1
masthead
Strana 2. Číslo 33.
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Dne 4. února 1900.
4
article
předsednictví dra. Škardy a dra. Engla, aby se po-
radili o vyrovnávací konferenci. Tři různé názory
tu přišly k platnosti. Dr. Engel, dr. Kaizl, dr. Pa-
cák a dr. Škarda a soudruhové byli pro obeslání
konference, aby delegáti zachovali si volnou ruku
a předložili celou záležitost vyjednávací sboru po-
slanců. Dr. Fořt byl rovněž pro obeslání s pod-
mínkou, aby se hájila v poradách rovnoprávná
dvojjazyčnost. Pak tu vystoupila skupina poslanců
»Nár. Listů«, k níž náležejí poslanci Anýž, dr.
Heller, dr. Moravec a jiní, kteří navrhovali konfe-
rencí neobeslati. Bylo též mluveno o tom, aby se
poslanci odhodlali k nejtužší oposici, protože není
naděje u této vlády na dosažení práv našeho ná-
roda. Posléze přijat značnou většinou návrh vět-
šiny výkonného výboru, aby se konference obe-
slaly a za delegáty do konference zvoleni pánevé
dr. Engel, dr. Kaizl, dr. Škarda, dr. Pacák, dr.
Sláma a dr. Čelakovský.
Strana radikální konala dnes o polednách
za předsednictví p. dra. Baxy a přítomnosti stou-
penců poradu, zda se má strana účastniti vy-
rovnávací akce. Bylo ustanoveno, aby se konfe-
rence neobesílala, poněvadž podklad celé akce není
státoprávní.
Resignace dra. Černohorského. Advokát
p. dr. Černohorský vzdal se včera mandátu zem-
ského poslance za okres Železný Brod—Semily,
hodnosti člena pražského sboru obecních starších
i jiných veřejných funkcí. Příčinou tohoto rozhod-
nutí jest prý neshoda jeho s výkonným výborem
strany mladočeské. Tato resignace jistě bude při-
jata s povděkem.
Škarda
doktor
Engel
Kaizl
pa
Fořt
Anýž
Heller
Moravec
Pacák
Sláma
Čelakovský
Baxa
Černohorský
Železná Brod
Semily
5
article
Znovuobnovení krajů. Vídeňský »Vater-
land« přimlouvá se za znovuobnovení bývalých
krajů. Touží, aby znovu obnoveny byly nejprvé
v Čechách a sděluje, že v ministerstvu vnitra byly
vykonány již všecky potřebné přípravné práce.
Jmenovaný list hájí potřebu znovuobnovení krajův
nevyhnutelnou nutností, která vyžaduje, aby místo-
držitelství v království českém bylo sproštěno jisté
části svých přečetných prací. Nových krajů má
býti jedenáct neb dvanáct. Tři z nich, chebský,
teplický nebo ústecký a liberecký byly by ně-
mecké, plzeňský, litoměřický, královéhradecký a
budějovický smíšené, ostatních pět bylo by če-
ských. Krajské úřady byly by částečně první, čá-
stečně také druhou instancí. Německo- liberální
listy spatřují v tomto programu to povážlivé prý
nebezpečí, že by místodržitelství rozhodovalo v celé
řadě agend jako druhá a třetí instance a že by
došlo na uzavření českého království a následkem
toho také k jeho uvolnění od ústřední správy. Po
znovuobnovení krajů v Čechách měly by býti
znovuzřízeny také kraje v Haliči, ve Štýrskua
v Tyrolsku a v obou dvou těchto posledních zemích
měl by při zřizování krajů brán býti také ohled
na momenty politické a národní.
Rozmnožení francouzského loďstva,o
němž francouzským sněmovnám byla již podána
příslušná předloha, bude vyžadovati velikých obnosů.
Jenom na přístavní opevnění žádáno je 140 mil.
franků. Budou pak provedeny tyto práce v pří-
stavech: v Cherbourgu, v Brestu, v Lorientu,
v Rochefortu, v Toulousu, v Bizertě (Tunissko),
na Korsice, v Alžírsku, v Saigonu a v Dakaru
Čechy
Halič
Tyrolsko
Cherbourg
Brest
Lorient
Rochefort
Toulouse
Bizerta
Tunissko
Korsika
Alžírsko
Saigon
Dakar
Vaterland
6
article
Přístavní opevnění v osadách vyžadovati budou
55 mil. fr. nákladu.
