ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 89dfe770-7135-11dc-8e87-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 101, person 62, org 9, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 14. července 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 193.
4 article
Na ranní n odpol. Histy předplácí se v Praze v adninistrnei za něsí n čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou za moěsle ndtnt leta . . . . 7 K 50h vo nlislkách: 2 K pon ma měiíe . Poštont ma měsí rk loia . . . . 9 k oo s drejí zásilkou sa něsí na dtvrt let
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 13. července. 4. hod 30 min. odpol. (Původní zpráva zvláštního zpravo- daje »Nár. Listů«.) Oddělení ruské pě- choty znova obsadilo posice na východ od Port Arturu. Ruská telegrafní kancelář (Agence russe) dovídá se ze dne 29. června (t. j. dle našeho kalendáře 12. čer- vence) z Mukdenu od úřadníka, při- byvšího tam z Port Arturu, že generál Fok učinil dne 22. června (dle na- šeho kalendáře 5. červenee) na pravé křídlo nepřátelské útok a že nepřítele vyhnal z opevnění. Japonci vylodili vojsko u Sjaobindao. Dopisovatel »Birževých Vědomostí« Demečinskij konstatuje, že velký počet japonských vojáků byl během bitvy úplně opilý. Popisuje bitvu dne 26, června (9. července u nás) svedenou (u Hajěžu) a ujišťuje, že bylo hned z počátku v rozkaze stanoveno, že ruské vojsko má ustonpiti. Účelem tohoto plánu bylo, donutit nepřítele, aby sestoupil s pevných posie v horách na rovinu. Dělostřelba nepřátelská, jak se ze střel dalo zjistit, má děla malého ka- libru a staršího modelu. Nepřítel utrpěl ohromné ztráty při přechodu řeky. Při bombardování Port Arturu v neděli byli Japonc vrženi zpět. Jejieh ztráty obnášely 30.000 mužů.
Fok Japonec Birževý Demečinskij Artur Petrohrad Port Artur Mukden
6 article
Z Petrohradu, 13. července. (C. -B) (Úřadní.] Hlavní štáb uveřejňuje tot sdělení: Dle zpráv z japonského pramene, jež dostal hlavní štáb náměstníka Alexějeva, Japonci podnikli v noci na 11. t. m. útok na ruská postavení portarturská, byli však odražen s ohromnými ztrátami. Je velice nesnadno, třeba jen přibnžně udatr ztráty nepřitele, je — jak se zdá — dosahují úžasné číslice 30.000. Z Berlína, 13. července. Z Petro- hradu se oznamuje: Při posledním útoku na Port Artur ztratili — dle pramene japonského — Japonei 30.000 mužů. Velké ztráty jejich byly způsobeny výbuchem ruských podkopů Z Petrohradu, 13. července. 12 hod. 40 min. v pol. (Pův. telegram zvl. dopisovatel »Nár. Listů«.) Kolem měsíce září bude všecko vojsko ruské mobiliseváno. Ve vysokých kruzích se ujišťaj e, že se tak stane na výslovné přání ea- rovo, neboť v tuto dobu se očekává konec války. Úplná ruská mobilisace bude mít za úkol chrániti prestiž Ruska proti vměšování se cizích vel- moci do jednání a porad o podmín- kách míru.
Japonec Artur Petrohrad Berlín Rusko Petrahrad
7 article Přiostření mezinárodní situace a nové dynamitové attentáty na Balkáně.
