1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 184. ze dne 5. července 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Poslední zápas s býky v Uhrách. Dříve než
jsme očekávali, vzal tento dobrodružný podnik, od
něhož si v Pešti tolik slibovali, za své. Poslední zá-
pasy pešťské skončily žalostnou blamáží uherských
býků. O »Gyemantovi«, jenž při onehdejších zápa-
sech se ani nechtěl hnout a byl z areny vyhnán.
vypravovalo se, že není vůbec Maďar, nýbrž ze Sim-
menthalu, o »Betyarovi«, jenž rovněž zůstal neteč-
ným vůči všemu dráždění, že prý mu bylo pře
představením vstřiknuto 120 gramů chloralhydratu,
což prý byl úskok španělských zápasníků. Následkem
toho byl před pátečními zápasy býk »Rigo« svým
majitelem až do počátku představení bedlivě střežen
a žádný Španěl ani přítel Španělův nesměl se mu
přiblížit. I do areny byl veden vlastním svým do-
zorcem. Avšak »Rigo« vůči obecenstvu, čílajícímu
6000 hlav, jež tentokrát poprve skutečně plnilo arenu
a vůči elektrickým světlům choval se právě tak jako
»Gvemant« a »Betyar«. Španělové nemohli s »Rigem .
jenž toužebně tlačil se zpět k východu, ničeho svést
a teprve když mu vetknuta do týla banderilla, učinil
několik divokých skoků, ale konečně za hlučného po-
směchu musil býti odveden z areny. Tak skončily
býčí zápasy v Uhrách, připravované s takovou oká-
zalostí a tolikerou reklamou a bezpochyby v tomto
století nebudou již opakovány. Býčí zápasy způso-
bily podnikatelům ohromné ztráty a nikdo jich ne-
bude želet.
O Gyemant
Maďar
Španěl
Španělův
Rigo
Uhry
Pešť
gram
4
article
= Bohatý žebrák a šťastni dědicové. Přítel na-
šeho listu píše nám ze Smyrny: Starý Christo byl
v celém městě známá osobnost. Mnoho let prodával
po ulicích dřevěné uhlí, jež nosil jeho osel ve dvou
koších na hřbetě a ošidil při tom každého, koho jen
mohl, přiváživ mu k uhlí vždy několik černých ka-
menů. Nikdo mu to nezazlíval, neboť dle řecké mo-
rálky platí šibalství za chytrost a Turci si z neteč-
nosti na takové šibalství uvykli, tak že se nad ním
neborší a považují to za nevyhnutelné ve stykus
Řeky. Mělký jejich mozek by si ani nemohl před-
staviti počestného Řeka a vynalézti nějaký pro-
středek proti oklamání a ošizení. Tak vedl Christo
výnosný poměrně obchod a když sestárl, prodal
svého druha s dlouhýma ušima a vzdav se obchodu,
žebral u svých dřívějších obchodních přatel. Nikdo
mu neodepřel malé almužny, neboť ho každý po-
važoval za chudáka Jaké však bylo překvapení obe-
censtva, když Christo před několika dny odebral se
do jiného světa a konsulární úřadníci prohledali jeho
špinavou temnou komůrku, v níž mnoho let žil sám.
Mimo drahocenné zlaté a stříbrné předměty nalezli
na hotovostí tisíc dvě stě tureckých lir ve zlatěa
jiné papírové peníze. Není pochybnosti, že poctivec
ten ony drahocenné předměty nekoupil, nýbrž že si
je ne právě poctivým způsobem při daných příleži-
tostech přivlastnil, ale dosud se k nim nikdo nepři-
hlásil. Charakteristické jest, že lakomec ten před
několika lety provdal svou jedinou dceru za chudého
obuvníka, aniž jí dal nejmenší výbavu. Nyní raduje
se dcera se svým mužem nad šetrností lakomého
Turek
Řek
Christo
Christo
Smyrna
5
article
= Stará fregatta objevena. Při baggrovacích pra-
cích v Havru vynesl stroj dvě lidské kostry a staro-
modní námořnickou botu. Na to spuštěn potápěč,
jenž nalezl zbytky fregatty, jak se zdálo, o 500 tu-
otce.
nách. Patrně se fregatta byla ponořila při námořní
Havre
6
article
bitvě, neboť několik děl bylo ještě nabito, Nalezeny
také četné pušky s křesacími kameny a dělové koule
spojené podvojně řetězem. Několik svitků lan bylo
ještě na svém místě, avšak při dotyku se rozpadly.
Na dolejší palubě pak nalezl potápěč několik koster
utonulého mužstva. Vytaženo též šedesát děl ze že-
lezné litiny zdélí 10 stop a očekává se, že nalezeny
budou ještě další zajímavé předměty, než loď bude
roztrhána dynamitem, poněvadž zatarasuje nový prů-
plav, jenž založen as 150 metrů za přístavní hrází.
Předpokládá se, že fregatta byla loď anglická nebo
holandská a náležela k anglickoholandskému loďstvu,
jež počátkem osmnáctého století bombardovalo Havre.
