2
masthead
V Praze, v pátek 21. května 1909.
Praha
4
article
Raranní avečerní listy
předplácí se
V Praze v administraci:
na měsle
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donšškou
na měsle,
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve filiálkáchi
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
a měsle,
na čtvrt leta . . . . 9 K 0h
s dvojí zásílkou
na mě
na čtvrt lota : . . . nI k ej
Praha
5
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
K pracovnímu programu poslanecké sněmovny
Z Vídně, 21. května. Konference zástupců
všech stran usnesla se v úterý, že bude
miti 464 členů poslanecké sně-
movny 15denní prázdeň, aby mohlo
52 členů rozpočtového výboru pracovati až po
samé Letnice, do soboty 29. t. m. a poku
možno, skoncovat tam řádný budžet na rok 1909.
Nehledě k tomu, že zastavena veškerá
politika, která se provozovati má v plenu,
maří se tu způsobem skutečně
neomluvitelným penize, poněvadž
se k prázdninám o Letnicích přidává ještě
předchozí prázdeň poloměsíční. Avšak
rozpočtový výbor do Letnic pracovati nebude.
Již ve čtvrtek 27. t. m. panstvo se odeběre
na prázdniny. Chče 10. června skoncovat
porady své o rozpočtu vůbec. Kdo se toho do-
žije, bude šťastenl
Finanční plán ryt. Biliňského.
Z Vídně, 21. květnu. Dnes dopoledne sešel
se rozpočtový výbor, aby vzal v po-
radu resort finanční. Německo-nacionální kore-
spondence ohlašuje, že ministr financi dr. ryt-
Biliňski při této příležito st
podá změněný svůj plán finanční
Naproti tomu konstatuje »N. Fr. Pr.«, že dr.
Biliňski nezamýšli podati no vý
finanční plán, nýbrž trvá na svém dosa-
vadním, tudíž také na zvýšené dani li-
hové a pivní.
doktor
Biliňski
Vídeň
Francie
poslanecký sněmovna
6
article
Tři vyvrácené slechy
Z Vídně, 21. května. Za každé krise mini
sterské a parlamentní vyrůstají pověsti, které se
množí, čím jest tepleji a čím déle krise trvá.
O maďarské krisi včera rozlétly se pověsti tři
jedna bujnější než druhá. Podle jedné s vě-
řena bude vláda v Uhrách vý-
hradně straně neodvislosti, podle
druhé bude, nepodaři-li se dohoda koruny s do-
savadními vládními stranami maďarskými, řís-
ský sněm uherský rozpuštěn, vy-
pišou se nové volby na základě oktroj-
vaného volebního řádu a dosadís
kabinet mimoparlamentní. Podle
třeti prý konečné clsar Vilém na dvorním hradě
domlouval Maďarům, aby nerušili hospodářskou
jednotu s Rakouskem. Všechny tyto tři zprávy
se dnes vyvracejí.
Němeoká ráže dolnorakouských agrárníků.
Z Vídně, 21. kvělna. Při včerejším sje z du
dolnorakouských agrárníků promlu-
vil posl. Fisselthaler o národní otázce. Pravil,
že »sedláci byli vždy pro národní smír.
Zanášejíli se však národní boje
do německé državy dolnorakou-
ské, potom také německý sedlák
procitne a povstane národně. Ně-
mecké měšťanstvo nebude se musili hanbili za
německé sedláky. My v Dolních Rakousích jsme
zachovávali ve smišených obelch vždy
svornost a mír. Vždyť jest známé slovo
Luegrovo: »Nechle mi s pokojem moje Čechy!«
(Čechové, které nazývá dr. Lueger »svými«, to
nejsou žádní opravdoví Čechové, nýbrž to jsou
Čechové, kteří mají nanejvýše české jméno,
smýšlení však jsou křesťansko-sociálové a dělají
dru. Luegrovi náhončí a pochopy. Poznámk
redakce.) Zajisté my necháváme Čechy s poko-
jem a nežádáme navzájem jiného ničeho, nez
aby nechali s pokojem též oni nás. Vyslovi-l
Vilém
Maďar
Čecho
doktor
Lueger
Vídeň
Uhry
Rakousko
Dolní Rakousy
Čechy
Vysl
7
article
se však vůči nám, jak se slalo nedávne ve
Cmuntě: »Však vy se už budete učiti česky až
dolů k Dunaji!« — pak nutno takovou drzost
zodpověděti nejrozhodnějším požadavkem, aby
neprodleně potvrzen byl korunou známý návrh
Koliskův— Axmannův (podle kterého má býti
němčina výhradně vyučovacím jazykem veške-
rých škol dolnorakouských: obecných, měšťan-
ských, reálních, gymnasiálních, průmyslových.
