ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 8a0fd110-7135-11dc-a96b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 42 celkem · entity: place 82, person 209, org 24, work 11
1 masthead
15 července 1904.
2 masthead
Císlo 194
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
4 masthead
Strana 3
5 article
přínady onemocnění tylem střevním kolem domu čp 298 na blízku bývalé „Bezovky“. I u onemocnělých osob, které bydlí dále, bylo zjištěno, že prodlévaly v tomlo obvodu domu čp. 298, kde epidemie vznikla vodou ze studně. Mnozí onemocněli se přiznali, že z oné studně vodu píli. Před pěti léty byla studna uzavřena, poněvadž její voda zavdala příčinu k epi- demii tyfu a epidemie nastala znovu, když bez vě- demí úřadu studna byla otevřena. Polovice one- mocnělých jsou malé dítky. Nyní byla studna uza- vřena a městská rada žižkovská požádána, aby pe- čovala o opatření pitné vody pro obyvatele domů v sousedství „Bezovky“ — Pozor na pronajímatele hytu! Na průčelích domů a na domovních dveřích objevují se nyní houf- něji labulky s označením: „Zde jest pokoj pro svo- bodné pány k pronajmutí.“ Této příležitosti používě neznámý dosud podvodník, který rafinovaným způ- sobem dovede přesvědčit bytně o tom, že je poclivcem
Bezovka
6 article
Byt najme, uvelebí se v něm pohodlně a při nejbližší vhodné příležitosti upláchne a vežme s sebou mnohé cenně věci na památku. Toto působení zahájil pod- vodník v posledních dnech zejmena na Král. Vinohra- dech. Tak přišel do příbytku vdovy Marie K. před- stavil se jako strojní mechanik Jan Bartl z Daňkovky a najímal byt. Vdova nemohla ho přijati do podnájmu, ale šla se zeplat do sousedství, jestli tam nemají pekoj prázdný. „Bartl“ zůstal v bytě, sebral zlaté smaragdové náušnice, dva zlaté damské prstenya Česet korun na hotovosti a beze stopy zmizel. — Včera přišel podvodník do bytu vdovy Marie V.a zase najímal pokoj. Vdova pokoj neměla a když ne- chtěla, jako ta první, k sousedce se zeplat, podvodník prosil ji, aby mu přinesla pivo, že prý je velice ze- mdlený. Vdova odskočila pro pivo a než se vrálila, uprchl zemdlený a odnesl jí zlalé hodinky a dva zlalé prsteny. Pachatel jest prostřední postavy, má černé vlasy, šedivé oči, dlouhý rezavý knír a pihovatý obličej- — Lapení zloději. V Klecanech vloudili se dn 12. t. m. o 10. hod. dopolední do bytu p. Novotného tř zloději, byli však domácími lidmi vyplašeni. Dva utekli, ale jeden byl v tak zv. průhoně chycen a čet- nictvu dodán. Při prohlídce nalezena u něho uzmutá kdesi spořitelní knížka. Druhé dva stíhá četnictvo.
Král Bartl Marie Novotný Klecany Daňkovka
7 article
— Otec surovec. Před několika dny uveřejnili jsme zprávu o tom, že železniční dělník Pfan velmi ne- milosrdně zbil svou ženu, již přerazil několik žeber a způsobil jí otřesení mozku. Nebohá žena po tříden- ních bolestech zemřela. Včera pak zemřelo rok star dítko manželů Planových, Anna. Z nahzení lékař byla mrivola převezena do pathologického ústavu. Případ ten vzbuzuje v sousedství domu č. 867 v Žiž- kově nemalé vzrušení. — Vykopané lidské kosti. Při provádění prací kanalisačních byly včera v Martinské ulici ve hloubce t metrů nalezeny lidské kosti, jež po lékařském ohledání byly odneseny na hřbitov olšanský — Sebevražda defrandanta. Učetní šternberské spořitelny Antonín Rus, který zpronevěřil 80.000 K a prchl, vytažen byl u Prešpurku z Dunaje mrtev. — Sebevražedný pokus šileného katechety. Na vyšší divčí škole v Chebu působící 32letý katecheta P. Robert Herrmuth stižen byl v poslední době vážnou chorobou mozkovou, pročež odebral se k léčení do Prahy a bydlel u svého otce v Le- tenské ulici, čís. 606 na Malé straně. Již se zdálo, že choroba jeho značně se polepšila, když včera v návalu nepříčetném provedl zoufalý čin. Až do 10. hodiny večerní seděl se svým přítelem a otcem u jednoho stolu, načež se odebral na lůžko.
Planový Anna Antonín Rus P Herrmuth Žiž Prešpurk Dunaj Praha vysoký divčí škola v Cheb
8 article
Sotva že chtěl se pak jeho přitel s otcem rozloučiti, ozval se ze sousedního pokoje podivný šramot. Když do něho otec vstoupil, nenalezl v něm více svého syna. Týž poodhrnul záclonu a s okna v prvém patře se- skočil na dlažbu a utrpěl značné poranění na hlavě a na koleně. Když mu lékař p. dr. Ullrich poskyti prvé pomoci, odvezl zraněného katechetu p. dr. Kotáb z ochranné stanice do ústavu pro choro- myslné. — Sebevražda důstojníka. V Jihlavě zastřetilse dne 13. t. m. večer ve svém bytě ranou z vojenské ručnice nadporučík K. Novotný. K zoufalství do- hnal prý jej nezhojitelný neduh. — Oheň ve skladišti rukavic. Včera v noci pře 11 hodinou z nezjištěné dosud příčiny vypuk! oheň v rukavičkářském skladišti pana Hynka Weissa v domě č. 1006 v Eliáčině třídě. Automatem povolaní hasiči dostavili se ze slaroměstské strážnice s ředílelem panem Vejdělkem a z Karlína a oheň za půl hodiny uhasili. Škoda jest dosti značná. — Oheň. Dne 12. července o 1/411. hod. večerní vypukl ve Zdibech oheň, který ztrávil stodolu a dva stohy pana Stejskala. Z dobrovolných hasičů dostavili se nejprve hasiči místní, pak z Veltěže a Klecan, dále pak z Pakoměřic, 3řežan, Kobylis. Obětavosti jejic dlužno děkovati, že se oheň dále nerozšířil. Obecně soudí se, že byl oheň založen.
