1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 200. ze dne 21. července 1904
4
article
= Osud a dobrodružství chorvatského děvčet
v Turecku. Zábřebské listy vyličují tuto historku.
jejíž jevištěm bylo turecké místo Ipek: Ke konci
června přiběhla do budovy srbské školy v Berani
z turecké čtvrti mladá žena a prosila, aby byla vy-
slechnuta a sepsán s ní protokol. Žádosti její bylo
vyhověno a srbský kněz Šabič v přítomnosti dvou
členů srbské církevní obce podrobil ženu výslechua
sepsal protokol tohoto znění: »Jmenuji se Helena
Krupotičova a jsem rodem ze Záhřeba. Vychována
byla jsem v Sarajevu, kamž se vystěhovali moji ro-
dičové. Zde seznámila jsem se s Turkem Juchuzem
z Berani a protože se mi vydával za křesťanského
Srba, slíbila jsem se státi jeho ženou, neboť jsem se
do něho prudce zamilovala. Moje matka však spo-
jení nepřála i vydali jsme se na cestu do Berani,
rodiště Juchuzova. Jakmile jsme tam přibyli, sezná-
vala jsem, že otec mého příštího muže jest Turkem.
Šabič
Krupotičův
Juchuz
Beran
Srba
Turek
Turecko
Záhřeb
Sarajevo
Beran
Ipek
5
article
Ulekla jsem se toho, neboť jsem nijak nechtěla býti
ženou Turka a státi se příslušenstvím harému. Ne-
dala jsem se nikterak hrozbami odvrátiti a došla
jsem k sodu, abych zde oznámila, jak jsem byla
podvede, neboť Juchuz, aby mne o pravdě
klamného tvrzení přesvědčil, znamenal se při
každé příležitosti křížem. A protože jsem na tom
setrvala, že domácnost s Juchuzem sdíleti ne-
chci, byla jsem odevzdána tureckému četníku,
jenž mne předvésti měl vyšším úřadům. Četník však
zavlékl mne do svého bytu, znásilni! mne a držel
mne u sebe po dobu čtyř měsíců jako otrokyni. V té
době stále na mne doléhal, abych přestoupila k islamu,
přes to však neodpadla jsem od víry své a zůstala
jí věrnou. Přísně střežena, neodvážila jsem se ani
krokem na ulici, neboť dům žandarmův leží v tu-
recké čtvrti. Konečně naskytla se mi vítaná příleži-
tost k útěku dnešního rána, použila jsem jí a
z vězení svého prchla. A tak jsem se dostala až do
těchto míst a přicházím snažně prosit o smilování a
žádat, aby se mne úřady ujaly.« Až sem protokol.
Turek
6
article
Mezitím časem zvěděl turecký žandarm o útěku mladé
ženy i učinil o tom oznámení policii. Mlada Chor-
vatka předvedena byla Hassanu bejovi, jemuž vyprá-
věla totéž, co před tím srbskému knězi. Výslechu
tomu přítomni byli členové srbské církevní obce se
Šabičem v čele, kteří žádali, aby dívka svěřena byla
k opatrování některé ze srbských rodin. Hassan bej
však zamíti tuto žádost a rozhodl, že Chorvatka vy-
dána bude v opatrování tureckému imamu, jehož
úkolem bude, aby prý zbloudilou vycvičil ve víře
mohamedánské.. Když se nešťastnice chtěla to-
muto novému násilí brániti, chopili se jí dva poli-
cisté, kteříž ji na příkaz Hassana beje zbili a bušíce
do ní pěstmi, odvedli ji znova do domu četníkova . ..