Poznámka redakce.) Doufáme, že nynější mini-
sterstvo úřadnické převážně německé dohoni, co
zameškaly a nedohonily vlády minulé a c
koaliční kabinety ohledy strannickými zotročené
vykonati nebyly schopny «
Ozlava bitvy ošperské v Ošprech.
Z Vídně, 21. kvělna. (K. k.) Různě slavnosti, kle-
ré ve Vídni i mimo Vídeň oslavovaly památku slav-
ných hrdinství a historického významu ošperské bit-
vy před 100 lety, byly zastiněny velkolepými oslava-
mi, jichž jevištěm byly dnes Ospry samé. Obecní sprá-
va vídeňská, druhé sborové velitelství a nejvyšší hoí-
mistrovský úřad spolupůsobily k tomu, aby slavno-
stem dán Byl průběh co nejskvělejši. Účast císařea
členů císařského rodu, jakož i velké množství vojsku
dodaly památné vlastenecké oslavě zcela mimořád-
ného lesku.
Počasí je velmi krásné. Na ulicích ošperských
na místech slavností shromáždilo se mnoho tisíc obe-
censtva, které uchystalo mocnáři při jeho příchodu
nadšené ovace.
Na místo slavnosti se dostavili: arcivévodov
František Ferdinand, Karel František Josef, Ferdinan-
Karel, Josef Ferdinand, Potr Ferdinand, Jindřich Fer-
dinand. Leopold Salvator, František Salvater, Bedřich
Evžen, Josef a Rainer.
Koliskův
Axmannův
František Ferdinand
Karel František
Josef
Ferdinan
Karel
Josef Ferdinand
Potr
Jindřich Fery
Leopold Salvator
Salvater
Bedřich Evžen
Rainer
Dunaj
Vídeň
8
article
Mezi účastníky slavnosti byli říšský ministr vo-
jenství, gen pěch. svob. pán Schönaich, ministr zem-
ské obrany gen. pěch. šl Georgi, uherský ministr ze-
měbrany gen pěch. šl. Jekelfalussy, náčelník gen. štá
bu gen. pěch. šl. Conrad, generální inspektoři atd
dále záslupci říšské rady a říšského sněmu, zemskéh
sněmu dolnorakouského, vídeňského pešťského obee-
ního zastupitelstva, sborový velitel a velící generál
městský velitel vídeňský
Ku polní mši vytáhl prapor pěšího pluku čís. 10
s korouhvemi a hudbou.
O 1210. hod dopol. přibyl císař, klerý státní dra-
hou dojel do Štadlavy, v průvodu generálního poboč-
níka hr. Prara ve voze na slavnostně vyzdobeně ná-
městí před kostelem. Když císař vystoupil s vozu
podal především ruku arcivévodům Františku Ferdl-
nandovi a Kariu Františku Josefovi a ostatní pány ar-
civévody a slavnostní hosty pozdravil salutováním
Starosta dr. Lueger a jeho náměsíkové uvílali moc-
náře a doprovodili ho do dvorního stanu, u něhož stá-
lo 25 děvčat z Osprů v kroji z r. 1809. Jedno z nieh
uvitalo císaře slavnostním pozdravem a odevzdalo mu
kytici, kterou mocnář vlídně přijal. Světicí biskup dr.
Marsehall sloužil pak slavnostní mši, při níž svaz
Schubertův se zpěváckými spolky 21. okresu před-
nesi Schubertovu „Německou mší“ a Te deum.