Dolní anglická sněmovna, kteráž pokra-
čovala včera, jak známo, v adresní debatě, byla
velice vzrušena řečí, již promluvil první lord po-
kladu Goschen, Týž odmítaje výčitky Bryceovy,
poukazoval na solidaritu kabinetu. Svědomí země,
pokud se týče spravedlnosti války, jest prý úplně
čisté. Bylo by smutné pro kabinet, kdyby byl pod-
nikl válku, nemaje země za sebou. Vláda musí
mimo události v jižní Africe stříci situaci země
také ve všelikém jiném směru. Nemohla lodě po-
zbaviti děl a mužstva a musí dostatek mužstva
podržeti doma pro případ mobilisace, o kteréž
mohlo by býti v době určité rozhodnuto. (Slyšte!
Slyšte!) Země budiž pokojna vědomím, že není
žádné lhostejnosti. Zlomyslní lidé mohli by upad-
nouti v pokušení, aby použili oslabení země, na
štěstí jsou však poměry k jiným vládám přátelské.
Situace není nebezpečna, třeba že jest vážná a ob-
tížná. Co se týká loďstva, nepotřebuje míti země
žádných obav. Se zřetelem na podporu se strany
osad jest pošetilostí, mluviti o panice. Oposice ne-
počíná si moudře, když otřásá důvěrou k mužům,
již vedou válku, a zástupce vlády ochromuje v je
jich snaze, kteráž čelí ku šťastnému a úspěšnému
skončení války. (Souhlas.)
Konservativec Clarke navrhl pak, aby do-
datek Fitz Mauriceův byl na konci debaty odvolán.
Bryceův
Clarke
Fitz Mauricův
jižní Afrika
anglický sněmovna
7
article
Konservativec Saunderson prohlásil, že Angli-
čané napadáni jsou v čele o1 Boerův, ze zad pak
od irských nacionalistů. (Bouřlivý hluk a hlasité
projevy nelibosti na lavicích irských.) Mluvčí
prohlásil, že Saunderson neporušil sněmovního řádu,
poněvadž nejmenoval členů sněmovny. Irští poslanci,
aniž byli přerušováni, pronášeli často řeči, jež rovněž
tak urážely anglický národ. První lord pokladu
Balfour vyzýval sněmovnu, aby neprotahovala
ještě dále tuto skandální rozpravu. Saunder-
son odvolal na konec svou poznámku. Porada byla
pak odročena.
Ve Španělsku přibývá ruchu karlisti-
ckého. Španělská vláda nepřestává však je be-
dlivě stříci a pozorovati. Zvláště po objevení malé
zásoby karlistických zbraní ve Vergaře vyzváni
byli guvernérové provincií Guipozerya a Viscaya,
aby zvýšili svou činnost v tomto směru. Násled-
kem toho byly konány na různých místech nové
prohlídky domovní a skutečně v Placidě nalezeno
bylo nové množství rozličných zbraní a hojně do-
pisů, pocházejících od karlistů. Majitel domu,
v němž byly tyto věci nalezeny, jakýsi Maizfegui,
uprchl rychle a ještě zavčas přes hranici fran-
couzskou.
Poměry na rusko-perské hranici jsou
předmětem neustálé a bedlivé pozornosti se strany
Anglie. »Times« oznamují dne včerejšího z Te-
heranu: Služby, jež vykoná Persie za půjčku,
poskytnutou od Ruska, jsou neznámé Myslí se, že
budou spočívati ve formě koncese k vystavění že-
leznic v severní a ve střední Persii a nejspíše také
v dovolení, aby ruské vojsko smělo táhuouti Sei-
stanem. Proslýchá se, že telegramy, zaslané z Ba
tumu do Evropy, oznamují, že obsáhlému, ve směru
do Afganistanu konanému pohybu vojska ob čas
se zabraňuje. Dodáváme na vysvětlenou tohoto
Saunderson
Angl
Balfour
Guipozerya
Viscaya
Španělsko
Anglie
Persie
Rusko
Evropa
Afghánistán
8
article
telegramu, co následuje: Mezi tím, co Anglie
krvácí na jihoafrických bojištích, zadalo jí Rusko
na politicko-finanční šachovnici v Persii, kde obě
tyto velmoci vedou již po delší doby tichý boj,
citelnou ránu Za takovouto ránu musí býti pova-
žována uzavřená právě rusko - perská finanční
úmluva. Vychází z toho na jevo, také beze zvuků
polnic ruského tisku, politická dalekosáhlost této
události sama sebou. Rusko mělo při posunutí
svého vojska z Tiflisu do Kušku patrně úmysl
ten, aby učinilo Persii vůči svým některým přá-
ním povolnější A Rusko toho také dosáhlo, nebot
pohraniční stanice Kušk vsouvá se velmi nepo-
hodlně mezi perské a afganské území. Uzavření
perské zlaté výpůjčky za ruské záruky bylo prvním
zralým plodem perské povolnosti. Nebudeli Anglie
brzo míti volnou ruku, budou Rusové kliditi
v Persii v dohledné době ještě jiné plody: želez-
niční stavební monopol a později nejspíše také
získání ruského přístavu na perském zálivu. Pro-
zatím mohou v Petrohradě býti spokojeni s dosa-
ženým výsledkem finančně-politickým. V boji o
půjčku zahnalo Rusko anglickou soutěž — a ne-
bylo to snadno — z pole a dostalo Persii finančně.
