při svém dření ustavičném a při bídné stravě víc a více hynou a na mizinu přicházejí. To ustavičné appelování na kapsy grunte vniků ve prospěch „lidu* je skoro již lehkomy siné a nebes nebezpečné Než všeobecné zrušení školného vedlo by nutně к tomu, že by se všecky školy ná rodní staly monopolem státním, což by za jisté dobré nebylo. I větší návštěva by se zrušením platu platu školního nedocílila; něho zkušeností dokázáno, že ochabuje a hyne interes pro věc.

15 article

cpjo, a to všecko ve jménu a pod která člověka nic nestojí, anebo o kteréž neví, mnoho-li jej stojí, a že zase člověku záleží na věci, která jej něco stojí a o které určité ví, že a mnoho li na ni platí. Jak často slýcháme mnohého otce mluviti: Kluku, di mi do školy, ať za tebe darmo neplatím aobo tàlea 1 Zdaž by pak otec ten synka svého do ikoly tak pobízel, kdyby školné neplatil? I jest zrušení školního platu také jakousi cestičkou к ochabení zájmu pro školy a ku smeušení jejich návštěvy Vůbec mnohé a závažné jsou důvody proti úplnému zrušení školního platu na ško lách národních a my litujeme, že jsme všeobecné váženého a ctěného p. notáře Fáčka neslyšeli, když v plném shromádění okr. za- spravedlnosti a humanity, tou frází se zastí- stnpitelstva Jindřiche hradeckého 30. m. m. rajíce, že prý ikola jest obecně dobro, kte o vici této mluvil. Šlí od», ža okresním sta réi prospívá i obocenstvu a jednotlivcům, at rostou nesetrval a Že svou resignaci nazpět mají děti nebo nemají; a protož prý slušné, nevzal, neboť okres v něm ztrácí vůdce obe- aby všickni na školy obecné platili a — zřetného a spravedlivého. školní plat ae zrušil. Je li toto tvrzení Na konec žádáme ctěnou redakci ,č e- zcela oprávněné, nechceme tuto rozhodovat!, c h a*, by záležitost o zrušení školního platu ale přede dovolujeme si malou o tom po- na přetřes vzala a o ní trochu šíře pojed známku. Má-li společnost vůbec a každý naia, bychom my katol knéží o ní světla a nežli přispívati bude, až dítky jeho školo aněměený před Luthrem.

Fáček c h

17 article P&bdrky.

P&bdrky. —k.— Okresní ikolni rada v Rumburku sapoTěděla apovldati přifařené dítky v kostele Krienolipském (Scbönliode). Zemek« školní rada však výnos její zrušila a zpověď povolila. Rěmeeký překlad bible exi-toval již před Lntherovým a to, jak známo, aai ve 30 tiiténjch excmplářlol. Toho opětný důkaz podiv« njnl nalezený starý zákon v Nordbaasech Anglicky obchod я děvčaty ros "mehl »e ton měrce, ie не к potlačeni jeho se Šel zvláštní spolek. P.-iltkzti a pr divati nevě domé dívky pomáhají taonějil listy svými in aerty rnn hosllbnými. D? Francie a Německa ■e nejvíce takých neitastoych oběti trans- pertoje. Velkolepý odkát. Opat a kanovník v Nitře Jan Gynresek odkázal velkáré své jmění 100.000 al na dlvěl školu ve svém rodiiti Trenčíně, jejll správa svěřena má býti ctihodným sestrám řádu Pavlánského. Hrob av. Ladislava naložen byl při rýkopech pernotti Velko-Varndlnské. Vedle něho shledáno několik jeitě hrobů ne bezvýznamných. Židovská obeo dohospodařila. Rakousko-nherskA banka vložila na příjmy židovského méata Brody seqaeatraci. Dle „Gazety Marodovy* bylo toto mévto dřivé v poměrech ahvělyck. Sotva že však v městské radě větiinn obdrželi židé л zavedena autonomie, klesalo obce ustavičné ; neboť židovští radši nn obeo к nstavičoym koupím a tak majetek obce se pomalá prohospodařil či prospekoloval. Páleny iidáček. Okresní sond v Se- lovicich na Moravě vydal zatykač na žida Jelínka, ktnýž je obviněn s podvodu. Jelínek oženil se dobře a jel do Vidně, ie si zařídí kšeft. Ženě namluvil, ie moal delii dobu ce stovat. Rád by byl prchl do Ameriky, ale ne mohl dostat! prftkszaého listu I sbaňkoval jednoho agenta, aby ei opatřil pas a že pojedou

