ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 8bd129b0-71f1-11dc-950e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 16 celkem · entity: person 52, place 25, org 6, work 6
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 200. ze dne 21. července 1904
3 masthead
Různé zprávy.
4 article
= Osud a dobrodružství chorvatského děvčet v Turecku. Zábřebské listy vyličují tuto historku. jejíž jevištěm bylo turecké místo Ipek: Ke konci června přiběhla do budovy srbské školy v Berani z turecké čtvrti mladá žena a prosila, aby byla vy- slechnuta a sepsán s ní protokol. Žádosti její bylo vyhověno a srbský kněz Šabič v přítomnosti dvou členů srbské církevní obce podrobil ženu výslechua sepsal protokol tohoto znění: »Jmenuji se Helena Krupotičova a jsem rodem ze Záhřeba. Vychována byla jsem v Sarajevu, kamž se vystěhovali moji ro- dičové. Zde seznámila jsem se s Turkem Juchuzem z Berani a protože se mi vydával za křesťanského Srba, slíbila jsem se státi jeho ženou, neboť jsem se do něho prudce zamilovala. Moje matka však spo- jení nepřála i vydali jsme se na cestu do Berani, rodiště Juchuzova. Jakmile jsme tam přibyli, sezná- vala jsem, že otec mého příštího muže jest Turkem.
Šabič Krupotičův Juchuz Beran Srba Turek Turecko Záhřeb Sarajevo Beran Ipek
5 article
Ulekla jsem se toho, neboť jsem nijak nechtěla býti ženou Turka a státi se příslušenstvím harému. Ne- dala jsem se nikterak hrozbami odvrátiti a došla jsem k sodu, abych zde oznámila, jak jsem byla podvede, neboť Juchuz, aby mne o pravdě klamného tvrzení přesvědčil, znamenal se při každé příležitosti křížem. A protože jsem na tom setrvala, že domácnost s Juchuzem sdíleti ne- chci, byla jsem odevzdána tureckému četníku, jenž mne předvésti měl vyšším úřadům. Četník však zavlékl mne do svého bytu, znásilni! mne a držel mne u sebe po dobu čtyř měsíců jako otrokyni. V té době stále na mne doléhal, abych přestoupila k islamu, přes to však neodpadla jsem od víry své a zůstala jí věrnou. Přísně střežena, neodvážila jsem se ani krokem na ulici, neboť dům žandarmův leží v tu- recké čtvrti. Konečně naskytla se mi vítaná příleži- tost k útěku dnešního rána, použila jsem jí a z vězení svého prchla. A tak jsem se dostala až do těchto míst a přicházím snažně prosit o smilování a žádat, aby se mne úřady ujaly.« Až sem protokol.
Turek
6 article
Mezitím časem zvěděl turecký žandarm o útěku mladé ženy i učinil o tom oznámení policii. Mlada Chor- vatka předvedena byla Hassanu bejovi, jemuž vyprá- věla totéž, co před tím srbskému knězi. Výslechu tomu přítomni byli členové srbské církevní obce se Šabičem v čele, kteří žádali, aby dívka svěřena byla k opatrování některé ze srbských rodin. Hassan bej však zamíti tuto žádost a rozhodl, že Chorvatka vy- dána bude v opatrování tureckému imamu, jehož úkolem bude, aby prý zbloudilou vycvičil ve víře mohamedánské.. Když se nešťastnice chtěla to- muto novému násilí