Přiostření mezinárodní situace a nové dynamitové attentáty na Balkáně. Před týdnem upozornili jsme na schůzi, po- řádanou v Londýně „anglo-americkou associací“, jíž se zúčastnili četní vynikající angličtí politi- kové, na niž se dostavili i zástupci z Francie a Italie a kdež stalo se jednomyslné usnesení, pracovati ve veřejném mínění Anglie, Francie a Italie pro společnou a rozhodno akci v záležitostech tureckých. Schůzi oné zaslal zahraničný ministr anglický povzbuzující pozdrav, v němž mimo jiné pro- hlásil, že „diplomacie se nesmí postaviti mimo dosah mravních závazků, protože jest závislá na veřejném mínění, jehož jest se jí držeti.“ Schůze ona pořádána byla po návštěvě anglického krále v Kielu, a výsledek této byl asi málo uspokojivý, jak patrno zvláště z po- drážděných zpráv anglického časopisectva o při- byti německého válečného loďstva do Ply- mouthu. O návštěvě v Kielu se proslýchalo, že při ní pojednáno bylo i o poměrech na Balkáně, a příkrá mluva proti německému loďstvu, nyní Angličany vedená, nasvědčuje tomu, že poměr anglo-německý se přiostřil. Na ukázku stůjž zde, co píše „Daily Mail“: „Pří- chod značného loďstva, jež dne 12. t. m. za- kotvilo v Plymouthu, druhém co do významu našem válečném přístavu, vzbudí nutně značný zájem v Anglii. Jest to znamenitá věc, že se připomíná anglické společnosti rychlý vzrůst tohoto mladého loďstva. V posledních létech ně- mecké loďstvo význačně rádo navštěvuje angli- cké přístavy. O cvičných lodích německých lze říci, že mají hlavní stanoviště v Plymouthu a Portsmouthu, tak časté jsou tu jejich návštěvy.
Balkán Londýn Francie Anglie Kiel Pla Plymouth Portsmouth Daily Maila
8 article
Před tím zakotvilo německé loďstvo v Bore- havenu, jenž tvoří nejdůležitější naši základnu na Atlantickém oceánu. Jest tomu teprve několik měsíců, co císař Vilém navštívil Gibraltara prohlížel si jeho opevnění. Rovněž pobyl na ostrově Maltě, a jakožto admirál anglický osobně ujal se velení při cvičení tamního našeho lod- stva. Nebývá to zvykem, aby loďstvo navštěvo- valo cizí válečné přístavy, vyjma loďstvo důvěrných spojenců. Ale tomu mezi Německem a Anglií tak není. Jsme tudíž nuceni domnívati se, že ně- mecké loďstvo přišlo pozorovati post u mobilisace našeho loďstva k manévrům jež nyní započnou. Mluva tato jest tak jasná, že německé lod- stvo již včera z Anglie — odplulo. Jako další příčina chladnosti mezi Angli a Německem se uvádí, že Německo před- stihhoAnglii v diplomatickém zá- polení — v Petrohradě, a že právě uve- řejněný telegrani císaře Viléma, zaslaný ru- skému viborgskému pluku k odehodu jeho de Mandžurska, v němž císař s hrdostí vítá, že „jeho pluku se dostane cti bojovati za cara a vlasť a za slávu ruských zbraní“ a vyslovuje přání, aby „bůh žehnal jeho praporům“ — že tento telegram jest veřejným osvědčením důvěr- ného poměru mezi Berlínem a Petrohradem.
Vilém Gibraltar Mandžurska Malta Německo Anglie Angl Petrohrad Berlín
9 article
Nejen v Anglii, také jinde snaží se oslabiti tento telegram výkladem, že by byl císař Vilém stejně pozdravil i japonský pluk, kdyby byl ně- ktorého japonského pluku majitelem, jako to učinil svého času ve válce burské se svým anglickým plukem. Na to však v odpověď uve- řejňuji německé listy onen telegram, když mu velitel anglického pluku oznámil odchod pluku do jižní Afriky. Cisař Vilém tehdy odpověděl: „Děkuji za telegram; kéž se všichni zdrávi neporaněni vrátíte. Vilém.“ Tyto zajímavé okolnosti jsou nejen do klady, že posledními událostmi nebylo způso- beno sblížení mezi Anglií a Německem, aleže jimi spíše do mezinárodních styků přibylo jitři vého kvasu. Vedle války rusko-japonské má však pr rozpoznání vzájemného poměru velmocí evrop ských největší význam současný stav Turecka Stav tento průběhem roku, co se dějí marn pokusy, provésti opravní program mürzstegský