Zemek Lntherův Gynresek Pavlánský Ladislav Jelínek Rumburk Francie Německo Trenčín Morava Amerika okresní ikolni rada nherskA banka VelkoVarndlnský

18 article

***) Známe venkovské rolníky, kteHá při achů skáeh ve městě, aby před pány hodné tlnsty nátěr svobodomyslnosti ai dali, a křiklavou horlivostí řečnili (I) pro sražení plata ikolního, svisk doma vaaaeni místní ikolai.rsdy ani nqchudiima a dětmi četně obdařenému dělníka, jenž třeba tři děti najednou do školy posýlati musí, anijediné dítko od škol ního plata osvobodit! necht 1. Vůbec se svobodomyslnosti mnohých venkovanů připadá to asi ako se svátečním žatém. Ve městě dělá se paráda a doma se hesky do jarmary ukládá. Ve městě dělá repablikána a doma — despoto. Tot již vůc známá, leč třeba, aby dnes stávala sa jeitě snámAjii. Red.

19 article

■p la do Drážďan. Na tento pas uprchl židáček z Drážďan do Ameriky, zanechav agenta v bryndě. Ty« nocil eezta do Vidné pěiby bonati. Paal Jelínkově istím doitávals od as- žlěka piani, Jel jl ze zásoby zatyiil jeho pflte- Ifček obtezné. Proto nechtěla vypravtváal agentovu uvěřit. Zhrseuý vynález kněze. Prcf dr. Cerebotsui navrátiv ze z cest po Německo, kdež ti vynálezem svým ku rychlému měřeni nemalých zympathií získal, nabízel Italské vlád« před 3—4 lety svou konstrakci, eie doead odpovědi nedostal, proto že je knězem. Nedáván přednášel o svých méřiězkýcb oistroj’ch ku měřeni distane! a výáin ve Veroně z velkým ěcpěchem. Síni ba židů židům zavádí se viade po Rusko. Policejní ůřed v Jeli-avetgrada nařídil viem židům téže obce křesťanské sloožieí propostiti a židovské к eloibè zi povolat! do 36. řijoa. Kdo by do té doby toho neučinil, propadá pokutě 60 mhli Francoaziké soudnictví besvě- řecké. Ministr práv Martin Feuillée vyhnal již 150 soudců a 614 vyhosti Jich samýlli, tak aby měl eamé zářivé republikány a nevěrce. Kř:ž ze soadoích siní je odstra ičo, přísaha zbavena náboženského ráze. Ke mil »v., kteroni počíná vždy rok jnztičDí, nepovolala se čestná stráž a soudním ůřndnfkůa dáno úplné na vů;i, chtějí li ji miti a jl obcovati, jelikož není prý zákonem nařízena. Úřednictvo vyslovilo ze pro slavnoatni mil, ale iváti к al dle nařiieel mi- niktra se nemá.

Jelínkův doktor Cerebotsui Sín Feuillée Drážďany Amerika Německo Verona Rusko

20 article Politicky přehled domáci.

