1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 304. ze dne 4. listopadu 1905.
3
article
Princezna a její komorná.
Bývalá komorná vévodkyně Amalie, slečna Mi
levská, podala na princeznu Jindřišku šlesvicko-
holštýnskou novou soukromou žalobu pro urážku na
cti. Jak známo, panuje mezi oběma stranami poměn
velmi napjatý, neboť slečna Milevská vystoupila před
časem již s jednou žalobou na princeznu Jindřišku.
O žalobě té nařízeno bylo jednání před kielským
soudem ke dni 28. září.
Slečna Milevská pociťuje se mimo jiné také býti
uraženou dopisem, jejž princezna zaslala před časem
svému bratru vévodovi Arnoštu Güntherovi. List ne-
vysvětlitelnou dosud náhodou dostal se do proces-
suelních akt v záležitosti nařčení z krádeže, svalo-
vané na slečnu Milevskou. Princezna Jindřiška udala
totiž komornou, že si přisvojila rodinné skvosty vé-
vodkyně Amalie, v čemž právě komorná spatřovala
důvod k prvé žalobě pro urážku na cti.
Ve zmíněném přípise označuje pisatelka Milev
skou jakožto ženštinu velmi nebezpečnou a švin-
dléřku nemálo prohnanou, obviňujíc ji také ze života
lehkého a prostopášného .
Pokusy o smírné vyrovnání afféry zůstaly bez
výsledny, neboť komorná kladla si za podmínku od
volání původní žaloby — kajícné odprošení se strany
princezniny. Po rozbitém vyjednávání požádala ko-
morná za předvolání svědka poručíka Eichhorna, od
něhož prý se princezna o veškerých smýšlených
vlastnostech komorné dověděla.
Amalia
Jindřišek
Milevská
Arnošt Günther
Milev
Eichhorn
kielský soud
4
article
Avšak svědek tento stal se zatím nezvěstným
uplyne ještě drahně času, nežli se úřadním instan-
cím podaří objeviti stopu jeho pobytu. Zdá se, že
komorná nehodlá po dobu tak značnou čekati na re-
habilitaci své cti, neboť má, jak veřejnosti známo
před vdavkami a byla by již sama nesmírně ráda.
kdyby trapná záležitost tato byla v brzku z veřej
nosti odklizena.
Následkem toho podala v nedávných dnech n
princeznu novou žalobu pro urážku na cti av
nejbližší době má se o spisu tom jednati před sou-
dem kielským.
Slečna Milevská tvrdí v nové žalobě, že sez
pramenů naprosto hodnověrných a s pruským dvo-
rem nejúžeji spojených dověděla, že princezna Jin-
dřiška v letech 1903 -5 pronesla v přítomnosti ně
mecké císařovny, princezny Bedřišky, vévodkyně
Adély ze Sonderburgu, jakož i vévodkyně Feodory
o žalobkyni ostré, čest její ponižující poznámky
Zejmena prý uvedla princezna Jindřiška, že Milev
ská vede v Berlíně prostopášný život, že se dává
vydržovati svými milenci, kteří prý jí zakládají pe-
nězi pro vedení zbytečných sporů atd. Žalovaná
princezna Jindřiška popřela, že by bývala někdy ja-
kés výroky toho znění pronesla. Avšak slečna Mi-
levská odvolává se při tom na svědectví celé řady
kavalírů, za jichž výslech a obeslání žádá.
Prvou svědkyní má býti císařovn
německá. Kromě toho mají býti dále předvo-
láni a vyslechnuti: vévoda Arnošt Günther ze Šles-
viku-Holštýna, choť prince Bedřicha Leopolda, jenž
právě vrátil se z bojiště rusko japonského, vévod
kyně Adela ze Sonderburgu a nejmladší sestra ně-
mecké císařovny vévodkyné Feodora.
Milevská
Jin
Bedřiška
Adéla
Feodor
Milev
Jindřišek
Arnošt Günther
Bedřich Leopold
Adel
Berlín
Šles
5
article
Před všemi těmito svědky pronesla dle tvrzení
žalobkyně princezna Jindřiška, provdaná za tajného
radu z Esmarchů, urážlivé výroky o slečně Mi
levské.
