Císlo 21

„Nový Jihočeský Dělník“

Strana 5.

pí Bžochová ze Suchého Vrbna. Patrně ne- stojí o naše peníze, proto při úmrtí soudruha Pouzara prohlásila: „Budeme pít, zas je- den socialista umřel.“ Dělníci-socialisté si toto jednání jistě zapamatují! Jindřichův Hradec - Počátky. Jindř. Hradec. Již vícekráte bylo na tomto místě ukázáno, jak vypadá mnohý podařený od- půrce soc. demokratů. Dne 13. t. m. byl odveden četníkem dělník od p. Kreile, obuvníka, jménem Klabauf, člen nár. sociální organisace „Po- krok“ a člen „Havlíčka“, k okresnímu soudu, obviněný ze zločinu násilného smilstva. Nechce- me dříve vynášeti svůj soud, mnoho-li viny spo- čívá na tomto mladíku, ale sluší podotknouti, že výchova nár. soc. mládeže nese své ovoce Karban, řev, pitky atd., jsou jaksi základnou této podařené strany. U soc. demokratů se ovšem podobné věci netrpí a proto mládeži se lépe líbí tam, kde má dovoleno tropiti neplechy. Na takovou výchovu mohou být hrdi jen národní sociálové, zdali budou však na to hrdi rodiče či příbuzní tohoto mladého člověka, o tom ve- lice pochybujeme. Nasloužil se jim dost, kde bylo třeba táhnout proti soc. demokratům, běhal a lepil plakáty, celé noci nespal, když se konaly volby do okr. nemoc. pokladny, ačkoliv nikdy členem této pokladny nebyl, řádil jako smyslů zbavený. Inu, a proto se musí nadávati sociál- ním demokratům, aby pozornost lidí byla odvrá- cena oď nich, a tuto podařenou chásku podpo- rují mladočeské radnice, zaměstnavatelé a všichni, co mají špatné svědomí. Bylo tak a bude i na- dále, neb není možno si učiniti představu, by tatíci nechali na holičkách své zplozence. Vy- táhli je z bahna konsumu „Svépomoc“ před kri- minálem, vytáhnou je třeba i z pekla, jen aby je měli za berany proti snahám třídně vědomého dělnictva.

Dělnictvo krejčovské u Ign. Solpery vede boj již 10 týdnů za přiznání jejich spravedlivých požadavků. Boj tento je poučný pro veškeré děl- nictvo a proto žádný ať nekoná mizernou práci stávkokazů, by boj dělnictva nebyl stěžován. Pan Solpera dojde asi pozdě k poznání, že jeho vzdor mu neposloužil.- Kupující veřejnosti! Organisované obchodní pomocnictvo skupiny Jindřichohradecké žádá slušně čtenářstvo t. l., by podporovalo akci 7hod. zavírání a nechodilo po 7. hod. večerní své po- třeby nakupovati, a tím dopřávalo obchodnímu proletariátu po celodenním namáhání zaslouže- ného odpočinku. Apelujeme uctivě na soudruhy a soudružky, doufajíce, že agitací mezi sebou a imiferentním lidem, budou míti lví podíl na uskutečnění našich požadavků. Doufáme, že ne- minou se tyto litery svého poslání, děkujeme všem příznivcům, kteří přiloží pomocnou ruku k naší akci 7hodinového zavírání.

ode dávna osvědčená

POTEAVA PRO KOJENO jakož t odrostlé nemoc. žaludkem. OBSAHUJE NEJLEPŠÍ ALPSKÉ MLÉKO 91 Krabice K. 1.80 v každé lékárně a droe

Třeboň - Lišov-

Třeboň. Češti kapitalisté takořka přes noc vy- rostlí ku podivu brzy vžili se v postavení vyko- řisťovatele, a přítomnost plně dává za pravdu soc. demokracii, když nikdy nečinila rozdílu mezi ka- pitálem cizím a domácím, vědouc dobře, že hra- nice národnostní či konfesionelní nejsou na závadu k solidárnímu vyssávání a vykořisťování zaměst- nanců. Dokladů o stejném cítění kapitalisty českého jako německého vůči dělnictvu jest již celá řada a stávka u hladových tkalců u naboba Kramářea jeho zpupnost vůči nim jest dosud v živé paměti všeho českého proletariátu. A jako nový dokument cítění „národního“ kapitálu k domácímu dělníku přinášíme dnes. V posledním čísle jsme již ozná- mili, že úředník kapitálem súčastněné firmy na ci- helně prohlásil některým dělníkům, že sazba akordní práce bude upravována a my ihned své pochyby projevili: že bude se bezpochyby jednati o snížení

