2
masthead
V Praze, v pondělí dne 23. března 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. 1446,
předplácí sei
v Praze vo atmninistrate
st měn
na etret kla . . . . 8 K — h
s dvoji den itkou
sa něnl
ns čost lota . . . . 7 K 50h
ve slialht uv sok
na naě ie
Pešton:
2s štrst bis . . . . 9 K o0
s dvojí zisilkou
v áts . . . I K do
na měsíe
Praha
5
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Události peštskě.
Z Pešti, 23. března. Na sjezdě sociálně
demokratickém, jehož zůčastnilo se na 20.00
osob, poslanec Weltner vykládal důvody.
pro které sociální demokraté nemohou jit
s opposičníky. Tito jsou klerikálové, což jest
také vysvětlením nezdaru jejich tábora, před
dvěma nedělemi chystaného. Sociální demo-
kraté nedoznávají lásky u vlády. Tou dobou
je právě 19 tiskových procesů s nimi zahá-
jeno a v 62 městech a obcích vláda potlačuje
tiskové orgány sociálně-demokratické strany.
»Uherská lidová strana,« pravil řečník, »zá-
leží ze šlechticů a klerikálů.« Poslanec Bo
kanyi zabýval se činností klerikalismu
v Uhrách a pravil, že po vypovězení z Francie
stěhují se řády do Uher a dostávají od státu
a měsť subvence. Vypravoval dále příklad
který se udál v dominikánském klášteře
v Günsu. V klášteře tom dlela po 22 roků
jeptiška Bonpardová, o níž se myslilo, že
zdědí velké jmění. Když vyšlo na jevo, že
nezdědila, byla vyhnána a uchýlila se do jisté
chatrče, kdež se nuzovala při 15 stupních
mrazu. Na to vystoupila na tribunu sama
bývalá jeptiška Bonpardová, která cele
schůzi byla přítomna. Řečník pak skončil vý
strahou před klerikální klášterní výchovou
Resoluce proti klerikalismu přijata jedno
hlasně.
Weltner
Bo
Bonpardová
Pešť
Uhry
Francie
uherský lidový strana
6
article
Dr. Rezek-
Z Vídně, 23. března. Ministr dr
Rezek, který churaví již několik měsíců
dnes ráno přes Rěku odjel do Lovrana
několikanedělní léčbě.
Z parlamentu.
Z Vídně, 23. března. Nadešel před-
poslední týden zimní kampaně, avšak možno
říci dnes s celou určitostí, že v obou nedě-
lích před Velikonocemi ne udělá poslanecká
sněmovna nic podstatného. Bude 4 až
plenárních schůzí, jež vyplní se maličkostmi.
Všechen zřetel obrácen jest ke skoncování
vyrovnacích předloh parlamentem. Odstaví
se nejen důležité předlohy lidové, nýbrž také
rozpočet.
Z Vídně, 22. března. Zivnosten-
ský odbor klubu poslanců svo-
bodomyslných zaměstnával se za před-
sednictví dra. ryt. Plačka velmi podrobně
aktuálními otázkami živnostenskými a postu-
pem, jímž třeba se říditi, aby naléhavým.
neodkladným požadavkům živnostnictva bylc
vyhověno. Dr. ryt. Plaček podal zprávu
o osnově zákona proti opilství. V debatě.
které se zůčastnili poslanci Karbus, Maštálka.
Šrámek a Bečvář, uznávána byla sice nut
nost vydati tento zákon, ukazováno však na
určitá ustanovení vládní osnovy, jež byv
praxi měla velice škodný vliv na zájem ob
chodu i na zájem konsumentů, aniž by vý
datně prospívala intencím zákona. Živno
stenský odbor usnesl se působiti k tomu,
aby předloha byla ku provedení podstatných
změn vrácena a potom aby o opravené před-
loze poznovu bylo jednáno. Podrobná debata
se rozvinula po obšírném referátu poslance
Kratochvíla, co je třeba v nejbližší době
v zájmu živnostnictva učiniti. Živnostenský
odbor staví do popředí jako nejnalehavější
doktor
Rezek
Rěko
Plaček
Karbus
Maštálek
Šrámek
Kratochvíl
Vídeň
7
article
otázku pojišťování řemeslnictva pro čas stáří.