Vilém Anglie jižní Afrika Německo Turecko
10 article
navržený Ruskem a Rakousko-Uherskem — roz hodně se zhoršil. Nejenom že se program ten sevrkl na jme- nování nepatrného počtu důstojníků evropských k reorganisaci četnictva, ale o reorganisaci samé není dosud nic více známo, než že turečtí správ- cové provincií upírají organisátorům všelikou právomoc! Za to přibylo uvnitř Turecka mnoho hořla- vých látek spory náboženskými, jež propukly mezi Bulhary, Řeky a Kucovlachy (Rumuny). Mezi příslušníky jejich došlo již i k krvavým srážkám, četným vraždám, ba i k bit kám při pohřbech. Mimo to turecká vláda se o to postarala aby projektem o zřízení samosprávnéh Albánska do poměrů balkánských vnesla nové zmatky. Když jest takový výsledek ročního úsil o provedení reformního programu, nebylo by divu, kdyby propukly nové bouře. Tento div však pozbývá veškeré tajemnosti, když po vzpo- menuté schůzi v Londýně, jež hlásala roz- hodnou akci ve věcech tureckých, takřk v zápěti docházejí zvěsti o nových attentátech, z nichž nejnovější se zdařil vyhozením že- lezničního mostu u Badomy nedalek Dedeagače. Podobné dynamitové útoky, zvláště v Soluní páchané, způsobily, jak známo, loná všeobecné vzrušení. Dnes jest dojem jejich ještě hlubší, protože Rusko jest zaměstnáno na Dl- ném Východě, a to velmi vážně. S mnoha stran, zvláště ve vídeňském časo pisectvu, dějí se pokusy, vrhnouti všecku od- povědnost za tyto attentáty na Bulharsko. Ze- jmena se připomíná, že kniže bulharský ode- bral se do lázní, a když meškává mimo Bul- harsko— bývá prý blízko k novým zápletkám Stejně se vzpomíná, že vojenský ministr bul- harský nedávno připomenul vojsku, že může přiblížiti se doba vážná.
Bulhar Řek Rumun Rusko RakouskoUhersko Turecko Londýn Soluň Bulharsko Kucovlacha
11 article
Ale toho se nám zdá býti málo k vypátrání pravých rušitelů míru na Balkáně, vždyť jest všemu světu známo, jakým způsobem se tam projevuje vzájemná soupeřství vel- mocí. Byl to ostatně Sarafov, jehož revoluční činnost spíše slouží jiným zájmům než bulhar- ským, a jenž si pro informace i podpory dojíždi do zemí západních, jenž nedávno pohrozil, že vytrvá v boji bez ohledu na reformn akci, jenž se chlubil, že nejvíce bojovníků přivede četám povstaleckým hlad, jenž všude v evropském Turecku hrozí a jenž se honosil, že má na své straně Anglii, Francii a Italii . . Jak mohou skončiti nové attentáty na Bal kánč? Názory se tu valně rozeházejí. Upřímn přátelé jižních Slovanů — a jsou- tacín i na Zá- padě — radí, aby malé státy balkánské zacho- valy solidárnost. „V týž den, kdy malé státy balkánské pochopí,“ praví na př. „Temps“, „že mohou činiti něco lepšího, moudřejšího, užiteč nějšího a důstojnějšího, nežli slepě sloužiti spletitým manévrům diplomacie více méně machiavellistické, neučiní jenom veliký krok na cestě, jež je musí dovésti k plnému dokonalému zadostučinění oprávněných národ- ních požadavků. Toho si zajisté zasfuhují a za- sloužily od Evropy, kteráž po všem, co se stalo nesměřuje a nesmí směřovati leč k utvořen autonomního, svobodného a klidného Východu.
Temps Balkán Turecko Anglie Francie Bala jižní Slovan Evropa
12 article
Ovšem „Temps“ pochybuje, že malé stát balkánské pochopí potřebu pospolitosti. Co se tedy stane? Má-li evropská diplomacie v úsmyslu, po- užiti nesnází Ruska na Dálném Východě jakožtc příležitosti, sledovati své zvláštní zájmy na Bal- káně, mohou nové dynamitové útoky vésti k ve- likým zápletkám. Pro nás v Rakousko-Uhersku není zvlášt ním potěšením, že našemu soustáti se nyní, kdy Rusko jest zaměstnáno daleko v Asii, příděluje úkol zvlášť vynikající; „nemůžeť prý býti po- chybnosti o tom, že Rakousko-Uhersku dnes přísluší vůdčí úloha na Bal káně.“ Neznamená snad tato vůdčí úloha tolik jak — že Rakousko-Uhersko má začíti?
