1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 192. ze dne 13. července 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Zmizelý professor. Z Pešti se oznamuje: Sen
saci vzbuzuje ve zdejších společenských kruzích zmi-
zení professora zdejší městské obchodní školy, Vik-
tora Tarczala, jenž se od 1. t. m. pohřešuje. Tarcza
po několik let věnoval všechen svůj čas sestrojen
létacího stroje a přišel při tom o celé svoje jmění.
Manželka jeho se obává, že ze žalosti nad touto
ztrátou dopustil se zoufalého skutku. Tarczal oženil
se přede dvěma roky s vdovou po vídeňském továr-
níku, bývalou zpěvačkou, jež vystupovala pod jmé-
nem Laura della Pilo, manželství označováno vše-
obecně jako šťastné, avšak Tarczal měl utkvělou
představu, že musí se mu podařit sestrojiti létací
stroj, vyhovující praktické potřebě. Na svoje vyná-
lezy, jež mu vynesly toliko zklamání, věnoval Tar-
czal celé svoje soukromé jmění as 28.000 korun.
Jsou obavy, že Tarczal ze zármutku nad nenahradi-
telnou ztrátou svého jmění spáchal sebevraždu.
Vik
Pila
Tarczal
Pešť
Tara
tor Tarczal
4
article
= Přece se ještě naleznou hlupáci. Člověku nor-
málního rozumu zdála by se vytrvalost španělských
»pokladníků« skorem tragickou, neboť zdá se ne-
možným, aby po těch nesčíslných zprávách v novi-
nách nalezl se ještě hlupák, který by uvěřil jejich
otřepaným povídačkám. A přece ještě nalezají se hlu-
páci, kteří sednou i na takovou vějičku, ba těchto
dnů nalezl se takový výtečník i v Berlíně, kde si za-
kládají na své mazanosti. Tento výtečník dostal do-
pis podepsaný »Conde Candidat de Suarez«, v němž
mu pan hrabě oznamoval, že sedí v Madridě ve vě-
zení a že přijde o svůj vak s millionem franků, jenž
se nalezá v Lvoně, jestliže mu adresát co nejrychleji
nepomůže. A milý Berlíňák skutečně se odebral do
Madridu, aby pomohl poklad vyprostit. V Madridu
očekával jej »sluha« uvězněného hraběte a oznámi
mu, že potřebuje 9000 marek, aby vak vyplatil. Opa-
trný Berliňák dal mu prozatím jen závdavek, ostatní
prý dostane, až mu vak vydá. Smluveno, že se se-
jdou v Lyoně, kde mu »sluha« vskutku vak vydala
když dostal doplatek, odevzdal mu i chek »banky
Londýnské. Mexické a Jihoamerické« na 40.000 I. st.,
splatný u Berlínské banky. Berlíňák potěšen odejel
do Berlína, ale nalezl tu k nemalému svému zděšení
dopis španělského »hraběte«, jenž mu oznamoval, že
ho důkladně skoupal. Chek prý je úplně bezcenný,
ať raději s ním nechodí k bance, neboť by se mu
ještě mohlo stát, že by ho zavřeli jako padělatele.
Suarez
Berlín
Madrid
Lyona
5
article
Také prý to nemusí vypravovat svým přátelům, kteří
by se mu nanejvýš jen vysmáli. »Zapomeňte na to,«
pokračoval dobrodineček, »a poslechněte mé dobré
rady a hleďte jen počestným a slušným způsobem
získat peníze a nechtějte se rázem nad míru obo-
hatit. Můžete mne ovšem obžalovat, ale pak se to
také soud doví, kterak jste mne chtěl obrat. Odjíž-
dím teď do Ameriky, abych zkusil svoje štěstí v Me-
xiku. Podaří-li se mi to, vrátím vám vaši zálohu. Až
do té doby jsem váš upřímný přítel de Suarez.« —
Tím se ovšem vysvětluje záhadná vytrvalost špa-
nělských »pokladníků«. Mezi stem adresátů přece se
nalezne nějaký hlupák, jenž se dá oškubat.