Zástupci odboru se přičinili o to. aby vláda
byla vyzvána předložiti osnovu příslušnou
do 1. května t. r. Vláda vyslovila ochotu
rozšířiti předlohu zákona o starobním po-
jišťování dělnictva o jistá ustanovení, týkající
se kruhů žinnostenských. Za referenty usta
noveni: pro starobní pojišťování posl. Ma
štálka, pro záležitosti živnostenské poslane
Kratochvíl; úkolem jejich jest podati zprávy
v plenárních schůzích klubu poslanců če-
ských. Předsednictvo klubu se přičinilo o to
aby nalehavým otázkám těmto věnována
byla v nejbližší době plenární schůze sně
movní. Presidium vyslovilo se vůči tomutc
požadavku příznivě.
Kratochvíl
Ma
8
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Oseku, 22. března. (C.-B.) Ačkoliv
byla na dnes odpoledne svolaná schůze
o finanění samostatnosti Chor-
vatska policií zakázána, shromáždil se
přece velký zástup lidu, který nedbaje na-
pomenutí policie, táhl za hluku a demon
strací ulicemi. Bylo povoláno četnictvo, které
zástup rozptýlilo. Policie hlídkovala po
celou noc
Z Pešti, 22. března. (C.-B.) Úřadní list
oznamuje: Král udělil podmaršalkovi Jiřímu
Rohonczymu z Felsöpulye při jeho od
chodu na vyžádaný odpočinek dědičný uher
ský stav baronský s prominutím tax.
Z Pešti, 22 března. (C.-B.) Ministerský
tajemník v ministerstvu orby Adolf Hájek
zastřelil se dnes ve své úřadovně. Du-
vodem jest prý nesnesitelné nervosní bolení
hlavy. Hájek byl 38 roků starý.
Z Petrohradu, 22. března. (C.-B.
Císařská rodina přesídlila dnes do Car
ského Sela.
Z Říma, 22. března. (C.-B.) »Tribunae
oznamuje z Neapole: Policie zatkla v Grand-
hotelu jistého Rusa, který se jmenuje
Gotz a žil tam se svým otcem a sestrou
velice okázale. Pas, který mu byl odňat, zn
na jiné jméno. Zatčení Gotzovo stalo se prý
následkem těžkého politického z lo-
činu. Policie zatkla kromě toho ještě jinou
osobu, jež se uvádí s touto záležitostí ve
spojení.
Z Neapole, 22. března. (C.-B.) Ko
runní prine saský přibyl sem ke čtyřden
nímu pobytu.
N L
Rohonczy
Hájek
Tribunae
Rus
Gotz
Gotzův
Osek
Pešť
Petrohrad
Řím
Neapol
Grand
Cara ský Selo
9
article
Z Cařihradu, 22. března. (C.-B.) Dle
vládních zpráv pokračuje jednání o sjedno
cení státního dluhu tureckého uspokojivým
způsobem
Z Cařihradu, 22. března. (C.-B.) Ná
čelník lupičské (prý) čety Markiali a jeho pět
soudruhů, kteří ve srubu Bišce (ve vilajetu
skadarském) od tureckých vojaků obleženi
byli, dali se na útěk.
Z Cařihradu, 22. března. (C.-B.) Z
Adenem soustředěné 3000 mužů anglického
vojska zůstanou tam, dokud turecká vláda
všechny své sliby nesplní.
Z Cařihradu, 22. března. (C.-B.) Dl
tureckých pramenů objevily se v okresu
petričském (ve vilajetu solunském) a v okresu
istileském (ve vilajetu skopijském) nov
bulharské čety.
Z Cařihradu, 22. března. (C. B.) Tu
recký velevyslanec v Paříži Munir be
byl v uznání jeho služeb povýšen na vezíra
a obdržel titul paše.
Z Kahýry, 22. března. (C.-B.) Ně
mecký korunní prine se již úplně po
zdravil.
Z Buenos Ayres, 22. března. (C. - B.
V telegramu z Monte Vídea se oznamuje
že Uruguay podalo v Brazilii stížnost na
vpád vojska státu Rio Grande do Uru
guaye, jež se připojílo pak k povstalcům.
Munir
Cařihrad
Aden
Paříž
Buenos Ayres
Monte Vídea
Uruguay
Brazílie
Rio
Ur
10
article
Události peštské.
