1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 186. ze dne
3
masthead
7. července 1904
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Co snesou nervosní ženy. O posledním me-
zinárodním kongresu žen píše jakýsi berlínský lékai
mnoho pochvalného v odborném listě vědeckém.
Zprávu svoji končí následujícími slovy, velmi vý-
znamnými: »Účastenství bylo neobyčejně četné
— vytrvalé a to jest také se stanoviska lékařského
zajímavo. Kdo totiž navštívil kongres jakožto lékař.
nalezl mezi posluchačkami nemalý počet těch, od
nichž při poradách jako domácí lékař byl zvyklý
slýchati různé stesky: ženy, jež nejsou s to delší
dobu tiše sedět, jež již při krátkém pobytu ve špat-
ném vzduchu dostávají bolesti hlavy, úzkost a obtíže
při dýchání, byla také tu a tam pacientka, kterou
jste sami z podobných obtíží léčili. A všechny ty
ženy seděly po celé hodiny s obdivuhodnou vytrva-
lostí ve zkaženém vzduchu horké, přeplněné síně
nehýbaly se s místa; při tom sledovaly s napjatou
pozorností, tedy s vytrvalou duševní námahou vývo-
dům řečnic a necítily ani bolestí hlavy, aniž úzkosti
— zajímavý to kasuistický příspěvek k theorii za-
městnání při nervosních chorobách.« — Ale kdyby
to byli žádali soškliví muži«, kolik by tu byli měl
lékaři práce!
= Heslo! Ve svých „Vzpomínkách“, nedávno vy-
daných, vypravuje italský státník Giovanni Visconti-
enosta následující zajímavou historku: „Byloto
v době milánské revoluce r. 1848 (tak zv. „pět dnů“
a poslali mne na stráž k jakési barikádě, ostatně zcela
neškodné, na via Durini. Můj setník ohledal nejprve
moje pistole a poněvadž se mu bezpochyby nezdály
dost nebezpečné a smrtonosné, sesílil moji výzbro
ještě prastarým šermířským fleuretem. Pak mi pověděl
heslo: „Papež Pius“ Záhy potom přišel jiný vojenský
náčelník a uznal za dobré, sesíliti stráž u barikády.
Visconti
Pius
5
article
Dal mi tedy soudruha, starého vousáče s kopím z doby
římské. Pověděl jsem starochu heslo a ihned jsmes
spřátelili. Pojednou objevila se hlídka. „Stůj!“ zvolal
starý bojovník, předstoupiv s bojovným, divokým vze-
zřením. „Znáte heslo?“ — „Odvaha a svornost!“ pra-
zil vůdce hlídky nazdařbůh. — Stařec se nejprve za-
mračil jako čert, ale pak pravil dobrácky: „Není to
sice docela správné, ale vždyť jsme přece všichni Ita-
lové — smíte projít!“
= Neštěstí na francouzské válečné lodi. Z Pire
se oznamuje: Francouzská středozemní eskadra, se-
stávající z dvanácti lodí různých druhů, dlela něko-
lik dnů na rejdě Falerské a důstojníci její byli po-
zváni od krále k slavnostní hostině v letním králov-
ském zámku v Tatoji. Tuto neděli navštívili krála
princové admirálskou loď a večer uspořádal francouz-
ský admirál velkolepé osvětlení elektrickými svítil-
nami a reflektory a různobarevnými lampami na
všech lodech. Při tom jakýs plavec admirálské lodi,
který na stěžni opravoval svítilny, padl s výšky pat-
nácti metrů na rychlostřelné dělo tak nešťastně, že
po třech hodinách potom skonal. Jelikož eskadra mu-
sila dle příkazu ministerstva druhého dne ráno od-
plouti, ponechal zde admirál jednu torpédovku, by
pohřbila usmrceného plavce a vzdala mu vojenskou
čest, které se mu dostalo i od řeckého námořnictva
účastenstvím řeckých důstojníků a plavců při pohřbu.
Nyní se zde očekává velká anglická eskadra, sestá-
vající ze 110 válečných lodí všech druhů a americká
složená z 5 velkých lodí.
