Periodikum ALTO Viewer

1

Vyrhazi každý den mimo v neděli a svátek o 3. hod. odpoledni. Předplácí se v administraci v Ostrovní ulici číslo 1508—1 v Praze: . 3 „ 30 „ . 6 „ 60 „ .13 „ 20 „

Praha

2

CECH.

3

DOPISY rankované a podepeané přijímá r e d. a c e v Ostrovní ulici čís. 1508—11.

4

mésičně . čtvrtletně půlletně . celoročně

5

poštou:

6

Kukopisův nevracíme a nepodepsaných nedbáme.

7

Jednotlivá čísla 5 kr. 8 nedělní prílohou tí kr

8

REKLAMACE ieténé poaýlán] nefrankovány. nezapeéetěné poeýlány budtež nkovany.

9

Inseráty počítáme uejlevnčji.

10

ČÍSLO 23.

11

У Praze, v pondělí dne 29. ledna 1894.

У Praga

12

Ročník XXVI.

13 title

Proti Renanovi.

Renan

14 article

ilňují, jsou sice veliké, ale e methody téchže věd zachovalo si do lainu dosud panenskou od počátku až do ašich dnů, panenskou dim, proto že dosud evyzpytovanou. \ ědy budou sice pokračovat!, avšak nikdy dinských ústavů Ŕeä pruského kardinála byla vyčerpají tajemství víry, ani světa, jenž (st ustanoven к výzpytu. aniž by zvědavost dskou unavil, aniž uspokojil. Ten den ne- astane nikdy, v němž by véda ku všemíru iohia zvolati : ty nemáš pro mne více ta- smství I Aby vědění nám vždy dostačovalo, bylo у zapotřebí, aby pocit počátečné a po- ední všehomíra příčinnosti, kteráž před ámi utíká útěkem věčným, uhasí v duši dské. Kdyby toto kdy mělo nastati, pak by nebylo více pokrokem, nýbrž koncem šebo pokroku a každý krok další vedl by u srázné stezce úpadku nekonečného. Zde >st příčina, proč věda, i kdyby byla doko- alá, musí ponechatž víře všecko její pro tranství. I kdyby imaginace byla ještě ětší, nežli jakou měl Renan, tato by nikdy edostačovala naplniti prostranství to, i dyby to byly pouhé a jen Renanovi vlastní ny ; každá fantasie by se vyčerpala a já gmělím se v to počisti i velikou většinu e gros des savants) učenců, kteří sami re- lamovali by učení víry o nekonečnosti a ěčnosti, přinášející duchu klid, jenž by kladl izdu obrazotvornosti. Víra i pro věky příští ůetane principem civilisace a tmelem spo- ečnosti lidské. (Hlučné a opětované bravo izvalo se v sále.) Challemel-Lacour studoval pilně Renana to jakožto kritika, historika a filosofa.

Renan Lacour Ŕeä

15 article

— Když život Ježíše — pokračoval 3h. — ponejprv ^yšel, vzbudil veliký roz- uch (emotion). Učenci byli zaraženi (ebiouis) i tázali se, jakým právem dostaly se romá- lovité popisy cesty subtilní analyse a pikantní supposice do předmětu tolik vážného, ia pravdě historické založeného ? Zrovna ako by byl některý cestovatel z 15. století lopisoval stoji cestu po Itálii za tím úče- em, aby stopoval (retracer znamená staré stopy obnovovali) počátky náboženství. V jakém dle Renana poměru stojí idylli- cky kazatel z Galileje, naproti tomu zasmušilému obru jeho posledních dnů ? Kde zů tala jednolitost charakteru Ježíšova a kde e ocitla pravda jeho života ? Věřící s úža sem v Renanové díle patřili, kterak postava božského Mistra s výše a velikosti své akousi uměleckou mašinérií propadala se iždy hloub až zmizela v propadlišti slaboš- itví a dvojjazyčnosti. (Jaka to perná satyra за historika Renana!) Renan — di Ch. dále — nebude sice místa miti ve vědě. ale najde bo v dějinách ideí. Renan zvěčnil se tím, že podnikl pokus do historie vpašovali fantom na místě osobnosti, plné těla a krve, pronikající véky. ! vější «pojeni situace stalo se nesbytně Kritika taková bolesti naplňuje srdce věřící, jtřebnýn». Není kri«e, poněvadš forma Y očích Renana Ježíš dopustil se viny té, že životem svým uskutečnil ideal člověka a že by ideál ten byl marným, kdyby nemohl sohopna oproti oehromuiíoímn účinku, jakým uskutečňovali se v nitru i ostatních lidí, jimž přirozeností lidskou stal se podobným a kdyby učení Ježíše nemohlo státi se člověčenstvu pravidlem života a lidské společnosti světlem. Ježíš neostýchal se vmí- *iti se mezi lid (à la foule), ano i mezi íarizey. Heros svatosti byl u lidu též herosem

