ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 894a0db0-75e3-11dc-89e5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 11, person 54, org 4, work 2
1 masthead
Ročník KXXXVI.
2 masthead
V Praze, v úterý 2. dubna 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 90.
4 article
Ha ranní n npol, 1istr přaáo v Prate v nensjsl akej.. . .
5 article NAR
NAR dritannk E ank i n ta ve Bliakte kel v ae . pritunni Rot lot ropriini
Nara
7 title
Dr. EDUARD GRÉER mrtev
doktor Gréer
8 article
tao s en e mnt ne
9 article
Ta rána hrozná udeřila náhle! Nedovede jí ani uvěřiti srdce lidu našeho, tak jako jsme včera nedovedli kruté žalo- zvěsti té od smutných břehů sázavských uvěřiti my, že našeho drahého patriarchy, našeho chrabrého vůdce, tribuna a obrance národa, dra. Eduarda Grégra více ne nll Vzdyť tu ještě před několika dny, ba hodinami dlel mezi námi tak obdivuhodně zdráv a svěží duchem i télem, tak jarý, čacký a silný, vždyť ještě slyšíme ten jeho jasný, zvučný hlas, vidíme ještě tu zář nadšení junáckého na rázné tváři jeho, ten blesk v oku, to živé hnutí pravice: a náhle mámese smířiti s myšlenkou, že to vše — bylo, ale již není a nebude nikdy více ?l Necelý ještě měsíc tomu, co veškeren národ náš tak vroucně a dojemně blahopřál svému statečnému kmetu před- bojníku k jeho osmdesátým narozeninám, vděče mu za jeho účinnou lásku, s jakou 50 let života svého zasvětil obraně věci české, blahu, pokroku a rozvoji svého národa. To byl nejšťastnější den dlouhého, bouří, zkoušek a příkoří plného života našeho chrabrého bojovníka za neodvislost vlasti a svo- bodu slovanského národa. Když pak radost všeobecná ozý- vala se o vzácném tom jubileu ze skalopevného zdraví té drahé 60leté hlavy, tu náš dr. Eduard Grégr svým prostým způso- sobem odtušil: »Včerejšího dne dosáhl jsem tedý 80. roku svého života. Vzácný to zajisté věk za našich dob a pozná- vám to nejlépe, ohlédnu-li se kolem sebe a hle- dám přátele, kolegy, spolubojovníky z doby mladosti, z prvních let veřejné činnosti svél
Grégr doktor
10 article
Nevidím jich nikde, neboť dávno nalezli klid a pokoj v lůně země... Že já ještě nejsem mezi nimi, že mně po- přáno ještě těšiti se v zlatém slunci života, to věru není zásluhou mou, za to musím býti vděčným je- dině dobrotivé přírodě, která mne obdařila tak silnými nervy, že ani téměř 50 let veřejně politické činnosti nebylo s to, je seslabiti a strhati. A to je skutečně vzácná výjímka. Neboť jaká byla tata doba? Byla to doba ustavičných bojů a zápasů, doba nepřetržité práce, ustavičného rozčilení, doba velikých nadějí a větších ještě zklamání, doba málo radostí a spokojenosti, za to ale mnoha žalu a smutku.« — Jak správnými, lapidárními rysy nakreslil tu dr. E Grégr dobu svou tak skromně, pomičel o tom, čím on nám v té době velké byl, jakou značnou úlohu sám v ni hrál. Ale za- to my, vrstevníci jeho, jsme povinní ve chvíli jeho náhlého
doktor E Grégr
11 title
NILIS
Nilis
12 article
přebolestného pro nás odchodu na věčnost připamatovati to sobě i budoucím poctivě dle pravdy a svědomí nejlepšího. A tu nebojíme se býti převedeni z omylu, pravíme li, že dr. Eduard Grégr byl Čechem ducha ren i ál- nlho a srdce zlatého, milovníkem vsťi sve a národa svého tak věrným hdllo ucím, že žádná oběť nebyla mu pro ně těžkou, ale že od- mladosti šlechetná mýsl, jeho vůle, snaba, práce i oběť jeho výhradně toliko blahu a cti národa svého byla věnována. Byl jedním z těch vzácných statečných a osvícených mužů, kte- rým takořka samou přírodou byla vštípena láska ke svobodě v duši, tak že ničím se srdce jejich krutěji nepobuřovalo než zjevem křivdy, tyranie, zpátečnictví a bezpráví. A tu ovšem upřímné české to srdce jeho znajíc nezaviněné to staleté utrpení vlastního národa, tu lavinu křivdy a muk, jakáž od Bílé Hory sřítila se na českou zemi a dusila šlechetný, druhdy tak slavný národ náš svými germanisačními, absolutistickými sněhy a ledy až do našich dnů — silou nehasnoucího hněvu rozbouřilo se proti všem utlačovatelům, škůdcům a hubitelům ubohého národa — a dr. Eduard Grégr, ozbrojiv se mečem práva a štítem pravdy, stal se jedním z nejráz- nějších, nejstatečnějších a nejvytrvalejší ch obranců velké, spravedlivé věci české, i zůstal jím přes všechna příkoří a protivenství z prava z leva až do posledního dechu svého.