doktor Ullrich Kotáb K Novotná Hynk Weissa Vejdělek Stejskal Jihlava Karlín Zdiby Veltěž Klecany Pakoměřice Kobylisy
9 article
— Z Kleoan. (Volba do obecního zastu pitelstva.) V Klecanech, v bývalém působišti spi- sovatele Václava Beneše-Třebízského, konala se dne 9. t. m. volba do obecního výboru. Nesjednocenosti občanů a nelečností voličů — mnozí se vůbec k volbě nedostavili — ztratila strana vedoucí úplně III. sbor. klerý beze všech obtíží straně sociálně demokratické takřka do klína spadl. Strana tato, ač mnohem slabší. dostavila se k volbě téměř do jednoho muže. II. a I. sbor byly uhájeny. Nedosti na tom, že strana so- ciálně demokratická dobyla III. sboru, ona chce ještě docíliti, aby z jejího středu zvolen byl starosta. Dou- fejme, že se tak nestane a že všecky hlasy II. a I. sboru budou soustředěny na osobu zasloužilou- — Z Bystřice pod Hostýnem (Morava) Čím déle prodléváme zde, tím více roste vědomí, že tak málo až dosud návštěvníků z našeho království uchyluje se v tento přerozkošný koutek Moravy. A přece tu- řista, hledající zálibu v romantické krajině, chorý. historik i přítel národopisných studií v mnohoná- sobné míře byl by upoután na útulné, neveliké město zdejší. Turista proto již, že zde, kde končí pláně
Beneš Klecany Bystřice pod Hostýn Morava obecní výbor
10 article
Hané a počínají se zvedati výše již strmé výběžký Bezkyd, najde zde hluboké lesy a romantické srázy a pohledy divukrásné. Výhodné spojení železniční umožňuje mu pak spojení nejen se zámožnými městy Hané, od Kroměříže až po Olomoue, nýbrž také ne- hledě na Hostýn, z něhož lze shlédnouti třetinu Mo- ravy a jenž přímo nad městem se zvedá, v době kratš jednoho dne výlety na Radhošť i jiné partie Bezkyd. ano i na Váh, na Těšínsko a Krakov. Historik proto, že v době necelé hodiny dostupný jest odtud Hostýn, obelkaný vzpomínkami na zápas a Tatary a zají- mavý i valy, pocházejícími z doby ještě starší. Přítel národopisných studií proto pak, že zde stýkají se tři kmeny moravské: hanácký, valašský a slovácký.
Tatar Haná Kroměříž Hostýn Váh Těšínsko Krakov
11 article
Během jednoho dne lze navštiviti odtud vesnice všech lchto tří kmenů a čerpati tak materiál nejzajíma- vější pro sludia národopisná a dialektická. Chorý pak konečně proto, že zdejší poměrně vysoká poloha (půl čivrta sta metrů), nepatrné rozdíly mezi denní noční teplotou, hluboké lesy na míle se táhnoucí, půda rychle vysýchající a nevelký počet letních stižek znamenitě účinkují na všeliké katary a chudo- krevnost, jež vlívem silného vonného vzduchu vůči- hledě tu mizívají Nehledě i k obvyklým prostředk ům lázeňským, zvláště k lázním jehličnatým a k léčb žincicí, nad něž ale my osobně ještě klademe nevy rornatelné mléko, o jakémž pražské mlékařsky ne- mají zdání a ovčí sýr; obec zdejší sama dočasným najímáním dobytka pěstuje salašnictví v racionální formě. Útulku dost pohostinného cizím hostům po- skytaje hotel obecní, nyní v nájmu p. Rejmišové. niitený ve velkých rozměrech a s komfortem větších nhat. nemluvě ani o dobré kuchyni a vedle toho hda bytů soukromých, nábytkem opatřených, o 1 2 pokojích i s kuchyněmi při nájmu jen 18—30 zl. měslčně. Čoský lékař p. dr. Skacelik, snaživý a uvě domšlý muž, poskytuje — vedle dvou lékařů něme- tkích! — pacientům péče nejbedlivější. Nádraží vzdileno jest od města sotva 3 minuty, krásný park panský i městský (jehličnatý) při samém městě, lé- káma, pošta i telegraf v městě samém. Této chvíle prodlévá zde na léčení dlouhé vleklé choroby své spisovatel i kritik pan Šalda; příští dny očekáváme i příjezd spisovatele prof. Táborského a mistra Schwaigra. Kéž by však i více ještě hostí zavítalo sem rok jak rok z království, aby sílilo zdejší lid chudý v boji jeho s materiální převáhou německou
doktor Skacelik Šalda profesor Táborský Schwaigr
12 article
— Oslava vílězství nad Husily v Mostě. V srpnu každoročně pořádána jest v Mostě již od 15. stolet veliká slavnost proličeská na památku vítězství mo- steckých měšťanů nad Husíty. Jest pravým svátkem města Mostu, a listy tamější snaží se co možná snejvybranějšími a nejlichotivějšími zdvořilostmi- proápíkovati své články, jimiž zvou k hojné účast na télo slavnosti, jež má za účel sesiliti tamější ně mectví, aby tak »ryzí německé« město Most zůstalo i na dále pevnou hradbou němectví, pokroku a »věr nosti k císaři a říši« . . . . A také každoročně na- plní se Most tisíci lidu, každoročně slavným průvo- dem za účastenství církve, státních úřadů a městsko representace velebí se hudbou, zpěvy, střelbou, po- chodněmi, bengálem i nadšenými řečmi německá statečnost, která porazila zde tolik obávané vojsko husitské. Však ze Štorchova článku v posledním červencovém čísle Topičovy »Nové české revue« jsme poznali, že oslava tato nemá skutečného podkladu historického v té míře, v jaké jest uváděn historiky německými. Husité vlastně u Mostu vůbec nebyl poraženi, a příčinou jejich neúspěchu nebyla z brar německá, ale vlastní rozklad, pokleslost mravní.A tím jest slavnost mostecká i pro Čechy poučná. Kromě tohoto pěkného článku přináší poslední sešit této revne pokyn »K organisaci české žurnalistiky« z péra G. Žaluda; Lístek k dvacátému výročí smrt vlasteneckého kněze a historiekého spisovatele Václ.
