1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 14. července 1904.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. Histy
předplácí se
v Praze v adninistrnei
za něsí
n čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
za moěsle
ndtnt leta . . . . 7 K 50h
vo nlislkách: 2 K pon
ma měiíe .
Poštont
ma měsí
rk loia . . . . 9 k oo
s drejí zásilkou
sa něsí
na dtvrt let
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 13. července. 4. hod
30 min. odpol. (Původní zpráva zvláštního zpravo-
daje »Nár. Listů«.) Oddělení ruské pě-
choty znova obsadilo posice na východ
od Port Arturu.
Ruská telegrafní kancelář (Agence
russe) dovídá se ze dne 29. června
(t. j. dle našeho kalendáře 12. čer-
vence) z Mukdenu od úřadníka, při-
byvšího tam z Port Arturu, že generál
Fok učinil dne 22. června (dle na-
šeho kalendáře 5. červenee) na pravé
křídlo nepřátelské útok a že nepřítele
vyhnal z opevnění. Japonci vylodili
vojsko u Sjaobindao. Dopisovatel
»Birževých Vědomostí« Demečinskij
konstatuje, že velký počet japonských
vojáků byl během bitvy úplně opilý.
Popisuje bitvu dne 26, června
(9. července u nás) svedenou (u Hajěžu)
a ujišťuje, že bylo hned z počátku
v rozkaze stanoveno, že ruské vojsko
má ustonpiti. Účelem tohoto plánu
bylo, donutit nepřítele, aby sestoupil
s pevných posie v horách na rovinu.
Dělostřelba nepřátelská, jak se ze
střel dalo zjistit, má děla malého ka-
libru a staršího modelu. Nepřítel
utrpěl ohromné ztráty při přechodu
řeky.
Při bombardování Port
Arturu v neděli byli Japonc
vrženi zpět. Jejieh ztráty
obnášely 30.000 mužů.
Fok
Japonec
Birževý
Demečinskij
Artur
Petrohrad
Port Artur
Mukden
6
article
Z Petrohradu, 13. července. (C. -B)
(Úřadní.] Hlavní štáb uveřejňuje tot
sdělení:
Dle zpráv z japonského pramene,
jež dostal hlavní štáb náměstníka
Alexějeva, Japonci podnikli v noci
na 11. t. m. útok na ruská postavení
portarturská, byli však odražen
s ohromnými ztrátami.
Je velice nesnadno, třeba jen
přibnžně udatr ztráty nepřitele, je
— jak se zdá — dosahují úžasné
číslice 30.000.
Z Berlína, 13. července. Z Petro-
hradu se oznamuje: Při posledním
útoku na Port Artur ztratili — dle
pramene japonského — Japonei 30.000
mužů. Velké ztráty jejich
byly způsobeny výbuchem
ruských podkopů
Z Petrohradu, 13. července. 12 hod.
40 min. v pol. (Pův. telegram zvl. dopisovatel
»Nár. Listů«.) Kolem měsíce září bude
všecko vojsko ruské mobiliseváno.
Ve vysokých kruzích se ujišťaj e, že
se tak stane na výslovné přání ea-
rovo, neboť v tuto dobu se očekává
konec války. Úplná ruská mobilisace
bude mít za úkol chrániti prestiž
Ruska proti vměšování se cizích vel-
moci do jednání a porad o podmín-
kách míru.
Japonec
Artur
Petrohrad
Berlín
Rusko
Petrahrad
7
article
Přiostření mezinárodní situace a nové
dynamitové attentáty na Balkáně.
Přiostření mezinárodní situace a nové
dynamitové attentáty na Balkáně.
Před týdnem upozornili jsme na schůzi, po-
řádanou v Londýně „anglo-americkou associací“,
jíž se zúčastnili četní vynikající angličtí politi-
kové, na niž se dostavili i zástupci z Francie
a Italie a kdež stalo se jednomyslné usnesení,
pracovati ve veřejném mínění Anglie, Francie
a Italie pro společnou a rozhodno
akci v záležitostech tureckých.