Až dosud nenalezeny značky neb nápisy, z nichž
bylo by lze zjistiti národnosť lodi.
= Osud obrovského stromu. Největším stromem,
jaký vůbec bělochem ve státu Ohio byl spatřen, byla
sykomora čili divoký fík, jenž až do nedávna stál
ve Valley townshipu v okresu Scioto, na úrodném
pobřeží řeky Scioto. Strom ten už v roce 1810 popsán
byl v cincinnatském Almanachu jako jeden z přírod-
ních divů státu Ohia. V červnu 1808, dle zaručených
prý zpráv, vjelo do dutiny stromu toho třináct jezdců
a ještě v dutině té zbylo místa pro dva koně a jich
jezdce. Peň stromu měřil u země 63 stop objemu a
ve výši pěti stop od země objem ten činil 42 stopy.
Havre
Ohio
Scioto
7
article
Číslice ty připomínají zřejmě na pověstné stromy
kalifornské. Otvor do dutiny byl 10 stop široký a asi
také tak vysoký. Obrovský strom tento stál jako ku-
riosita kraje, až místo, na němž stál, koupil dobytkář
Tomáš Dugan. Týž pustil do ohrady, v níž strom se
nalezal, několik cenných býků a dva z nich utkali
se v dutině jeho v hrozném boji, z něhož pouze je-
den vyšel živ. Dugan přičítal ztrátu býka okolnosti,
že v poměrně úzké dutině stromu nemohl slabší býk
svému protivníkovi uprchnouti a proto nad stromem
vyřkl ortel smrti. Strom byl poražen a později i jeho
pařez zničen, poněvadž vepři rádi v důtině jeho od-
počívali a když jednou postiženi byli cholerou, při-
čítal to farmář té okolnosti, že stín pařezu jest prý
ně nezdravý. A tak padl velikán, který po staletí
mocné větve své rozkládal daleko široko, aby učinil
místo pro býky a vepře prosaického dobytkáře. Pra-
ktický farmář nevydržel na svých pozemcích předmět,
jenž nepřinesl mu žádného materiálního užitku.
= Pařížská akademie věd o mořském hadu. Z
Paříže se oznamuje: Jak to sezóna přináší s sebou,
zaměstnávala se akademie věd ve své schůzi legen-
dárním mořským hadem. Pan Giard snažil se doká-
zat, že tato obluda skutečně existuje a dovolával se
při tom několika svědectví, zejmena velitele parníku
»Décidée«, námořního poručíka L'Eosta, jenž jak jsme
se svého času zmínili, zpozoroval v zátoce alongské
dne 25. února t. r. obrovského hada, 30 metrů dlou-
hého a 5 metrů širokého, černého se žlutými skvr
nami a hlavou jako ohromná želva. Přednášející vy
slovil domněnku, že tu jde snad o poslední dosud
živé exempláry předpotopního mesiosaura.
Dugan
Giard
L Eosta
Paříž
akademie věda
8
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 28. června 1904: Šormová Eleonora.
vdova po zlatníku, 52 roky, 1084—II. Hirschl Ludvík,
soukromník, 79 roků, 1082—II. Bybinski Antonín, syn
průvodce vlaku, 3 roky, 794—VII. Chlebný Jiří, syn
hospodyně, 11 ned., 1848—II. — Ve všeobecné
nemocnici: Poseltová Barbora, manželka dělníka,
38 roků. Černý František, kočí, 24 roky. Šesták Josei,
Hirschl
Antonín
Chlebná
František
Šesták Josei
Praha
Šormová Eleonora
Poseltová Barbora
9
article
obuvník, 52 roky. Zachardová Marie, soukromnice
19 roků. — U Milosrdných sester: Danihel
Gustav, mlynář, 62 roky. Froňková Františka, man-
želka dělníka, 55 roků. Jancsi František, dratař, 40
roků. — V městském chudobinci: Šrámková
Anna, vdova po hostinském, 71 rok.
Dne 29. června 1904: Černý Václav, účetní,
71 rok, 171—II. Röschenthalerová Antonie, manželka
obchodníka, 39 roků, 722—VII. Kosařova Anna, dcera
soustružníka, 4 dni, 408—III. Jasenský František, sy
dělnice, 9 dní, 235—VIII. Glaeser Vilém, revident,
45 roků, 444—II. Franiek Jindřich, maj. domu, 70 roků,
206—III. — Ve všeobecné nemocnici: Ber-
gová Františka, pokojská, 30 roků. Holeček Adolf, syn
dělníka, 14 dní. Komárek Theodor, pekař, 25 roků.
Ženíšek Jan, sluha, 56 roků. — U Milosrdných
sester: Přiníkova Kristina, švadlena, 17 roků. —
V městském chudobinci: Leuhardt Antonín;
býv. krejčí, 80 roků.
Zachardová
Marie
Froňková
Antonia
Kosařův
Anna
Jasenská
Glaeser
Jindřich
František
Holeček
Komárek
Jancsi František
Danihel Gustav
Šrámková Anno
Černá Václav
Ženíšek Jan
Přiníkův Kristin
Leuhardt Antonín
10
title
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král
Praha
11
title
Národní divadlo,
národní divadlo
12
article
V úterý 5. července.
223. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
13
article
Psohlavci.
Zpěvohra o třech dějstvích s dohrou. Hudbu složil
Karel Kovařovic. Text dle stejnojmenného
románu Aloisa Jiráska napsal Karel Šípek. Dirigent
František Picka. Režisér Adolf Krössing.
Kovařovic
Jirásek
Šípek
Picek
Krössing
14
article
Po druhém dějství přestávka.
15
article
Začátek o 7. hod.
Konec po 10. hod.
16
article
Lidové divadlo „ Uranla“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „ Uranla“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Praha
lidový divadlo
Uranl
17
article
Začátek o 7. hod.
18
article
V úterý 5. července.
Po dvacáté. Jan Hus.
Dramatická báseň o 5 odděl. (9. obrazech). Napsal
Josef Kajetán Tyl. Režisér Boh. Kovář.
Hus
Josef
Kajetán
Tyl
Kovář
19
article
Aréna na Smíchovň (bliže Palackého
Aréna na Smíchovň (bliže Palackého
Začátek o 7. hod.
Palacký
20
article
V úterý 5. července.
21
article
Poloviční ceny míst.
Po třetí vystoupí pan Jaroslav Pulda. V předvečer
památky Mistra Jana Husa.
Karel Havlíček Rorovský
Národní hra o 4 jednáních. Napsal Frant. Šamberk.
Hudbu složil Jindřich Hartl. Režisér Karel Lier.
Pulda
Hus
Havlíček Rorovský
František
Šamberk
Hartl
Lier
23
article
Pištěkovo lidové divadlo vinehradech
Pištěkovo lidové divadlo vinehradech
Začátek o 7. hod
K oslavě památky upálení Mistra Jana Husa.
Jan Hus.
Dramatická báseň o 5 odděl. Napsal J. K. Tyl
Ceny míst poloviční.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny
Jan Hus.
14882
Hus
Tyl
Pištěkův lidový divadlo
24
article
V úterý 5. července.
25
article
»Doktor Maintrel jest zde! Bude jistě spokojen se
stavem tvým! Přišel, aby si s tebou pohovořil!«
»Rci mu, aby jen vešel, abych jej mohla co nej-
srdečněji pozdraviti, milého toho našeho doktora !«
Paní de Riverolles vyšla, aby vyhověla těmto slovům
dceřiným.
Okamžik na to doktor Maintrel vstoupil do komnaty
dívčiny a usedl si podle Laury, jež objavši jej srdečně,
ponechala bělostnou ruku svou v ruce jeho.
Paní de Riverolles usedla rovněž podle dce-
rušky své.
»Jaká to radost pro mne. Mám rád takové ne-
mocné své, kteří se cítí již zdravými. Jest tak protivno
předpisovati neustále léky, dívati se na jazyk a ohmatá-
vati napořád tepnu!«
»Zachránil jste mne, pane doktore !«
»Sapristi! Vy skutečně jste se, Lauro milá, příliš
mnoho o to nepřičiňovala. Co muk jste mi způsobila
a starostí!
Teď vám to mohu říci, vy ošklivá,« dodal doktor
Maintrel, usmívaje se. Ale cítíte se opravdu jako by již
zdravou?«
»Opravdu, pane doktore! Ano, cítím se i velmi
silnou!«
»To vše ale nestačí. Jsem lékař velice žádostivý.
Třeba se postarati, aby se vám vedlo — ještě lépe.
Předepíšu vám lék nyní ještě jiný, ale bude třeba se
říditi předpisem mým slovo za slovem.«
Laura de Riverolles odtušila upřímně, usmívajíc se
»Budu úplně poslušna rad vašich, pane doktore l«
Maintrel
Riverolles
Laura
26
article
Laura de Riverolles zvítězila konečně — díky péči
doktora Maintrela — nad chorobou, jež byla ji dosud
hubila.
Spočívala nyní na lenošce uprostřed květů a rostlin,
jimiž byla matka její vyzdobila pokojík její, aby zářivé,
veselé barvy květů vrátily ne-li radost, tož aspoň uklid-
nění a naději v rozbouřenou, smutnou duši nebohého dítěte
Strašlivá krise, které Laura byla prosta, změnil
Riverolles
Maintrel
Laura
28
article
ji nesmírně.
Tvář její, kdysi plných a růžových lící, přepadla
se silně, následkem čehož více ještě vystupovaly kruhy
tmavé, jež byla zanechala horečka prožitá pod zapadlýma
očima jejíma.
Spočívajíc tuto na pohovce, ale opírajíc nohy o sa-
metový polštář, položený na zemi, kdežto hlava ležela
na polštáři pohovky, Laura — zrak majíc lehce za-
slzený — přemítala.
Jeptiška, jež nebyla ji dosud opustila, vyšla právě,
zanechávajíc na stolku vyšívání, na němž byla právě
pracovala.
Zaprodáni nepřiteli.
Laura
30
article
Laura a Jacques.
Laura a Jacques.
19n
Laura
Jacques