Politicky přehled domáci. V Prase, dne «. listopadu. „Deutsche Zeitung* nespokojila se z onou jednou dávkou jedu, jejž na Čechy vychrlila a re včerejilm svém ranním čísle pokračuje dále, septic sira a oheň na celý český národ v pří« čině slova „slovanská" Praha, jež prou »eno bylo při slavnosti vyiebradski. „Jestliže rffiei- elni osobnosti" — praví ctihodný, německoná- . rodní Hlt ten — „Jež přece na místa jich dosadila důvěra vlády, v také míře vážnivým přáním českého národa lichotí a jeho idolům, které, se nynějžlon státnímu řádu příčí, veřejně pod-* kuřujl: рек nesmi se nikdo divftf, že to, eo'áé snad dnes považuje jeitě in krasořečnickou hyperbolu, stane se konečně právním přesvědčením celého národa, jehož on odhodlán hade domáhat! se viemi i výstředními prostředky.* — Na jiném místě praví inraalistický německe-národní zuří тес : Karlin, Smíchov, Vinohrady musejí dříve nebo později následovat! přiklad Vyšehradu ; nechť jakékoliv hospodářské překážky tomu bráni, ony mnsejl ustoupit! národnímu nátlaku. Město Praha pak jako oheň a 300.000 dniemi padne zcela jinak na váhu poměrů zemských, než-li dnes ■ obyvatelstvem 160.000. Němci klesnou potom v obci jednou tak veliké jeitě hloub než-li dnes na stanovisko trpěných cizinců. Čechové pak bndon řlkati své metropole: „zlaté slovanské velměsto Praha.* Ano 1 na obraz, jaký Rakousko poskytuje risině, bode Sjev českého velkého města z 300.000 obyvateli nprostfed přímé čáry mezi německou Vidní a německým Berlínem miti vliv rozhodný. Význam

Jež Němec Čecho Čechy Praha Smíchov Vinohrady Vyšehrad Rakousko Berlín Deutsche Zeitung Karlin trpěný cizinec

21 article FEUILLETON.

FEUILLETON. 2оЪ.о@1отгсеэаа~ Ze zápisků, zap o menu téb o.

23 article

Nedávno zastavím se u krámku hokynář stijšíbo knpce odrazili, mlčky svolila. Vy brav a sebrav z koše všecky rukopisy, spě Na stole chám domů a čtu. Byl večer. Na stole mém leží na sta různých rukopisů, leč doari lá dný rukopis nečetl jsem tak dychtivé a tak š zvědavě, jako tento. Zračil se v něm celý ži jvot kněze od semináře počínaje. Všecky duševní boje, ústisky, radosti, vsak mnohem •kého, na nimž viděl jsem krásné rožně, více žalostí, nevděk, dlouhé a časté zápasy Vyberu si rožeň, babka hodí jej na váhu. — s předsudky — všecko doufání a též zkla- Prosím. 13 krejcárků! Mám ho snad zaobalit mání — něžné vzdechy zbožnosti, avšak <k> papíru? — Ano prosimi — Hokynářka výkřiky bolesti, časem i zoufání — až tu poodskočí ke koši v koutě krámu, vytáhne konečně smrt chvějící ruku náhle zastavila a

24 article

— Přísáhni mi! — — Přísahám! — Postava zmizela. Nad hrkot, jako by sto povozů s ohromným třes- cotem se skalné stráně letělo do propasti. Kam se kněz ten podél, že a takým lomozem odchází? — Probudím se, nad hlavou budíček oznamoval mi, Že třeba zas koníka zapřáhnouti a a novinářskou droškou do světa vyjížděli. — Tedy byl to pouhý sen, — zdaž jen sen ? — Sud čtenáři tám z následujícího. Petr Kopřiva. X^let X

Ted Kopřiva

25 article

hlavou slyším

26 article

•ila? v- „I pi koupil je nedávno v licitaci po jednom venkovském faráři. Zde se podívejte na celou bednu starých knih všelijakých : českých, ně poů a kilo jsem z něho již na obaly ožila - Proaím vás přenechte mi dám za kilo aneb vyměním jej za iistý, čisťoučký papír. Babka, nechtíc ai ča- veliký svazek papírů, rozváže a vezme z něho pero z ní vyrvala. •riek, do něhož rožeň zaobalí. Zrak můj maně To vše jen tak letmo jsem prohledl. I utkvěl na popsaném papíru. Byl to jakýs ru- zamyslil jsem se. Maně tážu se, což to bylo kopie. Písmo svědčilo o ruce mladistvé sice, za kněze, jenž a takou pílí a důkladností ale vypsané. Čtu několik řádek. Zastavím sa srdce své anatomisoval, ba za živa rozpytvall čtu dále, — rožeň strkám bez papíru do — Příkladu takého v naší české literatuře — Obsah rukopisu každou řádkou dosud není. se zajímavějším. — . Vrátím se do Soudě dle rukopisu, vedle L písma i ob- krámu. — Prosím vás, paní — babku jsem sáhu jeho zatahoval život kněze mi nezná opatrně zadržel za zuby — paní, nesměl mého až za rok 1848, avšak dosahoval i udá- bých zvěděli, od koho jste tyto papíry kou- lostí novějších. Dopisoval si též s několika Bila? — I proč byste nesměl, můj muž přátely ze studií, dílem kněžími. dílem i neckých, latinských. — Dovolte paní) — 1 po knězi zméí ze kdož zná utrpení, ty prohlížím knihy. Byla to stará kázaní. — vzdechy a alzy kněze ▼ samotěI a zde — Dobře vám ade, myslím si — avšak zde v těchto rukopisech — vše tento rukopis je ještě celý ? — Ba není, aa- pravdivostí, a podivuhodným

