ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 89cad670-75e3-11dc-a37e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 145, place 34, org 20
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
6. dubna 1907.
4 masthead
Číslo 94.
5 article
národa«), zemský výbor král. českého, ministr dr. Pacák (»Drahému bojovníku za svobodu ná- roda«), redakce »Národních Listů« (»Neohrože- nému svému redaktoru od 28/10 1861—11/2 1865«). Národní strana svobodomyslná (»Svému zakla- dateli«), Král. Vinohrady (»Vděčná paměť«), obec karlinská (»Velkému vlastenci«), město Žižkov, město Smichov, město Košíře, okresní zastupi- telstva v Benešově a na Smichově, obchodní živnostenská komora v Praze, konceptní úřad- nictvo zemského výboru; rodina Prokopa Grégra (»Pozdrav drahému strýci«), rodina dra. Julia Grégra, poslanec redaktor Josef Anýž (»Drahému příteli«), dr. Karel a Božena Grošovi, dr. Josef Herold, Artur Pílanzer, rodina Novotných, rodina Staňkova, rodina B. Schulze a věnce nejbližších příbuzných s věnováním intimním, jako »Neza- pomenutelnému manželi — Antonie Grégrová«, »Nejdražšímu otci — Zdislav a Božena«, »Milo- vanému tatínkovi — Břetislav«, »Drahému bratru — Lina Schulzová«, »Drahému tatinkovi — Vladimír«, »Drahému strýčkovi — Ivan a Jiřina« »Nezapomenutelnému otci — Sláva a Týnas »Nejdražsímu dědečkovi — Jeníček« a j. v.
doktor Pacák Král Prokop Grégr Grégr Anýž Karel Groš Josef Herold Pílanzer Novotná Staňkův Schulz Grégrová Božena Břetislav Lin Schulzová Vladimíra Ivan Jiřina Sláva Týnas Žižkov Smichov Košíře Benešov Zdislav živnostenský komora v Praga Mila
6 article
Poslední cesta a poslední pozdravy- Zvony kostelíka sv. Klimenta ke 4. hodině odpolední se rozkvílely. Tou dobou tísnily s kolem hřbitovní zdi již nepřehlední zástupové lidu domácího i přespolního, najmě zástupei všech posázavských obeí i těch nejmenších. Členové sokolských jednot pražských za vedení náčelníka br. Vaníčka dbali o pořádek, aby ne- patrné prostory kostelička nebyly přeplněny před příchodem rodiny a ostatních přibuzných. Choť dra. Ed. Grégra vzbledem k značnému rozrušení nemohla pohrbu se zúčastniti; z ro- diny pak přítomni byli synové Vladimír, Břeti- slav, Zdislav a Vitězslav, paní jejich, dále pl. Růžena Čermáková, pí. Božena Tůmová, slečna Mařenka Čermákova, synovec Zdeněk Mergl a četné vzdálenější přibuzenstvo. Po půl páté hodině odpolední, když po- slední řady účastníků pražských dorazily ke hřbitůvku, kde tísnila se jíž hlava vedle hlavy, zahájeny tklivé obřady zapěním mužského sboru pražského »Hlaholu«, který před výkropem zpíval Bendlův sbor »Mezi kvítím«, při výkropu pak »Salve« řízením p. Krtičky./ Církevní obřady vedl P. dr. Ant. Stojan s kněžími J. Benešem z Poříči, J. Mokráčkem z Netvořic, Ad. Lenzem z Benešova a Jos. Matějem z Poříči. Po skon- čení jich ze záhonu věnců kolem katafalku i v předsíňce chrámové rozprostřených vyzdvi- žena rakev a vynesena z dveří kostelíka. Zanl ubíral se rektor české university profesor dr. Hlava, děkan lékařské fakulty prof. ° dr. Mares a pedel téže. Jedva že se objevila, ve všem zástupu zračilo se hluboké pohnuti. Starci, mužové i ženy tlsnily se k ní, jakoby žádati ji chtěli nadšení, které s ní pohiřbíváno.