doktor Grégr Čecho Bílá Hora
13 article
Jako Havlíček, jako Sladkovský, jako Julius Grégr byl i dr. Eduard Grégr neoblomně přesvědčen, že národ český umučený a ukřížovaný pro svou lásku k svobodě slovanské, spočívající na spravedlnosti, po zázračném svém z mrtvých vstání opět jedině vítězstvím svobody zdravým, silným a mocným státi se může, a proto po zářivém příkladu Karla Havlíčka po boku Karla Sladkovského a bratra svého Julia vytrvale hlásal, hájil a vštěpoval lidu zásady pravé svobody jako nerozlučné sesterské hvězdy národnosti slovanské. Uvě- domiv si pak záhy, že nepřítelem nejhorším všeliké svobody jest nevědomost lidu obecného, jal se od prvního svého vystoupení na kolbiště horlivě a vytrvale pracovati o nejrych. lejším pokud možná osvěcování a vzdělávání lidu našeho slovem tištěným i žim a poznav v sobě neobyčejný dar prostonárodní, jasné a rázné výmluvnosti, podjal se véru nesnadné a v dobách persekuce i krajně odvážné úlohy pro- mlouvati k lidu slovem nejsmělejším od srdce k srdci, aby ve chvílích nejtěžších povzbudil jeho mysl, roznítil jeho český cit, dodal mu troufalosti a srdce k boji za dobrá práva jeho
Havlíček Sladkovský Julius Grégr doktor Grégr Julio
14 article
V drobném prodeji ranní číslo v sobě pstdl.v Ve slalách na voskoro ní čol apnloanl Inserst latí se hotově např Přeěplacení a inperty ptijíná sdnlai straco v Lariannké slici č. s. r pkáacjí se taž renll tiskárna k oxpoděce „Národnich Listů“. Rakepisy se novraovjl.
15 article
a velikou věc vlasti. A tu dr. Eduard Grégr bez od- poru vynikl nade všecky politiky národa našeho. Nesčetny jsou jeho řeči, proslovené na táborech, na schůzích a slavnostech národních lidu českého v Čechách. na Moravě. A každa ta řeč jeho byla chrabrým vla- steneckým činem, neboť každá nesla na sobě pečet kurážného jeho ducha, jenž troufal si neohroženě vyslovit to, co lid svíralo, jenž troufal si říci ve chvílích nejkritičtějších sebe mocnějším ne- přátelům našeho národa, sebe silnějším vládám i kruhům nad nimi stojícím pravdu, celou českou prav du tak jasně, tak rázně a srdnatě do očí, že nepřátelé trnulia soptili, všecka česká srdce však se radovala a jásala. Neměi dosud národ český od Husa a Jeronyma podobného lidového řečníka, podobného jadrného tlumočníka cítění svého. Z jino- národních řečníků snad jedině proslulý Irčan Daniel O ' Connell a slavný Maďar Ludvík Košut se mu ve století devatenáctém vyrovnali.