Ryzí pravda jest, že nejlepší uhlí hnědé, smolné a kamenné má Matěj Stěpka. ohaduhlímv Polásoncke stávajících mezd. A neklamali jsme se; ba můžeme přímo říci, že to, co v sobotu bylo zástupcem firmy prohlášeno a současně vykonáno přesahuje všech- ny meze reelního jednání a nikdo nevyhladíz naší mysle dojem, že proti dělnictvu má být veden soustavný boj ve vykořisťování. Netaktní jednání, kterýmž neoprávněně poškozeno 13 dělníků o cel- kovou sumu kol 57 K za jediný týden a které děl- nictvo bude si třeba i soudně vymáhat, vyvolalo ohromnou nespokojenost mezi dělnictvem a v dů- sledcích zřejmého okrádání se strany firmy vyzvedlo si dělnictvo pracovní knižky, by opustilo závod, který vinou majitele — neobchodníka — dostal se do spárů výdělkářské společnosti, která najednou chce sanovat podnik z peněz dělnictvu patřících, zadrhujíc tak smyčku kol krku nejen dělnictvu, ale nepozorovarě i samotnému — dnes již bezmoc- nému — majiteli. Požár lesa. Ve středu, minulý týden, vznikl z neznámé příčiny požár knížecího lesa „Na hrá- dečku“, který zničil jeho část ve výměře as 21 hektarů. Vysilující prácí z podniků knížecích sem stažených dělníků podařilo se pozdě večer oheň lokalisovati, což stíženo bylo hlavně rašelinovou půdou, která neviditelně hořela i přes 1m v zemi.

Dělnictvo, jako vždy, osvědčilo se nad míru obě- tavě a mnozí i přes fysické zemdlení vydrželi u ohně celé dvě noci, by chránili majetek toho, který má pro ně jen suché kůrky, a jehož zástupci ani v den ohně nebyli tak taktuplni, by pracujícím, kteří — použijeme výrazu samotného četníka — přímo žízní padali, zaopatřiti dostatek vody. Oheň vypukl kol třetí hodiny — a dělníkům dostalo se nápoje v někte- rých místech až o 9. hodině, a to ještě muselo si vydobýt nápoj slovní potýčkou na knížecích zří- zencích, kteří, ač nejméné (ovšem že někteří) zá- chranných prací se súčastnili, zkoupili si čtvrtky pro sebe. Až do komičnosti zabíhaly odehrávané scény: na př. 1 pěšák: Papáček svým vlastním tělem chránil mok z pivovaru přivežený před žíz- nivými dělníky, hrdině bije se v prsa „že jest kní- žecí služebník“! Jen zakročením hajného, starého to pána a později revírníka, kteří mu udělali ma- lou přednášku o jeho „postavení“ v knížecí službě a lid uklidnili, bylo zabráněno, že „pán“ ten, jenž svým chováním přímo provokoval, se v napuštěné stoce neskoupal. Zbytečnou horlivost vyvinovalyi úřední orgány vůči pracujícím, zjišťujíce, šel-lisi ukrojit kousek chleba, nebo zdali mladý hoch od stříkačky odstoupil, by nabral. nových sil. Úředníci, jak samo sebou se rozumí s doutničky v ruce cho- dili v povzdálí, velitel hasičů popiskoval ve vnitř nějakou neznámou arii, dobře asi věda, že odměna je nemine, zatím co dělníci nedostanou ani řádně zaplaceno. Snad i to, dle běžné morálky je v po- řádku.

Rychlost telefonniho spojení. Kdo potřebuje rychlého spojení telefonického s Prahou, odporu- čuji, aby nemeškal a použil spojení z Třeboně. Bude sice čekat také přes hodinu, než jediná linka přes Budějovice na Prahu vedená se uvolní, ale dá pán, že uvolní se přec. Ze zákulisí národních sociálů. V minulém čísle „Stráže Lidu“ omývá některý z bratrů pana Richtra a napadá místního dopisovatele. Jest to velmi osvědčený prostředek nár. sociálů, mizernost, kterou provedl br. Richter oproti svému kolegovi osočováním dopisovatelovým zakrývat. Ne tak, p. bratře; napište, zda uznáváte za čestné jednání p. Richtra, uveďte důvody, a pak se již domluvíme, ale zakrývat pravý stav věci, to nehrajem. Z Mezimostí. V pátek dne 17. t. m. po sedmé hodině ranní ubíral se po silnici, vedoucí z Mezimostí do Soběslavi, mladý muž asi 26 neb 28letý, dosti slušného zevnějšku, avšak byl úplně bos, ač týž den panovala citelná zima. Ne- upoutal na sebe nějakou zvláštní pozornost, je- likož podobných individuí projde tady celá řada za mnohem nepříznivějšího počasí. Pojednou však tento neznámý chodec byl blíže dělnických dom- ků závodu fy M. Fischl a Synové zachvácen pa- doucnicí, upadl na silniční pěšinu a z pravého koutku úst počala se řinouti pěna. Tělo ubo- žáka bylo tak křečovitě napjaté, takže když ně- kolik dělníků z výše uvedených domků, kteří tuto příhodu sledovali a přispěchali na pomoc, po seznání, oč se jedná, přenesli jej do silnič- ního příkopu, by byla hlava nešťastníka na vy-

