3
masthead
6. dubna 1907.
5
article
národa«), zemský výbor král. českého, ministr
dr. Pacák (»Drahému bojovníku za svobodu ná-
roda«), redakce »Národních Listů« (»Neohrože-
nému svému redaktoru od 28/10 1861—11/2 1865«).
Národní strana svobodomyslná (»Svému zakla-
dateli«), Král. Vinohrady (»Vděčná paměť«), obec
karlinská (»Velkému vlastenci«), město Žižkov,
město Smichov, město Košíře, okresní zastupi-
telstva v Benešově a na Smichově, obchodní
živnostenská komora v Praze, konceptní úřad-
nictvo zemského výboru; rodina Prokopa Grégra
(»Pozdrav drahému strýci«), rodina dra. Julia
Grégra, poslanec redaktor Josef Anýž (»Drahému
příteli«), dr. Karel a Božena Grošovi, dr. Josef
Herold, Artur Pílanzer, rodina Novotných, rodina
Staňkova, rodina B. Schulze a věnce nejbližších
příbuzných s věnováním intimním, jako »Neza-
pomenutelnému manželi — Antonie Grégrová«,
»Nejdražšímu otci — Zdislav a Božena«, »Milo-
vanému tatínkovi — Břetislav«, »Drahému bratru
— Lina Schulzová«, »Drahému tatinkovi —
Vladimír«, »Drahému strýčkovi — Ivan a Jiřina«
»Nezapomenutelnému otci — Sláva a Týnas
»Nejdražsímu dědečkovi — Jeníček« a j. v.
doktor
Pacák
Král
Prokop Grégr
Grégr
Anýž
Karel
Groš
Josef Herold
Pílanzer
Novotná
Staňkův
Schulz
Grégrová
Božena
Břetislav
Lin Schulzová
Vladimíra
Ivan
Jiřina
Sláva
Týnas
Žižkov
Smichov
Košíře
Benešov
Zdislav
živnostenský komora v Praga
Mila
6
article
Poslední cesta a poslední
pozdravy-
Zvony kostelíka sv. Klimenta ke 4. hodině
odpolední se rozkvílely. Tou dobou tísnily s
kolem hřbitovní zdi již nepřehlední zástupové
lidu domácího i přespolního, najmě zástupei
všech posázavských obeí i těch nejmenších.
Členové sokolských jednot pražských za vedení
náčelníka br. Vaníčka dbali o pořádek, aby ne-
patrné prostory kostelička nebyly přeplněny před
příchodem rodiny a ostatních přibuzných.
Choť dra. Ed. Grégra vzbledem k značnému
rozrušení nemohla pohrbu se zúčastniti; z ro-
diny pak přítomni byli synové Vladimír, Břeti-
slav, Zdislav a Vitězslav, paní jejich, dále pl.
Růžena Čermáková, pí. Božena Tůmová, slečna
Mařenka Čermákova, synovec Zdeněk Mergl a
četné vzdálenější přibuzenstvo.
Po půl páté hodině odpolední, když po-
slední řady účastníků pražských dorazily ke
hřbitůvku, kde tísnila se jíž hlava vedle hlavy,
zahájeny tklivé obřady zapěním mužského sboru
pražského »Hlaholu«, který před výkropem
zpíval Bendlův sbor »Mezi kvítím«, při výkropu
pak »Salve« řízením p. Krtičky./ Církevní obřady
vedl P. dr. Ant. Stojan s kněžími J. Benešem
z Poříči, J. Mokráčkem z Netvořic, Ad. Lenzem
z Benešova a Jos. Matějem z Poříči. Po skon-
čení jich ze záhonu věnců kolem katafalku
i v předsíňce chrámové rozprostřených vyzdvi-
žena rakev a vynesena z dveří kostelíka. Zanl
ubíral se rektor české university profesor dr.
Hlava, děkan lékařské fakulty prof. ° dr. Mares
a pedel téže.
Jedva že se objevila, ve všem zástupu
zračilo se hluboké pohnuti. Starci, mužové
i ženy tlsnily se k ní, jakoby žádati ji chtěli
nadšení, které s ní pohiřbíváno.
Klimenta
Vaníček
Grégr
Vladimíra
Břeťa
Čermáková
Tůmová
Čermákův
Mergl
Bendlův
Krtička
doktor
Antonín
Stojan
J Beneš
J Mokráček
Lenz
Matěj
profesor
Mares
Starek
Zdislav
Vitězslav
Poříč
Netvořice
Ada
Benešov
Jos
Hlahol
lékařský fakulta
7
article
Hrany . . . a do zvuků jich mísící se žalo-
zpěv »Milosrdný bože«, před očima ke hrobu
nesená rakev s. pozůstatky milovaného, přivodily
chvili, kdy přivalem kormutlivých dojmů povo-
lují i železná vrata sebevlády a srdce uleví za-
kalením očl.
Jako při pohrbu Riegrově na vyšehra
ských hradbách, tak při pohřbu Grégrově na
obrubě hřbitovní zdi zapáleny pochodně, když
rakev donesena ke hrobu a promluveny nad ni
poslední pozdravy.