27 article

laiky — všecky dopisy, ano i některé opisy jeho liftů pečlivě jsou urovnány, ikoda jen, že ta — babka — jak mnohý poklad jakoby znázorněno I — aj — ho celý, kolik lístků rnkou ženskou, piamo již valně ae- žloutlé, pravopis — jako vůbec u ženských a jmenovitě u zamilovaných (I) chybný.

28 article

s neúprosnou sebezapřením aj — zde ně-

29 article

Kam se poděla ruka, jež řádky tyto plné prosté něžnosti psala? Zde poslední od ní dopis — rozloučení na vždy — veliká oběť. Za myslím, zadumám ae Natáhnu nad ilavou budíček, sbasuu světlo, udělám poslední křížek a odepínám ducha — jako po- itovakého koně od vozu. Ba je to po celý boží den a po celý boží rok honění, jako o závodí Ráno od čtvrté v stálém trysku až do nocil V noci sám a sám můžeš koníku svému sešlobauému podepřáti volného oddechu i — povzdechu . Někdo na dveře zaťuká. — Ave! — zvolám kdo to? — Já to jsem. — Kdo já? — Já, jenž ten rukopis psal. — Zvednu se a vidím před sebou kněze již staršího v taláru — leč jak děsný jest pohled na něho! Tvář eho bledá jako alabastr, oči veliké z důlků vyčnívající, nozdry otevřeny, prošedlé vlasy rozježený — všecken dojem jako člověka nevýslovnou úzkostí a hrůzou trápeného. — Zastavil u mého lože a ruku na rukopis ve dle na stolku položiv, oslovil mne hlasem irobovým : Proč jsi minulost moji vytáhl na světlo Boží, Čeho srnko|isem mým zamýšlíš? — Nevím sám dosud — odvětím, avšak myslím, že u mne lépe bude uložen, nežli tam bokyntfky. — — Dobře jsi tak učinil, avšak cbraů se, aby jsi ho nějak nezneužil 1 Dobrý duchu, budiž o tem ujištěn! — — Přísáhni mil — Přítáhám! — — Aniž světu vyzrazuj kterékoliv jméno žijou ještě — Nevyzradím I — — Ale ani místo I — Ani místo! —

30 article

V semináři, dne 10. ř(jna r...

31 article

Milý příteli ! Zde máš slíbený první dopit ze semináře. O čem 11 mám psáti? Dnie má plna lest těch dojmů, jichžto jsem o posledních studentských prázdninách tolik se strachoval. Ano v posledních studentských prázdninách! Víš dobře, kterak jsem ti psal, že připadám ai jako odsouzenec, jemuž jest nastoupili do vězeni. Tys divil se, kterak já mohu jiti do semináře, já, jenž co student — smál se kněžským pověrám, já člověk bez víry? Ano divím se sám sobě a véro nevím, kterak to se mnou zde dále dopadne. Mám za to, i« zde dlouho nevydržím. Vstoupil jsem do semináře víš z jakých nutných příčin. Život mé matky visel na mém vstoupení. A konečné doufal jsem, ba doufám dosud, že co knézi bude mi lze ku blahu vlasti mnobem více působili, než-H Vám všem tam ve světě co advokátům, profesorům, aneb dokonce co lékařům.