1
masthead
15 července 1904.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
5
article
přínady onemocnění tylem střevním kolem domu čp
298 na blízku bývalé „Bezovky“. I u onemocnělých
osob, které bydlí dále, bylo zjištěno, že prodlévaly
v tomlo obvodu domu čp. 298, kde epidemie vznikla
vodou ze studně. Mnozí onemocněli se přiznali, že
z oné studně vodu píli. Před pěti léty byla studna
uzavřena, poněvadž její voda zavdala příčinu k epi-
demii tyfu a epidemie nastala znovu, když bez vě-
demí úřadu studna byla otevřena. Polovice one-
mocnělých jsou malé dítky. Nyní byla studna uza-
vřena a městská rada žižkovská požádána, aby pe-
čovala o opatření pitné vody pro obyvatele domů
v sousedství „Bezovky“
— Pozor na pronajímatele hytu! Na průčelích
domů a na domovních dveřích objevují se nyní houf-
něji labulky s označením: „Zde jest pokoj pro svo-
bodné pány k pronajmutí.“ Této příležitosti používě
neznámý dosud podvodník, který rafinovaným způ-
sobem dovede přesvědčit bytně o tom, že je poclivcem
Bezovka
6
article
Byt najme, uvelebí se v něm pohodlně a při nejbližší
vhodné příležitosti upláchne a vežme s sebou mnohé
cenně věci na památku. Toto působení zahájil pod-
vodník v posledních dnech zejmena na Král. Vinohra-
dech. Tak přišel do příbytku vdovy Marie K. před-
stavil se jako strojní mechanik Jan Bartl z Daňkovky
a najímal byt. Vdova nemohla ho přijati do podnájmu,
ale šla se zeplat do sousedství, jestli tam nemají
pekoj prázdný. „Bartl“ zůstal v bytě, sebral zlaté
smaragdové náušnice, dva zlaté damské prstenya
Česet korun na hotovosti a beze stopy zmizel. —
Včera přišel podvodník do bytu vdovy Marie V.a
zase najímal pokoj. Vdova pokoj neměla a když ne-
chtěla, jako ta první, k sousedce se zeplat, podvodník
prosil ji, aby mu přinesla pivo, že prý je velice ze-
mdlený. Vdova odskočila pro pivo a než se vrálila,
uprchl zemdlený a odnesl jí zlalé hodinky a dva
zlalé prsteny. Pachatel jest prostřední postavy, má
černé vlasy, šedivé oči, dlouhý rezavý knír a pihovatý
obličej-
— Lapení zloději. V Klecanech vloudili se dn
12. t. m. o 10. hod. dopolední do bytu p. Novotného
tř zloději, byli však domácími lidmi vyplašeni. Dva
utekli, ale jeden byl v tak zv. průhoně chycen a čet-
nictvu dodán. Při prohlídce nalezena u něho uzmutá
kdesi spořitelní knížka. Druhé dva stíhá četnictvo.
Král
Bartl
Marie
Novotný
Klecany
Daňkovka
7
article
— Otec surovec. Před několika dny uveřejnili jsme
zprávu o tom, že železniční dělník Pfan velmi ne-
milosrdně zbil svou ženu, již přerazil několik žeber
a způsobil jí otřesení mozku. Nebohá žena po tříden-
ních bolestech zemřela. Včera pak zemřelo rok star
dítko manželů Planových, Anna. Z nahzení lékař
byla mrivola převezena do pathologického ústavu.
Případ ten vzbuzuje v sousedství domu č. 867 v Žiž-
kově nemalé vzrušení.
— Vykopané lidské kosti. Při provádění prací
kanalisačních byly včera v Martinské ulici ve hloubce
t metrů nalezeny lidské kosti, jež po lékařském
ohledání byly odneseny na hřbitov olšanský
— Sebevražda defrandanta. Učetní šternberské
spořitelny Antonín Rus, který zpronevěřil 80.000 K
a prchl, vytažen byl u Prešpurku z Dunaje mrtev.
— Sebevražedný pokus šileného katechety. Na
vyšší divčí škole v Chebu působící 32letý katecheta
P. Robert Herrmuth stižen byl v poslední době
vážnou chorobou mozkovou, pročež odebral se k
léčení do Prahy a bydlel u svého otce v Le-
tenské ulici, čís. 606 na Malé straně. Již se
zdálo, že choroba jeho značně se polepšila,
když včera v návalu nepříčetném provedl zoufalý
čin. Až do 10. hodiny večerní seděl se svým přítelem
a otcem u jednoho stolu, načež se odebral na lůžko.
Planový
Anna
Antonín Rus
P Herrmuth
Žiž
Prešpurk
Dunaj
Praha
vysoký divčí škola v Cheb
8
article
Sotva že chtěl se pak jeho přitel s otcem rozloučiti,
ozval se ze sousedního pokoje podivný šramot. Když
do něho otec vstoupil, nenalezl v něm více svého syna.
Týž poodhrnul záclonu a s okna v prvém patře se-
skočil na dlažbu a utrpěl značné poranění na hlavě
a na koleně. Když mu lékař p. dr. Ullrich poskyti
prvé pomoci, odvezl zraněného katechetu p. dr.
Kotáb z ochranné stanice do ústavu pro choro-
myslné.
— Sebevražda důstojníka. V Jihlavě zastřetilse
dne 13. t. m. večer ve svém bytě ranou z vojenské
ručnice nadporučík K. Novotný. K zoufalství do-
hnal prý jej nezhojitelný neduh.
— Oheň ve skladišti rukavic. Včera v noci pře
11 hodinou z nezjištěné dosud příčiny vypuk! oheň
v rukavičkářském skladišti pana Hynka Weissa v domě
č. 1006 v Eliáčině třídě. Automatem povolaní hasiči
dostavili se ze slaroměstské strážnice s ředílelem
panem Vejdělkem a z Karlína a oheň za půl hodiny
uhasili. Škoda jest dosti značná.
