2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
21. července 1913. Číslo 198.
4
article
otázka hmotného postavení učitelstva nemohla
býti upravena, učitelstvu poskytnouti drahot-
ní přídavek. Proti správním aktům a judiká-
tům zemské správní komise měly býti připu-
štěny tytéž opravné prostředky, jako proti
správním aktům a judikátům zemského výbo-
ru. Prozatímní správní komise neměla býti
zřízena následkem rozhodnutí ministerské ra-
dy a neměla také míti žádné moci zákonodár-
né. Zřízení prozatímni zemské komise správ-
ní ovšem bylo podmíněno tím, že by byly na-
staly ty poměry, o kterých mluví zřízení zem-
ské a pro něž v zřízení zemském nebylo uči-
něno opatření. Případ dosazení prozatímní ko-
mise zemské mohl by nastat, kdyby přísedíe
zemského výboru resignovali, čímž nastaly by
poměry, o nichž mluví § 42. zemského zřízení.
totiž, že zemský výbor stal se nekompetent-
Současně se zřízením prozatímní komise
zemské měl býti sněm rozpuštěn, volby měly
býti pak vypsány, svolán byl by sněm a stal se
pokus o ustavení zemského výboru. Sou-
časným tímto opatřením bylo by bývalo na je-
vo dáno, že ráz komise zemské jest proza-
tímní.
5
article
Vylíčil jsem obšírně tyto věci proto, abych
ukázal, že zřízení prozatímní komise zemské
nemělo býti nic, co by bylo porušovalo ústa-
vu zemskou, nýbrž žy by to byl býval prostě
akt mimoústavní, o kterém sice ústava nemlu-
ví, ale kterým se doplňuje, jestliže byly vy-
čerpány veškeré prostředky ústavní a jestliže
nastala nezbytná nutnost. Vždyť bychom se do
podobné situace mohli dostat i tehdy, když by
úmrtím počet přísedících se zmenšil pod po-
čet pěti. v
Názor, který vyslovuji, není názorem.
kterým bych chtěl nyní dodatečně omlouvati
to, co státi se mělo. Konstatuji, že mínění,
které zde zastávám, bylo dávno před tím,
nežli se vědělo o zřízení prozatímní komise
zemské a sice již tehdy, kdy Němci vystrčili
strašáka vládního komisaře, v době klidných
úvah v táboře českém, míněním poradního
sboru českých okresů, tedy instituce, jejíž
péče nedopustiti úhonu samosprávě jest nade
vši pochybnost a názor ten byl tam na zákla-
dě právnického výkladu zemského zřízení bez
ohledu na momenty politické řešen osobností
politicky neangažovanou p. drem. Uchytilem.
Němec
Uchytil
6
article
Stojí za úvahu opravdu otázka, zda k proti-
ústavnímu jednání právě nevedou věci ti, kdo
postavili se proti řešení krise cestou mimo-
ústavní. Bude-li potřebí učiniti z důvodů fi-
nančních přece jenom nějaká opatření a ne-
nastanou-li poměry, o jakých mluví zřízení
zemské, zvláště v § 42., pak ovšem stojíme
před situací ,že stane se něco ne mimoústavní-
ho, nýbrž protiústavního.
Jest vám, velectění pánové, známo, jak
schůze zemských poslanců naší strany roz-
hodla o otázce vzdání se přísedících zemské-
ho výboru naší strany. 25 proti 7 hlasům roz-
hodla, že přísedící mají na svých místech se-
trvat. Nechci mluviti o tom, která z těchto
dvou stran viděla do budoucna dobře ,to uká-
že budoucnost, ale nenapadá mi také bráti v
pochybnost, že oba směry své hlasy odevzdaly
z nejvnitřnějšího přesvědčení.
Chci vás, vážení pánové, nestranně infor-
movati o důvodech těch, kdo byli pro vzdán
a kdo byli proti vzdání se přísedících zemské-
ho výboru.
7
article
Ti, kdo byli pro setrvání přísedících v je-
jich funkcích, měli pro to tyto důvody: Ko-
mise byla by neústavním zasáhnutím do po-
měrů stanovených zemskému zřízení, to by
byl zárodek absolutismu a nebezpečný prae-
judic do budoucna. Porušoval by se základní
princip, na kterém jest vybudována zemská
samospráva. Na místě zemského výboru měl
by nastoupiti zemský výbor jmenovaný nej-
vyšší státní mocí. Důsledek toho by byl, že
by zemské záležitosti byly vlastně spravovány
zeměpanským orgánem. Dozorčí činnost nad
obcemi a okresy vykonávaná dosud voleným
zemským výborem, byla by vykonávána orgá-
nem ústavně neoprávněným. Sestavením ko-
míse, jak jsem se o tom dříve zmínil, přesu-
nuly by se politické mocenské poměry dneš-
ního zemského výboru. Vedle toho úřadník
v komisi znamenalo by, že se vyplnilo přání
Němců. Trvání komise bylo by patrně dlouhé,
poněvadž na pracovitost zemského sněmu ne-
lze v dohledné době počítat. Poněvadž vlastně
celá otázka leží v tom, aby zemský výbo
mohl dostáti finančním závazkům, měla by
vláda poskytnouti zákonnému orgánu zemské
samosprávy ty finanční prostředky, které po-
skytnouti chce komisi správní.