Klimenta Vaníček Grégr Vladimíra Břeťa Čermáková Tůmová Čermákův Mergl Bendlův Krtička doktor Antonín Stojan J Beneš J Mokráček Lenz Matěj profesor Mares Starek Zdislav Vitězslav Poříč Netvořice Ada Benešov Jos Hlahol lékařský fakulta
7 article
Hrany . . . a do zvuků jich mísící se žalo- zpěv »Milosrdný bože«, před očima ke hrobu nesená rakev s. pozůstatky milovaného, přivodily chvili, kdy přivalem kormutlivých dojmů povo- lují i železná vrata sebevlády a srdce uleví za- kalením očl. Jako při pohrbu Riegrově na vyšehra ských hradbách, tak při pohřbu Grégrově na obrubě hřbitovní zdi zapáleny pochodně, když rakev donesena ke hrobu a promluveny nad ni poslední pozdravy. První platil dru. Ed. Grégrovi jako občanu města Prahy a pronesen byl městským radou drem. K. Černohorským, který pravil: »Zemřel muž, jemuž nebylo rovno. Smrti jeho lituje celý národ. Ztratil v zesnulém srdce, které milovalo národ, jako jiné milovati nedo- vedo. Ztratil v zesnulém obrance práv národ- níeh, kterého nikdo nenahradí. K rál. Pra ha ztratila spoluoběana, na nějž prá- vem byla hrdá. Myšlenka, že dra. Eduarda Grégra není více, že ztratili jsme muže, kterj láskou k vlasti, povahou žuly pevnější, politi- ekou prozíravostí nad vrstevníky své vynikal. myšlenka, že postrádati budeme plamenné vý- mluvnosti oratora, jakých od Demosthena a Cie- rona svět mnoho neslyšel: myšlenka ta svírá hrud, tísní mysl naši až k malomyslnosti. Proč opustil's, drahý Eduarde, nás, kteří tě tak ctili a milovali? Proč, krutá přírodo, tolika zázrač- nými dary našeho velikána obmyslivší, zničila's lvorbu svou? Však zničila příroda pouze křehkou schránku, ducha nikoli. Duch tvůj bude zii dále, žíti tak dlouho, dokud o historii české
Riegrův Grégrův Grégr K Černohorský Démosthénes Cie Eduard Praha
8 article
bude potuchy. Památku na tebe ze srdcí našich nedovede výrvati ani slla celého světa. Doku my, kterým souzeno tebe přežíti, konati budem pozemskou pouť, do té doby — ták při pa- mátce tvé pevně slibujeme — budeš nám zá- řivým příkladem, v jehož šlépějích kráčetise vynasnažíme. Památce dra. Eduarda Grégra budiž věčně sláva a vděčná naše paměť !« Za Sokolstvo české pak promluvil starosta Č. O. S. dr. Jos. Scheiner takto: »Ke vřelým projevům hlubokého žalu, které se dnes derou z prsou českého lidu nad otevře- ným hrobem nezdolného obrance jeho práv svohod, pojí se i bolestný stesk zástupců so- kolských, již odchodem jeho ztrácejí jednoho z nejoddanějších hlasatelů krásné, vznešené idey Tyršovy a Fügnerovy. On z prostého vy- rostl lidu, on zřel národ svůj drtící pouta sta- letých útisků, unášený mocnou touhou po no- vém, světlém, silném žití na výsluní občanské svobody, jemu tak dlouho odpírané. On tak blízek nitru lidu svého, cítil zvý- šený tep zmlazeného srdce jeho a ve svatém zanieení, jaké jen velké rodí doby, vedral v prvé šiky nadšených bardů našeho národního probuzení, slovem plamenným, živeným nejčistsí láskou k národu, rozezvučel nejtajnější struny v útrobách jeho v bojovnou plseň svobody. předcházející světodějnému zápasu za jeho zit a volnou budoucnost. A když do mohutného toho sboru, jenžs rozezvučel po všech vlastech a volal všechny ušlechtilé duše do šiků bojovných, vpadla nadšená, horoucí výzva Tyršova, tu Grégr s celým zaní- cením vznešeného ducha svého pozdravil a uvilal heslo to a nesl bohatýrské zkazky Tyršovy v národ, vybízeje všechno mužstvo k účinné práci za obrozením, vzpružením a posilením lidu pro velké úkoly, jež mu nadcházely.
Grégr Jos Scheiner Tyršův Fügnerův Č . O . S občanský svoboda
9 article
A co krásného a vznešeného utajeno v jeh světlém zjevu, to s ostatními průkopníky hleděl unésti v tábor sokolský, jenž mu byl vděčným polem pěstění cností mužných, ozářených leskem jeho hluboké, opravdové lásky k lidstvu. V něm samém ta velká hesla demokratičnosti, nezišt- nosti, neohroženosti a mravností nalezla před- stavitele nejzdárnějšího, pročež nechať slova. jež pronesl kdysi nad rakví Fügnerovou: »Sem korunu občanskou na tento hrob, nikdy nezdo- bila muže lepšího, než tento byl«, právem dnes zní nad rovem jeho, jejž na tomto místě si byl sám vyvolil. O místě tom jde v lidu českém pověst, že tvoří střed země české, že leží v sa- mém srdci jejím. A jestli kdo v srdci národa našeho místo vděčné si byl získal, jest to bratn náš Eduard Grégr, jehož tělesné ostatky svěřu- jeme drahé půdě země naší, zkypřelé nadšenou prací velkého jeho ducha. Vděčná mu budiž pamět le Posléze promluvil posl. dr. Kramář : Drahý příteli Stojíme nad otevřeným tvým hrobem, solv že dozněly řeči, kterými slavili jsme tvé osm- desáté narozeniny Ty'a byl tak šťasten, když viděl jsi upřímnou lásku všech a opravdovou vděčnost za všecko co jsi pro národ učinil, neboť nehledal jsi nikd jiné odměny za život posvěcený službě národa. A dnes ukládáme tě k věčnému spánku s bo- lestí tím trpčí, že nebylo ti popřáno umříti s úsměvem, který ozařoral milou tvou tvár. když stejně srdečně ruku ti tiskli staří odpůrci, jako věrní soudruzi ve společném boji.