Štorchův Topičův G Žalud Václ Most Čechy Husit tisíc lid
13 article
Beneše Třebízského, kteroužto vzpomínku vřelýmí slovy podává K. V. Rais; dra. Tobolky další listy z korrespondence dra. Sob. Pinkasa; od dra. —Y— »Proti lékařským insertům«; doc. dra. J. Hanuše životop. studii »Jan Pravoslav Koubek«; dra. Th. Ži- vanského pozoruhodnou studli »K hospodářskému vývoji Čechů a Němců v Čechách«, jež jest odpovědí německému univ. professoru Rauchbergrovi, který v »Deutsche Arbeit« znovu nás napadl; K. D. Mráze v »Uměních grafických«; cestopisnou stať o Tibetu dra. St. Nikolaua »Japonský cestovatel ve Lhasse«. Číslo zakončeno »Směsí«: »Památce Dvořákově« — a »Umělecké výstavy na českém venkově«. Z obsahu i tohoto čísla jest patrná snaha redakce i vydavatel- stva podati čtenářslvu »Nové české revue« co nejvíce a tak v každém ohledu dostáti vytčenému svému programu I zasluhuje svěží tato revne, aby našl v kruzích naší přečetné intelligence četně odběratel a mohla program svůj ještě rozšířit. Čtvrtletně stoji K 3.— i se zásilkou.
Beneš Třebízský K V Rais doktor J životop Jan Pravoslav Koubek Čecho Němec Rauchbergr Mráz Dvořákův Čechy St . Nikolau Deutsche Arbeit
14 article
— Ochotnický kroužek studentů, členů býv. diva- delního odboru Všestudeniské slavnosti, povzbuzen úspěchy, jichž docíleno bylo v Národním divadle v Praze a v Novém městském divadle v Plzni skvě- lým představením Tylova dramalu »Jan Hus«, nastu doval s osvědčenými silami celovečerní původní drama a několik výtečných a cenných aklovek, při čemž opět s nevšední ochotou byl radou nápomocen režisér Nár. divadla v Praze, mistr Josef Šmnaha Ježto projevila již některá města v Čechách přání. aby studentský tento kroužek uspořádal v jejich di- vadelních místnostech o těchto prázdninách před- stavení, naskylá se uměnímilovnému obyvatelstvu oněch měst vzácná příležitost seznati dle obecného úsudku pražské i plzeňské kritiky výtečně sehranou a téměř umělecky sdisciplinovanou studentskou dru žinu ocholnickou, jakož i ryzí umění mistra Josefa Šmahy, jenž se zvláštní ocholou přislíbil vystoupiti v jedně ze svých nejznamenitějších úloh. — Dolazy zodpoví JUC. Ant. Fenci v Praze II. na Václavském nám. čís. 51.
Tylův Hus Šmnah Šmaha Plzeň Čechy Praha Václavský já národní divadlo v Praga národní . divadlo v Praga
15 article
— Výstava grafického umění olevřena je denně od 9. hodiny ranní do 7. bod. večerní za vstupné 1 K. Studentské, spolkové a dělnické listky na prů- kaz legitimace 60 hal. Z vystavených děl zakoupeno bylo dosud: 33 liografii Riviěrových, 4 Truchetovy 1 Hanicottova; 13 původních leptů Ropsových a3 Liebermannovy a dva dřevoryty Ostroumové; celkem 56 praci. V neděli dne 24. t. m. o 7. hodině večerní bude výstava uzavřena. — „Fo desíti létech“, vzpomínky z pohnutýel dob procesu „Omladiny“, jest název spisu, který počne vycházeti v Lounech a jehož 1. sešit vyjdo v nejbližších dnech. Jednotlivý sešit stojí 24 hal Předplatné na celý spis 2 K. Prodávati se bude také ve všech pražských i venkovských knihkupectvích Adresa: Vydavatelstvo spisu „Po desíti létech“ v Lou- nech. — Loutkové divadlo. V národním loutkovémdi vadle „Klubu vlasteneckých přátel dra. Paříka a Tře benicka“ v zahradním sále měšťanského pivovare na Král. Vinohradech hraje se dnes o 6. hod. „Bla- ničtí rytíři — Z lanové dráhy na Petřín. Vozy lanové dráhy jezdí dnes za příčinou vojenského koncertu v restaurae na Nebozizku až do 11 hodin večer — »U Holubů« na Smíchově. Dnes vojenský koncert kapely c. k. pěš. pluku č. 102. Začátek oz hod. Vstup volný.
Riviěrový Truchetův Ropsův Fo Pařík Král Louny Petřín Smíchov loutkový divadlo Hanicottův
16 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Santos Dumont, vrátiv se ze St. Louisu (Spo jené obce) do Paříže, prohlásil, že si zoufá a sříká se další o zápasu, protože jeho balon, jejž převezou ty dni do Paříže, byl noži velice rozbodán. = Požár v kapilulní budově vídeňské. Z Vídně 14. července. (C.-B) V kapitulní budově na Štěpánském náměstí vypukl dnes dopoledne požár. který zničil strechu budovy. Ježto bylo ne- bezpečí, že oheň zachvátí celou budovu, byli ná- jemníci čtvrtého poschodí, nejvíce ohro- ženého, vystěhováni. O polednách podařilo se oheň lokalisovati. Okolí budovy nebylo nikterak ohro- ženo. Dle zpráv některých listů byli 3 hasič lehce zraněni. — Z Vídně se dále sděluje Oheň zpozorován byl krátce po 10. hodině dopolední čalounickým pomocníkem, vkročivším na půdu, na které již musilo delší dobu hořeti. Krátce na to vy- razily ze střechy plamenné sloupy téměř do výše ště- pánské věže, které bylo viděti z četných čtvrtí města K požáru sbíhalo se proto četné obecenstvo se všech stran, jež hromadilo se na Štěpánském nám. i v sou sedních ulicích a přerušilo veškeru komunikaci. Ha- siči, přichválavší ze všech okresů, jen stěží se jim prodrali. Nežli hasiči přikročili k hasení, byla střecha v rozměru několika set čtverečních metrů plameny ji zničena. Spoustami vody, vrhaně na hořící střechu ohroženy byly stropy a schodiště budovy. Hasičům nepodarilo se ze střechy nic zachrániti. Plameny za- sahovaly po ní ustavičně dále, až ji celou zachvátily a také úplně zničily. Po nějakou dobu ohrožena byla i Štčpánská věž. Střecha měla rozměru 600 čtverečních metrů.
Santos Dumont Požár St . Louis Paříž Vídeň štěpánský náměstí štěpánský já
17 article
= Srážka vlaků. Z Chicaga se telegrafuje: Glenwoodu vrazil vlak dráhy »Chicago and Eastern Illinois«, kterým jeli členové náboženské obce z vý ročního výletu do momenského parku, na vla nákladní. Zabito bylo 18 a těžce zraněn 68 výletníků. Černé neštovice v Berlíně. Z Berlína se sděluje: Mezi osobami, onemocněvšími nešťovicemi zjištěny dnes dva případy černých neštovie
Chicago Berlín Chicago and Eastern Illinois
18 article Z literatury.
