ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8da279b0-70b1-11dc-8a30-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 72, person 87, org 7, work 5
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 23. března 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 8 .
4 article
Na ranní a odpol. 1446, předplácí sei v Praze vo atmninistrate st měn na etret kla . . . . 8 K — h s dvoji den itkou sa něnl ns čost lota . . . . 7 K 50h ve slialht uv sok na naě ie Pešton: 2s štrst bis . . . . 9 K o0 s dvojí zisilkou v áts . . . I K do na měsíe
Praha
5 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů. Události peštskě. Z Pešti, 23. března. Na sjezdě sociálně demokratickém, jehož zůčastnilo se na 20.00 osob, poslanec Weltner vykládal důvody. pro které sociální demokraté nemohou jit s opposičníky. Tito jsou klerikálové, což jest také vysvětlením nezdaru jejich tábora, před dvěma nedělemi chystaného. Sociální demo- kraté nedoznávají lásky u vlády. Tou dobou je právě 19 tiskových procesů s nimi zahá- jeno a v 62 městech a obcích vláda potlačuje tiskové orgány sociálně-demokratické strany. »Uherská lidová strana,« pravil řečník, »zá- leží ze šlechticů a klerikálů.« Poslanec Bo kanyi zabýval se činností klerikalismu v Uhrách a pravil, že po vypovězení z Francie stěhují se řády do Uher a dostávají od státu a měsť subvence. Vypravoval dále příklad který se udál v dominikánském klášteře v Günsu. V klášteře tom dlela po 22 roků jeptiška Bonpardová, o níž se myslilo, že zdědí velké jmění. Když vyšlo na jevo, že nezdědila, byla vyhnána a uchýlila se do jisté chatrče, kdež se nuzovala při 15 stupních mrazu. Na to vystoupila na tribunu sama bývalá jeptiška Bonpardová, která cele schůzi byla přítomna. Řečník pak skončil vý strahou před klerikální klášterní výchovou Resoluce proti klerikalismu přijata jedno hlasně.
Weltner Bo Bonpardová Pešť Uhry Francie uherský lidový strana
6 article
Dr. Rezek- Z Vídně, 23. března. Ministr dr Rezek, který churaví již několik měsíců dnes ráno přes Rěku odjel do Lovrana několikanedělní léčbě. Z parlamentu. Z Vídně, 23. března. Nadešel před- poslední týden zimní kampaně, avšak možno říci dnes s celou určitostí, že v obou nedě- lích před Velikonocemi ne udělá poslanecká sněmovna nic podstatného. Bude 4 až plenárních schůzí, jež vyplní se maličkostmi. Všechen zřetel obrácen jest ke skoncování vyrovnacích předloh parlamentem. Odstaví se nejen důležité předlohy lidové, nýbrž také rozpočet. Z Vídně, 22. března. Zivnosten- ský odbor klubu poslanců svo- bodomyslných zaměstnával se za před- sednictví dra. ryt. Plačka velmi podrobně aktuálními otázkami živnostenskými a postu- pem, jímž třeba se říditi, aby naléhavým. neodkladným požadavkům živnostnictva bylc vyhověno. Dr. ryt. Plaček podal zprávu o osnově zákona proti opilství. V debatě. které se zůčastnili poslanci Karbus, Maštálka. Šrámek a Bečvář, uznávána byla sice nut nost vydati tento zákon, ukazováno však na určitá ustanovení vládní osnovy, jež byv praxi měla velice škodný vliv na zájem ob chodu i na zájem konsumentů, aniž by vý datně prospívala intencím zákona. Živno stenský odbor usnesl se působiti k tomu, aby předloha byla ku provedení podstatných změn vrácena a potom aby o opravené před- loze poznovu bylo jednáno. Podrobná debata se rozvinula po obšírném referátu poslance Kratochvíla, co je třeba v nejbližší době v zájmu živnostnictva učiniti. Živnostenský odbor staví do popředí jako nejnalehavější
doktor Rezek Rěko Plaček Karbus Maštálek Šrámek Kratochvíl Vídeň
7 article
otázku pojišťování řemeslnictva pro čas stáří. Zástupci odboru se přičinili o to. aby vláda byla vyzvána předložiti osnovu příslušnou do 1. května t. r. Vláda vyslovila ochotu rozšířiti předlohu zákona o starobním po- jišťování dělnictva o jistá ustanovení, týkající se kruhů žinnostenských. Za referenty usta noveni: pro starobní pojišťování posl. Ma štálka, pro záležitosti živnostenské poslane Kratochvíl; úkolem jejich jest podati zprávy v plenárních schůzích klubu poslanců če- ských. Předsednictvo klubu se přičinilo o to aby nalehavým otázkám těmto věnována byla v nejbližší době plenární schůze sně movní. Presidium vyslovilo se vůči tomutc požadavku příznivě.