Pokud se týče processu, ve kterém obviněna
Milevská princeznou ze zločinu krádeže brillantů.
jest výslech veškerých svědků dávno již skončen.
Nejzávažnějším svědkem byl vévoda Arnošt
Günther, jenž prohlásil před soudem, že perly inkri
minovaného náramku, nalezeného u slečny Milevské.
nebyly nikdy jinými nahraženy a že tudíž nemůže
býti řeči o žádném podvržení pravých perlí. za ne-
pravé, jak z toho obviněna byla slečna Milevská
Jakkoliv tudíž vyšetřování jest skončeno, nebyl dosud
ustanoven den k závěrečnému projednání věci po-
třebný, což zajisté jest věcí velmi zvlástní ..
Jindřišek
Arnošt Günther
Milevská
6
article
Různé zprávy
Různé zprávy
= Vypuzení jeptišek z Francie jeví po zvláštn
stránce nepředvídanou újmu; od chvíle, kdy jeptišky
opustily klášterní půdu francouzskou, začala stoupati
cena ženských vlasů. Kdykoliv sestry jednotlivých
řádů složily slib chudoby, bylý nuceny přinésti za
oběť svému povolání přírodní, ozdobu své hlavy
Jeden z obchodniků, kteří prodávají ženské vlasy, vy
počítává úbytek, jenž se vypuzením jeptišek ve
Francii pociťuje, měsíčně na 50 kilogramů, což značí
kapitál několika tisíc franků. Zejmena pohřešují se ve
Francii jemné druhy ženských vlasů, u Pařížanek
nadmířu oblíbených a jimi vyhledávaných. Pokud se
týče dovozu ženských vlasů do Francie, stojí na
prvním místě Čína se 20.000 kilogramy. Čínské vlasy
jsou hrubší kvality, zejmena barva jejich jest na-
prosto všední. Chemickými prostředky však dovedou
továrníci pařížští přidati i činskému vlasů jemnost
změniti jeho barvu. Z Italie dováží se do Francie
ročně 6000 kilogramů vlasů, po většině černé barv
a prostřední jakosti. Cena obnáší 80 franků za kilo
gram. Mimo to dovážejí se do Francie vlasy z Čech
Německa, Ruska, nicméně však nejkrásnější a nej
jemnější vlas jest francouzský. Zejmena bretoňsko
ženy vyznamenávají se bohatým a čarokrásným vla
sem, bohužel však, že vlas tento jest poněkud krát
kým. Po bílých vlasech jsou nejdražšími vlasy bled
a popelavé barvy. Vlasy čítající 20—60 cm. mají cenu
30—170 fr za kilogram; vlasy od 30—100 centimetr
40—180 franků za 1 kg — což řídí se výhradně dle
barvy a jakosti tohoto zvláštního zboží. Bílé vlasy.
po nichž jest v Paříží poptávka vždy největší, platí
se až 1000 franků za kilogram. Dle úřadní statistiky
dováží se za dnešních časů do Francie 54.000 kg
vlasů a vyváží se 10.000 kg.
Pařížanka
Čo
Francie
Čína
Německo
Rusko
Paříž
centimetr
kg
7
article
= Rossini a jeho šle. Neobyčejnou vzácnosť čítá
mimo jiné pařížská opera za svůj majetek, jejž ulo-
žený chová v obrovské knihovně. Jsou to — šle.
které náležely Rossinimu, kterých však slavný skla-
datel nikdy nenosil. Nadšené 18leté děvče zamilovalo
se do tvůrce »Viléma Tella«, když poprvé poslechlo
velikolepou operu tuto. Aby mu projevilo své nej-
vřelejší sympatie, zhotovilo hedvábné šle růžové
barvy, zkrášlilo je vyšitými květy a vyšilo na nich
počáteční písmeny svého i skladatelova jména. Pak
zaslalo šle skladateli. Patrně však si jej představo-
valo slabšího, nežli jím skutečně byl, neboť Rossini
jich nemohl používati k nošení spodků. A tak po-
držel si je jakožto vzácný dar a milou upomínku na
jednu ze svých ctitelek, které dovedl nadehnouti krá-
sou melodií, ale kterých vůbec neznal a které také
jistě nezvěděly, jak se mu jejich dary zamlouvají.