= Žena, kteráž dědila a její únosce. Manželka
chudého obuvníka v Brusselu obdržela zprávu z Pa-
říže, že po své tetě zdědila 18.000 franků. Počestný
mistr vyprávěl událost sousedům večer při sklenici
piva a jeden z nich, zneuživ důvěrného přátelství,
ženu mistrovu unesl právě v okamžiku, kdy se chy-
stala vsednouti do vlaku, odjíždějícího k Paříži, za
účelem vyzvednutí zděděných peněz. Muž zvěděv,
co se přihodilo, vydal se za prchajícími a zastihnuv
je v kterési vinárně, vytáhl z kapsy revolver a ener-
gicky žádal, aby mu únosce ženu vrátil. Tento však
vyrval pohněvanému manželu z ruky zbraň a udeřil
Mlada Chor
Hassan
Šabič
Chorvatka
Brusel
Paříž
7
article
jej několikráte. Konečně zakročila policie a odvedla
celou společnost na úřad. Tam se však trojice ne-
smířila a narovnání smluveno v tom směru, že dě-
dictví rozděleno na tři rovné díly a žena zústala na-
dále společnicí svého — únosce.
= Drahocenná starožitnost a chytrý venkovan.
V Řecku stává se často, že rolníci při polních pra-
cích naleznou cenné starožitnosti a místo by je ode-
vzdali na patřičné místo, prodají je soukromníkům,
kteří je tajně vyvážejí a za hranicemi draze prodá-
vají. Nezřídka ale a zvláště na Korfu a v Attice
příšli při tom zkrátka, neboť starožitnosti byly prostě
— falešné. To však dosud nikoho neodstrašilo a ne-
nasytná touha po bohatství svádí lid, by prodavačům
dále sedl na lep. A nejsou to jen obyčejní lidé.
kteří vedou takové obchody, nýbrž prodavači zaují.
mají také tak zv. »lepší postavení« ve společnosti
K jednomu z těchto přišel před několika dny prostý
venkovan a sděloval mu, že na poli se dokopal
starobylé sochy z mramoru, kterou by rád prodal,
že však neví, jak by to učinil, aby se to policie ne-
dověděla. Obchodník slíbil venkovanu pět set dra-
chem, ukáže-li mu, kde se socha nalézá, aby prý se
přesvědčil, že má také dotyčnou cenu. K večeru ode-
brali se oba do vesnice a když se setmělo, odešli na
pole venkovanovo. Zde v malé hloubce asi jednoho
mětru ležela úhledná socha, pokrytá prstí a roštím.
Korf
Řecko
Atika
8
article
Kupči se velmi líbila i poslal venkovana do vesnice,
by přivedl osla. Na tom pak dopravil sošku asi půl
metru vysokou v pytli do Athén. Když sem šťastně
přijeli a složili sošku v domě obchodníkově, zaplatil
tento venkovanu umluvený obnos, nařídiv mu, by
k němu vždy přišel, kdykoliv nalezne jakoukoliv
starožitnost. Venkovan spokojeně odešel a zastavil
se u jednoho sochaře, kterému dal za sochu tři sta
drachem, neboť soška byla majetkem tohoto a jím
tak upravena, aby vypadala na oko starobylá. Tak
sedl obchodník dvěma páleným chytrákům na vějíčku,
ale nebylo na tom dost, neboť za několik dní stala
se událost veřejným tajemstvím a obchodník terčem
posměchu, aniž by dle platných zákonů směl žádati
za vracení peněz.
Atény
9
article
= Smaragd. K naší včerejší zprávě o prodeji
smaragdového návěšku za 90.000 korun píše nám
pan Evžen Fuchs, zlatník v Žitné ulici: »Mám na
skladě náhrdelník (kolier) se smaragdem ve tvaru
hrušky, tudíž velice řídkém, který váží 65°/%, karátu,
tedy skoro 7 karátů a jsem ochoten každému jej uká-
zati. Jest známo, že byly a jsou veliké smaragdy, ale
dlužno podotknouti, že za dřívějších dob, zvláště ve
starověku, i jiné zelené kameny smaragdy přezdívány
byly. Staří Peruáni měli prý smaragd ve velikosti
pštrosího vejce, který jako boha ctili. Smaragd ve váze
2205 karátů nalezá se ve vídeňské klenotnici, kde je též
schránka na inkoust zhotovená z jediného smaragdu.