George
Jekelfalussy
Ferdl
Karia
doktor
Lueger
Marsehall
Schubertův
Conrad
zpěvácký spolek 21
9
article
Po polní měi odebrali se císař a členové císař-
ského rodu, přednostové úřadů a starosla ku pomníku
Lva ošperského, kamž se dostavila depulace inva-
lidů. Slavnost byla zde zahájena oslavnou básní
„Slavnostní pozdrav Majestátu našeho císaře“, kterou
přednesla žačka měšťanské školy, načež přednesl žák
měšťanské školy báseň „Slib“. Pak pronesl starosta
dr. Lueger proslov, v němž děkoval především moc-
náři nejoddaněji za to, že se ráčil dostaviti, ocenil vý-
znam bitvy ošperské a pokračoval: „Sto let lidských
zápasů za ušlechtilejší vždy kulturu povznesly od te
doby křesťanskou myšlenku míru a lásku nad vášně
války a bitev Je dosud v paměti nás všech, že hro-
zíci válečné nebezpečenství bylo zažehnáno trpěli-
vostí a moudrosti Vašeho Veličenstva. Vděčně uzná-
vají to národové rakoušti. Bitva u Ošprů byla prvním
„Stůj!“, které zavoláno bylo na přebujného a pře-
mocného válečného císaře. Nyní je to pevná vůle na-
šeho milovaného cisaře a moc spolku s německou říší,
která vynucuje mír a s nadšením i obdivem vzhližime
k Vašemu Veličenstvu.“ Starosta ujistil císaře láskou
a věrností, jakou měli k trůnu předkové a zakončil
trojím provoláním „slávy“, což shromáždění nadšeně
opakovali. Všichni přílomní zpívali císařskou hymnu
doktor
Lueger
Ošpr
10
article
Císař odpověděl takto: „Děkuji vám co nejsrdeč-
něji za vřele procitěná slova, jež pronesl jsle právě
ke mně jménem obecního zastupitelsiva mého říš-
ského hlavního a sídelního města a v nichž vzpome-
nuto bylo dojemně oněch hrdin, kteři na tomto pa-
mátném mistě podalí před sloletím nynějšímu a Bu-
doucímu pokolení zářivý přiklad najvznešenějších
vlasteneckých ciností. Třebas že pietyplná vzpomín-
ka činila vždy z tohoto dne zde den slavnostní, sluší
přece právě dnešní den obzvláště důstajně oslaviti,
a oslava tato nabývá významu povznášejícím slibem,
jejž jste — jsa věren duchu hrdin ošperských
právě tlumočil. Kéž Všemohoucí, jenž na Moravském
poli propůjčil našim předkům tak hojnou měrou
ochranu a záštitu, provází nás i v budoucnosti svým
požehnáním v pokojných i vážných časech
Císař položil pak nádherný věnec na přední část
pomníku. Za město Vídeň položil starosta veliký
věnec, načež byl pomník ozdobován četnými věnci
300 školáků a 300 školaček zapělo pak sbor „Hr-
nové ošperští“, který doprovázela hudba 101. pě-
šího pluku.
Po této slavnosli odebral se císař s arcivévodou
Františkem Ferdinandem, provázení členy císalské
rodiny a slarostou, na místo vojenské slavnostiu
valu XXVII. Ministři, deputace říšské rady a říšského
sněmu, zemského sněmu a obou městských zastupi-
telstev následovali za ním. Za velké vojenské okáza-
losti konala se zde slavnost položení základ-
ního kamene k velkému ošperském
pomníku.
V 1211. hod. přibyl císař na místo slavnosti
Všechno vojsko současně vzdalo čest a hudby začaly
hráti. Generálmajor šl. Geldern očekával císaře koň
mo u vchodu k místu slavnosti a učinil hlášení, na-
čež mocnář vstoupil do bohatě vyzdobeného císař-
ského slanu, aby byl prítomen položení základního
kamene.
František Ferdinand
Vídeň
Hradec
Geldern
11
article
Slavnostní vysvěcení provedl apoštolský polní vi-
kář dr. Belapotocki za asistence vojenského ducho-
venstva. Po církevňích obřadech pronesl arcivévoda
František Ferdiand přiměřený proslov k císaři, na
nějž mocnář odpověděl řečí, v níž velikými rysy
vyznačil dobu a význam ošperského vítězství.
Potom vykonal mocnář obvyklé tři poklepy kla-
divem na základní kámen. V téže chvíli byla vystře-
lena salva. Pak proveden slavnoslní sbor „Píseň díků
po bitvě u Ošprů“ (text od dra. Madiery, hudba
profesora Hanuše Wagnera) za řízení skladatele
zpívaly jej svaz Schubertův a zpěvácké spolky 21
akremu. Spoluúčinkovaly hudba 19. pěšího pluku
druhá divise polního dělostřeleckého pluku čís.2
8 trubačů a 6 tamborů pěš, pluků čís. 101 a 51, kteři
tloukli na staré bubny z r. 1809. Před pozdvihováním
byl trouben a hrán „Generalmarsch
Při Hossanal počaly zvoniti kostelní zvony
v Ošprech a druhá divise 2. dělostřeleckého pluku
dala 20 dělových ran. Souzvuky orchestru, fanfár
víření buhnů a hlahol kostelních zvonů působily
uchvacujícím dojmem
Po přezpíváni sboru přehlížel císař za zvuk
císařské hymny a hlabolu trub vojsko. Dav si před-
staviti členy výboru pro postavení pomníku, opusti
místo slavnosti a jel v průvodu pana arcivévody
Františka Ferdinanda za nadšených ovacl a provolá-
vání slávy obecensivem k nádraži ve Šladlavě, od-
kudž nasloupil zpáleční ceslu do Vídně.
Z Vídně, 21. května. (K. k.) Dnešní ošperslé
slavnosti zúčastnili se kromě uvedených již osob
nostl: dvorní hodnostáři, ministr zabraničulch zá
ležitoslí sv. p. Aehrénthal, společný ministr finanei
bar. Burian, ministr a latere hr Zichy, ministr spra-
aedinosti dr. Günther, ministerský předseda sv.p.