= Herečky a mužské úlohy. Tragédka frankfurt-
ského divadla, paní Pavla Nissenová, podala těchto
dnů na své ředitelství žalobu o náhradu škody, že
byla ze svazku ústavu bezdůvodně propuštěna. Stalo
se tak proto, že nechtěla přijati úlohu pážete ve kte-
rési repertoirní veselohře. Při projednávání sporu ob-
čanským soudem dožádán byl herec dvorního divadla
Tietsch o podání dobrého zdání a posudku v příčině
právě dolíčené i prohlásil, že nemůže býti od 42leté
dámy požadováno, aby sehrála mužskou úlohu, je-li
engažována pro obor matek a salonních dam. Jinak
byl by tím porušován nejen jemnocit ženy, ale i vkus
obecenstva. Přes to zamítl soud žalobu hereččinu
uznal, že paní Nissenová byla povinna úlohu muž-
skou převzíti a ji sehráti.. Rozsudek vzbudil v za-
svěcených kruzích značnou účast.
Rossini
Tell
Pavel Nissenová
Nissenová
Tietsch
8
title
Dary a příspěvky.
9
title
Složeno u pokladny „Národních Listů“
10
article
Ústřední Matici školské.
Ústřední Matici školské.
Dejvice. Občanská beseda zasílá čistý vý-
těžek z přednášky p. MUDra. Boh. Kl-
sáčka, okr. lékaře v Praze
Praha. Při svatbě p. Fr. Náhlíka, geometra,
se slč. Blaženou Roubičkovou, dcerou říd.
učitele v Knovízi, vybraly družičky Ma-
řenka Roubičkova a Anna Náhlíkova
Zbiroh. Při večírku, pořádaném u p. Měsíčka
na oslavu uloveného jelena dvanácteráka,
vybráno místními nimrody
Něm Brod. Pan P. Arnošt Veselý, katecheta,
zasílá polovici sbírky, provedené »Eline-
rátky« při sňatku manželů Kondrysových
Zbiroh. Pan JUDr. Ondřej Jedlička, advokát,
jako zástupce žalobců pp. Jos. Kepky,
starosty ve Vejvanově a spol., zasíla
z trestní věci proti žalovaným pp. Hyn-
kovi Enžlovi a spol. z Vejvanova, žalo-
vanými složený obnos
Vimperk. Pan Josef Řezníček věnuje k uctění
památky zesnulého p Ant. Kaliny, býv.
starosty města Něm. Brodu
Jaroslav v Haliči. »Zapadlí vlastenci«.
