ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8d5431a0-fda0-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 13 celkem · entity: person 41, place 38, work 1, org 2
1 masthead
Strana 2. Číslo 33.
2 masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3 masthead
Dne 4. února 1900.
4 article
předsednictví dra. Škardy a dra. Engla, aby se po- radili o vyrovnávací konferenci. Tři různé názory tu přišly k platnosti. Dr. Engel, dr. Kaizl, dr. Pa- cák a dr. Škarda a soudruhové byli pro obeslání konference, aby delegáti zachovali si volnou ruku a předložili celou záležitost vyjednávací sboru po- slanců. Dr. Fořt byl rovněž pro obeslání s pod- mínkou, aby se hájila v poradách rovnoprávná dvojjazyčnost. Pak tu vystoupila skupina poslanců »Nár. Listů«, k níž náležejí poslanci Anýž, dr. Heller, dr. Moravec a jiní, kteří navrhovali konfe- rencí neobeslati. Bylo též mluveno o tom, aby se poslanci odhodlali k nejtužší oposici, protože není naděje u této vlády na dosažení práv našeho ná- roda. Posléze přijat značnou většinou návrh vět- šiny výkonného výboru, aby se konference obe- slaly a za delegáty do konference zvoleni pánevé dr. Engel, dr. Kaizl, dr. Škarda, dr. Pacák, dr. Sláma a dr. Čelakovský. Strana radikální konala dnes o polednách za předsednictví p. dra. Baxy a přítomnosti stou- penců poradu, zda se má strana účastniti vy- rovnávací akce. Bylo ustanoveno, aby se konfe- rence neobesílala, poněvadž podklad celé akce není státoprávní. Resignace dra. Černohorského. Advokát p. dr. Černohorský vzdal se včera mandátu zem- ského poslance za okres Železný Brod—Semily, hodnosti člena pražského sboru obecních starších i jiných veřejných funkcí. Příčinou tohoto rozhod- nutí jest prý neshoda jeho s výkonným výborem strany mladočeské. Tato resignace jistě bude při- jata s povděkem.
Škarda doktor Engel Kaizl pa Fořt Anýž Heller Moravec Pacák Sláma Čelakovský Baxa Černohorský Železná Brod Semily
5 article
Znovuobnovení krajů. Vídeňský »Vater- land« přimlouvá se za znovuobnovení bývalých krajů. Touží, aby znovu obnoveny byly nejprvé v Čechách a sděluje, že v ministerstvu vnitra byly vykonány již všecky potřebné přípravné práce. Jmenovaný list hájí potřebu znovuobnovení krajův nevyhnutelnou nutností, která vyžaduje, aby místo- držitelství v království českém bylo sproštěno jisté části svých přečetných prací. Nových krajů má býti jedenáct neb dvanáct. Tři z nich, chebský, teplický nebo ústecký a liberecký byly by ně- mecké, plzeňský, litoměřický, královéhradecký a budějovický smíšené, ostatních pět bylo by če- ských. Krajské úřady byly by částečně první, čá- stečně také druhou instancí. Německo- liberální listy spatřují v tomto programu to povážlivé prý nebezpečí, že by místodržitelství rozhodovalo v celé řadě agend jako druhá a třetí instance a že by došlo na uzavření českého království a následkem toho také k jeho uvolnění od ústřední správy. Po znovuobnovení krajů v Čechách měly by býti znovuzřízeny také kraje v Haliči, ve Štýrskua v Tyrolsku a v obou dvou těchto posledních zemích měl by při zřizování krajů brán býti také ohled na momenty politické a národní. Rozmnožení francouzského loďstva,o němž francouzským sněmovnám byla již podána příslušná předloha, bude vyžadovati velikých obnosů. Jenom na přístavní opevnění žádáno je 140 mil. franků. Budou pak provedeny tyto práce v pří- stavech: v Cherbourgu, v Brestu, v Lorientu, v Rochefortu, v Toulousu, v Bizertě (Tunissko), na Korsice, v Alžírsku, v Saigonu a v Dakaru
Čechy Halič Tyrolsko Cherbourg Brest Lorient Rochefort Toulouse Bizerta Tunissko Korsika Alžírsko Saigon Dakar Vaterland
6 article