Jeden z největších jest smaragd knížete Devonsbir-
ského v Anglii, který není broušen a má obyčejný
tvar krystalu smaragdů. Jest šestihranný s rovnými
plochami a váží 813/2o uncí, čili 1350 karátů. Zvláštno-
stí jeho jest, že je takřka bezvadný, jasný a prů-
hledný. Smaragd ten nalezen byl v Muzu v Kolum-
bii. Velké smaragdy nalezeny byly též v Urálsku
jeden z nich 8 palců dlouhý a 5 palců silný jest ve
sbírce hornického ústavu v Petrohradě, největší pak
jest majetkem ruského cara a jest 25 cm. dlouhýa
12 cm. silný. Bezvadné smaragdy jsou většinou malé.
Při přesné zkoušce některých »smaragdů« z dřívějs
doby se shledalo, že jsou to pouhá skla, jako na př.
287/4 libry těžký »smaragd« v klášteře nad Churem
ve Švýcarsku.«
Fuchs
Žitná ulice
Anglie
Petrohrad
klášter nad Chur
Švýcarsko
hornický ústav
centimetr
10
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 15. července 1904: Černý Václav, syn
obuvníka, 31/2 roku, 360—I. Záluská Anna, soukrom-
nice, 75 roků, 907—I. Pazourková Josefa, vdova po
úřadníku, 77 roků, 1888—II. Nykles František, syn
správce, 4 měs., 16—VI. Míšková Anna, manželka
typografa, 54 roky, 59—VI. Matýsek František, syn
dělníka, 10 měs., 84—IV. Ditrichova Emilie, dcera
dělnice, 8 týdnů, 619—VII. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Lipkova Anna, služka, 20 roků. Fatka
Antonín, metař, 66 roků. Kleinová Antonie, manželka
dělníka, 31 rok. Janousch František, tesař, 29 roků.
Hoilerova Barbora, služka, 20 roků. — U Milosrd-
ných sester: Gabriel Vilém, syn sluhy, 16 roků. —
V josefovské nemocnici: Pokorná Roza, man-
želka sladovníka, 37 roků.
I Záluská
Anna
Josef
Nykles
Matýsek František
Ditrichův
Emilie
Fatka
Antonín
Kleinová
Antonia
Janousch
Hoilerův
Barbora
Gabriel Vilém
Praha
Černá Václav
Lipkův Anno
U Milosrd
Pokorná Roza
11
article
Lidové divadlo „ Urania“ v VIl. části Prahy.
Lidové divadlo „ Urania“ v VIl. části Prahy.
zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
Praha
lidový divadlo
12
article
Ve čtvrtek 21. července.
Po čtvrté
Fernandova svatební smlouva.
Fraška o třech dějstvích. Napsal Georges Feydeau.
Přeložil Fr. K. Hejda. Režisér B. Kovář.
(blíže Palaokého
Fernandův
Fraško
Feydeau
K Hejda
Francie
13
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
Ve čtvrtek 21. července.
Začátek o 7. hod.
Novinka.
Novinka.
Lutty,
Fraška o třech jednáních. Napsali Pieré Weber. Pře-
ložila M. Pešková. Režisér Jar. Pulda.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
15748
Lutta
Fraško
Weber
M Pešková
Pulda
Urbánek
Smíchov
Praha
národní divadlo
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vnehradeon.
Pištěkovo lidové divadlo vnehradeon.
na Král
Ve čtvrtek 21. července.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch paní E. Hallové.
Magdalena.
15743
Obraz ze života o čtyřech dějstvích. Napsal dr. Poly-
karp Starý
(Zaslá n o)
Časopisy „Čas“ a „Slovo“ přinesly zprávu, že
volby ve valné hromadě Českoslovanské jed-
noty dne 16. t. m. děly se pod mým vlivem. Poně-
vadž „Čas“ vysvětlení mé v té věci neotiskl, považuji
za svou povinnost prohlásiti zde, že ani já ani list
„Nájemník“, jehož divadelní rubriky ředaktorem jsem,
nemáme nejmenšího styku ani s Českoslovanskou
jednotou ani s časopisem „Českoslovanská
Stráž“, že neměl jsem nejmenšího vlivu na průběh
debaty a voleb ve zminěné valné hromadě, jíž jsem
se účastnil jako člen od r. 1901 a při níž jsem ani
slovem rokování se nezúčastnil. Zejmena pak konsta-
tuji, že nejsem divademním referentem zmíněného
časopisu.