Němec
8
article
Nevím, zda všecky tyto důvody byly by
bývaly tak rozhodny, aby celý počet 25 po-
slanců byl hlasoval pro setrvání přísedících.
soudím však, že o většině 25 hlasů pro se-
trvání přísedících rozhodla ta okolnost, že
před konáním schůze našich poslanců Němci
postavili se proti plánu zemské komise a že
agrární strana před usnesením našeho klubu
rozhodla se, aby její přísedící se nevzdali. Po-
slancům naší strany pak prostě nezbývalo,
poněvadž nemohli sami převzíti zodpovědnost
za mimoústavní opatření, aby připojili se k to-
mu usnesení, které na české straně politicky
silná a zodpovědná strana agrární učinila.
Druhý směr v naší straně, který zůstalv
menšině, a který byl pro vzdání se přísedí-
cích a tím i pro umožnění mimoústavního opa-
tření prozatímní komisí správní měl pro své
stanovisko tyto důvody: Zdůrazňoval, že já-
dro celé otázky jest rázu finančního. Kdyby
finance zemské nebyly tak ubohé, jak jsou.
nikomu by se nesnilo o něčem mimoústavním,
tím méně o protiústavním. Vláda sama pro-
hlásila, že chce v Čechách řešit jen krisi fi-
nanční. Co mohla ústavně ve prospěch financí
učiniti, učinila. Nenamítala, že jí nebylo pla-
ceno nic od vypuknutí obstrukce z toho, co
státu se zemí platiti mělo. Veškeré úděly dal
zemí jako zálohu. Zavésti pivní dávku čtyř-
korunovou vláda nemůže jednak proto, že ná-
sledkem opatření vlády Biliňského, která sta-
rý zákon o pivní dávce neprodloužila, jednalo
by se o nové zavedení dávky pivní, což bylo
by protizákonné, jednak z důvodů politických,
poněvadž by na říšské radě dostala proti sobě
blok, skládající se z Němců, Rusínů, Jihoslo-
vanů a německých sociálních demokratů, čí-
tající přes polovici poslanců poslanecké sně-
ním.
Němec
Biliňský
Rusín
Čechy
9
article
movny. Pivní dávku nejde zavésti nyní jinak
nežli výsostním aktem panovníka. Půjčkami
hospodařiti dále zemský výbor nemůže. Byly
vyčerpány veškery náležité prostředky, aby
krise půjčkami mohla býti na dlouho oddále-
na. Rozřešením finanční otázky cestou mimo-
ústavní zabránilo by se krokům protiústav-
ním, po nichž Němci volají, představujíce si,
že po suspensí ústavy došlo by na řadu oktro-
jírek, které musily by dopadnouti ve prospěch
německý. Druhý směr ukazoval, že rozřeše-
ním otázky finanční Němci stali by se k vy-
rovnání s námi ochotnější a povolnější, poně-
vadž by viděli, že obstrukce ztratila své ostř
tam, kde oni si je míti přáli, v otázce finanční
Proti námitce, že by komise mohla býti změ-
něna, ukazovali na to, že by bylo právě úko-
lem české politiky na radě říšské, aby po-
dobné úmysly znemožnila.
S naší strany žádný orgán nezúčastnil se
na myšlence zřízení prozatímní komise správ-
ní, ale dle pravdy nutno konstatovati, že před-
seda akčního výboru našeho dr. Kramář, práv
tak, jako předseda strany agrární p. poslanec
Švehla, a myslím i někteří předácí ze strany
německé, byli o plánu kn. Thuna uvědoměni,
aniž by však byli od něho o souhlas žádáni.
Němec
Kramář
Švehla
Thun
10
article
Dr. Kramář jestliže spolupůsobil do této míry
při plánu hr. Thuna, jístě tak činil, jak
něho ani jinak mysliti se nemůže, z pohnutek
prospěti co nejvíce nacionálním interesům če-
ským. Chtěl zachrániti opatřením mimoústav-
ním autonomii naši a zavésti v našem králov-
ství touto cestou zase normální život a chtěl
předejíti možnostem protiústavním. V upřím-
nost plánu knížete Thuna, jehož osoba i ro-
dinné tradice jsou úzce spiaty se snahami Če-
ského království, neměl příčinu ani na chvíli
pochybovati. Jestliže většina zemských po-
slanců strany rozhodla se pro názor jiný ne
dr. Kramář, byl si dr. Kramář plně vědom.
jaký důsledek z toho má učiniti. Nikdy ne-
vyhýbal se zodpovědnosti za to, co konal. Ne-
vyhnul se jí, ani tentokráte. Mužně a bez báz-
ně přihlásil se k tomu, co spolupřipravoval.
když byl v této otázce většinou zemských po-
slanců našich poražen, věděl, jaký důsledel
to pro něho znamená, důsledek v konstituč-
ním životě obvyklý, resignaci na místo před-
sedy akčního výboru.