do své moci. Ale »Půjčková banka v Persii« nebo
spíše ještě carská ruská vláda dovede smlouvu vy-
užíti také politicky. Vymíniloť si až na několik vý-
minek dozorčí právo nad perskými celními úřady
a poněvadž perská finanční správa není, jak známo,
příliš přesná, nabude banka dojista v brzku hojné
příležitosti, aby použila svého, ze smlouvy vyplý-
vajícího práva. Každým způsobem zvolilo si Rusko
vhodný okamžik pro finančně-politický šachovní
tah svůj v Persii, neboť Anglicko, jsouc nyní
právě v tak veliké tísni, bude sotva moci pomý-
šleti na zakročení. Bude nuceno svou odvetu odlo-
žiti na pozdější dobu.
Rus
Anglie
Rusko
Persie
Tiflis
Kuška
Kušk
perský záliv
Petrohrad
9
article
Listy z Dalmacie.
(Původní dopis »Katolických Listů«.)
Dalmacie
10
article
v němž pán a dělník společně přistupují ke stolu
Páně.
Ve frančtině zaměstnavatel nazývá se po kře-
sťansku: patron, tolik jako ochránce, slovo pán
má do sebe něco ponižujícího.
Uvážíme-li, v jaké úžasné duševní i duchovní
opuštěnosti nalézá se u nás — v katolickém Ra-
kousku — veškero dělnictvo, nebudeme se pranic di-
viti té svrchovaně povážlivé roztrpčenosti mezi za-
městnavateli a dělníky. Dříve, dokud ještě na Horách
Kutných se fárovalo, mezi pánem a dělníkem stál
Bůh. Kovkopové nežli fárali, konali svou ranní po-
božnost. Teď ovšem Pána Boha od sebe vyhnali páni
i dělníci a proto, když mezi oběma nastane boj, musí
mezi ně — vojsko.
Rodák je odjakživa nejlepším sprostředkovatelem.
Páni teď klidí, co si zasili sami. Ve velkozávodech
Harmela ve Francii mezi pánem a dělníky, je smírčím
soudcem Bůh. Dělníci zasedají spolu s pánem u soudu
nad vinníky; oni spolu přijímají a propouštějí z práce
v Karmelových závodech s dědičným majetkem děl-
nické rodiny. Odchází li otec do výslužby anebo do
hrobu, nastupuje na jeho místo syn, případně i zet
Každá rodina má svůj příjemný byt blízko u továrny,
tak že dělník stále zůstává v rodinném kroužku.
O děti dělníků stará se továrna. Nejeden již kněz,
učitel anebo úředník, vyšel z Harmelových dělnických
kolonií.
Že Harmelovy závody netěší se přízni červené
internationaly, je pochopitelno. Již několikráte poku-
sila se tato hoditi do nich stávku, avšak dělnictvo
tamo pokusy ty pokaždé co nejrozhodněji odmítlo slovy
Harmel
bůh
Harmelův
katolický Ra
Kutná
Francie
Karmelový
11
article
asi: Co vy stávkou dosáhnouti chcete, to myzjde máme
beze stávky, a proto vari!
Při fabrikaci našeho dělnického řádu zapomnělo
se na nejhlavnějšího činitele — na Pána Boha. P'án
Bůh byl z našeho živnostenského řádu — po zrušení
cechů — takořka vyhozen. Staré cechy měly sice
mnoho věcí zastaralých a nepraktických, měly ale do
sebe něco ne dosti dnes oceněného, spočívaly na kře-
sťanském základě, kterýž základ byl od těch kterých
zákonodárců prostě odhozen. Slovem, náboženství bylo
uhelným kamenem vší práce, na němž stál nejen děl-
ník, ale i pán. A uhelný tento kámen byl potupen —
můžeme říci skoro po celém světě — a proto od doby
té pán i dělník se rozcházejí a narážejí na sebe vždy
více. Majetníci uhelných dolů mají na sobě dva veliké
hříchy: předně hřích proti Duchu svatému a
druhý vycházející z prvního: hřích do nebe vola-
jící. Hřích proti Duchu svatému v tom, že celý pra-
covní řád založili na základě pohanském, beznábo-
ženském. Páni fabrikanti namnoze sami byli bez Boha
a proto svým dělníkům milosti Boží nepřáli, ba oni
sami často je i k nevěrectví a k odpadlictví buď svá-
děli anebo donucovali. (Pryč od Říma!) Druhým jejich
hříchem je: bezcitné vykořisťování dělnických sil.