— Oheň. Dne 12. července o 1/411. hod. večerní
vypukl ve Zdibech oheň, který ztrávil stodolu a dva
stohy pana Stejskala. Z dobrovolných hasičů dostavili
se nejprve hasiči místní, pak z Veltěže a Klecan, dále
pak z Pakoměřic, 3řežan, Kobylis. Obětavosti jejic
dlužno děkovati, že se oheň dále nerozšířil. Obecně
soudí se, že byl oheň založen.
doktor
Ullrich
Kotáb
K Novotná
Hynk Weissa
Vejdělek
Stejskal
Jihlava
Karlín
Zdiby
Veltěž
Klecany
Pakoměřice
Kobylisy
9
article
— Z Kleoan. (Volba do obecního zastu
pitelstva.) V Klecanech, v bývalém působišti spi-
sovatele Václava Beneše-Třebízského, konala se dne
9. t. m. volba do obecního výboru. Nesjednocenosti
občanů a nelečností voličů — mnozí se vůbec k volbě
nedostavili — ztratila strana vedoucí úplně III. sbor.
klerý beze všech obtíží straně sociálně demokratické
takřka do klína spadl. Strana tato, ač mnohem slabší.
dostavila se k volbě téměř do jednoho muže. II. a
I. sbor byly uhájeny. Nedosti na tom, že strana so-
ciálně demokratická dobyla III. sboru, ona chce ještě
docíliti, aby z jejího středu zvolen byl starosta. Dou-
fejme, že se tak nestane a že všecky hlasy II. a I. sboru
budou soustředěny na osobu zasloužilou-
— Z Bystřice pod Hostýnem (Morava) Čím déle
prodléváme zde, tím více roste vědomí, že tak málo
až dosud návštěvníků z našeho království uchyluje
se v tento přerozkošný koutek Moravy. A přece tu-
řista, hledající zálibu v romantické krajině, chorý.
historik i přítel národopisných studií v mnohoná-
sobné míře byl by upoután na útulné, neveliké město
zdejší. Turista proto již, že zde, kde končí pláně
Beneš
Klecany
Bystřice pod Hostýn
Morava
obecní výbor
10
article
Hané a počínají se zvedati výše již strmé výběžký
Bezkyd, najde zde hluboké lesy a romantické srázy
a pohledy divukrásné. Výhodné spojení železniční
umožňuje mu pak spojení nejen se zámožnými městy
Hané, od Kroměříže až po Olomoue, nýbrž také ne-
hledě na Hostýn, z něhož lze shlédnouti třetinu Mo-
ravy a jenž přímo nad městem se zvedá, v době kratš
jednoho dne výlety na Radhošť i jiné partie Bezkyd.
ano i na Váh, na Těšínsko a Krakov. Historik proto,
že v době necelé hodiny dostupný jest odtud Hostýn,
obelkaný vzpomínkami na zápas a Tatary a zají-
mavý i valy, pocházejícími z doby ještě starší. Přítel
národopisných studií proto pak, že zde stýkají se tři
kmeny moravské: hanácký, valašský a slovácký.
Tatar
Haná
Kroměříž
Hostýn
Váh
Těšínsko
Krakov
11
article
Během jednoho dne lze navštiviti odtud vesnice všech
lchto tří kmenů a čerpati tak materiál nejzajíma-
vější pro sludia národopisná a dialektická. Chorý pak
konečně proto, že zdejší poměrně vysoká poloha (půl
čivrta sta metrů), nepatrné rozdíly mezi denní
noční teplotou, hluboké lesy na míle se táhnoucí,
půda rychle vysýchající a nevelký počet letních
stižek znamenitě účinkují na všeliké katary a chudo-
krevnost, jež vlívem silného vonného vzduchu vůči-
hledě tu mizívají Nehledě i k obvyklým prostředk ům
lázeňským, zvláště k lázním jehličnatým a k léčb
žincicí, nad něž ale my osobně ještě klademe nevy
rornatelné mléko, o jakémž pražské mlékařsky ne-
mají zdání a ovčí sýr; obec zdejší sama dočasným
najímáním dobytka pěstuje salašnictví v racionální
formě. Útulku dost pohostinného cizím hostům po-
skytaje hotel obecní, nyní v nájmu p. Rejmišové.
niitený ve velkých rozměrech a s komfortem větších
nhat. nemluvě ani o dobré kuchyni a vedle toho
hda bytů soukromých, nábytkem opatřených, o 1
2 pokojích i s kuchyněmi při nájmu jen 18—30 zl.
měslčně. Čoský lékař p. dr. Skacelik, snaživý a uvě
domšlý muž, poskytuje — vedle dvou lékařů něme-
tkích! — pacientům péče nejbedlivější. Nádraží
vzdileno jest od města sotva 3 minuty, krásný park
panský i městský (jehličnatý) při samém městě, lé-
káma, pošta i telegraf v městě samém. Této chvíle
prodlévá zde na léčení dlouhé vleklé choroby své
spisovatel i kritik pan Šalda; příští dny očekáváme
i příjezd spisovatele prof. Táborského a mistra
Schwaigra. Kéž by však i více ještě hostí zavítalo
sem rok jak rok z království, aby sílilo zdejší lid
chudý v boji jeho s materiální převáhou německou
doktor
Skacelik
Šalda
profesor
Táborský
Schwaigr
12
article
— Oslava vílězství nad Husily v Mostě. V srpnu
každoročně pořádána jest v Mostě již od 15. stolet
veliká slavnost proličeská na památku vítězství mo-
steckých měšťanů nad Husíty. Jest pravým svátkem
města Mostu, a listy tamější snaží se co možná
snejvybranějšími a nejlichotivějšími zdvořilostmi-
proápíkovati své články, jimiž zvou k hojné účast
na télo slavnosti, jež má za účel sesiliti tamější ně
mectví, aby tak »ryzí německé« město Most zůstalo
i na dále pevnou hradbou němectví, pokroku a »věr
nosti k císaři a říši« . . . . A také každoročně na-
plní se Most tisíci lidu, každoročně slavným průvo-
dem za účastenství církve, státních úřadů a městsko
representace velebí se hudbou, zpěvy, střelbou, po-
chodněmi, bengálem i nadšenými řečmi německá
statečnost, která porazila zde tolik obávané vojsko
husitské. Však ze Štorchova článku v posledním
červencovém čísle Topičovy »Nové české revue« jsme
poznali, že oslava tato nemá skutečného podkladu
historického v té míře, v jaké jest uváděn historiky
německými. Husité vlastně u Mostu vůbec nebyl
poraženi, a příčinou jejich neúspěchu nebyla z brar
německá, ale vlastní rozklad, pokleslost mravní.A
tím jest slavnost mostecká i pro Čechy poučná.
Kromě tohoto pěkného článku přináší poslední sešit
této revne pokyn »K organisaci české žurnalistiky«
z péra G. Žaluda; Lístek k dvacátému výročí smrt
vlasteneckého kněze a historiekého spisovatele Václ.
Štorchův
Topičův
G Žalud
Václ
Most
Čechy
Husit
tisíc lid
13
article
Beneše Třebízského, kteroužto vzpomínku vřelýmí
slovy podává K. V. Rais; dra. Tobolky další listy
z korrespondence dra. Sob. Pinkasa; od dra. —Y—
»Proti lékařským insertům«; doc. dra. J. Hanuše
životop. studii »Jan Pravoslav Koubek«; dra. Th. Ži-
vanského pozoruhodnou studli »K hospodářskému
vývoji Čechů a Němců v Čechách«, jež jest odpovědí
německému univ. professoru Rauchbergrovi, který
v »Deutsche Arbeit« znovu nás napadl; K. D. Mráze
v »Uměních grafických«; cestopisnou stať o Tibetu
dra. St. Nikolaua »Japonský cestovatel ve Lhasse«.