První platil dru. Ed. Grégrovi jako občanu
města Prahy a pronesen byl městským radou
drem. K. Černohorským, který pravil:
»Zemřel muž, jemuž nebylo rovno. Smrti
jeho lituje celý národ. Ztratil v zesnulém srdce,
které milovalo národ, jako jiné milovati nedo-
vedo. Ztratil v zesnulém obrance práv národ-
níeh, kterého nikdo nenahradí. K rál. Pra ha
ztratila spoluoběana, na nějž prá-
vem byla hrdá. Myšlenka, že dra. Eduarda
Grégra není více, že ztratili jsme muže, kterj
láskou k vlasti, povahou žuly pevnější, politi-
ekou prozíravostí nad vrstevníky své vynikal.
myšlenka, že postrádati budeme plamenné vý-
mluvnosti oratora, jakých od Demosthena a Cie-
rona svět mnoho neslyšel: myšlenka ta svírá
hrud, tísní mysl naši až k malomyslnosti. Proč
opustil's, drahý Eduarde, nás, kteří tě tak ctili
a milovali? Proč, krutá přírodo, tolika zázrač-
nými dary našeho velikána obmyslivší, zničila's
lvorbu svou? Však zničila příroda pouze křehkou
schránku, ducha nikoli. Duch tvůj bude zii
dále, žíti tak dlouho, dokud o historii české
Riegrův
Grégrův
Grégr
K Černohorský
Démosthénes
Cie
Eduard
Praha
8
article
bude potuchy. Památku na tebe ze srdcí našich
nedovede výrvati ani slla celého světa. Doku
my, kterým souzeno tebe přežíti, konati budem
pozemskou pouť, do té doby — ták při pa-
mátce tvé pevně slibujeme — budeš nám zá-
řivým příkladem, v jehož šlépějích kráčetise
vynasnažíme. Památce dra. Eduarda Grégra
budiž věčně sláva a vděčná naše paměť !«
Za Sokolstvo české pak promluvil starosta
Č. O. S. dr. Jos. Scheiner takto:
»Ke vřelým projevům hlubokého žalu, které
se dnes derou z prsou českého lidu nad otevře-
ným hrobem nezdolného obrance jeho práv
svohod, pojí se i bolestný stesk zástupců so-
kolských, již odchodem jeho ztrácejí jednoho
z nejoddanějších hlasatelů krásné, vznešené
idey Tyršovy a Fügnerovy. On z prostého vy-
rostl lidu, on zřel národ svůj drtící pouta sta-
letých útisků, unášený mocnou touhou po no-
vém, světlém, silném žití na výsluní občanské
svobody, jemu tak dlouho odpírané.
On tak blízek nitru lidu svého, cítil zvý-
šený tep zmlazeného srdce jeho a ve svatém
zanieení, jaké jen velké rodí doby, vedral
v prvé šiky nadšených bardů našeho národního
probuzení, slovem plamenným, živeným nejčistsí
láskou k národu, rozezvučel nejtajnější struny
v útrobách jeho v bojovnou plseň svobody.
předcházející světodějnému zápasu za jeho zit
a volnou budoucnost.
A když do mohutného toho sboru, jenžs
rozezvučel po všech vlastech a volal všechny
ušlechtilé duše do šiků bojovných, vpadla nadšená,
horoucí výzva Tyršova, tu Grégr s celým zaní-
cením vznešeného ducha svého pozdravil a uvilal
heslo to a nesl bohatýrské zkazky Tyršovy
v národ, vybízeje všechno mužstvo k účinné
práci za obrozením, vzpružením a posilením
lidu pro velké úkoly, jež mu nadcházely.
Grégr
Jos
Scheiner
Tyršův
Fügnerův
Č . O . S
občanský svoboda
9
article
A co krásného a vznešeného utajeno v jeh
světlém zjevu, to s ostatními průkopníky hleděl
unésti v tábor sokolský, jenž mu byl vděčným
polem pěstění cností mužných, ozářených leskem
jeho hluboké, opravdové lásky k lidstvu. V něm
samém ta velká hesla demokratičnosti, nezišt-
nosti, neohroženosti a mravností nalezla před-
stavitele nejzdárnějšího, pročež nechať slova.
jež pronesl kdysi nad rakví Fügnerovou: »Sem
korunu občanskou na tento hrob, nikdy nezdo-
bila muže lepšího, než tento byl«, právem dnes
zní nad rovem jeho, jejž na tomto místě si byl
sám vyvolil. O místě tom jde v lidu českém
pověst, že tvoří střed země české, že leží v sa-
mém srdci jejím. A jestli kdo v srdci národa
našeho místo vděčné si byl získal, jest to bratn
náš Eduard Grégr, jehož tělesné ostatky svěřu-
jeme drahé půdě země naší, zkypřelé nadšenou
prací velkého jeho ducha.
Vděčná mu budiž pamět le
Posléze promluvil posl. dr. Kramář :
Drahý příteli
Stojíme nad otevřeným tvým hrobem, solv
že dozněly řeči, kterými slavili jsme tvé osm-
desáté narozeniny
Ty'a byl tak šťasten, když viděl jsi upřímnou
lásku všech a opravdovou vděčnost za všecko
co jsi pro národ učinil, neboť nehledal jsi nikd
jiné odměny za život posvěcený službě národa.
A dnes ukládáme tě k věčnému spánku s bo-
lestí tím trpčí, že nebylo ti popřáno umříti
s úsměvem, který ozařoral milou tvou tvár.
když stejně srdečně ruku ti tiskli staří odpůrci,
jako věrní soudruzi ve společném boji.
