ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8a0d83a0-8d6f-11dc-8118-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 69, person 101, org 7, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIX
2 masthead
V Praze, v pátek 21. května 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 139.
4 article
Raranní avečerní listy předplácí se V Praze v administraci: na měsle na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donšškou na měsle, na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkáchi na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: a měsle, na čtvrt leta . . . . 9 K 0h s dvojí zásílkou na mě na čtvrt lota : . . . nI k ej
Praha
5 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. K pracovnímu programu poslanecké sněmovny Z Vídně, 21. května. Konference zástupců všech stran usnesla se v úterý, že bude miti 464 členů poslanecké sně- movny 15denní prázdeň, aby mohlo 52 členů rozpočtového výboru pracovati až po samé Letnice, do soboty 29. t. m. a poku možno, skoncovat tam řádný budžet na rok 1909. Nehledě k tomu, že zastavena veškerá politika, která se provozovati má v plenu, maří se tu způsobem skutečně neomluvitelným penize, poněvadž se k prázdninám o Letnicích přidává ještě předchozí prázdeň poloměsíční. Avšak rozpočtový výbor do Letnic pracovati nebude. Již ve čtvrtek 27. t. m. panstvo se odeběre na prázdniny. Chče 10. června skoncovat porady své o rozpočtu vůbec. Kdo se toho do- žije, bude šťastenl Finanční plán ryt. Biliňského. Z Vídně, 21. květnu. Dnes dopoledne sešel se rozpočtový výbor, aby vzal v po- radu resort finanční. Německo-nacionální kore- spondence ohlašuje, že ministr financi dr. ryt- Biliňski při této příležito st podá změněný svůj plán finanční Naproti tomu konstatuje »N. Fr. Pr.«, že dr. Biliňski nezamýšli podati no vý finanční plán, nýbrž trvá na svém dosa- vadním, tudíž také na zvýšené dani li- hové a pivní.
doktor Biliňski Vídeň Francie poslanecký sněmovna
6 article
Tři vyvrácené slechy Z Vídně, 21. května. Za každé krise mini sterské a parlamentní vyrůstají pověsti, které se množí, čím jest tepleji a čím déle krise trvá. O maďarské krisi včera rozlétly se pověsti tři jedna bujnější než druhá. Podle jedné s vě- řena bude vláda v Uhrách vý- hradně straně neodvislosti, podle druhé bude, nepodaři-li se dohoda koruny s do- savadními vládními stranami maďarskými, řís- ský sněm uherský rozpuštěn, vy- pišou se nové volby na základě oktroj- vaného volebního řádu a dosadís kabinet mimoparlamentní. Podle třeti prý konečné clsar Vilém na dvorním hradě domlouval Maďarům, aby nerušili hospodářskou jednotu s Rakouskem. Všechny tyto tři zprávy se dnes vyvracejí. Němeoká ráže dolnorakouských agrárníků. Z Vídně, 21. kvělna. Při včerejším sje z du dolnorakouských agrárníků promlu- vil posl. Fisselthaler o národní otázce. Pravil, že »sedláci byli vždy pro národní smír. Zanášejíli se však národní boje do německé državy dolnorakou- ské, potom také německý sedlák procitne a povstane národně. Ně- mecké měšťanstvo nebude se musili hanbili za německé sedláky. My v Dolních Rakousích jsme zachovávali ve smišených obelch vždy svornost a mír. Vždyť jest známé slovo Luegrovo: »Nechle mi s pokojem moje Čechy!« (Čechové, které nazývá dr. Lueger »svými«, to nejsou žádní opravdoví Čechové, nýbrž to jsou Čechové, kteří mají nanejvýše české jméno, smýšlení však jsou křesťansko-sociálové a dělají dru. Luegrovi náhončí a pochopy. Poznámk redakce.) Zajisté my necháváme Čechy s poko- jem a nežádáme navzájem jiného ničeho, nez aby nechali s pokojem též oni nás. Vyslovi-l