brániti, chopili se jí dva poli- cisté, kteříž ji na příkaz Hassana beje zbili a bušíce do ní pěstmi, odvedli ji znova do domu četníkova . .. = Žena, kteráž dědila a její únosce. Manželka chudého obuvníka v Brusselu obdržela zprávu z Pa- říže, že po své tetě zdědila 18.000 franků. Počestný mistr vyprávěl událost sousedům večer při sklenici piva a jeden z nich, zneuživ důvěrného přátelství, ženu mistrovu unesl právě v okamžiku, kdy se chy- stala vsednouti do vlaku, odjíždějícího k Paříži, za účelem vyzvednutí zděděných peněz. Muž zvěděv, co se přihodilo, vydal se za prchajícími a zastihnuv je v kterési vinárně, vytáhl z kapsy revolver a ener- gicky žádal, aby mu únosce ženu vrátil. Tento však vyrval pohněvanému manželu z ruky zbraň a udeřil
Mlada Chor Hassan Šabič Chorvatka Brusel Paříž
7 article
jej několikráte. Konečně zakročila policie a odvedla celou společnost na úřad. Tam se však trojice ne- smířila a narovnání smluveno v tom směru, že dě- dictví rozděleno na tři rovné díly a žena zústala na- dále společnicí svého — únosce. = Drahocenná starožitnost a chytrý venkovan. V Řecku stává se často, že rolníci při polních pra- cích naleznou cenné starožitnosti a místo by je ode- vzdali na patřičné místo, prodají je soukromníkům, kteří je tajně vyvážejí a za hranicemi draze prodá- vají. Nezřídka ale a zvláště na Korfu a v Attice příšli při tom zkrátka, neboť starožitnosti byly prostě — falešné. To však dosud nikoho neodstrašilo a ne- nasytná touha po bohatství svádí lid, by prodavačům dále sedl na lep. A nejsou to jen obyčejní lidé. kteří vedou takové obchody, nýbrž prodavači zaují. mají také tak zv. »lepší postavení« ve společnosti K jednomu z těchto přišel před několika dny prostý venkovan a sděloval mu, že na poli se dokopal starobylé sochy z mramoru, kterou by rád prodal, že však neví, jak by to učinil, aby se to policie ne- dověděla. Obchodník slíbil venkovanu pět set dra- chem, ukáže-li mu, kde se socha nalézá, aby prý se přesvědčil, že má také dotyčnou cenu. K večeru ode- brali se oba do vesnice a když se setmělo, odešli na pole venkovanovo. Zde v malé hloubce asi jednoho mětru ležela úhledná socha, pokrytá prstí a roštím.
Korf Řecko Atika
8 article
Kupči se velmi líbila i poslal venkovana do vesnice, by přivedl osla. Na tom pak dopravil sošku asi půl metru vysokou v pytli do Athén. Když sem šťastně přijeli a složili sošku v domě obchodníkově, zaplatil tento venkovanu umluvený obnos, nařídiv mu, by k němu vždy přišel, kdykoliv nalezne jakoukoliv starožitnost. Venkovan spokojeně odešel a zastavil se u jednoho sochaře, kterému dal za sochu tři sta drachem, neboť soška byla majetkem tohoto a jím tak upravena, aby vypadala na oko starobylá. Tak sedl obchodník dvěma páleným chytrákům na vějíčku, ale nebylo na tom dost, neboť za několik dní stala se událost veřejným tajemstvím a obchodník terčem posměchu, aniž by dle platných zákonů směl žádati za vracení peněz.
