ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 8a2fbc80-7af6-11dc-9850-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 15 celkem · entity: person 55, org 3, place 25, work 2
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 304. ze dne 4. listopadu 1905.
3 article
Princezna a její komorná. Bývalá komorná vévodkyně Amalie, slečna Mi levská, podala na princeznu Jindřišku šlesvicko- holštýnskou novou soukromou žalobu pro urážku na cti. Jak známo, panuje mezi oběma stranami poměn velmi napjatý, neboť slečna Milevská vystoupila před časem již s jednou žalobou na princeznu Jindřišku. O žalobě té nařízeno bylo jednání před kielským soudem ke dni 28. září. Slečna Milevská pociťuje se mimo jiné také býti uraženou dopisem, jejž princezna zaslala před časem svému bratru vévodovi Arnoštu Güntherovi. List ne- vysvětlitelnou dosud náhodou dostal se do proces- suelních akt v záležitosti nařčení z krádeže, svalo- vané na slečnu Milevskou. Princezna Jindřiška udala totiž komornou, že si přisvojila rodinné skvosty vé- vodkyně Amalie, v čemž právě komorná spatřovala důvod k prvé žalobě pro urážku na cti. Ve zmíněném přípise označuje pisatelka Milev skou jakožto ženštinu velmi nebezpečnou a švin- dléřku nemálo prohnanou, obviňujíc ji také ze života lehkého a prostopášného . Pokusy o smírné vyrovnání afféry zůstaly bez výsledny, neboť komorná kladla si za podmínku od volání původní žaloby — kajícné odprošení se strany princezniny. Po rozbitém vyjednávání požádala ko- morná za předvolání svědka poručíka Eichhorna, od něhož prý se princezna o veškerých smýšlených vlastnostech komorné dověděla.
Amalia Jindřišek Milevská Arnošt Günther Milev Eichhorn kielský soud
4 article
Avšak svědek tento stal se zatím nezvěstným uplyne ještě drahně času, nežli se úřadním instan- cím podaří objeviti stopu jeho pobytu. Zdá se, že komorná nehodlá po dobu tak značnou čekati na re- habilitaci své cti, neboť má, jak veřejnosti známo před vdavkami a byla by již sama nesmírně ráda. kdyby trapná záležitost tato byla v brzku z veřej nosti odklizena. Následkem toho podala v nedávných dnech n princeznu novou žalobu pro urážku na cti av nejbližší době má se o spisu tom jednati před sou- dem kielským. Slečna Milevská tvrdí v nové žalobě, že sez pramenů naprosto hodnověrných a s pruským dvo- rem nejúžeji spojených dověděla, že princezna Jin- dřiška v letech 1903 -5 pronesla v přítomnosti ně mecké císařovny, princezny Bedřišky, vévodkyně Adély ze Sonderburgu, jakož i vévodkyně Feodory o žalobkyni ostré, čest její ponižující poznámky Zejmena prý uvedla princezna Jindřiška, že Milev ská vede v Berlíně prostopášný život, že se dává vydržovati svými milenci, kteří prý jí zakládají pe- nězi pro vedení zbytečných sporů atd. Žalovaná princezna Jindřiška popřela, že by bývala někdy ja- kés výroky toho znění pronesla. Avšak slečna Mi- levská odvolává se při tom na svědectví celé řady kavalírů, za jichž výslech a obeslání žádá. Prvou svědkyní má býti císařovn německá. Kromě toho mají býti dále předvo- láni a vyslechnuti: vévoda Arnošt Günther ze Šles- viku-Holštýna, choť prince Bedřicha Leopolda, jenž právě vrátil se z bojiště rusko japonského, vévod kyně Adela ze Sonderburgu a nejmladší sestra ně- mecké císařovny vévodkyné Feodora.