Přístavní opevnění v osadách vyžadovati budou 55 mil. fr. nákladu. Dolní anglická sněmovna, kteráž pokra- čovala včera, jak známo, v adresní debatě, byla velice vzrušena řečí, již promluvil první lord po- kladu Goschen, Týž odmítaje výčitky Bryceovy, poukazoval na solidaritu kabinetu. Svědomí země, pokud se týče spravedlnosti války, jest prý úplně čisté. Bylo by smutné pro kabinet, kdyby byl pod- nikl válku, nemaje země za sebou. Vláda musí mimo události v jižní Africe stříci situaci země také ve všelikém jiném směru. Nemohla lodě po- zbaviti děl a mužstva a musí dostatek mužstva podržeti doma pro případ mobilisace, o kteréž mohlo by býti v době určité rozhodnuto. (Slyšte! Slyšte!) Země budiž pokojna vědomím, že není žádné lhostejnosti. Zlomyslní lidé mohli by upad- nouti v pokušení, aby použili oslabení země, na štěstí jsou však poměry k jiným vládám přátelské. Situace není nebezpečna, třeba že jest vážná a ob- tížná. Co se týká loďstva, nepotřebuje míti země žádných obav. Se zřetelem na podporu se strany osad jest pošetilostí, mluviti o panice. Oposice ne- počíná si moudře, když otřásá důvěrou k mužům, již vedou válku, a zástupce vlády ochromuje v je jich snaze, kteráž čelí ku šťastnému a úspěšnému skončení války. (Souhlas.) Konservativec Clarke navrhl pak, aby do- datek Fitz Mauriceův byl na konci debaty odvolán.
Bryceův Clarke Fitz Mauricův jižní Afrika anglický sněmovna
7 article
Konservativec Saunderson prohlásil, že Angli- čané napadáni jsou v čele o1 Boerův, ze zad pak od irských nacionalistů. (Bouřlivý hluk a hlasité projevy nelibosti na lavicích irských.) Mluvčí prohlásil, že Saunderson neporušil sněmovního řádu, poněvadž nejmenoval členů sněmovny. Irští poslanci, aniž byli přerušováni, pronášeli často řeči, jež rovněž tak urážely anglický národ. První lord pokladu Balfour vyzýval sněmovnu, aby neprotahovala ještě dále tuto skandální rozpravu. Saunder- son odvolal na konec svou poznámku. Porada byla pak odročena. Ve Španělsku přibývá ruchu karlisti- ckého. Španělská vláda nepřestává však je be- dlivě stříci a pozorovati. Zvláště po objevení malé zásoby karlistických zbraní ve Vergaře vyzváni byli guvernérové provincií Guipozerya a Viscaya, aby zvýšili svou činnost v tomto směru. Násled- kem toho byly konány na různých místech nové prohlídky domovní a skutečně v Placidě nalezeno bylo nové množství rozličných zbraní a hojně do- pisů, pocházejících od karlistů. Majitel domu, v němž byly tyto věci nalezeny, jakýsi Maizfegui, uprchl rychle a ještě zavčas přes hranici fran- couzskou. Poměry na rusko-perské hranici jsou předmětem neustálé a bedlivé pozornosti se strany Anglie. »Times« oznamují dne včerejšího z Te- heranu: Služby, jež vykoná Persie za půjčku, poskytnutou od Ruska, jsou neznámé Myslí se, že budou spočívati ve formě koncese k vystavění že- leznic v severní a ve střední Persii a nejspíše také v dovolení, aby ruské vojsko smělo táhuouti Sei- stanem. Proslýchá se, že telegramy, zaslané z Ba tumu do Evropy, oznamují, že obsáhlému, ve směru do Afganistanu konanému pohybu vojska ob čas se zabraňuje. Dodáváme na vysvětlenou tohoto
Saunderson Angl Balfour Guipozerya Viscaya Španělsko Anglie Persie Rusko Evropa Afghánistán
8 article
telegramu, co následuje: Mezi tím, co Anglie krvácí na jihoafrických bojištích, zadalo jí Rusko na politicko-finanční šachovnici v Persii, kde obě tyto velmoci vedou již po delší doby tichý boj, citelnou ránu Za takovouto ránu musí býti pova- žována uzavřená právě rusko - perská finanční úmluva. Vychází z toho na jevo, také beze zvuků polnic ruského tisku, politická dalekosáhlost této události sama sebou. Rusko mělo při posunutí svého vojska z Tiflisu do Kušku patrně úmysl ten, aby učinilo Persii vůči svým některým přá- ním povolnější A Rusko toho také dosáhlo, nebot pohraniční stanice Kušk vsouvá se velmi nepo- hodlně mezi perské a afganské území. Uzavření perské zlaté výpůjčky za ruské záruky bylo prvním zralým plodem perské povolnosti. Nebudeli Anglie brzo míti volnou ruku, budou Rusové kliditi v Persii v dohledné době ještě jiné plody: želez- niční stavební monopol a později nejspíše také získání ruského přístavu na perském zálivu. Pro- zatím mohou v Petrohradě býti spokojeni s dosa- ženým výsledkem