Číslo zakončeno »Směsí«: »Památce Dvořákově« —
a »Umělecké výstavy na českém venkově«. Z obsahu
i tohoto čísla jest patrná snaha redakce i vydavatel-
stva podati čtenářslvu »Nové české revue« co nejvíce
a tak v každém ohledu dostáti vytčenému svému
programu I zasluhuje svěží tato revne, aby našl
v kruzích naší přečetné intelligence četně odběratel
a mohla program svůj ještě rozšířit. Čtvrtletně stoji
K 3.— i se zásilkou.
Beneš Třebízský
K V Rais
doktor
J životop
Jan
Pravoslav
Koubek
Čecho
Němec
Rauchbergr
Mráz
Dvořákův
Čechy
St . Nikolau
Deutsche Arbeit
14
article
— Ochotnický kroužek studentů, členů býv. diva-
delního odboru Všestudeniské slavnosti, povzbuzen
úspěchy, jichž docíleno bylo v Národním divadle
v Praze a v Novém městském divadle v Plzni skvě-
lým představením Tylova dramalu »Jan Hus«, nastu
doval s osvědčenými silami celovečerní původní
drama a několik výtečných a cenných aklovek, při
čemž opět s nevšední ochotou byl radou nápomocen
režisér Nár. divadla v Praze, mistr Josef Šmnaha
Ježto projevila již některá města v Čechách přání.
aby studentský tento kroužek uspořádal v jejich di-
vadelních místnostech o těchto prázdninách před-
stavení, naskylá se uměnímilovnému obyvatelstvu
oněch měst vzácná příležitost seznati dle obecného
úsudku pražské i plzeňské kritiky výtečně sehranou
a téměř umělecky sdisciplinovanou studentskou dru
žinu ocholnickou, jakož i ryzí umění mistra Josefa
Šmahy, jenž se zvláštní ocholou přislíbil vystoupiti
v jedně ze svých nejznamenitějších úloh. — Dolazy
zodpoví JUC. Ant. Fenci v Praze II. na Václavském
nám. čís. 51.
Tylův
Hus
Šmnah
Šmaha
Plzeň
Čechy
Praha
Václavský já
národní divadlo v Praga
národní . divadlo v Praga
15
article
— Výstava grafického umění olevřena je denně
od 9. hodiny ranní do 7. bod. večerní za vstupné
1 K. Studentské, spolkové a dělnické listky na prů-
kaz legitimace 60 hal. Z vystavených děl zakoupeno
bylo dosud: 33 liografii Riviěrových, 4 Truchetovy
1 Hanicottova; 13 původních leptů Ropsových a3
Liebermannovy a dva dřevoryty Ostroumové; celkem
56 praci. V neděli dne 24. t. m. o 7. hodině večerní
bude výstava uzavřena.
— „Fo desíti létech“, vzpomínky z pohnutýel
dob procesu „Omladiny“, jest název spisu, který
počne vycházeti v Lounech a jehož 1. sešit vyjdo
v nejbližších dnech. Jednotlivý sešit stojí 24 hal
Předplatné na celý spis 2 K. Prodávati se bude také
ve všech pražských i venkovských knihkupectvích
Adresa: Vydavatelstvo spisu „Po desíti létech“ v Lou-
nech.
— Loutkové divadlo. V národním loutkovémdi
vadle „Klubu vlasteneckých přátel dra. Paříka a Tře
benicka“ v zahradním sále měšťanského pivovare
na Král. Vinohradech hraje se dnes o 6. hod. „Bla-
ničtí rytíři
— Z lanové dráhy na Petřín. Vozy lanové dráhy
jezdí dnes za příčinou vojenského koncertu v restaurae
na Nebozizku až do 11 hodin večer
— »U Holubů« na Smíchově. Dnes vojenský
koncert kapely c. k. pěš. pluku č. 102. Začátek oz
hod. Vstup volný.
Riviěrový
Truchetův
Ropsův
Fo
Pařík
Král
Louny
Petřín
Smíchov
loutkový divadlo
Hanicottův
16
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Santos Dumont, vrátiv se ze St. Louisu (Spo
jené obce) do Paříže, prohlásil, že si zoufá a sříká
se další o zápasu, protože jeho balon, jejž převezou
ty dni do Paříže, byl noži velice rozbodán.
= Požár v kapilulní budově vídeňské. Z Vídně
14. července. (C.-B) V kapitulní budově na
Štěpánském náměstí vypukl dnes dopoledne požár.
který zničil strechu budovy. Ježto bylo ne-
bezpečí, že oheň zachvátí celou budovu, byli ná-
jemníci čtvrtého poschodí, nejvíce ohro-
ženého, vystěhováni. O polednách podařilo se
oheň lokalisovati. Okolí budovy nebylo nikterak ohro-
ženo. Dle zpráv některých listů byli 3 hasič
lehce zraněni. — Z Vídně se dále sděluje
Oheň zpozorován byl krátce po 10. hodině dopolední
čalounickým pomocníkem, vkročivším na půdu, na
které již musilo delší dobu hořeti. Krátce na to vy-
razily ze střechy plamenné sloupy téměř do výše ště-
pánské věže, které bylo viděti z četných čtvrtí města
K požáru sbíhalo se proto četné obecenstvo se všech
stran, jež hromadilo se na Štěpánském nám. i v sou
sedních ulicích a přerušilo veškeru komunikaci. Ha-
siči, přichválavší ze všech okresů, jen stěží se jim
prodrali. Nežli hasiči přikročili k hasení, byla střecha
v rozměru několika set čtverečních metrů plameny ji
zničena. Spoustami vody, vrhaně na hořící střechu
ohroženy byly stropy a schodiště budovy. Hasičům
nepodarilo se ze střechy nic zachrániti. Plameny za-
sahovaly po ní ustavičně dále, až ji celou zachvátily
a také úplně zničily. Po nějakou dobu ohrožena byla
i Štčpánská věž. Střecha měla rozměru 600 čtverečních
metrů.
Santos Dumont
Požár
St . Louis
Paříž
Vídeň
štěpánský náměstí
štěpánský já
17
article
= Srážka vlaků. Z Chicaga se telegrafuje:
Glenwoodu vrazil vlak dráhy »Chicago and Eastern
Illinois«, kterým jeli členové náboženské obce z vý
ročního výletu do momenského parku, na vla
nákladní. Zabito bylo 18 a těžce zraněn
68 výletníků.
Černé neštovice v Berlíně. Z Berlína se
sděluje: Mezi osobami, onemocněvšími nešťovicemi
zjištěny dnes dva případy černých neštovie
Chicago
Berlín
Chicago and Eastern Illinois
18
article
Z literatury.
Z literatury.
