1
article
Proto povznáším svůj pohár, vzdávaje
poctu gymnastice, Unii spolků gymnastických
Francie. Vive la France! Na zdar!
Tato řeč dra. JPodlipného přijata byla na-
(Paris-Nouvelles.)
dšeným potleskem.
Protesty
proti osnově jazykového zákona
vlády Körbrovy.
Okresní výbor novobydžovský, pojed-
nav ve svém dnešním sezení o osnově jazyko-
vého zákona pro úřady státní v král. českém,
jež podány byly poslanecké sněmovně rady
říšské, usnesl se na následujícím projevu;
1. popírá co nejrozhodněji příslušnost rady
říšské ku projednání osnov těchto, an výhradně
ku vyřízení jich jest příslušným sněm král.
českého; 2. odsuzuje s opravdovým rozhořče-
ním zásady, v osnovách těchto obsažené, kte-
rými porušuje se zákony zaručená rovnopráv-
nost obou jazyků v král. českém a jazyk náš
mateřský se stlačuje do područí jazyka něme-
ckého i v českých krajích vlasti naší, v kra-
jích pak zněmčených z veřejných úřadů se
vůbec vylučuje; 3. vyzývá poslance své, aby
naproti takovémuto porušování rovnoprávnosti
užili všech prostředků a potírali každou
vládu, která takovéto bezpráví bude chtíti
uzákoniti; schvaluje zejmena a zvláště, že
poslanci naši naproti bezpráví, dne 17. října
1899 na národě našem zrušením jazykových
nařízení spáchanému, užili obstrukce a žádá je,
aby nižádné jednání nepřipustili,
dokud bezpráví toto odčiněno nebude. V konání
tomto bude je národ podporovati ze všech sil
a nebude se lekati žádných oběti. Z výboru
zastupitelstva okresu novobydžovského, dne 22.
května 1900. Jindřich Doležal, okresní starosta.
Paris
Körbrův
Doležal
spolek gymnastický Francie
Franca
2
article
Správní výbor Občanského klubu
ve Vysočanech souhlasí plně s projevem
sboru obecních starších král. hlav. města Prahy
ze dne 21. května t. r. a vyslovuje přání, aby
poselstvo národa českého na radě říšské při ob-
strukční taktice s úspěchem zahiájené setrvalo,
nedbajíc ni slibů ni hrozeb neb ohledů na do-
savadní »spolehlivé spojence« a to tak dlouho,
až odčiněna bude urážka dne 17. října 1899
národu českému ve tvář vržená a dokud národu
našemu nebude přirozené právo prvenství v ze-
mích koruny české v plném rozsahu zajištěno.
Řemeslníci a živnostníci, sdružení
v Řem.živnost. besedě na Smíchově,
vyslovují svůj rozhodný protest proti vládním
osnovám jazykových zákonů a projevují plný
souhlas s postupem poslanců českých ve věci
této. — Martin Kočí, úřad. místopředseda.
J. Bušek, jednatel.
Okresní výbor v Berouně usnesl se
ve schůzi dne 25. t. m., že přistupuje ku pro-
testu král. hlav. města Prahy proti vládním-
návrhům zákonů na úpravu jazykových poměrů
u zeměpanských úřadů v král. českém a mar-
krabství moravském a na zřízení krajských
úřadů v král. českém, podaným dne 8. května
t. r. radě říšské. — Antonín Šulc, okresní
starosta.
Kočí
J Bušek
Šulc
Praha
Smíchov
Beroun
krajský úřad v král
3
article
Okresní výbor v Benešově ve schůzi,
konané dne 31. května, přistoupil jednomyslně
k protestu městské rady pražské proti osnově
jazykového zákona vlády Körbrovy. Karel Loula
okresní starosta. Karel Syllaba, náměstek sta-
rostův.
Výbor polit klubu v Řičanech projevuje
nejrozhodnější odpor proti jazykovým projektům
vládním a dělení král. českého, vyslovuje plný
souhlas s obstrukční taktikou poselstva českého
a žádá poslance, aby v nejpříkřejším odporu
proti nynější vládě a všem jiným nepřá-
telským systémům vládním stále vy-
trvali a žádnými sliby od něho odlákati
se nedali dokud všechny spravedlivé
požadavky národa českého a plná rovno-
právnost provedeny a práva král. českého resti-
tuována nebudou. V Říčanech, 20. května 1900.
Dr. J. Hrdlička, předseda. B. Barták, jednatel.
Malostranský občanský klub
přistupuje jednohlasně k veřejným projevům
sboru obecních starších král. hlavního města
Prahy a Spolku českých advokátů v království
českém ve příčině osnov zákonů jazykových
ministerstva Körbrova.