Grégr doktor Kramář
10 article
Dnes celý národ v upřímném bolu louč se s tebou, jehož jméno nerozlučně sloučenu zůstane s dějinami zápasů českého lidu za jeho práva národní a historická. V opojném jaru r. 1848 vzklíčila v tvám srdci láska ke svobodě, a neporušenou, živou dáváš ji národu svému jako posvátný odkaz nám i budoucím. Ji nezhubil ani policejní útisk ani trpké zklamání: čím bylo hůř, tím pevněji věřil jsi ve všemocné kouzlo svobody. A v této lásce ke svobodě byl pramen tvé věčné mladosti tvého neutuchajíeího nadšení, v ní bylo neodo- latelné kouzlo tvé osobnosti, kterému podléhal i ten, kdo s tebou nesouhlasil, a které přímo nutilo srdečně stisknout ti ruku, i když tvá obnivá výmluvnost bořila pečlivě připravované plány parlamentní strategie.
11 article
A svoboda nebyla Ti prázdným heslem, byla Tobě vším, celým ži votem. Ty's svohodu chtěl nejen pro český stát, pro český národ, nýbrž pro veškeren český lid, pro všechny jeho vrstvy, a v svobodě celéh národa viděl jsi nejpevnější základy jeho budou- cnosti. Ale Ty's věděl, že svobodu nutno zaslou- žiti si prací, námahou, bojem, strá- dáním, a proto's byl odpůrcem pasivního spo- léhání se na svatost našich práv. Tyls věřil v ně stejnou vírou, jako kdo druhý, ale Ty's vě- děl, že i nejsvětější právo nutno si vydobýti v fěžkém zápasu. Ty's nespoléhal na zázraky, na pomoc mocných tohoto světa, Ty's neodmítal jí, byl za ni vděčen, ale věřil jsi přec jediné síle českého lidu, jeho věrnosti starým tradicím a vůli, neústupně za ně bojo- vati, a proto bylo stěžejnou zásadou Tvé prak- tické politiky kulturní a hospodářské povznesení českéholidu, aby vzdě- lán, osvobozen, zbaven tlaku všech privilegií a bezpráví dovedl hájiti s nezdolnou silou svá práva proti každému útoku a s klidem čeliti mohl každému nebezpečí. V opravdu demokratické svobodě vzdělaného, hospodářsky silného národa viděl jsi záruku jeho budoueno- sti a jedinou možnost, abyl mezi národy druhými. třebas malý počtem, plnil své vznešené historické poslání předborníka idei národní spravedlnost a svobody myšlenkové i politické.
12 article
Velikost Tvá je v tom, že celj Tyůi politický život, všecko, co js mluvil, podnikal, provanuto je ve- likou i de ou i opravdovou, ušlech- tilou svobodomyslností, které ni kdy nestal jsi se nevěrný m. Přátelé! Odehází poslední z velkých našieh mužů, kteří byli představiteli velkých našiek bojů, našeho nadšení, sklamání, naší práce, na- šeho sílení a naší nezlomné víry ve velkou bu- doucnost našeho národa. Byl jedním z předních tvůrců naší politické historie, a se Sladkovským. so svým bratrem Juliem vůdcem demokratického směru naší politiky. Boj proti umrtvující pasivní oposici, která velkou byla jen ve velké době, jen tehdy, kdy celý národ žil bouřným životem hněvné nevole nad křivdou a bezprávím, boj proti útoku na školu, v které náš Eduard Grég viděl palladium svobodného a svobody hodného národa, a boj za nové vzpružení české politiky. za politiku sebedůvěry, za politiku neumrivova- nou zřetely na vládu a pravici — to Jsou vrcholy jeho politické činnosti — a nové demokratieké zásady české politiky, nové, mohutnější a pev- nější posice českého poselstva, váha, kterou zjednala si česká politika ve Vídni, vedoucí úlo- ha v demokratické politice parlamentu jsou z velké části konečné výsledky velkolepých řeči. kterými rozohňoval národ k sebedůvěře a k no- vému vzpružení svých sil. To je historický vý- znam Eduarda Grégra v rozvoji české politiky Drahý Eduarde!