Rusko Bala Rakousko Uhersko Asie Bala káně RakouskoUhersko
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 12. července. (K moravskýn smiřovačkám.) Tvrzení dra. Fuchsa, ob sažené v dopise ku předsedovi stálého sněmov ního výboru, hr. Herbersteinovi, že totiž ple- nární schůze výboru může projednávati jen otázky, vyřízené ve výborech užších, „Mor. Orl.“ nazývá nesprávným, poněvadž pro dvě otázky, českou universitu v Brně a úpravu jazy- kových záležitostí při samosprávných úřadech komise zřízeny nebyly, nýbrž ustanoveni pří mo referenti, dr. Otak. baron Pražák, resp. dr. Václav Perek. Tito oba mají své referáty již vy- pracované a také je už odevzdali, tak že o těchto předmětech plenární schůze docela dobře konati se mohla a i nyní konati se může, „Ovšem při dobré vůli — dodává „Mor. Orl.“ — a oté přípis p. Fuchsův sotva svědčí. V Praze, 12. července. (Revolučn choutky rakouských Němců.) Mezi protesty slezských Němců proti zřízení slovan- ských poboček při učitelských ústavech v Opavě a v Těšíně nejfrivolnější byl protest městské rady opavské, která pohrozila vládě uličnými výtržnostmi, nebude-li nařízení o pobočkách zrušeno. V této frivolní hrozbě „Sl. Pol.“ vidí nový doklad vzmáhajícího se revolučního proudu mezi rakouskými Němci. „A nemůže být jinak — píše zmíněný list. — Od říjnových dnů r. 1897 německá revoluce slaví triumf za triumfem. Uličními výtržnostmi Němci povalili
Fuchsa Mor doktor Otak Pražák Perek Fuchsův Němec Pol Praha Orlický Opava Těšín český univerzita v Brno
14 article
Badena, revolucí povalili kabinet Thunův a — což jest ještě horší — hrozbou další obstrukce nebo-li revoluce vynutili utvoření kabinetu revo- luční menšiny... Vše to, co se nyní po několik neděl děje v Opavě, jest jen další zjev revoluč- ního proudu mezi rakouskými Němci. Dosavadní triumfy dodávají těmto lidem troufalosti. Jestliže se jim pomocí uličních výtržnosti a násilností v parlamentě podařilo povaliti dva kabinetya vnutiti Rakousku německý kabinet, proč by se jim nemělo podařiti přinutit německé ministry onoho kabinetu, aby couvnuli i tam, kde se pod nátlakem přesných předpisů odhodlali dáti Če- chům a Polákům kousek patřící jim rovnopráv- nosti? Jest to myšlenka odvážná, divoká, ale oprávněná politickými událostmi od roku 1897. A kdož ví — dodává „Sl. Pol.“ — zdali se zpychlým Němcům rakouským plány takové ne- zdaří. Až dosud aspoň nic nebylo slyšeti o tom, že by ministerstvo vnitra neb státní za- stupitelstvo v Opavě zavolalo k odpovědnosti opavského starostu za výslovné vybízení k ulič- ným výtržnostem. Jen přísný trest mohl by uči- niti konec dalším revolučním choutkám Němeů v rakouském Slezsku. Nestranný kabinet nesm zapomenout, že trestní zákonník týče se tak Němců.
