ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 89d19550-8f37-11dd-b25c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 64, place 29, org 3, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
21. července 1913. Číslo 198.
4 article
otázka hmotného postavení učitelstva nemohla býti upravena, učitelstvu poskytnouti drahot- ní přídavek. Proti správním aktům a judiká- tům zemské správní komise měly býti připu- štěny tytéž opravné prostředky, jako proti správním aktům a judikátům zemského výbo- ru. Prozatímní správní komise neměla býti zřízena následkem rozhodnutí ministerské ra- dy a neměla také míti žádné moci zákonodár- né. Zřízení prozatímni zemské komise správ- ní ovšem bylo podmíněno tím, že by byly na- staly ty poměry, o kterých mluví zřízení zem- ské a pro něž v zřízení zemském nebylo uči- něno opatření. Případ dosazení prozatímní ko- mise zemské mohl by nastat, kdyby přísedíe zemského výboru resignovali, čímž nastaly by poměry, o nichž mluví § 42. zemského zřízení. totiž, že zemský výbor stal se nekompetent- Současně se zřízením prozatímní komise zemské měl býti sněm rozpuštěn, volby měly býti pak vypsány, svolán byl by sněm a stal se pokus o ustavení zemského výboru. Sou- časným tímto opatřením bylo by bývalo na je- vo dáno, že ráz komise zemské jest proza- tímní.
5 article
Vylíčil jsem obšírně tyto věci proto, abych ukázal, že zřízení prozatímní komise zemské nemělo býti nic, co by bylo porušovalo ústa- vu zemskou, nýbrž žy by to byl býval prostě akt mimoústavní, o kterém sice ústava nemlu- ví, ale kterým se doplňuje, jestliže byly vy- čerpány veškeré prostředky ústavní a jestliže nastala nezbytná nutnost. Vždyť bychom se do podobné situace mohli dostat i tehdy, když by úmrtím počet přísedících se zmenšil pod po- čet pěti. v Názor, který vyslovuji, není názorem. kterým bych chtěl nyní dodatečně omlouvati to, co státi se mělo. Konstatuji, že mínění, které zde zastávám, bylo dávno před tím, nežli se vědělo o zřízení prozatímní komise zemské a sice již tehdy, kdy Němci vystrčili strašáka vládního komisaře, v době klidných úvah v táboře českém, míněním poradního sboru českých okresů, tedy instituce, jejíž péče nedopustiti úhonu samosprávě jest nade vši pochybnost a názor ten byl tam na zákla- dě právnického výkladu zemského zřízení bez ohledu na momenty politické řešen osobností politicky neangažovanou p. drem. Uchytilem.
Němec Uchytil
6 article
Stojí za úvahu opravdu otázka, zda k proti- ústavnímu jednání právě nevedou věci ti, kdo postavili se proti řešení krise cestou mimo- ústavní. Bude-li potřebí učiniti z důvodů fi- nančních přece jenom nějaká opatření a ne- nastanou-li poměry, o jakých mluví zřízení zemské, zvláště v § 42., pak ovšem stojíme před situací ,že stane se něco ne mimoústavní- ho, nýbrž protiústavního. Jest vám, velectění pánové, známo, jak schůze zemských poslanců naší strany roz- hodla o otázce vzdání se přísedících zemské- ho výboru naší strany. 25 proti 7 hlasům roz- hodla, že přísedící mají na svých místech se- trvat. Nechci mluviti o tom, která z těchto dvou stran viděla do budoucna dobře ,to uká- že budoucnost, ale nenapadá mi také bráti v pochybnost, že oba směry své hlasy odevzdaly z nejvnitřnějšího přesvědčení. Chci vás, vážení pánové, nestranně infor- movati o důvodech těch, kdo byli pro vzdán a kdo byli proti vzdání se přísedících zemské- ho výboru.
7 article
Ti, kdo byli pro setrvání přísedících v je- jich funkcích, měli pro to tyto důvody: Ko- mise byla by neústavním zasáhnutím do po- měrů stanovených zemskému zřízení, to by byl zárodek absolutismu a nebezpečný prae- judic do budoucna. Porušoval by se základní princip, na kterém jest vybudována zemská samospráva. Na místě zemského výboru měl by nastoupiti zemský výbor jmenovaný nej- vyšší státní mocí. Důsledek toho by byl, že by zemské záležitosti byly vlastně spravovány zeměpanským orgánem. Dozorčí činnost nad obcemi a okresy vykonávaná dosud voleným zemským výborem, byla by vykonávána orgá- nem ústavně neoprávněným. Sestavením ko- míse, jak jsem se o tom dříve zmínil, přesu- nuly by se politické mocenské poměry dneš- ního zemského výboru. Vedle toho úřadník v komisi znamenalo by, že se vyplnilo přání Němců. Trvání komise bylo by patrně dlouhé, poněvadž na pracovitost zemského sněmu ne- lze v dohledné době počítat. Poněvadž vlastně celá otázka leží v tom, aby zemský výbo mohl dostáti finančním závazkům, měla by vláda poskytnouti zákonnému orgánu zemské samosprávy ty finanční prostředky, které po- skytnouti chce komisi správní.