Falerský
6
article
= Zápasník s býky zabit. Ze St. Louis se ozna-
muje: Onehdy krátce před polednem zastřelen byl
španělský zápasník Manue! Cevera jiným zápasníkem,
Carltonem Bassem, rodem Irčanem. K činu tomu do-
šlo následkem hádky o mzdu. Oba muži dopraveni
byli do St. Louis Norrisovou zábavní společností, je-
jíž arena po nezdařeném představení zápasů s býky
byla podpálena a pobořena. Pět zápasníků, kteří prý
dosud nedostali ani centíku od té doby, co do Ame-
riky přijeli, setkali se s Ceverou v bytě Bassově a
vinili jej, že jest příčinou jejich příchodu do Ameriky.
Po výměně několika vášnivých slov mezi Ceveroua
Bassem tasil Cevera dýku a chtěl jí Bassa pro-
bodnouti. Týž uhnul se smrtelné ráně pouze hbitým
skokem na postel, kde teprve tasil revolver a dorá-
žejícího na něj Ceveru zastřelil. Bass s ostatními
matadory, kteří drženi budou jako svědci afféry, uvě-
zněn byl na pol. stanici v Dayton ul. Zabitý mata-
dor Cevera požíval ve Španělsku pověsti výtečného
zápasníka a několikráte vyznamenán byl králem za
své činy. Byl ženat; manželka jeho jest americká
herečka Abellova, jež rozena byla v Baltimore.
Manue
Irčan
Norrisův
Bassův
Cever
Basso
Bass
Abellův
St . Louis
St
ame
Amerika
Dayton
Španělsko
Baltimore
Carlton Bass
7
article
= Spořitelní automaty. Z Londýna se oznamuje
Založená před nedávnem společnost pro boj proti
lichvě, jež utiskuje zejmena vrstvy drobného zdejšího
občanstva, připadla na důmyslný podnik, jenž zaslu-
huje následování. Aby povzbudila spořivost drobných
lidí a pohodlným způsobem ji umožnila, hodlá zaříditi
na nádražích, ve školách, v továrnách a jinde, kde
se schází mnoho lidí, spořitelní automaty. Penny, jenž
má cenu našich deseti haléřů, je ptáče velmi přelétavé,
nedostanete za něj mnoho a než se nadějete, je ten
tam. Aby tedy pomohla prchavý penny upoutata
umožnila šetření od částek zcela nepatrných, učinila
společnost následující opatření. Kdo má nazbyt penny
a chtěl by si jím opatřit účet u banky, vhodí penny
do automatu, jenž mu vydá stvrzenku, na níž udána
ostatní pravidla pro vkladatele. Jakmile vkladatel se-
bral šedesát takovýchto stvrzenek, takže má vloženo
5 shillingů, odevzdá stvrzenky ve hlavní kanceláři,
kdež mu otevrou účet a vydají chekovou knížku. Aby
šetrnost byla povzbuzena, zúrokují se vklady pěti
procenty, což zejmena v Anglii bude zvlášť působivé,
jelikož zde bankovní vklady pr. chekovém zřízení ne-
úrokují. Vkladatelům, kteří nechtějí dávat svoje vklady
do veřejných automatů, půjčují se automaty domů.
Ob čas vybírá tyto soukromé pokladničky řádně splno-
mocněný zřízenec společnosti a vydává na vklady
stvrzenky. Také tyto vklady zúrokují se pěti procenty
První spořitelní automaty, jež se zajisté neminou s úspě-
chem v Londýně a ve všech velkých anglických mě
stech, budou záhy postaveny.
Londýn
Anglie
Penn
8
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 2. července 1904: Kreuterová Karla
choť rady vrch. zem. soudu, 51 rok, 525—II. Hatinová
Marie, manželka metaře, 65 roků, 376—II. Jirčáková
Marie, soukromnice, 45 roků, 672—II. Ježková Anna,
vdova 79 roků, 1488—II. Pokšteflová Aloisie, pradlena
41 rok, 207—V. — Ve všeobecné nemocnici
Soukupová Marie, chalupnice, 49 roků. Horník Alois
truhlář, 36 roků. Hejl Jáchym, sladovník, 37 roků. -
U Milosrdných sester: Radoň Rudolf, rukavič-
kářský pomocník, 21 rok.