Překlady Calderona.*)
22 — V r. 1868 vyšly překladem K. Císaře
dvě nábožné hry Calderonovy: „Velké divadlo
světa“ a „Srdce náleží Mariř“. V roce 1870
1871 vytiskl J. J Stankovský v Divadelní bi-
bliotéce Pospíšilově a ve Výboru spisů dramati-
ckých jiné dvě hry: „Život pouhý sen“ a „Léka
své cti“. Z nové doby Jana Červenky překlad
„Soudce zalamejského“ a prof. J. Krále zname-
nitý překlad „Divotvorného kouzelníka“ doplňuji
chudou řadu českých překladů jednoho z největ-
ších španělských básníků. Je pochopitelno ještě.
neudrží-li se z práce staršího dramatika, by
světové pověsti, na našem jevišti více než ně-
kolik účinnějších her — retrospektivě v drama-
tickém umění daří se dnes bídně — ale nepo-
chopitelno jest, že pro překlad, pro souborný
překlad velkého cizího básníka jeví se v naš
literatuře malé porozumění. Když počal Jaroslav
Vrchlický v roce 1899 pomocí České Akademie
vydávati první serii výboru dramat Calderono-
vých, bylo nakladateli přes značnou láci jedno-
tlivých svazků těžko sehnati dostatečný poče
Calderon
K Císař
Calderonův
Stankovský
Pospíšilův
Červenka
profesor
Vrchlický
Velká divadlo svět
Český akademie
Calderonovýchod
19
article
odběratelů, a nyní při serii druhé, jež dospívá
do polovice, laboruje s týmiž nesnázemi.
Je to úkaz nemilý v naší literatuře, jak dobre
překlady velkých cizích autorů starších perio
málo nalézají mezi čtenářstvem ohlasu. Každá
literatura má povinnost, opatřiti ve svém do-
mácím jazyce svým čtenářům vrcholy světové
literatury v přístupné formě; avšak rovněž tak
čtenářstvo je povinno samo sobě účinně podpo-
rovati tuto snahu a nepokládati jakoby za samo-
zřejmé, že se, když už není zbytí, informuje
o cizích dílech z některé populární knihovny
německé. Tento zlozvyk, spoléhati na to že
světová literatura je nám v německých překla-
dech otevřena, tak je u nás zakořeněn, že spí
jde leckdy na odbyt chatrný překlad německý
než dobrý český. A přece je naprosto nutno, aby
světová díla byla česky promýšlena a česky stu-
dována, aby právě tím, že v českém jazyce vy-
cházejí, učinkovala i na širší vrstvy, budila
v nich chuť k literatuře ne jako k pamlsku.
k narkotiku, dráždidlu neb modnímu zboží, ale
jako k velikému všelidskému umění, jež je spo-
lečnou řečí ušlechtilých duší všech dob a všech
národů.
20
article
Nesmíme zapomínati ovšem, že je to úko
obtížný a nevděčný, tyto překlady děl světového
jména, tisíckráte citované, dávno vžité a známé.
kde každý řádek bývá zároveň citátem. Tím zá-
služnější je Vrchlického Výbor. Řada čtrnácti jeho
překladů čte se příjemně, má rozkošná místa
znamená namáhavou a neobyčejně záslužnou
práci několika let. Bylo nutno, aby básník-překla
datel, učinil výbor z toho pralesa, s nímž mnoz
pcesii Calderonovu srovnávají; výbor pestrý
dobře vybíraný, jímž charakterisovány jsou nej
rozmanitější způsoby Calderonovy práce a záro
veň zastoupena jeho nejúčinnější, a nejznámějš
díla. Český čtenář najde v tomto souboru veselo
hru „Dáma skřítek“ vedle řady autos sacramen-
tales, jako je na př. úchvatný „Kvas Baltazarův“
a vedle dramat 1 z jeviště známých, jako je
„Lékař své cti“. Ale i dramatické básně („Dcer
vzduchu“), dramata vůbec neznámá u nás („Dva
milenci nebes“), hry mythologické („Socha Pro-
metheova“), krátce řadu pečlivě vybíranou, která
ovšem vzhledem k úžasnému množství Caldero-
nových prací přes omezený výběr ještě značně
vzroste — najde-li u čtenářstva lepší poroz
umění. Jo vskutku ku podivu, proč toho poroz-
umění pro velkou literaturu světovou je tak těžko
u nás dosíci. Ale zdá se mi, že na tom nen
vinno samo obecenstvo tolik, jako naše vycho-
vání. Literatura na gymnasiích a reálkách jet
poslední, k čemu se žák filologií umořený pro-
bere a taková „Malá Slovesnost“ je sice dobrou
Vrchlický
Calderonův
Baltazarův
Caldera
21
article
pomůckou k poučení o různých formách básni-
ctví, ale nikterak nepovzbuzuje k chápání a za-
libení ve velkých dílech a myšlénkách světové
literatury. Více čtení těehto autorů, větší obo
hacení knihoven žákovských díly světové litera
tury — a naše intelligence by pak věnovala as
více pozornosti oněm překladům světové litera
tury jež míti máme a musíme, nechceme-li slout
cizopasníky překladové literatury cizí. Vrchli
ckého Calderonův Výbor hodí se velmi dobře
našim středním školám a právě tím souborem
velkých prací jednoho básníka má svůj velký li-
terární význam, nehledě k tomu, že plynný jeho
překlad vzbudí pro autora u mladých čtenářů
zasloužený zájem. Nalezl-li vzorný a právem ob
divovaný překlad Dantcovy „Božské komedie“
porozumění v našem čtenářstvu do té míry, že
dospěl k několikerým vydáním, nepochybuji, že
výbor z Calderona zaujme jistě tolik, aby mohl
býti rozšířen na vše pozoruhodnější a opatřen n
konec studií o velkém básníku.
*) V jednom z předešlých článků, »Liferafur
v Oltově Naučném slovníku«, vypadla v soupisu vý
značných článků o literaturách světových zmínka
ještě o dvou pozoruhodných studiích: o literatuře
římské a o literatuře řecké od prof. Rob. Nováka
Sládka zároveň s řadou studií specialných o jedno
tlivých autorech klassických, jež by ovšem v navrho
vaném souboru světové líteratury, ze slovníka oti
štěném, nesměly scházeli.