Dovolte mně, velectění pánové, abych
řekl, že toto mužné, otevřené odhodlání dra.
doktor
Kramář
Thun
11
article
Kramáře muselo vzbuditi úctu mezi všem
těmi, kdo na politický život dívají se vážně
Dle mého názoru resignací na předsednictví
akčního výboru dr. Kramář ničeho neztratil
nýbrž jen získal, získal ve své vlastní straně
bez rozdílu, získal u všech vážných elementů
politických v Čechách a získal i vzhledem ke
kruhům vládním. Resignace dra. Kramáře na
předsednictví akčního výboru nesmí znamenati.
jak z dychtivosti přejí si živly, dru. Kramá-
řovi nepřátelské, jeho odchod z politického
života. Doufám, že mezi námi není o tom nej-
menšího sporu, že svými mravními vlastnostm
jest dr. Kramář jedním z největších našich
mužů, ale dovolte mi také, abych řekl, že dr
Kramář svými politickými kvalitami dobyl če-
skému národu na radě říšské místo národa,
kterém se nemůže tvrditi, že by v politice ná-
ležel k národům inferiorním. Lidé takového
velíkého významu, i když by byli bývali po-
chybili, se z politického života nevyhánějí
nýbrž v něm se udržují.
Kramář
doktor
Čechy
12
article
Jak vyjit z dnešní zemské krise, v tom
směru bylo učiněno návrhů několik. V ohledu
úzce politickém ten, aby rychle sněm byl roz-
puštěn, provedeny byly rychle nové volby, aby
byl sněm svolán a kdyby byl nedělným, aby
byl rozpuštěn a to aby se opakovalo tolikrát,
až konečně by sněm byl dělným. Aby pal
vláda byla k rozpuštění donucena, poslanci
čeští mělí by složiti mandáty. Návrh tentov
životě ústavním theoreticky možný, v prak-
tickém ohledu nijak by nás nevyvedl z ob-
tížné siluace. Vždyť přece sněm byl by k usná-
šení schopný i bez Čechů, a na sněmu tako-
vém, kde by Češi nebyli, Němci s velkostatkem
mohli by rozhodovati o nás bez nás a jak jsme
poznali za neblahé éry pasivní politiky státo-
právní, proti níž naše strana tolik stála,
proti nám. Návrh však nestará se také o to,
jak by se finační tísni odpomohlo, nežli pro-
vedení návrhu neslo by svoje, navrhovatelem
očekávané, ovoce. Jsou jiní, kteří radí radou
Čecho
Čech
Němec
13
article
lacinou, a jsou to ti, kteří obvykle při svých
nápadech nestarají se o stránky finanční: Nech-
te věci běžet, nelamte si hlavy, nechte starati
se vládu. Je to stanovisko dosti pohodlné, ale
z krise nás nevyvádí. Je to politická bezrad-
nost. Jiní ukazují na to, že by vláda měla při-
spěti zemskému výboru tak, jak učinila v Ha-
liči. Dosud však od nikoho jsme neslyšeli, jak
to vlastně ústavní cestou Haliči v její fi-
nanční obtíži bylo vládou přispěno. Zprávy
německých listů, že státní pokladna poskytla
zemské správě haličské k úhradě nejnutněj-
ších potřeb v první pololetí zálohy 25 mil. K.
ukázaly se nepravdivými. Národní strana svo-
bodomyslná se stranou agrární za dnešních po-
měrů jest přesvědčena, že výpůjčkami bude
stěží lze z finanční krise vyjíti. Na půjčky
ústavů domácích není právě tak pomyšlení.
jako na vydatné a dostatečné půjčky zahra-
niční. Navrhují proto tyto dvě strany zvýšení
přirážek o 10 proc. a zavedení pivní dávky 4 K.