Milevská Jin Bedřiška Adéla Feodor Milev Jindřišek Arnošt Günther Bedřich Leopold Adel Berlín Šles
5 article
Před všemi těmito svědky pronesla dle tvrzení žalobkyně princezna Jindřiška, provdaná za tajného radu z Esmarchů, urážlivé výroky o slečně Mi levské. Pokud se týče processu, ve kterém obviněna Milevská princeznou ze zločinu krádeže brillantů. jest výslech veškerých svědků dávno již skončen. Nejzávažnějším svědkem byl vévoda Arnošt Günther, jenž prohlásil před soudem, že perly inkri minovaného náramku, nalezeného u slečny Milevské. nebyly nikdy jinými nahraženy a že tudíž nemůže býti řeči o žádném podvržení pravých perlí. za ne- pravé, jak z toho obviněna byla slečna Milevská Jakkoliv tudíž vyšetřování jest skončeno, nebyl dosud ustanoven den k závěrečnému projednání věci po- třebný, což zajisté jest věcí velmi zvlástní ..
Jindřišek Arnošt Günther Milevská
6 article Různé zprávy
Různé zprávy = Vypuzení jeptišek z Francie jeví po zvláštn stránce nepředvídanou újmu; od chvíle, kdy jeptišky opustily klášterní půdu francouzskou, začala stoupati cena ženských vlasů. Kdykoliv sestry jednotlivých řádů složily slib chudoby, bylý nuceny přinésti za oběť svému povolání přírodní, ozdobu své hlavy Jeden z obchodniků, kteří prodávají ženské vlasy, vy počítává úbytek, jenž se vypuzením jeptišek ve Francii pociťuje, měsíčně na 50 kilogramů, což značí kapitál několika tisíc franků. Zejmena pohřešují se ve Francii jemné druhy ženských vlasů, u Pařížanek nadmířu oblíbených a jimi vyhledávaných. Pokud se týče dovozu ženských vlasů do Francie, stojí na prvním místě Čína se 20.000 kilogramy. Čínské vlasy jsou hrubší kvality, zejmena barva jejich jest na- prosto všední. Chemickými prostředky však dovedou továrníci pařížští přidati i činskému vlasů jemnost změniti jeho barvu. Z Italie dováží se do Francie ročně 6000 kilogramů vlasů, po většině černé barv a prostřední jakosti. Cena obnáší 80 franků za kilo gram. Mimo to dovážejí se do Francie vlasy z Čech Německa, Ruska, nicméně však nejkrásnější a nej jemnější vlas jest francouzský. Zejmena bretoňsko ženy vyznamenávají se bohatým a čarokrásným vla sem, bohužel však, že vlas tento jest poněkud krát kým. Po bílých vlasech jsou nejdražšími vlasy bled a popelavé barvy. Vlasy čítající 20—60 cm. mají cenu 30—170 fr za kilogram; vlasy od 30—100 centimetr 40—180 franků za 1 kg — což řídí se výhradně dle barvy a jakosti tohoto zvláštního zboží. Bílé vlasy. po nichž jest v Paříží poptávka vždy největší, platí se až 1000 franků za kilogram. Dle úřadní statistiky dováží se za dnešních časů do Francie 54.000 kg vlasů a vyváží se 10.000 kg.