= Jak se pobočník sultanův spasil od doživot-
ního vězení. Přítel našeho listu píše nám z Herakli-
onu na Kretě: Před několika dny přijel sem major
Arif bej, pobočník suitanův a vzbuzoval líčením svých
útrap všeobecnou útrpnost. Pocházeje ze zdejší mocné
rodiny, byl přijat do důstojnické školy v Cařihradě,
odkud byl vřaděn jako podporučík do řadového voj-
ska. Brzo se stal adjutantem Edhema paše, vyzna-
menav se v řecko-turecké válce, stal se setníkema
pobočníkem sultanovým. Jelikož se těšil milosti sul-
tanově, byl povýšen za majora, to mu však způso-
bilo mnoho nepřátel v Yildizu, kteří ho obžalovali, že
jest nebezpečným Mladoturkem. Obvinění to doká-
zali i před vojenským soudem dle způsobu vildizské
kamarily a byl odsouzen k doživotnímu žalářiv
okovech. Jelikož měl býti dovezen do pověstného vě-
zení na ostrově Rhodu, byl dopraven na tureckou
loď v okovech a dva turečtí vojínové ho provázeli.
Suarez
Arif bej
Amerika
Heraknout
Cařihrad
Rhodos
6
article
Na cestě vzbudil osud jeho útrpnost kapitána, který
byl Řek, ale jako turecký poddaný obával se ho spa-
siti; za to ho vysvobodil strojník, který jest cizí pod-
daný a proto nepodléhá turecké spravedlnosti. Vymy-
slil zvláštní způsob, by hot spasil a oklamal jeho
strážce. Záchody na lodi se nalezají na palubě
a dvéře k nim vedou od středu, kdežto prkenné
stěny hledí k přídě a zádi lodi, kde se nalezají v
palubě železnými poklopkami pokryté otvory pro
nakládání uhlí. Když loď přijela do Vathy na ostrově
Samos, vyprosil si Arif bej od strážců, by mohl jíti
na záchod, což ti mu dovolili, postavivše se před
dvéře, tak že nemohl žádným způsobem uniknouti.
Vězeň však, zamknuv za sebou dvéře, odstrčil desku
postranní stěny, kterou dříve strojník k účelu tomu
byl uvolnil a vyklouznuv ze záchodu, vlezl uhelným
otvorem do skladu uhlí. Vojáci, pozbyvše trpělivosti
jeho dlouhým pobytem v záchodě, otevřeli konečně
dvéře, ale marně hledali vězně. Prvá jejich myšlenka
byla, že utekl na některém člunu na ostrov a stroj-
ník s jinými potvrdili jim podezření to. Proto se-
stoupivše do člunu, pospíchali na ostrov, by uprch-
líka zatkli. To vyžadovalo však mnoho času a když
přišla ustanovená hodina odjezdu, zdvihl kapitán
kotvu a odplul, zanechav hledající Turky na zemi.
Když loď přijela do Smyrny, odebral se Arif bej,
sproštěn okovů, řeckou kocábkou na řecký parník,
který ho přivezl sem. Nyní hodlá vstoupiti do řeckého
vojska, kde bezpochyby bude přijat, neboť řecko-
turecké přátelství jest pohřbeno a Řecku záleží na
tom, zjednati si mocné mohamedánské Kreťány pro
připojení ostrova k Řecku.
Řek
Turek
Arif bej
Samos
Smyrna
Řecko
7
article
Zemřeli v Praze.
Dne 6. července 1904: Herrmann Jindřich.
syn uhlíře, 7 měs., 783—I. Nedvědova Antonie, dcera
soukromníka, 24 roky, 312—VII. Taussig Josef, jed-
natel, 57 roků, 980—II. Emanuela šlecht. z Davidů,
vdova po c. a k. majoru, 79 roků, 1306—II. Petr Ja-
roslav, syn dělnice, 3 měs., 389—VIII. — Ve vše-
obacné nemocnici: Vocásková Anna, manželka
dělníka, 32 roky. Steiger Viktor, svob. filosof, 21 rok.