Němec
8 article
Nevím, zda všecky tyto důvody byly by bývaly tak rozhodny, aby celý počet 25 po- slanců byl hlasoval pro setrvání přísedících. soudím však, že o většině 25 hlasů pro se- trvání přísedících rozhodla ta okolnost, že před konáním schůze našich poslanců Němci postavili se proti plánu zemské komise a že agrární strana před usnesením našeho klubu rozhodla se, aby její přísedící se nevzdali. Po- slancům naší strany pak prostě nezbývalo, poněvadž nemohli sami převzíti zodpovědnost za mimoústavní opatření, aby připojili se k to- mu usnesení, které na české straně politicky silná a zodpovědná strana agrární učinila. Druhý směr v naší straně, který zůstalv menšině, a který byl pro vzdání se přísedí- cích a tím i pro umožnění mimoústavního opa- tření prozatímní komisí správní měl pro své stanovisko tyto důvody: Zdůrazňoval, že já- dro celé otázky jest rázu finančního. Kdyby finance zemské nebyly tak ubohé, jak jsou. nikomu by se nesnilo o něčem mimoústavním, tím méně o protiústavním. Vláda sama pro- hlásila, že chce v Čechách řešit jen krisi fi- nanční. Co mohla ústavně ve prospěch financí učiniti, učinila. Nenamítala, že jí nebylo pla- ceno nic od vypuknutí obstrukce z toho, co státu se zemí platiti mělo. Veškeré úděly dal zemí jako zálohu. Zavésti pivní dávku čtyř- korunovou vláda nemůže jednak proto, že ná- sledkem opatření vlády Biliňského, která sta- rý zákon o pivní dávce neprodloužila, jednalo by se o nové zavedení dávky pivní, což bylo by protizákonné, jednak z důvodů politických, poněvadž by na říšské radě dostala proti sobě blok, skládající se z Němců, Rusínů, Jihoslo- vanů a německých sociálních demokratů, čí- tající přes polovici poslanců poslanecké sně- ním.
Němec Biliňský Rusín Čechy
9 article
movny. Pivní dávku nejde zavésti nyní jinak nežli výsostním aktem panovníka. Půjčkami hospodařiti dále zemský výbor nemůže. Byly vyčerpány veškery náležité prostředky, aby krise půjčkami mohla býti na dlouho oddále- na. Rozřešením finanční otázky cestou mimo- ústavní zabránilo by se krokům protiústav- ním, po nichž Němci volají, představujíce si, že po suspensí ústavy došlo by na řadu oktro- jírek, které musily by dopadnouti ve prospěch německý. Druhý směr ukazoval, že rozřeše- ním otázky finanční Němci stali by se k vy- rovnání s námi ochotnější a povolnější, poně- vadž by viděli, že obstrukce ztratila své ostř tam, kde oni si je míti přáli, v otázce finanční Proti námitce, že by komise mohla býti změ- něna, ukazovali na to, že by bylo právě úko- lem české politiky na radě říšské, aby po- dobné úmysly znemožnila. S naší strany žádný orgán nezúčastnil se na myšlence zřízení prozatímní komise správ- ní, ale dle pravdy nutno konstatovati, že před- seda akčního výboru našeho dr. Kramář, práv tak, jako předseda strany agrární p. poslanec Švehla, a myslím i někteří předácí ze strany německé, byli o plánu kn. Thuna uvědoměni, aniž by však byli od něho o souhlas žádáni.