doktor Grégr Hus Maďar Košut Čechy Morava
16 article
Avšak i ve sněmovnách, ba i v tom parlamentě vídeň- ském, kde řečnil jazykem cizím, po německu, budilo obdivu- hodné jeho umění rhetorské, vrcholivší v slavných řečích jeho proti státní němčině, proti zklorikalisování národní školy a proti vídeňským punktacím — úctu a obdiv nejzárytějštch nepřátel národa našeho, což věru jest triumfem svrchovaným. Nuže a dnes tato zlatá ústa národu na- šemu odmlčela se na věky! Jakž by se nezachvělo každé věrné české srdce pod ranou tou, jakž by po veškeré vlasti národa českého nerozlehl se bolestný výřik nad ztrátou takovou Ano, ztratila vlast česká jednoho z nejvěrnějších, nejstatečnějších obrancův své neodvislosti, své integrity, své moci a slávy Národ český však zchudl o jednoho z nejlepších, nejzdárnějších synů svých, o srdce hrdinné, plné vroucí obětovné lásky pro zdar, rozkvěť o blaho lidu českého, o muže charakteru jak démant ryzího a tvrdého, o ducha geniálního a tlumočníka tužeb, potřeb a poža- davků svých vzácně srdnatého, nadšeného a znamenitého. Zalkej lide český nad ztrátou srdcervouci, ale zůstaň nezlomen vůči osudu, zůstaň opásán tou svatou skalopevnou vírou ve vítězství spravedli ve věci své, s kterou dobušiloto velké, dobré srdce české Tvého Eduarda Grégr al
Grégr
17 article
Politická činnost dra. Eduarda Grégra- Eduard Grége vstoupil poprvé na jevišté politické r. 1848 za vídeňské revoluce. Jako mladik 20letý, jsa posluchačem filo- sofle na vídeňské universitě, vstoupil v řady nadšených obranců svobody a na vídeňských barikádách vyznal své prvé politické »eredo«. Svoboda byla jeho prvým heslem a cestu k ni po letech, když již zapustil pevný kořen do půdy české, spatřoval v osvěté. Po krátké, ale plodné činnosti vědecké, nejprvé jako asistent Purkyňův a po r. 1858 jako universitní docent lékařské fysiky, přešel úplně na dráhu politickou, k níž přilnul od samého r. 1861, když obnovena ústavnost v Rakousku a sněm královatví českého zahájil opět svou činnost. Od té doby po 46 let kráčel v čele zápasníků za právo českého národa, za svobodu českých vlastí, za kulturní a hospodářské povznesení českého lidu, jejžs neuměl jinak představiti než v nejtěsnějším svazku se s větem slovanský m. Dráha, na niž r. 1861 vstoupil, byla však neschůdna; za- rostla hložím národní neuvědomělosti a byla zavalena balvahy ger- manisujícího centralismu. Bylo nutno vymýtiti hloží probouzením dřímajícího českého ducha v lidu, utvrzováním jeho národního uvědomění, šířením české četby poučně i politické, zřizováním škol od elementárních až do síní vysokého učení; a současně rozbíjeti balvany germanismu, německého nadpráví a centralismu, jenž jako polyp z Vídně svíral všechny rakouské národy a vyssával jich životní šťávy.
Grégr Grége Purkyňův Rakousko Vídeň hospodářský povznesený český lid
18 article
Dle toho musila i politická činnost dra. Eduarda Grégra býti mnohostranná. Vstoupiv hned r. 1861 do redakce » Národních Listů«, založených toho roku zvěčnělým jeho bratrem drem. Juliem Grégrem, psal politické stati; když pak dr. Julius Grégr v žaláři odpykával svou neústupnost před řády Schmerlingovými, převzal za něho povinnost odpovědného redaktora a v letech 1863 a 1864 dvakrát měl přiležitost uvažovati ve vězení, jednou na tři měsíce, po druhé měsíc o rakouské spravedlňosti. Roku 1865 stal se redaktorem Literární přílohy » Národních Listů« a po roce byl jedním ze zakladatelů první české laciné lidové knihovny, která počala vycházeti pod jménem » Matice Lidu« za heslem »Osvětou k svobodě«. Tento literární podnik, jenž podával českému čtenáři za zlatku ročně šest vysoce cenných knih obsahu zábavného i poučného, psaných vždy v duchu svobodo- myslném, byl také prvý literární podnik český, jenž slušně, ba na svou dobu skvěle honoroval spisovatele. Kráčeje dále po dráze, nastoupené » Maticí Lidu«, dr. Eduard Grégr založil r. 1869 spolu s Ferd. Datlem slovanské knihkupectví v Praze, kteréž sí vytklo za účel pěstovati zejmena vzájemnost slovanských literatur a státi se střediskem knihkupeckého spojení pro země slovanské. V nakladatelství tomto vydána řada cenných spisů slovanských, mluvnice a prvý slovník ruský, krásná slo- vanská díla Erbenova (Slovanské pohádky, Nestorova kronika, Slovo o pluku Igorově), v něm však počala vycházeti i prvá sbírka »Světové poesie«, založená na podnět literárního odboru Umělecké besedy a řízená Nerudou, Hálkem a Ferd. Schulzem. Ed. Grégr cítil při každém kroku, jak těžko jest měkké po- povaze české odolávati bezohlednému nátlaku mocného, tvrdého světa germánského. I v tomto ohledě bylo nutno hledaji lék a Bd.