Schůzi oné zaslal zahraničný ministr anglický
povzbuzující pozdrav, v němž mimo jiné pro-
hlásil, že „diplomacie se nesmí postaviti mimo
dosah mravních závazků, protože jest závislá na
veřejném mínění, jehož jest se jí držeti.“
Schůze ona pořádána byla po návštěvě
anglického krále v Kielu, a výsledek této byl
asi málo uspokojivý, jak patrno zvláště z po-
drážděných zpráv anglického časopisectva o při-
byti německého válečného loďstva do Ply-
mouthu. O návštěvě v Kielu se proslýchalo, že
při ní pojednáno bylo i o poměrech na
Balkáně, a příkrá mluva proti německému
loďstvu, nyní Angličany vedená, nasvědčuje
tomu, že poměr anglo-německý se přiostřil. Na
ukázku stůjž zde, co píše „Daily Mail“: „Pří-
chod značného loďstva, jež dne 12. t. m. za-
kotvilo v Plymouthu, druhém co do významu
našem válečném přístavu, vzbudí nutně značný
zájem v Anglii. Jest to znamenitá věc, že se
připomíná anglické společnosti rychlý vzrůst
tohoto mladého loďstva. V posledních létech ně-
mecké loďstvo význačně rádo navštěvuje angli-
cké přístavy. O cvičných lodích německých lze
říci, že mají hlavní stanoviště v Plymouthu a
Portsmouthu, tak časté jsou tu jejich návštěvy.
Balkán
Londýn
Francie
Anglie
Kiel
Pla
Plymouth
Portsmouth
Daily Maila
8
article
Před tím zakotvilo německé loďstvo v Bore-
havenu, jenž tvoří nejdůležitější naši základnu
na Atlantickém oceánu. Jest tomu teprve několik
měsíců, co císař Vilém navštívil Gibraltara
prohlížel si jeho opevnění. Rovněž pobyl na
ostrově Maltě, a jakožto admirál anglický osobně
ujal se velení při cvičení tamního našeho lod-
stva. Nebývá to zvykem, aby loďstvo navštěvo-
valo cizí válečné přístavy, vyjma
loďstvo důvěrných spojenců. Ale
tomu mezi Německem a Anglií tak
není. Jsme tudíž nuceni domnívati se, že ně-
mecké loďstvo přišlo pozorovati post u
mobilisace našeho loďstva k manévrům
jež nyní započnou.
Mluva tato jest tak jasná, že německé lod-
stvo již včera z Anglie — odplulo.
Jako další příčina chladnosti mezi Angli
a Německem se uvádí, že Německo před-
stihhoAnglii v diplomatickém zá-
polení — v Petrohradě, a že právě uve-
řejněný telegrani císaře Viléma, zaslaný ru-
skému viborgskému pluku k odehodu jeho de
Mandžurska, v němž císař s hrdostí vítá, že
„jeho pluku se dostane cti bojovati za cara a
vlasť a za slávu ruských zbraní“ a vyslovuje
přání, aby „bůh žehnal jeho praporům“ — že
tento telegram jest veřejným osvědčením důvěr-
ného poměru mezi Berlínem a Petrohradem.
Vilém
Gibraltar
Mandžurska
Malta
Německo
Anglie
Angl
Petrohrad
Berlín
9
article
Nejen v Anglii, také jinde snaží se oslabiti
tento telegram výkladem, že by byl císař Vilém
stejně pozdravil i japonský pluk, kdyby byl ně-
ktorého japonského pluku majitelem, jako to
učinil svého času ve válce burské se svým
anglickým plukem. Na to však v odpověď uve-
řejňuji německé listy onen telegram, když mu
velitel anglického pluku oznámil odchod pluku
do jižní Afriky. Cisař Vilém tehdy odpověděl:
„Děkuji za telegram; kéž se všichni zdrávi
neporaněni vrátíte. Vilém.“
Tyto zajímavé okolnosti jsou nejen do
klady, že posledními událostmi nebylo způso-
beno sblížení mezi Anglií a Německem, aleže
jimi spíše do mezinárodních styků přibylo jitři
vého kvasu.
Vedle války rusko-japonské má však pr
rozpoznání vzájemného poměru velmocí evrop
ských největší význam současný stav Turecka
Stav tento průběhem roku, co se dějí marn
pokusy, provésti opravní program mürzstegský
Vilém
Anglie
jižní Afrika
Německo
Turecko
10
article
navržený Ruskem a Rakousko-Uherskem — roz
hodně se zhoršil.
Nejenom že se program ten sevrkl na jme-
nování nepatrného počtu důstojníků evropských
k reorganisaci četnictva, ale o reorganisaci samé
není dosud nic více známo, než že turečtí správ-
cové provincií upírají organisátorům všelikou
právomoc!
