Ročník XXXXIX.

V Praze, v pondělí 29. listopadu 1909.

Číslo 329.

Naranni a večerní lisly předplaeí v raze v admlnistrnei na uo na etet leta : . . . 6 K —h s dvoji donáškou K Míh na čtrrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkách 2 K S0n na měslc. Poštoui na paěsle. . . . . .s na čtvrt leta . . . . 9 K 5 s dvoji zásilk na měsi ke na skvrt iesa

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Nynějši kabinet prý zůstane. Z Pešti, 29. listopadu. Z vládních kruhů vydána tato informace: Hrabě Tisza několik dní zůstane v Pešti. Vše závisí na tom, jaké dispo sice učiní nyní koruna na základě referátu Ti- szova. Není žádné naděje ve smírné rozřešen krise. Císař trvá na stanovisku, že nyně jš vláda musí zůstat v úřadě bez kon- cesí. Proto setrvá na svém místě nynější kabi net bez delegací a bez řozpočtového provisoria. Lukaosův plán zase na pořadu úmluv. Z Pešti, 29. listopadu. „Budapest“ ozna- muje, že podařila se dohoda mezi Luka- csem a Krystofíem. Lukacs chce přimět prostřednictvím Krystoffa skupinu Justhovu, aby přivodila rozřešení krise na základě starého plá nu Lukacsova. Justhova skupina jest k tomu vel mi ochotna. Biřmování u dvora. Z Vídně, 28. listopadu. (K. k.) Dnes ko- nalo se v kapli paláce v císařské zahradě biř- mování arcivévody Maxmilisna za přítomnosti cisaře, jakož i arcivévody Františka Ferdinand a jeho choti. Vévoda Karel Theodor Bavorský. Z Mnichova, 28. listopadu. (K. k.) Zdra votní stav věvody Karla Theodora se zhoršil následkem přidruživší se bronchitidy. Stav vé vodův jest vážný. Dánský král v Rakonsku. Z Gmundenu, 28. listopadu. (K. k.) Král Bedřich dánský přibyl sem dnes v polednea byl na nádraží uvílán vévodskou rodinou cum berlandskou. Král Ferdinand o budoucnosti Bulharska. Ze Sofije, 28. listopadu. (K. k.) Poselstvo sobraní odevzdalo králi adresu jako odpověď na trůnní řeč. Král pronesl při této příležitost řeč, ve které pravil, že Bulharsko hojně a sílně vzkvétá a že díky svému zeměpisnému položen zaujímá postavení za všech okolnoslí hodné povšimnutí. Král v naději na skvělou budou cnost Bulharska projevil přání, aby synové vla sti vzhledem k významným úkolům, které na Bulharsko jsou vloženy, se spojili a byli jedno- myslní.

Portugalský král v Paříži Z Paříže, 28. listopadu (K. k.) Král Ma nusl portugalský měl za sebou rozmluvy s ne- valým presidentem Loubetem, předsedou mini sterstva Briandem a ministrem zahraničních zá ležitostí Pichonem. Z Pařiže, 28. listopadu. (K. k.) Král Ma nuel a president Falliéres navštívili se dnes na vzájem. Rumunská trůnní řeč. Z Bukurešti, 28. listopadu. (K. k.) Ag. rum sděluje: Dnes v poledne konalo se za přítom- nosti diplomatického sboru a nejvyšších státníeh hodnostů zahájení parlamentu. Král Karol který dostavil se v průvodu korunního prince byl uvítán dlouhotrvajícími projevy pochvaly Král přečetl trůnní řeč, ve které se prohlašuje »Při zahájení třetího zasedání jest tato zákono dárná korporace povolána, aby upevnila hospo dářské a sociální podklady rumunského státu společnou prací všech sociálních tříd. « - V trůnní řeči praví se dále, že král nepochy- buje o tom, že vlastenecké nadšení parlamentu nskuteční celé dílo. Styky Rumunska se zahra- ničními státy jsou nejlepší. Rumunsko bez od dechu pracovalo společně se všemi státy k upevnění míru. Trůní řeč praví pak dále