Halič
14
article
Jestliže vláda však těmto návrhům zemského
výboru na základě stanoviska vlády, dříve
mnou vyloženého, nevyhoví — jest to jisto —
i tyto strany nevědí, jak z finanční kalamity
bez porušení ústavy vyjíti. Také návrhy na sa-
nací zemských financí vydáním pokladničních
poukázek a výpůjčky českých měst v cizině
ukázaly se nemožnými a neproveditelnýmí
Cesta, po níž bylo lze dojíti ústavně k sanaci
zemských financi, byla cesta vyrovnání s Něm-
ci. Kdybychom byli na říšské radě projednali
malý finanční plán a bylo by se mohlo na zá-
kladě tohoto jeho pojednání dostati dalších
záloh na úděly zemím, bylí bychom měli krisi
dnešní aspoň oddálenu a nebývali bychom
museli spěchati s akcí vyrovnávací. Podle
mého názoru dnes situace pro možnost úspěchu
vyrovnání s Němci se ovšem zhoršila. Němci
vidí, jak dnes česká veřejnost podléhá těm,
kdož se báli ne protiústavních, nýbrž mimo-
ústavních opatření, oni vidí, jak finančně země
hospodaří z posledního, a oni ovšem dnes, když
Němec
Německo
15
article
byli by ochotni uzavříti vyrovnání — a pro-
jevují k tomu ochotu — navrhovali by vyrov-
nání, na které my nikdy přistoupiti nemůžeme.
Nebylo by to vyrovnání čestné, nebylo by
to vyrovnání, při kterémž obhájili bychom zá-
kladní body svého národního programu: úplnou
jazykovou a národní rovnoprávnost a nedílnost
království Českého.
Vážení pánové! Jest viděti, že v zemské
krisí vyhlídky nejsou utěšeny. Není však proto
potřebí ztráceti hlavu. Jest potřebí o pro-
blému věcně, bez frásí a demago-
gických alur uvažovati a nedati se mástiv
úvahách žádným terrorismem, žádnými forma-
listickými výklady, nýbrž míti stále a stále jen
na mysli prospěch českého národa a našeho
království. Zvláště naše strana jest povolána,
aby v takovýchto poměrech a situacích uká-
zala, že stojí na své výši, že jest stranou roz-
umné, na vzdělání založené politiky, že jest
stranou, která nehoví si v politické nezodpo-
vědnosti a v politické destrukci, nýbrž stranou,
která chce v českém národu vybojovati opráv-
něnost myšlence aktivní politiky a politice.
beroucí plnou zodpovědnost za veškeré jed-
nání a činy, ke kterým dle svého nejlepšího
přesvědčení se odhodlala a které vykonala.
Při těch místech, kde řečník mluvil o dru.
Kramářovi a jeho významu pro českou poli-
tiku, došlo k bouřlivému, několik minut trva-
jícímu potlesku.
Na obou schůzích připojila se k referátu
žívá debata, které na schůzi semilské zúčast-
nili se pp. ředitel Kalina, stavitel Schej-
bal, oliciál Koucký, velkoobch. S ch mi tt.
stavitel Andrejsek, městský radní G los,
učitel Werner a Skrbek, na schůzi tur-
novské zúčastnili se debaty pp. Radský
Hrazdira. Šantroch, Kofátko, Týn-
sl.ý, Koliha a prof. Fetter. Na schůzi
šemilské na návrh p. stavitele Schejbala
a na schůzi turnovské na návrh p. Hrazdi-
ry přijata byla tato
Kramář
Kalina
Schej
Koucká
Andrejsek
Werner
Skrbek
Radský Hrazdira
Šantroch
Kofátko
Koliha
profesor
Fetter
Schejbal
17
article
—„Plenární schůze místní organisace
usnesla se po výkladu svého říšského po-
slance p. dra. Zdeňka Tobolky jedno-
myslně, projeviti souhlas s usne-
sením Klubu zemských posl an c
národní strany svobodomyslné
dle kteréhož přísedící zemského výboru se-
trvati mají ve svých funkcích.
Přítomní plně uznávají, že toto usne-
sení vyplynulo z pevného pře-
svědčení i že za dané situa ce
Klub zemských poslanců národní
strany svobodomyslné nemohl
rozhodnoutíjinak vzhledem k tomu.
že před usnesením našeho klubu německé
strany a výkonný výbor české strany agrár-
ní, se kterou naše strana zachovává jednot-
nou a solidární linii v zemské politice, roz-
hodly se proti rezignaci svých přísedících.
Přítomní opravdově litují, že dr
Kramář podalresignaci na před-
sednictví akčního výboru stra-
ny. Jzou však přesvědčeni, že ve věci ne-
mnohl jednati jinak, než když ve smyslu zá-
sad konstitučních resignaci podal a sice
z toho důvodu, aby byl zbaven osobní zod-
povědnosti na dalším průběhu zemské
krise.
Přítomní vyslovují jednomy slné
přáni, aby dr. Kramář vzhle d em
kvelikým politickýma mravním
kvalitám svým neustupoval do
politického ústraní, nýbrž, aby.
jakmile situace to dovolí, před-
sednictví akčního výboru stra-
ný naší opět přij a l.
