1
masthead
Ročník KXXXVI.
2
masthead
V Praze, v úterý 2. dubna 1907.
Praha
4
article
Ha ranní n npol, 1istr
přaáo
v Prate v nensjsl
akej.. . .
5
article
NAR
NAR
dritannk
E ank i n ta
ve Bliakte
kel
v ae . pritunni
Rot lot
ropriini
Nara
7
title
Dr. EDUARD GRÉER mrtev
doktor
Gréer
8
article
tao s
en e
mnt ne
9
article
Ta rána hrozná udeřila náhle! Nedovede jí ani uvěřiti
srdce lidu našeho, tak jako jsme včera nedovedli kruté žalo-
zvěsti té od smutných břehů sázavských uvěřiti my, že našeho
drahého patriarchy, našeho chrabrého vůdce, tribuna a obrance
národa, dra. Eduarda Grégra více ne nll
Vzdyť tu ještě před několika dny, ba hodinami dlel mezi
námi tak obdivuhodně zdráv a svěží duchem i télem, tak jarý,
čacký a silný, vždyť ještě slyšíme ten jeho jasný, zvučný hlas,
vidíme ještě tu zář nadšení junáckého na rázné tváři jeho,
ten blesk v oku, to živé hnutí pravice: a náhle mámese
smířiti s myšlenkou, že to vše — bylo, ale již není a nebude
nikdy více ?l
Necelý ještě měsíc tomu, co veškeren národ náš tak
vroucně a dojemně blahopřál svému statečnému kmetu před-
bojníku k jeho osmdesátým narozeninám, vděče mu za jeho
účinnou lásku, s jakou 50 let života svého zasvětil obraně
věci české, blahu, pokroku a rozvoji svého národa. To byl
nejšťastnější den dlouhého, bouří, zkoušek a příkoří plného
života našeho chrabrého bojovníka za neodvislost vlasti a svo-
bodu slovanského národa. Když pak radost všeobecná ozý-
vala se o vzácném tom jubileu ze skalopevného zdraví té drahé
60leté hlavy, tu náš dr. Eduard Grégr svým prostým způso-
sobem odtušil: »Včerejšího dne dosáhl jsem tedý 80. roku
svého života. Vzácný to zajisté věk za našich dob a pozná-
vám to nejlépe, ohlédnu-li se kolem sebe a hle-
dám přátele, kolegy, spolubojovníky z doby
mladosti, z prvních let veřejné činnosti svél
Grégr
doktor
10
article
Nevidím jich nikde, neboť dávno nalezli klid a pokoj
v lůně země... Že já ještě nejsem mezi nimi, že mně po-
přáno ještě těšiti se v zlatém slunci života,
to věru není zásluhou mou, za to musím býti vděčným je-
dině dobrotivé přírodě, která mne obdařila
tak silnými nervy, že ani téměř 50 let veřejně politické
činnosti nebylo s to, je seslabiti a strhati. A to
je skutečně vzácná výjímka. Neboť jaká byla tata doba? Byla
to doba ustavičných bojů a zápasů, doba nepřetržité práce,
ustavičného rozčilení, doba velikých nadějí a větších ještě
zklamání, doba málo radostí a spokojenosti, za to ale mnoha
žalu a smutku.« —
Jak správnými, lapidárními rysy nakreslil tu dr. E Grégr
dobu svou tak skromně, pomičel o tom, čím on nám v té
době velké byl, jakou značnou úlohu sám v ni hrál. Ale za-
to my, vrstevníci jeho, jsme povinní ve chvíli jeho náhlého
doktor
E Grégr
12
article
přebolestného pro nás odchodu na věčnost připamatovati to
sobě i budoucím poctivě dle pravdy a svědomí nejlepšího.