Němec Kramář Švehla Thun
10 article
Dr. Kramář jestliže spolupůsobil do této míry při plánu hr. Thuna, jístě tak činil, jak něho ani jinak mysliti se nemůže, z pohnutek prospěti co nejvíce nacionálním interesům če- ským. Chtěl zachrániti opatřením mimoústav- ním autonomii naši a zavésti v našem králov- ství touto cestou zase normální život a chtěl předejíti možnostem protiústavním. V upřím- nost plánu knížete Thuna, jehož osoba i ro- dinné tradice jsou úzce spiaty se snahami Če- ského království, neměl příčinu ani na chvíli pochybovati. Jestliže většina zemských po- slanců strany rozhodla se pro názor jiný ne dr. Kramář, byl si dr. Kramář plně vědom. jaký důsledek z toho má učiniti. Nikdy ne- vyhýbal se zodpovědnosti za to, co konal. Ne- vyhnul se jí, ani tentokráte. Mužně a bez báz- ně přihlásil se k tomu, co spolupřipravoval. když byl v této otázce většinou zemských po- slanců našich poražen, věděl, jaký důsledel to pro něho znamená, důsledek v konstituč- ním životě obvyklý, resignaci na místo před- sedy akčního výboru. Dovolte mně, velectění pánové, abych řekl, že toto mužné, otevřené odhodlání dra.
doktor Kramář Thun
11 article
Kramáře muselo vzbuditi úctu mezi všem těmi, kdo na politický život dívají se vážně Dle mého názoru resignací na předsednictví akčního výboru dr. Kramář ničeho neztratil nýbrž jen získal, získal ve své vlastní straně bez rozdílu, získal u všech vážných elementů politických v Čechách a získal i vzhledem ke kruhům vládním. Resignace dra. Kramáře na předsednictví akčního výboru nesmí znamenati. jak z dychtivosti přejí si živly, dru. Kramá- řovi nepřátelské, jeho odchod z politického života. Doufám, že mezi námi není o tom nej- menšího sporu, že svými mravními vlastnostm jest dr. Kramář jedním z největších našich mužů, ale dovolte mi také, abych řekl, že dr Kramář svými politickými kvalitami dobyl če- skému národu na radě říšské místo národa, kterém se nemůže tvrditi, že by v politice ná- ležel k národům inferiorním. Lidé takového velíkého významu, i když by byli bývali po- chybili, se z politického života nevyhánějí nýbrž v něm se udržují.
Kramář doktor Čechy
12 article
Jak vyjit z dnešní zemské krise, v tom směru bylo učiněno návrhů několik. V ohledu úzce politickém ten, aby rychle sněm byl roz- puštěn, provedeny byly rychle nové volby, aby byl sněm svolán a kdyby byl nedělným, aby byl rozpuštěn a to aby se opakovalo tolikrát, až konečně by sněm byl dělným. Aby pal vláda byla k rozpuštění donucena, poslanci čeští mělí by složiti mandáty. Návrh tentov životě ústavním theoreticky možný, v prak- tickém ohledu nijak by nás nevyvedl z ob- tížné siluace. Vždyť přece sněm byl by k usná- šení schopný i bez Čechů, a na sněmu tako- vém, kde by Češi nebyli, Němci s velkostatkem mohli by rozhodovati o nás bez nás a jak jsme poznali za neblahé éry pasivní politiky státo- právní, proti níž naše strana tolik stála, proti nám. Návrh však nestará se také o to, jak by se finační tísni odpomohlo, nežli pro- vedení návrhu neslo by svoje, navrhovatelem očekávané, ovoce. Jsou jiní, kteří radí radou
Čecho Čech Němec
13 article
lacinou, a jsou to ti, kteří obvykle při svých nápadech nestarají se o stránky finanční: Nech- te věci běžet, nelamte si hlavy, nechte starati se vládu. Je to stanovisko dosti pohodlné, ale z krise nás nevyvádí. Je to politická bezrad- nost. Jiní ukazují na to, že by vláda měla při- spěti zemskému výboru tak, jak učinila v Ha- liči. Dosud však od nikoho jsme neslyšeli, jak to vlastně ústavní cestou Haliči v její fi- nanční obtíži bylo vládou přispěno. Zprávy německých listů, že státní pokladna poskytla zemské správě haličské k úhradě nejnutněj- ších potřeb v první pololetí zálohy 25 mil. K. ukázaly se nepravdivými. Národní strana svo- bodomyslná se stranou agrární za dnešních po- měrů jest přesvědčena, že výpůjčkami bude stěží lze z finanční krise vyjíti. Na půjčky ústavů domácích není právě tak pomyšlení. jako na vydatné a dostatečné půjčky zahra- niční. Navrhují proto tyto dvě strany zvýšení přirážek o 10 proc. a zavedení pivní dávky 4 K.