Tobolka
doktor
Kramář
18
article
Přitomní neschvalují způsob
projevů, spojených stran radi-
kálních, které nemajíce zodpovědnost
za vývoj poměrů v království Českém, fa-
lešnými a tendenčními hesly vy-
stupují proti českým straná m.
řídicím zemskou politiku. Pří-
tomní litují, že volebně agitační tendenc
spojených stran radikálních kryjí se plá-
štěm zájmů o zemskou autonomii.
Na schůzi turnovské přijat byl k resoluc
ještě dodatek p. prof. Fettra, aby budoucně
rozhodování o tak důležitých otázkách, jaký-
mi bylo setrvání přísedících v jejich funkcích
bylo předloženo, pokud doba by to dovolo-
vala, širšímu výkonnému výboru strany.
Z obou schůzí byly poslány pozdravné
telegrafické projevy dru. Kramářovi na
Krym a schůze turnovská usnesla se poslati
pozdravný přípis nemocnému vl. radovi Me-
telkovi. Obě schůze byly velice četně na-
vštíveny a poskytly obraz nejvážnějších věc-
ných úvah o politických otázkách. Všichn
účastníci, jak z hojné debaty bylo patrno, je-
víli nevšední zájem o stanovisko národní stra-
ny svobodomyslné v otázce zemské krise.
Účastníci rozcházeli se ze schůzí v po-
vznesené náladě nadchnuti k intensivní prácí
politické.
profesor
Fettra
Krym
národní stra
Itelk
19
title
Politický přehled.
20
article
Země české.
Země české.
Zemská krise finanční bez konce.
V denním tisku, zejména radikálním, ne-
vyvolalo odmítnutí vlády, předložiti k sanke
usnesení zemského výboru o zvýšení zem-
ských přirážek a zavedení pivní dávky 4koru-
nové ani z daleka takového živého ohla-
su, jako návrh na zřízení správní zemské ko-
míse ze zemského výboru. Ve vůdčích orgá-
nech radikální koalíce („Čas“, „Samostatnost
a „České Slovo“) bylo v neděli ticho. Kon-
statujeme s důrazem: tyto listy, které už celý
měsíc zrádcují poslance a přísedící zemského
výboru nár. strany svobodomyslné, ve svých
nedělních číslech nenalezly jedi-
ného slova odsouzení pro vládu
za to, že odepřela poskytnouti zemskému vý-
boru ty finanční zdroje, jež byla ochotna po-
skytnouti správní zemské komisi. Nevíme, co
tomu říci. Je to novinářská nepohotovost,či
nevědí z té zemské finanční krise nyní kudy
kam? Německé pražské listy mlčí rovněž.
Za to uvažují o situaci, sobotním rozhod-
nutím vlády vytvořené, „Hlas Národa“, „Nár
Politika a „Právo Lidu“. Tento list přičítá ne-
gativní rozhodnutí vlády na účet radikálnímu
obratu ve vídeňském klubu agrárním, zejména
tomu, že agrární poslanci za vedení poslance
Staňka zmařili projednání malého fi-
nančního plánu. „Pan Staněk“ — píše
„Právo Lidu“ — „spustil na říšské radě svou
famosní obstrukci, které se všichni rozumní
lidé smáli, a konečný efekt tohoto báječného
vojevůdce byl, že zadal českému království
poslední ránu a žene své vlastní lidi v zem-
ském výboru na potupné popraviště vládní
Canossy.“ Závěr těchto slov je sice trochu
příkrý, ve věci však má „Právo Lidu“ pravdu
„Národní Politika“ vyvozuje z vládního
odmítnutí, že vláda učinila tak, vyhovujíc
Staněk
Canossa
Kon
21
article
Němcům, shledává, že Němci, kteří se posta-
vili proti správní zemské komisi jen ze své-
vole, poněvadž „komise ta neměla bý
pouze jejich nástrojem“, žádají do
sazení císařského komisaře do
Čech, z čehož — dovozuje — „je patrno, že
němečtí předáci nechtějí už naprosto
ničemu jinému než úplnému rozvratu všech zá-
konných poměrů v zemi, že chtějí způsobitiv
království Českém naprostý chaos — jen aby
potom mohli v něm pro sebe lovit a zároveř
nepoctivě hlásati, že tím chaosem vinen jest
národ český.“ Na konec soudí, že vláda, třeba
svou většinou německá, německé běsnění
trpěti nemůže. Druhý bývalý staro
český list, „Hlas Národa“, vyjadřuje se
stručně takto: „Ze všeho je vidno, že zma tek
v království Českém čím dál tím více se vzmá-
há a že není jiné spásy, jiného prostředku k
zažehnání hrozící katastrofy, než aby zástupci
obou národů v zemi přistoupili společným úsi-
lím k úkolu nejpřednějšímu a zjednali pořádel
v hospodářství zemském. Neučiní-li tak, pak
nezachrání je přeď rozvratem ani oktrojírka.“
Jak mají zjednati pořádek v hospodářstvi
zemském — ani „Hlas Národa“ neví, poně-
vadž, kdyby věděl, jistě by pověděl!