Srdínková Barbora, domovnice, 74 roky. Nekvasilová
Antonie, manželka klempíře, 28 roků. Knechtl Fran-
tišek, býv. zasílatel, 56 roků. — U Milosrdných
bratří: Mika Josef, pekařský pomocník, 42 roky.
— U Milosrdných sester: Cibulková Kateřina,
vdova po krejčím, 62 roky. Myška František, žebrák,
84 roky. Štrérová Aloisie, manželka kočího, 23 roky.
Zelenka Antonín, kočí, 48 roků.
Dne 7. července 1904: Martinů Jindřich,
hostinský, 54 roky, 660—II. Kozlák Antonín, topič,
30 roků, 74—VIII. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Julišova Vilma, učitelka hudby, 42 roky. Ši-
můnek František, číšník, 32 roky. — U Milosrd-
ných sester: Davídek Antonín, dělník, 20 roků.
Zavřel Josef, čeledín, 70 roků. — V c. a k. vojenské
nemocnici: Kulíšek Alois, pěšák, 22 roky
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 13. července.
230. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
OLIM.
Výpravná baletní pantomima o čtyřech dějstvícha
devíti obrazech. Napsal Ladislav Novák, hudbou
provází Jindřich z Kaanů. Část choreografickou pro-
vedl Achille Viscusi. Režisér Achille Viscusi. Diri-
gent Moric Anger.
Po druhém a třetím obraze přestávky.
Začátek o 7. hod.
Konec před 10. hod
Taussig
Josef
Emanuel šlechta
David
Petr
Steiger
Barbora
Nekvasilová
Knechtl Fran
Mika
Kateřina
Myška
Zelenka
Antonín
Martino
František
Král
Novák
Jindřich
Kaan
Achilles
Anger
Praha
Štrérová Aloisie
národní divadlo
Herrmann Jindřich
Antonia
Vocásková Anno
Julišův Vilma
U Milosrd
Davídek Antonín
Kulíšek Alois
8
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve středu 13. července.
Začátek o 7. hod.
Novinka. Po 21. Novinka.
Na pomoc Rusům.
Velká výpravná lidová hra se zpěvy a tanci o 5 jed-
náních. Napsal Fořt a Hráška. Hudba od E. Sta-
rého. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. Baletní
vložky tančí paní Stará a p. Čermák.
(bliže Palackého
Rus
Fořt
Hráška
E Stará
Palacký
Praha
lidový divadlo
9
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
Smíchov
10
article
Začátek o 7. hod.
Začátek o 7. hod.
Ve středu 13. července.
Cyklus frašky XI.
Novinka. Lutty. Novinka.
Fraška o 3 jednáních. Papsali Piere-Veber. Přelož.
Matylda Pešková. Režisér Jar. Pulda.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
15371
Fraško
Veber
Pešková
Pulda
Urbánek
Praha
Smíchov
národní divadlo
11
article
Pištěkovo lidové divadlo vnehroten
Pištěkovo lidové divadlo vnehroten
na Král.
Ve středu 13. července.
Začátek o 7. hod
Lidové představení za poloviční ceny.
Dobráček.
15367
Fraška o 4 dějstvích.
Napsali P. M. Malloch ar.
David.
Král
M Malloch
David
Pištěkův lidový divadlo
12
article
Účastníkům výletu
Účastníkům výletu
do Lublaně
a výletníkům na slovanský Jih doporučujeme jako
cestovní příručky
Malý slovinsko-český slovník, Sestavil J. Oče-
nášek. Za K 1.20, poštou K 1.25. Pomůcka
nutná pro každého. Obnos napřed třeba v pošt.
známkách v dopise.
Mluvnice slovinského jazyka. Sepsal J. V.
Lego. Druhé vydání. Za K 1.80, poštou K 1.90.
Ke břehům Adrie. Od Sarajeva do Dubrovníku.
Líčí J. Třeštík. S čet. illustr. Za 3 K, pošt. K 3.20.