Baden Thunův Němec Polák Pol Opava Rakousko Slezsko
15 article
V Praze, 13. července. (Pořád pro- testuj!.) Vlašská právnická fakulia a slo vanské učitelské pobočky připraví tyrolské slezské Němce o poslední špetku rozvahy. Ne mine dne, aby tu i tam nevyzněl nějaký obr něný protest proti vládě, ktorá podrývá něme ckou državu v tomto státě. Včera »protesto vali« v Inšpruce němečtí měšťané, svolaní z tím účelem poslancem drem. Erlerem a ve slez ském Bilsku »protestoval« německý pokrokový spolek na podnět posl. Josephya. Jakého stupně dosáhla již zpupnost zhýčkaných rakouskýeh Němců, vidno z resoluci, přijatých protestuji cími schůzemi. V Inšpruku přijata resoluce v níž se praví mimo jiné: Je-li třeba ještě dů kazu, že další pobyt drzých vetřelců (Vlachů) a štvoucích je vlašských professorů ohrožuje klid a pokoj našeho německého města, byl podán (prý nedávnými událostmi na universitě) Proto žádáme nejdůrazněji a nejrozhodněji, aby vlašské kursy byly ihned bez- podmínočně zrušeny a protestujeme c nejrozhodněji zvláště proti úmyslu, projevenému v posledním vládním výnose, dle něhož ony kursy jako samostatný ústav mají býti v In špruku ponechány . . . Za všechny následky jež by musily vzejíti ze zanedbání toho našeho určitého projevu vůle a z nedodržení slibu V drovném prodejít ranní číslo o sobě . . . za s . . . . za 2 h odpoleční Ve slialkách na venkovi: zanní čáslo. . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inserát platí se hotevě napřel Přečplasení a inserty přijímá sdminl- strace v Marianské ulicl č. 3. Tam nacházejí sa též rodalee tlskárna a ezpedice „Nárcdnich Listě- Rukopisy se nevracsji.
Němec Erler Vlach Praha Ina
16 article
daného vládou, činíme už předem zodpovědným neblahý vládní systém, který všude, jako právé nyní připuštěním záhřebských posluchačů práv k státní službě a počeštěním (I) učitelských ústavů ve Slezsku, tak i v Tyrolsku nenasytnou hltavost cizích kmenů snaží se uspokojiti na útraty německých práv a německé državy.« Zdálo by se, že v této resoluci pověděno dru. Körbrovi už všechno dosti jasně. Ale našel se jakýsi Všeněmec, jenž k této šťavnaté resoluci přičinil ještě šťavnatější dodatek, že zřízení vlašské právnické fakulty nesmí se připustiti vůbec nikde na území »Osímarky«, jak ve slov- níku všeněmeckém slove rakouský stát, a i tento dodatek ovšem přijat jednohlasně i s hrozbou, že němečtí poslanci budou jinak povinni bez- ohledně potírati nynější vládu. V Bílsku v německo pokrokovém spolku hromoval komerční rada Gust. Josephy, jenž má v Těšínsku převziti dědictví po pověstném tamním germanisátoru, superintendentu Haasovi, který prý chce jiti na odpočinek. I tam přijata resoluce, v níž se »nejrozhodněji protestuje« proti slovanským pobočkám v Opavě a v Té- šíně, poněvadž »slezští Slované nepociťují ni- jaké potřeby podobných ústavů a vyhoví se jimi jen odjinud do země vnášeným českýma všepolským snahám«. Vládní opatření »poškodí slezské školství () a kulturní rozvoj Slezska, ohrozí národní mír a oprávněné záj my Němců v zemi. (Tu vylézá opět šídlo z měchu. Pozn. red.) Shromáždění vyzývá tedy vládu důtklivě, aby zřízení slovanských poboček v Opavě a v Téšině neprováděla, nýbrž okamžite odvolala.«
Gusta Joseph Haas Slovan Němec Slezsko Tyrolsko Bílsko Těšínsko Opava vlašský právnický kulturní rozvoj Slezsko
17 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. července.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. července. Generál Cronje. Zvláštní dopisovatel »La Patrie« telegrafuje z Londýna dne 11. července: Všechny anglické časopisy přinesly svého času zprávu, že slavný plukovník Cronje, ocitnuv se v hluboké bídě, prý uzavřel smlouvu s podnikateli na výstavě v St. Louisu, hodlaje představovati scény z války jihoafrické. Anglický žurnalista p. Thom pson, ředitel časopisu »Reynolds-News-Papper«, jenž podporoval Bury po celý běh války, dopsal ge- nerálu Cronjeovi a obdržel od něho tuto odpověd: »Dobře věda o všem, co jste pro naši věc učinil, velice ochotně Vám dávám zprávy o tom, že pověsti mně se týkající, dané do oběhu evrop- ským tiskem jsou naprosto neodůvod- něny a dávám Vám plnou moc, abyste je vy- vrátil. Mám v úmyslu po uzavření výstavy se odebrati do Evropy, kde doufám budu míti po- těšení Vám stisknouti ruku. Zůstávám atd. Piet A. Cronje.« Tím jsou ovšem úplně vyvráceny tendenční zprávy, rozírušované anglickým tiskem za zřej- mým účelem směšným učiniti hrdinu magiérs fontainského.