Kratochvíl Ma
8 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Z Oseku, 22. března. (C.-B.) Ačkoliv byla na dnes odpoledne svolaná schůze o finanění samostatnosti Chor- vatska policií zakázána, shromáždil se přece velký zástup lidu, který nedbaje na- pomenutí policie, táhl za hluku a demon strací ulicemi. Bylo povoláno četnictvo, které zástup rozptýlilo. Policie hlídkovala po celou noc Z Pešti, 22. března. (C.-B.) Úřadní list oznamuje: Král udělil podmaršalkovi Jiřímu Rohonczymu z Felsöpulye při jeho od chodu na vyžádaný odpočinek dědičný uher ský stav baronský s prominutím tax. Z Pešti, 22 března. (C.-B.) Ministerský tajemník v ministerstvu orby Adolf Hájek zastřelil se dnes ve své úřadovně. Du- vodem jest prý nesnesitelné nervosní bolení hlavy. Hájek byl 38 roků starý. Z Petrohradu, 22. března. (C.-B. Císařská rodina přesídlila dnes do Car ského Sela. Z Říma, 22. března. (C.-B.) »Tribunae oznamuje z Neapole: Policie zatkla v Grand- hotelu jistého Rusa, který se jmenuje Gotz a žil tam se svým otcem a sestrou velice okázale. Pas, který mu byl odňat, zn na jiné jméno. Zatčení Gotzovo stalo se prý následkem těžkého politického z lo- činu. Policie zatkla kromě toho ještě jinou osobu, jež se uvádí s touto záležitostí ve spojení. Z Neapole, 22. března. (C.-B.) Ko runní prine saský přibyl sem ke čtyřden nímu pobytu.
N L Rohonczy Hájek Tribunae Rus Gotz Gotzův Osek Pešť Petrohrad Řím Neapol Grand Cara ský Selo
9 article
Z Cařihradu, 22. března. (C.-B.) Dle vládních zpráv pokračuje jednání o sjedno cení státního dluhu tureckého uspokojivým způsobem Z Cařihradu, 22. března. (C.-B.) Ná čelník lupičské (prý) čety Markiali a jeho pět soudruhů, kteří ve srubu Bišce (ve vilajetu skadarském) od tureckých vojaků obleženi byli, dali se na útěk. Z Cařihradu, 22. března. (C.-B.) Z Adenem soustředěné 3000 mužů anglického vojska zůstanou tam, dokud turecká vláda všechny své sliby nesplní. Z Cařihradu, 22. března. (C.-B.) Dl tureckých pramenů objevily se v okresu petričském (ve vilajetu solunském) a v okresu istileském (ve vilajetu skopijském) nov bulharské čety. Z Cařihradu, 22. března. (C. B.) Tu recký velevyslanec v Paříži Munir be byl v uznání jeho služeb povýšen na vezíra a obdržel titul paše. Z Kahýry, 22. března. (C.-B.) Ně mecký korunní prine se již úplně po zdravil. Z Buenos Ayres, 22. března. (C. - B. V telegramu z Monte Vídea se oznamuje že Uruguay podalo v Brazilii stížnost na vpád vojska státu Rio Grande do Uru guaye, jež se připojílo pak k povstalcům.