»Návštěvy následníků, něme ckého a rakousko-uherského, odznaky polního maršálka, které císař Vilém mně pro půjčil, byly novými důkazy s námi navázaného přátelakého spojení a dosažené váž- nosti. Naše armáda byla rovněž živě potěšena návštěvou velikého počtu vojenských druho z ruské armády. Jest naší povinností, sta- rati se bez ustání o sesílení naší vojenské moci abychom udrželi mezinárodní postavení králov ství. Vstup prince Karola do svazku armádního byl uvítán zemí s jednomyslným nadšením jest novou, nezlomnou páskou mezi dynastil armádou.« ... V trůnní řeči konstatuje se pak přiznivá finanční situace a vzrůst národních vý robních pramenů. Vláda předloží několik zákon ných osnov. Obchodní smlouva s R- kouskoUherskem nepochybně bude mi příznivý hospodářský vliv.

Trůnní řeč byla přijata dlouhotrvající po chvalou, zejména místa, kde pojednáváse o návštěvách následníků a vysokém vyzname nání, jehož dostalo se králi. Demonstrace pre Rusko v bulharském sobrání Ze Sofije, 28. listopadu. (Ag. tel. bulho Sobrání dokončilo včera večer debatu o proto- kolech, čímž nyní definitivně je vyřízena otázk neodvislosti. Ke konci debaty došlo ke spon- tannímu projevu díků Rusku. P řeči ministra obchodu, který skončil vřelou vý zvou pro udržení dobrých styků s Tureckem byl turecko-bulharský protokol s dodatky schvá- len aklamací. Potom předčitán byl rusko-bul- harský protokol, který k návrhu vůdce oposice byl bez debaty schválen aklamací a za volán »Ať 2ije Ruskol« Mor v Beirutu. Z Beiruiu, 28. listopadu. (K. k.) Byl zde konstatován případ moru. Španělové v Marokku. Z Madridu, 28. listopadu. (K. k.) Minister ská rada se usnesla vzhledem na obsazení Atlatenu vyslati neprodleně do Melilly technickou komisi, aby určila body zatimního opevnění. Dále usnesla se ministerská rada chystati ná- vrat vojska do vlasti.

Politické zprávy domácí. V Praze, 26. listopadu. (Pokyn pol skému kolu.) Zpráva o středeční schůzí pol ského kola činí také na »Kur. Lwow.« dojem že v polském kole získává stále více stoupeneů ten názor na situaci, že vzhledem k zájmům pol- ského národa polské kolo jest povinno přikloniti se na stranu Slovanské jednoty a prohlásiti se rozhodně pro rekonstrukci kabinetu. Je-li polské kolo jazýčkem na váze mezi vlivem politiky ně- mecké a slovanské, není správno, aby Poláci se drželi politiky volné ruky, čemuž sami rozumějí tak, že mají mlčky trpěti nynějši chaos, poně vadž oba sporné tábory, německý a slovanský si drži rovnováhu. Polské kolo, nuceno událostmi musí konečně odpověděti jasně na otázku, chce-li jíti s Němci proti Slovanům, či se Slovany na obranu národní rovnoprávnosti. Z Terstu, 26. listopadu. (Vyháněj chorvatštinu z chrámů.) Boj římské kurie proti slovanskému jazyku v bohoslužbě u jižních Slovanů neustává. V posledním čísle diecesálního věstníku terstského, »Curia episeo- palis«, je nařízení biskupa Nagla všem duchov- ním terstské a koperské diecese, v němž s jim poroučí, aby vypudili z chrámů v Istrii po slední zbytky práv, jichž chorvalský jazyl užival po celá staletí. Nařízení dovolává se pa- pežského dekretu ze dne 18. prosince 1906 z něhož vyavitá, že římská kurie dle referátu biskupa Nagla pokládá všechny chrámy této diecese za výlučně latinské. Výjimka se činí pouze pro chrámy dekanátu kastevského, v němž duchovní při mši zpívají chorvatsky vše to, co se zpívá hlasitě. Podobný obyčej jest však v četných jiných chrámech po celé Istrii.