Vilém Maďar Čecho doktor Lueger Vídeň Uhry Rakousko Dolní Rakousy Čechy Vysl
7 article
se však vůči nám, jak se slalo nedávne ve Cmuntě: »Však vy se už budete učiti česky až dolů k Dunaji!« — pak nutno takovou drzost zodpověděti nejrozhodnějším požadavkem, aby neprodleně potvrzen byl korunou známý návrh Koliskův— Axmannův (podle kterého má býti němčina výhradně vyučovacím jazykem veške- rých škol dolnorakouských: obecných, měšťan- ských, reálních, gymnasiálních, průmyslových. Poznámka redakce.) Doufáme, že nynější mini- sterstvo úřadnické převážně německé dohoni, co zameškaly a nedohonily vlády minulé a c koaliční kabinety ohledy strannickými zotročené vykonati nebyly schopny « Ozlava bitvy ošperské v Ošprech. Z Vídně, 21. kvělna. (K. k.) Různě slavnosti, kle- ré ve Vídni i mimo Vídeň oslavovaly památku slav- ných hrdinství a historického významu ošperské bit- vy před 100 lety, byly zastiněny velkolepými oslava- mi, jichž jevištěm byly dnes Ospry samé. Obecní sprá- va vídeňská, druhé sborové velitelství a nejvyšší hoí- mistrovský úřad spolupůsobily k tomu, aby slavno- stem dán Byl průběh co nejskvělejši. Účast císařea členů císařského rodu, jakož i velké množství vojsku dodaly památné vlastenecké oslavě zcela mimořád- ného lesku. Počasí je velmi krásné. Na ulicích ošperských na místech slavností shromáždilo se mnoho tisíc obe- censtva, které uchystalo mocnáři při jeho příchodu nadšené ovace. Na místo slavnosti se dostavili: arcivévodov František Ferdinand, Karel František Josef, Ferdinan- Karel, Josef Ferdinand, Potr Ferdinand, Jindřich Fer- dinand. Leopold Salvator, František Salvater, Bedřich Evžen, Josef a Rainer.
Koliskův Axmannův František Ferdinand Karel František Josef Ferdinan Karel Josef Ferdinand Potr Jindřich Fery Leopold Salvator Salvater Bedřich Evžen Rainer Dunaj Vídeň
8 article
Mezi účastníky slavnosti byli říšský ministr vo- jenství, gen pěch. svob. pán Schönaich, ministr zem- ské obrany gen. pěch. šl Georgi, uherský ministr ze- měbrany gen pěch. šl. Jekelfalussy, náčelník gen. štá bu gen. pěch. šl. Conrad, generální inspektoři atd dále záslupci říšské rady a říšského sněmu, zemskéh sněmu dolnorakouského, vídeňského pešťského obee- ního zastupitelstva, sborový velitel a velící generál městský velitel vídeňský Ku polní mši vytáhl prapor pěšího pluku čís. 10 s korouhvemi a hudbou. O 1210. hod dopol. přibyl císař, klerý státní dra- hou dojel do Štadlavy, v průvodu generálního poboč- níka hr. Prara ve voze na slavnostně vyzdobeně ná- městí před kostelem. Když císař vystoupil s vozu podal především ruku arcivévodům Františku Ferdl- nandovi a Kariu Františku Josefovi a ostatní pány ar- civévody a slavnostní hosty pozdravil salutováním Starosta dr. Lueger a jeho náměsíkové uvílali moc- náře a doprovodili ho do dvorního stanu, u něhož stá- lo 25 děvčat z Osprů v kroji z r. 1809. Jedno z nieh uvitalo císaře slavnostním pozdravem a odevzdalo mu kytici, kterou mocnář vlídně přijal. Světicí biskup dr. Marsehall sloužil pak slavnostní mši, při níž svaz Schubertův se zpěváckými spolky 21. okresu před- nesi Schubertovu „Německou mší“ a Te deum.