Grégr
doktor
Kramář
10
article
Dnes celý národ v upřímném bolu louč
se s tebou, jehož jméno nerozlučně sloučenu
zůstane s dějinami zápasů českého lidu za jeho
práva národní a historická.
V opojném jaru r. 1848 vzklíčila v tvám
srdci láska ke svobodě, a neporušenou, živou
dáváš ji národu svému jako posvátný odkaz
nám i budoucím. Ji nezhubil ani policejní útisk
ani trpké zklamání: čím bylo hůř, tím pevněji
věřil jsi ve všemocné kouzlo svobody. A v této
lásce ke svobodě byl pramen tvé věčné mladosti
tvého neutuchajíeího nadšení, v ní bylo neodo-
latelné kouzlo tvé osobnosti, kterému podléhal
i ten, kdo s tebou nesouhlasil, a které přímo
nutilo srdečně stisknout ti ruku, i když tvá
obnivá výmluvnost bořila pečlivě připravované
plány parlamentní strategie.
11
article
A svoboda nebyla Ti prázdným
heslem, byla Tobě vším, celým ži
votem. Ty's svohodu chtěl nejen pro český
stát, pro český národ, nýbrž pro veškeren český
lid, pro všechny jeho vrstvy, a v svobodě celéh
národa viděl jsi nejpevnější základy jeho budou-
cnosti. Ale Ty's věděl, že svobodu nutno zaslou-
žiti si prací, námahou, bojem, strá-
dáním, a proto's byl odpůrcem pasivního spo-
léhání se na svatost našich práv. Tyls věřil
v ně stejnou vírou, jako kdo druhý, ale Ty's vě-
děl, že i nejsvětější právo nutno si vydobýti
v fěžkém zápasu. Ty's nespoléhal na zázraky,
na pomoc mocných tohoto světa, Ty's neodmítal
jí, byl za ni vděčen, ale věřil jsi přec
jediné síle českého lidu, jeho věrnosti
starým tradicím a vůli, neústupně za ně bojo-
vati, a proto bylo stěžejnou zásadou Tvé prak-
tické politiky kulturní a hospodářské
povznesení českéholidu, aby vzdě-
lán, osvobozen, zbaven tlaku všech
privilegií a bezpráví dovedl hájiti
s nezdolnou silou svá práva proti
každému útoku a s klidem čeliti
mohl každému nebezpečí. V opravdu
demokratické svobodě vzdělaného, hospodářsky
silného národa viděl jsi záruku jeho budoueno-
sti a jedinou možnost, abyl mezi národy druhými.
třebas malý počtem, plnil své vznešené historické
poslání předborníka idei národní spravedlnost
a svobody myšlenkové i politické.
12
article
Velikost Tvá je v tom, že celj
Tyůi politický život, všecko, co js
mluvil, podnikal, provanuto je ve-
likou i de ou i opravdovou, ušlech-
tilou svobodomyslností, které ni
kdy nestal jsi se nevěrný m.
Přátelé! Odehází poslední z velkých našieh
mužů, kteří byli představiteli velkých našiek
bojů, našeho nadšení, sklamání, naší práce, na-
šeho sílení a naší nezlomné víry ve velkou bu-
doucnost našeho národa. Byl jedním z předních
tvůrců naší politické historie, a se Sladkovským.
so svým bratrem Juliem vůdcem demokratického
směru naší politiky. Boj proti umrtvující pasivní
oposici, která velkou byla jen ve velké době, jen
tehdy, kdy celý národ žil bouřným životem
hněvné nevole nad křivdou a bezprávím, boj
proti útoku na školu, v které náš Eduard Grég
viděl palladium svobodného a svobody hodného
národa, a boj za nové vzpružení české politiky.
za politiku sebedůvěry, za politiku neumrivova-
nou zřetely na vládu a pravici — to Jsou vrcholy
jeho politické činnosti — a nové demokratieké
zásady české politiky, nové, mohutnější a pev-
nější posice českého poselstva, váha, kterou
zjednala si česká politika ve Vídni, vedoucí úlo-
ha v demokratické politice parlamentu jsou
z velké části konečné výsledky velkolepých řeči.
kterými rozohňoval národ k sebedůvěře a k no-
vému vzpružení svých sil. To je historický vý-
znam Eduarda Grégra v rozvoji české politiky
Drahý Eduarde!
Sladkovský
Julius
Grég
Grégr
Vídeň
13
article
Opouštís nás v těžké době, v době, kdy tak
bychom potřebovali Tvé velké, unášející výmluv-
nosti, Tvé žhoucí lásky k společné věci naší
skálopovné Tvé důvěry v ježk budoucnost. Ty
posledním byl heroem velké doby, kdy v každém
českér srdci bylo plno nadšení pro práva na-
šeho národa, kdy také jsme se bezlitostně mezi
sebou potírali, ale přece jen vždycky pro velké,
stěžejné otázky české politiky. Dnes žel je jinsk.