Z Pešti, 22. března. (C.-B) Dnes uspo
řádali socialisté na Náměstí svabody
velký tábor lidu, na kterémž se as
20.000 osob zúčastnilo a kterýž docela ne-
rušeně byl proveden. Shromážděn
protestovalo proti branné před-
loze. Někteří řečníci vykládali, že se soci
alisté před 14 dny ve shromáždění strany
nezávislosti proto nezúčastnili, že bylo svo-
láno na popud klerikálů, kteří při tom ne-
kalé cíle sledovali a jenom za národní
ústupky žádali. Socialisté, jakožto strana
mezinárodní, žádají především za politickou
svobodu a hospodářský blahobyt, pečujíce
jiné věci, než otázky národnostní. Dále není
prý obstrukční boj klerikálů proti vládě
upřímný.
Druhým předmětem jednání byly kleri
kální výboje v Uhrách. Bylo konstatováno
že valná čásť z Francie vypovězených klá
šterníků v Uhrách se usadila. Líčeny bar
barské poměry v klášteřích a jakožto příkla
uvedena aféra kláštera dominikánek v šo-
proňském komitátu, kdež jedna z jeptišek —
tato byla shromážděněmu lidu představena
— po 22 let trýzněna a posléz, když dědictv
své vydati nechtěla, na ulici vyhozena byla
Sbromážděný lid byl vyzván, aby své dět
do duchovních ústavů nedával, ježto pr
působnost těchto ústavů je škodliva. Po ukon-
čených řečech se lid klidně rozešel.
Pešť
Uhry
Francie
11
article
Saské dámy proti saskému králi
Z Drážďan, 22. března. (C.-B.) Více
než tři sta dam z předních rodin saských
zaslalo princezně Louise adressu,
ve kteréž se praví, že celé Sasko si přeje,
aby princezna Louisa úplně re-
habilitována byla, doufajíc, že tak
skutečně se stane. Proto učinilo prý tím
trapnější dojem, že rány, které sotva hojiti
se začaty, opětně (známým drsným manife-
stem krále Jiřího) opět byly rozjitřeny. Oby
vatelstvo ví prý zcela dobře, že jisté koterie
u dvora, jež rakouské arcivévodkyni žívol
ztrpčily, také nepřáteli lidu jso
a proto obracejí se sympathie národa k ní
(princezně), jež považována býti musí za
oběť poměrů a osob, které za všechno, co
se stalo, jsou zodpovědny.
Louis
Louisa
Jiří
Drážďany
Sasko
Ob
12
article
Demisse Castrova.
Demisse Castrova.
Z Caracasu, 22. března. (C.-B.) Ca-
stro podal předsedovi kongresu demi ssi
Z Berlína, 22. března. (C.-B.) »Wol
fova kancelář« oznamuje z Caracasut: Ná-
sledkem demisse Častrovy převza
vládu vicepresident.
Z Londýna, 22. března. (C-B) »Reu
terova kancelář« oznamuje z Washingtonu
Státní tajemník Hay obdržel včera večen
telegram amerického jednatele z Caracasu,
ve kterém se potvrzuje o dstoupení Ca-
strovo, ale vyslovuje se pochybnost, že
kongres jeho demissi přijme. Odstoupení
překvapilo státního tajemnika i vyslance.
Nevidí však žádného důvodu, proč by měl
míti nějaké účinky na jednání ve Washing-
toně.
Z Caracasu, 22. března. (C.-B.) Kon
gres zamítl ve schůzi této noci konané
jednohlasně demissi president
Castra, který byl dnes o tomto usnesen
zpraven.
Valná hromada Národní Jednoty pro
východní Moravu v Olomouci.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Za účastenství dosti četného konala sev
neděli v místnostech České besedy v Olomouei
řádná valná hromada této obranné jednoty, jež
by pro svoji obrovskou práci, čelicí germanisaci
krásných krajů severo-moravských, měla dojíti
vělšího pochopení a podpory u českého lidu n
Moravě vůbec, na zámožné Hané zvlášť. Ale
horlivých pracovníků národních se tu nedostává.
Starý stesk! Právě na severu Moravy počinají
si Němci nejútočněji a dle promyšleného plánu,
a musíme bohužel potvrditi, že úsili jejich
setkává se s úspěchem, kdežto česká država
rok od roku nové ztráty vykazuje, k čemuž lid
moravský v pověslném svém klidu celkem ne-
činně přihliží. Mnoho žádá se na Národní Je-
dnotě, ale nepomůže-li tu všechen ostatní lid
moravský, těch několik obětavých a neúnavných
pracovníků, kteří nerovnému tomuto boji vše-
chny sily a čas věnují — na to nestačí.