Témto ostatním chrámům odnímá se nyní práve chorvatského zpěvu při mši a ponechává z mi losti pouze právo, aby se epištola a evangellum. když byly prvé zpívány lalinsky, zpívaly doda- tečně také chorvatsky. Nařízení toto nabývá platnosti první nedéli adventní a duchovní mají je prověsti, neohližejíce se na to, co budou namitati laikové neb časopisy. Ze Záhřeba, 26. listopadu. (Rěka nen ještě odloučena odbiskupství sen- ského.) Úřadní »Nar. Novine« popírají zprávu časopiseckou, že město Réka s územím je se svo lením římské kurie a budoucího seňského biskupa vyloučena z diecese seňské a bude sama o sobe tvořiti zvláštní vikariat, podřizený přímo papeži. Vyloučení z diecese mohlo by se prověsti pouze se evolením chorvatské vlády. Vláda však svolení k tomu nedala a také prý příště nedá.

Druhý sjezd českých okresů o úpravé jazykových poměrů. Ve dvoraně vinohradského národního domu shromáždilo se včera dopoledne na 170 dele gátů, zastupujících přes 100 českých okresů aby se súčastnili druhého sjezdu důležité orga nisace Svazu českých okresů, na jehož jednac pořad položeny velmi důležité referáty v zá ležitostech jazykových. Zakončení sjezdu vy znělo v horoucí tužbu po jiných poměreci v království českém a povsvornosti, z níž by lidu českému více prospěšného vzniklo než z do- savadní rozháranosti. Druhému sjezdu českých okresů předsedal senior pan Karel Adámek, jenž účastník vřele uvítal, načež věnoval vřelou posmrtnou vzpomínku zesnulému náměstku svému posl Stan. Kubrovi. Uvedl, že se činně súčastnil pří pravných prací k založení svazu a konstatoval že zesnulý kladl zájem národa nejvýč a jemu podřídil veškeré své snahy. Projev tento při tomní vyslechli stojíce. Na místo, uprázdněne úmrtím posl. Kubra, povolán byl p. Douša, což sjezd schválil. K sjezdu vyslali své zástupce následujíe korporace a spolky: Národní rada česká (dr Podlipný), Zemský výbor král. českého (rada Topš), Svaz měst v král. českém (dr. Jandač dr. Joachim), Ústřední Matice školská, akční výbor Národní strany svobodomyslné, městsk rada Král. Vinohradů, Jednota samosprávných úřadníků obecních a okresních, N. J. P. a N.

J. S., výkonný výbor strany státoprávní a klu říšských poslanců agrárních (Srdínko a Švejk). Sjezd uvital vřele jménem okresu vino- hradského p. Alois Bureš, jménem města Král. Vinohradů p. nám. M. Bllek. Blaho- přejně projevy zaslali primátor měst pražských dr. K. Groš, škol. rada Čipera, Ústředí staro- stenských sborů na Moravě, okresní výbor v Úpici, sekretariát české samosprávy ve Slez- sku aj. Po vyřízení formálních záležitostí přednes a odůvodnil p. JUDr. Josef Pluhař, okresní starosta v Prachaticích, návrh na úprav jazykových poměrů u okresníc zastupitelstev v král. českém. P znamenitě prostudovaném odůvodnění řečník do poručil tyto návrhy: 1. Poradní sbor trvá neochvějně na tom že k zákonitému upravení jazykové otázky v král českém vůbec a jmenovitě při úřadech samo správných a tudíž také při okresních zastupitel- stvech jest příslušným jedině a výhradně zem ský sněm království českého, a protestujes vší rozhodností proti tomu, aby osnova zákona dotyčného předložena byla ku projednání říšské radě a aby úprava těchte jazykových poměrů uskutečněna byla zákonem říšským. Slanovisko toto odůvodněno jest předpisy 8§ 11. a 12. zákl. z. stát. o zastupitelstvu říšském

