1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 154. ze dne 6. června 1900.
3
article
= Prešernova literární pozůstalost. V po-
slední době přetřásá se na novo otázka literární po-
zůstalosti slavného slovinského básníka Prešerna.
Jedni tvrdí, že po básníku nezbylo nijaké literární
pozůstalosti, jiní, že tato pozůstalost byla po smrti
básníkově spálena. V té věci přináší »Slovenski
Narod« ze Zaplaza na Dolensku následující dopis:
Před čtrnácti lety, r. 1886, stýkal jsem se s p. J.
Zupančičem, jenž pocházel z Rakovníka, blíže sv.
Ruperta na Dolensku. Vypravoval mi mnoho z dob
svého mládí a také o Prešernovi. Vypravoval mi, že
tehda ještě žijící svatorupertský farář, Alojzij Košir,
pověděl o Prešernovi následující. Vyslovil lítost nad
tím, že Prešernovi, když jej na smrtelné posteli zpo-
vídal, uložil za pokání, aby mu dovolil zničiti jeho
básnické práce, dosud nevydané, jež měl v rukopise.
Prešern svolil se slzami v očích, tudíž nerad. Mezi
rukopisy se nalezaly ballady, romance a jiné kratší
práce. »Tehdaž,« doznal Košir při jakési hostině, při
níž byl přítomen i Zupančič, »nedovedl jsem oceniti
jeho poesii. Nyní lituju, že jsem tehda tak jednal.«
V době úmrtí Prešernova byl Košir v Kranji kapla-
nem. Mimo jiné ještě připomenul, že tehda panovala
v příbytku Prešernově velká bída. Kterak tehdejší
kaplan, pozdější farář Košir naložil s literární pozů-
stalostí Prešernovou, zdali ji zničil sám, či dal-li ji
spáliti děkanu Dagarinu, nedovedl Zupančič povědět.
Prešernov
J Zupančič
Rupert
Alojzij Košir
Košir
Zupančič
Rakovník
Kranj
Slovenski Narod
4
article
= Historie hodin. Z Paříže se oznamuje: Za
proslavené hodiny s Falconnetovým sousoším »Tři
gracie«, jež vzbuzují v malém uměleckém paláci na
světové výstavě všeobecný obdiv, nabídnuta byla před
nedávnem jejich majiteli hraběti de Camondo suma
1,250.000 fr. Přes to přes všecko však hrabě na tuto
nabídku nepřistoupil, tím méně, jelikož znamenité
toto umělecké dílo ve své závěti odkázal museu
v Louvru. Otec jeho získal tyto hodiny při prodeji
slavné sbírky barona Double roku 1881 za 101.000fr
Baron Double pak zaplatil za tyto hodiny roku 1855
otci pařížského znalce umění Mannheima toliko 7000
fr., při čemž ovšem prodávající měl ještě velmi slušný
zisk, neboť koupil drahocenné ty hodiny od jed-
noho obchodníka se starožitnostmi ve Frankfurtě za
1500 fr.
Falconnetův
Camondo
Paříž
Louvre
5
article
= Volby v Italii. Z Říma se oznamuje: Při
italských volbách je zapotřebí mnoho, hodně mnoho
peněz a zúčastnění se také nikterak tím netají. Proto
jest, pokud se týče výsledku volby, v tom kterém
kraji vždycky velmi choulostivo, rozšíří-li se třeba
jen pověst, že lze očekávati jiného kandidáta než
kandidáta dosud známého. Tu se každý chová zdrže-
livě, očekávaje, že od druhého — dostane víc. Za
těchto okolností jest velmi charakteristické, že proti
marchesovi di Rudini povstal vládní kandidát, jenž
jest odhodlán bojovati protí němu značnými peněži-
tými prostředky. Tento podnikavý muž jest ctižádo-
stivý, mladý millionář, kníže Baucina-Licata, hrabě
de Janello. Dostavil se do volebního okresu Caicano
se čtvrt millionem lir a jsou vážné obavy, že tento
dešť zlata přece by mohl přiměti sicilské sedláky,
aby se zpronevěřili bývalému předsedovi minister-
stva. Rudini nemůže finančně závodit s tímto svým
protivníkem, neboť musí uhraditi náklad dvojité kan-
didatury svého syna, jenž se v Notu necítí již bez-
pečen. Výsledek volebního zápasu očekává se s vel-
kým napjetím.
Rudin
Janello
Řím
BaucinaLicata
6
article
= Osudné následky víry v strašidla. z
Paříže se oznamuje následující tragická historie:
Paní Cuvierová, bydlící na boulevardu de la Nation
v Clichy, ztratila před nedávnem svého manžela
úmrtím. Stále ještě se oddávajíc svému bolu, byla
jednoho večera ještě více rozesmutněna fanfárami a
hlučnou hudbou, ozývající se večer z protějšího cirku,
tak že ještě před obvyklou dobou odebrala se na
lůžko. Pojednou však vytrhla se z prvního spánku,
zaslechnuvši pod postelí chřestění řetězů. Předrážděna
a přestrašena skryla hlavu do podušek, avšak přes
to zaslechla týž příšerný šramot a zřetelně viděla na
stěně pokoje rychle se pohybující neforemný stín.