Demiss Castrův
Hay
Castro
Němec
Caracas
Ca
Berlín
Častrov
Londýn
Washington
Olomouc
Olomouei
český lid můj Morava
Haná
Morava
kongres
národní Jednota pro východní Morava
Český beseda
13
article
Schůzi zahájil a nepřítomného předsedu
dra. Osťádala omluvil místopředseda jednotyp.
dr. F. Smrčka, uvítav přítomné a těšil se,
že soudě dle dnešního účastenství povznášející
práce národní přece nalézá ohlasu u obecenstva
a přeje si, aby zájem o Národní jednotu neklesal,
nýbrž stoupal a mohutněl. Vílá přilomného zá-
stupce Národní jednoty brněnské p. Vašilcu
a konstatuje způsobilosť valné hromady. Bylo
přítomno na 70 delegatů odborů: z Cotkytlů.
Černovíru, Dubu, M. Hradiska, Hra-
bové, Jedlí, Kolšova, Křelova, Le-
štiny, Litovle, Měrotína, Olomouce
mužského i damského, Svébohova, Písa-
řova, Postřelmova, Prostějo va,
Přerova, Příkaz, Ráječka, Nove
Ulice, Vrbátek, Zábřeha. Omluvily se
odbory Skalička a Doubravice.
Na to věnoval místopředseda vřelou po
hrobní vzpomínku zemřelému dru. Fr. L. Riegrovi.
— Od čtení tištěné jednatelské zprávy a po-
kladní upuštěno. Místopředseda přičiňuje kní
obšírný výklad a vysvětlivky.
„Činnost Národní jednoty pro východní Mo
ravu v Olomouci trpěla loni dvojí vadou, krisí
jednatelskou a krisí tajemnickou. Není tudíž
divu, že účinky bylo cítiti na všech stranách
Poznámka ta vysvětluje mnoho. Činnost Jednoty
která právě roku předloňského tak slibně počala
se vyvíjeti a která při témže postupu mohla stát
se takovou, aby čestně řaditi se mohla k činnosti
a úspěchům národních jednot českých — ochro-
mena byla odchodem neúnavného pracovník
jednatele dra. Fischera, jenž byl více, než
duší tomuto veledůležitému spolku. Náhrady za
něho se nenašlo a také nenajde. A v témž čase
opustil i dosavadní tajemnik spolkový úřad svůj,
tu zůstal ústřední výbor bez nejdůležitějších či-
novníků, kleři nejlépe byli v národních věcech
Osťádal
doktor
F Smrčka
František
L Riegr
Fischer
Černovír
Dub
Jedlí
Kolšov
Křelov
Litovel
Měrotín
Olomouc
Svébohov
Písa
Postřelmov
Přerov
Ráječko
nov ulice
Vrbátky
Zábřeh
Skalička
Doubravice
14
article
v drobném prodcjit
canm čí-lo o nobů . . . za 8h
odpoledni
ve stialkách na venkové
ranní č6lo. . . . . . . . 10
dpolednl
Inserá ty
platí se hotoré rapřal.
Fřeřplacení a inserty přijíná cdmín
strace v Marianslé ulici č. z.
Tam nachlaejí se těl rodake
tlskárna a expodive „Národních Listá“
Ralopisy se nevrsesji
Marianslý ulice
národní Listat
15
article
severomoravských zapracováni a informováni,a
na nichž také celá agenda většinou spočívala.
Těmito změnami utrpěla systematická činnost
N. J. nemálo, zvláště však, když ústřednímu vý-
boru jejímu, vzdor veškeré námaze, nepodařilo
se otázku náhrady rozluštiti. Předsednictvo Jed-
noty (dr. Ošťádal, dr. Smrčka, dr. Přecechtěl)
samo musilo obstarávati práce jednatelské i jiné,
samo věsti rozsáhlou agendu, a s uznáním must
býti konstatováno, že těmto mužům podařilo se
udržeti Národní jednotu aspoň na té výši, na
které počátkem roku ji převzali. Úspěch to
značný, uvážíme-li, že na bedrách těchto oběta-
vých národních pracovníků kromě činnosti N. J.,
spočívala i ostatní práce politická, osvětová i ná-
rodní Čechů olomouckých.