A proto bychom potřebovali, aby Tvůj hlas byl
hlasem proroka, který by hřměl v. české duše,
abychom nezapomínali, že máme ješíě daleko
k eíli, že klopotná, svizefhá, dlouhá je ještě cesta
k tomu, co míti musíme, abychom byli národem
svéprávným, svobodným ve vlastech, vrácených
k historické jich samostatnosti, který by varoval
nás, abychom nepoškozovali českou věc zbyteč-
ným drobením svých sil, a zaklinal nás, aby-
chom spojili se v jeden mohutný šik, oduševněný
láskou a nadšením k společné české věci. Bohu-
žel marné toužení. — Ty jdeš na cestu, z které
není návratu! A tak máme k Tobě jen ještě po-
slední prosbu: Neber s sebou v temný
hrob svou velkou víru ve všemoe-
nou sílu opravdové, poetivé svo-
body, svou nezlomnou důvěru
k osvětě a vzdělání, své věčně mla-
dé nadšení promyšlenku demokra-
tickou, svou nezměrnou lásku ke
svému národu, své skalopevné pře-
svědčení o konečném vítězství
práva a pravdy! A všechno to,
bylo Tyou velkostí, povede na
k cíli, po němž jsi tak horoucně
toužill
Nuž, položte, co bylo na našem Eduardov
smrtelného, v zemi, kterou tak miloval — ne-
hynoucí vděčnost v srdcích veške-
rého českého lidu, dnes i v buďou-
cnu nepochováte — tou je ne
smrtelnýml
14
article
Když dozněla poslední slova řečníkova,
zapěl »Hlahol« tklivý chorál Zvonařův » Spi
v pokoji« a rakev spuštěna na dno hrobu. Dešt
květů snesl se na ni a brzo zakryl tmavé viko
jasnějšímí barvamí sněženek, těmito rannými po-
zdravy jara ..
Do toho víru cítů, jenž sprovázel poslední
pouť Grěgrovu tklivě slavnou, zaznělo bezdečně
zástupům na rtech »Kde domov můj« jako po-
slední pozdrav.
To bylo, když už večer perutěmi soumraku
jako smuteční rouškou zastřel kraj a snesl se
nad hřbitůvkem, který znenáhla se prázdnil,
tichl až osaměl se svým nejslavnějším mrtvým
Projevy soustrasti.
Z Prahy. Blahorodé paní Antonii Grégrové,
vdově po MUDru, a zemském poslanci. Vaše
Blahorodí! Jménem a z usnesení výboru králov-
ství českého dovolujeme si Vašemu Blahiorodí
a celé pozůstalé rodině vysloviti vřelou účast za
příčinou úmrtí svého bývalého veleváženého ko-
legy pana MUDra. Eduarda Grégra. V Praze, dne
3. dubna 1907. Nejvyšší maršálek zemský : Lob-
kowicz, Schönborn.
Z Prahy. Paní Antonie Grégrová v Praze
Vaše Vysoceblahorodi! Račtež dovoliti, abych
vyslovil Vám jménem c. k. české university
Karlo-Ferdinandovy v Praze uetivou soustrast
k úmrtí veleváženého pana chotě a abych ujistil
Vás, že velmi těžce dotkla se nás zpráva, že ve-
škerý český národ ztratil pracovníka tak oběta-
vého a nád jiné vynikajícího. Rektorát c. k. če-
ské university Karlo-Ferdinandovy v Praze. Prol.
dr. J. Hlava, t. č. rektor, dr. Krčmář, řed. kane.
Z Prahy. Velectěný pan Zdislav Grégr,
spolumajitel knihtiskárny v Praze! Račiež dovo-
liti, abychom Vám, velectěný pane, v těžké
chvíli, kdy utrpěl jste tak bolestnou ztrátu
úmrtím Svého nezapomenutelného otce, pana
MUDra. Eduarda Grégra, jménem „Ústřední Ma-
tice školské vyjádřili upřímnou svou soustrast.
Zvonařův
Antonius Grégr
Mudra
Grégr
Schönborn
Grégrová
Prol
doktor
Krčmář
Praha
Ma
univerzita KarlaFerdinandov
15
article
Památky zesnulého Vašeho pana otce, jehož pů-
sobení navždy zanechá světlou stopu v dějinách
národu českého i v „Ústřední Matici školské“
jejíž zesnulý vždy opravdovým byl přítelem
příznivcem, vděčně bude vzpomínáno. Prosíce.
abyste, velectěný pane, skromný, ale upřímný
a opravdový projev soustrasti naší vlídně ráči
přijati, dovolujeme si ubezpečiti Vás svou ne-
všední úctou a oddaností. V Praze, dne 3. dubna
1907. Dr. Jaroslav Pospíšil, místopředseda, V.
Broj, jednatel, Bělohrádek, řed.
Ve Slovanské Praze. Pí. Antonii Grégrové!
Milostivá paní! Přodsednictvo „České Obce so-
kolské“ těžce želi ztráty br. dra. E. Grégra,
spoluzakladatele „Sokola pražského“, upřím-
ného vyznavače myšlenky Tyršovy a vytrvalého
vždy pracovníka jak na poli sokolském, tak i ná-
rodním, a dovoluje si Vám, milostivá paní, vy-
sloviti tímto svou nejhlubší soustrast. Památk
jeho, jenž osvědčil se býti tak horlivým činovní-
kem sokolským, nikdy v Sokolstvu nevymizí. So-
kolstvo vždy vděčně vzpomínati bude jeho hor-
livé, nezištné a nadšené práce pro blaho národa
i celé naší české vlasti. Česť budiž jeho světlé
památee! Za předsednictvo „Č. O. S.“ Starosta
dr. Scheiner, jednatel F. Mašek.