A tu nebojíme se býti převedeni z omylu, pravíme li,
že dr. Eduard Grégr byl Čechem ducha ren i ál-
nlho a srdce zlatého, milovníkem vsťi sve
a národa svého tak věrným hdllo ucím, že
žádná oběť nebyla mu pro ně těžkou, ale že od-
mladosti šlechetná mýsl, jeho vůle, snaba, práce i oběť jeho
výhradně toliko blahu a cti národa svého byla věnována. Byl
jedním z těch vzácných statečných a osvícených mužů, kte-
rým takořka samou přírodou byla vštípena láska ke svobodě
v duši, tak že ničím se srdce jejich krutěji nepobuřovalo než
zjevem křivdy, tyranie, zpátečnictví a bezpráví. A tu ovšem
upřímné české to srdce jeho znajíc nezaviněné to staleté
utrpení vlastního národa, tu lavinu křivdy a muk, jakáž od
Bílé Hory sřítila se na českou zemi a dusila šlechetný, druhdy
tak slavný národ náš svými germanisačními, absolutistickými
sněhy a ledy až do našich dnů — silou nehasnoucího hněvu
rozbouřilo se proti všem utlačovatelům, škůdcům a hubitelům
ubohého národa — a dr. Eduard Grégr, ozbrojiv se mečem
práva a štítem pravdy, stal se jedním z nejráz-
nějších, nejstatečnějších a nejvytrvalejší ch
obranců velké, spravedlivé věci české, i zůstal
jím přes všechna příkoří a protivenství z prava z leva až do
posledního dechu svého.
doktor
Grégr
Čecho
Bílá Hora
13
article
Jako Havlíček, jako Sladkovský, jako Julius Grégr byl
i dr. Eduard Grégr neoblomně přesvědčen, že národ český
umučený a ukřížovaný pro svou lásku k svobodě slovanské,
spočívající na spravedlnosti, po zázračném svém z mrtvých vstání
opět jedině vítězstvím svobody zdravým, silným
a mocným státi se může, a proto po zářivém příkladu Karla
Havlíčka po boku Karla Sladkovského a bratra svého Julia
vytrvale hlásal, hájil a vštěpoval lidu zásady pravé svobody
jako nerozlučné sesterské hvězdy národnosti slovanské. Uvě-
domiv si pak záhy, že nepřítelem nejhorším všeliké svobody
jest nevědomost lidu obecného, jal se od prvního svého
vystoupení na kolbiště horlivě a vytrvale pracovati o nejrych.
lejším pokud možná osvěcování a vzdělávání lidu
našeho slovem tištěným i žim a poznav v sobě neobyčejný
dar prostonárodní, jasné a rázné výmluvnosti, podjal se véru
nesnadné a v dobách persekuce i krajně odvážné úlohy pro-
mlouvati k lidu slovem nejsmělejším od srdce k srdci, aby ve
chvílích nejtěžších povzbudil jeho mysl, roznítil jeho český
cit, dodal mu troufalosti a srdce k boji za dobrá práva jeho
Havlíček
Sladkovský
Julius Grégr
doktor
Grégr
Julio
14
article
V drobném prodeji
ranní číslo v sobě
pstdl.v
Ve slalách na voskoro
ní čol
apnloanl
Inserst
latí se hotově např
Přeěplacení a inperty ptijíná sdnlai
straco v Lariannké slici č. s.
r pkáacjí se taž renll
tiskárna k oxpoděce „Národnich Listů“.
Rakepisy se novraovjl.
15
article
a velikou věc vlasti. A tu dr. Eduard Grégr bez od-
poru vynikl nade všecky politiky národa
našeho.
Nesčetny jsou jeho řeči, proslovené na táborech, na
schůzích a slavnostech národních lidu českého v Čechách.
na Moravě. A každa ta řeč jeho byla chrabrým vla-
steneckým činem, neboť každá nesla na sobě pečet
kurážného jeho ducha, jenž troufal si
neohroženě vyslovit to, co lid svíralo, jenž
troufal si říci ve chvílích nejkritičtějších sebe mocnějším ne-
přátelům našeho národa, sebe silnějším vládám i kruhům
nad nimi stojícím pravdu, celou českou prav du
tak jasně, tak rázně a srdnatě do očí, že nepřátelé trnulia
soptili, všecka česká srdce však se radovala a jásala. Neměi
dosud národ český od Husa a Jeronyma podobného lidového
řečníka, podobného jadrného tlumočníka cítění svého. Z jino-
národních řečníků snad jedině proslulý Irčan Daniel O ' Connell
a slavný Maďar Ludvík Košut se mu ve století devatenáctém
vyrovnali.
doktor
Grégr
Hus
Maďar
Košut
Čechy
Morava
16
article
Avšak i ve sněmovnách, ba i v tom parlamentě vídeň-
ském, kde řečnil jazykem cizím, po německu, budilo obdivu-
hodné jeho umění rhetorské, vrcholivší v slavných řečích jeho
proti státní němčině, proti zklorikalisování národní školy a proti
vídeňským punktacím — úctu a obdiv nejzárytějštch nepřátel
národa našeho, což věru jest triumfem svrchovaným.