Objednávky obratem vyřizuje
15373
Nakladatelství J. OTTY V PRAZE,
Karlovo nám., 34.— Ve Vídni, I., Gluckg.,á
J Oč
Lego
Adrie
J Třeštík
J Ott
Gluckg
Lublaň
Sarajevo
Dubrovník
Praha
Karlův já
Vídeň
13
title
Objednati lze též v každém knihkupeckvl. v
14
article
Potom teprve vrátíte se domů, provázena jedním agentem
mým, kterýž vás neopustí!
Nepřijmete naprosto žádných návštěv, spořádáte zá-
ležitosti svoje a ve třech dnech, nalezajíc se v stálém
dozoru agenta mého, překročíte hranici na kterémkoliv
místě chcete, ale s povinností, nevstoupiti nikdy již ani
nohou do Francie.
Kdybyste však přes to rozhodla se někdy do Francie
se vrátiti, byla byste zatčena neprodleně, neboť budete ofo-
tografována před odjezdem svým a policie všech míst po-
hraničních a soudy ve všech departementech budou míti
vaši podobiznu a popis vaší osoby, jakož i zatykač proti
vám, trvale platný . . .«
Fedora pokusila se namítati :
»Proč mne chcete vypověděti? . . . Vždyť jsem přece
Francouzkou . . .«
»Francouzkou a špehounkou, pravda . . . Chcete-li
tedy dáti přednost tomu, dám vás zatknouti!«
»Mohla bych vám prokázati cenné služby . .. Pro-
kázala jsem je už . . .«
»To stačí !«
Bylo to řečeno tónem takým, že Eugenie Ponchuova
pochopila zbytečnost dalšího nalehání svého.
Zmlkla a sklopila hlavu.
Fedora
Francouzka
Eugenius Ponchuův
Francie
15
article
Komandant Tardin, sedě stále ještě u svého stolu,
Komandant Tardin, sedě stále ještě u svého stolu,
zazvonil.
Heugg otevřel dvéře a Fedora Rominěvna zmizela,
odvedena jsouc mužem tím, jenž řídil se při tom poky-
nem, prve mu daným.
Komandant Tardin zavolal pak do jednoho z mlu-
telefonických, zavěšených pobliž něho a několik
vitek
561 —
Tardin
Fedora Rominěvna
16
article
neměla by se nikdy podruhé dáti láskou upoutati. Ano,
tak bylo to i u mne. Milovala jsem jej a jak milovala . ..
Byl by mohl učiniti ze mne, cokoliv by byl chtěl! Nuže,
jest tomu sotva pět dní i opustil mne pro ničemnou ja-
kous poběhlici. A ničím nepodařilo se mně, připoutati jej
znovu ke mně. Klesla jsem před ním na kolena. Nic to
neprospělo! Tím hůře tedy: pomstím se! Váhala jsem
ještě! Nyní jest to ale nezbytno již!... Tím hůře . ..
Byl to . . .«
Zamlčela se ale před strašlivosti a podlostí de-
nunciace.
»Nuže, mluvte !«
»Byl to . .. Raoul Jerboc!«
A hned na to Eugenie Ponchuova propukla v ner-
vosní pláč.
Komandant Tardin prudce povstal, zachvácen vzru-
šením neobyčejným.
Jméno to jej zasáhlo jako rána dýkou v srdce.
Jakže, Raoul Jerboc, muž přidělený k jeho službě
osobní
Jeden z jeho překladatelův přísežných l
Týž, kterýž byl pověřen tím, aby opatřil kopii
pokynův a příkazů, jež Ficelle byl donesl své doby Be-
ryllonovi a Rochemondovi do Berlina.
Bylo to tedy jako skvrna olejová, jež stále se šíří,
jako některá z těch chorob nakažlivých, jež v jednom
okamžiku zachvátí obyvatelstvo celé a hnilobou je pro-
stoupí, dříve nežli je usmrti!
Vše mělo býti tedy postiženo rakovinou tou hnus-
nou, špehounstvím, jež vnikalo až i dovnitř úřadu, jemu
svěřeného.
Zaprodáni nopřitel.
nunciace
Jerboc
Eugenius Ponchuův
Berlín