Munir Cařihrad Aden Paříž Buenos Ayres Monte Vídea Uruguay Brazílie Rio Ur
10 article
Události peštské. Z Pešti, 22. března. (C.-B) Dnes uspo řádali socialisté na Náměstí svabody velký tábor lidu, na kterémž se as 20.000 osob zúčastnilo a kterýž docela ne- rušeně byl proveden. Shromážděn protestovalo proti branné před- loze. Někteří řečníci vykládali, že se soci alisté před 14 dny ve shromáždění strany nezávislosti proto nezúčastnili, že bylo svo- láno na popud klerikálů, kteří při tom ne- kalé cíle sledovali a jenom za národní ústupky žádali. Socialisté, jakožto strana mezinárodní, žádají především za politickou svobodu a hospodářský blahobyt, pečujíce jiné věci, než otázky národnostní. Dále není prý obstrukční boj klerikálů proti vládě upřímný. Druhým předmětem jednání byly kleri kální výboje v Uhrách. Bylo konstatováno že valná čásť z Francie vypovězených klá šterníků v Uhrách se usadila. Líčeny bar barské poměry v klášteřích a jakožto příkla uvedena aféra kláštera dominikánek v šo- proňském komitátu, kdež jedna z jeptišek — tato byla shromážděněmu lidu představena — po 22 let trýzněna a posléz, když dědictv své vydati nechtěla, na ulici vyhozena byla Sbromážděný lid byl vyzván, aby své dět do duchovních ústavů nedával, ježto pr působnost těchto ústavů je škodliva. Po ukon- čených řečech se lid klidně rozešel.
Pešť Uhry Francie
11 article
Saské dámy proti saskému králi Z Drážďan, 22. března. (C.-B.) Více než tři sta dam z předních rodin saských zaslalo princezně Louise adressu, ve kteréž se praví, že celé Sasko si přeje, aby princezna Louisa úplně re- habilitována byla, doufajíc, že tak skutečně se stane. Proto učinilo prý tím trapnější dojem, že rány, které sotva hojiti se začaty, opětně (známým drsným manife- stem krále Jiřího) opět byly rozjitřeny. Oby vatelstvo ví prý zcela dobře, že jisté koterie u dvora, jež rakouské arcivévodkyni žívol ztrpčily, také nepřáteli lidu jso a proto obracejí se sympathie národa k ní (princezně), jež považována býti musí za oběť poměrů a osob, které za všechno, co se stalo, jsou zodpovědny.
Louis Louisa Jiří Drážďany Sasko Ob
12 article Demisse Castrova.
Demisse Castrova. Z Caracasu, 22. března. (C.-B.) Ca- stro podal předsedovi kongresu demi ssi Z Berlína, 22. března. (C.-B.) »Wol fova kancelář« oznamuje z Caracasut: Ná- sledkem demisse Častrovy převza vládu vicepresident. Z Londýna, 22. března. (C-B) »Reu terova kancelář« oznamuje z Washingtonu Státní tajemník Hay obdržel včera večen telegram amerického jednatele z Caracasu, ve kterém se potvrzuje o dstoupení Ca- strovo, ale vyslovuje se pochybnost, že kongres jeho demissi přijme. Odstoupení překvapilo státního tajemnika i vyslance. Nevidí však žádného důvodu, proč by měl míti nějaké účinky na jednání ve Washing- toně. Z Caracasu, 22. března. (C.-B.) Kon gres zamítl ve schůzi této noci konané jednohlasně demissi president Castra, který byl dnes o tomto usnesen zpraven. Valná hromada Národní Jednoty pro východní Moravu v Olomouci. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Za účastenství dosti četného konala sev neděli v místnostech České besedy v Olomouei řádná valná hromada této obranné jednoty, jež by pro svoji obrovskou práci, čelicí germanisaci krásných krajů severo-moravských, měla dojíti vělšího pochopení a podpory u českého lidu n Moravě vůbec, na zámožné Hané zvlášť. Ale horlivých pracovníků národních se tu nedostává. Starý stesk! Právě na severu Moravy počinají si Němci nejútočněji a dle promyšleného plánu, a musíme bohužel potvrditi, že úsili jejich setkává se s úspěchem, kdežto česká država rok od roku nové ztráty vykazuje, k čemuž lid moravský v pověslném svém klidu celkem ne- činně přihliží. Mnoho žádá se na Národní Je- dnotě, ale nepomůže-li tu všechen ostatní lid moravský, těch několik obětavých a neúnavných pracovníků, kteří nerovnému tomuto boji vše- chny sily a čas věnují — na to nestačí.