Calderonův
Dantcův
Calderon
profesor
Rob
Novák
23
article
* Za českou slávou. Pouť Evropou po sto
pách české minulosti. Cyklus obrazů. Uspo
řádal a slovem doprovází Karel Hipma n. V Praze
J. R. Vilímek.
Autor znám jest svou horlivostí v prostředkován
styků našich s cizinou, zvláště svými publikacemi
francouzskými, samostatnými i časopiseckými, které
vytkly si za účel, seznamovati cizinu s námi. Ne
ukázalo se, že ani u nás není ještě dostatečného po-
znání, čím jsme byli a čím dnes jsme, a proto podjal
se autor representačního díla, jež právě dovršeno le
na stole našem. Sluší intelligentu českému, aby mě
na paměti doby, za nichž byli národ a vlast naše du-
ševním středem slovanské a germánské Evropy. Za-
chovaly se přečetné památky po vší téměř Evropě
Pan Hipman zinventarisoval pilně pomníky české
osvěty a národní slávy a jakkoli mnoho ztraceno, c
buď nevlídné doby anebo zarputilost národního o-
půrce zkazila, přece ještě imposantní jest sbírka, ji
v díle svém podává. Práce jest výsledkem mnohaletého
osobního zkoumání, nabytého rozsáhlými cestami
Shledány památky české slávy po vší téměř Evropě
střední a západní, v Anglii, Dánsku. Polsku, na Rusi
Udiveně přehlížíme sta skvostných pohledů staveh
pomníků, obrazů, soch, kteréž na sobě mají peč
českého ducha, jež ovívá duch slavných dějin. Dilo
jest illustrovanou historií našeho národa, přístupnou
každému, kdo chce těžiti z ryzího pramene k posu-
zování stanoviska našeho ve velikém zápase s tisíci-
letým, bezohledným, lakotným odpůrcem.
* A. P. Čechov: Humoresky. Přeložil z ruštiny
Hipma
Vilímek
Hipman
Rus
Čechov
Evropa
Praha
Anglie
Dánsko
Polsko
Dila
24
article
A. Drábek. Praha, Olto, 1904. (Světová knihovn
A. Drábek. Praha, Olto, 1904. (Světová knihovn
č. 392.
Světová knihovna chystá na léto objemnou hro-
mádku stručného a zajímavého čtení z rozmanitých
literatur a s hodně pestrým obsahem. Čechovje
z těch příjemných autorů, kteří dovedou se konfor-
movat vkusu čtenářů a při tom neslevovat z vlastních
intencí. Jeho humoresky nebývají tuctové zboží,a
ty hojné hrsti ukázek z nich, jež vyplňují naše
feuilletony, časopisy a knihovny, obsahují mnoho
dobrého i těžkého zrní. Z té hrsti, která naplnila
sešitek Světové knihovny, jedna humoreska má i the-
maticky literární zájem. Pod šablonovilým titulem:
„Cestující první třídy“ a v spěšně skizzovaném ději.
dialogu dvou cestujících v kupé noří se ze zručně na-
míchaných žertovných i živě pozorovaných drobností
problém: co je sláva? Nejde o slávu nesmrtelnosti
ztrácející se v nekonečnou budoucnost, o níž skládal
Svatopluk Čech svoji tesknou a přec tak rozkošnou
idyllu z Kavkazu. O sensaci jde, o uchvácení mas
o tajemné kouzlo, jímž mnozí jednotlivci dovedou
zdánlivě snadno a hlučně „vox populi“ rozzvučel
na svůj prospěch. Ukazuje se, že slavné jméno nikterak
nesouvisí se zásluhami. Sensace, úspěch a práce, zá-
sluhy — toť dvojí docela různá a na sobě neodvislá
Čechov demonstruje thesi na obou cestujícíeh
kupé. Znamenitý inženýr a universitní professor
oba pracují znamenitě ve svém oboru, píší, předná-
šejí — jeden nezná ani jména druhého, ale oba znají
známého finančního taškáře. Ovšem Čechov si dá
neláme problémem příliš hlavu, vzbudil váš zájem
vaši zvědavost, donutil vás, přemýšlet chvilku
o podivné nesrovnalosti, o kterou jste někdy zavadili
ale kterou jste nesledovali živě kolem, ve svém světě.
Máte na vůli, cheele-li ji sledovat dál — o své újmě—
věc
A Drábek
Čo
Čechov
Praha
Kavkaz
Olto
25
article
nebo přejít zas dál s ním k jiným hravě nadhazovaným
a hravě zas smývaným otázkám. Pravé čtení na léto
* Jan Gebauer. Slovník staročeský. Vydáv
Česká Akademie. Díl první A—J. Nákl. Unis. Ob
sáhle založeného díla dokončen objemný svazek prvý
skorem o sedmi stech stránkách. Znázorňuje ohrom-
nou sumu práce badatelské a sběratelské. Autoru šlo
o to, aby dílo obsahovalo všecku látku jazyka če-
ského, dochovanou v památkách od doby nejstarš
až de ustálení nového jazyka spisovného, zejmena
aby obsahovalo všecku lexikální látku památek včetně
do XIV. století, skoro všecko ze sklonku století XIv
a všecko důležitější z XV. ano i počátku XVI, století
Podle toho možno si představiti bohatost obsahu díla
* Fr. Sokol-Tůma, Na šachtě. Hornícký ro-
mán z uhelného revíru ostravsko-karvínského. D
III. Nakl. F. Šimáček. Svazkem dokončen své-
rázný román autorův, jenž sám praví o svém díle
že mu nešlo o to, řešiti problém. Líčí prostě skuteč
nest jaká jest, vyhýbaje se tendenčnosti. Převahu
v líčení má to, co viděl vlastníma očima, poznal
z vlastního názoru, čímž dílo nabývá životní pravdi-
vesti. Přímá objektivnost líčení dodává románu pře-
svědčivosti. Děj je napínavý a plyne bystře k závěru
* Vojta Š. Táborský, Půl sleletí českého di-
vadla. Faltys a jeho doba. S podobiznou. Nákl. redakce
časopisu „Divadlo“. Odyssea nejstaršího českého
herce, pestrá dobrodružství na pouti po českých vla-
stech od počátku let šedesálých, snaha po nejvyššt
metě českého herce, k jevišti Národního divadla, těžké
sklamání před samým cílem, úzký přátelský svaze
se zesnulým Frankovským, poměry u kočující společ-
nosti, poměr k ochotnickým divadlům i různé zkuše-
nosti s obecenstvem, vše vypravováno zajímavě
s láskou k věci.
Gebauer
F Šimáček
Vojta Š Táborský
Faltys
Francie
SokolTůma
divadlo
národní divadlo
Vydáv Český akademie
26
article
* Fr. Petrmichl, Obrázková početnice malič
kých písmem pencím. S obrázky Lad. Nováka
Nakl. B. Kočl. Učebnice s výkladem vskutku zají-
mavým. Autor obral si za úkol změniti suchopárnost
nauky počtů v příjemnou a dětské duši přístupnou
zábavu, aby žáčkové hlavní zákony počtářské lehce
a snadno pochopili. Znamenitě k dosažení cíle při-
spívají obrázky, ciferně kreslené, plné humoru. Po-
můcka schválena ministerstvem vyučovám pro I. třídu
škol obecných. Hodí se také pro domácí vyučování
Petrmichl
Novák
B Kočl
Francie
27
article
Z českých listů-
28
article
* Pro „Lumír“ napsal Francouz Henri Verne
„Pařížské drobty“. Uvádí pozoruhodnou studi
Menčikovovu o lidské povaze, novou knihu Barřěsovu
a zmiňuje se na konec o románové krisi ve Francii
Podotýká: „Naši romanopisci hledají nových čest
a nedostali se dosud ná tu pravou. Ale to ještě nezna
mená, že by náš román byl mrtev.