MoUč

výšeném místě, byl trup jeho úplně odloučen od půdy dotýčného příkopu a celá tíž těla spo- čívala jedině na hlavě a patách. Záchvat tento, ačkoliv byl dosti trapný, neposkytoval však ono hrozné divadlo jako v jiných případech, ale udr- žoval nemocného přes půl hodiny v úplném bez- vědomí. Nelze nám z pochopitelných důvodů obšírněji celou věc vylíčiti; na jedno však nutno poukázati. Mezi tím, co se naše měšťácké strany hádají na zemském sněmu o věci, které, nejsou-li již tyto vůdčí hlavy raněny úplně slepotou, při- jíti musí, nemá-li náš hospodářský a kulturní vývoj býti úplně ochromen jak na straně české tak i německé, mezi tím sta a tisíce chudáků, již zatíženi jsouce takovouto chronickou cho- robou, vláčeti se musí po tom českém ráji, až konečně někde zahynou. Ovšem, zemský ráj to na pohled pro ty, již mají nádherné zámky, naproti tomu hotové peklo zase pro ty, již jsou nuceni svou prací a životem vykupovat blahobyt pro ten výkvět národa a sami pozvolna hynout pod útlakem moderního kapitálu po ni- vách českých. Proto by bylo již jednou na čase, by i dělnictvo mohlo tlumočiti svá přání na mí- stech k tomu kompetentních t. j. na zemském sněmu, a donutiti tak pány vlastence obojího směru, aby se přešlo od pouhých slov již ke skutkům.

Z Veselí n./Luž. V neděli 19. t. m. byla naše pozornost obrácena k budově c. k. okres- ního soudu. Ne snad proto, že by byla změ- nila v podstatě svůj již dosti ošumělý zevněj- šek a tím nás nějak zvlášť k sobě upoutala. To sice ne, ale přece něco mělo svůj půvab, že u- poutala naší pozornost, ačkoliv taková, na po- hleď primitivní věc, nedovede obyčejného smrtel- níka hned tak strhnout do uctivého pohnutí. Zmí- něného dne vlál totiž „bílý prapor“ s vikýře střechy soudní budovy na znamení, že dotyč- ného dne nechovají vězeňské cely žádného do- časného příslušníka, který tam byl usazen k nu- cenému pobytu. Dlouho tato okrasa svobody nsi nepotrvá.

Hlídka sociální. K poměrům strojního personálu v I. to- pírně v Budějovicích. Sděluje se nám: Personál u nákladních vlaků žije v poslední době v tako- vých pracovních poměrech, že volá to po radí- kální nápravě. U serie 73. koná topič průměrně 12 hod., strojvedoucí 10 hodin, ponejvíce noční služby. Turnus u této serie je takový, že per- sonál sedm dní po sobě jdoucích koná noční službu, osmou noc spí v plzeňských kasárnech, o jichž čistotě by se nechalo mnoho vypravo- vati, a teprve devátou noc spí doma! Připočte- me-li ale přípravné práce k odjezdu a po pří- jezdu vlaku, dojdeme k závěru, že zejména to- pič dělá zde 16—17 hodin služby denně. Když si personál na neudržitelné poměry stěžuje, do- stane se mu jen výsměchu. Je známo, že tento turnus nechtěl delegát personálu spolupodepsati a musí-li nyní býti prováděn, spadá zodpověd- nost za dopravu z beder personálu na ty, kteří takovým způsobem hazardují s lidskými životy.

Strojní personál prohlašuje, že v případě neště- stí odmítá zodpovědnost po tak dlouho, pokud poměry pracovní nebudou uspořádány tak, aby turnus lépe vyhovoval. Informujeme, poněvad služební cesta je marna, tímto způsobem širo- kou veřejnost i státní zastupitelství. Maximální pracovní doba má býti 12 hodin. To ale jen nutných případech, zpozdění, bouře, sníh atd., ale nechat personál bez důvodů v daleko delší pracovní době, to jest věďomé vyssávání jed- notlivců jen proto, aby rostly čísi tantiemy. Ani příjmy strojního personálu nejsou takové, aby vzhledem k vysilující službě mohly býti zvány uspokojujícími. Na jedné straně byl ha- léř přidán, ale na druhé straně se šikovným způ- sobem dva vezmou. Poměry tyto vyžadují radi- kální nápravy. Ale zdá se, že panu vrchnímu inspektoru Bondymu, ani pánům komisařům Masákovi a Šmejkalovi je lhostejno, jak dozoru jich svěřený personál žije. Teprve až přijde nějaká katastrofa, budou hledati vinník a to zase tam, kde ho nebude! Budou tyto řád- ky počátkem nápravy?