Cronj pson Praha Londýn St . Louis Evropa Le Patria ReynoldsNews Bura
18 article
Bej tunisský v Paříži. Francie hostí beje tunisského s velkou srdoč- ností a nádherou. Všechny žurnály jej vítají a věnují mu dlouhé články. Mohamed-el- Hadi je sympalický muž, statného, zdravého zevnějšku. Je mu něco přes 50 let, vyniká krásnou, vy- sokou postavou, jeho tvář je intelligentního, orientálního výrazu. Bej žije v ústraní svého velkolepěho zámku v Kassar Saidu velmi klidný život. Jeho význam politický a administrativní pro Tunis je nepatrný, od té doby, co je Tunis francouzským, stal se pouhým figurantem. Vláda francouzská bere však na něj nejzdvořilejší zřetel jako na suverena. Bej, ač pravověrný mohamedán, není pří- vržencem mnohoženství, jeho domácnost je po evropsku zavedena, jeho rodinný život je prostý a šťastný. Největší zálibou bejovou jsou květiny a koně. Mohamed-el-Hadi má dva syny a dceru. Zajímavo je, že bej pochází částečně z fran-
Paříž Francie Kassar Said Tunis
19 article
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4)
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z moravského Chodska. Utěšený koutek světa, na východní Moravě až na samé hranici, kde věčné boky Bezkyd k obloze se zvedají! V zelených horách, ozonem dýšících, bohatých na roztoky a smavé úvaly. skrývají se ty milé, tiché a útulné samoty valaš- ské, jimž lid tamní „paseky“ říká. Tam přebýve od dávných a dávných věků dobrý lid, Valaši. jehož mluva jest tak něžná a krásná, že naučís se češtinu teprve obdivovati, uslyšíš-li ji mlu- venu ústy valašskými. Na širých pláních a kopcovinách kolem Vse- tína, Valašského Meziříčí a Rožnova přebývají Valaši. O původu jejich málo se ví, za to mnoho se bájí. Učené o nich hádky jsou ještě daleky — konce ... Palacký praví, „že tak řečení Va- lachové, jsou poslovanění potomkové starých Bojův.“ Miklosič hledá opět pravlasť Valachů až kdesi v Rumunsku, které ještě před nedávnem Valašsko slulo. Prý opustivše podunajskou pra- vlasť svoji i se statky svými, přešli Haličí přes Tatry až do hornatého kraje dnešního morav- ského Valašska, zde se usadili, poslovanili. Tvrdí, že veškerá terminologie salašnická i ně- která jména ovec pocházejí z řeči rumunské (valašské). Domněnku Miklosičovu přijal za svou i František Bartoš. K domněnkám jeho připojil se sice také professor dr. F. Pastrnek, ale vy- mitil přece řadu slov, jež Miklosičem za rumun- ská pokládána byla. Před deseti léty zavítal na Valašsko Rumun z města Jass, Burada, s radostí uchopil se domněnek i citátů Miklosičovýcho názvech valasských, a udává ve valašštině 91 slov, z rumunštiny vzalých.
Valach Palacká Bartoš doktor F Pastrnek Rumun Burada moravský Chodsko Morava valašský Meziříčí Rožnov Virginie Rumunsko Valašsko Halič Tatry Jass
21 article
Naproti tomu neschází i vědců, kteří Miklo- sičově domněnce na odpor se staví. Nejvážnějším její odpůrcem je dr. Jos. Lad. Píč. Hájí slovan- ský původ Valachů pěti body. 1. Moravští Valaši mají typus naskrze a čistě slovanský. 2. Jsou sice jako Rumuní a všichni horalé, lid pastýř ský, ale proti kočovným Rumunům trvají mo- ravšti Valaši se svými stády na jediném místě po celé léto a stavějí si salaše trvanlivější.