Belapotocký
Ferdiand
Ošpr
Wagner
Schubertův
František Ferdinand
Burian
Zich
doktor
Günther
Ošpry
Vídeň
12
article
Bienerth s ministry sv. pánem Hárdllem, pol. pod-
maršálkem šl. Georgm, hr. Slů gkhem, drem. Wejs.
kirehnerem a drem. Riltem, náměslek starosty pešt
ského, mislodržitel Kielmansegg. zemský mar šálek
prine Liechtenstein s princeznou Hanou Lischiten-
steinovou a předsedové panské a poslanecké sne-
movny s několika členy obou sněmoven,
Z rozmluv německého císaře ve Vídni.
Z Pešti. 20. května. (K. k. uh.) Oprot
zprávě jednoho vídeňského listu o rozmlu vě
německého cisaře s uherským mi-
nistrem vnitra hr. Andrassem za
poslední hostiny ve vídeňském dvořním hradě
dovídá se »Magyar Hirlap« ze směrodalného
místa, že za této rozmluvy nemluvilo se o
otázkách akutní vnitřní uherské politiky. Císan
Vilém vzpomněl vřelými slovy někdejšího mini-
stra zahraničních záležitosti hr. Julia Andrasse,
čelného spolupracovníka na trojspolku nedávno
tak skvěle se osvědčícím. Pak hovořilo se o
zahraničních událostech nedávné doby.
Plavba lloydových parníků.
Z Terstu, 20. května (K. k.) Tyto parniky
Lloydu vypluly: »Thalia« 19 t m. z Messiny
Bienerth
Hárdll
Georg
Liechtenstein
Lischiten
Magyar Hirlap
Vilém
Andrass
Lloyd
Vídeň
Pešť
Terst
Messina
13
article
dání
do Korfu, »Austria« 18. z Kolomba do Bom
baje, »Melpomene« 19. z Bahie do Ria de J
neiro, »Vindobona« 19. ze Suezu do Adenu-
Říšská kontrola na Rusi
Z Petrohradu, 20. května. (K. k.) P. t. a.
oznamuje: Oficiálně vyvracl se jako naprostá
smyšlenka zpráva, že říšský kontrolor vydal
rozkaz, aby při říšské kontrole ne
byli zaměstnáváni Poláci.
Z anglického parlamenlu.
Z Londýna, 20. května. (K. k.) Doln
sněmovna. V dnešní schůzi tázal se Money
(liberál) kaneléře pokladu lorda Gsorga, všiml-
si, že návrhy o dani z přírostku ceny, předlo-
žené právě fi anční komisi německého říšského
sněmu, netýkají se jenom jmění nemovitého,
nýbrž obsahují také zavedení télo daně pro ma-
jetek movitý, a chce-li kanclér pokladu uvážit
rozšíření svých návrhů, pokud jde o daň z při-
rostku ceny, aby jakékoliv jmění stejnoměrně
bylo zdaněno.
Státní tajemník Hobhouse odpověděl krátce
že podnět tento oznámí kaneléři pokladu. Pak
plal se kapitán Graig (liberál), zda celé libe-
rální zákonodárství má býli př způsobeno něme-
ckému vzoru. (Posměch)
Rus
Polák
Gsorg
Hobhouse
Graig
Korf
Kolombo
Boma
Bahia
Rio jít J
Suez
Aden
Petrohrad
Londýn
Austria
Doln sněmovna
Money
14
article
Poštovní stávka ve Franci.
Z Dunkerque, 20. května. (K. k.) Schůze
zapsaných lodníků usnesla ss na
všeobecné stavce.
Z Pařiže, 21. května. (K. k.) Dolazem
mezi plynárenskými dělníky se zjistilo, ž e pře
vážná většina jejich jest prot
stávee. Přes to společenstvo elektrárenskýeh
dělníků horlivě agituje pro vše obe
nou stávku.
Sesilování námořní moci francouzské
Z Paříže, 21. května. (K. k.) Vyšší n-
mořní rada zabývala se v poslední své schůz
dvéma návrhy na složen! válečné h
lodstva. První návrh, podaný generálním
štábem námořnictva, stanoví počet o be
něneů 28, druhý, klerý vyšel ze stšlého odboru
ministerstva námořnietvi, na 38. Vyšší ná
mořní rada vyslovila se pro drubý
návrh. Dále doporučila vyšší námořní rada,
aby se nestavěl už žádný obrněný křižník, po-
něvadz soudi, že je nyní třeba jenom výzvěd
ných parníků a to 6 pro každé loďstvo. Dňe
a zitra bude vyšší námořní rada rokovati o ty-
pech a dělech nových obrněnců. Bude asi na-
vržena rychlost 20 a 21 uzlů a obsah 21. 000t.
Vzduchoplavba.