V Praze, dne 18. července 1904
Hanuš Kriegelstein-Vojnar.
— 588
Král
E Hall
Magdaléna
Pol
Stará
Kriegelstein
Vojnar
Praha
Pištěkův lidový divadlo
českoslovanský Stráž
15
article
A nejzajímavější jest, že Hanoversko poslalo potom
téhož plukovníka do Petrohradu, kdež »Novoje Vremja«
vylíčila ale případ, kterýž se byl udál ve Francii. Plu-
kovník měl smělost, že pohnal list před soud, a tento byl
by býval snad i odsouzen, kdyby šéfredaktor jeho nebyl
připadl na myšlenku, vyhledati mne. Žádal mne o for-
mální a officiální dosvědčení fakt. Já mu je dal písemně.
»Novoje Vremja« byla osvobozena a Alexandr III.
zapudil pak ze země svojí rovněž plukovníka toho, jenžv
pravdě byl náčelníkem vyzvědačské organisace německé ...«
». . . a jenž ve Francii nahražen byl pak hra-
bětem Stackem?
»Nikoliv bezprostředně . . . Byla mezi tím, pokud
se pamatuji, jistá přestávka, kdy místo attaché zůstalov
Paříži neobsazeno . . . Nuže ale, pane generále, schva-
lujete, že jsem telegrafoval agentům svým do Petrohradu
a že jsem jim dal volnou ruku?«
»Schvaluji to naprosto. Nebylo možno nic lepšího
učiniti. Zmocní-li se onoho Morela a přivedou-li jej do
Paříže, uvidíme potom, co bude třeba učiniti. Díky, pane
komandante, že jste mne přišel zpraviti . . . Promluvím
s ministrem ještě dnes odpoledne. Zpravím ho o celé
záležitosti.«
Komandant Tardin vrátil se do své kanceláře a dal
se do obvyklých prací svých.
Hanoversko
Pla
Novoj Vremja
Alexandr III
Morel
Petrohrad
Francie
Paříž
Novoj Vremja
16
article
Pohroužen v myšlenky procházel komandant Tardin
pomalým krokem boulevardy, ubíraje se k opeře.
Byl nerozhodnut, co činiti!
Ztratiti Stacka zdálo se mu krutým a přece musil
si doznati, že důvody, kteréž uváděl Beryllon, byly velmi
případny
Skutečně, zmocniti se Morela, bylo by bývalo veli-
kým úspěcheml
Měl býti konečně v moci jejich tajuplný špehoun
tento, útočník ze silnice bezonské a tato kořist poskytla
by jim bezpečně zpráv přesných o tom, jak byly odci-
zeny z ministerstva tajné dokumenty
Čím dále komandant Tardin kráčel, tím více po-
chybnost, kterouž byl prve při četbě listu Beryllonova
projevil vůči jeho ujištění, mizela.
Nyní ani on nepochyboval již o úspěchu!
Jakouže ale kombinaci machiavelskou zosnoval asi
Rochemond?
Unésti muže z Rusi a dopraviti ho do Paříže!
Buď jak buď, bylo to podnikem nanejvýš neoby-
čejným a v každém případě velice smělým a troufalým
Tardin dodal si v duchu:
»Rochemond jest ovšem mužem velké energiea
neobyčejného důvtipu !«
Když přišel komandant Tardin na náměstí Operní,
připadlo mu na mysl ještě něho jiného.
Což kdyby agenti dopravili muže toho ještě před
přelíčením s ostatními obviněnými?
To by změnilo všechny kombinace i bylo by třeba
po případě znovu započíti s vyšetřováním.
Leč na konec komandant pomyslil:
Zaprodání nopřitoli.
Morel
Beryllonův
Rus
Paříž