Nuže a dnes tato zlatá ústa národu na-
šemu odmlčela se na věky! Jakž by se nezachvělo
každé věrné české srdce pod ranou tou, jakž by po veškeré
vlasti národa českého nerozlehl se bolestný výřik nad ztrátou
takovou
Ano, ztratila vlast česká jednoho z nejvěrnějších,
nejstatečnějších obrancův své neodvislosti,
své integrity, své moci a slávy
Národ český však zchudl o jednoho z nejlepších,
nejzdárnějších synů svých, o srdce hrdinné, plné
vroucí obětovné lásky pro zdar, rozkvěť o blaho lidu českého,
o muže charakteru jak démant ryzího a tvrdého, o ducha
geniálního a tlumočníka tužeb, potřeb a poža-
davků svých vzácně srdnatého, nadšeného a
znamenitého. Zalkej lide český nad ztrátou srdcervouci,
ale zůstaň nezlomen vůči osudu, zůstaň opásán tou svatou
skalopevnou vírou ve vítězství spravedli ve
věci své, s kterou dobušiloto velké, dobré
srdce české Tvého Eduarda Grégr al
Grégr
17
article
Politická činnost dra. Eduarda Grégra-
Eduard Grége vstoupil poprvé na jevišté politické r. 1848
za vídeňské revoluce. Jako mladik 20letý, jsa posluchačem filo-
sofle na vídeňské universitě, vstoupil v řady nadšených obranců
svobody a na vídeňských barikádách vyznal své prvé politické
»eredo«. Svoboda byla jeho prvým heslem a cestu k ni po
letech, když již zapustil pevný kořen do půdy české, spatřoval
v osvěté. Po krátké, ale plodné činnosti vědecké, nejprvé jako
asistent Purkyňův a po r. 1858 jako universitní docent lékařské
fysiky, přešel úplně na dráhu politickou, k níž přilnul od samého
r. 1861, když obnovena ústavnost v Rakousku a sněm královatví
českého zahájil opět svou činnost. Od té doby po 46 let kráčel
v čele zápasníků za právo českého národa, za svobodu českých
vlastí, za kulturní a hospodářské povznesení českého lidu, jejžs
neuměl jinak představiti než v nejtěsnějším svazku se s větem
slovanský m.
Dráha, na niž r. 1861 vstoupil, byla však neschůdna; za-
rostla hložím národní neuvědomělosti a byla zavalena balvahy ger-
manisujícího centralismu. Bylo nutno vymýtiti hloží probouzením
dřímajícího českého ducha v lidu, utvrzováním jeho národního
uvědomění, šířením české četby poučně i politické, zřizováním
škol od elementárních až do síní vysokého učení; a současně
rozbíjeti balvany germanismu, německého nadpráví a centralismu,
jenž jako polyp z Vídně svíral všechny rakouské národy a vyssával
jich životní šťávy.
Grégr
Grége
Purkyňův
Rakousko
Vídeň
hospodářský povznesený český lid
18
article
Dle toho musila i politická činnost dra. Eduarda Grégra býti
mnohostranná. Vstoupiv hned r. 1861 do redakce » Národních
Listů«, založených toho roku zvěčnělým jeho bratrem drem. Juliem
Grégrem, psal politické stati; když pak dr. Julius Grégr v žaláři
odpykával svou neústupnost před řády Schmerlingovými, převzal
za něho povinnost odpovědného redaktora a v letech 1863 a 1864
dvakrát měl přiležitost uvažovati ve vězení, jednou na tři měsíce,
po druhé měsíc o rakouské spravedlňosti.
Roku 1865 stal se redaktorem Literární přílohy » Národních
Listů« a po roce byl jedním ze zakladatelů první české laciné
lidové knihovny, která počala vycházeti pod jménem » Matice
Lidu« za heslem »Osvětou k svobodě«. Tento literární podnik,
jenž podával českému čtenáři za zlatku ročně šest vysoce cenných
knih obsahu zábavného i poučného, psaných vždy v duchu svobodo-
myslném, byl také prvý literární podnik český, jenž slušně, ba
na svou dobu skvěle honoroval spisovatele.