Halič
14 article
Jestliže vláda však těmto návrhům zemského výboru na základě stanoviska vlády, dříve mnou vyloženého, nevyhoví — jest to jisto — i tyto strany nevědí, jak z finanční kalamity bez porušení ústavy vyjíti. Také návrhy na sa- nací zemských financí vydáním pokladničních poukázek a výpůjčky českých měst v cizině ukázaly se nemožnými a neproveditelnýmí Cesta, po níž bylo lze dojíti ústavně k sanaci zemských financi, byla cesta vyrovnání s Něm- ci. Kdybychom byli na říšské radě projednali malý finanční plán a bylo by se mohlo na zá- kladě tohoto jeho pojednání dostati dalších záloh na úděly zemím, bylí bychom měli krisi dnešní aspoň oddálenu a nebývali bychom museli spěchati s akcí vyrovnávací. Podle mého názoru dnes situace pro možnost úspěchu vyrovnání s Němci se ovšem zhoršila. Němci vidí, jak dnes česká veřejnost podléhá těm, kdož se báli ne protiústavních, nýbrž mimo- ústavních opatření, oni vidí, jak finančně země hospodaří z posledního, a oni ovšem dnes, když
Němec Německo
15 article
byli by ochotni uzavříti vyrovnání — a pro- jevují k tomu ochotu — navrhovali by vyrov- nání, na které my nikdy přistoupiti nemůžeme. Nebylo by to vyrovnání čestné, nebylo by to vyrovnání, při kterémž obhájili bychom zá- kladní body svého národního programu: úplnou jazykovou a národní rovnoprávnost a nedílnost království Českého. Vážení pánové! Jest viděti, že v zemské krisí vyhlídky nejsou utěšeny. Není však proto potřebí ztráceti hlavu. Jest potřebí o pro- blému věcně, bez frásí a demago- gických alur uvažovati a nedati se mástiv úvahách žádným terrorismem, žádnými forma- listickými výklady, nýbrž míti stále a stále jen na mysli prospěch českého národa a našeho království. Zvláště naše strana jest povolána, aby v takovýchto poměrech a situacích uká- zala, že stojí na své výši, že jest stranou roz- umné, na vzdělání založené politiky, že jest stranou, která nehoví si v politické nezodpo- vědnosti a v politické destrukci, nýbrž stranou, která chce v českém národu vybojovati opráv- něnost myšlence aktivní politiky a politice. beroucí plnou zodpovědnost za veškeré jed- nání a činy, ke kterým dle svého nejlepšího přesvědčení se odhodlala a které vykonala. Při těch místech, kde řečník mluvil o dru. Kramářovi a jeho významu pro českou poli- tiku, došlo k bouřlivému, několik minut trva- jícímu potlesku. Na obou schůzích připojila se k referátu žívá debata, které na schůzi semilské zúčast- nili se pp. ředitel Kalina, stavitel Schej- bal, oliciál Koucký, velkoobch. S ch mi tt. stavitel Andrejsek, městský radní G los, učitel Werner a Skrbek, na schůzi tur- novské zúčastnili se debaty pp. Radský Hrazdira. Šantroch, Kofátko, Týn- sl.ý, Koliha a prof. Fetter. Na schůzi šemilské na návrh p. stavitele Schejbala a na schůzi turnovské na návrh p. Hrazdi- ry přijata byla tato
Kramář Kalina Schej Koucká Andrejsek Werner Skrbek Radský Hrazdira Šantroch Kofátko Koliha profesor Fetter Schejbal
17 article
—„Plenární schůze místní organisace usnesla se po výkladu svého říšského po- slance p. dra. Zdeňka Tobolky jedno- myslně, projeviti souhlas s usne- sením Klubu zemských posl an c národní strany svobodomyslné dle kteréhož přísedící zemského výboru se- trvati mají ve svých funkcích. Přítomní plně uznávají, že toto usne- sení vyplynulo z pevného pře- svědčení i že za dané situa ce Klub zemských poslanců národní strany svobodomyslné nemohl rozhodnoutíjinak vzhledem k tomu. že před usnesením našeho klubu německé strany a výkonný výbor české strany agrár- ní, se kterou naše strana zachovává jednot- nou a solidární linii v zemské politice, roz- hodly se proti rezignaci svých přísedících. Přítomní opravdově litují, že dr Kramář podalresignaci na před- sednictví akčního výboru stra- ny. Jzou však přesvědčeni, že ve věci ne- mnohl jednati jinak, než když ve smyslu zá- sad konstitučních resignaci podal a sice z toho důvodu, aby byl zbaven osobní zod- povědnosti na dalším průběhu zemské krise. Přítomní vyslovují jednomy slné přáni, aby dr. Kramář vzhle d em kvelikým politickýma mravním kvalitám svým neustupoval do politického ústraní, nýbrž, aby. jakmile situace to dovolí, před- sednictví akčního výboru stra- ný naší opět přij a l.