Z literatury. Překlady Calderona.*) 22 — V r. 1868 vyšly překladem K. Císaře dvě nábožné hry Calderonovy: „Velké divadlo světa“ a „Srdce náleží Mariř“. V roce 1870 1871 vytiskl J. J Stankovský v Divadelní bi- bliotéce Pospíšilově a ve Výboru spisů dramati- ckých jiné dvě hry: „Život pouhý sen“ a „Léka své cti“. Z nové doby Jana Červenky překlad „Soudce zalamejského“ a prof. J. Krále zname- nitý překlad „Divotvorného kouzelníka“ doplňuji chudou řadu českých překladů jednoho z největ- ších španělských básníků. Je pochopitelno ještě. neudrží-li se z práce staršího dramatika, by světové pověsti, na našem jevišti více než ně- kolik účinnějších her — retrospektivě v drama- tickém umění daří se dnes bídně — ale nepo- chopitelno jest, že pro překlad, pro souborný překlad velkého cizího básníka jeví se v naš literatuře malé porozumění. Když počal Jaroslav Vrchlický v roce 1899 pomocí České Akademie vydávati první serii výboru dramat Calderono- vých, bylo nakladateli přes značnou láci jedno- tlivých svazků těžko sehnati dostatečný poče
Calderon K Císař Calderonův Stankovský Pospíšilův Červenka profesor Vrchlický Velká divadlo svět Český akademie Calderonovýchod
19 article
odběratelů, a nyní při serii druhé, jež dospívá do polovice, laboruje s týmiž nesnázemi. Je to úkaz nemilý v naší literatuře, jak dobre překlady velkých cizích autorů starších perio málo nalézají mezi čtenářstvem ohlasu. Každá literatura má povinnost, opatřiti ve svém do- mácím jazyce svým čtenářům vrcholy světové literatury v přístupné formě; avšak rovněž tak čtenářstvo je povinno samo sobě účinně podpo- rovati tuto snahu a nepokládati jakoby za samo- zřejmé, že se, když už není zbytí, informuje o cizích dílech z některé populární knihovny německé. Tento zlozvyk, spoléhati na to že světová literatura je nám v německých překla- dech otevřena, tak je u nás zakořeněn, že spí jde leckdy na odbyt chatrný překlad německý než dobrý český. A přece je naprosto nutno, aby světová díla byla česky promýšlena a česky stu- dována, aby právě tím, že v českém jazyce vy- cházejí, učinkovala i na širší vrstvy, budila v nich chuť k literatuře ne jako k pamlsku. k narkotiku, dráždidlu neb modnímu zboží, ale jako k velikému všelidskému umění, jež je spo- lečnou řečí ušlechtilých duší všech dob a všech národů.
20 article
Nesmíme zapomínati ovšem, že je to úko obtížný a nevděčný, tyto překlady děl světového jména, tisíckráte citované, dávno vžité a známé. kde každý řádek bývá zároveň citátem. Tím zá- služnější je Vrchlického Výbor. Řada čtrnácti jeho překladů čte se příjemně, má rozkošná místa znamená namáhavou a neobyčejně záslužnou práci několika let. Bylo nutno, aby básník-překla datel, učinil výbor z toho pralesa, s nímž mnoz pcesii Calderonovu srovnávají; výbor pestrý dobře vybíraný, jímž charakterisovány jsou nej rozmanitější způsoby Calderonovy práce a záro veň zastoupena jeho nejúčinnější, a nejznámějš díla. Český čtenář najde v tomto souboru veselo hru „Dáma skřítek“ vedle řady autos sacramen- tales, jako je na př. úchvatný „Kvas Baltazarův“ a vedle dramat 1 z jeviště známých, jako je „Lékař své cti“. Ale i dramatické básně („Dcer vzduchu“), dramata vůbec neznámá u nás („Dva milenci nebes“), hry mythologické („Socha Pro- metheova“), krátce řadu pečlivě vybíranou, která ovšem vzhledem k úžasnému množství Caldero- nových prací přes omezený výběr ještě značně vzroste — najde-li u čtenářstva lepší poroz umění. Jo vskutku ku podivu, proč toho poroz- umění pro velkou literaturu světovou je tak těžko u nás dosíci. Ale zdá se mi, že na tom nen vinno samo obecenstvo tolik, jako naše vycho- vání. Literatura na gymnasiích a reálkách jet poslední, k čemu se žák filologií umořený pro- bere a taková „Malá Slovesnost“ je sice dobrou
Vrchlický Calderonův Baltazarův Caldera
21 article
pomůckou k poučení o různých formách básni- ctví, ale nikterak nepovzbuzuje k chápání a za- libení ve velkých dílech a myšlénkách světové literatury. Více čtení těehto autorů, větší obo hacení knihoven žákovských díly světové litera tury — a naše intelligence by pak věnovala as více pozornosti oněm překladům světové litera tury jež míti máme a musíme, nechceme-li slout cizopasníky překladové literatury cizí. Vrchli ckého Calderonův Výbor hodí se velmi dobře našim středním školám a právě tím souborem velkých prací jednoho básníka má svůj velký li- terární význam, nehledě k tomu, že plynný jeho překlad vzbudí pro autora u mladých čtenářů zasloužený zájem. Nalezl-li vzorný a právem ob divovaný překlad Dantcovy „Božské komedie“ porozumění v našem čtenářstvu do té míry, že dospěl k několikerým vydáním, nepochybuji, že výbor z Calderona zaujme jistě tolik, aby mohl býti rozšířen na vše pozoruhodnější a opatřen n konec studií o velkém básníku. *) V jednom z předešlých článků, »Liferafur v Oltově Naučném slovníku«, vypadla v soupisu vý značných článků o literaturách světových zmínka ještě o dvou pozoruhodných studiích: o literatuře římské a o literatuře řecké od prof. Rob. Nováka Sládka zároveň s řadou studií specialných o jedno tlivých autorech klassických, jež by ovšem v navrho vaném souboru světové líteratury, ze slovníka oti štěném, nesměly scházeli.