George Jekelfalussy Ferdl Karia doktor Lueger Marsehall Schubertův Conrad zpěvácký spolek 21
9 article
Po polní měi odebrali se císař a členové císař- ského rodu, přednostové úřadů a starosla ku pomníku Lva ošperského, kamž se dostavila depulace inva- lidů. Slavnost byla zde zahájena oslavnou básní „Slavnostní pozdrav Majestátu našeho císaře“, kterou přednesla žačka měšťanské školy, načež přednesl žák měšťanské školy báseň „Slib“. Pak pronesl starosta dr. Lueger proslov, v němž děkoval především moc- náři nejoddaněji za to, že se ráčil dostaviti, ocenil vý- znam bitvy ošperské a pokračoval: „Sto let lidských zápasů za ušlechtilejší vždy kulturu povznesly od te doby křesťanskou myšlenku míru a lásku nad vášně války a bitev Je dosud v paměti nás všech, že hro- zíci válečné nebezpečenství bylo zažehnáno trpěli- vostí a moudrosti Vašeho Veličenstva. Vděčně uzná- vají to národové rakoušti. Bitva u Ošprů byla prvním „Stůj!“, které zavoláno bylo na přebujného a pře- mocného válečného císaře. Nyní je to pevná vůle na- šeho milovaného cisaře a moc spolku s německou říší, která vynucuje mír a s nadšením i obdivem vzhližime k Vašemu Veličenstvu.“ Starosta ujistil císaře láskou a věrností, jakou měli k trůnu předkové a zakončil trojím provoláním „slávy“, což shromáždění nadšeně opakovali. Všichni přílomní zpívali císařskou hymnu
doktor Lueger Ošpr
10 article
Císař odpověděl takto: „Děkuji vám co nejsrdeč- něji za vřele procitěná slova, jež pronesl jsle právě ke mně jménem obecního zastupitelsiva mého říš- ského hlavního a sídelního města a v nichž vzpome- nuto bylo dojemně oněch hrdin, kteři na tomto pa- mátném mistě podalí před sloletím nynějšímu a Bu- doucímu pokolení zářivý přiklad najvznešenějších vlasteneckých ciností. Třebas že pietyplná vzpomín- ka činila vždy z tohoto dne zde den slavnostní, sluší přece právě dnešní den obzvláště důstajně oslaviti, a oslava tato nabývá významu povznášejícím slibem, jejž jste — jsa věren duchu hrdin ošperských právě tlumočil. Kéž Všemohoucí, jenž na Moravském poli propůjčil našim předkům tak hojnou měrou ochranu a záštitu, provází nás i v budoucnosti svým požehnáním v pokojných i vážných časech Císař položil pak nádherný věnec na přední část pomníku. Za město Vídeň položil starosta veliký věnec, načež byl pomník ozdobován četnými věnci 300 školáků a 300 školaček zapělo pak sbor „Hr- nové ošperští“, který doprovázela hudba 101. pě- šího pluku. Po této slavnosli odebral se císař s arcivévodou Františkem Ferdinandem, provázení členy císalské rodiny a slarostou, na místo vojenské slavnostiu valu XXVII. Ministři, deputace říšské rady a říšského sněmu, zemského sněmu a obou městských zastupi- telstev následovali za ním. Za velké vojenské okáza- losti konala se zde slavnost položení základ- ního kamene k velkému ošperském pomníku. V 1211. hod. přibyl císař na místo slavnosti Všechno vojsko současně vzdalo čest a hudby začaly hráti. Generálmajor šl. Geldern očekával císaře koň mo u vchodu k místu slavnosti a učinil hlášení, na- čež mocnář vstoupil do bohatě vyzdobeného císař- ského slanu, aby byl prítomen položení základního kamene.
František Ferdinand Vídeň Hradec Geldern
11 article
Slavnostní vysvěcení provedl apoštolský polní vi- kář dr. Belapotocki za asistence vojenského ducho- venstva. Po církevňích obřadech pronesl arcivévoda František Ferdiand přiměřený proslov k císaři, na nějž mocnář odpověděl řečí, v níž velikými rysy vyznačil dobu a význam ošperského vítězství. Potom vykonal mocnář obvyklé tři poklepy kla- divem na základní kámen. V téže chvíli byla vystře- lena salva. Pak proveden slavnoslní sbor „Píseň díků po bitvě u Ošprů“ (text od dra. Madiery, hudba profesora Hanuše Wagnera) za řízení skladatele zpívaly jej svaz Schubertův a zpěvácké spolky 21 akremu. Spoluúčinkovaly hudba 19. pěšího pluku druhá divise polního dělostřeleckého pluku čís.2 8 trubačů a 6 tamborů pěš, pluků čís. 101 a 51, kteři tloukli na staré bubny z r. 1809. Před pozdvihováním byl trouben a hrán „Generalmarsch Při Hossanal počaly zvoniti kostelní zvony v Ošprech a druhá divise 2. dělostřeleckého pluku dala 20 dělových ran. Souzvuky orchestru, fanfár víření buhnů a hlahol kostelních zvonů působily uchvacujícím dojmem Po přezpíváni sboru přehlížel císař za zvuk císařské hymny a hlabolu trub vojsko. Dav si před- staviti členy výboru pro postavení pomníku, opusti místo slavnosti a jel v průvodu pana arcivévody Františka Ferdinanda za nadšených ovacl a provolá- vání slávy obecensivem k nádraži ve Šladlavě, od- kudž nasloupil zpáleční ceslu do Vídně. Z Vídně, 21. května. (K. k.) Dnešní ošperslé slavnosti zúčastnili se kromě uvedených již osob nostl: dvorní hodnostáři, ministr zabraničulch zá ležitoslí sv. p. Aehrénthal, společný ministr finanei bar. Burian, ministr a latere hr Zichy, ministr spra- aedinosti dr. Günther, ministerský předseda sv.p.