Atény
9 article
= Smaragd. K naší včerejší zprávě o prodeji smaragdového návěšku za 90.000 korun píše nám pan Evžen Fuchs, zlatník v Žitné ulici: »Mám na skladě náhrdelník (kolier) se smaragdem ve tvaru hrušky, tudíž velice řídkém, který váží 65°/%, karátu, tedy skoro 7 karátů a jsem ochoten každému jej uká- zati. Jest známo, že byly a jsou veliké smaragdy, ale dlužno podotknouti, že za dřívějších dob, zvláště ve starověku, i jiné zelené kameny smaragdy přezdívány byly. Staří Peruáni měli prý smaragd ve velikosti pštrosího vejce, který jako boha ctili. Smaragd ve váze 2205 karátů nalezá se ve vídeňské klenotnici, kde je též schránka na inkoust zhotovená z jediného smaragdu. Jeden z největších jest smaragd knížete Devonsbir- ského v Anglii, který není broušen a má obyčejný tvar krystalu smaragdů. Jest šestihranný s rovnými plochami a váží 813/2o uncí, čili 1350 karátů. Zvláštno- stí jeho jest, že je takřka bezvadný, jasný a prů- hledný. Smaragd ten nalezen byl v Muzu v Kolum- bii. Velké smaragdy nalezeny byly též v Urálsku jeden z nich 8 palců dlouhý a 5 palců silný jest ve sbírce hornického ústavu v Petrohradě, největší pak jest majetkem ruského cara a jest 25 cm. dlouhýa 12 cm. silný. Bezvadné smaragdy jsou většinou malé. Při přesné zkoušce některých »smaragdů« z dřívějs doby se shledalo, že jsou to pouhá skla, jako na př. 287/4 libry těžký »smaragd« v klášteře nad Churem ve Švýcarsku.«
Fuchs Žitná ulice Anglie Petrohrad klášter nad Chur Švýcarsko hornický ústav centimetr
10 article Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze. Dne 15. července 1904: Černý Václav, syn obuvníka, 31/2 roku, 360—I. Záluská Anna, soukrom- nice, 75 roků, 907—I. Pazourková Josefa, vdova po úřadníku, 77 roků, 1888—II. Nykles František, syn správce, 4 měs., 16—VI. Míšková Anna, manželka typografa, 54 roky, 59—VI. Matýsek František, syn dělníka, 10 měs., 84—IV. Ditrichova Emilie, dcera dělnice, 8 týdnů, 619—VII. — Ve všeobecné ne- mocnici: Lipkova Anna, služka, 20 roků. Fatka Antonín, metař, 66 roků. Kleinová Antonie, manželka dělníka, 31 rok. Janousch František, tesař, 29 roků. Hoilerova Barbora, služka, 20 roků. — U Milosrd- ných sester: Gabriel Vilém, syn sluhy, 16 roků. — V josefovské nemocnici: Pokorná Roza, man- želka sladovníka, 37 roků.
I Záluská Anna Josef Nykles Matýsek František Ditrichův Emilie Fatka Antonín Kleinová Antonia Janousch Hoilerův Barbora Gabriel Vilém Praha Černá Václav Lipkův Anno U Milosrd Pokorná Roza
11 article Lidové divadlo „ Urania“ v VIl. části Prahy.
Lidové divadlo „ Urania“ v VIl. části Prahy. zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod.
Praha lidový divadlo
12 article
Ve čtvrtek 21. července. Po čtvrté Fernandova svatební smlouva. Fraška o třech dějstvích. Napsal Georges Feydeau. Přeložil Fr. K. Hejda. Režisér B. Kovář. (blíže Palaokého
Fernandův Fraško Feydeau K Hejda Francie
13 article Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově mostu). Ve čtvrtek 21. července. Začátek o 7. hod. Novinka. Novinka. Lutty, Fraška o třech jednáních. Napsali Pieré Weber. Pře- ložila M. Pešková. Režisér Jar. Pulda. Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově. 15748
Lutta Fraško Weber M Pešková Pulda Urbánek Smíchov Praha národní divadlo
14 article Pištěkovo lidové divadlo vnehradeon.