Do „Rozhledů“ přeložil A. Goltwald výňatek
z Kropotkinových vzpomínek, týkající se Turgeněva
Zajímavé podrobnosti o poměru Turgeněva k mládež
ruské a o jeho názoru na rozdílné názory na živo
mezi západem a východem.
„Máj“ v kapitolách, nadepsaných „Na dráze
k české samostatnosti“, mluví o české inserci v no
vinách, upozorňuje na její vady a žádá lepší poroz
umění pro účinnost inserátů u českých inserentů.
V „Slovanském Přehledu“ L. Kuba re
feruje o své pouti za dalmatskou písní. Prozkouma
kraj málo literárně známý, zapsal nápěvy i textý, sle-
doval život lidové písně v lidu i v městě, a rozbírá pak
podrobně na příkladech její charakler
Revue v neurologii ald., vydávaná L. Haškov
cem, oliskuje překlad pozoruhodně studie lékařsko-
psychologické o Dostojevském, vydané loni jako disser-
tace lyonské universitv P. G. Loygrem. I literát najde
v medicinském pojednání mnoho cenného a zajíma-
vého pro poznání Dostojevského způsobu tvoření
jako věklad některých zvláštností jeho děl.
Francouz
Verne
A Goltwald
Kropotkinův
Turgeněv
Dostojevský
P G Loygr
Lumír
Francie
západ
východ
Kuba
Barřěsův
29
article
*J. Polivka v „Listech filologických“ klidně, ale
rozhodně staví se proti posudku prof. Brocknerao
moderní české literatuře, který vyslovil v pěkném jinak
díle z dziejów jezyka polskiego. Prof. Brückner upou-
tal poslední dobou na sebe pozornost i ve vědeck
veřejnosti důkladnými dějinami literatury polské a
u nás v Čechách pozoruhodnými studiemi o nejstarších
českých dějinách. Posudek, prof. Polívkou citovaný
pronesený na základě srovnání Zlaté Prahy a Tygo-
dnika illustrovaného je patrně jen zběžnou poklonou
současné literatuře polské, ale z úst učence Brückne-
rova jména nevyznívá pro širší veřeinost jen jako
fráse na prázdno, a proto je zcela oprávněné vyzvání
Polívkovo, aby Brückner podal vodrobnější odůvod-
nění svého tvrzení, jež „čint ovšem dojem prostého
s patra hozeného mínění novinářského
* V „Listech filologických“ podává J. Jakube
poprvé zprávu o německých verších, jež Havlíček
ve svém mládí skládal, J. Máchal otiskuje svoji před-
rášku o Juliu Zeyerovi a Arne Novák charakterisuje
literární činnost Kosmákovu
* „Zvon“ otiskuje k výroční památce Nerudových
narozenin pěknou a důležitou výzvu na současníky
Nerudovy (Arbesa, Heyduka atd.), aby papsali upo-
mínky na Nerudu a zachovali tak paměť na jeh
osobnost. Kdo nezkusil, nevi, jak trapné je studium
české literatury jen trochu starší právě pro nedostatek
detailních a pravdivých zpráv o životě a stycích na-
šich velkých lidí, nedovede dosti oceniti důležitost ta-
kového sepsání upomínek.
profesor
Brocknerao
Brückner
Polívka
Polívkův
Jakub
Havlíček
J Máchal
Zeyer
Novák
Kosmákův
Nerudův
Arbes
Heyduk
Čechy
Praha
30
article
* V „České Mysli“ G. Tichý má sludii o Mande-
villovi, hollandském lékaři 18. století, jenž vydal
Londýně r. 1706 pověstný své doby lelák „Bajkao
včelách čili jak se z taškářů stali počestní lidě.“ Auton
rozbírá o oceňuje po stránce sociální cenu spisku
i komentáře jeho, „kde se dokazuje, že neřesti jedno-
tlivců směřují k obecnému prospěchu.
Čtenář.
G Tichá
Mand
Český mysl
Londýn
31
article
Slovanské spisy-
32
article
* Z minnlosti. (Iz prošlago.) Napsal generál
Parensov. Autor vzpomínek jako plukovník gene-
rálního štábu zúčastnil se turecké války v létech
1877—78. Byl náčelníkem štábu Skobeleva, knižet
Imeretinského a Šuvalova. Vzpomínky budí dnes vše-
obecnou pozornost. Nynější vrchni velitel v Mand-
žursku, generál A. N. Kuropalkin, ponechal autoru
k disposici svůj zápisník. Autor jest v mnohých
ohledech upřímným. Třetí Plevno (str. 184) nenazývá
„osudným nedorozuměním“, ale „osudným nesmy
slem“. Vychází na jevo, že bombardovaná tehoy Gri-
vica neměla žádného významu. Na jiná dvě opevnění
nebylo vůbec útočeno a redula Omer-bej, na kterou
útočeno s nezdarem, nebyla zase bombardována
Ztráty pod Plevnem v některých plucích obnášely a
Parensov
Šuvalov
A N
Kuropalkin
Omer
Manda
Gri
33
article
65%. Rusové mobilisovali dne 12. listopadu 1876, ale
dlouho nezačali válku, ačkoliv ruská vláda již v lednu
doetala tajně zprávu a uzavřených kontraktech Ame-
ričanů na dodání Turkům válečných potřeb. Turecké
vojsko a nejlepší generálové Mehmed-Ali, Sulejman-
paša, a Osman-paša nebyli v Bulharsku, jsouce za-
městnáni v Srbsku, na Černé Hoře a v Bosně. Jak
by to bylo dopadlo, kdyby na místě zbytečného
zdržování se v Kišiněvě Rlusové rázně vtrhli do Tu-
recka, které nemělo ani válečných potřeb, ani vojska
ani generálů? V červenci 1. 1877, kdy Gurko pronikl
za Balkán, mohlo se přistoupiti k rozhodnému činu
V Cařihradě byli tak polekáni, že ministr války Reuf-
paša jel k předním tureckým řadám s plnomocenstvím
presiti o mír. Avšak Rusové neposunuli své hlavní
síly za Gurkem. Hlavním rekem vzpomínek Paren-
sova jest generál Skobelev. Jestliže uchovaly se
dlouho přátelské styky mezi Skobelevem a jeho před-
staveným knížetem Imeretinským, má o to zásluhu
jen taktuplné jednání Imeretinského. Později se roz-
kmotřili. V knize mnoho se vypravuje o slavných
činech Kuropatkina a neobyčejně názorně se ukazuje.
jak těžce dobývá se válečných vavřínů. Mnoho po-
drobností uvádí čtenáře zrovna do středu války. Na-
pínavě vylíčeno, jak Kuropatkin churavou rukou pro-
bodl tlusťoučkého tureckého majora. Čten i nekrolo
Kuropatkinův, jejž přinesly „Moskevské Vědomosti“.