Za to přibylo uvnitř Turecka mnoho hořla-
vých látek spory náboženskými, jež
propukly mezi Bulhary, Řeky a Kucovlachy
(Rumuny). Mezi příslušníky jejich došlo již i k
krvavým srážkám, četným vraždám, ba i k bit
kám při pohřbech.
Mimo to turecká vláda se o to postarala
aby projektem o zřízení samosprávnéh
Albánska do poměrů balkánských vnesla
nové zmatky.
Když jest takový výsledek ročního úsil
o provedení reformního programu, nebylo by
divu, kdyby propukly nové bouře. Tento div
však pozbývá veškeré tajemnosti, když po vzpo-
menuté schůzi v Londýně, jež hlásala roz-
hodnou akci ve věcech tureckých, takřk
v zápěti docházejí zvěsti o nových attentátech,
z nichž nejnovější se zdařil vyhozením že-
lezničního mostu u Badomy nedalek
Dedeagače. Podobné dynamitové útoky, zvláště
v Soluní páchané, způsobily, jak známo, loná
všeobecné vzrušení. Dnes jest dojem jejich ještě
hlubší, protože Rusko jest zaměstnáno na Dl-
ném Východě, a to velmi vážně.
S mnoha stran, zvláště ve vídeňském časo
pisectvu, dějí se pokusy, vrhnouti všecku od-
povědnost za tyto attentáty na Bulharsko. Ze-
jmena se připomíná, že kniže bulharský ode-
bral se do lázní, a když meškává mimo Bul-
harsko— bývá prý blízko k novým zápletkám
Stejně se vzpomíná, že vojenský ministr bul-
harský nedávno připomenul vojsku, že může
přiblížiti se doba vážná.
Bulhar
Řek
Rumun
Rusko
RakouskoUhersko
Turecko
Londýn
Soluň
Bulharsko
Kucovlacha
11
article
Ale toho se nám zdá býti málo k vypátrání
pravých rušitelů míru na Balkáně, vždyť jest
všemu světu známo, jakým způsobem se tam
projevuje vzájemná soupeřství vel-
mocí. Byl to ostatně Sarafov, jehož revoluční
činnost spíše slouží jiným zájmům než bulhar-
ským, a jenž si pro informace i podpory dojíždi
do zemí západních, jenž nedávno pohrozil, že
vytrvá v boji bez ohledu na reformn
akci, jenž se chlubil, že nejvíce bojovníků
přivede četám povstaleckým hlad, jenž všude
v evropském Turecku hrozí a jenž se honosil,
že má na své straně Anglii, Francii a Italii . .
Jak mohou skončiti nové attentáty na Bal
kánč?
Názory se tu valně rozeházejí. Upřímn
přátelé jižních Slovanů — a jsou- tacín i na Zá-
padě — radí, aby malé státy balkánské zacho-
valy solidárnost. „V týž den, kdy malé státy
balkánské pochopí,“ praví na př. „Temps“, „že
mohou činiti něco lepšího, moudřejšího, užiteč
nějšího a důstojnějšího, nežli slepě sloužiti
spletitým manévrům diplomacie více
méně machiavellistické, neučiní jenom veliký
krok na cestě, jež je musí dovésti k plnému
dokonalému zadostučinění oprávněných národ-
ních požadavků. Toho si zajisté zasfuhují a za-
sloužily od Evropy, kteráž po všem, co se stalo
nesměřuje a nesmí směřovati leč k utvořen
autonomního, svobodného a klidného Východu.
Temps
Balkán
Turecko
Anglie
Francie
Bala
jižní Slovan
Evropa
12
article
Ovšem „Temps“ pochybuje, že malé stát
balkánské pochopí potřebu pospolitosti.
Co se tedy stane?
Má-li evropská diplomacie v úsmyslu, po-
užiti nesnází Ruska na Dálném Východě jakožtc
příležitosti, sledovati své zvláštní zájmy na Bal-
káně, mohou nové dynamitové útoky vésti k ve-
likým zápletkám.
Pro nás v Rakousko-Uhersku není zvlášt
ním potěšením, že našemu soustáti se nyní, kdy
Rusko jest zaměstnáno daleko v Asii, příděluje
úkol zvlášť vynikající; „nemůžeť prý býti po-
chybnosti o tom, že Rakousko-Uhersku
dnes přísluší vůdčí úloha na Bal
káně.“
Neznamená snad tato vůdčí úloha tolik jak
— že Rakousko-Uhersko má začíti?