Sladkovský Julius Grég Grégr Vídeň
13 article
Opouštís nás v těžké době, v době, kdy tak bychom potřebovali Tvé velké, unášející výmluv- nosti, Tvé žhoucí lásky k společné věci naší skálopovné Tvé důvěry v ježk budoucnost. Ty posledním byl heroem velké doby, kdy v každém českér srdci bylo plno nadšení pro práva na- šeho národa, kdy také jsme se bezlitostně mezi sebou potírali, ale přece jen vždycky pro velké, stěžejné otázky české politiky. Dnes žel je jinsk. A proto bychom potřebovali, aby Tvůj hlas byl hlasem proroka, který by hřměl v. české duše, abychom nezapomínali, že máme ješíě daleko k eíli, že klopotná, svizefhá, dlouhá je ještě cesta k tomu, co míti musíme, abychom byli národem svéprávným, svobodným ve vlastech, vrácených k historické jich samostatnosti, který by varoval nás, abychom nepoškozovali českou věc zbyteč- ným drobením svých sil, a zaklinal nás, aby- chom spojili se v jeden mohutný šik, oduševněný láskou a nadšením k společné české věci. Bohu- žel marné toužení. — Ty jdeš na cestu, z které není návratu! A tak máme k Tobě jen ještě po- slední prosbu: Neber s sebou v temný hrob svou velkou víru ve všemoe- nou sílu opravdové, poetivé svo- body, svou nezlomnou důvěru k osvětě a vzdělání, své věčně mla- dé nadšení promyšlenku demokra- tickou, svou nezměrnou lásku ke svému národu, své skalopevné pře- svědčení o konečném vítězství práva a pravdy! A všechno to, bylo Tyou velkostí, povede na k cíli, po němž jsi tak horoucně toužill Nuž, položte, co bylo na našem Eduardov smrtelného, v zemi, kterou tak miloval — ne- hynoucí vděčnost v srdcích veške- rého českého lidu, dnes i v buďou- cnu nepochováte — tou je ne smrtelnýml
14 article
Když dozněla poslední slova řečníkova, zapěl »Hlahol« tklivý chorál Zvonařův » Spi v pokoji« a rakev spuštěna na dno hrobu. Dešt květů snesl se na ni a brzo zakryl tmavé viko jasnějšímí barvamí sněženek, těmito rannými po- zdravy jara .. Do toho víru cítů, jenž sprovázel poslední pouť Grěgrovu tklivě slavnou, zaznělo bezdečně zástupům na rtech »Kde domov můj« jako po- slední pozdrav. To bylo, když už večer perutěmi soumraku jako smuteční rouškou zastřel kraj a snesl se nad hřbitůvkem, který znenáhla se prázdnil, tichl až osaměl se svým nejslavnějším mrtvým Projevy soustrasti. Z Prahy. Blahorodé paní Antonii Grégrové, vdově po MUDru, a zemském poslanci. Vaše Blahorodí! Jménem a z usnesení výboru králov- ství českého dovolujeme si Vašemu Blahiorodí a celé pozůstalé rodině vysloviti vřelou účast za příčinou úmrtí svého bývalého veleváženého ko- legy pana MUDra. Eduarda Grégra. V Praze, dne 3. dubna 1907. Nejvyšší maršálek zemský : Lob- kowicz, Schönborn. Z Prahy. Paní Antonie Grégrová v Praze Vaše Vysoceblahorodi! Račtež dovoliti, abych vyslovil Vám jménem c. k. české university Karlo-Ferdinandovy v Praze uetivou soustrast k úmrtí veleváženého pana chotě a abych ujistil Vás, že velmi těžce dotkla se nás zpráva, že ve- škerý český národ ztratil pracovníka tak oběta- vého a nád jiné vynikajícího. Rektorát c. k. če- ské university Karlo-Ferdinandovy v Praze. Prol. dr. J. Hlava, t. č. rektor, dr. Krčmář, řed. kane. Z Prahy. Velectěný pan Zdislav Grégr, spolumajitel knihtiskárny v Praze! Račiež dovo- liti, abychom Vám, velectěný pane, v těžké chvíli, kdy utrpěl jste tak bolestnou ztrátu úmrtím Svého nezapomenutelného otce, pana MUDra. Eduarda Grégra, jménem „Ústřední Ma- tice školské vyjádřili upřímnou svou soustrast.
Zvonařův Antonius Grégr Mudra Grégr Schönborn Grégrová Prol doktor Krčmář Praha Ma univerzita KarlaFerdinandov
15 article
Památky zesnulého Vašeho pana otce, jehož pů- sobení navždy zanechá světlou stopu v dějinách národu českého i v „Ústřední Matici školské“ jejíž zesnulý vždy opravdovým byl přítelem příznivcem, vděčně bude vzpomínáno. Prosíce. abyste, velectěný pane, skromný, ale upřímný a opravdový projev soustrasti naší vlídně ráči přijati, dovolujeme si ubezpečiti Vás svou ne- všední úctou a oddaností. V Praze, dne 3. dubna 1907. Dr. Jaroslav Pospíšil, místopředseda, V. Broj, jednatel, Bělohrádek, řed. Ve Slovanské Praze. Pí. Antonii Grégrové! Milostivá paní! Přodsednictvo „České Obce so- kolské“ těžce želi ztráty br. dra. E. Grégra, spoluzakladatele „Sokola pražského“, upřím- ného vyznavače myšlenky Tyršovy a vytrvalého vždy pracovníka jak na poli sokolském, tak i ná- rodním, a dovoluje si Vám, milostivá paní, vy- sloviti tímto svou nejhlubší soustrast. Památk jeho, jenž osvědčil se býti tak horlivým činovní- kem sokolským, nikdy v Sokolstvu nevymizí. So- kolstvo vždy vděčně vzpomínati bude jeho hor- livé, nezištné a nadšené práce pro blaho národa i celé naší české vlasti. Česť budiž jeho světlé památee! Za předsednictvo „Č. O. S.“ Starosta dr. Scheiner, jednatel F. Mašek. Ze Sokola pražského. (Výtah ze zápisu o schůzi správulho výboru dne 2. dubna 1907.