Ježíš Ježíšův Renan Ch Itálie Galilea Y oko

16 article

Z Paříže, dne 36. ledna. Na uprázdněné místo po Renanovi ve neměl žádného mistra, on přenesl něco ne- incouzské akademii zvolen byl C h a 1- srozuměných paběrků|z německé filosofie, pro i m e 1-L a c o u r, učenec,' kritik a apiso- něž by se byl ve Francii marně hledal ,tel. Je známo, že nástupce v akademii mistr, a Renan zůstal i bez žáků, kteří by á pronésti chvalořeč na pučest svého zemře* jej následovali a na jeho slova přísahali, ho předchůdce. Minulého týdne byl ná* Renanův Ježíš udržel se chvilku v módě, npce Renanův slavnostně uveden do aka- načež zanikl jako ta moda. Renan zůstal imie, jenž uznal sice skvělé nadání Re- ve Francii ojedinělým, pro lid stal se ka movo, jeho poetický sloh, ale zároveň pro-1 menem úrazu. psi břitkou kritiku o jeho historické védě. j Pozoruhodné jest, že paní Renanová Challemel-Lacour měl řeč na slova: vdova neuznala za hodné, takovéto chvalořeči est véda náboženstvím ? Anebo : nahradí na jejího manžela býti přítomna, dy věda náboženství ? — Bojím se, — pravil, že věda sama 1 sebe odmítne ctižádost podobnou. Divy >dy, jež nás teprve od století posledního než I nejsou Iprv ve svém začátku, jež i stále pokra- lách vídeňských. Z Viduě osnamuji, áe ta- ijí, ale nikoliv tím chvatem, jenž by uvá-^mějši knížecí arcibiskupský ord'.nariát požádal 51 jej na jejich vrchol a jenž by vysvétlo-' okremí žkolní rada vídeňskou, aby ve vžeoh ti a odůvodňoval aplikaci, jaká se z ní obecných a měětanskýoh školách ve Vídni byly dobé novější provádí na náboženství, ježísHieny kaple. Okresní ikolui rada bude na

Renan Renanův Re Lacour Paříž Francie Vídeň Renanová Challemel

17 title

Politický přehled vnitřní.

18 article

čiuu, avšak u Renana svatozář Ježíše Kristo bude se vláda snašiti se jí vyhnout!. Ale ago

Krista

19 title

К náboženským poměrům na ško-

20 article

V Praze, dne 29 ledna. nejbli*íí »ve schůzi o věci této jednati.

Praha

21 article

Kardinál Kopp. Na sněmu slezském vřelou řeč promluvil vratislavský kardinál Kopp, na prospěch reformy všeho ohudinství a obu- přijata s velikou pochvalou celé sněmovny,

Kopp

22 article

Z haličského snému Ze Lvova osná- maje K.-B. : Vládní zastopce odpovídaje na ■němě na dotaz poslance Okyuěvského, pravil, že reforma řeoko-katoliokých seminžřův doobo venskýcb prospívá iíái, cirkvi i rmíneké národnost: ; seminářů dieoésních misto dřívějších se minářů hlavních byla nutná potřeba.

Okyuěvský Lvov

23 article

Ze sněmu korutanského. Kerkský kníže biskup dr. K a b n akvělou řečí ca sněmu korutanském přimlouval se sa to, aby do ne- moonioe oebvecké bylo tavedeno ošetřováni Volbu hraběte de Mun za poslance nemocných osobami atavn duchovního. Posi.J • Einspieler vřele se přimlouval za návrh biskupův a nvedl některé případy, jak aorové se světští cšetřcvanoi v nemocnici oeloveobé někdy chovají. Návrh byl podporován i liberály posléze za souhlasu téméř celé aněmovny byl návrh na zavedeni milosrdných sester do nemocnice oelovecké oákásón odhora finaně- nlmv. Z uherské sněmovny. Poslanecká snémovna schválila osnovu polního zákona, když byl ministr orby hrabé Bethlen předloho obšírně objasnil. Předloha ta ustanovnje těš, še na státních statcích, jakož i na církevních a veřejných fundacích mají býti ustanovováni jen diplomováni bcapodári.

