ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 8b8be350-71f1-11dc-a2be-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 17 celkem · entity: person 38, place 27, work 2, org 5
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 19l. ze dne 12. července 1904.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Králova dýmka. Z Londýna se oznamuje: Málo kdo ví, že král Eduard, známý svou vzornou elegancí, jenž kouří toliko doutníky a sice nejjemněj- šího druhu, má také dýmku a to hodně starou. Ne- smíte ji však hledat v žádném z královských zámků, neboť »králova dýmka« nalezá se daleko dole na Temži, poblíže doků Viktoriiných, kde se nalezají celní skladiště, kdež se ukládají zásilky tabákua doutníků, dovezené z ciziny, dokud za ně adresát nezaplatí dosti vysoké clo. Zde se skládají též zá- soby tabáku a doutníků, zabavené podloudníkům pro »královu dýmku«. Ne všechen tabák a všechny doutníky, zabavené podloudníkům, dostanou se do »královy dýmky«. Lepší druhy tabáku odevzdává celní úřad správám blázinců jako kuřivo pro pacienty. Také vojáci, sloužící v osadach, dostávají lepší dout- níky, zabavené podloudníkům. Ale ostatek, jakoži odpadky, smetené v celních skladištích, putuje do »královy dýmky« a množství tabáku takto nakupené je tak značné, že »králova dýmka« nikdy nevyhasne. Je to malé stavení z červených cihel, se střechou z vlnitého plechu, nad níž vycnívá ohromný komín, z něhož ve dne v noci, v zimě v letě vystupuje lehký modravý dým. V budově nalezají se dvě pece a na dvoře nakupeny zásoby tabáku, které dozorce občas nakládá do pecí. Tabák z Ameriky, z Turecka a z Egypta, promísen zdechlinami krys a koček, putuje s nimi do pecí. Dozorce, jenž si tu se svým příručím vaří jídlo a nacpává si svou dýmku lepšími druhy tabáku, počítal zdechlé krysy, jež spolu s tabákem putovaly do »královy dýmky« a napočítal jich přes 200. Kolem budovy zved. se kopec bílého popela, neboť získaný popel není dosti cenný, aby se hodil na mrvu.
Eduard Viktoriin Londýn Temže Amerika Turecko Egypt
4 article
= Rybář a pes. Z Paříže se oznamuje: Onehdy seděl jeden z nesčíslných rybářů-ochotníků, kteří po celý rok mají obsazeny oba břehy Seiny, klidně na svém místě, když pojednou vedle něho skočil do vody velký newfoundlandský pes a při tom patrně odstrašil od zabrání ryby, jichž v Seině vůbec není. Rozzuřený rybář udeřil prutem přes hlavu psa, jenž tomu nechtěl rozumět a pustil se útočně do lovce. Při zápase, jenž nyní vznikl, milý rybář ochotník sklouzl a spadl naznak se svahu do vody. Jedva však byl ve vodě, rozpomenul se »šlechetný« pes na svoje povolání, skočil za tonoucím, chytil jej za límec a šťastně jej vynesl na břeh. Četní diváci na blízkém mostě Alexandrově propukli v nadšený jásot nad či- nem psa, kdežto zachráněný odcházel tiše, podoben poněkud zmoklé slepici = Dánský ústav šlechtičen. Z Kodaně se ozna- muje: Dne 1. t. m. byl opět otevřen zámek Valloe znovu postavený po požáru roku 1893 v renaissanč- ním slohu, pro devět šlechtických dam. Zámek vy- stavěl roku 1581 král Kristián IV.; nalézá se v jedné z nejkrásnějších krajin Sjaellandu a jest obklopen proslaveným sadem. Nejprve byl Valloe opevněným hradem, pak sídlem mocných šlechtických rodů, později sídlem milenky královy a pak ústavem šlechti- čen. Při požáru roku 1893 bylo velmi obtížno oněch devat dam zachránit, poněvadž nechtěly svoje pří- bytky opustiti, dokud nebyly slušně oblečeny. Pro- tektorka ústavu, královna Louisa, jež tehdaž ještě žila, uložila znovuzřízení zámku architektu prof.
Alexandrův Kristián Iva Valloe Paříž Seina Kodaň královna Louisa
5 article Holmovi. Po dobu stavby bydlely dámy na různých
Holmovi. Po dobu stavby bydlely dámy na různých místech až se nyní zase vrátily do svého sídla. V zámku jest toliko devět bytů a sice má každá šlechtična svůj přijímací pokoj, obývací pokoj, jí- delnu, ložnici, kabinet a pokoj pro panskou. Každá dostává ročně 3000 dánských korun, mimo to každo- denně kuchyňské zásoby. Povozy a služebnictvo vy- držuje správa zámku. »Děkanka« jest povinna pořá- dati dvakrát týdně zábavu pro všech devět dam a mimo to pořádá každá z nich střídavě dychánek. Ovšem že jsou dámy na Valloe přísně konservativní, ale přece se nemohly ubrániti pokroku doby a poří- dily si společný telefon. Avšak tento telefon jest za- řízen tak, že dámy sice samy mohou telefonovat, ale nemohou býti od jiných volány.