Z Paua, 20 kvělna. (K. k.) Večer podnikl
Tiesandior se Weghtovým aeroplanem let, při
némž urazil za hodinu a 2 min. 57 kilometr.á
Franek
Weghtův
Dunkerque
Pařiže
Paříž
Pau
15
article
Události v říši turecké.
Události v říši turecké.
Reformy u dvora.
Z Cařihradu, 21. května. (K. k.) Turecké listy
sdělují, že byla zrušena pro prvního nej
vyššího ounucha sullánova hodnost a titul Vý-
sost, kterou měl stejně jako velkovezír.
Sultánovy pozdravy diplomatům
Z Cařihradu, 20. května. (K. k) Vrchní
obřadník Galib tlumočil v parlamenté doyenu
velvyslanců svob pánu Marsehallovi pozdravy
sultánovy všem přítomným diplomatům
Pašování válečného materiálu do Makedonie.
M. Z Kolina nad Rýnem, 21. května. (Zvl
tolegr. „N. L.“) Dle zprávy, již obdržela „Kol
Marsehall
Cařihrad
Makedonie
Kolina nad Rýn
16
article
V drobném prodeji
ranní čislo o sobě
za 9
večerní . . . . . . . za 4h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . l
večerní
lnserátv
platí se hotové napřeč.
Přodplaceni a inserty přijímt
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se též
redakoe. tiskárna a expedin
„Národních Listů
Rukopísy se nevraosjí.
17
article
Ztg.“ ze Soluna, uznaly makedonské úřady za
nutné, zostřiti dozor na mořském
pobřeží v Makedonii. Bylo jim totiž mi-
mo jiné donešeno, že pluje z Řecka několik pla-
chetních lodi se zbraněmi pro povstalecké čety
makedonské. Dále oznamuje se „Köln. Ztgu.“,
že staroturečtí jednatelé pokračují v agitaci,
aby přiměli Albáncev Epirukozbro-
jenému povstání.
Reorganisace četnictva.
Ze Soluna, 20 května. (K. k.) Robilant
paša odjede zítra do Cařihradu, aby nastoupil
místo reorganisátora četnietva turecké říše.
Parsekuce.
Z Cařihradu, 21. května. (K. k.) Sultán po-
tvrdil rozsudek nad dodatečně zatčenými dvěma
poddůstojníky obrněnce „Assar i Tewik“, ktefí
zúčastnili se zavraždění velitele lodi.
Vraždění Bulharů v sandžaku bitoljském.
Ze Solana, 21. května. Na cestě z Bitolje
do Kruševa byli předseda bulharské ho
ústavního klubu v Kruševu Tom
Niklev a učitel Lešinkov zavra-
žděni neznámými pachateli. Je t
již za několik dnů 9. vražda na Bulharech,
spáchaná v sandžaku bitoljském.
Postrach z Albánců.
Ze Soluna, 21. května. (K. k.) Obyvatel-
stvo v Dibře obrátilo se telegraficky na valiho
v Bitolji a na tamější výbor s prosbou z
vyslání vojska, poněvadž Albánei
v Melesiu chystají útok na Dibre.
Köln
Bulhar
Niklev
Lešinkov
Albánec
Makedonie
Řecko
Soluna
Cařihrad
Solana
Bitolje
Kruševo
Bitolja
Soluna
18
article
Politický proces v Záhřebě.
V Záhřebě, 18. května 1909.
(Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.)
Mato Begě žadných Srbů v Chorvatsku ne-
přiznává. K vůli tomu prohlášení jeho, sedláka,
od polní práce k soudu volali — jiného nevé-
děl a nepověděl. Marně pozvali olce a syna
Jure a Mirko Miheliče. Pověděl otec n
Srby, že zpívají píseň: »Zora ptava, sadsu
srpska prava«; odmítnul tvrzení, že by byl před
vyšetrujícím soudcem řekl, že obžalovaní jsou
velkoerbskými ag tatory a prohlásil, že tak mluvit
slyšel a hned slovo postoupil synovi. Ten ví, ž
se Choratě se Srby někdy seperou, ale ví také,
že je to vždy jenom při »opici«
Pavle Vučič nepřísshá proto, že je v
vyšetřování pro zpronevěření. Vykládá, že obecní
volby byly příčinou některých neshod mezi Srby
a Chorvaty Svědek, obecní notář, sedláky Srby
napaloval. Proto o něm psaly srbské noviny. O
však dnes vykládá, že to psaly o něm jenom
proto, že je Chorvatem.