Jos Píč Valach Rumun
22 article
3. Slováci uherští i moravští nazývají také sve pasáky ovec „valachy“. Snad bylo dnešní morav ské Valašsko po dlouhou dobu obydleno jenom takovými slovenskými pastýři ovčími, „valachy zvanými, odkudž pak přišel název na všecko obyvatelstvo kraje. 4. Porůzná slova rumunská v nářečí valašském jsou i u všech Slováků běžná. Tuť by tedy i o Slovácích musílo se tvr diti, že jsou poslovanění Rumuní. Nářečí morav ských Valachů je formálně tak ryze slovanské tak krásné a dokonalé, že ho nemohl vytvořiti jiný lid než ryze slovanský. 5. Co se té shody týče, že moravšti Valaši — jako Rumuni — svým zemřelým do rakve peníze dávají, nelze zvyk ani za cízí pokládati. Již starým Slovanům v Rusku a jinde byl vlastní. A po bok dru. Plčovi staví se znatel svého lidu — Matouš Václavek, který ve sborníku musejní společnosti ve Valaš- ském Meziříčí piše: „Valaši jsou čistý, ryzí kmen slovanský, jak tomu nasvědčuje všechen zevnějšek tělesný, řeč, zvyky a obyčeje. Valaš- sko zalidněno jest ponejvíce z uherského Slo- venska a ze sousedních krajin moravských. Jméno dostali od sousedů slovanských a nikoli německých. Zaměstnání jejich nejhlavnější, ovčá- etví, salašnictví, bylo podnětem názvu. Však nechť původ lidu je jakýkoliv, tolik víme najisto, že v překrásném kraji podbezkyd- ském sídlí svérázný lid český, o němž dalo by s mnoho zajímavého vypravovati. A z toho zdravého jádra, z chudobné půdy
Slovák Rumunět Valach Rumun Václavek Valašsko Rusko
23 article
která učí strádání, z horského vzduchu, který tělo tuží, ducha bystři a krásu tvoři — vyrostli „portáši“, věrní strážcové hranic morav- ských, novověcí Chodové na Valašsku. „Por- táši!“ Jméno málo známé!... Jen tam v dáli,a to ještě jen starým lidem ze Vsacka, až podnes zvuk jeho sladce zaznívá v sluch. — Když na sklonku 17. století naše milé valašské horv raztoky loupežnými sběřemi, z Uher a Haliče přišlými, pustošeny byly, tu přešla i milým ho- ralům svatá trpělivost. Zorganisovali se. Toužíee uhájiti klidu svých pasek, dědin i měst, zřídili si dobrovolný sbor obranný, „portáší“ zvaný V pravém slova smyslu národní četníci valašští kteří chutě v čas potřeby se zbraní v ruce n místo ohrožené pospíchali a po vykonaném úkolu zas pušku v ústraní odkládali. Národní obrana výborně se osvědčila, tal že kolem roku 1717 „portáši“ ve stálé a pravi delné vojsko proměněni byli. Malá sice armáda ale silná dosti pro svůj účel. Čítala jen 62 mužů 1 poručíka, 1 šikovatele, zástupce téhož, 5 desát níků a 54 prostých. Zbraní „portášů“ byl obu šek, krátká puška a šavle. Puška bývala někdy i porletí a mosazí vykládána. Menáži svou nosil v pletené mošně; v toulci mívali prach a olovo a provazy byly vždy pohotově ke spoutání lou pežníků. Co do uniformy strojili se „portáši“ v čistý národní kroj valašský, jehož úpravnost možno se podivovati podnes na Vsetíně anebo v Rožnově za slunné letní neděle . . Zámožný fojt (svobodník) stával pravidelně v čele „portášů“. Sbor svůj doplňoval v ten způsob, že na uprázdněné místo po třech kandi- dátech navrhoval krajskému úřadu, jenž poptav se u vrchnosti jejich po mravní zachovalosti a způsobilosti žadatelův, jednoho z nich zem- skému guberniu ku přijetí doporučil. .. Platy „portášů nebyly veliké, na tehdejší dobu všal
Valašsko Vsacko Uhry Halič Vsetín Rožnov
24 article
dosti pozoruhodné. Poručík měl 30 zlatých, šiko vatel 6 zlatých, desátníci po 5 zlatých měsíčně prostí obdrželi 8 krejearů denně, začež jim bylo opatřovati zbroj, střelivo a všecky ostatní po- třeby. Desátnictva, o 9 prostých a jednom desát níku, bydlela v Hrozenkově, v Lidéčku, v Hošťál kově, v Bystřici, v Čeladné a na Karlovicích. — Nejdále na východ posunuta byla desátnictva v Karlovicích, v Hrozenkově a v Lidéčku, až tak- řka na samou hranici Uher, jakoby stála pevnou stráži proti litým sběřem, ze zemí Arpádových v lesy valašské se valícím. Nejvýše na severu, na mladém toku Ostravice, proti hordám ze zemi polských vpadajícím, konalo výborné služby desátnictvo v Čeladné. Desátnictvo v Bystřičce a v Hošťálkově nazval bych jen jakýmisi zá- lchami, kupíť se obě kolem Vsetína a mohla rychle na pomoc přispěchati na východ i na sever. Z desátnictov vypravovaly se vždy čety o 4 mužích, s desátníkem v čele, na měsíční po- chůzky celým okresem. V čas tisně vytáhnul celý sbor ..