finančně-politickým. V boji o půjčku zahnalo Rusko anglickou soutěž — a ne- bylo to snadno — z pole a dostalo Persii finančně. do své moci. Ale »Půjčková banka v Persii« nebo spíše ještě carská ruská vláda dovede smlouvu vy- užíti také politicky. Vymíniloť si až na několik vý- minek dozorčí právo nad perskými celními úřady a poněvadž perská finanční správa není, jak známo, příliš přesná, nabude banka dojista v brzku hojné příležitosti, aby použila svého, ze smlouvy vyplý- vajícího práva. Každým způsobem zvolilo si Rusko vhodný okamžik pro finančně-politický šachovní tah svůj v Persii, neboť Anglicko, jsouc nyní právě v tak veliké tísni, bude sotva moci pomý- šleti na zakročení. Bude nuceno svou odvetu odlo- žiti na pozdější dobu.
Rus Anglie Rusko Persie Tiflis Kuška Kušk perský záliv Petrohrad
9 article
Listy z Dalmacie. (Původní dopis »Katolických Listů«.)
Dalmacie
10 article
v němž pán a dělník společně přistupují ke stolu Páně. Ve frančtině zaměstnavatel nazývá se po kře- sťansku: patron, tolik jako ochránce, slovo pán má do sebe něco ponižujícího. Uvážíme-li, v jaké úžasné duševní i duchovní opuštěnosti nalézá se u nás — v katolickém Ra- kousku — veškero dělnictvo, nebudeme se pranic di- viti té svrchovaně povážlivé roztrpčenosti mezi za- městnavateli a dělníky. Dříve, dokud ještě na Horách Kutných se fárovalo, mezi pánem a dělníkem stál Bůh. Kovkopové nežli fárali, konali svou ranní po- božnost. Teď ovšem Pána Boha od sebe vyhnali páni i dělníci a proto, když mezi oběma nastane boj, musí mezi ně — vojsko. Rodák je odjakživa nejlepším sprostředkovatelem. Páni teď klidí, co si zasili sami. Ve velkozávodech Harmela ve Francii mezi pánem a dělníky, je smírčím soudcem Bůh. Dělníci zasedají spolu s pánem u soudu nad vinníky; oni spolu přijímají a propouštějí z práce v Karmelových závodech s dědičným majetkem děl- nické rodiny. Odchází li otec do výslužby anebo do hrobu, nastupuje na jeho místo syn, případně i zet Každá rodina má svůj příjemný byt blízko u továrny, tak že dělník stále zůstává v rodinném kroužku. O děti dělníků stará se továrna. Nejeden již kněz, učitel anebo úředník, vyšel z Harmelových dělnických kolonií. Že Harmelovy závody netěší se přízni červené internationaly, je pochopitelno. Již několikráte poku- sila se tato hoditi do nich stávku, avšak dělnictvo tamo pokusy ty pokaždé co nejrozhodněji odmítlo slovy
Harmel bůh Harmelův katolický Ra Kutná Francie Karmelový
11 article
asi: Co vy stávkou dosáhnouti chcete, to myzjde máme beze stávky, a proto vari! Při fabrikaci našeho dělnického řádu zapomnělo se na nejhlavnějšího činitele — na Pána Boha. P'án Bůh byl z našeho živnostenského řádu — po zrušení cechů — takořka vyhozen. Staré cechy měly sice mnoho věcí zastaralých a nepraktických, měly ale do sebe něco ne dosti dnes oceněného, spočívaly na kře- sťanském základě, kterýž základ byl od těch kterých zákonodárců prostě odhozen. Slovem, náboženství bylo uhelným kamenem vší práce, na němž stál nejen děl- ník, ale i pán. A uhelný tento kámen byl potupen — můžeme říci skoro po celém světě — a proto od doby té pán i dělník se rozcházejí a narážejí na sebe vždy více. Majetníci uhelných dolů mají na sobě dva veliké hříchy: předně hřích proti Duchu svatému a druhý vycházející z prvního: hřích do nebe vola- jící. Hřích proti Duchu svatému v tom, že celý pra- covní řád založili na základě pohanském, beznábo- ženském. Páni fabrikanti namnoze sami byli bez Boha a proto svým dělníkům milosti Boží nepřáli, ba oni sami často je i k nevěrectví a k odpadlictví buď svá- děli anebo donucovali. (Pryč od Říma!) Druhým jejich hříchem je: bezcitné vykořisťování dělnických sil. Kapitalismus a velkoprůmysl obraz Boží v dělníku porušily a důstojnost lidskou v něm takořka zničily, jaký div, že, co teď z podzemních dílen a z továren každého dne vychází ven, na mnoze nese podobu — draka, živé ohnivé saně. Vy jste tomu sami chtěli, a máte, co js te chtěli!