Pařížanka Čo Francie Čína Německo Rusko Paříž centimetr kg
7 article
= Rossini a jeho šle. Neobyčejnou vzácnosť čítá mimo jiné pařížská opera za svůj majetek, jejž ulo- žený chová v obrovské knihovně. Jsou to — šle. které náležely Rossinimu, kterých však slavný skla- datel nikdy nenosil. Nadšené 18leté děvče zamilovalo se do tvůrce »Viléma Tella«, když poprvé poslechlo velikolepou operu tuto. Aby mu projevilo své nej- vřelejší sympatie, zhotovilo hedvábné šle růžové barvy, zkrášlilo je vyšitými květy a vyšilo na nich počáteční písmeny svého i skladatelova jména. Pak zaslalo šle skladateli. Patrně však si jej představo- valo slabšího, nežli jím skutečně byl, neboť Rossini jich nemohl používati k nošení spodků. A tak po- držel si je jakožto vzácný dar a milou upomínku na jednu ze svých ctitelek, které dovedl nadehnouti krá- sou melodií, ale kterých vůbec neznal a které také jistě nezvěděly, jak se mu jejich dary zamlouvají. = Herečky a mužské úlohy. Tragédka frankfurt- ského divadla, paní Pavla Nissenová, podala těchto dnů na své ředitelství žalobu o náhradu škody, že byla ze svazku ústavu bezdůvodně propuštěna. Stalo se tak proto, že nechtěla přijati úlohu pážete ve kte- rési repertoirní veselohře. Při projednávání sporu ob- čanským soudem dožádán byl herec dvorního divadla Tietsch o podání dobrého zdání a posudku v příčině právě dolíčené i prohlásil, že nemůže býti od 42leté dámy požadováno, aby sehrála mužskou úlohu, je-li engažována pro obor matek a salonních dam. Jinak byl by tím porušován nejen jemnocit ženy, ale i vkus obecenstva. Přes to zamítl soud žalobu hereččinu uznal, že paní Nissenová byla povinna úlohu muž- skou převzíti a ji sehráti.. Rozsudek vzbudil v za- svěcených kruzích značnou účast.
Rossini Tell Pavel Nissenová Nissenová Tietsch
8 title
Dary a příspěvky.
9 title
Složeno u pokladny „Národních Listů“
10 article Ústřední Matici školské.
Ústřední Matici školské. Dejvice. Občanská beseda zasílá čistý vý- těžek z přednášky p. MUDra. Boh. Kl- sáčka, okr. lékaře v Praze Praha. Při svatbě p. Fr. Náhlíka, geometra, se slč. Blaženou Roubičkovou, dcerou říd. učitele v Knovízi, vybraly družičky Ma- řenka Roubičkova a Anna Náhlíkova Zbiroh. Při večírku, pořádaném u p. Měsíčka na oslavu uloveného jelena dvanácteráka, vybráno místními nimrody Něm Brod. Pan P. Arnošt Veselý, katecheta, zasílá polovici sbírky, provedené »Eline- rátky« při sňatku manželů Kondrysových Zbiroh. Pan JUDr. Ondřej Jedlička, advokát, jako zástupce žalobců pp. Jos. Kepky, starosty ve Vejvanově a spol., zasíla z trestní věci proti žalovaným pp. Hyn- kovi Enžlovi a spol. z Vejvanova, žalo- vanými složený obnos Vimperk. Pan Josef Řezníček věnuje k uctění památky zesnulého p Ant. Kaliny, býv. starosty města Něm. Brodu Jaroslav v Haliči. »Zapadlí vlastenci«. Pardubice. Při svatbě slč. Nezbedovy s panem Lněničkou, c. k. berním adjunktem, vy- bráno Mladá Boleslav. Pan Fr. Bureš, dílovedoucí, zasílá sbírku zaměstnaných u fy. Laurin a Klement, továrna na motorové vozy Bobnice u Nymburka. Při večírku, pořádaném v hostinci p. Ant. Kvízka na rozloučenou s p. inž. Václ. Vaisem, vybráno na pod- nět p. Ant. Slabiny, továrníka Vöcklabruck. Nejmenovaný odvádí pravidelný měsíční příspěvek Tábor. Slč. Anna Nikodýmova, učitelka, za- sílá za první zat. dekret ustanovovací Plzeň. Doplněk k svatováclavskému daru úřadnictva Škodových závodů Praha. Družičky slč. M. Krákorova a J. Ku- biasova odvádějí polovinu sbírky při svatbě p. Ant. Paříka se slč. Krákorovou