Kráčeje dále po dráze, nastoupené » Maticí Lidu«, dr. Eduard
Grégr založil r. 1869 spolu s Ferd. Datlem slovanské knihkupectví
v Praze, kteréž sí vytklo za účel pěstovati zejmena vzájemnost
slovanských literatur a státi se střediskem knihkupeckého spojení
pro země slovanské. V nakladatelství tomto vydána řada cenných
spisů slovanských, mluvnice a prvý slovník ruský, krásná slo-
vanská díla Erbenova (Slovanské pohádky, Nestorova kronika,
Slovo o pluku Igorově), v něm však počala vycházeti i prvá
sbírka »Světové poesie«, založená na podnět literárního odboru
Umělecké besedy a řízená Nerudou, Hálkem a Ferd. Schulzem.
Ed. Grégr cítil při každém kroku, jak těžko jest měkké po-
povaze české odolávati bezohlednému nátlaku mocného, tvrdého
světa germánského. I v tomto ohledě bylo nutno hledaji lék a Bd.
Grégr
doktor
Julius Grégr
Schmerlingův
Ferd
Erbenův
Igorův
Neruda
Hálek
Schulz
Praha
duch svoboda
nestorův kronika
20
article
Grěgr nalezl jej ve spolku s Jindřichem Fügnerem a Miroslavem
Tyršem. Roku 1862 založili v Praze prvý český těloevičný spolek,
jenž obdržel jméno »Sokol«, stal se vzorem nesčetných podobných
spolků po všech vlastech českých a utužováním těla přispěl platně
i k utužení české mysli. Stanuv při kolébce »Sokola«, dr. Ed.
Grége jako člen výboru vytrval při svém dile až do posledních
dnů svého života.
Nejširší pole činnosti otvíralo se však Ed. Grégrovi v par la-
mentě, do něhož vkročil již r. 1861, byv hned při prvých vol-
bách zvolen za poslance do sněmu království českého, v němž až
do své smrti zastupoval venkovský okres vysokomýtský, skutečský
a hlinecký. Od roku 1884 byl také členem poslanecké sněmovny
na říšské radě, byv zvolen na Podřipsku. S řečnické tribuny,
už na sněmě, v parlamentě a v delegacích, ať na veřejných tábo-
rech a voličských sehůzích hřmělo po více než 40 let jeho vý-
mluvné slovo, jež s neodolatelnou prudkostí poráželo nepřitele,
probouzelo neuvědomělé, přesvědčoralo váhavé, vybízelo k ne-
únavné práci, mravenčí pili a vždycky se mocně neslo ke vzne-
šeným ideálům lidskosti, svobody, práva, vzdělanost
První jeho politické vystoupení na sněmu království českého
r. 1861 platilo české škole. Dr. Ed. Grégr domáhal se již tehdá
úplného rozvoje české školy až do české lékařské fakulty, jejíž
nevyhnutelnost již tenkráte dokazoval. Rozvoj českého školství,
ochrana českého lidu proti vlivu klerikalismu, ochrana českého
jazyka proti germanismu byly stálými látkami řečí, jež E. Grég
mluvil v letech 60 na sněmu i na politických schůzích. Zvlástě
pozoruhodna jest jeho agitace proti jezuitům, kteří roku 1866 z
záštity arcibiskupa Schwarzenberga znovu se usazovali v Praze.
Fügner
Tyrš
Stanův
doktor
Ed
Grégr
E Grég
Schwarzenberg
Praha
Sokol
poslanecký sněmovna
český lékařský fakulta
21
article
Novou vážnou lálku k politickému osvětlení lidu poskytla
Grégrovi nešťastná pasivní politika, zahájená českými poslanci z ná-
vodu konservativního velkostatkářstva na říšské radě a pak dů-
sledně i na sněmu království českého. Když pak passivita rozšířena.
i na volby do školských rad, jež se měly prováděti dle nového
školského zákona, skupina svobodomyslných poslanců českých s E.
Grégrem v čele nestrpěla již toho a ve schůzi demokratického
spolku pražského dne 20. listopadu 1872 Grégr vystoupil veřejně
proti pasivní politice staročeské. E. Grégr byl už tehdá také pro
aktivní politiku na řišské radě, ježto politika pro něho znamenala
vždy práci, ale ve sboru důvěrníků byl hlas jeho umlčen.
V otázce školské však umlčeti se nedal a prvními volbami
do školní rady, provedenými na Podřipsku, z pokynu dra. Eduarda
Grégra byla v Čechách poprvé prolomena hráz passivity.