Rusko
Bala
Rakousko
Uhersko
Asie
Bala káně
RakouskoUhersko
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 12. července. (K moravskýn
smiřovačkám.) Tvrzení dra. Fuchsa, ob
sažené v dopise ku předsedovi stálého sněmov
ního výboru, hr. Herbersteinovi, že totiž ple-
nární schůze výboru může projednávati jen
otázky, vyřízené ve výborech užších, „Mor.
Orl.“ nazývá nesprávným, poněvadž pro dvě
otázky, českou universitu v Brně a úpravu jazy-
kových záležitostí při samosprávných úřadech
komise zřízeny nebyly, nýbrž ustanoveni pří mo
referenti, dr. Otak. baron Pražák, resp. dr.
Václav Perek. Tito oba mají své referáty již vy-
pracované a také je už odevzdali, tak že o těchto
předmětech plenární schůze docela dobře konati
se mohla a i nyní konati se může, „Ovšem při
dobré vůli — dodává „Mor. Orl.“ — a oté
přípis p. Fuchsův sotva svědčí.
V Praze, 12. července. (Revolučn
choutky rakouských Němců.) Mezi
protesty slezských Němců proti zřízení slovan-
ských poboček při učitelských ústavech v Opavě
a v Těšíně nejfrivolnější byl protest městské
rady opavské, která pohrozila vládě uličnými
výtržnostmi, nebude-li nařízení o pobočkách
zrušeno. V této frivolní hrozbě „Sl. Pol.“ vidí
nový doklad vzmáhajícího se revolučního proudu
mezi rakouskými Němci. „A nemůže být jinak
— píše zmíněný list. — Od říjnových dnů
r. 1897 německá revoluce slaví triumf za
triumfem. Uličními výtržnostmi Němci povalili
Fuchsa
Mor
doktor
Otak
Pražák
Perek
Fuchsův
Němec
Pol
Praha
Orlický
Opava
Těšín
český univerzita v Brno
14
article
Badena, revolucí povalili kabinet Thunův a —
což jest ještě horší — hrozbou další obstrukce
nebo-li revoluce vynutili utvoření kabinetu revo-
luční menšiny... Vše to, co se nyní po několik
neděl děje v Opavě, jest jen další zjev revoluč-
ního proudu mezi rakouskými Němci. Dosavadní
triumfy dodávají těmto lidem troufalosti. Jestliže
se jim pomocí uličních výtržnosti a násilností
v parlamentě podařilo povaliti dva kabinetya
vnutiti Rakousku německý kabinet, proč by se
jim nemělo podařiti přinutit německé ministry
onoho kabinetu, aby couvnuli i tam, kde se pod
nátlakem přesných předpisů odhodlali dáti Če-
chům a Polákům kousek patřící jim rovnopráv-
nosti? Jest to myšlenka odvážná, divoká, ale
oprávněná politickými událostmi od roku 1897.
A kdož ví — dodává „Sl. Pol.“ — zdali se
zpychlým Němcům rakouským plány takové ne-
zdaří. Až dosud aspoň nic nebylo slyšeti
o tom, že by ministerstvo vnitra neb státní za-
stupitelstvo v Opavě zavolalo k odpovědnosti
opavského starostu za výslovné vybízení k ulič-
ným výtržnostem. Jen přísný trest mohl by uči-
niti konec dalším revolučním choutkám Němeů
v rakouském Slezsku. Nestranný kabinet nesm
zapomenout, že trestní zákonník týče se tak
Němců.
Baden
Thunův
Němec
Polák
Pol
Opava
Rakousko
Slezsko
15
article
V Praze, 13. července. (Pořád pro-
testuj!.) Vlašská právnická fakulia a slo
vanské učitelské pobočky připraví tyrolské
slezské Němce o poslední špetku rozvahy. Ne
mine dne, aby tu i tam nevyzněl nějaký obr
něný protest proti vládě, ktorá podrývá něme
ckou državu v tomto státě. Včera »protesto
vali« v Inšpruce němečtí měšťané, svolaní z
tím účelem poslancem drem. Erlerem a ve slez
ském Bilsku »protestoval« německý pokrokový
spolek na podnět posl. Josephya. Jakého stupně
dosáhla již zpupnost zhýčkaných rakouskýeh
Němců, vidno z resoluci, přijatých protestuji
cími schůzemi. V Inšpruku přijata resoluce
v níž se praví mimo jiné: Je-li třeba ještě dů
kazu, že další pobyt drzých vetřelců (Vlachů)
a štvoucích je vlašských professorů ohrožuje
klid a pokoj našeho německého města, byl
podán (prý nedávnými událostmi na universitě)
Proto žádáme nejdůrazněji a nejrozhodněji,
aby vlašské kursy byly ihned bez-
podmínočně zrušeny a protestujeme c
nejrozhodněji zvláště proti úmyslu, projevenému
v posledním vládním výnose, dle něhož ony
kursy jako samostatný ústav mají býti v In
špruku ponechány . . . Za všechny následky
jež by musily vzejíti ze zanedbání toho našeho
určitého projevu vůle a z nedodržení slibu
V drovném prodejít
ranní číslo o sobě . . . za s
. . . . za 2 h
odpoleční
Ve slialkách na venkovi:
zanní čáslo. . . .