Arpádův Hrozenkov Lidéčka Hošťál Bystřice Čeladná Karlovice Uhry Ostravice Bystřička Hošťálkov Vsetín
25 article
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 10. prosince 1829 sbor „portášů“ zrušen na vždycky. Děle 150 let, věrní strážeové valašských hor, chránil kraj podbezkydský. O chytrých kouseích „por- tášů“ a chrabrých jejich bojích s loupežníky vy- pravují pověsti lidu valašského Bydlel jsem skoro dvanáct roků v samém poblíží valašských hor. Každoročně, třebas i ně- kolikráte, stoupal jsemeho serpentinách báje- plného Radhoště vzhůru, vzhůru na ty naše je- diné ryze české hory. Srdce mi plesalo, když spatřil jsem tu za první návštěvy ve výši 1018 metrů pohorskou, dřevěnou chatu „Půstevně“ a rozestavěnou kamennou villu „Šumnou“. Za- tím od té doby vznikla na temenu hory energií Pohorské jednoty frenšlátské malá, ale origi- nální osada v nádherném valašském slohu. Zve tu ku pobytu tré svérázných vill: kamenná „Šumná“ a dřevěné „Maměnka“ s Libušin- kou“, malý český ráj v rozkošném horském vzduchu! A jdeme-li kolem výhledny „Cyrilky“ a „Methodějky“ na vrchol Radhoště, kde před 6 léty románskou kapli postavili, duše se vám rozchvěje, obzírajíc odtud veliký kus našeho světa do široširé dáli . ..
Libušin Cyrilek Radhošť
26 article
Sem putují rok co rok zástupy lidu valaš- ského, spěchajíce pokloniti se máteří boží ve dny marianské, sem putují 5. července, ve svá- teční den patronů markrabství moravského, lidé z dalekých končin a v ty dny naskytá se vzácná příležitost podivovati se kráse krajů i stepilým postavám černobrvých Valašek. A v noci před sv. Janem Křtitelem víři Radhošť zvláštním ži- votem. Kolem „Půsteven“ i na temeni za pěkné pohody táboří sta turistů. Kolem ohňů za zpěvu prchají hodiny letem minut a posvátný Radhošt napjatě naslouchá tepotu žil novověku, zalétaji- cího v duchu ke starým mravům staroslovan- ským. Plameny vysoko šlehají, daleko a široko jsou viditelny. Diváci v okolí z velikých dálek pozorují a určují tu žlutou hvězdu radhošťskou. Na temení Radhoště v šeru večera zazářila plá- polem hranice a po chvíli vůkol hlásí se světlem celý, daleký, dřímající kraj... Není hřebenu Karpat, není vrchu, není města a dědinky, kam oko dohlédá, aby nevýskaly dnes plesem ohňo- vým... A tu dole, v širém věnci lesů, hájů, zahrad, pasek a pastvin tulí se všechen valašský kraja v něm zdánlivě malinký koutek arény sboru „portášského“, malého vojenského sboru če- ského, u něhož jistě naposledy české velení se zachovalo! — Na Horách Kutných, v červenci 1904. František B. Ventura.
ský Valaška Křtitel František Radhošť Karpaty Kutná Ventura