Ze Sokola pražského. (Výtah ze zápisu
o schůzi správulho výboru dne 2. dubna 1907.
doktor
Pospíšil
V Broj
Bělohrádek
Antonius Grégr
E Grégr
Tyršův
Scheiner
F Mašek
Praha
Přodsednictvo
Sokol pražský
16
article
Bratr starosta vzpomenul na počátku schůze
úmrtí dra. Ed. Grégra vřelými slovy, ocenil jeho
význam pro Sokolstvo, jmenovitě pro jednotu
Usneseno, že jednota zúčastní se pohřbu v kroji,
a že převezme pořadatelství průvodu od Čerčan.
Jméno dra. Grégra vyryto bude v pamětní desku.
Na projev smutku nebude po celý měsíc v jed-
noté konána žádná zábava. — Uctěna památka
br. Douska. Vzata na vědomí resignace br. dra.
Podlipného.
Z Prahy. Panu Zdislavu Grégrovi v Praze.
Velectěný pane! S pocitem opravdové sirotya
opuštěnosti vyslovujeme Vám, velectěný pane,
v zármutku Vašem, svou opravdovou soustrast.
Pravíme: opravdovou soustrast, neboť sami se
srdcem plným smutku vzpomínáme toho, který
jednotu naši a tím i veškeré Sokol-
stvo zakládal, který vtiskl celému našemu
sdružení ráz bratrství, a který v letech
spolkového úpadku znovu jednotu naši pro další
léta zachoval. Jméno bratra dra. Ed. Grégra
tak jest spjato s dějinami naší jednoty, že jeho
odchodem odchází celému Sokolstvu kus nej-
cennější histone prvých jeho sokolských let.
Proto právě truchlime s Vámi z celé duše nad
ztrátou, kterou nejen Vy, ale i celá rodina so-
kolská, ba i celý národ náš utrpěl, a ujišťujem
Vás, velectěný pane, jakož i celou Vaši velectě-
nou rodinu srdečnou soustrastí. Znamenáme za
Správní výbor „Sokola“ pražského: dr. Seláh.
ner, starosta, dr. Urban, jednatel.
Ze Lvova. Nejvroucnější soustrasť za příčinon
úmrtí velkého vlastence dra. Eduarda Grégra. Prol.
Roszkowski.
Grégr
Dousek
Podlipný
Vaš
Seláh
doktor
Urban
Čerčany
Praha
Lvov
Sokolstvo
Sokol
17
article
Slavnému výkonněmu výboru národní sirany
svobodomyslné v Praze. Podepsaná obchodní a živnos
stenská komora projevuje nejhlubší soustrast nad nes
nahraditelnou ztrátou, kterouž celý národ utrpěl ná:
hlým úmrtím nezapomenutelného a nedmnorného bos
jovníka za práva českého národa a myšlenku polilické
svobody, dra Eduarda Grégra. Komora želí současně
i ztráty svého bývalého člena, povinnostem čestného
úřadu svého vždy horlivě oddaného. Jakožto zástupci
komory zúčastní se pohřbu zesnulého p. c. r. Léon
Bondy, zatímní předseda, členové komory pp. posla-
nec Petr F. Krejčí, Jos. Papež, Fr. Zvěřina a sekretář
komory p. vl. r. dr. Rudolí Hotowetz. Račtež, slovulní
pánové, přijati výraz dokonalé úcty komory. O bs
chodní a živnostenská komora v Prazeí
President Ant. Řivnáč, sekretář dr. Filbauer.
Slavnému výkonnému výboru národní strany
svobodomyslné. Městská rada táborská trpee
želí ztráty tak poctivého a neohroženého bojovníka,
jakého národ český ztratil v dru. Eduardu Grégrovi.
Slavnému výkonnému výboru národní strany
svobodomyslné v Praze. Jménem a z usnesení rady
král, města Plzně projevuji slavnému výkon-
nému výboru nejvřelejší soustrast nad náhlým sko-
nem spoluzakladatele národní strany svobodomyslně;
nadšeného, vytrvalého a neohroženého bojovníka za
nezadatelná práva království a národa českéhoa
vynikajícího pracovníka na poli české samosprávy,
pana MUDra. Eduarda Grégra. Budiž Jemu lehká
země, kterou tak vroueně miloval! V Plzni, dne 3.
dubna 1907. Purkmistr dr. Peták Václ av.
Grégr
Léon Bond
Zvěřina
doktor
Hotowetz
Řivnáč
Filbauer
Mudra
Peták Václ
Praha
Jos
Francie
Plzeň
český národ
národní strana
národní strana svobodomyslný v Praga
rada král
18
article
Slavnému výkonnému výboru národní strany
svobodomyslné v Praze. Hluboce a bolestně dojati.
projevujeme upřímnou soustrast nad náhlým skonem
vynikajícího politika, dra. Ed. Grégra, který svou pra-
vou demokratičností i svými vřelými snahami pro
svobodu školy pojistil si na vždy místo úcty v srd-
cích českého učitelstva. V hluboké úctě za Zemský
ústřední spolek jednot učitelských v král.
českém. Jos. Černý, starosta, Bohdan Skál a, jedi
nate
Vázenému výboru výkonnému národní slrany
svobodomyslné. Překvapeni zprávou o úmrtí dra.