Tobolka doktor Kramář
18 article
Přitomní neschvalují způsob projevů, spojených stran radi- kálních, které nemajíce zodpovědnost za vývoj poměrů v království Českém, fa- lešnými a tendenčními hesly vy- stupují proti českým straná m. řídicím zemskou politiku. Pří- tomní litují, že volebně agitační tendenc spojených stran radikálních kryjí se plá- štěm zájmů o zemskou autonomii. Na schůzi turnovské přijat byl k resoluc ještě dodatek p. prof. Fettra, aby budoucně rozhodování o tak důležitých otázkách, jaký- mi bylo setrvání přísedících v jejich funkcích bylo předloženo, pokud doba by to dovolo- vala, širšímu výkonnému výboru strany. Z obou schůzí byly poslány pozdravné telegrafické projevy dru. Kramářovi na Krym a schůze turnovská usnesla se poslati pozdravný přípis nemocnému vl. radovi Me- telkovi. Obě schůze byly velice četně na- vštíveny a poskytly obraz nejvážnějších věc- ných úvah o politických otázkách. Všichn účastníci, jak z hojné debaty bylo patrno, je- víli nevšední zájem o stanovisko národní stra- ny svobodomyslné v otázce zemské krise. Účastníci rozcházeli se ze schůzí v po- vznesené náladě nadchnuti k intensivní prácí politické.
profesor Fettra Krym národní stra Itelk
19 title
Politický přehled.
20 article Země české.
Země české. Zemská krise finanční bez konce. V denním tisku, zejména radikálním, ne- vyvolalo odmítnutí vlády, předložiti k sanke usnesení zemského výboru o zvýšení zem- ských přirážek a zavedení pivní dávky 4koru- nové ani z daleka takového živého ohla- su, jako návrh na zřízení správní zemské ko- míse ze zemského výboru. Ve vůdčích orgá- nech radikální koalíce („Čas“, „Samostatnost a „České Slovo“) bylo v neděli ticho. Kon- statujeme s důrazem: tyto listy, které už celý měsíc zrádcují poslance a přísedící zemského výboru nár. strany svobodomyslné, ve svých nedělních číslech nenalezly jedi- ného slova odsouzení pro vládu za to, že odepřela poskytnouti zemskému vý- boru ty finanční zdroje, jež byla ochotna po- skytnouti správní zemské komisi. Nevíme, co tomu říci. Je to novinářská nepohotovost,či nevědí z té zemské finanční krise nyní kudy kam? Německé pražské listy mlčí rovněž. Za to uvažují o situaci, sobotním rozhod- nutím vlády vytvořené, „Hlas Národa“, „Nár Politika a „Právo Lidu“. Tento list přičítá ne- gativní rozhodnutí vlády na účet radikálnímu obratu ve vídeňském klubu agrárním, zejména tomu, že agrární poslanci za vedení poslance Staňka zmařili projednání malého fi- nančního plánu. „Pan Staněk“ — píše „Právo Lidu“ — „spustil na říšské radě svou famosní obstrukci, které se všichni rozumní lidé smáli, a konečný efekt tohoto báječného vojevůdce byl, že zadal českému království poslední ránu a žene své vlastní lidi v zem- ském výboru na potupné popraviště vládní Canossy.“ Závěr těchto slov je sice trochu příkrý, ve věci však má „Právo Lidu“ pravdu „Národní Politika“ vyvozuje z vládního odmítnutí, že vláda učinila tak, vyhovujíc
Staněk Canossa Kon
21 article
Němcům, shledává, že Němci, kteří se posta- vili proti správní zemské komisi jen ze své- vole, poněvadž „komise ta neměla bý pouze jejich nástrojem“, žádají do sazení císařského komisaře do Čech, z čehož — dovozuje — „je patrno, že němečtí předáci nechtějí už naprosto ničemu jinému než úplnému rozvratu všech zá- konných poměrů v zemi, že chtějí způsobitiv království Českém naprostý chaos — jen aby potom mohli v něm pro sebe lovit a zároveř nepoctivě hlásati, že tím chaosem vinen jest národ český.“ Na konec soudí, že vláda, třeba svou většinou německá, německé běsnění trpěti nemůže. Druhý bývalý staro český list, „Hlas Národa“, vyjadřuje se stručně takto: „Ze všeho je vidno, že zma tek v království Českém čím dál tím více se vzmá- há a že není jiné spásy, jiného prostředku k zažehnání hrozící katastrofy, než aby zástupci obou národů v zemi přistoupili společným úsi- lím k úkolu nejpřednějšímu a zjednali pořádel v hospodářství zemském. Neučiní-li tak, pak nezachrání je přeď rozvratem ani oktrojírka.“ Jak mají zjednati pořádek v hospodářstvi zemském — ani „Hlas Národa“ neví, poně- vadž, kdyby věděl, jistě by pověděl! A tak stojí tu zemské finance i na po čátku nového týdne bez rady a pomoci!