ze dne 21. prosince 1867 č. 141 ř. z. (nejde tu o »práva, povinnosti a potřeby všem králov- stvím a zemím v radě říšské zastoupeným spo- lečné«) a § 18. odst. II. zříz. zem. pro král Ostatně také vláda sama sdílela dosud totc stanovisko, neboť nařízení Stremayrovo z r. 1880. Badenovo z r. 1897, Gautzchovo z r. 1898 Claryovo z r. 1899 byla vesměs prohlášen v zemském zákonniku. Do zákona zemského o úpravě jazykových poměrů v král. českém pojata buďlež ohledně okresních zastupitelstev tato ustanovení; 8 1. Okresní zastupitelstvo jest oprávněno ustanoviti sobě usnesením dle § 70. zák. e okre- ních zastupilelstvech svoji jednací řeč. § 2. Členové okresního zastupitelstva, po- kud se týče okresního výboru, oprávněni jsou při jednáních těchto sborů užívati obou zem- ských řeči, jejich prohlášení a návrhy zapisuj se do protokolu (§ 73. o okr. zast.) v řeč. jednacl. § 3. Okresní zastupitelstva povinna jsou přijímati písemná podění a ústní (protokolární přednesení stran v obou zemských řečech ; vy- řízení stranám vydávají se v řeči jednací.

§ 4. V okresech smíšených, kde menšina jedně národnosti dle posledního sčítání lidu do- sahuje alespoň jedné pětiny celkového počt obyvatelstva okresu, jsou okresní zastupitelstn povinna veškeré vyhlášky činiti v obou zemskýe řečech a vydávati sttanám vyřízení jejich písem ních podání neb ústních přednosení v ton zemském jazyku, ve kterém podání jest sepsáno neb ve kterém ústní přednesení bylo učinéno. Do protokolů o jednáních okresního zastu- pitelstva, pokud se týče výboru, zapisují se pro hlášení a návrhy členů těchto shorů v té zem ské řeči, které tito použili. § 5. Ve styku a jinými úřady samospráv- nými a veškerými c. k. státními a zeměpan- skými úřady a soudy používají okresní zastup telstva své jednací řeči, v okresech smišených (§ 4) té neb oné zemské řeči dle své volby mají právo žádati vyřizení v ohledu jazykovén jako osoby fysic ké. § 6. Politický úřad po zákonu příslušný jest povinen k návrhu strany, které příjetí pi semního podání buď bezprostředně neb poštou učiněného proti ustanovení § 3. a 5. se strany okr. výboru odepřeno bylo, podání to nuceným způsobem dáti doručiti a o fom, že se tak stalo stranu zpravili. § 7. Zemský výbor má právo ukládati čle- nům okr. výboru ustanovení § 3. a 4. nešelři

cím pořádkové pokůty až do výše 200 K ; po- kuty tyto připadnou zem. fondu. § 8. Za škodu způsobenou nepřijetím neb nevyřízením plsemního podání neb ústního před- nesení dle § 3. a 4. ručí okres a lze náhradu škody té vymáhati pořadem práva.« Pan J. Kobr, okresní starosta z Roud nice, souhlasí s odůvodněním i učiněnými ná- vrhy, poněvadž jsou v úplném souhlasu s ve škerými požadavky českého národa. Po chebské revoltě, když nastal jazykový chaos, vyskytla s otázka, zda nemáme Němcům oplácel vrácení dopisů. Národní rada česká oběžníkem ze dne 1. února 1908 vyzvala české okresy k učinění usnesení, že budou vraceti německé přípisy do té doby, dokud Němci budou vraceti podán česká. Tehda a tím řečník osobně sice nesou- hlasil, neboť pokyn porušoval zásadu námi hlá- sané rovnoprávnosti a mimo to pracovalo se tím vlastně do rukou nepřátel. Národní rada je však institucí nejvyšší a, bohužel, diseiplina malá. U nás zachovali jsme se však dle příkazu, usnesli jsme se na retorsi a doporučili jsme ji všem českým obcim, které na naše stanovisko přistoupily a od lé doby celý okres roudnický všechna německá podání vraci. Dnes pak sbon poradní českých okresů doporučuje něco úplně jiného. V tom je tedy rozpor. Doporučuje, aby byla doeílena dohoda s Národní radou a s Svazem českých měst ve příčině jednotného po stupu a pro dnešek aby návrhy referenta byly schváleny. Poradní sbor se zmocňuje k prove dení této dohody.