Domnívajíc se, že to zlý duch, neodvážila se paní
Cuvierova rozžehnout světlo a ve své úzkosti dala se
do hrozného křiku. Polekaní sousedé vnikli do jejího
bytu a zde se jim objevilo příšerné divadlo. Ne-
šťastnice stála tu vzpřímena se strhanými rysy,v
pohledu jejím jevilo se již šílenství a za příšerného
smíchu ukazovala do kouta k oknu, kdež bytost, jež
byla zavinila hrozný její stav, postrašena hlukem
nesměle se choulila. Byla to opice prostřední veli-
kosti, mandril, jenž i se svým řetězem unikl z cirku
a za nepřítomnosti paní Cuvierovy vnikl otevřenými
dveřmi do bytu. Přivolaný lékař shledal, že jest jen
málo naděje, že by se nešťastnice vyléčila.
Cuvierová
jít le Nation
Clichy
Cuvierův
Paříž
7
article
= Tajemná dáma. Nejnovější americkou no-
vinkou, jež zavedena v Londýně, jest velmi hezká
elegantní mladá dáma se závitkem not v ruce, po-
kryté jemnými rukavičkami. Tato krasavice však ve
většině případů není nikterak hudebně nadaná a
také toho nepotřebuje. V jejím elegantním koženém
neb sametovém pouzdře tají se na místě not litera-
tura zcela jiného druhu. Tato krasavice, jež jest ho-
tovou rozkoší pro chodce po londýnských ulicích,
jest nemalým postrachem pro velký počet oněch
kdož pro dluhy nevědí kudy kam. Rozmilá ta dívčí
postava s nevinným pouzdrem na noty a ještě ne-
vinnějším pohledem jest totiž výběrčí dluhů. Nejno-
vější to vynález důmyslného yankejského advokáta
jenž se zabývá vymaháním pochybných dluhů. Tato
ženská výběrčí musí býti vždycky velmi hezká, velm
elegantní a velmi roztomilá, má-li choulostivá jej
činnost míti náležitý úspěch. Pouzdro s hudebninami
má účel, oklamati sousedy zadluženého gentlemana.
Mimo to jest balsámem pro vždycky jestě možnou
citlivost urozeného dlužníka. Neboť nikomu nena-
padlo by ani ve snu, uváděti elegantní zjev mladé
dámy ve spojení se všedním zaměstnáním vymahače
dluhů. Ostatně dlužníci více méně urození, přece jen
cítí jakýsi ostych vůči tak hezké, elegantní mladé
dámě a je-li jim jen poněkud možno, vyhoví svým
povinnostem mnohem spíše, než kdyby vymáhal po-
žadavek mužský nikterak roztomilého zevnějškuv
ošumělých šatech. Roztomilá výběrčí dluhů pry málo
kdy opouští dům urozeného dlužníka s prázdnýma
rukama.
Londýn
8
article
Žemřelí v Praze.
Dne 30. května 1900. Lážnovských. Anna
šička, 161/2 roku, 173—II. Baxova Marie, dcera děl-
nice, 1 rok a 4 měsíce, 5—I. Kuchyňka Martin
c. k. professor učitelského ústavu, 56 roků, 857—II
Dvořák František, c. k. ranlékař v. v., 69 roků.
1862—II. Netušilová Anastazie, dcera uzenáře, 1 měs.
645—I. Česák Václav, syn obuvníka, 13 měsíců
613—II. — Ve všeobecné nemocnici
Lážnovský
Anna
Baxův
Marie
I Kuchyňka
Martin c
Netušilová
I Česák
Václav
Praha
II Dvořák František
9
article
Tikovský František, sluha, 34 roky. Šittina Vilém,
typograf, 45 roků. Krausova Eleonora, chovanka
ústavu, 23 roky. Janota Jan, natěrač, 50 roků.
Petráková Kristina, manželka truhláře, 23 roky.
Doubková Marie, dělnice, 73 roky. — UAlžbě-
tinek: Stakorská Marie, manželka zlatníka, 45 r
— U milosrdných sester: Hrušková
Anna, dělnice, 22 roky. Kefurtová Alžběta, vdova,
80 roků. — U milosrdných bratří: Ho-
leček Emanuel, natěračský pomocník, 19 roků.
Tikovský
Vilém
Krausův
Eleonora
Janota
Jan
Petráková
Doubková
Marie
Emanuel
Stakorská Marie
Kefurtová Alžběta
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
239. hra v předpl
Dnes ve středu 6. června.
3. čtvrtka.
Tajemství.