Demiss Castrův Hay Castro Němec Caracas Ca Berlín Častrov Londýn Washington Olomouc Olomouei český lid můj Morava Haná Morava kongres národní Jednota pro východní Morava Český beseda
13 article
Schůzi zahájil a nepřítomného předsedu dra. Osťádala omluvil místopředseda jednotyp. dr. F. Smrčka, uvítav přítomné a těšil se, že soudě dle dnešního účastenství povznášející práce národní přece nalézá ohlasu u obecenstva a přeje si, aby zájem o Národní jednotu neklesal, nýbrž stoupal a mohutněl. Vílá přilomného zá- stupce Národní jednoty brněnské p. Vašilcu a konstatuje způsobilosť valné hromady. Bylo přítomno na 70 delegatů odborů: z Cotkytlů. Černovíru, Dubu, M. Hradiska, Hra- bové, Jedlí, Kolšova, Křelova, Le- štiny, Litovle, Měrotína, Olomouce mužského i damského, Svébohova, Písa- řova, Postřelmova, Prostějo va, Přerova, Příkaz, Ráječka, Nove Ulice, Vrbátek, Zábřeha. Omluvily se odbory Skalička a Doubravice. Na to věnoval místopředseda vřelou po hrobní vzpomínku zemřelému dru. Fr. L. Riegrovi. — Od čtení tištěné jednatelské zprávy a po- kladní upuštěno. Místopředseda přičiňuje kní obšírný výklad a vysvětlivky. „Činnost Národní jednoty pro východní Mo ravu v Olomouci trpěla loni dvojí vadou, krisí jednatelskou a krisí tajemnickou. Není tudíž divu, že účinky bylo cítiti na všech stranách Poznámka ta vysvětluje mnoho. Činnost Jednoty která právě roku předloňského tak slibně počala se vyvíjeti a která při témže postupu mohla stát se takovou, aby čestně řaditi se mohla k činnosti a úspěchům národních jednot českých — ochro- mena byla odchodem neúnavného pracovník jednatele dra. Fischera, jenž byl více, než duší tomuto veledůležitému spolku. Náhrady za něho se nenašlo a také nenajde. A v témž čase opustil i dosavadní tajemnik spolkový úřad svůj, tu zůstal ústřední výbor bez nejdůležitějších či- novníků, kleři nejlépe byli v národních věcech
Osťádal doktor F Smrčka František L Riegr Fischer Černovír Dub Jedlí Kolšov Křelov Litovel Měrotín Olomouc Svébohov Písa Postřelmov Přerov Ráječko nov ulice Vrbátky Zábřeh Skalička Doubravice
14 article
v drobném prodcjit canm čí-lo o nobů . . . za 8h odpoledni ve stialkách na venkové ranní č6lo. . . . . . . . 10 dpolednl Inserá ty platí se hotoré rapřal. Fřeřplacení a inserty přijíná cdmín strace v Marianslé ulici č. z. Tam nachlaejí se těl rodake tlskárna a expodive „Národních Listá“ Ralopisy se nevrsesji
Marianslý ulice národní Listat
15 article
severomoravských zapracováni a informováni,a na nichž také celá agenda většinou spočívala. Těmito změnami utrpěla systematická činnost N. J. nemálo, zvláště však, když ústřednímu vý- boru jejímu, vzdor veškeré námaze, nepodařilo se otázku náhrady rozluštiti. Předsednictvo Jed- noty (dr. Ošťádal, dr. Smrčka, dr. Přecechtěl) samo musilo obstarávati práce jednatelské i jiné, samo věsti rozsáhlou agendu, a s uznáním must býti konstatováno, že těmto mužům podařilo se udržeti Národní jednotu aspoň na té výši, na které počátkem roku ji převzali. Úspěch to značný, uvážíme-li, že na bedrách těchto oběta- vých národních pracovníků kromě činnosti N. J., spočívala i ostatní práce politická, osvětová i ná- rodní Čechů olomouckých. Výbor ústřední konal v r. 1902 15 schůzí a ještě častěji sešlo se předsednicivo, aby vyři- dilo běžné záležitosti. Pozornost v první řadě byla věnována rozšíření a prohloubení organi- sace. Nově založených odborů bylo 11, ze star- ších k činnosti vzpruženo 5. Celkem čítala Ná- rodní jednota olomoucká v r. 1902 128 odborů.