doktor Pospíšil V Broj Bělohrádek Antonius Grégr E Grégr Tyršův Scheiner F Mašek Praha Přodsednictvo Sokol pražský
16 article
Bratr starosta vzpomenul na počátku schůze úmrtí dra. Ed. Grégra vřelými slovy, ocenil jeho význam pro Sokolstvo, jmenovitě pro jednotu Usneseno, že jednota zúčastní se pohřbu v kroji, a že převezme pořadatelství průvodu od Čerčan. Jméno dra. Grégra vyryto bude v pamětní desku. Na projev smutku nebude po celý měsíc v jed- noté konána žádná zábava. — Uctěna památka br. Douska. Vzata na vědomí resignace br. dra. Podlipného. Z Prahy. Panu Zdislavu Grégrovi v Praze. Velectěný pane! S pocitem opravdové sirotya opuštěnosti vyslovujeme Vám, velectěný pane, v zármutku Vašem, svou opravdovou soustrast. Pravíme: opravdovou soustrast, neboť sami se srdcem plným smutku vzpomínáme toho, který jednotu naši a tím i veškeré Sokol- stvo zakládal, který vtiskl celému našemu sdružení ráz bratrství, a který v letech spolkového úpadku znovu jednotu naši pro další léta zachoval. Jméno bratra dra. Ed. Grégra tak jest spjato s dějinami naší jednoty, že jeho odchodem odchází celému Sokolstvu kus nej- cennější histone prvých jeho sokolských let. Proto právě truchlime s Vámi z celé duše nad ztrátou, kterou nejen Vy, ale i celá rodina so- kolská, ba i celý národ náš utrpěl, a ujišťujem Vás, velectěný pane, jakož i celou Vaši velectě- nou rodinu srdečnou soustrastí. Znamenáme za Správní výbor „Sokola“ pražského: dr. Seláh. ner, starosta, dr. Urban, jednatel. Ze Lvova. Nejvroucnější soustrasť za příčinon úmrtí velkého vlastence dra. Eduarda Grégra. Prol. Roszkowski.
Grégr Dousek Podlipný Vaš Seláh doktor Urban Čerčany Praha Lvov Sokolstvo Sokol
17 article
Slavnému výkonněmu výboru národní sirany svobodomyslné v Praze. Podepsaná obchodní a živnos stenská komora projevuje nejhlubší soustrast nad nes nahraditelnou ztrátou, kterouž celý národ utrpěl ná: hlým úmrtím nezapomenutelného a nedmnorného bos jovníka za práva českého národa a myšlenku polilické svobody, dra Eduarda Grégra. Komora želí současně i ztráty svého bývalého člena, povinnostem čestného úřadu svého vždy horlivě oddaného. Jakožto zástupci komory zúčastní se pohřbu zesnulého p. c. r. Léon Bondy, zatímní předseda, členové komory pp. posla- nec Petr F. Krejčí, Jos. Papež, Fr. Zvěřina a sekretář komory p. vl. r. dr. Rudolí Hotowetz. Račtež, slovulní pánové, přijati výraz dokonalé úcty komory. O bs chodní a živnostenská komora v Prazeí President Ant. Řivnáč, sekretář dr. Filbauer. Slavnému výkonnému výboru národní strany svobodomyslné. Městská rada táborská trpee želí ztráty tak poctivého a neohroženého bojovníka, jakého národ český ztratil v dru. Eduardu Grégrovi. Slavnému výkonnému výboru národní strany svobodomyslné v Praze. Jménem a z usnesení rady král, města Plzně projevuji slavnému výkon- nému výboru nejvřelejší soustrast nad náhlým sko- nem spoluzakladatele národní strany svobodomyslně; nadšeného, vytrvalého a neohroženého bojovníka za nezadatelná práva království a národa českéhoa vynikajícího pracovníka na poli české samosprávy, pana MUDra. Eduarda Grégra. Budiž Jemu lehká země, kterou tak vroueně miloval! V Plzni, dne 3. dubna 1907. Purkmistr dr. Peták Václ av.
Grégr Léon Bond Zvěřina doktor Hotowetz Řivnáč Filbauer Mudra Peták Václ Praha Jos Francie Plzeň český národ národní strana národní strana svobodomyslný v Praga rada král
18 article
Slavnému výkonnému výboru národní strany svobodomyslné v Praze. Hluboce a bolestně dojati. projevujeme upřímnou soustrast nad náhlým skonem vynikajícího politika, dra. Ed. Grégra, který svou pra- vou demokratičností i svými vřelými snahami pro svobodu školy pojistil si na vždy místo úcty v srd- cích českého učitelstva. V hluboké úctě za Zemský ústřední spolek jednot učitelských v král. českém. Jos. Černý, starosta, Bohdan Skál a, jedi nate Vázenému výboru výkonnému národní slrany svobodomyslné. Překvapeni zprávou o úmrtí dra. Ed. Grégra, velikého tribuna lidu a nadšeného hla- satele myšlenek pokrokových a opravdového demokra- tismu, považujeme za svou povinnost vysloviti Vám a Vaší straně, kteréž zesnulý náležel, svou nejoprav- dovější účast. Ústřední výkonný výbor sťra ny národně sociální v Praze. Eduard Š e- plavý, předseda. Jiří Pic hl.