Grégr doktor Julius Grégr Schmerlingův Ferd Erbenův Igorův Neruda Hálek Schulz Praha duch svoboda nestorův kronika
19 article
vče zk
20 article
Grěgr nalezl jej ve spolku s Jindřichem Fügnerem a Miroslavem Tyršem. Roku 1862 založili v Praze prvý český těloevičný spolek, jenž obdržel jméno »Sokol«, stal se vzorem nesčetných podobných spolků po všech vlastech českých a utužováním těla přispěl platně i k utužení české mysli. Stanuv při kolébce »Sokola«, dr. Ed. Grége jako člen výboru vytrval při svém dile až do posledních dnů svého života. Nejširší pole činnosti otvíralo se však Ed. Grégrovi v par la- mentě, do něhož vkročil již r. 1861, byv hned při prvých vol- bách zvolen za poslance do sněmu království českého, v němž až do své smrti zastupoval venkovský okres vysokomýtský, skutečský a hlinecký. Od roku 1884 byl také členem poslanecké sněmovny na říšské radě, byv zvolen na Podřipsku. S řečnické tribuny, už na sněmě, v parlamentě a v delegacích, ať na veřejných tábo- rech a voličských sehůzích hřmělo po více než 40 let jeho vý- mluvné slovo, jež s neodolatelnou prudkostí poráželo nepřitele, probouzelo neuvědomělé, přesvědčoralo váhavé, vybízelo k ne- únavné práci, mravenčí pili a vždycky se mocně neslo ke vzne- šeným ideálům lidskosti, svobody, práva, vzdělanost První jeho politické vystoupení na sněmu království českého r. 1861 platilo české škole. Dr. Ed. Grégr domáhal se již tehdá úplného rozvoje české školy až do české lékařské fakulty, jejíž nevyhnutelnost již tenkráte dokazoval. Rozvoj českého školství, ochrana českého lidu proti vlivu klerikalismu, ochrana českého jazyka proti germanismu byly stálými látkami řečí, jež E. Grég mluvil v letech 60 na sněmu i na politických schůzích. Zvlástě pozoruhodna jest jeho agitace proti jezuitům, kteří roku 1866 z záštity arcibiskupa Schwarzenberga znovu se usazovali v Praze.
Fügner Tyrš Stanův doktor Ed Grégr E Grég Schwarzenberg Praha Sokol poslanecký sněmovna český lékařský fakulta
21 article
Novou vážnou lálku k politickému osvětlení lidu poskytla Grégrovi nešťastná pasivní politika, zahájená českými poslanci z ná- vodu konservativního velkostatkářstva na říšské radě a pak dů- sledně i na sněmu království českého. Když pak passivita rozšířena. i na volby do školských rad, jež se měly prováděti dle nového školského zákona, skupina svobodomyslných poslanců českých s E. Grégrem v čele nestrpěla již toho a ve schůzi demokratického spolku pražského dne 20. listopadu 1872 Grégr vystoupil veřejně proti pasivní politice staročeské. E. Grégr byl už tehdá také pro aktivní politiku na řišské radě, ježto politika pro něho znamenala vždy práci, ale ve sboru důvěrníků byl hlas jeho umlčen. V otázce školské však umlčeti se nedal a prvními volbami do školní rady, provedenými na Podřipsku, z pokynu dra. Eduarda Grégra byla v Čechách poprvé prolomena hráz passivity. Již tehdá bylo patrno, že se schyluje k roztržce mezi sv- bodomyslnou a konservativní skupinou svobodomyslných a staro- českých poslanců. Roztržka stala se skutkem r. 1874 a téhož roku po nových sněmovních volbách sedm prvních mladočeských poslanců, mezi nimi i dr. Eduard Grégr, vstoupilo do sněmu krá- lovství českého, v němž dne 15. září podali prohlášení jako první projev samostatné mladočeské skupiny sněmovní. Ve vzniklém zápase mezi oběma stranami nepostačila Ed. Grégrovi již jen tribuna řečnická a proto znova se chopil péra, aby i publicisticky obhájil nový směr, zahájený mladočeskými po- slanci. Za tím účelem napsal a vydal politické brožury: »K ob- jasnění našich domácích sporů« (1874), »Naše politika« (1877). v nichž podal podrobný program nejen mladočeské, nýbrž česke