Referent p. dr. Pluhař souhlasil s ná hledem, že retorsi nemožno uskutečnit, nebo tím se vhání voda na mlýn Němeů. Poradn sbor věděl o oběžníku Národní rady, ale vzhl- dem k politickým poměrům usnesi se na uve dených návrzích. Po delší debatě usneseno, pro tento přípa uděliti slovo také zvaným hostům, nedelegátům Pan dr. Jandač, zástupce Svazu českýc měst, pravil, že po důkladném prostudování ma teriálu shledal, že v této otázce panuje ohromný chaos a malá disciplina. Doportfčuje, aby otázka dána byla k deflnitivnímu rozhodnutí Národn radě, svazu okresů a svazu měst. Paa dr. Podlipný, předseda Národn rady české, soublasil s názory p. Kobra a tvrdl že kdyby tehda byl předsedou, nebyl by připusti vydání oběžníku. Doporučuje, aby zásady byly schváleny, ale publikování jich aby se stalo po dohodě s Národní radou a svazem českých měst Řečník vykládal si debatu o oprávnění hosto k řečnění proti sobě a z té příčiny se vzdálil Podle pravdy však dlužno konstatovati, že de- bata vedena byla všeobecně o zásadu, aniž při- tomní věděli, kdo se o slovo přihlásí. Když de- bata byla v proudu, byl k řeči přihlášen pouz p. dr. Jandač. Po obsáhlé rozpravě, které se zúčastni pp. Korb z Třeboně, dr. Čížek z Náchoda. dr. Černý ze Žižkova, Kobr z Roudniee dr. Dvořák z Rožmitálu, dr. Vl a s á z Kutné Hory, Picek z Kladna, We b z Domažlie, Nováček z Ústi n. Orl., Grün- vald z Kladna, dr. Krouský z Nymburka, návrhy referenta byly schvále ny

s dodatkem, že poradnímu sboru se ukládá aby všemi možnými prostředky zasazoval s o uskutečnění zákona o úpravě jazykové otázky u samosprávných úřadů v král. českém dl uvedených návrhů; dále uloženo poradnímu sboru, aby zahájil poradu s Národní radou Svazem českých měst o vydání jednotných po kynů, kterými se mají v ohledu jazykovém řiditi okresní zastupítelstva. Předseda p. posl. K. Adámek vyslovi díky referentu p. dru. Pluhafovi za pečliv propracování referátu. (Hlučná pochvala.) Následoval referát p. dra. Halíka, okres ního starosty z Ném. Brodu, v příči n předlohy vládní o úpravě jaz y ka úřadů státních v král. českém. Řč ník doporučil ke schválení tento proje v: Druhý sjezd českých okresů v král. če ském, kunaný na Král. Vinohradech dne 28 listopadu 1909, prohlašuje vládní předlohu čí 1353 přiloh ku protokolům stenografickým sně movny poslanecké XVIII. zasedání říšské rady z r. 1909 (a nově předloženou i v zasedán XIX. a XX), za naprosto nepřijatelnou jak po stránce příslušnosti, tak i ve věci samé a to z těchto důvodů: 1. Není potřebí žádného nového zákona upravujícího uživání jazyků u úřadů státních neboť rovné právo jazyka českého s jazykem německým v království českém zavedeno byle Obnoveným zřízením zemským z r. 1627, jim teprve dostalo se rovnoprávnosti jazyku něme- ckému s jazykem českým, druhdy výhradným jazykem státním v král. českém, dále kabinet ními listy císaře a krále Ferdinanda I. ze dn 23. března 1848 a ze dne 8. dubna 1848 § 19. zákl. zák. státních o všeobecných prá vech občanů státních.