Rus
Turek
Mehmed
Al
Sulejman
Osman
Skobelev
Kuropatkin
Bulharsko
Srbsko
Černá hoře
Boseň
Kišiněv
Balkán
Cařihrad
Skobelev
34
article
Ve vzpomínkách osobních, jež nemají vždy přímých
styků s válkou, mluví autor o různých osobách.
s nimiž se stýkal. Kniha ozdobena je podobiznou cara
Alexandra II., následníka Alexandra Alexandroviče.
vrch. velitele velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče, Sko-
beleva, Gurka, Imeretinského, hr. Šuvalova, kn. Čer-
kavského, Kuropatkina, majorů Moščeného a Gorta-
leva, generála Dobrovolského, hr. Tollebena aj.
Plány a mapy vzaty jsou z generálního štábu. Kniha
Parensova jest nym hlavním pramenem historie války
Ibrahim.
z roku 1877.
* Ke článku „Zbytky Slovanstva“ v ranním čísl
ze dne 21. června t. r. sluší doložiti: prol. Šuchě-
vič, aulor spisu „O Huculech“ není Polák, jak
omylem tam uvedeno, nýbrž Rusín. Dílo jeho
vyšlo původně jazykem ruským (nákladem spolku
„Ševčenko') a bylo jen přeloženo do polštiny
Alexandr II
Alexandrovič
Nikolajevič
Sko
Gurka
Imeretinský
Šuvalov
Moščený
Dobrovolský
Parensův
Ibrahim
Polák
Rusín
Ševčenko
35
article
Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů.
* Pokus dra. Sáma Czambela, učiněný spisem
„Slováci a ich reč“, za tím účelem, aby Slováci.
daní Maďary na vyhlazení, ještě úplněji se odirhli
od Čechů a jejich spisovného jazyka, došel rozhod-
ného odsouzení také v Rusku. V posledním čísle
„Izvěstí petrohradského Slovanského spolku“ rozbírá
spis Czambelův, G. Iljinský, jenž praví v pod-
statě: „Aby se utvořila národnost, to nezávisí pouze
od jazyka, nýbrž od něčeho mnohem složitějšíhoa
vyššího, od toho, co nazývá se životem. Při takové
delikátnosti otázky i každý nový pokus o její roz-
řešení a priori sotva může počítati na úspěch, a ne-
chce-li se pokus omeziti jen na holé bezvýznamné
fráze, musí přinášeti nějaký nový, systematicky vy-
pracovaný materiál, osvětlující aspoň některé podrob-
nosti té neobyčejně těžké otázky. O knize Czambelově
není možno říci ani tolik. Všechněch otázek dotýká se
pouze povrchně. Následkem toho nestranný čtenář,
který by si přál utvořiti si podle knihy Czambelovy
samostatné mínění o poměru slováckého jazyka
k českému, a ne pouze pojem o tom, do jakých
grandiosných rozměrů může někdy do-
jíti tendence ve vědeckých dílech, ne-
získá z ní skoro žádného poučení. A jakáje
tendence práce Czambelovy, vidno z toho, že autor,
chtěje, jak možno nejvíce, oddáliti Slováky od Čechů,
s nejvážnější tváří prohlašuje Slováky jen za zčechi-
sovaný jihoslovanský kmen. Tato smělá hypo-
thesa, což je politováníhodno vzhledem k autorovi,
nedá se z jazyka slováckého téměř ničím dolo-
žiti. Pan Czambel některých zvláštností srbského
jazyka nezná, jiné zůmyslně zamlčuje.“
Tato ruská krilika je zdrcujícím odsouzením nejen
p. Czambela, nýbrž všech podobných pokusů, kde se
vědy zneužívá k účelům většího odcizení a rozdro-
bení slovanských národů.
Czambel
Slovák
Maďar
Čecho
Czambelův
G Iljinský
Rusko
36
article
* Ruská vláda pečuje o to, aby do lidu vnik
pravý pojem o přítomně válce. „Státní komise pro
osvělu lidovou“ vydává brožury o příčinách války.
Jsou tu obsaženy i důkladné ethnografické a země-
pisné zprávy o dálném Východě. Brožury sestaveny
jsou členy carské zeměpisné společnosti a rozšiřují
se v statisících exemplši
* Izvěstija po litěraturě mají pěknou
studii o knihové krádeži. Krásti knihy z pouhé záliby,
ne s úmyslem je zpeněžili, je nesmírně rozšířeno.
Ani osoby nejslavnější nejsou ji prosty. Ve středověku
k vůli vzácné knize i vraždy se dopouštěli. Mnich don
Vincento zapálil krám knihkupce, aby mohl uzmouti
inkunábu. špánělskou z r. 1482; v ohni zahynul knih-
kupec a jeho pomocník. Vysoký hodnosta francouzský,
rodem Ital. Libri Carucci, zbavil se z vášně pro knihy
svého vysokého postavení a zemřel v Italii v nejvělší
chudobě. Příkladů ve článku N. Nadězdinově hojnost
* Přátelé nedávno zesnulého sochaře ru
ského M. M. Antokolského usnesli se vydati
jeho korrespondenci. V dopisech uložen široký a hlu-
boký názor Antokolského na život a svět.
Vincento
Ital
N Nadězdinův
M M Antokolský
Izvestija
Libri Carucci
37
article
* Slavjanskij Věk ventiluje otázku, již
dotknula se před nedávnem ruská revue „Russkoje
Bogatstvo“. Z Cařihradu utvořiti přední stráž Slovan-
stva. „Slavjanskij Věk“ poukazuje na důležitost věci,
jak Němci a Angličané chápou význam Cařihradu, jak
zakládají horlivě škoty pro své kolonie, a radi důtklivě
Rusku, aby v této věci hledělo oba státy nejen dohnati,
ale předstihnouti.
* Dům v Cařihradě, v němž umřel polský
básník Ad. Mickiewicz, má býti prodán. Polské
listy vybízejí ke koupi památného domu a zřízení
polské školy jména Mickiewiczova na památném
místě
* Zvěčnělý malíř ruský Vereščagin, sděluje
nakladatel petrohradský Wolf, těsně před odjezdem
na dálný Východ chystal knihu o Japonsku. S nakla-
datělem měl ujednáno, že dílo bude nádherně vydáno,
sám postará se o illustrace i text. Tragická smrť pře-
kazila vydání.
* Ve VěstníkuJevropy otiskuje Iv. Zachari
vzpomínky na zvěčnělou hraběnku Tolstou a její po-
měr k Puškinovi, Žukovskému, Turgeněvu, Dosto-
jevskému i bratrancům hr. A. A. Tolstému a hr. Lvu
N. Tolstému. Hraběnka Tolstá zemřela letos u věku
87 let, byla pamělnicí téměř tří literárních generaci.