Konec před 1/8310. hod
Začátek o 7. hodině.
ivadlo„Urania na výstavišti v Kr. Ohoř.
13410
Ředitel V. Suk.
Ve středu 6. června.
Začátek o 1/27. hod.
Po třetí: Zlatý důl.
Král
V Suk
Praha
Králové
národní divadlo . 239
11
article
Pištěkovo letní divadlo na Král. Vinohradech
Pištěkovo letní divadlo na Král. Vinohradech
Začátek o 1/27. hod.
Ve středu 6. června.
Páté lidové představení za polovičních cen
Po prvé: Chudý kejklíř.
Arena na Smíchově.
Začátek o 1/27. hod
Ve středu 6. června.
Cyklus nové frašky V.
Emanuel Pyšišvor.
(Hans Huckebein.)
Král
V Pyšišvor
Huckebein
Smíchov
Pištěkův letnit divadlo
14
article
OBUV
OBUV
dobráa levná
16
article
menší věci, již konáme —« a mezitím Glory, jež obrá-
tila hlavu stranou a bylo jí úzko, zaslechla, jak někdo
za nimi praví:
»Hele, to je kněžour a jeho pes — ten, co dal se-
brat chudáka Sharkeye! Vidíte ho s tou dámou?«
»Na mou, je to on! Zase jinýho chudáka dostal do
bryndy a všecko pro toho psa.«
Šli kolem chrámu. Jan mluvil nadšeně při každém
kroku a Glory se za ním vlekla jako zločinec, jdoucí na
pranýř. Konečně vyšli Velkou Kovářskou třídou a on zvo-
lal: »Vidíte, zde jest dům boží v síti lešení a zde je
velká ulice Broad Sanctuary — volná dosti v každém
smyslu! Hleďte !«
Zástup dívek a mužů vyhrnul se ze zábavní míst-
nosti naproti, a bylo slyšeti klení a výkřiky. »Koukejte
ho!« křičel ženský hlas. »To je on, to prase! A on je
mou zkázou; a teď se dal na vojnu a chodí s jinou
ženskou!«
»Vy jste opilá, že nevidíte na cestu, to jste!« řekl
mužský hlas, »a nedáte-li si pozor, pošlu vás — —«
»Bodněte mne, chcete vy, vy pse? Udělejte to! Do-
volím vám!«
»Nestojí za to, vojáku — pojďte dál,« řekl jiný
ženský hlas, načež prvý spustil příval klení; malý du-
chovní, který šel kolem v tom okamžiku — byl to dp.
J. Golightly — pravil: »Jeje, jeje! Což tu není stráž
ník?« a tak prošel mimo se svou vytáhlou ženou, zavě-
šenou v jeho rámě.
Jan Storm se protlačil davem a postavil se mez
ony dva hádající se. Při světle lampy je mohl poznati.
Muž onen byl Karel Wilkes ve vojenském stejnokroji ;
Sharkey
Jan
Storm
Wilkes
Broad Sanctuara
17
article
jest prý jasné, při —« Avšak zarděl se jako dívka, za-
mlčel se a potom koktal: »Nějak je mi to líto, velmi
líto; a je-li něco, co bych mohl učiniti —e
Glory chtěla odpověděti, avšak srdce jí prudce
tlouklo a nemohla promluviti.
»Vskutku pokusil jsem se již provésti zadostučinění
Lord Robert má prázdnou prebendu ve Westminstru, a
já jsem jej požádal, by ji odevzdal biskupovi se žádostí,
by Otec Storm —«
»Avšak chce ?e
»Řekl jsem mu, že musí. Jest to nejmenší, co mů-
žeme učiniti, chceme-li míti nějakou úctu sami před se-
bou. A nějak jsem unaven tím anti-Stormovským vzbou-
řením. Snad se to hodí pro muže jako já jsem, aby se
postavil proti tomuto muži — popírám jeho autoritua
považuji jej za člověka vně jeho století a země — avšak
pro tyto lidi s inicialkami, kteří píší do církevních časo-
pisů, aby se mu posmívali, tyto pastýře, kteří žijí s pěti
tisíci liber ročně a předstírají, že následují Onoho, jenž
neměl domova ani druhého kabátu, a jehož přátelé byli
poběhlíci a hříšníci, ačkoliv on sám nebyl hříšníkem —
to je hanebné, to je ohavné, všecko to ve mně zvedá
proti jejich mrtvé víře a ochromeným církvim. Necht
jsou jakékoliv jeho chyby, on je založen na obsáhlém
plánu, má ideu Kristovu a je muž a gentleman, a já se
stydím, že jsem z něho bral zisk. To jest nyní vše od-
byto, a tomu není pomoci; však kdybych mohl doufati,
že odpustíte — a zapomenete —e
»Ano,« pravila Glory tichým hlasem, a tu zavládlo
ticho a když pozvedla hlavu, byl Drake pryč a Rosa si
utírala oči.
Křostan.
Robert
Kristův
tichý
Drake