Adam Mrkobrad jinak vypovídá než
před vyšetřujícím soudcem. Aceurti hned vyslo-
vuje domněnku, že svědkovi asi kdosi pohrozil,
ten však rozhodně prohlašuje, že neřekl to, c
je v protokolu zapsáno. Diví se svědek, který
je Srbem, jak se mohou najíli lidé, kteři tvrdi,
že v Chorvatsku nemůže býti Srbů. Dlouho se
nedivil, i před soudem se jeden důstojný člověk
ozval. Byl to p. Tarabochio, zvrhlý potomek
ylašské krve, který zasyčel: »To ře kli
pravdu; neni zde žádných Srbů
Však doufáme, až se časy změní, že brutální
slkoholik přitomnost Srbů neupře.
Pajo Salamon vypráví, že se p
krčmách mluvilo o Srbsku. Též se tvrdivalo
že »Srbi moraju imati ista pravo kao i »sokci«.
Sám však ničeho neslyšel; vše jiní mu donášeli.
Nyní prý lidem chuť zašla: nikdo se
Srba
Jure
Mihelič
Zora ptava
Pavel Vučič
Chorvat
Adam Mrkobrad
Srb
Tarabochio
Salamon
Záhřeb
Mata
Chorvatsko
Srbsko
19
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Henryk Sienkiewicz vyzval před-
loni, po brutální vyvlastňovaci předloze, přijaté
na sněmě protiPolákům poznaňským
velikou řadu vynikajících představitelů literatury,
vědy a politiky v Evropě — k anketě o proti-
polské politice pruské, středověké a nekulturní.
Dostalo se mu mnoho významných projevů, jež
se teprve nyní odhodlal uspořádati v knize, když
opozděně dostal několik odpovědí s těch stran,
na nichž mu záleželo. Kniha vyšla nyní posléze
ve francouzském vydání s titulem »Prusse-
Pologne«.
Zvláštní knihovnu pro nemoené
rekonvalescenty hodlá založiti jakýsi
spolek německých spisovatelů. Podnik chce če-
liti záplavě vulgarní a boulevardní literatury,a
první serie knih (vydaných ve formátě, který
by se dobře hodil pro čtenáře, ležící v posteli.
a ve vazbách, jež snadno lze desinfikovati) má
zahrnouti 28 svazků takové vybrané četby lite-
rární, která by vyvolávala dobrou, příjemnou,
osvěžující náladu, chuť k životu a radost ze
života. Vybráni jsou pro ni z německých autorů
starších i novějších Friedrich Spiel hagen,
Wilhelm Raabe, Peler Rosegger, Georg
v. Ompteda a j. Podnik, který část německé
kritiky literární shledává příliš kuriosním, jiná
část však je jim nadšena, má býti uskutečněn
již v letošním podzimu.
Universila anglická v Oxfordu vydala
nádhernou a vzácnou publikaci: Album čln-
ského poreulánu z let 960 až 1796.
Sienkiewicz
Spiel
Raab
Peler Rosegger
Georg
Evropa
Oxford
PrussePologne
20
article
Prvotním sestavovatelem alba byl Hsrang, jeden
z nejlepších znaleů poreulánu činskéno nyní
zredigováno a doplněno celou řadou znaleů-
Alhum obsahuje přes 80 kolorovaných repro-
dukct
Při nedávném úmrtí slavné tragédky polské
Heleny Modrzejewské řada polských
listů vyslovila politování, že nelze ostatky veliké
národní umělkyně uložiti v rodné zemi. Pohnut
émito vyzváními přimými i nepřímými, dopsa
choť zesnulé tragédky hr. Karol Chž apov-
ski řediteli městského divadla krakovského
Ludw Solskému, že rodina odhodlána jest.
bude li to přáním polské veřejnosti, svoliti k pře-
vezení těla do Krakova. Ředitel Solski hned po
obdržení listu sezval zástupce města Krakova.
zemského sněmu baličského a povolané reprae-
sentanty z kruhů literárních i uměleckých k po-
radě o této záležitosti. Utvořena komise, která
o uskulečnění plánu a jeho financování se po-
stará.
Různé zprávy.
Pohřeb čínského císaře.
Z Pekina se sděluje: 1. ledna byl první
den převezení tělesných pozůstatků zemřelého
císaře Kvansu do Hsilinů, západních hrobů,
kdež budou konečně uloženy k věčnému klidu
vedle jeho předků Junčena, Čiačina a Tankvana,
v háječku, obklopeném posvátným lesem. Hrobka
bude teprve zbudována a prozalím uloží se
rakev v pagodě Liankočvanově. Poněvadž hrobky
činských cisařů jsou vlastně velké budovy, zdrži
se konečný pohřeb ještě dosti dlouho.
Sešli se zde nyní zástupcové panovníků
všech zemi, aby mrtvému císaři prokázali po-
slední poctu, jaké ubohý vládce na dračím trůně
za života nikdy se netěšil. V Čině, v zemi
kultu předků, ctí mrtvého více nežli živého.