Holm
6 article
= Krvavý boj o mrtvolu popa. Přítel našeho listu píše nám z Monastyria v Makedonii: Zuřivost a zášť zdejších Reků proti všem národnostem do- sáhla stupně šílenosti a zběsilosti, neboť Řekové vidí, že jim Rumuni v Makedonii a v Epiru strhli škra- bošku s falešných tváří, takže nemohou více obel- hávati vzdělaný svět. Tím, že se jich Rumuni zřekli, domáhajíce se rovnoprávnosti a uznání své národ- nosti a spojivše se k tomu účelu s utlačovanými Bulhary a Srby, scvrklo se řecké obyvatelstvo tamní na bezvýznamný počet. To vrhlo všecky Řeky v ší- lenou zoufalost, které dávají při každé příležitosti projev. Minulý týden zemřel zde pravoslavný pop ru- munské národnosti a Rumuni zavolali z vesnice Po- pesi rumunského popa, by ho pohřbil. Tomu se opřel řecký archimandrita, žádaje, by byl zesnulý pohřben od řeckého popa. K tomu účelu odebral se se čtyři- ceti pochopy do bytu zemřelého a přepadl tam shro- mážděné Rumuny, by jim odňal mrtvolu a pohřbil ji. Nastal krvavý boj mezi oběma stranami, v kterém bylo mnoho lidí více méně raněno a který přerušila turecká policie, zatknuvši několik osob a rozehnavši pochopy archimandritovy. Po dohodnutí italského konsula, který jest i zástupcem Rumunska, s ture- ckými úřady, byl potom uspořádán pohřeb, na němž bral i podíl úřadník italského konsulátu. Ale srotivší se Řekové na podnět archimandritya řeckého konsula přepadli zase ve velikém počtu pohřební průvod a vypřáhnuvše koně vozu, v němž ležela mrtvola, roztrbavše věnce a kytice rozehnavše násilím účastníky pohřbu i s italským úřadníkem, zmocnili se mrtvoly, by ji sami pohřbili.
Řek Rumun Bulhar Srba Makedonie Epirus Rumunsko
7 article
V tom jim však zabránily turecké úřady, které jim mrtvolu odňaly a dle telegrafického příkazu z Caři- hradu pohřbili Turci sami bez účastenství křesťan- ského duchovního zesnulého na hřbitově sousední vesnice. Takovým způsobem pokoušejí se Řekové ve všech okresích Makedonie a Epiru přinutiti oby- vatele, by se hlásili k řecké národnosti a ku patri- archátu a vzdali se svého mateřského jazyka a všech práv ve prospěch fantastické řecké velkoříše. Stře- dištěm hnusného počínání a hnutí toho jsou Athény, odkud řecká vláda pomocí různých spolků veškeré útoky na jiné národnosti a vyznání řídí a nepokoje vyvolává, používajíc k účelu tomu konsulů, popů, mnichů, učitelů, placených agitátorů a i nebezpeč- ných loupežníků, kterých se chce zbaviti, by neohro- žovali veřejnou bezpečnost v Řecku, anebo nežiliv žalářích na státní útraty. Tak povstal národním se- beuvědoměním Rumunů, kteří jsou nejpokojnější obyvatelé turecké říše a nečiní pražádných nároků na samostatnost, nový krvavý boj v tureckých zemích a civilisovaný svět a na prvním místě Rusko a Ra- kousko budou dříve nebo později nuceny ujmouti se Rumunů proti pronásledování Řeků, jež jest haneb- nější než turecké jho. Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 229. hra v předpl (1. čtvrtka.) V úterý 12. července.
Řek Rumun Král Turec Makedonie Epirus Atény Řecko Rusko Praha carhrad národní divadlo
8 article
— Nově studováno: —
9 article
Mignon. Romantická opera o 3 dějstvích. Složil A. Thomas, Text napsali dle Goethova románu M. Carré a J. Barbier. Přeložil J. Böhm. Dirigent Moric Anger. Re- žisér Adolf Krössing. Po prvním dějství přestávka. Konec před- 10. hod. Začátek o 7. hod.
Složil A Thomas Goethův M Carré J Barbier J Böhm Anger Krössing Re
10 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod V úterý 12. července. Po druhé: Fernandova svatební smlouva. Fraška o 3 dějstvích. Napsa! Georges Faydeau. Pře- ložil K. Hejda. Režii má B Kovář. (blíže Palackého
Fraško Napsa Faydeau K Hejda Palacký Praha lidový divadlo Fernandův svatební smlouva
11 article Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově mostu). Začátek o 7. hod. V úterý 12. července. Novinka. Novinka. Lutty Fraška o 3 jednáních. Napsal Piere Veber, přeložila M. Pešková. Režisér Jar. Pulda. na Král.
