1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 19l. ze dne 12. července 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Králova dýmka. Z Londýna se oznamuje:
Málo kdo ví, že král Eduard, známý svou vzornou
elegancí, jenž kouří toliko doutníky a sice nejjemněj-
šího druhu, má také dýmku a to hodně starou. Ne-
smíte ji však hledat v žádném z královských zámků,
neboť »králova dýmka« nalezá se daleko dole na
Temži, poblíže doků Viktoriiných, kde se nalezají
celní skladiště, kdež se ukládají zásilky tabákua
doutníků, dovezené z ciziny, dokud za ně adresát
nezaplatí dosti vysoké clo. Zde se skládají též zá-
soby tabáku a doutníků, zabavené podloudníkům pro
»královu dýmku«. Ne všechen tabák a všechny
doutníky, zabavené podloudníkům, dostanou se do
»královy dýmky«. Lepší druhy tabáku odevzdává celní
úřad správám blázinců jako kuřivo pro pacienty.
Také vojáci, sloužící v osadach, dostávají lepší dout-
níky, zabavené podloudníkům. Ale ostatek, jakoži
odpadky, smetené v celních skladištích, putuje do
»královy dýmky« a množství tabáku takto nakupené
je tak značné, že »králova dýmka« nikdy nevyhasne.
Je to malé stavení z červených cihel, se střechou
z vlnitého plechu, nad níž vycnívá ohromný komín,
z něhož ve dne v noci, v zimě v letě vystupuje lehký
modravý dým. V budově nalezají se dvě pece a na
dvoře nakupeny zásoby tabáku, které dozorce občas
nakládá do pecí. Tabák z Ameriky, z Turecka a z
Egypta, promísen zdechlinami krys a koček, putuje
s nimi do pecí. Dozorce, jenž si tu se svým příručím
vaří jídlo a nacpává si svou dýmku lepšími druhy
tabáku, počítal zdechlé krysy, jež spolu s tabákem
putovaly do »královy dýmky« a napočítal jich přes
200. Kolem budovy zved. se kopec bílého popela,
neboť získaný popel není dosti cenný, aby se hodil
na mrvu.
Eduard
Viktoriin
Londýn
Temže
Amerika
Turecko
Egypt
4
article
= Rybář a pes. Z Paříže se oznamuje: Onehdy
seděl jeden z nesčíslných rybářů-ochotníků, kteří po
celý rok mají obsazeny oba břehy Seiny, klidně na
svém místě, když pojednou vedle něho skočil do
vody velký newfoundlandský pes a při tom patrně
odstrašil od zabrání ryby, jichž v Seině vůbec není.
Rozzuřený rybář udeřil prutem přes hlavu psa, jenž
tomu nechtěl rozumět a pustil se útočně do lovce.
Při zápase, jenž nyní vznikl, milý rybář ochotník
sklouzl a spadl naznak se svahu do vody. Jedva
však byl ve vodě, rozpomenul se »šlechetný« pes na
svoje povolání, skočil za tonoucím, chytil jej za límec
a šťastně jej vynesl na břeh. Četní diváci na blízkém
mostě Alexandrově propukli v nadšený jásot nad či-
nem psa, kdežto zachráněný odcházel tiše, podoben
poněkud zmoklé slepici
= Dánský ústav šlechtičen. Z Kodaně se ozna-
muje: Dne 1. t. m. byl opět otevřen zámek Valloe
znovu postavený po požáru roku 1893 v renaissanč-
ním slohu, pro devět šlechtických dam. Zámek vy-
stavěl roku 1581 král Kristián IV.; nalézá se v jedné
z nejkrásnějších krajin Sjaellandu a jest obklopen
proslaveným sadem. Nejprve byl Valloe opevněným
hradem, pak sídlem mocných šlechtických rodů,
později sídlem milenky královy a pak ústavem šlechti-
čen. Při požáru roku 1893 bylo velmi obtížno oněch
devat dam zachránit, poněvadž nechtěly svoje pří-
bytky opustiti, dokud nebyly slušně oblečeny. Pro-
tektorka ústavu, královna Louisa, jež tehdaž ještě
žila, uložila znovuzřízení zámku architektu prof.
Alexandrův
Kristián Iva
Valloe
Paříž
Seina
Kodaň
královna Louisa
5
article
Holmovi. Po dobu stavby bydlely dámy na různých
Holmovi. Po dobu stavby bydlely dámy na různých
místech až se nyní zase vrátily do svého sídla.
V zámku jest toliko devět bytů a sice má každá
šlechtična svůj přijímací pokoj, obývací pokoj, jí-
delnu, ložnici, kabinet a pokoj pro panskou. Každá
dostává ročně 3000 dánských korun, mimo to každo-
denně kuchyňské zásoby. Povozy a služebnictvo vy-
držuje správa zámku. »Děkanka« jest povinna pořá-
dati dvakrát týdně zábavu pro všech devět dam a
mimo to pořádá každá z nich střídavě dychánek.
