1
article
vzpoura, Snažme se v dohodě se Španělskem pro
vésti mandát Evropy. Ministr čte prohlášení špa-
nělského ministra záležitostí zahra-
ničních, v němž se praví, že sultán marocký se
vynasnaží zachovávati mezinárodní smlouvy a že
Francie a Španělsko hudou postupo-
vati naprosto svorně. Nemůžeme, praví mi-
nistr dále, oficiálně vyjednávati s Hafidem o přístavní
policii, proto šli jsme do Rabatu, abychom vyjedná-
vali s Azizem, jenž především pomýšlel na tuto ce-
stu. O půjčce není nyní řeči. Avšak nelze říci, žev
budoucnosti k ní nedojde.
Pesl. Jaurěs volá: Vezme se od Francie 15
nilionů, aby byla příležitost později vzíti opět to-
lik. (Vřava.)
Ministr Pichon prohlašuje, že nemůže slíbiti.
že šerifské finance nebudou potřebovati půjčky, jako
se navrhuje v aktě algecirasské. Ministr poukazuje
na to, že Francie, provádějíc aktu algecirasskou, jedná
v zájmu Evropy. Jen pokud jde o hranice alžír
ské, třeba hájiti zvláštních práv Francie. Všeliká jiná
politika byla by nemožna i Jaursovi. Ministr zabývá
se pak prohlášením Delcasséovýma
praví, že otázka marocká je spojena s všeobecnou
politikou francouzskou. Ta však není dílem jednoho
člověka nebo jedné vlády, nýbrž dílem republiky.
která za 37 roků Francii tak povznesla. My nejame
zakladateli této politiky, nýbrž jojími dědici a kdy-
bychom jí neprováděli, byli bychom nespravedlivi
proti tak velikému počtu mužů, kteří od časů národ-
ního shromáždění pracovali, aby opět dobyli místa,
náležejícího nám v evropskem koncertě. Souhlasni
připouštím, že Francie dobyla si tohoto místa svými
velikými aliancemi a dohodarti, jež uzavřela. Politika
tato neváže se též na ocud některého ministerstva.
Aziz
Pichon
Španělsko
Evropa
Francie
2
article
Pracovali jsme o sblížení s Italií a ani v nejtrpčích
hodinách nikdy jsme nemysleli, že naše osamoce-
nost bude trvati dlouho.
Ministr s radostí vzpomíná přátelství se
Spanělskem, Japonskem a se Spojený-
mi státy, jakož i sblížení, uskutečněného
mezi Anglií a Ruskem, svazků to, které ne-
jsou proti nikomu namířeny. Pichon končí: Zúčastni-
la-li se Francie konference algecirasské, aby obhájila
vyšších zájmů míru a uplatnila-li při tom svoje prá-
va, nesmíme říci, že se ukázala slabou. Nikdo nepro-
testoval zde proti aktě algecirasské, naopak její zá-
sada byla jednomyslně schválena.
Konference dala právům našim nový podklad
Parlament může jednání naše kontrolovati. Vlád
bude si vždycky blahopřáti, bude-li kolem ní úplně
jasno. Republikánská Francie, stavší se velikou svý-
mi spolky, nebude se musiti nikdy něčeho obávati od
své zahraniční politiky. (Veliká, trvalá pochvala)
Příští schůze bude se konati zejtra.
Ministr Pichon o svojí politice.
Z Paříže, 27. ledna. (K. k.) Ministr Pichon velebi
ve své řeči, pronesené v dnešní schůzi sněmovny
též rusko-francouzskou alianci a připo-
měl, že o ni různé kabinety usilovaly a ji připravo-
valy. Stejně jest tomu pokud jde o odohodu francouz-
sko anglickou. Jeho úkolem je tudíž snažiti se, aby
zahraniění politika francouzská měla jenom blaho-
dárné následky. Cílem jejím není někoho osamotniti
Postačí mu, pomůže-li politika jeho zajistiti svě-
tový mír
Pichon
Japonsko
Anglie
Rusko
Francie
Paříž
3
article
Události na Rusi.