Výbor ústřední konal v r. 1902 15 schůzí
a ještě častěji sešlo se předsednicivo, aby vyři-
dilo běžné záležitosti. Pozornost v první řadě
byla věnována rozšíření a prohloubení organi-
sace. Nově založených odborů bylo 11, ze star-
ších k činnosti vzpruženo 5. Celkem čítala Ná-
rodní jednota olomoucká v r. 1902 128 odborů.
doktor
Ošťádal
Smrčka
Přecechtěl
N J
olomoucký
16
article
Schůzí uspořádáno v témže roce 86 s 89 před-
náškami. Zvláště potěšitelný výsledek měly or-
ganisační schůze českých spolků v okresích ko-
nickém, olomouckém, litovelském,
kroměřížském, šternberském, pro-
stějovském a přerovském, které měly
za účel jednak zdokonalovati a prohloubiti čin-
nost spolkovou vůbec, jednak získati Národní
jednotě hmotnou, stálou podporu. Zkušenostiz
těchto schůzí byly zpracovány a jako „Poslání
českým spolkům, v obvodu Národní jednoty
v Olomouci působícím“ zaslány, aby se dle zá-
sad, tam obsažených řídily. — Ústřední výbor
vydržoval v Olomouci českou čítárnu, kterou za
minulý rok navštívilo 30.960 osob (denně 84).
Do 13 obcí předplácela Jednota časopisy a do
35 zasílala časopisy přečtené. Též jiné spolky
působením Národní jednoty tak činíly.
Olomouc
17
article
Aby knihovny založené různými kor-
poracemi ve všech skoro obcích severomorav-
ských plnily náležitě úkol svůj, zanáší se ústřední
výbor N. J. myšlenkou všecky zrevidovati a do-
plniti a učinil slibný počátek v tom již na Ši-
persku. Školství všímala si N. J. náležitě
podporujíc hmotně školství olomoucké i v ohro-
žených obeích na rozhraní jazykovém. Některým
školám opatřila vánoční nadilku. Pilně obírala
se též otázkami národohospodářský-
mi. O poměrech v obeích germanisací ohrože-
ných opatřila si přesné informace a po případé
i náležité kroky zařídila. V záležitosti zřizení
české tkalcovny v Zábřeze učinila N. J. vše,
co v moci její byto. Ze spisku dra. Fischera
»O domácím průmyslu na Moravě« vyplynula
myšlenka uspořádati na výstavě ve Vyškové
exposici tohoto domácího průmyslu a zvláštní
výbor N. J. postaral se o hojné obeslání, chtěje
tím na průmysl tento jednak upozorniti, jednak
zprostředkovati mu přímý odbyt. Ale výsledek
výstavky daleko zůstal za nadějemi. Snad bu-
doucí pokus v Přerově zdaří se lépe. Dále
starala se N. J. o zachování realit a podnik
v českých rukách.
Všímala si učňovské otázky v Olomouci.
usazování českých živnostníků v místech ohro-
žených a jiných ještě drobných záležitostí národo-
hospodářských.
Výbor účastnil se delegáty valné hromady
N. J. v Brně, důvěrné schůze v Hodoníně, uspo-
řádal mimořádnou valnou hromadu v Č. Boh-
díkově a hojně obeslal schůzi národních spolk
doktor
Fischer
Zábřeh
Morava
Přerov
Olomouc
Brno
Hodonín
Č . Boh
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Gustav Mahler.
V povšechném plánu letošních koncerto
»České Filharmonie«, řízených Oskarem
Nedbalem, uvedena jest také: Symfonie II.
z Cmoll od Gustava Mahlera, jedno z nej
větších, nejobsáhlejších a neváhám říci nejzna-
menitějších děl uměleckých naší doby a cele
symfonické tvorby pobeethovenské vůbec. Jméno
Gustav Mahler ve kruzích hudebnickýeh
dávno ceněné, vešlo teprve rokem 1897 v obec-
nou známost, bylo to tehdy, kdy se dostalo
geniálnímu dirigentu nejvyššího uznání povolá-
ním na ředitele dvorní opery vídeňské. Ač v tě
době nastupuje svůj úřad ve Vídni vezl M ah-
ler z Hamburku, kde byl šest let jako první
kapelník slavné zpěvohry Polliniho působil,
úplně hotové, z části provozované partitury své
»Žalujlcí pisně« a tří grandiósních sym-
fonií z D-dur, C moll a D-moll, tušil vlastně
jen nepatrný počet hudebníků, že s ním od-
chází z pohostinného města na severu také vy-
nikající skladatel. Že tento skladatel jest mez
žijícími jedním z největších, věděl pouze hlou-
ček nejbližších přátel Mahlerovýc h.