Ovšem že jsou dámy na Valloe přísně konservativní,
ale přece se nemohly ubrániti pokroku doby a poří-
dily si společný telefon. Avšak tento telefon jest za-
řízen tak, že dámy sice samy mohou telefonovat,
ale nemohou býti od jiných volány.
Holm
6
article
= Krvavý boj o mrtvolu popa. Přítel našeho
listu píše nám z Monastyria v Makedonii: Zuřivost
a zášť zdejších Reků proti všem národnostem do-
sáhla stupně šílenosti a zběsilosti, neboť Řekové vidí,
že jim Rumuni v Makedonii a v Epiru strhli škra-
bošku s falešných tváří, takže nemohou více obel-
hávati vzdělaný svět. Tím, že se jich Rumuni zřekli,
domáhajíce se rovnoprávnosti a uznání své národ-
nosti a spojivše se k tomu účelu s utlačovanými
Bulhary a Srby, scvrklo se řecké obyvatelstvo tamní
na bezvýznamný počet. To vrhlo všecky Řeky v ší-
lenou zoufalost, které dávají při každé příležitosti
projev. Minulý týden zemřel zde pravoslavný pop ru-
munské národnosti a Rumuni zavolali z vesnice Po-
pesi rumunského popa, by ho pohřbil. Tomu se opřel
řecký archimandrita, žádaje, by byl zesnulý pohřben
od řeckého popa. K tomu účelu odebral se se čtyři-
ceti pochopy do bytu zemřelého a přepadl tam shro-
mážděné Rumuny, by jim odňal mrtvolu a pohřbil
ji. Nastal krvavý boj mezi oběma stranami, v kterém
bylo mnoho lidí více méně raněno a který přerušila
turecká policie, zatknuvši několik osob a rozehnavši
pochopy archimandritovy. Po dohodnutí italského
konsula, který jest i zástupcem Rumunska, s ture-
ckými úřady, byl potom uspořádán pohřeb, na
němž bral i podíl úřadník italského konsulátu. Ale
srotivší se Řekové na podnět archimandritya
řeckého konsula přepadli zase ve velikém
počtu pohřební průvod a vypřáhnuvše koně vozu,
v němž ležela mrtvola, roztrbavše věnce a kytice
rozehnavše násilím účastníky pohřbu i s italským
úřadníkem, zmocnili se mrtvoly, by ji sami pohřbili.
Řek
Rumun
Bulhar
Srba
Makedonie
Epirus
Rumunsko
7
article
V tom jim však zabránily turecké úřady, které jim
mrtvolu odňaly a dle telegrafického příkazu z Caři-
hradu pohřbili Turci sami bez účastenství křesťan-
ského duchovního zesnulého na hřbitově sousední
vesnice. Takovým způsobem pokoušejí se Řekové ve
všech okresích Makedonie a Epiru přinutiti oby-
vatele, by se hlásili k řecké národnosti a ku patri-
archátu a vzdali se svého mateřského jazyka a všech
práv ve prospěch fantastické řecké velkoříše. Stře-
dištěm hnusného počínání a hnutí toho jsou Athény,
odkud řecká vláda pomocí různých spolků veškeré
útoky na jiné národnosti a vyznání řídí a nepokoje
vyvolává, používajíc k účelu tomu konsulů, popů,
mnichů, učitelů, placených agitátorů a i nebezpeč-
ných loupežníků, kterých se chce zbaviti, by neohro-
žovali veřejnou bezpečnost v Řecku, anebo nežiliv
žalářích na státní útraty. Tak povstal národním se-
beuvědoměním Rumunů, kteří jsou nejpokojnější
obyvatelé turecké říše a nečiní pražádných nároků
na samostatnost, nový krvavý boj v tureckých zemích
a civilisovaný svět a na prvním místě Rusko a Ra-
kousko budou dříve nebo později nuceny ujmouti se
Rumunů proti pronásledování Řeků, jež jest haneb-
nější než turecké jho.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
229. hra v předpl
(1. čtvrtka.)
V úterý 12. července.
Řek
Rumun
Král
Turec
Makedonie
Epirus
Atény
Řecko
Rusko
Praha
carhrad
národní divadlo
8
article
— Nově studováno: —
9
article
Mignon.
Romantická opera o 3 dějstvích. Složil A. Thomas,
Text napsali dle Goethova románu M. Carré a J.
Barbier. Přeložil J. Böhm. Dirigent Moric Anger. Re-
žisér Adolf Krössing.
Po prvním dějství přestávka.
Konec před- 10. hod.
Začátek o 7. hod.
Složil
A Thomas
Goethův
M Carré
J Barbier
J Böhm
Anger
Krössing
Re
10
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod
V úterý 12. července.
Po druhé:
Fernandova svatební smlouva.
Fraška o 3 dějstvích. Napsa! Georges Faydeau. Pře-
ložil K. Hejda. Režii má B Kovář.
(blíže Palackého
Fraško
Napsa
Faydeau
K Hejda
Palacký
Praha
lidový divadlo
Fernandův svatební smlouva
11
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
Začátek o 7. hod.
V úterý 12. července.
Novinka.
Novinka.