Ed. Grégra, velikého tribuna lidu a nadšeného hla-
satele myšlenek pokrokových a opravdového demokra-
tismu, považujeme za svou povinnost vysloviti Vám
a Vaší straně, kteréž zesnulý náležel, svou nejoprav-
dovější účast. Ústřední výkonný výbor sťra ny
národně sociální v Praze. Eduard Š e-
plavý, předseda. Jiří Pic hl.
Grégr
Černá
Skál
Pic
Praha
národní strana svobodomyslný v Praga
19
article
Velectěné paní Antonii Grégrově v Praze. Vysoce
vážená paní! Členstvo i výbor zpěváckého spolku
„Hlaholu“ v Praze, shromážděné dnes při cvičení
sborovém, s pohnutím vyslechlo žalostnou zprávu
o úmrtí stařičkého, vezdy statečnéno, neohroženého
a nejvěrnějšího bojovníka za svobodu národa svého;
vznešeného muže, p. dra. Eduarda Grégra, a vyžádalo
si nejen plným sborem svým k věčnému spánku HM
doprovoditi, ale i výraz své neomezené úcty a vážnosti
k zemřelému, hluboké žalosti vlastní i vřelého soucitu
v těžkém bolu Vašem, vysoce vážená paní, vyjádřili.
Podepsaní, vykonávajíce nejuctivěji tuto vůli cilu
členstva pražského „Hlaholu“, koří se veleslavnému
a nezapomenutelnému duchu nebožtnkovu, důvěřujíce
pevně, že teplo jako všemu jím i Jej milujícímu ná-
rodu českému, také Vám, vzácná paní, útěchou a po-
vzbuzením zůstane pro všecku budoucnost. Za výbor
a zpěvácký spolek „Hlahol“ v Praze: P.
náměstek starostův, Rudolí Licht:
Séhlafier,
ner, jednatel.
Antonius Grégrův
Grégr
Vaš
Praha
zpěvácký spolek
Hlahol
Rudolit Licht
20
article
Od městského úřadu a od těloovičné jednely
»Sokol« v Luži došel starosty měst pražských dra.
Groše tento soustrastný projev za příčinou úmrtí
dra. Ed. Grégra: Slovutný pane starosto! Vysoce
vážený pane doktore ! Račte tlumočiti vysoce vážené
rodině zvěčnělého dra. Ed. Grégra uctivý projev naší
věrné účasti a račtež i národní straně svobodomyslné
jmenem naším sděliti, kterak hluboce dojati jsme
smrtí muže převzácného. Všichni velice jsme utrpěli
a znovu a znovu rozpomínáme se, kterak zde u nás
v prvém počátku politické své činnosti dr. Ed. Grégr
naším lidem byl nadšeně pozdraven, kterak jeho
nadšené srdce, jeho nejpoctivější láska ke svobodě,
jeho ohnivé slovo nás křísilo, hřálo a vedlo. Zde
v Luži dosud žijí pamětníci těch prvých přetěžkých
bojů, které náš, náš dr. Ed. Grégr mnužně a vítězně
zahájil, opíraje se o lid zdejší. Slovutný pane sta-
rosto, řekněte laskavě i těm, kteří jsou krví krve
jeho, i těm, kteří ve prospéch lidu jdou za těmi my-
šlenkami svobody a pokroku, které on hlásal, že
bolest jejich je i bolestí naší. Veliký odešel muž
národu našemu a nad hrobem jeho zarmouceni jsme
všichni. Mezi nejsvětější památky patří zajisté čistá,
světlá památka milovaného tribuna lidu dra. Ed.
Grégra. — Mimo to projevil přípisem soustrast
Klub magistrátních konceptních úřad-
níků král. hlav. města Prahy.
Z Prahy. Panu Zdislavu Grégrovi. Nejbolestně
dojat, projevuji celé velevážené rodině nejupřímnější
soustrast svoji i choti své, nad těžkou ztrátou, jež
stihla ctěnou rodinu Vaši i celý národ náš. Václav
Němec, zem. poslanec a vicepresident obchodní a
živnostenské komory v Praze.
K uctění pamálky dra. Ed. Grégra, statečného
zápasníka za svobodu a muže blankytně čistého štítu,
věnovali »Zvonečkáři« na Merkuru v Králové
Dvoře n. Lab. 200 K Ústř. Matici školské.
Luža
Groš
Grégr
doktor
Ed
Václav Němec
Merkur
Praha
Sokol
živnostenský komora v Praga
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 5. dubna 1907.
H. (Řečník a vůdee.) Největší básní
svobody a lásky k lidstvu Heinrich Heine do-
vedl se vždy nadchnouti do krásného vzletu,
když se rozhovořil o hojích za svobodu a jejich
hrdinách. Jeho vzlet nebyl vznešeně pathetický
jako Viktora Huga, jenž vždy kázal z horya
dotýkal se svým velkolepým gestem oblohy.