Belapotocký Ferdiand Ošpr Wagner Schubertův František Ferdinand Burian Zich doktor Günther Ošpry Vídeň
12 article
Bienerth s ministry sv. pánem Hárdllem, pol. pod- maršálkem šl. Georgm, hr. Slů gkhem, drem. Wejs. kirehnerem a drem. Riltem, náměslek starosty pešt ského, mislodržitel Kielmansegg. zemský mar šálek prine Liechtenstein s princeznou Hanou Lischiten- steinovou a předsedové panské a poslanecké sne- movny s několika členy obou sněmoven, Z rozmluv německého císaře ve Vídni. Z Pešti. 20. května. (K. k. uh.) Oprot zprávě jednoho vídeňského listu o rozmlu vě německého cisaře s uherským mi- nistrem vnitra hr. Andrassem za poslední hostiny ve vídeňském dvořním hradě dovídá se »Magyar Hirlap« ze směrodalného místa, že za této rozmluvy nemluvilo se o otázkách akutní vnitřní uherské politiky. Císan Vilém vzpomněl vřelými slovy někdejšího mini- stra zahraničních záležitosti hr. Julia Andrasse, čelného spolupracovníka na trojspolku nedávno tak skvěle se osvědčícím. Pak hovořilo se o zahraničních událostech nedávné doby. Plavba lloydových parníků. Z Terstu, 20. května (K. k.) Tyto parniky Lloydu vypluly: »Thalia« 19 t m. z Messiny
Bienerth Hárdll Georg Liechtenstein Lischiten Magyar Hirlap Vilém Andrass Lloyd Vídeň Pešť Terst Messina
13 article
dání do Korfu, »Austria« 18. z Kolomba do Bom baje, »Melpomene« 19. z Bahie do Ria de J neiro, »Vindobona« 19. ze Suezu do Adenu- Říšská kontrola na Rusi Z Petrohradu, 20. května. (K. k.) P. t. a. oznamuje: Oficiálně vyvracl se jako naprostá smyšlenka zpráva, že říšský kontrolor vydal rozkaz, aby při říšské kontrole ne byli zaměstnáváni Poláci. Z anglického parlamenlu. Z Londýna, 20. května. (K. k.) Doln sněmovna. V dnešní schůzi tázal se Money (liberál) kaneléře pokladu lorda Gsorga, všiml- si, že návrhy o dani z přírostku ceny, předlo- žené právě fi anční komisi německého říšského sněmu, netýkají se jenom jmění nemovitého, nýbrž obsahují také zavedení télo daně pro ma- jetek movitý, a chce-li kanclér pokladu uvážit rozšíření svých návrhů, pokud jde o daň z při- rostku ceny, aby jakékoliv jmění stejnoměrně bylo zdaněno. Státní tajemník Hobhouse odpověděl krátce že podnět tento oznámí kaneléři pokladu. Pak plal se kapitán Graig (liberál), zda celé libe- rální zákonodárství má býli př způsobeno něme- ckému vzoru. (Posměch)
Rus Polák Gsorg Hobhouse Graig Korf Kolombo Boma Bahia Rio jít J Suez Aden Petrohrad Londýn Austria Doln sněmovna Money
14 article
Poštovní stávka ve Franci. Z Dunkerque, 20. května. (K. k.) Schůze zapsaných lodníků usnesla ss na všeobecné stavce. Z Pařiže, 21. května. (K. k.) Dolazem mezi plynárenskými dělníky se zjistilo, ž e pře vážná většina jejich jest prot stávee. Přes to společenstvo elektrárenskýeh dělníků horlivě agituje pro vše obe nou stávku. Sesilování námořní moci francouzské Z Paříže, 21. května. (K. k.) Vyšší n- mořní rada zabývala se v poslední své schůz dvéma návrhy na složen! válečné h lodstva. První návrh, podaný generálním štábem námořnictva, stanoví počet o be něneů 28, druhý, klerý vyšel ze stšlého odboru ministerstva námořnietvi, na 38. Vyšší ná mořní rada vyslovila se pro drubý návrh. Dále doporučila vyšší námořní rada, aby se nestavěl už žádný obrněný křižník, po- něvadz soudi, že je nyní třeba jenom výzvěd ných parníků a to 6 pro každé loďstvo. Dňe a zitra bude vyšší námořní rada rokovati o ty- pech a dělech nových obrněnců. Bude asi na- vržena rychlost 20 a 21 uzlů a obsah 21. 000t. Vzduchoplavba. Z Paua, 20 kvělna. (K. k.) Večer podnikl Tiesandior se Weghtovým aeroplanem let, při némž urazil za hodinu a 2 min. 57 kilometr.á
Franek Weghtův Dunkerque Pařiže Paříž Pau
15 article Události v říši turecké.