doktor Ošťádal Smrčka Přecechtěl N J olomoucký
16 article
Schůzí uspořádáno v témže roce 86 s 89 před- náškami. Zvláště potěšitelný výsledek měly or- ganisační schůze českých spolků v okresích ko- nickém, olomouckém, litovelském, kroměřížském, šternberském, pro- stějovském a přerovském, které měly za účel jednak zdokonalovati a prohloubiti čin- nost spolkovou vůbec, jednak získati Národní jednotě hmotnou, stálou podporu. Zkušenostiz těchto schůzí byly zpracovány a jako „Poslání českým spolkům, v obvodu Národní jednoty v Olomouci působícím“ zaslány, aby se dle zá- sad, tam obsažených řídily. — Ústřední výbor vydržoval v Olomouci českou čítárnu, kterou za minulý rok navštívilo 30.960 osob (denně 84). Do 13 obcí předplácela Jednota časopisy a do 35 zasílala časopisy přečtené. Též jiné spolky působením Národní jednoty tak činíly.
Olomouc
17 article
Aby knihovny založené různými kor- poracemi ve všech skoro obcích severomorav- ských plnily náležitě úkol svůj, zanáší se ústřední výbor N. J. myšlenkou všecky zrevidovati a do- plniti a učinil slibný počátek v tom již na Ši- persku. Školství všímala si N. J. náležitě podporujíc hmotně školství olomoucké i v ohro- žených obeích na rozhraní jazykovém. Některým školám opatřila vánoční nadilku. Pilně obírala se též otázkami národohospodářský- mi. O poměrech v obeích germanisací ohrože- ných opatřila si přesné informace a po případé i náležité kroky zařídila. V záležitosti zřizení české tkalcovny v Zábřeze učinila N. J. vše, co v moci její byto. Ze spisku dra. Fischera »O domácím průmyslu na Moravě« vyplynula myšlenka uspořádati na výstavě ve Vyškové exposici tohoto domácího průmyslu a zvláštní výbor N. J. postaral se o hojné obeslání, chtěje tím na průmysl tento jednak upozorniti, jednak zprostředkovati mu přímý odbyt. Ale výsledek výstavky daleko zůstal za nadějemi. Snad bu- doucí pokus v Přerově zdaří se lépe. Dále starala se N. J. o zachování realit a podnik v českých rukách. Všímala si učňovské otázky v Olomouci. usazování českých živnostníků v místech ohro- žených a jiných ještě drobných záležitostí národo- hospodářských. Výbor účastnil se delegáty valné hromady N. J. v Brně, důvěrné schůze v Hodoníně, uspo- řádal mimořádnou valnou hromadu v Č. Boh- díkově a hojně obeslal schůzi národních spolk
doktor Fischer Zábřeh Morava Přerov Olomouc Brno Hodonín Č . Boh
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Gustav Mahler. V povšechném plánu letošních koncerto »České Filharmonie«, řízených Oskarem Nedbalem, uvedena jest také: Symfonie II. z Cmoll od Gustava Mahlera, jedno z nej větších, nejobsáhlejších a neváhám říci nejzna- menitějších děl uměleckých naší doby a cele symfonické tvorby pobeethovenské vůbec. Jméno Gustav Mahler ve kruzích hudebnickýeh dávno ceněné, vešlo teprve rokem 1897 v obec- nou známost, bylo to tehdy, kdy se dostalo geniálnímu dirigentu nejvyššího uznání povolá- ním na ředitele dvorní opery vídeňské. Ač v tě době nastupuje svůj úřad ve Vídni vezl M ah- ler z Hamburku, kde byl šest let jako první kapelník slavné zpěvohry Polliniho působil, úplně hotové, z části provozované partitury své »Žalujlcí pisně« a tří grandiósních sym- fonií z D-dur, C moll a D-moll, tušil vlastně jen nepatrný počet hudebníků, že s ním od- chází z pohostinného města na severu také vy- nikající skladatel. Že tento skladatel jest mez žijícími jedním z největších, věděl pouze hlou- ček nejbližších přátel Mahlerovýc h.