Körbrův
Loula
Syllaba
doktor
J Hrdlička
B Barták
Říčany
Praha
okresní výbor v Benešov
malostranský občanský klub
obecní starý král
zákon jazykový ministerstvo Körbrův
5
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Uctění památky Lafayettovy. Z Pa-
říže se nám oznamuje: Americká kolonie pařížská
sbromáždila se onehdy odpoledne o třetí hodině na
hřbitově Picpus, kde, jak známo, odpočívají tělesné
ostatky slavného Lafayetta. Velevyslanec soustáti
general Horace Porter, vzpomenul v delší řeči ne-
zištnosti a heroismu Lafayettova a prohlásil, oceniv
jeho nevšední vlastnosti, Lafayetta za bratra pro-
slulého Washingtona. Bývalý resident Severních
států v Kodani, p. Clark Karr, nastínil v hluboce
procítěném proslovu životopis a význam chrabrého
Francouze, jehož památka bude v Americe vždy
oslavována. Generální komisař americké exposice
na pařížské světové výstavě, mr. Peck, připomenul
Američanům »Decoration Day« a vyzval je, aby
každoročně ověnčili hrob oslavencův. Hrabě Ro-
chambeau, potomek markýza Lafayetta, děkoval
jmenem rodin, které pro neodvislost Ameriky bojo-
valy, načež pan Porter pozval shromážděné, by se
zúčastnili slavnosti odhalení pomníku maršálka Ro-
chambeaua a rovněž bojovníka za svobodu Spoj.
států ve Vendůme.
= Hlas manželův. Jest všeobecně známo,
jak účinná jest suggescelahodného, něžného hlasu.
Lafayettův
Horace Porter
Washington
Clark Karr
Francouz
Peck
Američan
Decoration
ro
Porter
Hlas
Lafayette
Kodaň
Amerika
Picpus
6
article
Nelze popírat, že i u národů duševně zakrnělých neb
nedospělých hlas, rovněž jako hudba, má čarovný
účinek. Avšak podivné jest faktum, že nepříjemný
hlas může tou měrou účinkovati na nervovou sou-
stavu, že vzbuzuje antipatii a nenávist a dokonce
— jako ve případě, o němž se tuto zminíme —
zmařit i štěstí manželské. Jakýs londýnský lékař vy-
pravuje, že jednoho dne přišla k němu jedna z jeho
pacientek, dáma duševně úplně zdravá a trpící jen
zcela nepatrnou neurasthenií, a prohlásila, že násled-
kem náhlé změny hlasu svého manžela cítí se velmi
nemocnou a hrozně trpí. S upřímným a nelíčeným
žalem vypravovala, že hlas jejího milovaného muže,
jenž se dříve vyznamenával zvláštním půvabema
neobyčejnou jemností, od několika neděl stal se
hrubým, drsným a tak nepříjemným, že tím její
nervová soustava hrozí úplným rozrušením, bude-i
musit tento hlas ještě dále poslouchat. »Nemohu
déle vzdorovati této trýzni,« pravila pacientka. Šlo
tu vskutku o nervosní příznaky. Dáma jest vynika-
jící znalkyní umění, v nejvyšší míře citlivá; hříčka
7
article
různých nálad, brzy hluboce dojata, brzy rozpustile
veselá anebo zas vážná, podle toho poslouchá-li
klasickou hudbu slavných mistrů, aneb rozpustilé
francouzské popěvky. Po dlouhou dobu snášela ne-
bohá pacientka svoje utrpení a odhodlala se teprve
požádati o lékařskou pomoc, když se počaly jeviti
známky porušení mozkové činnosti. Poněvadž pří-
činou její choroby byl manžel, nařídil lékař přede-
vším aby se ihned od něho odloučila, předepsal pak
pacientce způsob života, jaký se předpisuje při cho-
robách nervových: zábavy, léčení vodou atd. Také
požádán o radu slavný pařížský lékař Brown Séquard,
jenž předepsal »nové vychování sluchu«. Jakožto
nejpříjemnější smyslové dojmy označil církevní zpěv
a zvučný hlas kazatelův, tedy zpěvy a kázání ráno
a večer. Rovnováha nervové soustavy byla u pa-
cientky záhy obnovena, takže konečně beze všech
škodlivých účinků mohla poslouchati rachot sebe víc
ohlušující. Po třech měsících vrátila se domů a žije
nyní zase klidně a v úplné harmonii se svým man-
želem. Lékaři soudí, že jest úplně vyléčena.