Mun J Einspieler Bethlen uherský sněmovna

24 title

Politický přehled zahraniční

25 article

K cirkevné polit, otázce v Uhrách. Všichni, kdoá byli v poslední době vystoupili a liberslri strany na důkaz svého nesouhlasu církevně politickým programem vládním, seskupí se prý nyní v samostatnou strana, к níž přidruž! se prý ještě asi 20 poslancův, tak še by tato strana měla asi 45 členův. O hrabět pak St. Karolyiovi zpráva pravi, še prý taktéž vystoupl ze strany liberální a stane se puk vůdcem strany středu. — Jistý luteránský po slanec uveřejňuje v „Pešti Naplo" (orgánu hr. Apponyíhc) toto úvahu: Váda uvázavši své postaveni к oirkevné-politickým předlohám, jest na aě nyní neroalučné připoutána. Buďto padnou • vládou j< ji předlohy, anebo ona padne nimi. Situace rozvinnla se již tam, še lze i vládu i předlohy po- vaiovati za padlé. To poznává každý a jen nezasvěcení to popírají. Jest sice pravda, še slepá horliví stoupenci strany liberální se ještě nomahaji, aby své postavení uhájili, ale bea naděje na vyhlídku a úspěch. Vláda Wekerlova drobením se liberálu! strany ve «uè- mcvoé mravně jiš padla, dříve nei skutečně padla. Tak neudržitelnými staly se všecky poměry, tak roaeohvény jsou mysli všech, tak velká jest beznedějnost, tolik intriky, tak nepříjemný atyk ministrů « politickými kraby ve sněmovnš a mimo ni, počet jejich mocnýeh protivníků tak anačný. ie oo možná nejdři- po- její neol ještě hotova. Jest krise, poněvsdi vláda své piany provésti nemůže a vůbec není akce

Stanislav Wekerlův Uhry Pešť poslancův

26 article

působ! na ni přemocní její nepřátelé. Existenci její brosí politická mrtvior, ale není knee po- knd padlí ministři na avýeh místech vytrvají a pokud poměry parlamentární dali! postup poměrů těch nesnemosni. Upřímně mluveno, pokud ministři nepodelí svou demisi císaři, nebo dokud ve sněmovně nebyli hlssovánim persiani, dotal není úřední knse. A do té doby bledne a stává se z něho svržený idealista nie nemfiže trvali celé neděle a měsíce, dty hlasovací právo. Vyiadnjeť se к do- (1’idealiete dechu). Renan začal jako Bretoů ministerstva Wekerlova jions»čteny. Sněmovna saieni volebniho práva jistý minimální stupeň a skončil jako Gascogne (mluvka). Renan V Praze, dne 29. ledna.

Renan Praha

27 article

St. Otec a Poláci i Rusko. Z Říma omamuje K.-B. : Z bezpečných pramenův se ujišf ije, ie «v. Otec hodlá vydatí encykliku o poměrech katolického obyvatelstva v roakém Polsku, Tvrdl se docela, še deklarace biskupa Zerra a Tiraspolu, kteráž byla uveřejněna dne 25 t. m , nepřímo potvraoje i úmysl sv. Otce. Dříve vlak jeitě nešli papešiká encyklika tato bode vydána encyklika jiná o závěrce jubilejního roku ; její uveřejnění mošno očekávali co nejdříve. Encyklika o katolících v Polakn nebude však psána v nepřátelském dnchn proti Rusko, ale spfěe naopak, sepsána bode v tónu smiřlivém.

Polák Zerra St Rusko Řím Polsko Tiraspol

28 article

Z katolického Slezska pruského. Při doplňováni říiiké volbě ve volebním okrese novoměstském v hornfm Slessku byl zvolen kandidát katolíkův, majitel utedlosti Strzoda, ji nz ovšem vstoopí do říšské strany katolického středu německého.