Skromnější a srdečnější bylo nadšení německého
poety, ale jak bylo výmluvné, k srdci pronika-
jicl. Vzpomínám na vzrušené stránky, které
věnoval velkému svobodomyslnému slátníkov
Georgu Canningovi, na jeho prostý výlev lásky
k muži, »jehož srdce bylo nevadnoucí zahradou
liberálních myšlenek.«
A věru, dovedu si představit, jak Heine.
tak krutý, jizlivý a posměšný k německému zpá
tečnictví a šosáctví, a tak upřímně obdivujlcí
velké politiky osvíceného anglického liberalismu
a zbožňující Franeii, »vlast civilisace a svo-
body«, jak by tento básník se dovedl nadchnout
pro velkého českého bojovníka myšlenek svo-
body a demokracie, který pronesi nejúchvat-
nější protesty proti klerikalismu, feudalismu
reakci, jaké kdy zazněly v parlamentu vídeň-
ském. Doprovodili jsme ke hrobu slavného řeč-
níka, ale bez pohřební elegie neb nadšené
hymny našeho českého Heinea. Zaznívají-li u ná
tony podobné lýry, nejsou tak volné a po-
výšené .
Eduard Grégr byl největším řečníkem če-
ským a jeho výmluvnost uchvacovala a okouzlo-
vala, podmaňovala si vznětlivé posluchače
napinala a poutala i ty, kteří nesouhlasili s jeho
názorv.
»Výmluvnost je mocným a náhlým výra
zem originálního temperamentu« napsal francouz-
ský spisovatel.
Hein
Hug
Canning
Grégr
Praha
22
article
V našem životě veřejném není mnoho ta
kových originálních temperamentů. Umění řečni-
cké je zanedbáno. Mluví se bez stylu a bez
formy.
Škola a vychování nepřipravuje na ši maládei
pro řečnickou tribunu, jako ve Francii a Angl
kde herci ve školách dávají dětem lekce
deklamaci a dikci a kde studenti jsou připra-
vováni praktickými cvičeními, přednáškami
debatami pro řečnickou tribunu, pro barreau
i parlament.
Je málo slavných mistrů řečnického umění
v Čechách. Ale měli jsme jednoho, kterého
můžeme postaviti po bok největším, jehož jméno
v dějinách parlamentní i meetingové výmluvnosti
zaslkví se vedle Peela, Jules Favra, Parnella
Gambetly.
Nezapomenu nikdy na ohnivý enthusiasmus,
s jakým mluvil ke mně o Eduardu Grégrovi
v Paříži dopisovatel velkého žurnálu vídeňského.
Zkušený a poněknd již blaseovaný žurnalista
byl zpravodajem sněmovním ve Vídni r. 1889.
když Eduard Grégr proslovil svou velkou reč
proti Lichtensteinovi, proti útisku svobody
»Není většího řečníka ! Neznám nikoho.
kdo by překonal vašeho Grégra! Poznal jsem
tolik skvělých politických oratorů za své novi-
nářské činnosti, zde v Paříži jací jsou mistři,
ale nikdo nevyrovná se Grégrově sile a úchvat-
nosti, jeho bohatosti výrazů a prostředků. By
jsem jím unešen a dojat, ano k slzám dojat
nezažil jsem mohutnějšíno dojmu nad tu slavnou
řeč vašeho politika pro svobodu školy.
Peel
Jules Favra
Parnell
Gambetnout
Grégr
Lichtenstein
Grégrův
Francie
Anglie
Čechy
Paříž
Vídeň
23
article
Německé žurnály, zejmena liberální, vrou-
cím obdivem vzpomínají slavného politika
vášnivého odpůrce, s úctou k velikosti jeho
talentu, ducha i povahy připomínají jeho ohni-
vou bojovnost chauvinistickou, s jakou se do-
vedl stavěti proti Němcům, a jeho ušlechtilou,
školní.
a osvícenou oddanost k ideám lidskosti
svobody.
Naše generace nepamatuje chvíle, kdy ve-
hementní výmluvnost Eduarda Grégra slavila
dejvětší vílězství v parlamentu neb v shromáž-
děních lidu. Slyšel jsem ho již jako kmeta,
za příležitostí méně významných, nežli byla jeho
filipika proti školní novele, nebo jeho první
projev pro všeobecné hlasovací právo ve sněmu
zemském (r. 1886 5. června), nebo jeho vý-
hružná a prudká řeč slánská z r. 1892.
Přes to, že byl starcem, bylo cosi svěžího
a překypujícího v jeho řečnictví. Jeho slovo
znělo ohnivě a bojovně.
Nebyl to hráč na něžnou flětnu, který ho
provázel na forum jako Gracchy. Jiné, méně
melodické zvuky doprovázely jeho slovo a ge-
sta. Zaznívaly jako poplašný rachot bubnů
třesk bližících se zbraní. A nemohl jsem s
nikdy zbaviti představy taboritského hejtmana,
když jsem uzřel na řečništi jeho vztyčenou, n
zad nakloněnou, tvrdou, vráskami brázděnou tvál
se svislým knírem a jeho posuňky náhlé, rázné
a velitelské.
Jeho výmluvnost, ve chvílích šťastně nala-
děných a inspirovaných, zaznívala nejrozmani-
tějšími strunami a razila si cestu do srdeí po-
sluchačů. Jeho řeč byla pevná svou přesnou,
sevřenou logikou, hřejivá svou citlivostí, dovedla
být mohutná i vtipná, vášnivá i ironická, a ně-
kdy spěla k výlevům takového pathosu, že ne-
odolatelně strhovala a uchvacovala.
Němec
Grégr
Gracchus
24
article
Ale velikost Eduarda Grégra nespočival
Ale velikost Eduarda Grégra nespočival
jen v jeho řečnické geniálnosti. Proto jej tak
milujeme, že byl též veliký a silný svým duchem
a svou povahou.