Mudra Klement Roubičkův Náhlíkův P Veselá Elin Kondrysová JUDr Jedlička Kepka Řezníček Antonín Kalina Jaroslav Nezbedův Lněnička Bureš Laurin Ing Václ Vais Vöcklabruck Nikodýmův M Krákorův Pařík Krákorův Dejvice Knovíz Ma Zbiroh Německo Brod Vejvanov Vimperk Německo . Brod Halič Pardubice Mladá Boleslav Francie Bobnice Nymburk Tábor Praha Praga Praha
12 title
1210
13 article
Neurazili jsme onoho dne třicet pět mil, ba ani dvacet pět, protože mne nechal spáti. Rozbili jsme časně tábor a pokusili jsme se o nezdařilý rybolov, nad čímž on se rozveselil, slibuje pstruhy zítra, až budeme výše v horách. Ani jednou se již nedotkl, ani se nepřiblížil k onomu předmětu, který mu ležel na mysli, ale mezitím, co jsem psal svůj denník, odešel ke svému koni Montovi a já jsem slyšel chvílemi, jak hovoří s tímto přítelem. Druhého dne jsme zabočili na jih od Conautovy trati mnohým známé a dali jsme se oním krátkým prů- řezem skrze Tetony, jen málo komu známým. Tok, který jsme teď sledovali, nazýval se Čubí říčka a tam byl tak dobrý rybolov, že jsme otáleli; a koně a já alespoň měli jsme radost. Neboť našli svěží pastvu a stín v hojných nyní lesích a vůně hor a výšky hor byly by mně posta- čily, i kdyby se nechtěla ryba namanouti. Tato naše ny- nější dráha byla drahou, po níž se dálo pronásledování před zajetím. Po cestě pozoroval jsem stopy mnoha ko- pyt, deštém spláchnutých, ale nedávných a to byly stopy čety lidl, s nimiž jsem se setkal ve stáji.
Conautův
14 title
XXXII
15 article Stopa pověrčivostí.
Stopa pověrčivostí. koni a položil mu ruku kolem ramen. Jakmile jsem se ho dotekl, byl úplně přemožen. »Znal jsem Steva náramně dobře,« řekl. Tak jsme si opravdu vyměnili místa; neboť časně ráno byl on pevný, kdežto já jsem byl rozrušen a ted jsem se já snažil býti odhodlaným a těšiti jej. Byl jsem tak rozumný, že jsem mlčel, a on mi náhle stiskl ruku, nedívaje se na mne, když to činil. Byl vždy velmi ostýchavý v projevech. I počal hladiti svého pony po krku. »Ty Monte, koníku,« řekl, »ty's myslil, že jsi moudrý, ale jsou mnohé věci, které nepojímáš.« Na to začal nový rozhovor mezi námi. »S tím Krátkým je to trochu žalostné.« »Velmi žalostné,« řekl jsem. »Víte to o něm?« tázal se Virgiňan »Já vím, že v něm není opravdového zla, a dosti vskutku dobrého, a že nemá k tomu hlavu potřebnou, aby byl koňským zlodějem.« »Tak jest. To je věru pravda. Trampas ho zavedl hlouběji, než jeho podstata vydrží. Hle, tam na Východě můžele být prostředním a obstojíte. Ale když se pustít do něčeho zde, v západním kraji, musíte to vykonati dobře. Musíte hráti v karty dobře; musíte krásti dobře; a když si děláte nárok, že jste hbitý se svou puškou, pak musíte býti hbitý, neboť jste vydán veřej- nému pokušení a někdo se neudrží, aby se nepokusil do- kázati, že je hbitější. Musíte dobře rušiti všechny příkazy na Západě a Krátký měl zůstati v Brooklyně, neboť bude nedochůdče po všechny dny svého života. Vy o něm nie nevíte? On mi pověděl o svých poměrech. „Virgiňan.“
Steve Virgiňan Krátká Monte západ