Mahler Nedbal Pollini Mahlerovýc Vídeň Hamburk Český filharmonie Ddur C moll
19 article
Mluvilo-li se a psalo v Německu o symfo nické tvorbě moderní, o nových proudech a sna- hách, bylo tu jen jedno jméno vyslovováno. v němž se soustředily veškeré naděje: Richar Strauss: Po velikém reformátoru zpěvohry Richardu Wagnerovi, zdá se býti tento Richard II. povolaným, vésti na vrchol hudbu symfoniekou a dáti směru programně-hudebnímu dle idei Berliszových a Lisztových konečný výraz. Richard Strauss, o čtyři léta mladší Mahlera, náleži k oněm vzácným dětem Ště- stěny, jimž se dostalo nejen neobyčejného na- dání, ale i rychlého uznání. Mladického Strausse ujal se hluboký, dosud neoceněný Alexander Ritter, jenž vedl bohatě nadaného pevnou rukou v době pro vývin duševní nejdůležitější a zároveň svým vlivem pro budoucnost umělcovu nejnebezpečnější a první jeho větsr skladatelské pokusy vyzdvihnul Bülow z širého proudu současné produkce, v níž zůstalo nejedno zá- važně dílo nepovšimnuto — vzpomeňme jen Rittra samotného — a ukázal je světu. Zatím Mahler vyšlý z chudých poměrů a odkázaný na vlastní práci, aby uhájil život, tvořil v klidu. nepovšímnut a dokazuje pouze jako umělec re produkční u pultu dirigentského, jaké vzácné po klady geniálního nadání skrývá jeho mlčelive Tu pojednou — nejpamátnějšími dny zů- stanou jistě 12. prosince 1895, kdy Mahlen za pomoci několika hamburských přátel proved poprvé v Berlíně svoji druhou symfonii 10. řijen 1900, kdy totéž dilo doznalo nebýva- lého úspěchu v Mnichově — jakoby zá zrakem počaly vystupovati neklamné známky většího zájmu o skladatelskou činnost Mahle- rovu, a dnes po několika létech stojí jméno Gustav Mahler vedle onoho Rich. Strauss a na nebi současné německé hudby symfonické skví se hvězdy dvě převzácným leskem, pozo- rovány, velebeny, zavrhovány, ale patrny všem kdož se zajímají o kulfurní snahy lidstva.
Richar Strauss Wagner Berliszový Lisztův Strauss Mahler Alexander Ritter Bülow Mahl Rich Německo Berlín Mnichov Štastěna
21 article
Je přirozeno, že byli oba právě jmenovan skladatelé, pracující v témž oboru, povrchními posuzovateli vsunuti do jedné příhrady a pod společné heslo: programní hudba moderní. Jisti kritičtí duchové nenalézají dřive pokoje, pokud nevynalezli pro každý zjev dle jich soudu pa- tříčnou vignetu. A tak ocitli se dvě zcela různé individuality, jež se rozcházejí již v základ ním nazírání na úkol soudobého symfonika hnedv počáteích v nemilé situaci, býti posuzovánu dle jedné míry a z falešného hlediska. Společná je oběma snaha po nejvyšším vý- voji hudby symfonické, technická vyspělost mi strovské výše, skvělý kolorit orchestrální, hlu boké vzdělání všeobecné. Ve všem ostatním ne- mají společného, ba různí se oba mladí mist naprosto. Richard Strauss píše svojí hudbu na základě poetických námětů. »Smrt a oslavení«. »Macbeth«, »Don Juan«, »Veselé kousky En špíglovy«, »Zarathustra«, »Don Quixote« vydá vají o tom svědectví. Mahler je nepřítelem programů a hájí jako své stanovisko těch, kdož vyžadují na skladateli, aby city, které jej př tvořeni ovládaly, vzbudil v duší posluchačově beze všech pomůcek zevních. Mahler nehledá motivy své mimo svů vnitřní svět. Jsa »přiležitostným básníkem« ve
Strauss Macbeth Juan Zarathustra Quixote Mahler
22 article
smyslu Goethově tvoří jen tehdy — dle vlastních svých slov 1) — »když něčeho zažil« Tak jsou veškerá jeho díla denníkem duše zrcadlem celého jeho života, jeho zápasů sklamání, jeho bolestí i jeho slávy. Dr. Seidl, jeden z nejpronikavějších mladších esthětiků z nejráznějších bojovníků za uznání Rich. Straussa, označil Straussa a Mahlera jako »protivné póly nové magdnetické osy« a Mahler doplňuje tento výrok, píše: »Schopenhauer kdesi užívá obrazu dvou horníků, kteří se ze dvou protilehlých stran dobývají do šachty a potkávají se na svých podzemských cestách; takový je asi můj poměr ke Straussovi« Z toho je patrno, že Mahlerovo dílo nejjasněji se jeví těm, kdo je dovedou uvěst ve psyehologické spojení se životem sklada- telovým.