Calderonův Dantcův Calderon profesor Rob Novák
22 article
České npisy-
23 article
* Za českou slávou. Pouť Evropou po sto pách české minulosti. Cyklus obrazů. Uspo řádal a slovem doprovází Karel Hipma n. V Praze J. R. Vilímek. Autor znám jest svou horlivostí v prostředkován styků našich s cizinou, zvláště svými publikacemi francouzskými, samostatnými i časopiseckými, které vytkly si za účel, seznamovati cizinu s námi. Ne ukázalo se, že ani u nás není ještě dostatečného po- znání, čím jsme byli a čím dnes jsme, a proto podjal se autor representačního díla, jež právě dovršeno le na stole našem. Sluší intelligentu českému, aby mě na paměti doby, za nichž byli národ a vlast naše du- ševním středem slovanské a germánské Evropy. Za- chovaly se přečetné památky po vší téměř Evropě Pan Hipman zinventarisoval pilně pomníky české osvěty a národní slávy a jakkoli mnoho ztraceno, c buď nevlídné doby anebo zarputilost národního o- půrce zkazila, přece ještě imposantní jest sbírka, ji v díle svém podává. Práce jest výsledkem mnohaletého osobního zkoumání, nabytého rozsáhlými cestami Shledány památky české slávy po vší téměř Evropě střední a západní, v Anglii, Dánsku. Polsku, na Rusi Udiveně přehlížíme sta skvostných pohledů staveh pomníků, obrazů, soch, kteréž na sobě mají peč českého ducha, jež ovívá duch slavných dějin. Dilo jest illustrovanou historií našeho národa, přístupnou každému, kdo chce těžiti z ryzího pramene k posu- zování stanoviska našeho ve velikém zápase s tisíci- letým, bezohledným, lakotným odpůrcem. * A. P. Čechov: Humoresky. Přeložil z ruštiny
Hipma Vilímek Hipman Rus Čechov Evropa Praha Anglie Dánsko Polsko Dila
24 article A. Drábek. Praha, Olto, 1904. (Světová knihovn
A. Drábek. Praha, Olto, 1904. (Světová knihovn č. 392. Světová knihovna chystá na léto objemnou hro- mádku stručného a zajímavého čtení z rozmanitých literatur a s hodně pestrým obsahem. Čechovje z těch příjemných autorů, kteří dovedou se konfor- movat vkusu čtenářů a při tom neslevovat z vlastních intencí. Jeho humoresky nebývají tuctové zboží,a ty hojné hrsti ukázek z nich, jež vyplňují naše feuilletony, časopisy a knihovny, obsahují mnoho dobrého i těžkého zrní. Z té hrsti, která naplnila sešitek Světové knihovny, jedna humoreska má i the- maticky literární zájem. Pod šablonovilým titulem: „Cestující první třídy“ a v spěšně skizzovaném ději. dialogu dvou cestujících v kupé noří se ze zručně na- míchaných žertovných i živě pozorovaných drobností problém: co je sláva? Nejde o slávu nesmrtelnosti ztrácející se v nekonečnou budoucnost, o níž skládal Svatopluk Čech svoji tesknou a přec tak rozkošnou idyllu z Kavkazu. O sensaci jde, o uchvácení mas o tajemné kouzlo, jímž mnozí jednotlivci dovedou zdánlivě snadno a hlučně „vox populi“ rozzvučel na svůj prospěch. Ukazuje se, že slavné jméno nikterak nesouvisí se zásluhami. Sensace, úspěch a práce, zá- sluhy — toť dvojí docela různá a na sobě neodvislá Čechov demonstruje thesi na obou cestujícíeh kupé. Znamenitý inženýr a universitní professor oba pracují znamenitě ve svém oboru, píší, předná- šejí — jeden nezná ani jména druhého, ale oba znají známého finančního taškáře. Ovšem Čechov si dá neláme problémem příliš hlavu, vzbudil váš zájem vaši zvědavost, donutil vás, přemýšlet chvilku o podivné nesrovnalosti, o kterou jste někdy zavadili ale kterou jste nesledovali živě kolem, ve svém světě. Máte na vůli, cheele-li ji sledovat dál — o své újmě— věc
A Drábek Čo Čechov Praha Kavkaz Olto
25 article
nebo přejít zas dál s ním k jiným hravě nadhazovaným a hravě zas smývaným otázkám. Pravé čtení na léto * Jan Gebauer. Slovník staročeský. Vydáv Česká Akademie. Díl první A—J. Nákl. Unis. Ob sáhle založeného díla dokončen objemný svazek prvý skorem o sedmi stech stránkách. Znázorňuje ohrom- nou sumu práce badatelské a sběratelské. Autoru šlo o to, aby dílo obsahovalo všecku látku jazyka če- ského, dochovanou v památkách od doby nejstarš až de ustálení nového jazyka spisovného, zejmena aby obsahovalo všecku lexikální látku památek včetně do XIV. století, skoro všecko ze sklonku století XIv a všecko důležitější z XV. ano i počátku XVI, století Podle toho možno si představiti bohatost obsahu díla * Fr. Sokol-Tůma, Na šachtě. Hornícký ro- mán z uhelného revíru ostravsko-karvínského. D III. Nakl. F. Šimáček. Svazkem dokončen své- rázný román autorův, jenž sám praví o svém díle že mu nešlo o to, řešiti problém. Líčí prostě skuteč nest jaká jest, vyhýbaje se tendenčnosti. Převahu v líčení má to, co viděl vlastníma očima, poznal z vlastního názoru, čímž dílo nabývá životní pravdi- vesti. Přímá objektivnost líčení dodává románu pře- svědčivosti. Děj je napínavý a plyne bystře k závěru * Vojta Š. Táborský, Půl sleletí českého di- vadla. Faltys a jeho doba. S podobiznou. Nákl. redakce časopisu „Divadlo“. Odyssea nejstaršího českého herce, pestrá dobrodružství na pouti po českých vla- stech od počátku let šedesálých, snaha po nejvyššt metě českého herce, k jevišti Národního divadla, těžké sklamání před samým cílem, úzký přátelský svaze se zesnulým Frankovským, poměry u kočující společ- nosti, poměr k ochotnickým divadlům i různé zkuše- nosti s obecenstvem, vše vypravováno zajímavě s láskou k věci.