odpolední . . . . . . . . 3h
Inserát
platí se hotevě napřel
Přečplasení a inserty přijímá sdminl-
strace v Marianské ulicl č. 3.
Tam nacházejí sa též rodalee
tlskárna a ezpedice „Nárcdnich Listě-
Rukopisy se nevracsji.
Němec
Erler
Vlach
Praha
Ina
16
article
daného vládou, činíme už předem zodpovědným
neblahý vládní systém, který všude, jako právé
nyní připuštěním záhřebských posluchačů práv
k státní službě a počeštěním (I) učitelských
ústavů ve Slezsku, tak i v Tyrolsku nenasytnou
hltavost cizích kmenů snaží se uspokojiti na
útraty německých práv a německé državy.«
Zdálo by se, že v této resoluci pověděno dru.
Körbrovi už všechno dosti jasně. Ale našel se
jakýsi Všeněmec, jenž k této šťavnaté resoluci
přičinil ještě šťavnatější dodatek, že zřízení
vlašské právnické fakulty nesmí se připustiti
vůbec nikde na území »Osímarky«, jak ve slov-
níku všeněmeckém slove rakouský stát, a i tento
dodatek ovšem přijat jednohlasně i s hrozbou,
že němečtí poslanci budou jinak povinni bez-
ohledně potírati nynější vládu.
V Bílsku v německo pokrokovém spolku
hromoval komerční rada Gust. Josephy, jenž
má v Těšínsku převziti dědictví po pověstném
tamním germanisátoru, superintendentu Haasovi,
který prý chce jiti na odpočinek. I tam přijata
resoluce, v níž se »nejrozhodněji protestuje«
proti slovanským pobočkám v Opavě a v Té-
šíně, poněvadž »slezští Slované nepociťují ni-
jaké potřeby podobných ústavů a vyhoví se
jimi jen odjinud do země vnášeným českýma
všepolským snahám«. Vládní opatření »poškodí
slezské školství () a kulturní rozvoj Slezska,
ohrozí národní mír a oprávněné záj my
Němců v zemi. (Tu vylézá opět šídlo
z měchu. Pozn. red.) Shromáždění vyzývá tedy
vládu důtklivě, aby zřízení slovanských poboček
v Opavě a v Téšině neprováděla, nýbrž okamžite
odvolala.«
Gusta
Joseph
Haas
Slovan
Němec
Slezsko
Tyrolsko
Bílsko
Těšínsko
Opava
vlašský právnický
kulturní rozvoj Slezsko
17
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13. července.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13. července.
Generál Cronje.
Zvláštní dopisovatel »La Patrie« telegrafuje
z Londýna dne 11. července: Všechny anglické
časopisy přinesly svého času zprávu, že slavný
plukovník Cronje, ocitnuv se v hluboké bídě,
prý uzavřel smlouvu s podnikateli na výstavě v
St. Louisu, hodlaje představovati scény z války
jihoafrické. Anglický žurnalista p. Thom pson,
ředitel časopisu »Reynolds-News-Papper«, jenž
podporoval Bury po celý běh války, dopsal ge-
nerálu Cronjeovi a obdržel od něho tuto odpověd:
»Dobře věda o všem, co jste pro naši věc
učinil, velice ochotně Vám dávám zprávy o tom,
že pověsti mně se týkající, dané do oběhu evrop-
ským tiskem jsou naprosto neodůvod-
něny a dávám Vám plnou moc, abyste je vy-
vrátil. Mám v úmyslu po uzavření výstavy se
odebrati do Evropy, kde doufám budu míti po-
těšení Vám stisknouti ruku.