Goethův doktor Seidl Rich Straussa Mahler Schopenhauer Strauss Mahlerův
23 article
Oskar Nedbal, jehož geniální hudebnické vloze neušel význam Mahlerův, odhodlalse ku provedení druhé symfonie, zalím nejuzna- nější a nejslavnější svých tři sester. Projek Nedbalův dal podnět tomuto článku. Ne- myslím, že by bylo Mahlerově hudbě třeba doporučování, aneb k její účinnosti příznivého předpojetí, ale mám za to, že mohou moje prosté poznámky posloužiti ku pochopení rych lejšímu, snadnějšímu a hlubšímu, jelikož sezna- mují čtenáře se zámysly autora symfonie vrhají byť jen matný reflex ze života jeho na jeho dílo a naopak. První kdo se ujal Cmoll symfonie Mahle rovy byl R. Strauss a Mahler vděčn uznává, že působil k ocenění jeho skladatelsk činnosti provedením tří vět C moll symfoniev filharmoniekých koncertech berlínských založe ných H. Wolffem. C moll symfonie je M ahlerov a »Eroica« leč hrdinou jejím je skladatel sám a smutecn slavnost první věty oplakává vše to, co vypu čevši slibným květem v duši dítěte a jinocha sklamalo muže. Všechny své naděje, touhy ideály zachoval si však skladatel básník a hled jich rozřešení a vyplnění. Nejprve ve vzpomínkácl 1) Vyňatek z dopisu Mahlerova k dru. A. Sei dlovi, uveřejněného v Seidlově pozoruhodné studi »Moderní duch v německém umění budebníme (Berlín, 1900, Harmonie.)
Nedbal Mahlerův Projek Nedbalův Mahl R Strauss Mahler Wolff Eroica Vyňatek A Dei Seidlův Berlín
24 article
na šťastnou dobu dětství nalezá zapomenutí pří tomného stavu. (Věta druhá: Andante con moto. Ve třeti větě hlásí se nový živel: humor. Leč není to veselost naivní a dětinná, nýbrž humor sarkastické příchuti, humor znající lépe slzy nežli smích; jen ve střední větě, jež má místo tria seherzového starší symfonické formy, uspávají naděje bolestí poznání sevřené nitro. Věta čtvrtá je převodem do finale výmluvným a svrchovaně dojemným. Poslední věta pak jest odpovědí na otázky a nářky prvé. Skladatel neupadá v tupou resignaci, nýbrž hledá a nalezá cestu vedoucí ke světlu: vykoupením časnosti je smrt a duše naše jest nesmrtelná. Čtyři mocně založené věty, — obě krajní jsou rozměru přímo obrovských — ale není tu komponováno jen do neobvyklé šířky, nýbrž do neobvyklé hloubky. Mahler jest nepřítelem programů. »Pryi s programy, vzbuzujícími jen falešné představy Ponechte posluchačovým myšlenkám volný chod, nenuťie jej při provozování ke čtení, nevnucujte mu předsudky.« Hudba dovede říci více, nežl slova, proto nechce ji viděti skladatel spontánu ve kruh určitých představ. Kde však považuje slovo za nutné tam neváhá, a jako kdysi Bee- theven ve své deváté symfonii, přibírá ke orkestru lidský hlas. Učinil tak ve druhé sym- fonii ve čtvrté i páté větě. Pokusím-li se nyní chvatně vyložiti obsal druhé symfonie, činím tak jedině veden s rým citem a svým dojmem, čerpaným jednak př provedení, jednak při studiu C-molhi symfonie.