Slezsko

29 article

Z protestantského Hessenska. Ze Dsrmstadtn osnamkji, ie taméjif zemská synoda vyslovila ae pro to, aby těš do Hessea- вка byl zajeden Beveroněmecký den prosebný a den pokání a še zároveň „se ohradila* proti csneienf říšského soěmu německého, kterýms byl jesuitům povolen návrat do Ně- meoka. Snad má protestantská aemská synoda bessenská nějakou zvláštní přišinu, že má před S. J. tak avióštní respekt. V MorlaiXU pozdravuji radostné váecsy katolické listy pařížské a francouz ká vůbec. .Uaivers* vidí v ni nejzuamenitéjšf úspěch, jejž věc katolická od pádu císařství dobyla Ovšem dodělali se katolíci od r. 1801 do 1894 ještě jiných vítěiství při volbách ale těchto bylo dobyto aa okolností zcela jiných. Tak roabodně nebyla dosud akce katolická jako zcela neod vislá ode všech politických stran prohlášena. Druhdy byl kandidát zároveň katolíkem, monarchistou a kocservativcem. Tentokráte však svolen hrsbš de Man, jedině jako katolík. Méně potěšeni json ■ jebo volby socialisté. Védyf oni ovládsli dosud na mnoze terrain a ■Vými chytrými operacemi přivedli sněmován do zmatku a rozechvěni. V braběti de Mon shledají protivníka vždy к ráně botového, jenž jim nesůstane ničeho dlužen. Coi divu tedy, ie nazývá jej Viviani v „Petite Républiqne Frangsise* „reakcionářem, klerikalem a mini- aterialním," domnívaje se, ie jej takto diskredituje. Hrabš de Mun půjde neohroženě svou cestou. Aniž se snad bude uebáseli o přízeň umíněných republikánů, nebude přece miti ničeho proti tomu. nznaji-li Rouvier a Delcaste jebo vlohy (jak to učinili za příčinou jeho avo<ení) a budcu-li členové středo jeho volbou právě proto uspokojeni, poněvadž od počitkc hájil aásadu, aby katolíci franconaští zachovali ■e dle rad sv. Otce.

Man jít Mona Petit Républiqne Hrabš Mun Hessensko Hessea

30 article

Komuna“ ve francouzské sněmovně. Při sobotním zasedání francouzské sněmovny posi. Clovis Hegnes interpeloval stran nejnovšjiicb domovních prohlídek a zatýkání anarchistův a vytýká vládě, še zneužívá své moci. Ministr vnitra Rsynal však odůvodnil jednáni vlády, načeš post. Chandey vytýkal so- oialiatům, ie velebili komunu. (H uk.) Když pak poal. Thivrier etile provolával slávu ko- munš, usnesla se sněmovna, »by Thivrier byl vylončen ; ponte sooialiaté protestovali. Předseda Dupuy ihned vyaval Thivriera, aby opustil issedtci stá ; proto viek, ie Thivrier tak nčiniti nechtěl, přernšil předseda — sa velkého nepokoje sněmovní zasedáni. Všechny gelerie i lože, i lož« iurnsiistická byly vykli- seny a Thivriera odvedla stráž se aasedaoi sině sněmovní násilím ; dle jednacího řádu sněmovny franconaaké totii státí se musi takové vyvedení bese svědkův. Ze Srbska. Poslední návštěva Milanova u metropolity Michala mé a prý za účel ami- řeni kráie Alexandra ■ bývalým vladařem Ri- ■tičem. — Katolické listy ostře vyatnpnji proti Milane vi.

Clovis Hegnes Rsynal Chandey Thivrier Dupuy Milanův Michalus Alexandr Ri Milan Srbsko H uk

31 article

Oprava volebního práva v Holandska stala se jii též naléhavou. Vláda vypracovala jii před delší dobou příslušnou osnova a podsít ji v drahé sněmovně (poslanců). Základem jejím jest obmezené všeobecné pnilaooů ntlse posnati, avláité vládní stranu, hmotného blahobytu a duševních schopností. M nistři mají všichni žloutenku a poblseji se Důkazem prvního má býti, když uchaaeóovo- ■ocfalou váinosti své přátele к vytrvalosti, i lehal právo nebyl dosnd ani veřejným, ani sou- Ale nikdo jii nevěři, še vládni předlohy bu- j kromým dobročinným ústavem podporován, doa přijaty. j Schopnosti dnievní msji prokáiány hýli vlastno ručně pivnou žádosti sa právo volební. (Tento census intelligence plat! na př. těš v Itálii a jak jest v paměti, pojal jej též hrabě Taafife do své volební opravy podané dne 10. října m. r. Red.) Bode li osnova vládní přijata, varcete počet voličů v Holandsko, které má 4,700.000 obyvatelů, na 1,000.000. К osnově byly podány četné dodatky. Není prý pravdě nepcdobno, že bnde přijata.

Taafife Bode Holandsko Itálie

32 article Kronika církevní.