Zůstávám atd.
Piet A. Cronje.«
Tím jsou ovšem úplně vyvráceny tendenční
zprávy, rozírušované anglickým tiskem za zřej-
mým účelem směšným učiniti hrdinu magiérs
fontainského.
Cronj
pson
Praha
Londýn
St . Louis
Evropa
Le Patria
ReynoldsNews
Bura
18
article
Bej tunisský v Paříži.
Francie hostí beje tunisského s velkou srdoč-
ností a nádherou. Všechny žurnály jej vítají a
věnují mu dlouhé články. Mohamed-el- Hadi je
sympalický muž, statného, zdravého zevnějšku.
Je mu něco přes 50 let, vyniká krásnou, vy-
sokou postavou, jeho tvář je intelligentního,
orientálního výrazu. Bej žije v ústraní svého
velkolepěho zámku v Kassar Saidu velmi klidný
život. Jeho význam politický a administrativní
pro Tunis je nepatrný, od té doby, co je Tunis
francouzským, stal se pouhým figurantem. Vláda
francouzská bere však na něj nejzdvořilejší
zřetel jako na suverena.
Bej, ač pravověrný mohamedán, není pří-
vržencem mnohoženství, jeho domácnost je po
evropsku zavedena, jeho rodinný život je prostý
a šťastný. Největší zálibou bejovou jsou květiny
a koně. Mohamed-el-Hadi má dva syny a dceru.
Zajímavo je, že bej pochází částečně z fran-
Paříž
Francie
Kassar Said
Tunis
19
article
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4)
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z moravského Chodska.
Utěšený koutek světa, na východní Moravě
až na samé hranici, kde věčné boky Bezkyd
k obloze se zvedají! V zelených horách, ozonem
dýšících, bohatých na roztoky a smavé úvaly.
skrývají se ty milé, tiché a útulné samoty valaš-
ské, jimž lid tamní „paseky“ říká. Tam přebýve
od dávných a dávných věků dobrý lid, Valaši.
jehož mluva jest tak něžná a krásná, že naučís
se češtinu teprve obdivovati, uslyšíš-li ji mlu-
venu ústy valašskými.
Na širých pláních a kopcovinách kolem Vse-
tína, Valašského Meziříčí a Rožnova přebývají
Valaši. O původu jejich málo se ví, za to mnoho
se bájí. Učené o nich hádky jsou ještě daleky
— konce ... Palacký praví, „že tak řečení Va-
lachové, jsou poslovanění potomkové starých
Bojův.“ Miklosič hledá opět pravlasť Valachů
až kdesi v Rumunsku, které ještě před nedávnem
Valašsko slulo. Prý opustivše podunajskou pra-
vlasť svoji i se statky svými, přešli Haličí přes
Tatry až do hornatého kraje dnešního morav-
ského Valašska, zde se usadili, poslovanili.
Tvrdí, že veškerá terminologie salašnická i ně-
která jména ovec pocházejí z řeči rumunské
(valašské). Domněnku Miklosičovu přijal za svou
i František Bartoš. K domněnkám jeho připojil
se sice také professor dr. F. Pastrnek, ale vy-
mitil přece řadu slov, jež Miklosičem za rumun-
ská pokládána byla. Před deseti léty zavítal na
Valašsko Rumun z města Jass, Burada, s radostí
uchopil se domněnek i citátů Miklosičovýcho
názvech valasských, a udává ve valašštině 91
slov, z rumunštiny vzalých.
Valach
Palacká
Bartoš
doktor
F Pastrnek
Rumun
Burada
moravský Chodsko
Morava
valašský Meziříčí
Rožnov
Virginie
Rumunsko
Valašsko
Halič
Tatry
Jass
21
article
Naproti tomu neschází i vědců, kteří Miklo-
sičově domněnce na odpor se staví. Nejvážnějším
její odpůrcem je dr. Jos. Lad. Píč. Hájí slovan-
ský původ Valachů pěti body. 1. Moravští Valaši
mají typus naskrze a čistě slovanský. 2. Jsou
sice jako Rumuní a všichni horalé, lid pastýř
ský, ale proti kočovným Rumunům trvají mo-
ravšti Valaši se svými stády na jediném místě
po celé léto a stavějí si salaše trvanlivější.