Němec Čechy
22 article
Poslanci Pacher a Woli o politické sítuaci. Z Jablonce, 20. července. (Tel.) Dnes uspořá- dala zde německo-radikální sírana veřejnou schůzi na níž promluvili posl. Pacher a Wolí. Posl Pacher prohlásil v úvodu své řeči, že je potřeb společného postupu všech německých poslanců na sněmu českém a v říšské radě, načež obšírně mlu- vil o sltuaci v Čechách. Prohlásil, že Němei nejsou sice pro absolutism, ale také prý nejsou pro absolutism, provozovaný česko-feudálním zemským výborem a „neide-li to se zemskou ústa- vou, musí to jiti jinou cestou.“ Je prý povinnosti státu, plynoucí z jeho výsostních práv, aby náro tak státověrný, hospodářsky a kulturně na nej vyšším stupni stojící () nemusil se ohýbati pod cizim iařmem. Na to pojednal o tom, proě
Pacher Woli Wolit Posl Pacher Jablonec Čechy
23 article
Němci odmitli zřízení správní zemské komise pravil: Vté formě a ve složení, jak vláda zamýšlela, nemohli jsme komisi při- jati. My žádáme nestranně, přísné věcné veden zemské správy. ale to, co vláda chtěla zříditi nebylo nic jiného, než starý čes ko- feudální zemský výbor s novou dra- perií. Tak tedy stojí dnes zemský výbor před skutečností, že sice formálně vede zemské záleží- losti, neni všák s to, aby zákonným způsobem řídil hospodářství zemské. Tak se hromadí dlnh na dluh, jichz zaplacení ponecháváme těm, kteříje nadělali, neboť my zastavíme placení. Země česká je vlaslně už národnostně rozdělena (?). M „Deutschböhmen“. Na to posl. Pacher mluvilo fom, že mezi poměry v zemi a říši je podstatný rozdil, pročež musí být také taktika v řisi jiná než v zemi. Kdyby Němci přešli do opo- sice, porazili by systém, klerý by byl vystřídán novým. Němci musejí usilovali o to, aby byli u vesla a udávali toninu. Negativního úspěchu v Čechách Němci již dosáhli — že Čechové ne- mohou nic dělat, positivního, aby Češi dě- lali, co chtějí Němci, nedosáhnou. Řečník dokládá, jak se poměry pro Němce z a Bie- nertha a Stürgkha zlepšily a jak ze jména proniká myšlenka, že německé území musí míti německé úřadníky a zří- zence. Jestliže vže neni tak, jak bysi
Němec Pacher Čecho Čech Stürgkh Čechy
24 article
Němci přáli, nelze to přípisoviati an tak na účet nedostatku dobré vůle vlády jako silnému národnímu vědom Čechů. Nehledě k maličkostem, konstatuje řeč- ník, že násilné zasáhnutí vlády proti Němcům se nikde nestalo. Kdyby se měly opakovati doby jako za Badena, musili by němečtí poslanci sá- hnouti opět k boji. Německo-radikální poslanei zůstávají týmiž, ať jsou v oposíci nebo ve vládě Posl. Wolí mluvil o zahraniční politice reaguje na poměry v politice vnitřní, pravil, že roz- hodujícím kruhům v Rakousku třeba nutno stále „držeti před očima“ to, že, jestliže Němei ne- chají státní myšlenku „ve štichu“, nebude se moc mluviti o velmocenském postavení a trvání Ra- kouska. Slezský protest. Protest slovanských obcí proti předloze zem- ského zákona o dozoru ke školám ve Slezsku byl — jak „Ostr. Denník“ sděluje — zaslán samospráv- nými korporacemi ministtu vyučování. Jedná se o předlohy, týkající se změn ve složení místních školních rad a okr. školních rad. V potici vytčeno, že by uzákonění těchto předloh znamenalo útok na samosprávu, křivdu v ohledu národnostním a vrážku většiny obyvatelstva ve Slezsku. „Není pochyby, že dobré vůli polských a českých po- slanců podaří se útoky německé majority na slez- ském sněmu na slovanské školství odraziti,“ do- kládé e'tovaný list.