Piere Veber M Pešková Pulda Král Smíchov
12 article Pištěkovo lidové divadlo vinohradect.
Pištěkovo lidové divadlo vinohradect. Začátek o 7. hod. V úterý 12. července. Lidové představení za poloviční ceny. Strakonický dudák. Národní báchorka se zpěvy o 4 jednáních o 10 ob- razech od J. K. Tyla. Zejtra je lidové představení za poloviční ceny Dobráček. 15337
Tyl Pištěkův lidový divadlo
13 article K cestování o prázdninách
K cestování o prázdninách doporučujeme právě vydaný
14 article Průvodce českym rájem
Průvodce českym rájem obsahující 150 výletů v Pojizeř, Podkrkonoší a Po- ještědí. Sestavil dr. Jos. Šimák. 150 stránek textu a 40 krásných obrazových příloh. Cena pouze K 1.—, poštou K 1.10.
Jos Šimák Pojizeř Podkrkonoší
15 article Průvodce po východ. Čechách
Průvodce po východ. Čechách Napsali Jan Našpor a Josef Horčička. 208 stránek, s 2 barvotisky a 65 obrázky v textu, s 11 plány a mapami. Cena pouze K 1.50, poštou K 1.60. 1434 Knihkupectví Fr. Řivnáče v Praze, Na příkopě, palác Zemské banky-
Jan Našpor Horčička Čechy Francie Praha zemský banka
16 article
mohu v příčině té učiniti rozhodnutí nejpřísnější, já na- bízím vám svobodu za jistých podmínek, učiníte-li zde přede mnou ještě v tomto okamžiku plné doznání a for- mální prohlášení, jež vyhražuji si dodatečně kontrolovati.e Špehounka pochopila. Vztýčila se, upokojena již opět a zlý, krutý výraz, kterýž před chvílí byl kmitl se v očích jejích, objevil se v nich opět. Přes to náhlé shroucení zločinných záměrů její zanechalo nemalý zmatek v duši její. Líčená troufalost její byla ji úplně už opustila. Pokorně a skorem šeptem pokoušela se znovu pro- testovati, komandant Tardin jí to však nedovolil. Ozval se ostře: »Chci slyšeti vyznání vaše! Odejdete-li z této síně, aniž byste odpověděla, aneb pokusíte li se oklamati mne, bude pozdě již pro vás. Kdo vám podal ony infor- mace ?« Náhle Fedora se rozhodla. Děla hlasem temným; »0, byl byste se toho dověděl tak jako tak. Jest to pomsta moje l« »Pomsta vaše ?« »Ano! Byla bych se pomstila na muži tomto jako na Žilinském !« Udiven a jakousi předtuchou znepokojen, koman- dant Tardin hnul sebou živě — netrpěliv již. »Nuže, kdo to jest? Povězte jméno.« Pravá povaha Eugenie Ponchuovy zjevila se opět. Hlasem silným odpověděla »Jest to bláhové, ano tupé — milovati muže ! Zvláště, byli-li jsme jednou již oklamáni! Ne, žena
Eugenius Ponchuův
17 article
Neváhajíc ni okamžik Eugenie Ponchuova odpo- věděla »Budiž, přijímám! A jaké jsou ostatní důvody vaše, pane komandante ?« »Druhý důvod a druhá podmínka jest tato: Když chci použiti dobrých služeb, jež se mi někým nabízejí, musím nutně znáti všecky cesty a všecky prostředky, jichž chce užiti.« Mávnutím ruky zarazil tu komandant Tardin ná mitku, již chtěla Fedora pronésti a pokračoval: »V tomto případě pak zvláště jest nutno, abych zvěděl, jak jste nabyla informací o mém agentu v Berlíně?« V očích špehounky zablýsklo se cosi zlého a krutého. I děla: »Pravila jsem vám, pane komandante minule již, že jest to mým tajemstvím.« »To není odpověď!« Když ale Eugenie Ponchuova tvrdošijně mlčela, ko- mandant Tardin dodal: »Nuže, přejděmež k důvodu dalšímu.« Hledě na ženu svým zrakem chladným a až do duše pronikavým pravil paka »A to jest důvod hlavní a rozhodující: německé vyslanectvo bylo zpraveno a následkem toho naše plány jsou zmařeny!« Fedora Rominěvna se zachvěla, ale, byla velmi silná a nevzdala se, ač jí komandant zasadil krutou ránu. Tvář její nabyla výrazu velikého překvapení, mistrně líčeného, kterýmž vystřídala stálý jinak výraz přivětivosti a záhadný neustálý úsměv svůj Tardin pokračoval: »Ano, nepřátelé naši jsou zpraveni !« Zaprodáni nopřitel.
Eugenius Ponchuův Fedora Rominěvna Berlín