A tak stojí tu zemské finance i na po
čátku nového týdne bez rady a pomoci!
Němec
Čechy
22
article
Poslanci Pacher a Woli o politické sítuaci.
Z Jablonce, 20. července. (Tel.) Dnes uspořá-
dala zde německo-radikální sírana veřejnou schůzi
na níž promluvili posl. Pacher a Wolí. Posl
Pacher prohlásil v úvodu své řeči, že je potřeb
společného postupu všech německých poslanců na
sněmu českém a v říšské radě, načež obšírně mlu-
vil o sltuaci v Čechách. Prohlásil, že Němei
nejsou sice pro absolutism, ale také prý nejsou pro
absolutism, provozovaný česko-feudálním zemským
výborem a „neide-li to se zemskou ústa-
vou, musí to jiti jinou cestou.“ Je prý povinnosti
státu, plynoucí z jeho výsostních práv, aby náro
tak státověrný, hospodářsky a kulturně na nej
vyšším stupni stojící () nemusil se ohýbati pod
cizim iařmem. Na to pojednal o tom, proě
Pacher
Woli
Wolit
Posl Pacher
Jablonec
Čechy
23
article
Němci odmitli zřízení správní zemské komise
pravil: Vté formě a ve složení, jak vláda
zamýšlela, nemohli jsme komisi při-
jati. My žádáme nestranně, přísné věcné veden
zemské správy. ale to, co vláda chtěla zříditi
nebylo nic jiného, než starý čes ko-
feudální zemský výbor s novou dra-
perií. Tak tedy stojí dnes zemský výbor před
skutečností, že sice formálně vede zemské záleží-
losti, neni všák s to, aby zákonným způsobem
řídil hospodářství zemské. Tak se hromadí dlnh na
dluh, jichz zaplacení ponecháváme těm, kteříje
nadělali, neboť my zastavíme placení. Země
česká je vlaslně už národnostně rozdělena (?). M
„Deutschböhmen“. Na to posl. Pacher mluvilo
fom, že mezi poměry v zemi a říši je podstatný
rozdil, pročež musí být také taktika v řisi
jiná než v zemi. Kdyby Němci přešli do opo-
sice, porazili by systém, klerý by byl vystřídán
novým. Němci musejí usilovali o to, aby byli
u vesla a udávali toninu. Negativního úspěchu
v Čechách Němci již dosáhli — že Čechové ne-
mohou nic dělat, positivního, aby Češi dě-
lali, co chtějí Němci, nedosáhnou. Řečník
dokládá, jak se poměry pro Němce z a Bie-
nertha a Stürgkha zlepšily a jak ze
jména proniká myšlenka, že německé
území musí míti německé úřadníky a zří-
zence. Jestliže vže neni tak, jak bysi
Němec
Pacher
Čecho
Čech
Stürgkh
Čechy
24
article
Němci přáli, nelze to přípisoviati an
tak na účet nedostatku dobré vůle
vlády jako silnému národnímu vědom
Čechů. Nehledě k maličkostem, konstatuje řeč-
ník, že násilné zasáhnutí vlády proti Němcům
se nikde nestalo. Kdyby se měly opakovati doby
jako za Badena, musili by němečtí poslanci sá-
hnouti opět k boji. Německo-radikální poslanei
zůstávají týmiž, ať jsou v oposíci nebo ve vládě
Posl. Wolí mluvil o zahraniční politice
reaguje na poměry v politice vnitřní, pravil, že roz-
hodujícím kruhům v Rakousku třeba nutno stále
„držeti před očima“ to, že, jestliže Němei ne-
chají státní myšlenku „ve štichu“, nebude se moc
mluviti o velmocenském postavení a trvání Ra-
kouska.
Slezský protest.
Protest slovanských obcí proti předloze zem-
ského zákona o dozoru ke školám ve Slezsku byl
— jak „Ostr. Denník“ sděluje — zaslán samospráv-
nými korporacemi ministtu vyučování. Jedná se
o předlohy, týkající se změn ve složení místních
školních rad a okr. školních rad. V potici vytčeno,
že by uzákonění těchto předloh znamenalo útok
na samosprávu, křivdu v ohledu národnostním a
vrážku většiny obyvatelstva ve Slezsku. „Není
pochyby, že dobré vůli polských a českých po-
slanců podaří se útoky německé majority na slez-
ském sněmu na slovanské školství odraziti,“ do-
kládé e'tovaný list.
Němec
Čecho
Baden
Posl
Rakousko
Slezsko
Ostrava
25
article
Obraz Slezska v číslech.