Grégr Černá Skál Pic Praha národní strana svobodomyslný v Praga
19 article
Velectěné paní Antonii Grégrově v Praze. Vysoce vážená paní! Členstvo i výbor zpěváckého spolku „Hlaholu“ v Praze, shromážděné dnes při cvičení sborovém, s pohnutím vyslechlo žalostnou zprávu o úmrtí stařičkého, vezdy statečnéno, neohroženého a nejvěrnějšího bojovníka za svobodu národa svého; vznešeného muže, p. dra. Eduarda Grégra, a vyžádalo si nejen plným sborem svým k věčnému spánku HM doprovoditi, ale i výraz své neomezené úcty a vážnosti k zemřelému, hluboké žalosti vlastní i vřelého soucitu v těžkém bolu Vašem, vysoce vážená paní, vyjádřili. Podepsaní, vykonávajíce nejuctivěji tuto vůli cilu členstva pražského „Hlaholu“, koří se veleslavnému a nezapomenutelnému duchu nebožtnkovu, důvěřujíce pevně, že teplo jako všemu jím i Jej milujícímu ná- rodu českému, také Vám, vzácná paní, útěchou a po- vzbuzením zůstane pro všecku budoucnost. Za výbor a zpěvácký spolek „Hlahol“ v Praze: P. náměstek starostův, Rudolí Licht: Séhlafier, ner, jednatel.
Antonius Grégrův Grégr Vaš Praha zpěvácký spolek Hlahol Rudolit Licht
20 article
Od městského úřadu a od těloovičné jednely »Sokol« v Luži došel starosty měst pražských dra. Groše tento soustrastný projev za příčinou úmrtí dra. Ed. Grégra: Slovutný pane starosto! Vysoce vážený pane doktore ! Račte tlumočiti vysoce vážené rodině zvěčnělého dra. Ed. Grégra uctivý projev naší věrné účasti a račtež i národní straně svobodomyslné jmenem naším sděliti, kterak hluboce dojati jsme smrtí muže převzácného. Všichni velice jsme utrpěli a znovu a znovu rozpomínáme se, kterak zde u nás v prvém počátku politické své činnosti dr. Ed. Grégr naším lidem byl nadšeně pozdraven, kterak jeho nadšené srdce, jeho nejpoctivější láska ke svobodě, jeho ohnivé slovo nás křísilo, hřálo a vedlo. Zde v Luži dosud žijí pamětníci těch prvých přetěžkých bojů, které náš, náš dr. Ed. Grégr mnužně a vítězně zahájil, opíraje se o lid zdejší. Slovutný pane sta- rosto, řekněte laskavě i těm, kteří jsou krví krve jeho, i těm, kteří ve prospéch lidu jdou za těmi my- šlenkami svobody a pokroku, které on hlásal, že bolest jejich je i bolestí naší. Veliký odešel muž národu našemu a nad hrobem jeho zarmouceni jsme všichni. Mezi nejsvětější památky patří zajisté čistá, světlá památka milovaného tribuna lidu dra. Ed. Grégra. — Mimo to projevil přípisem soustrast Klub magistrátních konceptních úřad- níků král. hlav. města Prahy. Z Prahy. Panu Zdislavu Grégrovi. Nejbolestně dojat, projevuji celé velevážené rodině nejupřímnější soustrast svoji i choti své, nad těžkou ztrátou, jež stihla ctěnou rodinu Vaši i celý národ náš. Václav Němec, zem. poslanec a vicepresident obchodní a živnostenské komory v Praze. K uctění pamálky dra. Ed. Grégra, statečného zápasníka za svobodu a muže blankytně čistého štítu, věnovali »Zvonečkáři« na Merkuru v Králové Dvoře n. Lab. 200 K Ústř. Matici školské.
