ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 8bb4a100-71f1-11dc-95b2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 22 celkem · entity: person 35, place 16, org 5, work 1
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 195. ze dne
3 masthead
16. července 1904.
4 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Zajímavou závěť zanechal bývalý berní in- spektor v St. Marcellinu ve Francii. Zanechal městu roční důchod 600 fr., jež mají býti vyplaceny dívce nejméně třicetileté, jež hlasováním svých krajanů ve věku od 18 do 30 let dostane největší počet hlasů. Táž osoba může bráti tento důchod po několik let, pokud má pro sebe většinu hlasů. Nehledí se ani na mravné chování ani na jiné okolnosti, rozhoduje tu pouhá většina hlasů. Pro případ, že by žádná z uchazeček nedosáhla většiny, bude důchod rozdě- len mezi tři uchazečky, které dosáhly největšího počtu hlasů. Druhý legát dostalo město St. Marcellin za podmínek ještě podivnějších. Odkázal městu 3000 fr. za podmínkou, aby kapitál zůstal po 600 let ne- dotknut a uložen na úroky z úroků, až dosáhne sumy 49.700 milliard. Obyvatelé St. Marcellinu po šesti stole- tích budou nejšťastnější lidé na světě, každý ze 3400 obyvatel bude míti jmění čtrnácti milliard. Ovšem jest otázka, který bankéř odhodlá se kapitalisovati těchto 3000 franků a v jaké minci bude těchto 49.700 milliard vyplaceno? To bude starostí potomků po šesti stech letech.
Stanislav Marcellinus St . Marcellinus Francie St . Marcellin
5 article
= Podivná krádež vloupáním. Londýnská policie ocítila se v nemalých rozpacích vůči krádežím, pro- vedeným neobyčejně obratně v neméně než 30 pan- ských domech ve Westendu, jež vesměs nasvědčují tomu, že tu jde o znalce umění. Mimo to jest zloděi velmi obratným při vloupání, neboť žádná ze zotví- raných skříní neprozrazuje stopy použití nějakého nástroje. Zloděj, jak se zdá, počíná si tím způsobem. že nejprve sebere všechno stříbro v domě a zcela přesně oddělí cenné kusy od méně cenných. Jeví při tom značný smysl pro pořádek a konečně i skrom- nost, neboť odnese jeden nebo dva z nejstaršícha nejcennějších kusů a vše ostatní nechá v nejlepším pořádku na stole ležet. Poslední návštěva jeho pla- tila domu diplomatického zástupce španělského, vé- vody de Mandas. Odnesl odtud velmi drahocennou stříbrnou vásu as 9 palců vysokou. Ze všeho toho vysvítá, že zloděj provozuje svoje krádeže jedině se zřetelem k umělecké a starožitnické ceně předmětů. Majitelé londýnských zastaváren byli o těchto kra- dežích zpraveni, ale dosud žádný z ukradených před- mětů nebyl dán v zástavu. Předpokládá se, že zloděj prodává svoji kořist v Hollandsku. = Svatba loupežníkova. Přítel našeho listu píše nám ze Scala Santa Katharina: Že se loupežníci za- milují, není nic zvláštního, aby však slavili stihaní od četníků veřejnou svatbu, to možno jen v Turecku nebo v Řecku, vzorných to státech naší zeměkoule, v nichž panuje neobmezená svoboda a pořádek. Giorgi Ghizo je považován v celém okolí za nejod- vážnějšího loupežníka, ale těší se zvláštní oblibě u Řeků, neboť vraždí a olupuje jen mohamedánya křesťany jiných národností, jako »bojovník za svo- bodu«. Proto se dosud nepodařilo tureckým vojákům zatknouti jej. Již delší čas udržoval milostný poměr s dcerou jakéhos rolníka, který nezůstal bez následků.
Mandas Řek Turecko Řecko Scala Santo Katharina
6 article
By zachránil její čest, odhodlal se dát se s ní oddati. To však se musilo státi okázale a slavnostně, nebot jeho čestné postavení ve zdejší řecké společnosti a jeho hrdost nedovolovaly tajnou prostou svatbu. K účelu tomu dohodl se s igumenem kláštera sva- tého Dionisia na úpatí hory Olympu a pozval nejen váženější zdejší oběany, ale i mnoho jiných z Plata- mona. Tak se shromáždilo v klášteře více než čtyřicet lidí a pop z Platamony ověnčil dle pravo- slavného obyčeje oba snoubence, Knačež následovala bohatá hostina. Když svatební hosté byli v největ- ších radovánkách, vyrušil je tlukot na klášťerní vrata, který jim oznamoval, že je překvapilo oddě- lení tureckého vojska. Všichni se zděsili, jen Giorgi zůstal chladnokrevný. Rozloučiv se rychle se všemi. zmizel s nevěstou v průvodu jednoho mnicha tajnou chodbou z kláštera a ujížděl ke svému tchánovi. Tu- rečtí vojáci potom prohledali celý klášter a když ne- našli ničeho podezřelého, uspokojili se zbytky ho- stiny a smířili se s hosty, kteří jim nabalamutili, že učinili výlet do rozkošně položeného kláštera. Giorgi tak ztrávil pokojně svatební noc u svého tchána, kde bude míti nyní před Turky bezpečný útulek. Žádný Řek ho nevyzradí, kdyby i sta loupeží provedl, neboť by platil za zrádce svatých řeckých národních zájmů.