Gebauer F Šimáček Vojta Š Táborský Faltys Francie SokolTůma divadlo národní divadlo Vydáv Český akademie
26 article
* Fr. Petrmichl, Obrázková početnice malič kých písmem pencím. S obrázky Lad. Nováka Nakl. B. Kočl. Učebnice s výkladem vskutku zají- mavým. Autor obral si za úkol změniti suchopárnost nauky počtů v příjemnou a dětské duši přístupnou zábavu, aby žáčkové hlavní zákony počtářské lehce a snadno pochopili. Znamenitě k dosažení cíle při- spívají obrázky, ciferně kreslené, plné humoru. Po- můcka schválena ministerstvem vyučovám pro I. třídu škol obecných. Hodí se také pro domácí vyučování
Petrmichl Novák B Kočl Francie
27 article
Z českých listů-
28 article
* Pro „Lumír“ napsal Francouz Henri Verne „Pařížské drobty“. Uvádí pozoruhodnou studi Menčikovovu o lidské povaze, novou knihu Barřěsovu a zmiňuje se na konec o románové krisi ve Francii Podotýká: „Naši romanopisci hledají nových čest a nedostali se dosud ná tu pravou. Ale to ještě nezna mená, že by náš román byl mrtev. Do „Rozhledů“ přeložil A. Goltwald výňatek z Kropotkinových vzpomínek, týkající se Turgeněva Zajímavé podrobnosti o poměru Turgeněva k mládež ruské a o jeho názoru na rozdílné názory na živo mezi západem a východem. „Máj“ v kapitolách, nadepsaných „Na dráze k české samostatnosti“, mluví o české inserci v no vinách, upozorňuje na její vady a žádá lepší poroz umění pro účinnost inserátů u českých inserentů. V „Slovanském Přehledu“ L. Kuba re feruje o své pouti za dalmatskou písní. Prozkouma kraj málo literárně známý, zapsal nápěvy i textý, sle- doval život lidové písně v lidu i v městě, a rozbírá pak podrobně na příkladech její charakler Revue v neurologii ald., vydávaná L. Haškov cem, oliskuje překlad pozoruhodně studie lékařsko- psychologické o Dostojevském, vydané loni jako disser- tace lyonské universitv P. G. Loygrem. I literát najde v medicinském pojednání mnoho cenného a zajíma- vého pro poznání Dostojevského způsobu tvoření jako věklad některých zvláštností jeho děl.
Francouz Verne A Goltwald Kropotkinův Turgeněv Dostojevský P G Loygr Lumír Francie západ východ Kuba Barřěsův
29 article
*J. Polivka v „Listech filologických“ klidně, ale rozhodně staví se proti posudku prof. Brocknerao moderní české literatuře, který vyslovil v pěkném jinak díle z dziejów jezyka polskiego. Prof. Brückner upou- tal poslední dobou na sebe pozornost i ve vědeck veřejnosti důkladnými dějinami literatury polské a u nás v Čechách pozoruhodnými studiemi o nejstarších českých dějinách. Posudek, prof. Polívkou citovaný pronesený na základě srovnání Zlaté Prahy a Tygo- dnika illustrovaného je patrně jen zběžnou poklonou současné literatuře polské, ale z úst učence Brückne- rova jména nevyznívá pro širší veřeinost jen jako fráse na prázdno, a proto je zcela oprávněné vyzvání Polívkovo, aby Brückner podal vodrobnější odůvod- nění svého tvrzení, jež „čint ovšem dojem prostého s patra hozeného mínění novinářského * V „Listech filologických“ podává J. Jakube poprvé zprávu o německých verších, jež Havlíček ve svém mládí skládal, J. Máchal otiskuje svoji před- rášku o Juliu Zeyerovi a Arne Novák charakterisuje literární činnost Kosmákovu * „Zvon“ otiskuje k výroční památce Nerudových narozenin pěknou a důležitou výzvu na současníky Nerudovy (Arbesa, Heyduka atd.), aby papsali upo- mínky na Nerudu a zachovali tak paměť na jeh osobnost. Kdo nezkusil, nevi, jak trapné je studium české literatury jen trochu starší právě pro nedostatek detailních a pravdivých zpráv o životě a stycích na- šich velkých lidí, nedovede dosti oceniti důležitost ta- kového sepsání upomínek.
profesor Brocknerao Brückner Polívka Polívkův Jakub Havlíček J Máchal Zeyer Novák Kosmákův Nerudův Arbes Heyduk Čechy Praha
30 article
* V „České Mysli“ G. Tichý má sludii o Mande- villovi, hollandském lékaři 18. století, jenž vydal Londýně r. 1706 pověstný své doby lelák „Bajkao včelách čili jak se z taškářů stali počestní lidě.“ Auton rozbírá o oceňuje po stránce sociální cenu spisku i komentáře jeho, „kde se dokazuje, že neřesti jedno- tlivců směřují k obecnému prospěchu. Čtenář.
G Tichá Mand Český mysl Londýn
31 article
Slovanské spisy-
32 article
* Z minnlosti. (Iz prošlago.) Napsal generál Parensov. Autor vzpomínek jako plukovník gene- rálního štábu zúčastnil se turecké války v létech 1877—78. Byl náčelníkem štábu Skobeleva, knižet Imeretinského a Šuvalova. Vzpomínky budí dnes vše- obecnou pozornost. Nynější vrchni velitel v Mand- žursku, generál A. N. Kuropalkin, ponechal autoru k disposici svůj zápisník. Autor jest v mnohých ohledech upřímným. Třetí Plevno (str. 184) nenazývá „osudným nedorozuměním“, ale „osudným nesmy slem“. Vychází na jevo, že bombardovaná tehoy Gri- vica neměla žádného významu. Na jiná dvě opevnění nebylo vůbec útočeno a redula Omer-bej, na kterou útočeno s nezdarem, nebyla zase bombardována Ztráty pod Plevnem v některých plucích obnášely a
Parensov Šuvalov A N Kuropalkin Omer Manda Gri
33 article
65%. Rusové mobilisovali dne 12. listopadu 1876, ale dlouho nezačali válku, ačkoliv ruská vláda již v lednu doetala tajně zprávu a uzavřených kontraktech Ame- ričanů na dodání Turkům válečných potřeb. Turecké vojsko a nejlepší generálové Mehmed-Ali, Sulejman- paša, a Osman-paša nebyli v Bulharsku, jsouce za- městnáni v Srbsku, na Černé Hoře a v Bosně. Jak by to bylo dopadlo, kdyby na místě zbytečného zdržování se v Kišiněvě Rlusové rázně vtrhli do Tu- recka, které nemělo ani válečných potřeb, ani vojska ani generálů? V červenci 1. 1877, kdy Gurko pronikl za Balkán, mohlo se přistoupiti k rozhodnému činu V Cařihradě byli tak polekáni, že ministr války Reuf- paša jel k předním tureckým řadám s plnomocenstvím presiti o mír. Avšak Rusové neposunuli své hlavní síly za Gurkem. Hlavním rekem vzpomínek Paren- sova jest generál Skobelev. Jestliže uchovaly se dlouho přátelské styky mezi Skobelevem a jeho před- staveným knížetem Imeretinským, má o to zásluhu jen taktuplné jednání Imeretinského. Později se roz- kmotřili. V knize mnoho se vypravuje o slavných činech Kuropatkina a neobyčejně názorně se ukazuje. jak těžce dobývá se válečných vavřínů. Mnoho po- drobností uvádí čtenáře zrovna do středu války. Na- pínavě vylíčeno, jak Kuropatkin churavou rukou pro- bodl tlusťoučkého tureckého majora. Čten i nekrolo Kuropatkinův, jejž přinesly „Moskevské Vědomosti“.