Nákladem Národní rady vyšel před několika
dny pod výše uvedeným názvem spisek, jehož aulo-
rem jest zemský poslanec slezský, okresní soudee
Lukeš. Svojí prací, jež sleduje po výtce cíle infor-
mační, podává autor, jistě povolaný, hojný stati-
stický materiál, vztahující se k české věci slezské
Uvádí data, týkající se historického vývoje, roz-
lohy a obyvatelstva celé země, načež přechází k
statistice českých obcí, politických úřadů a okres-
ních silničních výborů. V dalším uvádí data o obec-
ních a zemských přirážkách, načež podrobně za-
bývá se výkladem o volebním řádu na říšskou radu.
jakož i na zemský sněm, z nichž vidno úžasné zkrá-
cení českého i polského obyvatelstva na úkor oby-
vatelstva německého. Ve statistice školské podrob-
ně uvedena isou data školství mateřského, škol ve-
řejných obecných dle jednotlivých správních ob-
vodů, data o školství soukromém, o školách mě-
šťanských, středních i odborných, z nichž vesměs
jest patrný pověstný dvojí loket slezský. Následuje
kapitola o správě duchovní a o křivdách, pácha-
ných na českém jazyku se strany úřadů státních
i zemských. Konec první části uzavírají informační
stati o institucích hospodářských, o Ústřední ho-
spodářské společnosti. Jednotě hospodářských spo-
lečenstev. Centrálním hospodářském skladišti, o
Ústřední jednotě živnostenské ve Slezsku, o spoři-
telnách. bankách a záložnách. Část druhá obsahuje
data práce národně obranné a data o činností pří-
slušných institucí — Ústředí starostenských sborů,
Lukeš
Slezsko
26
article
Matice Opavské, Matice Osvěty lidové a Národní
jednoty slezské v Praze. Část třetí obsahuje krátké
pojednání o našich úkolech ve Slezsku. Spis Luke-
šův zvláštní a trvalé ceny nabývá zejména připo-
jenými tabulkami statistickými, v nichž uvedena
jsou data o obcovacím jazyku obyvatelstva, obec-
ním zastupitelstvu, školství obecném, školách ma-
teřských, duchovní správě a o odborech Matice
Osvěty lidové, Matice Opavské, Schulvereinu,
Nordmarky všech těch obcí, které od roku 1880
vykázaly alespoň 25 osob české národnosti při sčí-
tání lidu. Takovýchto obcí v okrese opavském jest
53 (z 55), klimkovském 19 (z 19). bílov-
ském 18 (z 20), vítkovickém 8 (z 22), oder-
ském 2 (ze 17). v krňovskem 1 (ze 16). vrben-
ském 1 (ze 6). Na Těšínsku, na Polsko-Ostravsku
jest těchto obcí 7 (ze 7). na Frýdecku 34 (ze 34).
na Bohumínsku 9 (z 10), na Frýštátsku 15 (ze 34).
na Těšínsku 16 (ze 49). na Bílsku 3 (z 18), na Sko-
čovsku 3 (z 35) na Strumensku a Jablunkovsku po
1 z 15, resp. 21 obcí. V doslovu ke své práci praví
autor, že sleduje spiskem svým cíle informační.
Chce české veřejnosti podati obraz slezských po-
měrů, způsobem stručným a přístupným. Jak již
z výše uvedeného obsahu Lukešovy práce jest pu-
trno, možno říci, že cíle tohoto, přes některé ne-
dostalky bylo dosaženo, ze kteréhožto důvodu jest
záhodno, aby Lukešova práce se v české veřejnosti
náležitě rozšířila. Jest toho zapotřebí tím spíše, že
Lukešova brožura jest vhodnou příručkou i pro
čtenáře denních listů, které přirozeně, omezujíce
se na registrování jednotlivých fakt. nemohou stále
podávati k těmto detailní komentáře.
Luc
Lukešův
Praha
Slezsko
ský 1
Těšínsko
Polsko
Ostravsko
Frýdecko
Bílsko
Jablunkovsko
Matica
34
Strumensko
27
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Persekuce haličských Rusů.
V okrese brodském byl zvolen do halič-
ského sněmu jediný nyní poslanec rusofilský.
dr. Markov. Hejtmanství brodské mstí se
nyní na voličích dra. Markova způsobem nad-
míru malicherným. Vydalo nařízení, jímž se
rolníkům smýšlení staroruského zakazuje
ozdobovati ve svých bytech obrazy stužkamí
v barvách „bílé, modré, červené“, poněvadž
je to prý moskalofilstvo a dokazuje přání
držitele bytu, „připojiti se k říši ruské“
Ve vsi Seretcí obyvatelé vystavěli pře
příchodem dra. Markova bránu a vyvěsili na
ni trojbarevný prapor. Za to byl starosta obce
Korol suspendován a student Nazar pokuto-
ván 10 K za to, že dal k oslavě podnět. Ta-
kové malicherné dráždění Starorusů nepře-
kvapovalo za vlády dra. Bobrzyňské h o;
on shledával svou hlavní povinnost ve stíhání
všeho ruského a pravoslavného. Nynější místo-
držitel ryt. Korytowski neměl by dovo-
lovati takové dráždění, kterým se dosahuje
vždy pravého opaku toho, co se vlastně chce.