Giorgi Řek Olymp Plata
7 article
= Kterak povstává moderní legenda. Z Port- landu, Ore., se oznamuje: Gen. Funston, o němž šířeny jsou do světa podivné pověsti, které vrhají divné světlo na jeho hrdinský čin na Filipinách, z nějž dostalo se mu jeho jmenování generálem, spě- chá, aby lidu Spoj. států vysvětlil, jak se celá ta zmodrchaná věc má. Praví, že přeploval sice řeku Bag Bag — ale dodává mezi řádky, to že nebylo žádným hrdinstvím, neboť řeka ta »teče volně a není hluboká«. Onen čin, o němž hlásáno do světa jako o skutečném hrdinství, vykonati dva prostí vojínové, a sice na prudké a velice nebezpečné řece Grande- Rio Grande. Vojínové oni, rodáci z Kansasu, přeplovali řeku, skorem půl angl. míle širokou s provazem, za kte- rým vytažen pak silný provaz, jenž přepnut byl přes řeku a za jehož pomoci dostalo se na břeh protější několik lodic s vojskem, mezi nímž i Funston se nacházel; a toto vojsko pak obořilo se na povstalce, kteří v silném počtu tam byli soustředěni. — Jest podivno, že pan generál po celá ta leta dal se ob- divovat za hrdinství jiných a teprve nyní, kdy celá věc s jiné strany byla vysvětlena, opravuje historii.
Port Ore Filipíny Kansas Rio Grand
8 article
= Zápas s černým pardalem. Indický jeden mi- sionář vypravuje o zápase jakéhos domorodce ze své obce s černým pardalem, jednou z nejodvážnějšícha nejkrvežíznivějších šelem. Jak známo, volí si toto zvíře svoji skrýš poblíže obydlených obcí způsopem tak zchytralým, že z pravidla způsobí značné škody, než se vypátrá, odkud smělý lupič chodí si pro svoji kořist. Tak i poblíž naší vsi pozorovali jsme již po několik dnů stopy pardala, několik stromů mělo ne- popíratelné známky jeho drápů a přece jej ještě nikdo nebyl spatřil a dokonce i lovecká společnost bez vý- sidku prohledávala okolí. Domorodec Kalsa byl na poli pro koš indického žita, vracel se domů a vbíral se bezstarostně džunglí, když se pojednou po něm rozehnal pardal. Kalsa měl dosti duchapřítomnosti, že odhodil koš s obilím a dal se na útěk. Ale koš nelákal příliš pardala, jenž se pustil za prchajícím a již chvíli potom byl ohromným skokem na ramenou Kalsových, jemuž srazil vlněnou čapku a rozedral mu halenu na tisíc hadrů. Kalsa byl statečný hoch; na místě, aby se zbaběle podrobil svému osudu, chopil šelmu za hrdlo. Teď nastal příšerný zápas. Drápy šelmy rvaly mu maso, ale Kalsa svíral hrdlo parda- lovo, a padl s polu s pardalem. Ruka jeho narazila při tom o kámen; zvedl jej a bušil jím do lebky par- dalovy, svíraje zároveň jeho hrdlo, až pocítil, že tělo šelmy se škube ve smrtelných křečích. Kalsa omdlel; soudruzi jehc nalezli jej vedle jeho kořisti, dosud krvácející, a odnesli jej domů.
Kalsa Kalsový Dráp
9 article
= K vyléčení zimnice strachem oznamuje nám přítel našeho listu: Jakýs plavec, těžkou horečkou rozčilen, skočil do Dunaje, když počínal již zamr- zati. Byla to tedy i pro rozpálené železo ochlazující koupel, jež by i pro silného a zdravého člověka mohla míti zlé následky, plavci však pomohla. Vyta- žen z vody a zabalen do vlněných pokrývek, byl druhého dne úplně zdráv. Ovšem neradil bych ni- komu prostředek tento a bezpochyby nikdo by mé rady neuposlechl, ale náhoda tomu chtěla, že ten- kráte prospěl.
Dunaj
10 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Mimo předplacení. Tragedie člověka. Dramatická báseň výpravná o 3 aktech, s předehrou a dohrou, a 14 obrazech. Maďarsky napsal Emerich Madách. Přeložili Frant. Brábek a Jaroslav Vrchlický. Hudbu složil František Picka. Režisér Jaroslav Kvapil. Dirigent Frant. Picka. Po předehře a druhém dějství přestávky. Začátek o 7. hod. Konec o 10. hod.
Král Madách František Brábek Vrchlický Picek Kvapil Praha Maďarsko národní divadlo
11 article
V sobotu 16. července.
12 article
V neděli 17. července. Mimo předplacení.