bůh Řím
12 article
Podle způsobu psaní Holečkova o poměrech srbsko-chorvatských, jest nám souditi, že p. Holeček jest ve službě oněch, kteří rozdmychují plamen na- šeho rozdvojení, naší rozštěpenosti, naší nesvornosti. Kdo nadržuje Chorvatům naproti Srbům a naopak Srbům naproti Chorvatům, stejně jest ďábelský ru- šitel svornosti, v níž záleží spása pro obě strany. Píše se proto chorvatsky: vrag sloge — (čert) ďábelský rušitel svornosti. Pisatel tohoto článku v »Obzoru« je přesvědčen, že se strany Srbů páše se větší nespravedlivost na Chorvatech nežli naopak. Jest i dokázáno, že my Chorvati jsme v každé pří- čině tolerantnější, že my spíše se snažíme, abychom v míru a svornosti žili, nežli naši pravoslavní bratří Srbové. Pan Holeček cestoval po slovanském jihu a dobře se mohl asi přesvědčiti, že Srbové (davaju ruku) spojují se s Italy a Němci i Maďary, zkrátka s každým, jen když jest proti Chorvatům; něco po- dobného nemohou Srbi dokázati o Chorvatech. Pravda jest, že se slyší u nás slovo jaksi potupné za pravo- slavné »vlah«, poněvadž prý došli z Valachie. (Ta přezdívka jest nejvíce v okolí Dubrovníka.) Ta přezdívka udržela se mezi prostším lidem a naznačuje jaksi více rozdíl u víře a nikdy ne nepřátelství, nenávist národní.
Holečkův Holeček Chorvat Srba Italos Němec Maďar Srb Dubrovník
13 article
Pravda jest, že zemřelý Starčevič, zakladatel čisté strany práva anebo tak řečené pravašské strany, všelijaká jména dával Srbům; ale kdy nenáviděl Srbů? Tenkráte, když vydali Srbové heslo: »Srbi svi i svuda« (což znamená, kde jest několik Srbů — tedy i Dalmacie, kde jest velmi málo Srbů pravoslav- ných, kde jsou Srbové toliko přistěhovalci, kde jich národ chorvatsko-dalmatský přijal jako bratry slo- vanské, — má býti vše srbské, má se vše posrbštiti.) Že Srbové snažili se tak učiniti — jména chor- vatská na stranu stavěli, národní písně chorvatské i vše, co je chrvatské do světa posílali se srbským jménem, příčinou je, že ostatní národové i sami Češi považují Srbstvo kulturou i počtem za daleko silnější nežli jsou Chorvati. A my, Chorvaté, co jsme my činili v této věci? Naše školské zprávy (svjedočbe) nazývají náš mateřský jazyk chorvatský či srbský, a nyní pro- hledněte zprávy srbské, naleznete-li tam mí- sta pro jméno chorvatské? Nic chorvat- ského! My, Chorvaté, jsme chtěli: co je chorvat- ské, to je i srbské; ale Šrbové hlásají: co je srbské, to jest pouze srbské. Dále: Aby se se zahostila svornost mezi námi, v níž Chorvaté viděli záchranu, spásu národnosti jedněch i druhých, k vůli svornosti nazývali jsme se my, Chorvaté — Ilyry, Jihoslovany i Chorvato Srby a posílali jsme do světa s těmi jmény naše lite- rární plody. Srbové souhlasili s takovou svorností, ale doma, za hranicemi mluvili toliko o srbských knihách,o srbském umění, o srbském národu. A že jme my jim
Srba Srb Čech Chorvat Ilyr Jihoslovan Dalmacie