Rus
doktor
Markov
Korol
Nazar
RakouskoUhersko
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Společná schůze místních organisací
na Novém městě pražském koná se dnes
v pondělí o 8. hod. večer v přednáškovém
sále Representačního domu. Referentem je
gen. tajemník F. Sís, který promluví
»O zemské krisi«. Schůze zúčastní se
zemští poslanci pražští.
lel
— Co chvíle velí! O tom napsala „Samo-
statnost“ v neděli dva sloupce silných slov,
na konec však nevíte, co vlastně tedy chvíle
velí! Snad tedy to, co čteme na samém konci
článku jejího: jít za právem do posledních
důsledků. A prosíme, co je to? Jaké po-
slední důsledky? Rozbít snad říšskou radua
vzdát se dobrovolně té poslední tri-
buny politické, kterou ještě máme a nechat
Němce potom tonout v rozkoši mléka a strdí
vlády § 14? Takovou katastrofální politiku
naši poslanci nedělají s sebou, v tom se „Sa-
mostatnost“ v našich lidech nemusí mýlit,
i kdyby stokráte za sebou říkala — „to je
zrada.“ Co velí nyní dělati zdravý český poli-
tický rozum, není ovšem a nemůže býti z ra-
dou, protože zdravý rozum ještě nikoho ne-
zradil. Co chvíle opravdu velí, je, by se zane-
chalo po Čechách takového mluvení táboro-
vého, které by mohlo být s to, vnésti do lidu
pocit zoufalství, kdyby na štěstí nebylo
v českém národě více, jak doufáme, těch lidí,
kteří jsou přesvědčení pevně o tom, že nabá-
dati lid, aby „šel do všech důsledků“, je bud
politika popleteného mozku anebo nesvědo-
mitých demagogů. Chvíle velí zrovna opak:
miti a ovládati se zdravým roz-
umem a učiniti vše, co učiniti je v naší moci,
k tomu cíli, aby král. České vyvázlo z finan-
ční tísně!
F Sís
Němec
Čechy
29
article
— O radíkální trojce pronáší zdreující posudek
orgán českoslovanské sociální demokracie „Rov-
nost“ v nedělním svém čísle. „Rovnost“, pojedná-
vajíc o zemské krisi v Čechách, staví se na stano-
visko, vyjádřené posl. drem. Š meralem na praž-
ské schůzi sociálně-demokratické a na citátechz
polemik „Samostatnosti“ a „Českého Slova“ proti
„Národním Listům dokazuje, že ostří agitace spo-
jených radikálních stran je namířeno jedině proti
straně mladočeské, načež doslovně píše: „Radi-
kálové, národní sociálové i realisté vedou prudkou
kampaň proti Mladočechům, ač agrárníky,
kterým (hlavně předsedovi výkonného výboru
Švehlovi) bylo totéž vytýkáno, co dru. Kramářovi,
nechávají nyní na pokoji. Celá ta akce českých,
t. zv. oposičních stran, všechny ty schůze i žur-
nalistické glosy zdají se nám daleko více stran-
nicko-tendenčními, heslovými, méně pak věcnými,
seriosními, majíce na zřetelí určitý cil.“ Tem cil —
volby a mandátyl
— Nepravdivá zpráva „Českého Slova“ o pro-
tiklerikálním táboru lidu v Kutné Hoře. Pondělník
„Českého Slova“ přinesl z Kutné Hory nepravdivou
zprávu o průběhu protiklerikálního táboru lidu, v
Kutné Hoře v neděli dne 20. t. m. pořádaného. Ta-
bor pořádaly strany svobodomyslná, agrární a soc.-
demokratická za veliké účasti obecenstva z města
i venkova, a pouze hlouček 25—30 národních so-
ciálů, nechtěje připustiti, aby tábor konal se bez
účasti jejich strany, která však původně účast na
táborů odmitla, povykoval při zahájení táboru proti
jeho zahajovateli. Jinak měl tábor průběh důstojný,
níkdo nedbal chlapeckého vystupování národně-
sociální mládeže, leda že se ozývaly hlasy, že si
klerikálové národní socialisty objednali k rozbití
nemilé jim manifestace svobodomyslného občanstva
kutnohorského,
Švehla
Čechy
Tema
Kutná hoře
Kutná Hora