Jos
Píč
Valach
Rumun
22
article
3. Slováci uherští i moravští nazývají také sve
pasáky ovec „valachy“. Snad bylo dnešní morav
ské Valašsko po dlouhou dobu obydleno jenom
takovými slovenskými pastýři ovčími, „valachy
zvanými, odkudž pak přišel název na všecko
obyvatelstvo kraje. 4. Porůzná slova rumunská
v nářečí valašském jsou i u všech Slováků
běžná. Tuť by tedy i o Slovácích musílo se tvr
diti, že jsou poslovanění Rumuní. Nářečí morav
ských Valachů je formálně tak ryze slovanské
tak krásné a dokonalé, že ho nemohl vytvořiti
jiný lid než ryze slovanský. 5. Co se té shody
týče, že moravšti Valaši — jako Rumuni —
svým zemřelým do rakve peníze dávají, nelze
zvyk ani za cízí pokládati. Již starým Slovanům
v Rusku a jinde byl vlastní. A po bok dru. Plčovi
staví se znatel svého lidu — Matouš Václavek,
který ve sborníku musejní společnosti ve Valaš-
ském Meziříčí piše: „Valaši jsou čistý, ryzí
kmen slovanský, jak tomu nasvědčuje všechen
zevnějšek tělesný, řeč, zvyky a obyčeje. Valaš-
sko zalidněno jest ponejvíce z uherského Slo-
venska a ze sousedních krajin moravských.
Jméno dostali od sousedů slovanských a nikoli
německých. Zaměstnání jejich nejhlavnější, ovčá-
etví, salašnictví, bylo podnětem názvu.
Však nechť původ lidu je jakýkoliv, tolik
víme najisto, že v překrásném kraji podbezkyd-
ském sídlí svérázný lid český, o němž dalo by s
mnoho zajímavého vypravovati.
A z toho zdravého jádra, z chudobné půdy
Slovák
Rumunět
Valach
Rumun
Václavek
Valašsko
Rusko
23
article
která učí strádání, z horského vzduchu, který
tělo tuží, ducha bystři a krásu tvoři — vyrostli
„portáši“, věrní strážcové hranic morav-
ských, novověcí Chodové na Valašsku. „Por-
táši!“ Jméno málo známé!... Jen tam v dáli,a
to ještě jen starým lidem ze Vsacka, až podnes
zvuk jeho sladce zaznívá v sluch. — Když na
sklonku 17. století naše milé valašské horv
raztoky loupežnými sběřemi, z Uher a Haliče
přišlými, pustošeny byly, tu přešla i milým ho-
ralům svatá trpělivost. Zorganisovali se. Toužíee
uhájiti klidu svých pasek, dědin i měst, zřídili
si dobrovolný sbor obranný, „portáší“ zvaný
V pravém slova smyslu národní četníci valašští
kteří chutě v čas potřeby se zbraní v ruce n
místo ohrožené pospíchali a po vykonaném úkolu
zas pušku v ústraní odkládali.
Národní obrana výborně se osvědčila, tal
že kolem roku 1717 „portáši“ ve stálé a pravi
delné vojsko proměněni byli. Malá sice armáda
ale silná dosti pro svůj účel. Čítala jen 62 mužů
1 poručíka, 1 šikovatele, zástupce téhož, 5 desát
níků a 54 prostých. Zbraní „portášů“ byl obu
šek, krátká puška a šavle. Puška bývala někdy
i porletí a mosazí vykládána. Menáži svou nosil
v pletené mošně; v toulci mívali prach a olovo
a provazy byly vždy pohotově ke spoutání lou
pežníků. Co do uniformy strojili se „portáši“
v čistý národní kroj valašský, jehož úpravnost
možno se podivovati podnes na Vsetíně anebo
v Rožnově za slunné letní neděle . .