Brown Séquard
8
article
= Pohřeb přítele Dérouledova. Z Paříže s
oznamuje: Pohřeb advokáta Falateufa, přítele Dérou-
lédova a obhájce jeho před státním soudem, byl
velkolepou nacionalistickou manifestací. Zesnulý za-
kázal si v poslední své vůli veškeré dary věncůa
rodina tudíž připustila toliko jediný velký věnec, za-
slaný Dérouldem Do chrámu Madeleiny dostavili se
mimo členy advokátní komory také deputace vlaste-
necké ligy a mnozí známí nacionalisté. U hrobu po
řeči předsedy advokátní komory Devina ujal se slova
slavný básník Francois Coppée. Prohlásil, že mluví
jmenem Dérouledovým, jenž následkem svého bez-
právného odsouzení nemůže býti přítomen. Zminiv
se o procesu před státním soudem, pravil pak: »Pří-
saháme, že přítel zesnulého, slavný vypovězenec,
záhy opět spatří drahou svoji vlast a pozdraví prapor
slavně znovu povstalé vlasti.« Tato řeč byla prová-
zena voláním »Sláva Coppéeovi! Sláva Déroulědovi!
Coppeé po skončených pohřebních obřadech chtěl
promluviti ještě na ulici, ale policie tomu zabránila.
Noví nacionalističtí členové městské rady ubírali se
ulicí Royale, následováni značným davem, provolá-
vajícím slávu Déroulědovi. Jakýs socialista, jenž pro-
volal slávu Loubetovi, byl zbit.
Dérouledův
Falateuf
Déra
Madeleina
Francois Coppée
Coppée
Loubet
Paříž
advokátní komora Devina
9
article
= Rozčilující výjev v cirku. Z Brusselu s
oznamuje: V cirku v Tirlemontu udál se těchto dnů
rozčilující případ, jenž by mohl poskytnouti látku
ke tragické novelle. Mezi personálem americké spo-
lečnosti cirku, jež pořádá svoje představení na Place
de Waterloo, nalezala se též velmi hezká mladá pa-
nička z Tirjemohtu, jež bezpochyby ze záliby po
dobrodružstvích spoluúčinkovala každého večera při
jednom čísle programu. Úkolem jejím bylo balancovati,
ležíc na pohovce, na nose drobné skleněně před-
měty: motýly, ptáčky a koule, jež pak střelec-virtuos
d'Alembert odstřeloval. Onehdy večer očekávala mladá
paní, se skleněnou koulí na nose, nehýbajíc se,
chvíli, kdy měl střelec vystřelit. Avšak na neštěstí
v tu chvíli zpozorovala mezi diváky svého manžela,
jenž neměl ani potuchy, jakým podivným způsobem
se jeho manželka večer baví. Polekána, bezděčně
zvedla hlavu a střela v tom okamžiku vypálená za-
ryla se do nosu nebohé paní a vnikla do mozku,
tak že s hrozným výkřikem, krví zbrocená, sklesla.
jít Waterloo
Alembert
Brusel
10
article
Těžce raněná dopravena do nejbližší nemocnice,
kdež lékaři prohlásili, že je jen málo naděje, že by
se pozdravila.
= Podmořské doly, Jeden z nejdůležitějších
železných dolů v celé Anglii nalezá se blíže přístav-
ního města Barzowyn-Furness ve hrabství lancas
hirském na severním břehu zátoky Morecambe v Ir-
ském moři. Ložíska železné rudy objevena byla
roku 1840 a zavdala podnět k neobyčejnému rozvoji
průmyslu. Vznikla tu jedna z největších hutí spoje-
ných království, avšak nerostné poklady v půdě ne-
jsou nevyčerpatelné a bylo tudíž dlužno pomýšleti,
aby co možná nejdokonaleji byly využitkovány. Po-
vstane zde tudíž bezpochyby velkolepé technické
dílo, jehož účelem jest dolovati na železnou rudui
pod mořem. Ložiska železné rudy, jež jest první ja
kosti, táhnou se pod mořským dnem a již as před
deseti roky byla zřízena hráz, aby moře nemělo
přístupu k dolu. Nyní hodlá podnikatelstvo oddělit
další hrází od moře as sedm tisíc arů, aby na této
ploše mohlo býti v dolování pokračováno. Náklad
na tento podník páčí se as na půl millionu l. st.
Ir
Anglie
BarzowynamoFurness
11
article
K dnešnímu číslu přiloženo jest po-
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan“, str. 481—484.
— Pověstný parlamentní gamin dr.