Němec Čecho Baden Posl Rakousko Slezsko Ostrava
25 article
Obraz Slezska v číslech. Nákladem Národní rady vyšel před několika dny pod výše uvedeným názvem spisek, jehož aulo- rem jest zemský poslanec slezský, okresní soudee Lukeš. Svojí prací, jež sleduje po výtce cíle infor- mační, podává autor, jistě povolaný, hojný stati- stický materiál, vztahující se k české věci slezské Uvádí data, týkající se historického vývoje, roz- lohy a obyvatelstva celé země, načež přechází k statistice českých obcí, politických úřadů a okres- ních silničních výborů. V dalším uvádí data o obec- ních a zemských přirážkách, načež podrobně za- bývá se výkladem o volebním řádu na říšskou radu. jakož i na zemský sněm, z nichž vidno úžasné zkrá- cení českého i polského obyvatelstva na úkor oby- vatelstva německého. Ve statistice školské podrob- ně uvedena isou data školství mateřského, škol ve- řejných obecných dle jednotlivých správních ob- vodů, data o školství soukromém, o školách mě- šťanských, středních i odborných, z nichž vesměs jest patrný pověstný dvojí loket slezský. Následuje kapitola o správě duchovní a o křivdách, pácha- ných na českém jazyku se strany úřadů státních i zemských. Konec první části uzavírají informační stati o institucích hospodářských, o Ústřední ho- spodářské společnosti. Jednotě hospodářských spo- lečenstev. Centrálním hospodářském skladišti, o Ústřední jednotě živnostenské ve Slezsku, o spoři- telnách. bankách a záložnách. Část druhá obsahuje data práce národně obranné a data o činností pří- slušných institucí — Ústředí starostenských sborů,
Lukeš Slezsko
26 article
Matice Opavské, Matice Osvěty lidové a Národní jednoty slezské v Praze. Část třetí obsahuje krátké pojednání o našich úkolech ve Slezsku. Spis Luke- šův zvláštní a trvalé ceny nabývá zejména připo- jenými tabulkami statistickými, v nichž uvedena jsou data o obcovacím jazyku obyvatelstva, obec- ním zastupitelstvu, školství obecném, školách ma- teřských, duchovní správě a o odborech Matice Osvěty lidové, Matice Opavské, Schulvereinu, Nordmarky všech těch obcí, které od roku 1880 vykázaly alespoň 25 osob české národnosti při sčí- tání lidu. Takovýchto obcí v okrese opavském jest 53 (z 55), klimkovském 19 (z 19). bílov- ském 18 (z 20), vítkovickém 8 (z 22), oder- ském 2 (ze 17). v krňovskem 1 (ze 16). vrben- ském 1 (ze 6). Na Těšínsku, na Polsko-Ostravsku jest těchto obcí 7 (ze 7). na Frýdecku 34 (ze 34). na Bohumínsku 9 (z 10), na Frýštátsku 15 (ze 34). na Těšínsku 16 (ze 49). na Bílsku 3 (z 18), na Sko- čovsku 3 (z 35) na Strumensku a Jablunkovsku po 1 z 15, resp. 21 obcí. V doslovu ke své práci praví autor, že sleduje spiskem svým cíle informační. Chce české veřejnosti podati obraz slezských po- měrů, způsobem stručným a přístupným. Jak již z výše uvedeného obsahu Lukešovy práce jest pu- trno, možno říci, že cíle tohoto, přes některé ne- dostalky bylo dosaženo, ze kteréhožto důvodu jest záhodno, aby Lukešova práce se v české veřejnosti náležitě rozšířila. Jest toho zapotřebí tím spíše, že Lukešova brožura jest vhodnou příručkou i pro čtenáře denních listů, které přirozeně, omezujíce se na registrování jednotlivých fakt. nemohou stále podávati k těmto detailní komentáře.
Luc Lukešův Praha Slezsko ský 1 Těšínsko Polsko Ostravsko Frýdecko Bílsko Jablunkovsko Matica 34 Strumensko
27 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Persekuce haličských Rusů. V okrese brodském byl zvolen do halič- ského sněmu jediný nyní poslanec rusofilský. dr. Markov. Hejtmanství brodské mstí se nyní na voličích dra. Markova způsobem nad- míru malicherným. Vydalo nařízení, jímž se rolníkům smýšlení staroruského zakazuje ozdobovati ve svých bytech obrazy stužkamí v barvách „bílé, modré, červené“, poněvadž je to prý moskalofilstvo a dokazuje přání držitele bytu, „připojiti se k říši ruské“ Ve vsi Seretcí obyvatelé vystavěli pře příchodem dra. Markova bránu a vyvěsili na ni trojbarevný prapor. Za to byl starosta obce Korol suspendován a student Nazar pokuto- ván 10 K za to, že dal k oslavě podnět. Ta- kové malicherné dráždění Starorusů nepře- kvapovalo za vlády dra. Bobrzyňské h o; on shledával svou hlavní povinnost ve stíhání všeho ruského a pravoslavného. Nynější místo- držitel ryt. Korytowski neměl by dovo- lovati takové dráždění, kterým se dosahuje vždy pravého opaku toho, co se vlastně chce.