Luža Groš Grégr doktor Ed Václav Němec Merkur Praha Sokol živnostenský komora v Praga
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 5. dubna 1907. H. (Řečník a vůdee.) Největší básní svobody a lásky k lidstvu Heinrich Heine do- vedl se vždy nadchnouti do krásného vzletu, když se rozhovořil o hojích za svobodu a jejich hrdinách. Jeho vzlet nebyl vznešeně pathetický jako Viktora Huga, jenž vždy kázal z horya dotýkal se svým velkolepým gestem oblohy. Skromnější a srdečnější bylo nadšení německého poety, ale jak bylo výmluvné, k srdci pronika- jicl. Vzpomínám na vzrušené stránky, které věnoval velkému svobodomyslnému slátníkov Georgu Canningovi, na jeho prostý výlev lásky k muži, »jehož srdce bylo nevadnoucí zahradou liberálních myšlenek.« A věru, dovedu si představit, jak Heine. tak krutý, jizlivý a posměšný k německému zpá tečnictví a šosáctví, a tak upřímně obdivujlcí velké politiky osvíceného anglického liberalismu a zbožňující Franeii, »vlast civilisace a svo- body«, jak by tento básník se dovedl nadchnout pro velkého českého bojovníka myšlenek svo- body a demokracie, který pronesi nejúchvat- nější protesty proti klerikalismu, feudalismu reakci, jaké kdy zazněly v parlamentu vídeň- ském. Doprovodili jsme ke hrobu slavného řeč- níka, ale bez pohřební elegie neb nadšené hymny našeho českého Heinea. Zaznívají-li u ná tony podobné lýry, nejsou tak volné a po- výšené . Eduard Grégr byl největším řečníkem če- ským a jeho výmluvnost uchvacovala a okouzlo- vala, podmaňovala si vznětlivé posluchače napinala a poutala i ty, kteří nesouhlasili s jeho názorv. »Výmluvnost je mocným a náhlým výra zem originálního temperamentu« napsal francouz- ský spisovatel.
Hein Hug Canning Grégr Praha
22 article
V našem životě veřejném není mnoho ta kových originálních temperamentů. Umění řečni- cké je zanedbáno. Mluví se bez stylu a bez formy. Škola a vychování nepřipravuje na ši maládei pro řečnickou tribunu, jako ve Francii a Angl kde herci ve školách dávají dětem lekce deklamaci a dikci a kde studenti jsou připra- vováni praktickými cvičeními, přednáškami debatami pro řečnickou tribunu, pro barreau i parlament. Je málo slavných mistrů řečnického umění v Čechách. Ale měli jsme jednoho, kterého můžeme postaviti po bok největším, jehož jméno v dějinách parlamentní i meetingové výmluvnosti zaslkví se vedle Peela, Jules Favra, Parnella Gambetly. Nezapomenu nikdy na ohnivý enthusiasmus, s jakým mluvil ke mně o Eduardu Grégrovi v Paříži dopisovatel velkého žurnálu vídeňského. Zkušený a poněknd již blaseovaný žurnalista byl zpravodajem sněmovním ve Vídni r. 1889. když Eduard Grégr proslovil svou velkou reč proti Lichtensteinovi, proti útisku svobody »Není většího řečníka ! Neznám nikoho. kdo by překonal vašeho Grégra! Poznal jsem tolik skvělých politických oratorů za své novi- nářské činnosti, zde v Paříži jací jsou mistři, ale nikdo nevyrovná se Grégrově sile a úchvat- nosti, jeho bohatosti výrazů a prostředků. By jsem jím unešen a dojat, ano k slzám dojat nezažil jsem mohutnějšíno dojmu nad tu slavnou řeč vašeho politika pro svobodu školy.
Peel Jules Favra Parnell Gambetnout Grégr Lichtenstein Grégrův Francie Anglie Čechy Paříž Vídeň
23 article
Německé žurnály, zejmena liberální, vrou- cím obdivem vzpomínají slavného politika vášnivého odpůrce, s úctou k velikosti jeho talentu, ducha i povahy připomínají jeho ohni- vou bojovnost chauvinistickou, s jakou se do- vedl stavěti proti Němcům, a jeho ušlechtilou, školní. a osvícenou oddanost k ideám lidskosti svobody. Naše generace nepamatuje chvíle, kdy ve- hementní výmluvnost Eduarda Grégra slavila dejvětší vílězství v parlamentu neb v shromáž- děních lidu. Slyšel jsem ho již jako kmeta, za příležitostí méně významných, nežli byla jeho filipika proti školní novele, nebo jeho první projev pro všeobecné hlasovací právo ve sněmu zemském (r. 1886 5. června), nebo jeho vý- hružná a prudká řeč slánská z r. 1892. Přes to, že byl starcem, bylo cosi svěžího a překypujícího v jeho řečnictví. Jeho slovo znělo ohnivě a bojovně. Nebyl to hráč na něžnou flětnu, který ho provázel na forum jako Gracchy. Jiné, méně melodické zvuky doprovázely jeho slovo a ge- sta. Zaznívaly jako poplašný rachot bubnů třesk bližících se zbraní. A nemohl jsem s nikdy zbaviti představy taboritského hejtmana, když jsem uzřel na řečništi jeho vztyčenou, n zad nakloněnou, tvrdou, vráskami brázděnou tvál se svislým knírem a jeho posuňky náhlé, rázné a velitelské. Jeho výmluvnost, ve chvílích šťastně nala- děných a inspirovaných, zaznívala nejrozmani- tějšími strunami a razila si cestu do srdeí po- sluchačů. Jeho řeč byla pevná svou přesnou, sevřenou logikou, hřejivá svou citlivostí, dovedla být mohutná i vtipná, vášnivá i ironická, a ně- kdy spěla k výlevům takového pathosu, že ne- odolatelně strhovala a uchvacovala.