Mahler
Nedbal
Pollini
Mahlerovýc
Vídeň
Hamburk
Český filharmonie
Ddur
C moll
19
article
Mluvilo-li se a psalo v Německu o symfo
nické tvorbě moderní, o nových proudech a sna-
hách, bylo tu jen jedno jméno vyslovováno.
v němž se soustředily veškeré naděje: Richar
Strauss: Po velikém reformátoru zpěvohry
Richardu Wagnerovi, zdá se býti tento
Richard II. povolaným, vésti na vrchol hudbu
symfoniekou a dáti směru programně-hudebnímu
dle idei Berliszových a Lisztových
konečný výraz.
Richard Strauss, o čtyři léta mladší
Mahlera, náleži k oněm vzácným dětem Ště-
stěny, jimž se dostalo nejen neobyčejného na-
dání, ale i rychlého uznání. Mladického Strausse
ujal se hluboký, dosud neoceněný Alexander
Ritter, jenž vedl bohatě nadaného pevnou
rukou v době pro vývin duševní nejdůležitější
a zároveň svým vlivem pro budoucnost umělcovu
nejnebezpečnější a první jeho větsr skladatelské
pokusy vyzdvihnul Bülow z širého proudu
současné produkce, v níž zůstalo nejedno zá-
važně dílo nepovšimnuto — vzpomeňme jen
Rittra samotného — a ukázal je světu. Zatím
Mahler vyšlý z chudých poměrů a odkázaný
na vlastní práci, aby uhájil život, tvořil v klidu.
nepovšímnut a dokazuje pouze jako umělec re
produkční u pultu dirigentského, jaké vzácné po
klady geniálního nadání skrývá jeho mlčelive
Tu pojednou — nejpamátnějšími dny zů-
stanou jistě 12. prosince 1895, kdy Mahlen
za pomoci několika hamburských přátel proved
poprvé v Berlíně svoji druhou symfonii
10. řijen 1900, kdy totéž dilo doznalo nebýva-
lého úspěchu v Mnichově — jakoby zá
zrakem počaly vystupovati neklamné známky
většího zájmu o skladatelskou činnost Mahle-
rovu, a dnes po několika létech stojí jméno
Gustav Mahler vedle onoho Rich. Strauss
a na nebi současné německé hudby symfonické
skví se hvězdy dvě převzácným leskem, pozo-
rovány, velebeny, zavrhovány, ale patrny všem
kdož se zajímají o kulfurní snahy lidstva.
Richar Strauss
Wagner
Berliszový
Lisztův
Strauss
Mahler
Alexander Ritter
Bülow
Mahl
Rich
Německo
Berlín
Mnichov
Štastěna
21
article
Je přirozeno, že byli oba právě jmenovan
skladatelé, pracující v témž oboru, povrchními
posuzovateli vsunuti do jedné příhrady a pod
společné heslo: programní hudba moderní. Jisti
kritičtí duchové nenalézají dřive pokoje, pokud
nevynalezli pro každý zjev dle jich soudu pa-
tříčnou vignetu. A tak ocitli se dvě zcela různé
individuality, jež se rozcházejí již v základ ním
nazírání na úkol soudobého symfonika hnedv
počáteích v nemilé situaci, býti posuzovánu dle
jedné míry a z falešného hlediska.
Společná je oběma snaha po nejvyšším vý-
voji hudby symfonické, technická vyspělost mi
strovské výše, skvělý kolorit orchestrální, hlu
boké vzdělání všeobecné. Ve všem ostatním ne-
mají společného, ba různí se oba mladí mist
naprosto.
Richard Strauss píše svojí hudbu na
základě poetických námětů. »Smrt a oslavení«.
»Macbeth«, »Don Juan«, »Veselé kousky En
špíglovy«, »Zarathustra«, »Don Quixote« vydá
vají o tom svědectví. Mahler je nepřítelem
programů a hájí jako své stanovisko těch, kdož
vyžadují na skladateli, aby city, které jej př
tvořeni ovládaly, vzbudil v duší posluchačově
beze všech pomůcek zevních.