Rus Turek Mehmed Al Sulejman Osman Skobelev Kuropatkin Bulharsko Srbsko Černá hoře Boseň Kišiněv Balkán Cařihrad Skobelev
34 article
Ve vzpomínkách osobních, jež nemají vždy přímých styků s válkou, mluví autor o různých osobách. s nimiž se stýkal. Kniha ozdobena je podobiznou cara Alexandra II., následníka Alexandra Alexandroviče. vrch. velitele velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče, Sko- beleva, Gurka, Imeretinského, hr. Šuvalova, kn. Čer- kavského, Kuropatkina, majorů Moščeného a Gorta- leva, generála Dobrovolského, hr. Tollebena aj. Plány a mapy vzaty jsou z generálního štábu. Kniha Parensova jest nym hlavním pramenem historie války Ibrahim. z roku 1877. * Ke článku „Zbytky Slovanstva“ v ranním čísl ze dne 21. června t. r. sluší doložiti: prol. Šuchě- vič, aulor spisu „O Huculech“ není Polák, jak omylem tam uvedeno, nýbrž Rusín. Dílo jeho vyšlo původně jazykem ruským (nákladem spolku „Ševčenko') a bylo jen přeloženo do polštiny
Alexandr II Alexandrovič Nikolajevič Sko Gurka Imeretinský Šuvalov Moščený Dobrovolský Parensův Ibrahim Polák Rusín Ševčenko
35 article Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů. * Pokus dra. Sáma Czambela, učiněný spisem „Slováci a ich reč“, za tím účelem, aby Slováci. daní Maďary na vyhlazení, ještě úplněji se odirhli od Čechů a jejich spisovného jazyka, došel rozhod- ného odsouzení také v Rusku. V posledním čísle „Izvěstí petrohradského Slovanského spolku“ rozbírá spis Czambelův, G. Iljinský, jenž praví v pod- statě: „Aby se utvořila národnost, to nezávisí pouze od jazyka, nýbrž od něčeho mnohem složitějšíhoa vyššího, od toho, co nazývá se životem. Při takové delikátnosti otázky i každý nový pokus o její roz- řešení a priori sotva může počítati na úspěch, a ne- chce-li se pokus omeziti jen na holé bezvýznamné fráze, musí přinášeti nějaký nový, systematicky vy- pracovaný materiál, osvětlující aspoň některé podrob- nosti té neobyčejně těžké otázky. O knize Czambelově není možno říci ani tolik. Všechněch otázek dotýká se pouze povrchně. Následkem toho nestranný čtenář, který by si přál utvořiti si podle knihy Czambelovy samostatné mínění o poměru slováckého jazyka k českému, a ne pouze pojem o tom, do jakých grandiosných rozměrů může někdy do- jíti tendence ve vědeckých dílech, ne- získá z ní skoro žádného poučení. A jakáje tendence práce Czambelovy, vidno z toho, že autor, chtěje, jak možno nejvíce, oddáliti Slováky od Čechů, s nejvážnější tváří prohlašuje Slováky jen za zčechi- sovaný jihoslovanský kmen. Tato smělá hypo- thesa, což je politováníhodno vzhledem k autorovi, nedá se z jazyka slováckého téměř ničím dolo- žiti. Pan Czambel některých zvláštností srbského jazyka nezná, jiné zůmyslně zamlčuje.“ Tato ruská krilika je zdrcujícím odsouzením nejen p. Czambela, nýbrž všech podobných pokusů, kde se vědy zneužívá k účelům většího odcizení a rozdro- bení slovanských národů.
Czambel Slovák Maďar Čecho Czambelův G Iljinský Rusko
36 article
* Ruská vláda pečuje o to, aby do lidu vnik pravý pojem o přítomně válce. „Státní komise pro osvělu lidovou“ vydává brožury o příčinách války. Jsou tu obsaženy i důkladné ethnografické a země- pisné zprávy o dálném Východě. Brožury sestaveny jsou členy carské zeměpisné společnosti a rozšiřují se v statisících exemplši * Izvěstija po litěraturě mají pěknou studii o knihové krádeži. Krásti knihy z pouhé záliby, ne s úmyslem je zpeněžili, je nesmírně rozšířeno. Ani osoby nejslavnější nejsou ji prosty. Ve středověku k vůli vzácné knize i vraždy se dopouštěli. Mnich don Vincento zapálil krám knihkupce, aby mohl uzmouti inkunábu. špánělskou z r. 1482; v ohni zahynul knih- kupec a jeho pomocník. Vysoký hodnosta francouzský, rodem Ital. Libri Carucci, zbavil se z vášně pro knihy svého vysokého postavení a zemřel v Italii v nejvělší chudobě. Příkladů ve článku N. Nadězdinově hojnost * Přátelé nedávno zesnulého sochaře ru ského M. M. Antokolského usnesli se vydati jeho korrespondenci. V dopisech uložen široký a hlu- boký názor Antokolského na život a svět.
Vincento Ital N Nadězdinův M M Antokolský Izvestija Libri Carucci
37 article
* Slavjanskij Věk ventiluje otázku, již dotknula se před nedávnem ruská revue „Russkoje Bogatstvo“. Z Cařihradu utvořiti přední stráž Slovan- stva. „Slavjanskij Věk“ poukazuje na důležitost věci, jak Němci a Angličané chápou význam Cařihradu, jak zakládají horlivě škoty pro své kolonie, a radi důtklivě Rusku, aby v této věci hledělo oba státy nejen dohnati, ale předstihnouti. * Dům v Cařihradě, v němž umřel polský básník Ad. Mickiewicz, má býti prodán. Polské listy vybízejí ke koupi památného domu a zřízení polské školy jména Mickiewiczova na památném místě * Zvěčnělý malíř ruský Vereščagin, sděluje nakladatel petrohradský Wolf, těsně před odjezdem na dálný Východ chystal knihu o Japonsku. S nakla- datělem měl ujednáno, že dílo bude nádherně vydáno, sám postará se o illustrace i text. Tragická smrť pře- kazila vydání. * Ve VěstníkuJevropy otiskuje Iv. Zachari vzpomínky na zvěčnělou hraběnku Tolstou a její po- měr k Puškinovi, Žukovskému, Turgeněvu, Dosto- jevskému i bratrancům hr. A. A. Tolstému a hr. Lvu N. Tolstému. Hraběnka Tolstá zemřela letos u věku 87 let, byla pamělnicí téměř tří literárních generaci. Slowianin.