Grégr E Grégr doktor Ed Čechy
22 article
a v
23 article
politiky vůbec. K těmto brožurám připojila se po čase (1 883) ješté úvaha »Slovo ošudné, časová úvaha o jazykových pomě- rech našich«. Důsledkem sporu mezi Mladočechy a Staročechy bylo, ž r. 1879 dr. Ed. Grěgr vystoupil ze společného klubu poslanců říšských a tím přiměl klub k novým úvahám o účelnosti pasivity také na říšské radě. Tato pasivita byla, jak známo, skutečně pro- lomena již v září téhož roku, takže česká delegace po dlouhých letech objevila se opět i na řišské radě, v níž po nastolení kabi- netu Tasffova zlomena nadvláda německé většiny- Jako na sněmu zemském tak i na říšské radě Ed. Grégr měl především na mysli vybudování českého školství. Po zřízení české university protestuje slavně na zemském sněmu dne 26. října 1882 proti nařízení, že státní zkoušky na české právnické fakultě musejí se skládati aspoň z části v jazyce německém. Po roce vy- stoupil mohutnou řečí proti školní novele, jež měla národní školu vydat i v plen klerikálům. R. 1884 byv při doplňovacích volbách zvolen na Podřipsku proti staročeskému kandidátu E. Tonnerovi za říšského poslance, přihlásil se lovalně do společného českého klubu, ale staročeskou většinou jeho přijetí bylo zamitnuto z toho důvodu, že prý při volbách porušil solidaritu. Ed. Grégr odpověděl na toto odmitnut řečí dne 26. ledna proti návrhu Warmbrandovu, jímž se němčina měla stanoviti státuím jazykem v Rakousku. Řeč talo zanechala tak hluboký dojem na celé pravici říšské rady, že i staročeský klub zrušil své nsnesení a požádal Grégra, aby ae stal jeho členem. Hned na to hájí Grégr v poslanecké snémovně Streemayrova nařízení jazyková, jichž zrušení byl. fehda navrhl E. Herbst. (Pokrač.)
doktor Ed Grěgr E Tonner E Herbst Rakousko
24 article Z posledních dnů a okamžiků.
Z posledních dnů a okamžiků. Bylo to v prvních dnech březnových tohoto roku, tedy sotva před měsícem, kdy docházel náš dr. Eduard Grégr oné mety životní, kdy jen nadpřirozený organismus, jako byl jeho, odolávati může přikvačivšímu kmetství, kdy jen naprostý klid a výsl un lásky jeho okolí prodlužovati může poslední dni jeseně života. Bezděčně, spontanně přišlo takové výsluní, taková hřejivá, blaživá chvile pro srdce starcovo! Bylo to o památném valném sjezdu, kdy jeden řečník předstihoval se s druhým, aby slovy c nejvěrnějšími a nejupřímnějšími vystihl význam neohroženého bojovníka za svobodu českého národa, aby ve chvili osmdesátých jeho narozenin projevil mu svojí poctivou úctu a povinné uznání. A co odvětil pohnutý dr. Eduard Grégr? Jako bychom jasně ho slyšeli: »Nenalézám dostatečných a přiměřených slov, abych vyslovil své upřímné díky za tolik projevů lásky, kterých se mně se všech stran za příčinou mých 80letých narozenin dostalo; nemohu nie- jiného odpověděti, nežli že to pokládám za nejšťastnější nejblaženější den mého dlouhého života. Nebo co může býti krásnějšího, co může více těšiti člověka, který život svůj zasvětil službám národa, nežli to, když se na konec živola.
doktor Grégr