Události v říši turecké. Reformy u dvora. Z Cařihradu, 21. května. (K. k.) Turecké listy sdělují, že byla zrušena pro prvního nej vyššího ounucha sullánova hodnost a titul Vý- sost, kterou měl stejně jako velkovezír. Sultánovy pozdravy diplomatům Z Cařihradu, 20. května. (K. k) Vrchní obřadník Galib tlumočil v parlamenté doyenu velvyslanců svob pánu Marsehallovi pozdravy sultánovy všem přítomným diplomatům Pašování válečného materiálu do Makedonie. M. Z Kolina nad Rýnem, 21. května. (Zvl tolegr. „N. L.“) Dle zprávy, již obdržela „Kol
Marsehall Cařihrad Makedonie Kolina nad Rýn
16 article
V drobném prodeji ranní čislo o sobě za 9 večerní . . . . . . . za 4h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . l večerní lnserátv platí se hotové napřeč. Přodplaceni a inserty přijímt administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se též redakoe. tiskárna a expedin „Národních Listů Rukopísy se nevraosjí.
17 article
Ztg.“ ze Soluna, uznaly makedonské úřady za nutné, zostřiti dozor na mořském pobřeží v Makedonii. Bylo jim totiž mi- mo jiné donešeno, že pluje z Řecka několik pla- chetních lodi se zbraněmi pro povstalecké čety makedonské. Dále oznamuje se „Köln. Ztgu.“, že staroturečtí jednatelé pokračují v agitaci, aby přiměli Albáncev Epirukozbro- jenému povstání. Reorganisace četnictva. Ze Soluna, 20 května. (K. k.) Robilant paša odjede zítra do Cařihradu, aby nastoupil místo reorganisátora četnietva turecké říše. Parsekuce. Z Cařihradu, 21. května. (K. k.) Sultán po- tvrdil rozsudek nad dodatečně zatčenými dvěma poddůstojníky obrněnce „Assar i Tewik“, ktefí zúčastnili se zavraždění velitele lodi. Vraždění Bulharů v sandžaku bitoljském. Ze Solana, 21. května. Na cestě z Bitolje do Kruševa byli předseda bulharské ho ústavního klubu v Kruševu Tom Niklev a učitel Lešinkov zavra- žděni neznámými pachateli. Je t již za několik dnů 9. vražda na Bulharech, spáchaná v sandžaku bitoljském. Postrach z Albánců. Ze Soluna, 21. května. (K. k.) Obyvatel- stvo v Dibře obrátilo se telegraficky na valiho v Bitolji a na tamější výbor s prosbou z vyslání vojska, poněvadž Albánei v Melesiu chystají útok na Dibre.
Köln Bulhar Niklev Lešinkov Albánec Makedonie Řecko Soluna Cařihrad Solana Bitolje Kruševo Bitolja Soluna
18 article
Politický proces v Záhřebě. V Záhřebě, 18. května 1909. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Mato Begě žadných Srbů v Chorvatsku ne- přiznává. K vůli tomu prohlášení jeho, sedláka, od polní práce k soudu volali — jiného nevé- děl a nepověděl. Marně pozvali olce a syna Jure a Mirko Miheliče. Pověděl otec n Srby, že zpívají píseň: »Zora ptava, sadsu srpska prava«; odmítnul tvrzení, že by byl před vyšetrujícím soudcem řekl, že obžalovaní jsou velkoerbskými ag tatory a prohlásil, že tak mluvit slyšel a hned slovo postoupil synovi. Ten ví, ž se Choratě se Srby někdy seperou, ale ví také, že je to vždy jenom při »opici« Pavle Vučič nepřísshá proto, že je v vyšetřování pro zpronevěření. Vykládá, že obecní volby byly příčinou některých neshod mezi Srby a Chorvaty Svědek, obecní notář, sedláky Srby napaloval. Proto o něm psaly srbské noviny. O však dnes vykládá, že to psaly o něm jenom proto, že je Chorvatem. Adam Mrkobrad jinak vypovídá než před vyšetřujícím soudcem. Aceurti hned vyslo- vuje domněnku, že svědkovi asi kdosi pohrozil, ten však rozhodně prohlašuje, že neřekl to, c je v protokolu zapsáno. Diví se svědek, který je Srbem, jak se mohou najíli lidé, kteři tvrdi, že v Chorvatsku nemůže býti Srbů. Dlouho se nedivil, i před soudem se jeden důstojný člověk ozval. Byl to p. Tarabochio, zvrhlý potomek ylašské krve, který zasyčel: »To ře kli pravdu; neni zde žádných Srbů Však doufáme, až se časy změní, že brutální slkoholik přitomnost Srbů neupře. Pajo Salamon vypráví, že se p krčmách mluvilo o Srbsku. Též se tvrdivalo že »Srbi moraju imati ista pravo kao i »sokci«. Sám však ničeho neslyšel; vše jiní mu donášeli. Nyní prý lidem chuť zašla: nikdo se