Mahler
25 article
Jak již řečeno je II. symfonie Mahle rova pětivětá. Široce rozpředená Allegra mae stoso tvoří úchvatný úvod celku a prozrazuje ve svých tragických, vášnivě vzrušených, zde lyriekých, tam dramatických partiích veliké zá pasy, jimiž prošel skladatel bázník, patřící ni cotnost a marnost a přece sám jsa naplněn tou- hou po mystickém chlebu Pravdy. Muka filoso- fické pochybnosti zmocňují se jeho pátravé duše, jež málem klesá v beznadějnosl. Ze rto bolestí sevřených vydraly se zoufalé, nitrem otřásající výkříky, ale srdce nepřestává doufali a věřili ve vyplnění své touhy. V tuto tragedii první věly dopadá smiřuji- cím tónem nevinná veselost andante, jehož ka- rakter a zdroj svrchu naznačen, nahořklý humor prvé části věty třetí a nevýslovná něha vedlejší myšlénky (E-dur) téže věty, vyznívající opět úzkostným výkřikem bolesti a hrůzy. Význam tohoto zoufalého vzepjetí chápeme, naslouchajíce větě čtvrté, přinášející zpěv solového hlasu, písen vyňatou ze sbírky »Des Knaben Wunderhorn«, jež se stala Mahlerovi zázračným zdrojem takměř celého tvoření. Píseň nazvána jest: »Prasvětlo«. Jest to vzdech člověka, toužícího po spojení s bohem, vrcholící ve slovech: »Z boha jsem a chci znova k bohu, on dá mi světlo, jež mne povede do života věčného« Tuto píseň provází skladatel hudbou nevý- slovné vřelosti. Zvláště svrchu citovaný závěr: »Z boha jsem . . .« uchvacuje nadmírou citu Ale již znovu bouři rozpoutaný orkestr. Ne smrt jedincova, toť celého lidstva hrůzou slavné umírání. Stvořené vyšinuto z kolejí časnosti. Světy sřítily se, poslední vzdech, poslední zvuk chvěje se a tiše usíná . . Tu ozvou se v sotva slyšitelném pianissimu následující slavná, důvěry a naděje plná slova
Mahl Muk Mahler Edur
26 article
»Ty budeš vzkřísen můj prachu, po krátkém spánku. Život věčný dá ti tvůj Stvořitelte Stoje na prahu věčnosti, jásá člověki »Umírám, abych žil a mé touhy a činy nejsou zmařeny, nebyly marny !« Nekonečný jásot na- stává. Píseň skřivánkova zachvěvší se napo- sledy nad troskami světů zapadlých v bezdno dozněla. Mír rozlévá své blahodárné proudy kol- kolem, světlo spásy září vykoupenému lidstvu, k trůnu svého boha pokleká v nevýslovném bla- ženství všechno stvoření. V slavnostně rozechvěný zvuk plného orke- stru dopadá sytým akordem velebný hlahol varhan a zvonů. Slávu a nádheru, velebu roztoužení této grandiosní vise nedovedou vy- psati slova. Tu platí krásné sloky Grandmo- ginov y, jež podávám v překladu Jaroslava Vrehlického: blázní vznešení, snílkové, hudebníci. vy dobtodruzi jste věčného ideálu, nad pěvci, sochaři, malíři, jásající vy máte slovo to, jež my hledáme v žalu Vy pouze jediní v svou nekonečnost zříle a vaše nápěvy jak jemná vůně vlají výš k bohu, k obloze se nesou hvězdokryté neb váš svět začíná, kde smysly přestávajíi Foerster.
Vrehlický Foerster skřivánkův zachvěvší