Lutty
Fraška o 3 jednáních. Napsal Piere Veber, přeložila
M. Pešková. Režisér Jar. Pulda.
na Král.
Piere Veber
M Pešková
Pulda
Král
Smíchov
12
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohradect.
Pištěkovo lidové divadlo vinohradect.
Začátek o 7. hod.
V úterý 12. července.
Lidové představení za poloviční ceny.
Strakonický dudák.
Národní báchorka se zpěvy o 4 jednáních o 10 ob-
razech od J. K. Tyla.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny
Dobráček.
15337
Tyl
Pištěkův lidový divadlo
13
article
K cestování o prázdninách
K cestování o prázdninách
doporučujeme právě vydaný
14
article
Průvodce českym rájem
Průvodce českym rájem
obsahující 150 výletů v Pojizeř,
Podkrkonoší a Po-
ještědí. Sestavil dr. Jos. Šimák. 150 stránek textu
a 40 krásných obrazových příloh. Cena pouze
K 1.—, poštou K 1.10.
Jos
Šimák
Pojizeř
Podkrkonoší
15
article
Průvodce po východ. Čechách
Průvodce po východ. Čechách
Napsali Jan Našpor a Josef Horčička.
208 stránek, s 2 barvotisky a 65 obrázky v textu,
s 11 plány a mapami. Cena pouze K 1.50, poštou
K 1.60.
1434
Knihkupectví Fr. Řivnáče v Praze,
Na příkopě, palác Zemské banky-
Jan Našpor
Horčička
Čechy
Francie
Praha
zemský banka
16
article
mohu v příčině té učiniti rozhodnutí nejpřísnější, já na-
bízím vám svobodu za jistých podmínek, učiníte-li zde
přede mnou ještě v tomto okamžiku plné doznání a for-
mální prohlášení, jež vyhražuji si dodatečně kontrolovati.e
Špehounka pochopila.
Vztýčila se, upokojena již opět a zlý, krutý výraz,
kterýž před chvílí byl kmitl se v očích jejích, objevil se
v nich opět.
Přes to náhlé shroucení zločinných záměrů její
zanechalo nemalý zmatek v duši její.
Líčená troufalost její byla ji úplně už opustila.
Pokorně a skorem šeptem pokoušela se znovu pro-
testovati, komandant Tardin jí to však nedovolil.
Ozval se ostře:
»Chci slyšeti vyznání vaše! Odejdete-li z této síně,
aniž byste odpověděla, aneb pokusíte li se oklamati mne,
bude pozdě již pro vás. Kdo vám podal ony infor-
mace ?«
Náhle Fedora se rozhodla.
Děla hlasem temným;
»0, byl byste se toho dověděl tak jako tak. Jest
to pomsta moje l«
»Pomsta vaše ?«
»Ano! Byla bych se pomstila na muži tomto jako
na Žilinském !«
Udiven a jakousi předtuchou znepokojen, koman-
dant Tardin hnul sebou živě — netrpěliv již.
»Nuže, kdo to jest? Povězte jméno.«
Pravá povaha Eugenie Ponchuovy zjevila se opět.
Hlasem silným odpověděla
»Jest to bláhové, ano tupé — milovati muže !
Zvláště, byli-li jsme jednou již oklamáni! Ne, žena
Eugenius Ponchuův
17
article
Neváhajíc ni okamžik Eugenie Ponchuova odpo-
věděla
»Budiž, přijímám! A jaké jsou ostatní důvody vaše,
pane komandante ?«
»Druhý důvod a druhá podmínka jest tato: Když
chci použiti dobrých služeb, jež se mi někým nabízejí,
musím nutně znáti všecky cesty a všecky prostředky,
jichž chce užiti.«
Mávnutím ruky zarazil tu komandant Tardin ná
mitku, již chtěla Fedora pronésti a pokračoval:
»V tomto případě pak zvláště jest nutno, abych
zvěděl, jak jste nabyla informací o mém agentu v Berlíně?«
V očích špehounky zablýsklo se cosi zlého a krutého.
I děla:
»Pravila jsem vám, pane komandante minule již,
že jest to mým tajemstvím.«
»To není odpověď!«
Když ale Eugenie Ponchuova tvrdošijně mlčela, ko-
mandant Tardin dodal:
»Nuže, přejděmež k důvodu dalšímu.«
Hledě na ženu svým zrakem chladným a až do
duše pronikavým pravil paka
»A to jest důvod hlavní a rozhodující: německé
vyslanectvo bylo zpraveno a následkem toho naše plány
jsou zmařeny!«
Fedora Rominěvna se zachvěla, ale, byla velmi
silná a nevzdala se, ač jí komandant zasadil krutou ránu.
Tvář její nabyla výrazu velikého překvapení, mistrně
líčeného, kterýmž vystřídala stálý jinak výraz přivětivosti
a záhadný neustálý úsměv svůj
Tardin pokračoval:
»Ano, nepřátelé naši jsou zpraveni !«
Zaprodáni nopřitel.
Eugenius Ponchuův
Fedora Rominěvna
Berlín