Srba Jure Mihelič Zora ptava Pavel Vučič Chorvat Adam Mrkobrad Srb Tarabochio Salamon Záhřeb Mata Chorvatsko Srbsko
19 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Henryk Sienkiewicz vyzval před- loni, po brutální vyvlastňovaci předloze, přijaté na sněmě protiPolákům poznaňským velikou řadu vynikajících představitelů literatury, vědy a politiky v Evropě — k anketě o proti- polské politice pruské, středověké a nekulturní. Dostalo se mu mnoho významných projevů, jež se teprve nyní odhodlal uspořádati v knize, když opozděně dostal několik odpovědí s těch stran, na nichž mu záleželo. Kniha vyšla nyní posléze ve francouzském vydání s titulem »Prusse- Pologne«. Zvláštní knihovnu pro nemoené rekonvalescenty hodlá založiti jakýsi spolek německých spisovatelů. Podnik chce če- liti záplavě vulgarní a boulevardní literatury,a první serie knih (vydaných ve formátě, který by se dobře hodil pro čtenáře, ležící v posteli. a ve vazbách, jež snadno lze desinfikovati) má zahrnouti 28 svazků takové vybrané četby lite- rární, která by vyvolávala dobrou, příjemnou, osvěžující náladu, chuť k životu a radost ze života. Vybráni jsou pro ni z německých autorů starších i novějších Friedrich Spiel hagen, Wilhelm Raabe, Peler Rosegger, Georg v. Ompteda a j. Podnik, který část německé kritiky literární shledává příliš kuriosním, jiná část však je jim nadšena, má býti uskutečněn již v letošním podzimu. Universila anglická v Oxfordu vydala nádhernou a vzácnou publikaci: Album čln- ského poreulánu z let 960 až 1796.
Sienkiewicz Spiel Raab Peler Rosegger Georg Evropa Oxford PrussePologne
20 article
Prvotním sestavovatelem alba byl Hsrang, jeden z nejlepších znaleů poreulánu činskéno nyní zredigováno a doplněno celou řadou znaleů- Alhum obsahuje přes 80 kolorovaných repro- dukct Při nedávném úmrtí slavné tragédky polské Heleny Modrzejewské řada polských listů vyslovila politování, že nelze ostatky veliké národní umělkyně uložiti v rodné zemi. Pohnut émito vyzváními přimými i nepřímými, dopsa choť zesnulé tragédky hr. Karol Chž apov- ski řediteli městského divadla krakovského Ludw Solskému, že rodina odhodlána jest. bude li to přáním polské veřejnosti, svoliti k pře- vezení těla do Krakova. Ředitel Solski hned po obdržení listu sezval zástupce města Krakova. zemského sněmu baličského a povolané reprae- sentanty z kruhů literárních i uměleckých k po- radě o této záležitosti. Utvořena komise, která o uskulečnění plánu a jeho financování se po- stará. Různé zprávy. Pohřeb čínského císaře. Z Pekina se sděluje: 1. ledna byl první den převezení tělesných pozůstatků zemřelého císaře Kvansu do Hsilinů, západních hrobů, kdež budou konečně uloženy k věčnému klidu vedle jeho předků Junčena, Čiačina a Tankvana, v háječku, obklopeném posvátným lesem. Hrobka bude teprve zbudována a prozalím uloží se rakev v pagodě Liankočvanově. Poněvadž hrobky činských cisařů jsou vlastně velké budovy, zdrži se konečný pohřeb ještě dosti dlouho. Sešli se zde nyní zástupcové panovníků všech zemi, aby mrtvému císaři prokázali po- slední poctu, jaké ubohý vládce na dračím trůně za života nikdy se netěšil. V Čině, v zemi kultu předků, ctí mrtvého více nežli živého.