2. Mají-li však býti vydána podrobná usta- novení o užívání jazyků u úřadů státních, tu trvá národ český bezpodminečně na tom, aby mu bylo přiznáno totéž právo jako národu n meckému. Každé jiné řešení jazykové otázky jež by ponechávalo jednomu jazyku privilegi jazyka panujícího, bylo by nespravedlivé a pr ostatní národy říše pokořující. 3. V předložené osnově vyhrazují se jazyku německému jistá privilegia jazyka státního (styl s úřady vojenskými, policejními, s centrála mi úřady podřizené ministerstvu železnic); tato privijegia zde mají býti po prvé zákonem z souhlasu českých zástupeů utvrzena, což nelze připustit. 4. Přijetím vládní osnovy nastala by růz nost v upravení jazykových poměrů v Čechách na Moravě a va Slezsku; nastal by pokořujíe slav, že české úřady v Čechách dopisovaly by si s úřady v českých krajinách Moravy a Slez sk německy. Český národ musí trvati na tom, ab jazyk jeho nabyl rovného práva s jazykem ně meckým ve všech zemích koruny české; mají- se upravovati jazykové poměry pouze v král českém, pak k projednání dotyčné osnovy jes příslušným pouze sněm království českého.

5. V předložené osnově jazykové ustano vují se jednotlivé okresy za jednojazyčné nebo smíšené dle počtu obyvatelstva té které národ- nosti na základé posledního sčítání lidu; tu se však zapomíná, že při posledním sčítání lidu nebyla zjištěna národnost obyvatelstva, nýbrž jeho obcovací jazyk. Při sčitání tom celé sta tisíce Čechů připočteny byly k národu něme ckému; bere-li se nyní výsledek sčítání toho z základ pro rozlišování okresů jednojazyěných smíšených, jest základ ten nepravý a pro Čechy nespravedlivý. 6. Připuštění uchazečů k úřadům státnín dle poměru obou národností odporuje § 3. zá- kladních zákonů státních o všeobecných práveci občanů státních, dle něhož jsou veřejné úřady všem státním občanům stejně přístupny. Pr přijímání státních občanů do státní služby má rozhodovati jejich skutečná způsobilost a nikol jejich národnost, jež se ostatně nikde nezjišťuje Číselný poměr obou národností v král. českém na základě posledního sčítání lidu ustanovený není správný z důvodů pod čís. 5. uvedených Kdyby však číselný poměr obou národnosti mě určovati nárok jednotlivých národů na míste ve službě státní, pak nechť se rozdělení mis těch provede všude dle tohoto poměru, správn zjištěného (v ministerstvech a nejvyšších úřa dech, ve vojsku, v diplomatické službě atd.). Návrh byl po vřelé přímluvě předsedy poslance pana Karla Adámka jednomysln schválen.