14 title
Tragedie člověka.
15 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. V sobotu 16. července. Začátek o 3/48. hod. Strojnická beseda v Praze pořádá ve prospěch fondu ku práci neschopných členů, vdov a sirotků. Po páté: Niniche. Fraška se zpěvy o 3 jednáních. Napsali Hennequin a Miland. Přeložil K. Veselý. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. (blíže Palnokého
Fraško Hennequin Milando K Veselá E Stará Praha lidový divadlo
16 article Aréna na Smichové c nostu.
Aréna na Smichové c nostu. V sobotu 16. července. Začátek o Z. hod. Ve prospěch Národního sdružení českých typografů —— »Veloslavín«. — Mládí. 15533 Drama lásky o 3 jednáních. Napsa! Max Halbe. Přeložil o Faster. Režisér O. Bolešík.
Napsa Max Halbe Faster O Bolešík Drama láska
17 article Pištěkovo lidové divadlo vaarátau
Pištěkovo lidové divadlo vaarátau na Král. Začátek o 7. hod. V sobotu 16. července. Lidové představení za poloviční ceny. Strakonický dudák. 15510 Národní báchorka se zpěvy o 4 odděleních a 10 obra- zech od J. K. Tyla. Zejtra v neděli začátek o pů! 4. hod. odpol. Chce mít švandu. Začátek o 7. hodině večer. Hloupý kousek.
Král Tyl Pištěkův lidový divadlo
18 article
Jeho loválnost, jeho přímá povaha těžce přizpůsobo- valy se myšlence, že by mohla nenadále strašlivá zvěst taká zničiti opět sotva znovu oživlé štěstí, ryzí štěstí obou dětí jeho, jak je zval nyní, Jacquesa a Laury. Ovšem nic nebylo slyšeti nyní o Renéovi a s této strany nebyla tedy věc ni horší ni lepší. Žádné psani, ani žádná zpráva nedošly od něho Diskretně a na zcela určitou žádost prefekt policejní dal pátrati bedlivě po synovci zmizelém v městech lázeň- ských a zvláště v některých hernách mezinárodních. Renéa de Riverolles bylo ale naprosto nemožno se dopátrati Stopa jeho ztrácela se úplně tím dnem, kdy matka jeho, vyhledavši jej ve Spaa, byla se marně snažila od- vézti ho s sebou zpět do Paříže. Sdělil své obavy náčelníku služby bezpečnostní, panu Cocheboisovi a oba měli pak porady s vyšetřujícím soud- cem i usnesli se ukončiti vyšetřování. Afféra opravdu nemohla trvati věčně! Veřejné mínění volalo po rozřešení nějakém Bylo třeba bez dalšího otálení poskytnouti mu ně- jaké satisfakce a vinníky exemplárně potrestati. Ostatně proti Morelovi obracelo se toliko podezření. Důkazu usvědčujícího proti němu nebylo zjednáno i ne- bylo možno tedy zapřisti jej do procesu, tím méně jej in contumatiam*) odsouditi. Kdyby se podařilo později nalézti proti němu dů- kazy tak říkaje makavé aneb jej dokonce zatknouti, mohlo
Jacques Laura René Riverolles Cochebois Morel Paříž
20 article *) Odsouzení, vykonané v nepřitomnosti obžalovaného.
*) Odsouzení, vykonané v nepřitomnosti obžalovaného. 573 —
21 article
Pokud ostatních okolností se týče, přejal úřad bez- pečnostní sám na sebe, že podá listům zprávy, pokud je uzná účelnými. Večerní listy uveřejnily skutečně pak dvě zprávy. Jedna, velmi úsečná, pocházela od komandanta Tardina a byla takto stylisována: »Pan X. . . . vojenský attaché při vyslanectvu sicil- ském, byl vládou svojí sproštěn tohoto místa svého a po- volán k jiným funkcím.« Druhá zpráva byla od pana Saulira, tajemníka pana Cocheboisa, náčelníka úřadu policejního, kterýž byl jím pověřen, aby ji zredigoval. Ranní drama bylo v ní takto vylíčeno; »Milostné drama. Dnes ráno bylo na chodbách ministerstva vojenství způsobeno veliké vzrušení dramatem, k němuž zavdala podnět žárlivost. Úřadník vojenské správy této, pan X. . . . usmrcen byl výstřelem z revolveru, kterýž vypálila milenka jeho, dáma z polosvěta, dosti známá — paní R . . . v oka- mžiku právě, kdy úřadník ten vstupoval do kanceláře. Sotva že pan X . . . skácel se k zemi, zasažen kulí do spánku, již milenka jeho obrátila proti sobě zbraň osudnou a usmrtila se ranou do srdce. Smrt následovala okamžitě. Mrtvoly obou oběti dopraveny byly do příbytků Vyšetřováním zjistilo se, že běží tu o jedno z dra- mat, bohužel dosti častých, k nimž podnět zavdává žen- ská žárlivost. jejich.
Saulira Cocheboiso
22 article
Zaprodáni nepříteli.