Pfersche vpletl do slavověnce svého opět nový
lísteček. Interpelloval totiž předsedu minister-
stva, zda-li ví o výroku, jejž učinil na budín-
ském hradě dr. Pacák oproti panovníku, že totiž
obstrukce je vynálezem německým a Čechové
»že chápali se jí v těžké situaci teprve tehdy,
když povýšena byla rozhodujícími kruhy za zbraň
parlamentně přípustnou.« Poslanec dr. Pfersche
byl, jak známo, postižen, jak na posl. Březnov-
ského tasil nůž a jak nástroj tento v okamžiku,
kdy se jím rozehnati chtěl, zpamatovav se, do
kouta odhodil a který tedy, byv dopaden in flagranti,
měl býti vlastně z parlamentu odveden ihned na
místo jiné, opovážil se klukovským způsobem otírati
ve své interpellaci o delegaci žeskou, o český
lid, o české státní právo a rukopis králové-
dvorský, nezasluhuje vlastně ani, aby se reago-
valo na jeho porůzné parlamentní produkce,
poněvadž ale také s jiné strany učiněn byl
pokus omluviti německou obstrukci tím, že
prý Čechové začli dříve, chceme věnovati ně-
kolik slov těm, již soudobou historii tímto
tvrzením klamou. Co stalo se dne 17. května
1893 na sněmu království českého, nebyla ob-
strukce, nýbrž výbuch hněvu, že proti výslovnému
Hall Cain
doktor
Pfersch
Pacák
Čecho
anglický spisovatel
12
article
znění jednacího řádu chtěl maršálek mermocí vsu-
nouti do debaty rozpočtové rokování o punktační
předloze stran zřízení trutnovského krajského
soudu. »Obstrukce« tato, dobře počítáno, trvala
celých dvanáct minut. Při té příležitosti budiž
výslovně konstatováno, že všechno to, co vypra-
vuje se o jakémsi bombardementu
kalamáři, jest holá smýšlenka, 60 poslanců
německých dosvědčiti musí, že je to drzý vynález
vídeňského tisku. Byla bouře, byl hluk, někteří
poslanci rachotili pultiky, je pravda též, že je-
dnomu ze stenografů byl rukopis vytržen z ruky
a pohozen. Na tom ale tehdejší obstrukce pře-
stala. Toto chvilkové vzplanutí hněvu nebylo
vůbec ničím u porovnání, co v době německé
obstrukce dělo se průběhem půl třetího roku
v každé schůzi. Není také pravda, že by byl
český sněm uzavřen dne 17. května za příčinou
tehdejší sněmovní bouře, o patření to
stalo se proto, že v kruzích v zemi
i ve Vídni rozhodujících dospěli
tehdy konečně ku přesvědčení,
že punktačni výprava je zma-
řena a že to, co na vídeňských
komferencích bylo usneseno proti
jednomyslnému odporu českého
lidu, provésti se nedlá. Rovněž nelze
nazvati sobstrukcí« několik těch dlouhých řečí,
pronesených za vlády koaliční, když šloo
opravu berní. Poslanci čeští přece věděli, že
provedení této »opravy« zameziti nedovedou,
z té jednoduché příčiny, poněvadž jich bylo
Vídeň
13
article
příliš málo k tomu. Byla to parla-
mentní demonstrace, dobrá, výdat-
ná, která k üpevnění vlády Win-
dischgrätzovy dojista nepřispěla,
ale nebyla tím, čím je obstrukce dnes —
parlamentní insititucí. O to
jde.— O této obstrukci dr. Pacák
v rozmluvě své s panovníkem učinil zmínkya
že autorem obstrukce této je německá parla-
mentní společnost, to popříti nedovolí dr. Pfer-
schovi ani jeho čest, neboť na něco jiného, by
vlastně ani pyšným býti nemohl. Nikdo ne-
mluví o meteorech, které chvilenku činí na ob-
zoru dojem hvězdý, ale o těch zjevech, které
vtěsnány do systěmu staly se určitým činitelem
v životě politického universa. O těch, s nimiž
nutno v životě politickém účtovati. Aby se
nám rozumělo. Pokládáme německou obstrukci a
po ní dnes obstrukci českou za instituci ne proto,
poněvadž déle trvají a mají za podklad určitý
plán — ale proto, že byla rozhodujícími činiteli
tím uznaná, že státní autorita před
ní kapitulovala a podvolila se
jejímu diktátu. Tak se věci mají. Proto
nebude pan dr. Körber nikomu a nic vysvětlo-
vati, jak mu pan Pfersche imputuje, neboť přes
všechen náš odpor k němu máme jej přece jen
za politika seriosního, jenž nesedne na vějičku
politického tatrmana, kterýž ostatně nejmenší
nemá příčiny chovati se tak vyzývavě, spíše měl
by se miti na — pozoru.
Win
Pacák
Pfer
doktor
Körber
Pfersch