Pan dr. R. Halík referoval dále o osnově zákona říšského o vládách krajský ch v království českém a osnově zákon zemského o zřizení krajských zastu- pitelstev a končil doporučením tohot projevu Vládní předloha, týkající se zřízení vlád krajských v království českém a tvořící dle vý- slovného ustanovení § 37. osnovy jazykové § 25. osnovy zákona o vládách krajských jed notný celek s osnovou onou, je rovněž po stráne příslušnosti i ve věci samé pro národ český naprosto nepříjatelnou. (Následuje obšírné odůvodnění.) Rovněž nepřijatelnou jest vládní osnov zákona o zřízení krajských zastupitelstev v krá lovství českém, jež nejen ustanovením § 1., že obvod jich krýti se bude s obvodem krajskýe vlád, nýbrž i veškerými vůdčími svými zásadam úzce se připíná k vládní osnově zákona říšského o vládách krajských v království českém a sie z důvodů správní techniky i národních a poli tických. Druhý sjezd českých okresů vyslovuje se tudíž proti jejímu přijetí, žádá všechny povo- lané činitele, by postarali se o to, by v tétc formě a za těchto poměrů uzákonéna nebyla, V drobném prodejíi za sh ranni cislo o sob vedera . . . za 4 h V. filátkách na venkov ranni islo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotové bspře Předpí ceni a inserty přitimá adiinistrace v Marianské ul., 3. Tan nachězejí ne téš redakce. tiskárna a ekp edlee „Národn ch Llstů Rukopisy se novrane

Ja ukládá Poradnímu sboru, aby použil všech prostředků, by na nebezpečnost její bylo po- ukázáno a by ku přijetí jejímu nedošlo Návrhy byly jednomyslné schváleny. Následoval referát pana okresního tajem- níka Václava Ježka z Chrudimi o usnesení rakouské průmyslové rady ve Vídni ze dne 18. prosince 1908 o nápravě silničních poměrů rakouských, jímž navrhováno je omezení auto- nomie v záležitostech silničních ve prospěch úřadů státních. Řečník svoji pečlivě vypracova- nou zprávu končil timto návrhem »Druhý sjezd českých okresů v královstvi českém, konaný dne 28. listopadu na Král. Vinohradech prohlašuje : 1. Průmyslová rada ve Vídní není povo- lána k posuzování silničních poměrů všech zemí rakouských a k podávání návrhů na úpravu těchto v celé říši. Poměry ty již v téže zemi a mnohdy i v témž okresu tak se liší, že vy- žadují naprosto různou úpravu a nelze proto tuto otázku řešit a upravovat předpisy jednot- nými. Průmyslová rada není jmenovitě povolána činiti návrhy na úpravu silničních poměrů v krá- lovství českém, neboť poměry ty liší se — a t v značný svůj prospěch — od silničních poměrů všech ostatních zemí; bylo proto povinností Prů- myslové rady ke zvláštním těmto poměrům při- hlížeti a aspoň statistická data o silnicích v Če- chách si opatřiti.

Sjezd českých okresů zmocňuje proto svj Poradní sbor, aby vypracoval memorandum, jež by obsahovalo kritiku dobrozdání Průmyslové rady, aby jmenovitě statistickými daty prokázal pro království české neproveditelnost návrhů v dobrozdání obsažených, a aby zaslal je na pří- slušná místa, by při projednávání mohl být k němu vzat zřetel. Návrh byl jednomyslně sehválen. Po referátu pana posl. J. Lauba bylo usneseno, aby Poradní sbor v dohodě se stálým výborem českých měst vykonal připravné kroky k vydání sborníku, o dějinách české samosprávy v padesátiletí 1865—1915. Dále po referátu tajemníka svazu p. dra. Zd. Macha provedena změna některých usta- novení statutu svazu českých okresů, schváleny účiy za rok minulý a rozpočet pro rok příští. Před ukončením schůze za hlučného pro- jevu souhlasu vyslovil přání, aby Poradní sbor českých okresů pečoval o akci na urovnání ny- nějších žalostných poměrů v národě, aby nastala společná práce a přestala dosavadní rozervanost a aby zájmy jednotlivých stran byly podřízeny zájmům celého národa. Senior sboru p. poslanec Karel Adámek vykládal vzácné své zkušenosti a vytknuv kardi- nální vadu českou, že příslušníci národa nejsou svorni, končil apelem na svornost, což bylo hlučným souhlasem provázeno. Po sjezdu konal se společný oběd