Rus doktor Markov Korol Nazar RakouskoUhersko
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Společná schůze místních organisací na Novém městě pražském koná se dnes v pondělí o 8. hod. večer v přednáškovém sále Representačního domu. Referentem je gen. tajemník F. Sís, který promluví »O zemské krisi«. Schůze zúčastní se zemští poslanci pražští. lel — Co chvíle velí! O tom napsala „Samo- statnost“ v neděli dva sloupce silných slov, na konec však nevíte, co vlastně tedy chvíle velí! Snad tedy to, co čteme na samém konci článku jejího: jít za právem do posledních důsledků. A prosíme, co je to? Jaké po- slední důsledky? Rozbít snad říšskou radua vzdát se dobrovolně té poslední tri- buny politické, kterou ještě máme a nechat Němce potom tonout v rozkoši mléka a strdí vlády § 14? Takovou katastrofální politiku naši poslanci nedělají s sebou, v tom se „Sa- mostatnost“ v našich lidech nemusí mýlit, i kdyby stokráte za sebou říkala — „to je zrada.“ Co velí nyní dělati zdravý český poli- tický rozum, není ovšem a nemůže býti z ra- dou, protože zdravý rozum ještě nikoho ne- zradil. Co chvíle opravdu velí, je, by se zane- chalo po Čechách takového mluvení táboro- vého, které by mohlo být s to, vnésti do lidu pocit zoufalství, kdyby na štěstí nebylo v českém národě více, jak doufáme, těch lidí, kteří jsou přesvědčení pevně o tom, že nabá- dati lid, aby „šel do všech důsledků“, je bud politika popleteného mozku anebo nesvědo- mitých demagogů. Chvíle velí zrovna opak: miti a ovládati se zdravým roz- umem a učiniti vše, co učiniti je v naší moci, k tomu cíli, aby král. České vyvázlo z finan- ční tísně!
F Sís Němec Čechy
29 article
— O radíkální trojce pronáší zdreující posudek orgán českoslovanské sociální demokracie „Rov- nost“ v nedělním svém čísle. „Rovnost“, pojedná- vajíc o zemské krisi v Čechách, staví se na stano- visko, vyjádřené posl. drem. Š meralem na praž- ské schůzi sociálně-demokratické a na citátechz polemik „Samostatnosti“ a „Českého Slova“ proti „Národním Listům dokazuje, že ostří agitace spo- jených radikálních stran je namířeno jedině proti straně mladočeské, načež doslovně píše: „Radi- kálové, národní sociálové i realisté vedou prudkou kampaň proti Mladočechům, ač agrárníky, kterým (hlavně předsedovi výkonného výboru Švehlovi) bylo totéž vytýkáno, co dru. Kramářovi, nechávají nyní na pokoji. Celá ta akce českých, t. zv. oposičních stran, všechny ty schůze i žur- nalistické glosy zdají se nám daleko více stran- nicko-tendenčními, heslovými, méně pak věcnými, seriosními, majíce na zřetelí určitý cil.“ Tem cil — volby a mandátyl — Nepravdivá zpráva „Českého Slova“ o pro- tiklerikálním táboru lidu v Kutné Hoře. Pondělník „Českého Slova“ přinesl z Kutné Hory nepravdivou zprávu o průběhu protiklerikálního táboru lidu, v Kutné Hoře v neděli dne 20. t. m. pořádaného. Ta- bor pořádaly strany svobodomyslná, agrární a soc.- demokratická za veliké účasti obecenstva z města i venkova, a pouze hlouček 25—30 národních so- ciálů, nechtěje připustiti, aby tábor konal se bez účasti jejich strany, která však původně účast na táborů odmitla, povykoval při zahájení táboru proti jeho zahajovateli. Jinak měl tábor průběh důstojný, níkdo nedbal chlapeckého vystupování národně- sociální mládeže, leda že se ozývaly hlasy, že si klerikálové národní socialisty objednali k rozbití nemilé jim manifestace svobodomyslného občanstva kutnohorského,
Švehla Čechy Tema Kutná hoře Kutná Hora