Němec Grégr Gracchus
24 article Ale velikost Eduarda Grégra nespočival
Ale velikost Eduarda Grégra nespočival jen v jeho řečnické geniálnosti. Proto jej tak milujeme, že byl též veliký a silný svým duchem a svou povahou. Nebyl pouze řečníkem, byl též vůdcem. Byl »representative man« svého národa a své doby a odpovídal představě Emersonově Byl myslitelem a duchem vědeckým. Byl zakladatelem strany svobodomyslné a vycho- vatelem české demokracie. Měl stejně vyvinutý smysl pro svou dobu, jako pro potřeby svého národa. S Juliem Grégrem a Sladkovským při- pravil půdu pro pokrok a rozvoj českého lidu. Tito mužové otevřeli českému národu cestu k životu, k budoucnosti. Život jest jen v po- kroku, v postupu v před. Oni přizpůsobili český lid tomuto zákonu přírody. Proto jejich poslání bylo nejkrásnější a nejužitečnější a jejich odka převzala naše doba a my pokračujeme jejich směrem k národnímu, politickému a socř álnímu pokroku. HJak moderním ostal Ed. Grégr ! Čteme v jeho řečích a brožurkách názory, které dnes jsou majetkem nejpokročilejších. Byl krajním liberálem a namnoze, on, bývalý lékař a vědec. muž ducha jasného, přesného a logického a při tom temperamentu bouřného, vznětlivého, při- pomíná mi Clémenceaua, starého francouzského radikála a antiklerikála, jenž též začal svou karieru jako lékař a učenee.
Grégr Emersonův Sladkovský Clémenceau
25 article
V »Politickém rozjímání před volbami do říšské rady« z r. 1879 (časová lektura v ny- nější době předvolební) píše Eduard Grégr se svou obvyklou rázností proti jakémukoli kom- promisu se živly konšervativními: »Liberalismus a konservatismus nedá se a nemůže se nikdy a nikde na dlouho spojiti, poněvadž nemůze žádný člověk zároveň kráčeti ku předu a zpět.e Jak zajímavě píše Ednard Grégr o mra- vech politických, jež v tehdejší době nebyly ještě tak zdrsnělé, jako teď: »Když se dva nějakou věc hádají, bývá to v obyčejném ži- votě takto: Jsou-li oba muži vzdělaní, tedy po- užívají všemožných důvodů, aby jeden druhého přesvěděil a činí to způsobem slušným, uhlaze- ným a zdvořilým. Jsou-li to ale lidé suroví, tedy taková hádka končí obyčejně tím, že ten. kterému se rozumných důvodů nedostává, začne druhému nadávati a je-lí silnější, vyhodí ho z dveří — a tak pravda vítězí!« Bohužel, tato druhá methoda počíná seu
Grégr Ednard Grégr
26 article
nás velmi šířiti vlivem živlů nízkých a ne- vzdělaných, již se derou vzpupně do popředí. Eduard Grégr radil zástupcům lidu, aby »mluvili k lidu našemu řečí střízlivého rozumu a chladné rozvahy« a zanechali »nejasných frází, bombastických fanfár, zvučných hesel« a »nemetali do lidu palčivé prskavky, pobuřující vášně a náruživosti nevědomého davu«. Slyšíte politika vysokého stylu, politika mo- derního! Jeho duch byl samostatný a pronikavý. spěl před svou dobou. Ve spisu »Naše politika« (Otevřený list panu dru. Fr. L. Riegrovi, roku 1876.) shledáváme jisté kritické úsudky, názory a výklady, jež budou správně pochopeny za třicet let ! Teď raději se jich nedotýkati.
Grégr František L Riegr
27 article
Grégrův odpor proti zpátečnictví a kleri kalismu, do něhož zabředla politika Riegrova. propukl v brožurce »Naše politika« ostrými tony a roztrpčenými obžalobami. Vytýkal ctihodnému vůdci strany tehdy převládající jeho spojení se zpátečníky slovy: »Či myslíte opravdu, že národ váš ze spo- jení se stranou ultramontanní bude míti pro- spěch ? Byl byste věru jediným státníkem, který takto soudl, nebo všichní vynikající státníci našl doby jsou náhledu právě opačného. Mám za to, že Bismark, Deák, Cavour, Gambetta, Disraeli, Gladstone, Castellar, Frěre Orban také politice trochu rozuměji; a všichni tito mužové považují vliv strany ultramontanní za největší neštěst národa a bojují rozhodně proti němu!« Eduard Grégr byl nesmírně populární, vy- dobyl si lásku lidu i svobodomyslné inteligence. Nebyl zván vůdcem ani otcem národa. Tento hrdý titul byl dán muži rovněž velkému svým talentem řečnickým a politickým i svou ryzí po- vahou. Ale úloha tohoto soupeře Eduarda Grégra náleží již pouze historii. Skutečným vůdcem lidu českého, jenž vytkl mu cíle a etapy, ke kterým spěje nezastavitelný pokrok lidstva, vůd- cem, jehož gest, ukazující v před, vznáší se nad našimi hlavami, tim byl — Eduard Grégr.
Grégrův Riegrův Bismark Deák Cavour Gambetta Disraeli Gladstone Castellar Frěre Orban Grégr