Již tehdá bylo patrno, že se schyluje k roztržce mezi sv-
bodomyslnou a konservativní skupinou svobodomyslných a staro-
českých poslanců. Roztržka stala se skutkem r. 1874 a téhož
roku po nových sněmovních volbách sedm prvních mladočeských
poslanců, mezi nimi i dr. Eduard Grégr, vstoupilo do sněmu krá-
lovství českého, v němž dne 15. září podali prohlášení jako první
projev samostatné mladočeské skupiny sněmovní.
Ve vzniklém zápase mezi oběma stranami nepostačila Ed.
Grégrovi již jen tribuna řečnická a proto znova se chopil péra,
aby i publicisticky obhájil nový směr, zahájený mladočeskými po-
slanci. Za tím účelem napsal a vydal politické brožury: »K ob-
jasnění našich domácích sporů« (1874), »Naše politika« (1877).
v nichž podal podrobný program nejen mladočeské, nýbrž česke
Grégr
E Grégr
doktor
Ed
Čechy
23
article
politiky vůbec. K těmto brožurám připojila se po čase (1 883)
ješté úvaha »Slovo ošudné, časová úvaha o jazykových pomě-
rech našich«.
Důsledkem sporu mezi Mladočechy a Staročechy bylo, ž
r. 1879 dr. Ed. Grěgr vystoupil ze společného klubu poslanců
říšských a tím přiměl klub k novým úvahám o účelnosti pasivity
také na říšské radě. Tato pasivita byla, jak známo, skutečně pro-
lomena již v září téhož roku, takže česká delegace po dlouhých
letech objevila se opět i na řišské radě, v níž po nastolení kabi-
netu Tasffova zlomena nadvláda německé většiny-
Jako na sněmu zemském tak i na říšské radě Ed. Grégr
měl především na mysli vybudování českého školství. Po zřízení
české university protestuje slavně na zemském sněmu dne 26. října
1882 proti nařízení, že státní zkoušky na české právnické fakultě
musejí se skládati aspoň z části v jazyce německém. Po roce vy-
stoupil mohutnou řečí proti školní novele, jež měla národní školu
vydat i v plen klerikálům.
R. 1884 byv při doplňovacích volbách zvolen na Podřipsku
proti staročeskému kandidátu E. Tonnerovi za říšského poslance,
přihlásil se lovalně do společného českého klubu, ale staročeskou
většinou jeho přijetí bylo zamitnuto z toho důvodu, že prý při
volbách porušil solidaritu. Ed. Grégr odpověděl na toto odmitnut
řečí dne 26. ledna proti návrhu Warmbrandovu, jímž se němčina
měla stanoviti státuím jazykem v Rakousku.
Řeč talo zanechala tak hluboký dojem na celé pravici říšské
rady, že i staročeský klub zrušil své nsnesení a požádal Grégra,
aby ae stal jeho členem. Hned na to hájí Grégr v poslanecké
snémovně Streemayrova nařízení jazyková, jichž zrušení byl. fehda
navrhl E. Herbst.
(Pokrač.)
doktor
Ed
Grěgr
E Tonner
E Herbst
Rakousko
24
article
Z posledních dnů a okamžiků.
Z posledních dnů a okamžiků.
Bylo to v prvních dnech březnových tohoto roku, tedy sotva
před měsícem, kdy docházel náš dr. Eduard Grégr oné mety
životní, kdy jen nadpřirozený organismus, jako byl jeho, odolávati
může přikvačivšímu kmetství, kdy jen naprostý klid a výsl un
lásky jeho okolí prodlužovati může poslední dni jeseně života.
Bezděčně, spontanně přišlo takové výsluní, taková hřejivá,
blaživá chvile pro srdce starcovo! Bylo to o památném valném
sjezdu, kdy jeden řečník předstihoval se s druhým, aby slovy c
nejvěrnějšími a nejupřímnějšími vystihl význam neohroženého
bojovníka za svobodu českého národa, aby ve chvili osmdesátých
jeho narozenin projevil mu svojí poctivou úctu a povinné uznání.
A co odvětil pohnutý dr. Eduard Grégr? Jako bychom
jasně ho slyšeli:
»Nenalézám dostatečných a přiměřených slov, abych vyslovil
své upřímné díky za tolik projevů lásky, kterých se mně se všech
stran za příčinou mých 80letých narozenin dostalo; nemohu nie-
jiného odpověděti, nežli že to pokládám za nejšťastnější
nejblaženější den mého dlouhého života. Nebo
co může býti krásnějšího, co může více těšiti člověka, který život
svůj zasvětil službám národa, nežli to, když se na konec živola.
doktor
Grégr