Pardubice. Při svatbě slč. Nezbedovy s panem
Lněničkou, c. k. berním adjunktem, vy-
bráno
Mladá Boleslav. Pan Fr. Bureš, dílovedoucí,
zasílá sbírku zaměstnaných u fy. Laurin
a Klement, továrna na motorové vozy
Bobnice u Nymburka. Při večírku, pořádaném
v hostinci p. Ant. Kvízka na rozloučenou
s p. inž. Václ. Vaisem, vybráno na pod-
nět p. Ant. Slabiny, továrníka
Vöcklabruck. Nejmenovaný odvádí pravidelný
měsíční příspěvek
Tábor. Slč. Anna Nikodýmova, učitelka, za-
sílá za první zat. dekret ustanovovací
Plzeň. Doplněk k svatováclavskému daru
úřadnictva Škodových závodů
Praha. Družičky slč. M. Krákorova a J. Ku-
biasova odvádějí polovinu sbírky při
svatbě p. Ant. Paříka se slč. Krákorovou
Mudra
Klement
Roubičkův
Náhlíkův
P Veselá
Elin
Kondrysová
JUDr
Jedlička
Kepka
Řezníček
Antonín
Kalina
Jaroslav
Nezbedův
Lněnička
Bureš
Laurin
Ing
Václ
Vais
Vöcklabruck
Nikodýmův
M Krákorův
Pařík
Krákorův
Dejvice
Knovíz
Ma
Zbiroh
Německo Brod
Vejvanov
Vimperk
Německo . Brod
Halič
Pardubice
Mladá Boleslav
Francie
Bobnice
Nymburk
Tábor
Praha
Praga Praha
13
article
Neurazili jsme onoho dne třicet pět mil, ba ani
dvacet pět, protože mne nechal spáti. Rozbili jsme časně
tábor a pokusili jsme se o nezdařilý rybolov, nad čímž
on se rozveselil, slibuje pstruhy zítra, až budeme výše
v horách. Ani jednou se již nedotkl, ani se nepřiblížil
k onomu předmětu, který mu ležel na mysli, ale mezitím,
co jsem psal svůj denník, odešel ke svému koni Montovi
a já jsem slyšel chvílemi, jak hovoří s tímto přítelem.
Druhého dne jsme zabočili na jih od Conautovy
trati mnohým známé a dali jsme se oním krátkým prů-
řezem skrze Tetony, jen málo komu známým. Tok, který
jsme teď sledovali, nazýval se Čubí říčka a tam byl tak
dobrý rybolov, že jsme otáleli; a koně a já alespoň měli
jsme radost. Neboť našli svěží pastvu a stín v hojných
nyní lesích a vůně hor a výšky hor byly by mně posta-
čily, i kdyby se nechtěla ryba namanouti. Tato naše ny-
nější dráha byla drahou, po níž se dálo pronásledování
před zajetím. Po cestě pozoroval jsem stopy mnoha ko-
pyt, deštém spláchnutých, ale nedávných a to byly stopy
čety lidl, s nimiž jsem se setkal ve stáji.
Conautův
15
article
Stopa pověrčivostí.
Stopa pověrčivostí.
koni a položil mu ruku kolem ramen. Jakmile jsem se ho
dotekl, byl úplně přemožen. »Znal jsem Steva náramně
dobře,« řekl.
Tak jsme si opravdu vyměnili místa; neboť časně
ráno byl on pevný, kdežto já jsem byl rozrušen a ted
jsem se já snažil býti odhodlaným a těšiti jej.
Byl jsem tak rozumný, že jsem mlčel, a on mi
náhle stiskl ruku, nedívaje se na mne, když to činil. Byl
vždy velmi ostýchavý v projevech. I počal hladiti svého
pony po krku. »Ty Monte, koníku,« řekl, »ty's myslil, že
jsi moudrý, ale jsou mnohé věci, které nepojímáš.« Na
to začal nový rozhovor mezi námi.
»S tím Krátkým je to trochu žalostné.«
»Velmi žalostné,« řekl jsem.
»Víte to o něm?« tázal se Virgiňan
»Já vím, že v něm není opravdového zla, a dosti
vskutku dobrého, a že nemá k tomu hlavu potřebnou, aby
byl koňským zlodějem.«
»Tak jest. To je věru pravda. Trampas ho zavedl
hlouběji, než jeho podstata vydrží. Hle, tam na Východě
můžele být prostředním a obstojíte. Ale když se pustít
do něčeho zde, v západním kraji, musíte to vykonati
dobře. Musíte hráti v karty dobře; musíte krásti
dobře; a když si děláte nárok, že jste hbitý se svou
puškou, pak musíte býti hbitý, neboť jste vydán veřej-
nému pokušení a někdo se neudrží, aby se nepokusil do-
kázati, že je hbitější. Musíte dobře rušiti všechny
příkazy na Západě a Krátký měl zůstati v Brooklyně,
neboť bude nedochůdče po všechny dny svého života. Vy
o něm nie nevíte? On mi pověděl o svých poměrech.
„Virgiňan.“
Steve
Virgiňan
Krátká
Monte
západ