Kapitalismus a velkoprůmysl obraz Boží v dělníku
porušily a důstojnost lidskou v něm takořka zničily,
jaký div, že, co teď z podzemních dílen a z továren
každého dne vychází ven, na mnoze nese podobu —
draka, živé ohnivé saně.
Vy jste tomu sami chtěli, a máte, co
js te chtěli!
bůh
Řím
12
article
Podle způsobu psaní Holečkova o poměrech
srbsko-chorvatských, jest nám souditi, že p. Holeček
jest ve službě oněch, kteří rozdmychují plamen na-
šeho rozdvojení, naší rozštěpenosti, naší nesvornosti.
Kdo nadržuje Chorvatům naproti Srbům a naopak
Srbům naproti Chorvatům, stejně jest ďábelský ru-
šitel svornosti, v níž záleží spása pro obě strany.
Píše se proto chorvatsky: vrag sloge — (čert)
ďábelský rušitel svornosti. Pisatel tohoto článku
v »Obzoru« je přesvědčen, že se strany Srbů páše
se větší nespravedlivost na Chorvatech nežli naopak.
Jest i dokázáno, že my Chorvati jsme v každé pří-
čině tolerantnější, že my spíše se snažíme, abychom
v míru a svornosti žili, nežli naši pravoslavní
bratří Srbové.
Pan Holeček cestoval po slovanském jihu a
dobře se mohl asi přesvědčiti, že Srbové (davaju ruku)
spojují se s Italy a Němci i Maďary, zkrátka
s každým, jen když jest proti Chorvatům; něco po-
dobného nemohou Srbi dokázati o Chorvatech. Pravda
jest, že se slyší u nás slovo jaksi potupné za pravo-
slavné »vlah«, poněvadž prý došli z Valachie. (Ta
přezdívka jest nejvíce v okolí Dubrovníka.)
Ta přezdívka udržela se mezi prostším lidem a
naznačuje jaksi více rozdíl u víře a nikdy ne
nepřátelství, nenávist národní.
Holečkův
Holeček
Chorvat
Srba
Italos
Němec
Maďar
Srb
Dubrovník
13
article
Pravda jest, že zemřelý Starčevič, zakladatel
čisté strany práva anebo tak řečené pravašské strany,
všelijaká jména dával Srbům; ale kdy nenáviděl
Srbů? Tenkráte, když vydali Srbové heslo: »Srbi
svi i svuda« (což znamená, kde jest několik Srbů —
tedy i Dalmacie, kde jest velmi málo Srbů pravoslav-
ných, kde jsou Srbové toliko přistěhovalci, kde jich
národ chorvatsko-dalmatský přijal jako bratry slo-
vanské, — má býti vše srbské, má se vše posrbštiti.)
Že Srbové snažili se tak učiniti — jména chor-
vatská na stranu stavěli, národní písně chorvatské
i vše, co je chrvatské do světa posílali se srbským
jménem, příčinou je, že ostatní národové i sami Češi
považují Srbstvo kulturou i počtem za daleko silnější
nežli jsou Chorvati.
A my, Chorvaté, co jsme my činili v této věci?
Naše školské zprávy (svjedočbe) nazývají náš
mateřský jazyk chorvatský či srbský, a nyní pro-
hledněte zprávy srbské, naleznete-li tam mí-
sta pro jméno chorvatské? Nic chorvat-
ského! My, Chorvaté, jsme chtěli: co je chorvat-
ské, to je i srbské; ale Šrbové hlásají: co je srbské,
to jest pouze srbské.
Dále: Aby se se zahostila svornost mezi námi,
v níž Chorvaté viděli záchranu, spásu národnosti
jedněch i druhých, k vůli svornosti nazývali jsme se
my, Chorvaté — Ilyry, Jihoslovany i Chorvato Srby
a posílali jsme do světa s těmi jmény naše lite-
rární plody.
Srbové souhlasili s takovou svorností, ale doma,
za hranicemi mluvili toliko o srbských knihách,o
srbském umění, o srbském národu. A že jme my jim
Srba
Srb
Čech
Chorvat
Ilyr
Jihoslovan
Dalmacie