Pištěkovo lidové divadlo vnehradeon. na Král Ve čtvrtek 21. července. Začátek o 7. hod. Ve prospěch paní E. Hallové. Magdalena. 15743 Obraz ze života o čtyřech dějstvích. Napsal dr. Poly- karp Starý (Zaslá n o) Časopisy „Čas“ a „Slovo“ přinesly zprávu, že volby ve valné hromadě Českoslovanské jed- noty dne 16. t. m. děly se pod mým vlivem. Poně- vadž „Čas“ vysvětlení mé v té věci neotiskl, považuji za svou povinnost prohlásiti zde, že ani já ani list „Nájemník“, jehož divadelní rubriky ředaktorem jsem, nemáme nejmenšího styku ani s Českoslovanskou jednotou ani s časopisem „Českoslovanská Stráž“, že neměl jsem nejmenšího vlivu na průběh debaty a voleb ve zminěné valné hromadě, jíž jsem se účastnil jako člen od r. 1901 a při níž jsem ani slovem rokování se nezúčastnil. Zejmena pak konsta- tuji, že nejsem divademním referentem zmíněného časopisu. V Praze, dne 18. července 1904 Hanuš Kriegelstein-Vojnar. — 588
Král E Hall Magdaléna Pol Stará Kriegelstein Vojnar Praha Pištěkův lidový divadlo českoslovanský Stráž
15 article
A nejzajímavější jest, že Hanoversko poslalo potom téhož plukovníka do Petrohradu, kdež »Novoje Vremja« vylíčila ale případ, kterýž se byl udál ve Francii. Plu- kovník měl smělost, že pohnal list před soud, a tento byl by býval snad i odsouzen, kdyby šéfredaktor jeho nebyl připadl na myšlenku, vyhledati mne. Žádal mne o for- mální a officiální dosvědčení fakt. Já mu je dal písemně. »Novoje Vremja« byla osvobozena a Alexandr III. zapudil pak ze země svojí rovněž plukovníka toho, jenžv pravdě byl náčelníkem vyzvědačské organisace německé ...« ». . . a jenž ve Francii nahražen byl pak hra- bětem Stackem? »Nikoliv bezprostředně . . . Byla mezi tím, pokud se pamatuji, jistá přestávka, kdy místo attaché zůstalov Paříži neobsazeno . . . Nuže ale, pane generále, schva- lujete, že jsem telegrafoval agentům svým do Petrohradu a že jsem jim dal volnou ruku?« »Schvaluji to naprosto. Nebylo možno nic lepšího učiniti. Zmocní-li se onoho Morela a přivedou-li jej do Paříže, uvidíme potom, co bude třeba učiniti. Díky, pane komandante, že jste mne přišel zpraviti . . . Promluvím s ministrem ještě dnes odpoledne. Zpravím ho o celé záležitosti.« Komandant Tardin vrátil se do své kanceláře a dal se do obvyklých prací svých.
Hanoversko Pla Novoj Vremja Alexandr III Morel Petrohrad Francie Paříž Novoj Vremja
16 article
Pohroužen v myšlenky procházel komandant Tardin pomalým krokem boulevardy, ubíraje se k opeře. Byl nerozhodnut, co činiti! Ztratiti Stacka zdálo se mu krutým a přece musil si doznati, že důvody, kteréž uváděl Beryllon, byly velmi případny Skutečně, zmocniti se Morela, bylo by bývalo veli- kým úspěcheml Měl býti konečně v moci jejich tajuplný špehoun tento, útočník ze silnice bezonské a tato kořist poskytla by jim bezpečně zpráv přesných o tom, jak byly odci- zeny z ministerstva tajné dokumenty Čím dále komandant Tardin kráčel, tím více po- chybnost, kterouž byl prve při četbě listu Beryllonova projevil vůči jeho ujištění, mizela. Nyní ani on nepochyboval již o úspěchu! Jakouže ale kombinaci machiavelskou zosnoval asi Rochemond? Unésti muže z Rusi a dopraviti ho do Paříže! Buď jak buď, bylo to podnikem nanejvýš neoby- čejným a v každém případě velice smělým a troufalým Tardin dodal si v duchu: »Rochemond jest ovšem mužem velké energiea neobyčejného důvtipu !« Když přišel komandant Tardin na náměstí Operní, připadlo mu na mysl ještě něho jiného. Což kdyby agenti dopravili muže toho ještě před přelíčením s ostatními obviněnými? To by změnilo všechny kombinace i bylo by třeba po případě znovu započíti s vyšetřováním. Leč na konec komandant pomyslil: Zaprodání nopřitoli.
Morel Beryllonův Rus Paříž