Hsrang
Modrzejewská
Karol Chž
Ludw Solský
Junčen
Čiačin
Tankvan
Krakov
21
article
Podrobný ceremoniel určil vše do nejmenších
podrobností již před půl rokem a ponévadž je-
dině za převoz mrtvoly bylo rozpočtěno 4 mi
liony taelů (12 milionů korun), byly průvoda
obřady nejskvělejší podívanou, jaká se zde oku
Evropana kdy naskytne. Jako ústupek nové době
bylo dovoleno damám vyslanectev, důstojníkům
ochranných sborů a několika cizincům, přihlá-
šeným ministry, přihlížeti slavnostnímu průvodu
se zakryté tribuny uvnitř císařského města. Pro
dav globetrotterů, kteří se sem sběhli, byla zří-
zena druhá tribuna u Hsisepailou, čtyř západních
čestných bran.
Byl jasný den, modrá obloha a nehnul se
ani větřík, bylo skoro přiliš krásně jako před
blížící se bouři, ale počasí udrželo se přeee
do poledne. Takového počasí je třeba, aby se
mohla uplatniti asijská pompa, jež však často
bývá pomisena se špínou. Není jinak ubožšího
pohledu v Číně jako oficiální průvod v kotoučíe
prachu nebo v blátě, sahajícím po kolena. O
vznešeného ke směšnému bývá pak skutečně
jen malý krůček.
Před 11. hodinou byl zvědavý lid vytlačen
Homenem, zadní branou císařského města.
Velké zástupy lidu ostatně nebylo nikde viděti,
neboť přes to, že Čiňan jest jinak zvědavý
o císařský pohřeb se valně nezajímá a nemá
pro něj času nazbyt. V ulieích pekinských
kromě oněch, jež byly vyhraženy průvodu, ne-
jevil se vůbec větší ruch než jindy. Všechny
krámy byly otevřeny, každý šel po svém za-
městnání, potulní obchodníci vykřikovali své
zboží stejně pronikavě jako jindy.
Po 11. hodině vykročili bídní, žlutě ově
šení ponici a velbloudi, pěchota, asi dvě set-
niny, zahajovala průvod. Soumaři nesli sbalené
stany a kadidlo na oběti. Občas rozvinul se
nyní po přestávkách pestrý, mnohobarvý obraz.
Evropan
Homen
Čína
22
article
Následovaly clsařské stáje, velké množství jezdeů
v červeném svrchním šaté z vyšivaného hedvábí
jenž byl někde roztržen, na hlavě měli kulatý
černý klobouk se žlutým pérem. Jezdci nesl
čestně štíty všech barev, pak cipovité korouhve
s vyšitými draky a pestré vějíře na tyčích. Z
nimi šla císařská kapela s kotly a trubkami, ale
nehrála. Mezi průvodem zametali špinaví me
taři ulici, pak šla opět kolem tlupa hlasitě ho
vořících reservních nosičů ponejvíce v otevře-
ném oděvu, mnozí s poloobnaženým trupem.
Na to přišel zase oddil moderně vyzbrojené pě
choty. Scházela souvislost a to rušilo celkovy
dojem. Před tribunou cizinců byla zatím posla
vena dvě žlutě ověšená nosítka se stříbrnými
věnci od ruského cara a presidenta francouzské
republiky. Nosítka připojila se k průvodu. Ná-
sledovaly nové skupiny v tmavých oděvech se
zlatem vyšitým slovem »Šou« (dlouhý život)
také ty nesly pestré čestné štity a vyšívan
vějíre
tař ulice
23
article
Mongolstí lámové mumlli modlitby a vy
hazovali do vzduchu ballčky s papírovým
ústřižky, jež se daleko rozletovaly. Pak šli no-
siči, pálici kadidlo, dále jeli mandžurští luko
střelci na bídných koních; tsoističtí a buddhi
stičtí kněži nebyli v průvodu. Za nimi objevily
se pestré důstojnické a civilní uniformy vysla-
neckých družin a pak bylo viděti císařské
prince, vysoké hodnosty a zvláštní vyslance,
z nichž každý měl jednoho průvodce. Byly tu
pohromadě proslulé veličiny nebeské říše, starý
svým průvodcem podpíraný Čančitun, jemuž
chůze v horku patrně byla obližna, Mandžu
Hsi-Hsu, starý prine Čin, vévodové Mandžů, je-
jichž předkové kdysi vedli vojsko k dobytí Číny,
pak ministři Tajhunce, Liantunyen a jiní. Ko-
nečně kráčel těsně před rakví nynější vládče
Činy, regent, v jednoduchém oděvu bez od-
znaků, obklopen malou skupinou úřadníků
řovněž jednoduše oděných. Mladý regent vypa-
dal špatně a jako přepracovaný, tvář jeho byla
bledá, oči vystupovaly a spodní ret zdál se po-
někud svislým. Před cizineckou loží pokusilse
o vlidný úsměv, uklonil se několikráte a pravil
»Chie, chiě!« — Diky, diky!