Hsrang Modrzejewská Karol Chž Ludw Solský Junčen Čiačin Tankvan Krakov
21 article
Podrobný ceremoniel určil vše do nejmenších podrobností již před půl rokem a ponévadž je- dině za převoz mrtvoly bylo rozpočtěno 4 mi liony taelů (12 milionů korun), byly průvoda obřady nejskvělejší podívanou, jaká se zde oku Evropana kdy naskytne. Jako ústupek nové době bylo dovoleno damám vyslanectev, důstojníkům ochranných sborů a několika cizincům, přihlá- šeným ministry, přihlížeti slavnostnímu průvodu se zakryté tribuny uvnitř císařského města. Pro dav globetrotterů, kteří se sem sběhli, byla zří- zena druhá tribuna u Hsisepailou, čtyř západních čestných bran. Byl jasný den, modrá obloha a nehnul se ani větřík, bylo skoro přiliš krásně jako před blížící se bouři, ale počasí udrželo se přeee do poledne. Takového počasí je třeba, aby se mohla uplatniti asijská pompa, jež však často bývá pomisena se špínou. Není jinak ubožšího pohledu v Číně jako oficiální průvod v kotoučíe prachu nebo v blátě, sahajícím po kolena. O vznešeného ke směšnému bývá pak skutečně jen malý krůček. Před 11. hodinou byl zvědavý lid vytlačen Homenem, zadní branou císařského města. Velké zástupy lidu ostatně nebylo nikde viděti, neboť přes to, že Čiňan jest jinak zvědavý o císařský pohřeb se valně nezajímá a nemá pro něj času nazbyt. V ulieích pekinských kromě oněch, jež byly vyhraženy průvodu, ne- jevil se vůbec větší ruch než jindy. Všechny krámy byly otevřeny, každý šel po svém za- městnání, potulní obchodníci vykřikovali své zboží stejně pronikavě jako jindy. Po 11. hodině vykročili bídní, žlutě ově šení ponici a velbloudi, pěchota, asi dvě set- niny, zahajovala průvod. Soumaři nesli sbalené stany a kadidlo na oběti. Občas rozvinul se nyní po přestávkách pestrý, mnohobarvý obraz.
Evropan Homen Čína
22 article
Následovaly clsařské stáje, velké množství jezdeů v červeném svrchním šaté z vyšivaného hedvábí jenž byl někde roztržen, na hlavě měli kulatý černý klobouk se žlutým pérem. Jezdci nesl čestně štíty všech barev, pak cipovité korouhve s vyšitými draky a pestré vějíře na tyčích. Z nimi šla císařská kapela s kotly a trubkami, ale nehrála. Mezi průvodem zametali špinaví me taři ulici, pak šla opět kolem tlupa hlasitě ho vořících reservních nosičů ponejvíce v otevře- ném oděvu, mnozí s poloobnaženým trupem. Na to přišel zase oddil moderně vyzbrojené pě choty. Scházela souvislost a to rušilo celkovy dojem. Před tribunou cizinců byla zatím posla vena dvě žlutě ověšená nosítka se stříbrnými věnci od ruského cara a presidenta francouzské republiky. Nosítka připojila se k průvodu. Ná- sledovaly nové skupiny v tmavých oděvech se zlatem vyšitým slovem »Šou« (dlouhý život) také ty nesly pestré čestné štity a vyšívan vějíre
tař ulice
23 article
Mongolstí lámové mumlli modlitby a vy hazovali do vzduchu ballčky s papírovým ústřižky, jež se daleko rozletovaly. Pak šli no- siči, pálici kadidlo, dále jeli mandžurští luko střelci na bídných koních; tsoističtí a buddhi stičtí kněži nebyli v průvodu. Za nimi objevily se pestré důstojnické a civilní uniformy vysla- neckých družin a pak bylo viděti císařské prince, vysoké hodnosty a zvláštní vyslance, z nichž každý měl jednoho průvodce. Byly tu pohromadě proslulé veličiny nebeské říše, starý svým průvodcem podpíraný Čančitun, jemuž chůze v horku patrně byla obližna, Mandžu Hsi-Hsu, starý prine Čin, vévodové Mandžů, je- jichž předkové kdysi vedli vojsko k dobytí Číny, pak ministři Tajhunce, Liantunyen a jiní. Ko- nečně kráčel těsně před rakví nynější vládče Činy, regent, v jednoduchém oděvu bez od- znaků, obklopen malou skupinou úřadníků řovněž jednoduše oděných. Mladý regent vypa- dal špatně a jako přepracovaný, tvář jeho byla bledá, oči vystupovaly a spodní ret zdál se po- někud svislým. Před cizineckou loží pokusilse o vlidný úsměv, uklonil se několikráte a pravil »Chie, chiě!« — Diky, diky!