Nebyl pouze řečníkem, byl též vůdcem.
Byl »representative man« svého národa a své
doby a odpovídal představě Emersonově
Byl myslitelem a duchem vědeckým. Byl
zakladatelem strany svobodomyslné a vycho-
vatelem české demokracie. Měl stejně vyvinutý
smysl pro svou dobu, jako pro potřeby svého
národa. S Juliem Grégrem a Sladkovským při-
pravil půdu pro pokrok a rozvoj českého lidu.
Tito mužové otevřeli českému národu cestu
k životu, k budoucnosti. Život jest jen v po-
kroku, v postupu v před. Oni přizpůsobili český
lid tomuto zákonu přírody. Proto jejich poslání
bylo nejkrásnější a nejužitečnější a jejich odka
převzala naše doba a my pokračujeme jejich
směrem k národnímu, politickému a socř álnímu
pokroku. HJak moderním ostal Ed. Grégr ! Čteme
v jeho řečích a brožurkách názory, které dnes
jsou majetkem nejpokročilejších. Byl krajním
liberálem a namnoze, on, bývalý lékař a vědec.
muž ducha jasného, přesného a logického a při
tom temperamentu bouřného, vznětlivého, při-
pomíná mi Clémenceaua, starého francouzského
radikála a antiklerikála, jenž též začal svou
karieru jako lékař a učenee.
Grégr
Emersonův
Sladkovský
Clémenceau
25
article
V »Politickém rozjímání před volbami do
říšské rady« z r. 1879 (časová lektura v ny-
nější době předvolební) píše Eduard Grégr se
svou obvyklou rázností proti jakémukoli kom-
promisu se živly konšervativními: »Liberalismus
a konservatismus nedá se a nemůže se nikdy
a nikde na dlouho spojiti, poněvadž nemůze
žádný člověk zároveň kráčeti ku předu a zpět.e
Jak zajímavě píše Ednard Grégr o mra-
vech politických, jež v tehdejší době nebyly
ještě tak zdrsnělé, jako teď: »Když se dva
nějakou věc hádají, bývá to v obyčejném ži-
votě takto: Jsou-li oba muži vzdělaní, tedy po-
užívají všemožných důvodů, aby jeden druhého
přesvěděil a činí to způsobem slušným, uhlaze-
ným a zdvořilým. Jsou-li to ale lidé suroví,
tedy taková hádka končí obyčejně tím, že ten.
kterému se rozumných důvodů nedostává, začne
druhému nadávati a je-lí silnější, vyhodí ho z
dveří — a tak pravda vítězí!«
Bohužel, tato druhá methoda počíná seu
Grégr
Ednard Grégr
26
article
nás velmi šířiti vlivem živlů nízkých a ne-
vzdělaných, již se derou vzpupně do popředí.
Eduard Grégr radil zástupcům lidu, aby
»mluvili k lidu našemu řečí střízlivého rozumu
a chladné rozvahy« a zanechali »nejasných
frází, bombastických fanfár, zvučných hesel« a
»nemetali do lidu palčivé prskavky, pobuřující
vášně a náruživosti nevědomého davu«.
Slyšíte politika vysokého stylu, politika mo-
derního! Jeho duch byl samostatný a pronikavý.
spěl před svou dobou. Ve spisu »Naše politika«
(Otevřený list panu dru. Fr. L. Riegrovi, roku
1876.) shledáváme jisté kritické úsudky, názory
a výklady, jež budou správně pochopeny za
třicet let ! Teď raději se jich nedotýkati.
Grégr
František
L Riegr
27
article
Grégrův odpor proti zpátečnictví a kleri
kalismu, do něhož zabředla politika Riegrova.
propukl v brožurce »Naše politika« ostrými tony
a roztrpčenými obžalobami. Vytýkal ctihodnému
vůdci strany tehdy převládající jeho spojení se
zpátečníky slovy:
»Či myslíte opravdu, že národ váš ze spo-
jení se stranou ultramontanní bude míti pro-
spěch ? Byl byste věru jediným státníkem, který
takto soudl, nebo všichní vynikající státníci našl
doby jsou náhledu právě opačného. Mám za to,
že Bismark, Deák, Cavour, Gambetta, Disraeli,
Gladstone, Castellar, Frěre Orban také politice
trochu rozuměji; a všichni tito mužové považují
vliv strany ultramontanní za největší neštěst
národa a bojují rozhodně proti němu!«
Eduard Grégr byl nesmírně populární, vy-
dobyl si lásku lidu i svobodomyslné inteligence.
Nebyl zván vůdcem ani otcem národa. Tento
hrdý titul byl dán muži rovněž velkému svým
talentem řečnickým a politickým i svou ryzí po-
vahou. Ale úloha tohoto soupeře Eduarda Grégra
náleží již pouze historii. Skutečným vůdcem
lidu českého, jenž vytkl mu cíle a etapy, ke
kterým spěje nezastavitelný pokrok lidstva, vůd-
cem, jehož gest, ukazující v před, vznáší se
nad našimi hlavami, tim byl — Eduard Grégr.
Grégrův
Riegrův
Bismark
Deák
Cavour
Gambetta
Disraeli
Gladstone
Castellar
Frěre
Orban
Grégr