Mandžu
Hsi
Hs
Mandž
Tajhunce
Liantunyen
Diké
Čína
ko
Chios
24
article
Těžký katafalk byl nesen na žlutě obale
ných márách 128 nosiči. Byl celý pokryt žlutým
hedvábím, na němž byli vyšiti zlatí draci. Horn
část měla tvar prohnuté chrámové střechy, na
rozích splývaly žluté hedvábné třapce a upro-
střed byla zlatá koule, obklopená plameny. No-
siči kráčeli s ohromným břemenem v stejno-
měrném taktu, byli dobře nacvičeni.
Za rakví bylo neseno několik starých ko
rouhví a praporových žerdí s tygřími ocasy, pak
byl veden kůň zemřelého a celý průvod uzaví
rala asi selnina moderního vojska.
Celek byl vlastně zklamáním a nečinil zvlá
ště slavnostní dojem. Scházelo srdečné účasten
ství a také lid, vše působilo spíše jako velká p
ráda než jako smuteční obřad.
Průvod prošel Ho-menem, hodnostové od
bočili a shromáždili se na tribuně, kdež bylo po-
dáno občerstvení. Prine Čin seděl tu vedle japon-
ského prince Fušima, Jen několik minut s
zdrželi, pak spěchali všichni domů, neboť bouře
se již ohlašovala spoustami prachu.
Mrtvého císaře vezou nyní k odpočinku ze-
mi, kterou tak miloval, tento zajatec na trůně,
jehož životní dráha byla vystlána trním. Ve svém
nadšení pro moderní obrod Činy r. 1898 přestře-
lil a pak byl císařem jen dle jména, ale v pa-
měti Číny i ciziny bude žíli jako první modern
panovník, jenž probudil Čínu z dlouhého spánku
a nejkrásnějším jeho pomníkem na zemi bude,
jestliže ti, kdož přejali jeho myšlenky, zůstanou
jim věrni a budou následovati jeho příkladu.
Stane-li se tak, pak cisař Kvansu nežil nadarmo.
Horn
Fušim
Kvansa
Čína
25
article
= Anarchistické časopisy. O anarchistických ča-
sopisech, zvlaště v Londýně vycházejících listech to-
hoto směru, podává jistý londýnský list zajímavá
sdělení. V Londýně vychází několik anarchistických
publikací, určených ne tak pro anglické čtenáře, jako
spíše pro jiné země, kamž se ve velkém množství
zasllají. V Angli tisknou se právě anarchistické listy
nejostřejšího obsahu přes to, že tam zákon pobuto-
vání proti trvajícímu společenskému řádu slovem
nebo tiskem veimi přísně stíhá, Listy, vycházející ve
Španělsku, pa i v Americe, jsou mnohem mirnější.
Před několika lety obžalovala anglická policie něko-
lik Italů kteří takový časopis v Londýně vydávali
zodpovědné osoby byly odsouzeny na rok do vězení.
Italos
Londýn
Angl
Španělsko
Amerika
26
article
Od té doby jsou anarchisté " Anglii usedli mnohem
opatrnější. Je však známo, že jeden z těchito listo,
jenž ovšem mění skoro každý měsíc svou adresu,
výchází týdně v 5000 exemplářích, z nichž jde
1200 do Chicaga, 1000 do Paříže atd. Rusko doslává
měsíční vydání tohoto listu, poněvadž by bylo přili
obtížno pasovati jej tam každý týden. Měsíčně dopraví s
tam podloudně 30 O exemplářů. Kromě toho vydává s
v Londýně ještě jeden skoro stejně ostrý měsíčník, rozesí-
laný v 10.000 exemplářích. Z těch zůstane 3000 v Anglii,
2500 jich jde do Paříže a 1400 do Ameriky. Rustí
anarchisté dostávají čtvrtletní vydání tohoto časo-
pisu. Anarchistické orgány tisknuté v tajných tissar-
nách ruských, vycházejí obyčejně nepravidelně
proto mají, jak se zda, velmi nejistou existenci. Ne-
dávno nedovedl vydavatel takového listu svých lite-
rek použiti k ničemu užilečnějšímu, než že jimi na-
bil pumu. Ve Spanělsku jsou také anarchistické časo-
pisy, ale musejí si počínati veimi opatrně a proto
obsah jejich není a i z daleka tak ostrý jako obsah
časopisů v Anglii tištěných. Nejdůležilějším z Úěchto
listů jest v Barceloné vycházejíci »Revista Socia.o«.
jež má více než 10.000 abonentů.
Revista Socio
Anglie
Chicago
Paříž
Rusko
Londýn
Amerika
O exemplář