Zámožný fojt (svobodník) stával pravidelně
v čele „portášů“. Sbor svůj doplňoval v ten
způsob, že na uprázdněné místo po třech kandi-
dátech navrhoval krajskému úřadu, jenž poptav
se u vrchnosti jejich po mravní zachovalosti a
způsobilosti žadatelův, jednoho z nich zem-
skému guberniu ku přijetí doporučil. .. Platy
„portášů nebyly veliké, na tehdejší dobu všal
Valašsko
Vsacko
Uhry
Halič
Vsetín
Rožnov
24
article
dosti pozoruhodné. Poručík měl 30 zlatých, šiko
vatel 6 zlatých, desátníci po 5 zlatých měsíčně
prostí obdrželi 8 krejearů denně, začež jim bylo
opatřovati zbroj, střelivo a všecky ostatní po-
třeby. Desátnictva, o 9 prostých a jednom desát
níku, bydlela v Hrozenkově, v Lidéčku, v Hošťál
kově, v Bystřici, v Čeladné a na Karlovicích. —
Nejdále na východ posunuta byla desátnictva
v Karlovicích, v Hrozenkově a v Lidéčku, až tak-
řka na samou hranici Uher, jakoby stála pevnou
stráži proti litým sběřem, ze zemí Arpádových
v lesy valašské se valícím. Nejvýše na severu,
na mladém toku Ostravice, proti hordám ze zemi
polských vpadajícím, konalo výborné služby
desátnictvo v Čeladné. Desátnictvo v Bystřičce
a v Hošťálkově nazval bych jen jakýmisi zá-
lchami, kupíť se obě kolem Vsetína a mohla
rychle na pomoc přispěchati na východ i na
sever.
Z desátnictov vypravovaly se vždy čety
o 4 mužích, s desátníkem v čele, na měsíční po-
chůzky celým okresem. V čas tisně vytáhnul
celý sbor ..
Arpádův
Hrozenkov
Lidéčka
Hošťál
Bystřice
Čeladná
Karlovice
Uhry
Ostravice
Bystřička
Hošťálkov
Vsetín
25
article
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 10. prosince
1829 sbor „portášů“ zrušen na vždycky. Děle
150 let, věrní strážeové valašských hor, chránil
kraj podbezkydský. O chytrých kouseích „por-
tášů“ a chrabrých jejich bojích s loupežníky vy-
pravují pověsti lidu valašského
Bydlel jsem skoro dvanáct roků v samém
poblíží valašských hor. Každoročně, třebas i ně-
kolikráte, stoupal jsemeho serpentinách báje-
plného Radhoště vzhůru, vzhůru na ty naše je-
diné ryze české hory. Srdce mi plesalo, když
spatřil jsem tu za první návštěvy ve výši 1018
metrů pohorskou, dřevěnou chatu „Půstevně“
a rozestavěnou kamennou villu „Šumnou“. Za-
tím od té doby vznikla na temenu hory energií
Pohorské jednoty frenšlátské malá, ale origi-
nální osada v nádherném valašském slohu. Zve
tu ku pobytu tré svérázných vill: kamenná
„Šumná“ a dřevěné „Maměnka“ s Libušin-
kou“, malý český ráj v rozkošném horském
vzduchu! A jdeme-li kolem výhledny „Cyrilky“
a „Methodějky“ na vrchol Radhoště, kde před
6 léty románskou kapli postavili, duše se vám
rozchvěje, obzírajíc odtud veliký kus našeho
světa do široširé dáli . ..
Libušin
Cyrilek
Radhošť
26
article
Sem putují rok co rok zástupy lidu valaš-
ského, spěchajíce pokloniti se máteří boží ve
dny marianské, sem putují 5. července, ve svá-
teční den patronů markrabství moravského, lidé
z dalekých končin a v ty dny naskytá se vzácná
příležitost podivovati se kráse krajů i stepilým
postavám černobrvých Valašek. A v noci před
sv. Janem Křtitelem víři Radhošť zvláštním ži-
votem. Kolem „Půsteven“ i na temeni za pěkné
pohody táboří sta turistů. Kolem ohňů za zpěvu
prchají hodiny letem minut a posvátný Radhošt
napjatě naslouchá tepotu žil novověku, zalétaji-
cího v duchu ke starým mravům staroslovan-
ským. Plameny vysoko šlehají, daleko a široko
jsou viditelny. Diváci v okolí z velikých dálek
pozorují a určují tu žlutou hvězdu radhošťskou.
Na temení Radhoště v šeru večera zazářila plá-
polem hranice a po chvíli vůkol hlásí se světlem
celý, daleký, dřímající kraj... Není hřebenu
Karpat, není vrchu, není města a dědinky, kam
oko dohlédá, aby nevýskaly dnes plesem ohňo-
vým...
A tu dole, v širém věnci lesů, hájů, zahrad,
pasek a pastvin tulí se všechen valašský kraja
v něm zdánlivě malinký koutek arény sboru
„portášského“, malého vojenského sboru če-
ského, u něhož jistě naposledy české velení se
zachovalo! —
Na Horách Kutných, v červenci 1904.
František B. Ventura.
ský
Valaška
Křtitel
František
Radhošť
Karpaty
Kutná
Ventura