Němec Angličan Mickiewicz Mickiewiczův Vereščagin Wolf Iva Zachari Tolstá Puškin Žukovský Turgeněv Tolstý N Tolstý Cařihrad Rusko Japonsko Russkoj Bogatstvo Slovan Dosta Ada
38 article
Cixí splsy-
39 article
* Ernst Denis, La Renaissance Tchěque. Tome II. Commentaire et vocabulaire par dr. Lubom Petr. Nakl. F. Topič. Praktická myšlenka těm, kdož se učí francouzsky podávati četbu, jež látkou sama je blízka a zajímava. Vysvětlivky a slovníček jsou důkladné a obsáhlé. Pomůcky může s prospě- chem použiti i začátečník. Přítumný svazek pojed- nává o romantismu v Čechách až po Máchu. * B. Rogatyn. Polnische Erzaehler. Slavische Roman Bibliothek. Sv. II. Nakl. J. Otto. Přítomný svazek obsahuje anthologii novější polské prosy. Z literatury polské a ruské Němci poměrně nejvíce překládali: všechna čelnější díla Sienklewicze, Orzesz- kovy atd. vyšla v rouše německém. Překladatel vy- bral pro svoji knihu, kterou zahájil pojednáním o současné polské novelistice, kratší povídky čelněj- ších autorů polských. Jsou tu zastoupeni Baluck, Czerneda, Gawalewicz, Gomulicki, Hajota, Junosza, Konopnická, Orzeszkova, Ostoja. Reymont. Rodzi- wiczovs, Sienkiewicz, Sieroszewski, Swientochowski, Prus a Žeromski
Ernst Denis Tom II doktor Lubom Mácha Rogatyn Roman Otta Němec Baluck Gawalewicz Gomulicki Hajota Junosza Konopnická Orzeszkův Ostoja Reymont Sienkiewicz Sieroszewski Swientochowski Prus Čechy Le Renaissance
40 article
Z cizích revuí.
41 article
* V ňvodě ke svě anthologii „Moderne Deutsche Lyrik“ v Reklamově Univ. Bibl. vykládé Hans Benz- mann o hlavních rysech germ. básnictví (str. 16./17.) „Eine dieser Linien... geht aus von den Liiedern den „Edda“ úber das „Nibelungeniied“... und den „Par- zival“ des Wolfram, über die Mystiker des Mittel- alters, über den Ghibellinen Dante (denn wer hindert uns, anzunchmen, dass Dante etwa von gotischen oder lombardischen Ahnen abstammt), úber Shakespeare, Luther zu Schiller, Goethe, Novalis... zu Byron, Shelley... zu Ibsen, Björnson, Strindberg — zu Mul- latuli und Maeterlinek, zu — beinahe hätte ich noch den von deutschen Voreltern abstammenden Tolstoj genannt. Dante Germán, Tolstoj Germán, jak zpivá Kecal v „Prodaně“: „Kdo si přeje, kdo si přeje — víc? * Vlašský lisk referuje o prudké srážce na sjezdu dramatických autorů v Miláně. Jde o honorář autorský za divadelní představení. Spisovatelé žá- dají zvýšení, divadelníci zuřivě opponují. Vřava je tak prudká, že předseda Giacosa je nucen sjezd náhle uzavříti. Nesmíření rozešli se zástupcové výkonného umění a autoři * Jinou událostí vlašské veřejnosti jest odhalení tajemného básníka Giulia Orsiniho. Pře třemi léty vyšla s tím jménem sbírka veršů „Mezi zemí a hvězdami“. Měla úspěch neobyčejný. Četní kritikově dopisovali si s básníkem, alc když chtěli se osobně s ním sejíti, vždy jim selhalo. „Giornale d 1talia“ konečně vypsal cenu na odhalení tajem- ného básníka a tu vyloupl se z Orsina starý pán, Domenico Guoli, bibliotekář knihovny Viktora Ema- nuela v Římě. Guoli je dnes nejčtenější básník sjed- nocené Italiel
Hans Wolfram Ghibellinen Dante Dante Shakespeare Luther Schiller Goethe Novalis Byron Shelley Ibsen Björnson Strindberg Tolstoj Giacosa Orsini Orsino Guoli Viktor Ema Edda Milán Řím Moderne Deutsche lyrik University Eine dieser Linien Benzmann latout und Maeterlinek
42 article
* Stoleté narozeniny geniální George San- dové oslaveny ve Francii řadou představení Sande- ovských a četnými studiemi. V Polsku hrají pěknou aktovku „On a ona“, v níž hlavní osobou je San- dová a její poměr k Chopinovi (přel. do češtiny v „Di- vadelních Listech“), je to vhodný kus jubilejní. Ve foyeru „Odeonu“ pařížského vystaveno museum San- dové: rukopisy, kresby, šaty a hračky Sandové. Velký zájem budí rukopis „Sabiny“, jejíž poslední stránk napsána deset dní před smrtí Sandové * Japonská herečka Sada Yacco zakončila své hry na bojišti a vrací se opět do Evropy. Chce tu překvapiti úlohami Shakespearovými a Ibsenovými. * Římská Accademia dei Lincei udělila první cenu za Iilologické dílo gymnasijnímu profes- soru Trombeltimu, v němž objeven nový Mezzofanti Trombetli zná přec 500 jazyků do té míry, že může c nich psáti gramatická dila. Geniální linguista je 38letý; narodil se v Boloni z rodičů chudých, v sedmi létech z nalezené staré gramatiky naučil se fran- couzsky. Byl veřejným posluhou, holičem, dělníkem u klenotníka. Mezilím jako samouk se obíral pilně filologií, mathematikou a astronomií. Básník Carducci náhodou jej poznal a vytáhl z bídy. Rychle složil Trombetti s úspěchem maturitu, dostal od města Bo- loně stipendium, vysludoval universitu a stal r. gymnasijním professorem v Cunes. Cena „Akade- mie rímské“ olevírá mu cestu ke kathedře universitní. * Básník Pavel Heyse slavil padesátileté ju- bileum svého — přesídlení do Mnichoval Obecní rada
San Chopin Odeon Sand Sabina Yacco Shakespearův Ibsenův Carducci Pavel Heys Francie Polsko Evropa Boloň Bo Sanadová Accademia dei Lincei