Kronika církevní. * Úmrtí. Na Slovensku v Pánu zesnul dne 23. t. m. P. Martin Culen, vynikající vlastenec sloveniký, let maje 70. „Národnie Noviny", v šatě smutečném vyšedší, přinášej! 0 zesnulém knězi velice vřele a srdečně psaný článek na úvodním místě, z něhož vyjímáme alespoň toto místo : „Č u 1 e n byl duši oddán slovenské mládeži. Když r. 1868 před veřej- noet vystoupilo více světských katolíkův, většinou jeho bývalí žáci z báňsko-bystřiokého gymeatis a později universitáni v Pešti, s myšlénkou na založení slovenského katoli okého antonomního gymnasia, Culen s junáckým zápalem pozdravil jich, myšlénku si osvojil, dal se do práce a následujícího reku ne pod- sim bylo už gymnasium v Klášteře pod Znio- vem otevřené." P. Culen byl pak i řiditelem tohoto gymnasia, založil při něm alemneum, alò za krátko byly ústavy tyto maďarským ná- silniotvim zavřeny a zrušeny. Primas Simor stavil P. Catena kněžstvu za vzor, ačkoliv a jeho vlastenectvím slovenským nesouhlasil. — Dne 26. t. m. seenni s Pánu v dp. P. Fr. Scheiber t, farář a aroiděkan v Libočnnech n Žatce, bisk. kons. rada, majitel záslužného kříže z kornnon, let maje 78. — V Celovoi v Pánu zesnul vdp. dr. Valentin Němec, doktor theologie, profesor církevních dějin z cirk. práva na theologické fakulté v Celovoi. R. i. p.

P Culen Culen Primas Simor Scheiber doktor Valentin Němec Slovensko Č u 1 Pešť Libočnny můj Žatec Národnie novina

33 article

* Pohřeb. V sobota dne 27. t. m. konal ■eoi hod. odpol. na Strahově pohřeb faráře na odpočinku a seniora kanonie strahovské vdp. Viléma Ra ohli к a. Mrtvola otibodného stařečka vystavena byla v kapitolu! síni klášterní, kdež i n přítomnosti všech členů jmenované kanonie ndp. gener, opat S'gismund Starý vykonal vykropení mrtvoly, kterouž na to za tklivého spěvu žalmn „Miserere* mladší spolubratři zesnulého přes nádvoří strahovské přenesli do chrámu Páně, odkud pak po vykonaných obřadech církevních bral se pohřební průvod, který aa četné assistance vedl ndp. generální opat sám, na řádový hřbitov do Nebažíc. Mimo synovce zesnulého, p. Hinlra, zástupce státního návladniho v Jičíně a nejbližší příbuiLé účastnilo se pohřbu mnoho církevních 1 světských hodnostářů a zártupců skoro všech řeholních domů v Prase, jako : vdp. dr. Ant. Vřešfál, profesor na české universitě, podpře- vor a noviomi.tr rytířského řádu maltézskébo vdp. Fri Freut. Ibi в otih pp. k'enky, převor ryt. řádu kř.éovtiíků a červ. bvésdou vdp. Vine. Peters, fsrář od sv. Markéty dp. P. Bo- n fáo Ho ob a provisor téhož klášteia dp. P. Domintb Kotier, prokurátor řádu piaristů dp. Julian Walter, vel. pp. Redemptoristé od sv. Kajetána, dp. P. qnardian řádu kapucínského a několika členy téhož kláštera; dále správce policejního komisařství hradčanského policejní komisaři p. Václav Ploch správce pošty hradčanské p. Vejžvalda, řiditel školy hradčanské p. Ludvík, člen městské rady p. V. Brož a m. j. — Dnes dopoledne tloniil o půl 10 b. ndp. generální opat za zesnulého spolubratra pouti- fikální requiem.

Vilém Ra Stará Hinlr doktor Antonín Peters dp P Domintb Kotier Julián Walter svatý . Kajetán Václav Ludvík V Brož Strahov Jičín

34 article

* Monsignore Josef Vykydal, bývslý faréř a strážce posvátného Velehradu, nyní děkan v Cod ně, jest těžce nemocen. Kéž dobrotivý Bůh potěší jej v nemoci té a navrátí mu tdraví, o kteréž viiokni Pána prosíme ! * Zádušní služby Boží. Na podnět šlechtických dam praiakýoh budou altra v úterý 30. ledna v 9 hod. dop. slonšeny za zesnulého kraleviče Rudolfa v klášterním obrámu Páně v Emanaíob ca Novém Městě pražském sádršní ■luiby Boži. * Osobní. Z dieeéte brněnské. Investováni byli dpp : František Masonr. farář hartikoviobý, na fara v Polavš ; Adolf Linken- held, fsrář v Rožné, na faro v Sokolnicích. Administrátory ustanoveni byli vpp : Ondřej Habán, kooperator polaviký, pro Htrtikovioa ;

Vykydal Bož Masonr Linken Habán Velehrad Cod Nový město Rožná Sokolnice