Mahler nehledá motivy své mimo svů
vnitřní svět. Jsa »přiležitostným básníkem« ve
Strauss
Macbeth
Juan
Zarathustra
Quixote
Mahler
22
article
smyslu Goethově tvoří jen tehdy — dle
vlastních svých slov 1) — »když něčeho zažil«
Tak jsou veškerá jeho díla denníkem duše
zrcadlem celého jeho života, jeho zápasů
sklamání, jeho bolestí i jeho slávy. Dr. Seidl,
jeden z nejpronikavějších mladších esthětiků
z nejráznějších bojovníků za uznání Rich.
Straussa, označil Straussa a Mahlera jako
»protivné póly nové magdnetické osy« a Mahler
doplňuje tento výrok, píše: »Schopenhauer kdesi
užívá obrazu dvou horníků, kteří se ze dvou
protilehlých stran dobývají do šachty
a potkávají se na svých podzemských cestách;
takový je asi můj poměr ke Straussovi«
Z toho je patrno, že Mahlerovo dílo
nejjasněji se jeví těm, kdo je dovedou uvěst
ve psyehologické spojení se životem sklada-
telovým.
Goethův
doktor
Seidl
Rich
Straussa
Mahler
Schopenhauer
Strauss
Mahlerův
23
article
Oskar Nedbal, jehož geniální hudebnické
vloze neušel význam Mahlerův, odhodlalse
ku provedení druhé symfonie, zalím nejuzna-
nější a nejslavnější svých tři sester. Projek
Nedbalův dal podnět tomuto článku. Ne-
myslím, že by bylo Mahlerově hudbě třeba
doporučování, aneb k její účinnosti příznivého
předpojetí, ale mám za to, že mohou moje
prosté poznámky posloužiti ku pochopení rych
lejšímu, snadnějšímu a hlubšímu, jelikož sezna-
mují čtenáře se zámysly autora symfonie
vrhají byť jen matný reflex ze života jeho na
jeho dílo a naopak.
První kdo se ujal Cmoll symfonie Mahle
rovy byl R. Strauss a Mahler vděčn
uznává, že působil k ocenění jeho skladatelsk
činnosti provedením tří vět C moll symfoniev
filharmoniekých koncertech berlínských založe
ných H. Wolffem.
C moll symfonie je M ahlerov a »Eroica«
leč hrdinou jejím je skladatel sám a smutecn
slavnost první věty oplakává vše to, co vypu
čevši slibným květem v duši dítěte a jinocha
sklamalo muže. Všechny své naděje, touhy
ideály zachoval si však skladatel básník a hled
jich rozřešení a vyplnění. Nejprve ve vzpomínkácl
1) Vyňatek z dopisu Mahlerova k dru. A. Sei
dlovi, uveřejněného v Seidlově pozoruhodné studi
»Moderní duch v německém umění budebníme
(Berlín, 1900, Harmonie.)
Nedbal
Mahlerův
Projek Nedbalův
Mahl
R Strauss
Mahler
Wolff
Eroica
Vyňatek
A Dei
Seidlův
Berlín
24
article
na šťastnou dobu dětství nalezá zapomenutí pří
tomného stavu. (Věta druhá: Andante con moto.
Ve třeti větě hlásí se nový živel: humor. Leč
není to veselost naivní a dětinná, nýbrž humor
sarkastické příchuti, humor znající lépe slzy nežli
smích; jen ve střední větě, jež má místo tria
seherzového starší symfonické formy, uspávají
naděje bolestí poznání sevřené nitro. Věta čtvrtá
je převodem do finale výmluvným a svrchovaně
dojemným. Poslední věta pak jest odpovědí na
otázky a nářky prvé. Skladatel neupadá v tupou
resignaci, nýbrž hledá a nalezá cestu vedoucí
ke světlu: vykoupením časnosti je smrt a duše
naše jest nesmrtelná.
Čtyři mocně založené věty, — obě krajní
jsou rozměru přímo obrovských — ale není tu
komponováno jen do neobvyklé šířky, nýbrž
do neobvyklé hloubky.