Slowianin.
Němec
Angličan
Mickiewicz
Mickiewiczův
Vereščagin
Wolf
Iva
Zachari
Tolstá
Puškin
Žukovský
Turgeněv
Tolstý
N Tolstý
Cařihrad
Rusko
Japonsko
Russkoj Bogatstvo
Slovan
Dosta
Ada
39
article
* Ernst Denis, La Renaissance Tchěque.
Tome II. Commentaire et vocabulaire par dr. Lubom
Petr. Nakl. F. Topič. Praktická myšlenka těm,
kdož se učí francouzsky podávati četbu, jež látkou
sama je blízka a zajímava. Vysvětlivky a slovníček
jsou důkladné a obsáhlé. Pomůcky může s prospě-
chem použiti i začátečník. Přítumný svazek pojed-
nává o romantismu v Čechách až po Máchu.
* B. Rogatyn. Polnische Erzaehler. Slavische
Roman Bibliothek. Sv. II. Nakl. J. Otto. Přítomný
svazek obsahuje anthologii novější polské prosy.
Z literatury polské a ruské Němci poměrně nejvíce
překládali: všechna čelnější díla Sienklewicze, Orzesz-
kovy atd. vyšla v rouše německém. Překladatel vy-
bral pro svoji knihu, kterou zahájil pojednáním
o současné polské novelistice, kratší povídky čelněj-
ších autorů polských. Jsou tu zastoupeni Baluck,
Czerneda, Gawalewicz, Gomulicki, Hajota, Junosza,
Konopnická, Orzeszkova, Ostoja. Reymont. Rodzi-
wiczovs, Sienkiewicz, Sieroszewski, Swientochowski,
Prus a Žeromski
Ernst Denis
Tom II
doktor
Lubom
Mácha
Rogatyn
Roman
Otta
Němec
Baluck
Gawalewicz
Gomulicki
Hajota
Junosza
Konopnická
Orzeszkův
Ostoja
Reymont
Sienkiewicz
Sieroszewski
Swientochowski
Prus
Čechy
Le Renaissance
40
article
Z cizích revuí.
41
article
* V ňvodě ke svě anthologii „Moderne Deutsche
Lyrik“ v Reklamově Univ. Bibl. vykládé Hans Benz-
mann o hlavních rysech germ. básnictví (str. 16./17.)
„Eine dieser Linien... geht aus von den Liiedern den
„Edda“ úber das „Nibelungeniied“... und den „Par-
zival“ des Wolfram, über die Mystiker des Mittel-
alters, über den Ghibellinen Dante (denn wer hindert
uns, anzunchmen, dass Dante etwa von gotischen oder
lombardischen Ahnen abstammt), úber Shakespeare,
Luther zu Schiller, Goethe, Novalis... zu Byron,
Shelley... zu Ibsen, Björnson, Strindberg — zu Mul-
latuli und Maeterlinek, zu — beinahe hätte ich noch
den von deutschen Voreltern abstammenden Tolstoj
genannt. Dante Germán, Tolstoj Germán, jak zpivá
Kecal v „Prodaně“: „Kdo si přeje, kdo si přeje — víc?
* Vlašský lisk referuje o prudké srážce na
sjezdu dramatických autorů v Miláně. Jde o honorář
autorský za divadelní představení. Spisovatelé žá-
dají zvýšení, divadelníci zuřivě opponují. Vřava je
tak prudká, že předseda Giacosa je nucen sjezd náhle
uzavříti. Nesmíření rozešli se zástupcové výkonného
umění a autoři
* Jinou událostí vlašské veřejnosti jest
odhalení tajemného básníka Giulia Orsiniho. Pře
třemi léty vyšla s tím jménem sbírka veršů „Mezi
zemí a hvězdami“. Měla úspěch neobyčejný. Četní
kritikově dopisovali si s básníkem, alc když chtěli
se osobně s ním sejíti, vždy jim selhalo. „Giornale
d 1talia“ konečně vypsal cenu na odhalení tajem-
ného básníka a tu vyloupl se z Orsina starý pán,
Domenico Guoli, bibliotekář knihovny Viktora Ema-
nuela v Římě. Guoli je dnes nejčtenější básník sjed-
nocené Italiel
Hans
Wolfram
Ghibellinen Dante
Dante
Shakespeare
Luther
Schiller
Goethe
Novalis
Byron
Shelley
Ibsen
Björnson
Strindberg
Tolstoj
Giacosa
Orsini
Orsino
Guoli
Viktor Ema
Edda
Milán
Řím
Moderne Deutsche lyrik
University
Eine dieser Linien
Benzmann
latout und Maeterlinek
42
article
* Stoleté narozeniny geniální George San-
dové oslaveny ve Francii řadou představení Sande-
ovských a četnými studiemi. V Polsku hrají pěknou
aktovku „On a ona“, v níž hlavní osobou je San-
dová a její poměr k Chopinovi (přel. do češtiny v „Di-
vadelních Listech“), je to vhodný kus jubilejní. Ve
foyeru „Odeonu“ pařížského vystaveno museum San-
dové: rukopisy, kresby, šaty a hračky Sandové. Velký
zájem budí rukopis „Sabiny“, jejíž poslední stránk
napsána deset dní před smrtí Sandové
* Japonská herečka Sada Yacco zakončila
své hry na bojišti a vrací se opět do Evropy. Chce
tu překvapiti úlohami Shakespearovými a Ibsenovými.
* Římská Accademia dei Lincei udělila
první cenu za Iilologické dílo gymnasijnímu profes-
soru Trombeltimu, v němž objeven nový Mezzofanti
Trombetli zná přec 500 jazyků do té míry, že může
c nich psáti gramatická dila. Geniální linguista je
38letý; narodil se v Boloni z rodičů chudých, v sedmi
létech z nalezené staré gramatiky naučil se fran-
couzsky. Byl veřejným posluhou, holičem, dělníkem
u klenotníka. Mezilím jako samouk se obíral pilně
filologií, mathematikou a astronomií. Básník Carducci
náhodou jej poznal a vytáhl z bídy. Rychle složil
Trombetti s úspěchem maturitu, dostal od města Bo-
loně stipendium, vysludoval universitu a stal r.
gymnasijním professorem v Cunes. Cena „Akade-
mie rímské“ olevírá mu cestu ke kathedře universitní.
* Básník Pavel Heyse slavil padesátileté ju-
bileum svého — přesídlení do Mnichoval Obecní rada
San
Chopin
Odeon
Sand
Sabina
Yacco
Shakespearův
Ibsenův
Carducci
Pavel Heys
Francie
Polsko
Evropa
Boloň
Bo
Sanadová
Accademia dei Lincei