Konference zástupců rodičů o če- ském školství pod Krušnými Horami. V Duchcově, 28. listopadu. (Původní zpráva »Národních Listů«.) V neděli 28. t. m. konali důvěrníci českýchi ro- dičů z Podkrušnohoří v Českém domě v Duchcově poradu o menšinovém školství a dalším postupu ve školské skci. Schůze zúčastnili se zástupci rodičů z 32 obcí, zástupci ochranných jednot, učitelstva a menšinoví právníci. Rokování zahájil předsedající p. dr. Stejsk o 10. hod. dopol. a po srdečném uvítání přítomných podal obšírnou zprávu o práci, vykonané během p- sledního roku. Rečník konstatoval, že je tomu právě rok, kdy bylo usneseno zahájiti všeobecnou školskou stávku v Podkrušnohoří. Škölská stávka byla po- sledním zoufalým činem českých rodičů na obranu jich práv a vyžádala si nesmírných obětí. Jen ne- ústupnosti a vytrvalosti českých rodičů lze děkovati že zápis do českých škol dopadl ve většině obcí ještě příznivěji než roku minulého. Úmorný zápas o české školy v zněmčeném území je den za dnem stup- ňován. Protičeské jednání vlády Blenerthovy vrhá temné stíny až sem a pod ochranou dnešního režimu dopouštějí se správy německých obcí beztrestně nej- horšího násilí na českých příslušnících. Vypovídání českých rodin z práce a bytů provádí se pomocí obecních výborů zcela soustavně. V posledních dnech obdrželo šest českých rodin ve Světci výpovědi z by- tů. Úřady školské podporují nepřímo protizákonné jednání obcí tím, že žádosti o české školy nevyřizují Pověstnou v tom směru stala se okresní školní rada v Duchcově, která nechává již drahnou dobu ležet žádosti o čtyři nové české školy. Stejné stížnosti docházejí na okresní školní rady v Teplicích a (bt n. L. Hotová komedie sehrána letos v Chabařovicích

Po několikaletém úsilí Čechů chabařovických do- spěla konečně akce o českou školu tak daleko, ž ministrem vyučování nařízeno obci, aby bezodklad- ně opatřila místnosti pro českou školu. Obec ode- přela i potom místnosti propůjčiti, načež byli zástup- ci tamějších rodičů vyzváni okresní školní radou v Ústí, aby potřebné místnosti opatřili. Když se tak stalo, nebyly zase místnosti komisí schváleny. A tak točí se otázka zřízení české školy chabařovické v z- čarovaném kruhu, z něhož není východu, Poměry na školách starších se neustále zhoršují. V Bílině učí se dosud ve stodole, hrozící sesutím, a v Lomu tísní se 1100 dětí v místnostech postačitelných sotv pro polovinu dítek. Nedostatek místností jeví se též v Mostě. Couši, Kopistech. Ledvicích. Duchcově Hostomicích, Ervěnicích. Teplicích a v Trnovanech Ze zpráv důvěrníků rodičů, podaných po řeči p. dra. Stejskala, bylo patrno, kolik ještě bojů ček české rodiče, než budou zdejší školy vyhovovati předpisům zákona. Dále rokováno v konferenci o nutnosti zřízení škol měšťanských a středních a usneseno uspořádati v nejkratší době znovu schůzi, v níž má býti vzata výhradně jen tato palčivá otázka na přetřes Mimo řadu vážných záležitostí projednán schválen návrh, aby pro kraj ústecký byl utvořen školský výbor a ve všech obcích v Podkrušnohoří aby ustaveny byly šestičlenné školské komitéty. Ústřední školský komitét v Duchcově potrvá v dosa- vadním složení dál. Vážné a klidné jednání konfe- rence svědčilo o souladu, kterého bylo v školské akci docíleno a který podává též záruku, že společnou a usilovnou prací domohou se české menšiny v Pod- krušnohoří svých občanských práv.