Mandžu Hsi Hs Mandž Tajhunce Liantunyen Diké Čína ko Chios
24 article
Těžký katafalk byl nesen na žlutě obale ných márách 128 nosiči. Byl celý pokryt žlutým hedvábím, na němž byli vyšiti zlatí draci. Horn část měla tvar prohnuté chrámové střechy, na rozích splývaly žluté hedvábné třapce a upro- střed byla zlatá koule, obklopená plameny. No- siči kráčeli s ohromným břemenem v stejno- měrném taktu, byli dobře nacvičeni. Za rakví bylo neseno několik starých ko rouhví a praporových žerdí s tygřími ocasy, pak byl veden kůň zemřelého a celý průvod uzaví rala asi selnina moderního vojska. Celek byl vlastně zklamáním a nečinil zvlá ště slavnostní dojem. Scházelo srdečné účasten ství a také lid, vše působilo spíše jako velká p ráda než jako smuteční obřad. Průvod prošel Ho-menem, hodnostové od bočili a shromáždili se na tribuně, kdež bylo po- dáno občerstvení. Prine Čin seděl tu vedle japon- ského prince Fušima, Jen několik minut s zdrželi, pak spěchali všichni domů, neboť bouře se již ohlašovala spoustami prachu. Mrtvého císaře vezou nyní k odpočinku ze- mi, kterou tak miloval, tento zajatec na trůně, jehož životní dráha byla vystlána trním. Ve svém nadšení pro moderní obrod Činy r. 1898 přestře- lil a pak byl císařem jen dle jména, ale v pa- měti Číny i ciziny bude žíli jako první modern panovník, jenž probudil Čínu z dlouhého spánku a nejkrásnějším jeho pomníkem na zemi bude, jestliže ti, kdož přejali jeho myšlenky, zůstanou jim věrni a budou následovati jeho příkladu. Stane-li se tak, pak cisař Kvansu nežil nadarmo.
Horn Fušim Kvansa Čína
25 article
= Anarchistické časopisy. O anarchistických ča- sopisech, zvlaště v Londýně vycházejících listech to- hoto směru, podává jistý londýnský list zajímavá sdělení. V Londýně vychází několik anarchistických publikací, určených ne tak pro anglické čtenáře, jako spíše pro jiné země, kamž se ve velkém množství zasllají. V Angli tisknou se právě anarchistické listy nejostřejšího obsahu přes to, že tam zákon pobuto- vání proti trvajícímu společenskému řádu slovem nebo tiskem veimi přísně stíhá, Listy, vycházející ve Španělsku, pa i v Americe, jsou mnohem mirnější. Před několika lety obžalovala anglická policie něko- lik Italů kteří takový časopis v Londýně vydávali zodpovědné osoby byly odsouzeny na rok do vězení.
Italos Londýn Angl Španělsko Amerika
26 article
Od té doby jsou anarchisté " Anglii usedli mnohem opatrnější. Je však známo, že jeden z těchito listo, jenž ovšem mění skoro každý měsíc svou adresu, výchází týdně v 5000 exemplářích, z nichž jde 1200 do Chicaga, 1000 do Paříže atd. Rusko doslává měsíční vydání tohoto listu, poněvadž by bylo přili obtížno pasovati jej tam každý týden. Měsíčně dopraví s tam podloudně 30 O exemplářů. Kromě toho vydává s v Londýně ještě jeden skoro stejně ostrý měsíčník, rozesí- laný v 10.000 exemplářích. Z těch zůstane 3000 v Anglii, 2500 jich jde do Paříže a 1400 do Ameriky. Rustí anarchisté dostávají čtvrtletní vydání tohoto časo- pisu. Anarchistické orgány tisknuté v tajných tissar- nách ruských, vycházejí obyčejně nepravidelně proto mají, jak se zda, velmi nejistou existenci. Ne- dávno nedovedl vydavatel takového listu svých lite- rek použiti k ničemu užilečnějšímu, než že jimi na- bil pumu. Ve Spanělsku jsou také anarchistické časo- pisy, ale musejí si počínati veimi opatrně a proto obsah jejich není a i z daleka tak ostrý jako obsah časopisů v Anglii tištěných. Nejdůležilějším z Úěchto listů jest v Barceloné vycházejíci »Revista Socia.o«. jež má více než 10.000 abonentů.
Revista Socio Anglie Chicago Paříž Rusko Londýn Amerika O exemplář