Hatinová
Marie
Jirčáková
Ježková
Pokšteflová
Soukupová
Alois truhlář
Hejl
Praha
Kreuterová Karel choť rada vrch
Radoň Rudolf
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 7. července.
225. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
Nina Vávrova od zem. chorvatského divadla v Zá-
hřebě naposledy j. h.
Tragedie člověka.
Dramatická báseň výpravná o 3 aktech, s předehrou
a dohrou, a 14 obrazech. Maďarsky napsal Emerich
Madách. Přeložili Frant. Brábek a Jaroslav Vrchlický.
Hudbu složil František Picka.
Režisér Jaroslav Kvapil. Dirigent Frant. Picka.
Po předehře a druhém dějství přestávky
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod.
Král
Ninos Vávrův
Madách
František
Brábek
Vrchlický
Picek
Kvapil
Praha
Maďarsko
národní divadlo
20
article
Doktor Maintrel, společný přítel jejich, jenž se byl
dostavil mezi jejich rozmluvou, nalehal rovněž důtklivě,
aby rozřešena byla konečně otázka tato, poněvadž doufal,
že se tím urychlí uzdravení Lauřino.
Ubezpečoval:
»Svatba ta, o tom jsem přesvědčen, vrátí milé
dívce naší dřívější plné zdraví její; dlužno ji tedy po-
hnouti k rozhodnutí co možno nejdříve.«
Plukovník de Riverolles neváhal tudíž již a mezi
ním i Dauriolem, sjednán tedy plný souhlas o zasnoubení
dívčině.
Den sňatku mezi oběma mladými snoubenci měl
býti určen teprv později.
Plukovník opomenul uvažovati zatím dále o situaci,
jakáž by vznikla z toho, kdyby se objevila a prokázala
vina Renéova, což ostatně bylo pravdě nepodobno —
byl ale ostatně pevně odhodlán i nyní, jako již dříve,
vypátrati uprchlého synovce a přiměti jej stůj co stůj,
by se vrátil do domova svého.
Nalehal tudíž nyní i on společně se švegruší svoji
úsilně, aby Laura rozhodla se pro manželství s Jacquesem
Dauriolem a aby přijala již nazítří návštěvu jeho.
Pravil jí:
»Způsobila bys mi velikou bolest i nepříjemnost,
milé dítě, kdybys nepřijala nabídku Dauriolovu. Víš, že
za nic na světě nechtěl bych vykonávati nátlak na tvé
rozhodnuti; jsem ale přesvědčen, že bude to štěstím
Maintrel
Lauřin
Riverolles
Laura
Dauriol
Dauriolův
Dauriol
22
article
Okamžik to byl blahý, v němž všechny myšlenky
dívčiny, celé srdce její spělo k nebesům, k nebi štěstí
i naděje !
Ano, spěly k nebesům, leč žel proto jen, aby ihned
sklesly s jasných výšin těch, jak ptáček, zraněný střelou
lovcovou, klesá vzduchem na ráz zpět k zemi, již rosí
krví svojí . ..
Vzlet ke snům, jimiž unésti se dala pro chvíli celá
duše, končil náhle a brutálně pádem v temno!
A duše dívčina klesala tak bez přechodu zpět
starou bolest a za úzkostí smrtelných, jež znovu napl-
nily duši její.
Vzlykala ještě
»Matičko! drahá má matičko! Víš dobře, že to
není možné! O, jak jsem neblahá! Nemohu nikdy vstou-
piti ve sňatek ten!«
Paní de Riverolles, sama klidnější, hleděla dcerku
něžně konejšiti.
Osušovala slzy její, vinula ji k sobě a domlou-
vala jí.
Ač sama klesala pod tíhou obav a podezření, kol
Renéa se soustřeďujících, hleděla přece přesvědčiti aspoň
dceru svoji o planosti a bezdůvodnosti domněnek, jimž,
jak děla, uvěřila příliš snadnol
Kdyby byla věc taká jen z daleka možnou, jistě by
prý vyšetřování bylo odhalilo aspoň nějakou známku neb
stopu viny Renéovy!
Ale nic takového se nestalo!
Běželo jen o pouhou, třeba že zvláštní shodu okol-
A bratr rozmařilý, René, zajisté se vrátí
ností.
Zaprodáni nepřitel.
Riverolles
Renéův
René