Mahler jest nepřítelem programů. »Pryi
s programy, vzbuzujícími jen falešné představy
Ponechte posluchačovým myšlenkám volný chod,
nenuťie jej při provozování ke čtení, nevnucujte
mu předsudky.« Hudba dovede říci více, nežl
slova, proto nechce ji viděti skladatel spontánu
ve kruh určitých představ. Kde však považuje
slovo za nutné tam neváhá, a jako kdysi Bee-
theven ve své deváté symfonii, přibírá ke
orkestru lidský hlas. Učinil tak ve druhé sym-
fonii ve čtvrté i páté větě.
Pokusím-li se nyní chvatně vyložiti obsal
druhé symfonie, činím tak jedině veden s rým
citem a svým dojmem, čerpaným jednak př
provedení, jednak při studiu C-molhi symfonie.
Mahler
25
article
Jak již řečeno je II. symfonie Mahle
rova pětivětá. Široce rozpředená Allegra mae
stoso tvoří úchvatný úvod celku a prozrazuje
ve svých tragických, vášnivě vzrušených, zde
lyriekých, tam dramatických partiích veliké zá
pasy, jimiž prošel skladatel bázník, patřící ni
cotnost a marnost a přece sám jsa naplněn tou-
hou po mystickém chlebu Pravdy. Muka filoso-
fické pochybnosti zmocňují se jeho pátravé
duše, jež málem klesá v beznadějnosl. Ze rto
bolestí sevřených vydraly se zoufalé, nitrem
otřásající výkříky, ale srdce nepřestává doufali
a věřili ve vyplnění své touhy.
V tuto tragedii první věly dopadá smiřuji-
cím tónem nevinná veselost andante, jehož ka-
rakter a zdroj svrchu naznačen, nahořklý humor
prvé části věty třetí a nevýslovná něha vedlejší
myšlénky (E-dur) téže věty, vyznívající opět
úzkostným výkřikem bolesti a hrůzy. Význam
tohoto zoufalého vzepjetí chápeme, naslouchajíce
větě čtvrté, přinášející zpěv solového hlasu, písen
vyňatou ze sbírky »Des Knaben Wunderhorn«,
jež se stala Mahlerovi zázračným zdrojem
takměř celého tvoření. Píseň nazvána jest:
»Prasvětlo«. Jest to vzdech člověka, toužícího
po spojení s bohem, vrcholící ve slovech:
»Z boha jsem a chci znova k bohu, on dá mi
světlo, jež mne povede do života věčného«
Tuto píseň provází skladatel hudbou nevý-
slovné vřelosti. Zvláště svrchu citovaný závěr:
»Z boha jsem . . .« uchvacuje nadmírou citu
Ale již znovu bouři rozpoutaný orkestr. Ne
smrt jedincova, toť celého lidstva hrůzou slavné
umírání. Stvořené vyšinuto z kolejí časnosti.
Světy sřítily se, poslední vzdech, poslední zvuk
chvěje se a tiše usíná . .
Tu ozvou se v sotva slyšitelném pianissimu
následující slavná, důvěry a naděje plná slova
Mahl
Muk
Mahler
Edur
26
article
»Ty budeš vzkřísen můj prachu,
po krátkém spánku.
Život věčný dá ti tvůj Stvořitelte
Stoje na prahu věčnosti, jásá člověki
»Umírám, abych žil a mé touhy a činy nejsou
zmařeny, nebyly marny !« Nekonečný jásot na-
stává. Píseň skřivánkova zachvěvší se napo-
sledy nad troskami světů zapadlých v bezdno
dozněla. Mír rozlévá své blahodárné proudy kol-
kolem, světlo spásy září vykoupenému lidstvu,
k trůnu svého boha pokleká v nevýslovném bla-
ženství všechno stvoření.
V slavnostně rozechvěný zvuk plného orke-
stru dopadá sytým akordem velebný hlahol
varhan a zvonů. Slávu a nádheru, velebu
roztoužení této grandiosní vise nedovedou vy-
psati slova. Tu platí krásné sloky Grandmo-
ginov y, jež podávám v překladu Jaroslava
Vrehlického:
blázní vznešení, snílkové, hudebníci.
vy dobtodruzi jste věčného ideálu,
nad pěvci, sochaři, malíři, jásající
vy máte slovo to, jež my hledáme v žalu
Vy pouze jediní v svou nekonečnost zříle
a vaše nápěvy jak jemná vůně vlají
výš k bohu, k obloze se nesou hvězdokryté
neb váš svět začíná, kde smysly přestávajíi
Foerster.
Vrehlický
Foerster
skřivánkův zachvěvší