Události na Rusi.
Lupičství.
Z Helsingforsů, 27. ledna. (K. k.) Dnes odpole-
dne byli dva nádražní poslové, nesoucí be-
dny s penězi z nákladního nádraží na hlavní
nádraží, přepadeni 4 ozbrojenými lupičí.
Lupiči usmrtili jednoho posla a uloupili 300
marek. Pachatelé prchli.
Druhé koleje na sibířské dráze.
Z Petrohradu, 27. ledna. (K. k.) »P. t. n.« ozna-
muje: Ministerstvo dopravy podalo v dumě osnovu
ve příčině stavby druhých kolejí pro drá-
hu sibířskou. Dle předloby má býti s tavb
provedena ve dvou oddílech. První oddíl
má býti dokončen v roce 1911. Celkový náklad je
rozpočten na 157,320.000 rublů.
Rus
Helsingfors
Petrohrad
4
article
V době positivní politiky.
V době positivní politiky.
K článku našemu v nedělním čísle v příčině jme-
nování fin. koncept. úřadníků v Haliči sdělují se nám
podrobnosti, jež přízeň vlády oproti Čechám nejlépe
illustrují. Uvádíme pouhá data, jež uvedena jsouv
rozpočtu na r. 1908 a to jmenovitě v příčině nákladu
na finanč. správu a výnosu daní a poplatků.
Halič
Čechy
6
article
Čechy
Morava . .
Slezsko.
Bukovina
Dalmacie
Dol. Rakousy
Hor. Rakousy
Solnohrady
Štyrsko
Korutany .
Krajina .
Přímoří .
Tyroly . .
Čechy
Morava
Bukovina Dalmacie Dolo
Rakousy hora
Rakousy Solnohrad
Tyroly
Štyrsko Korutany
8
article
Úhrnem
Z tabulky této jest viděti, že-
na jednoho kencept. úřadníka jedíně v Bukovině jest
Proti průměru
4.081 K 02h
víceo
Bukovina
12
article
2,240,661
871.158
272.319
2,783.64
325.508
311.818
1,817.748
295.102
125.732
556.762
183.788
442.953
531.968
13
article
4109.23
4254.98
4034.27
3784.97
4213.74
4287.14
4156.51
4335.51
4250.09
4152.37
4274.14
4300.50
4060.82
14
article
28.21
173.96
46.75
296.05
15
article
132.79
206 12
75.49
254.49
169.07
71.35
193.12
219.48
19
article
4081.02
průměrný náklao
20
article
menší než v Čechách, což se vysvětluje tím; že zří-
zena tam byla nově 2 místa koncept. praktikantů
nákladem 2000 korun, což při tak malém statu m
veliký vliv (v r. 1907 byl v Bukovině průměrný ná-
klad pouze o 164 K 46 h menší).
Srovná-li se náklad na jednoho finanč. koncept
ního úřadníka v království českém s nákladem prů-
měrným ve všech královstvích a zemích na říšské
radě zastoupených, jest náklad tento na jednoho kon
cept. úřadníka v království českém, jak z tabulky
vidno, menší o 211 K 13 h a jest tudíž úhrnný ná-
klad na 579 systemisovaných míst úřadnických
o 119.244 K menší.
Nepoměr tento se zvětší, srovná-li se průměrný
náklad v království českém s průměrným nákladem
na jednoho fin. koncept. úřadníka v zemích a králov-
stvích na radě říšské zastoupených s vyloučením
království českého; průměrný náklad tento činí dle
rozpočtu na rok 1908 4139 K, jest tudíž náklad prů-
měrný na jednoho úřadníka konc. v král. českém
menší o 269 K 54 h. což při 579 systemisovaných mí-
stech činí 155,863 K 66 h.
oV Haliči činí průměrný náklad na jednoho kone.
úředníka proti průměru dle rozpočtu o 46 K 75 h
méně, tudíž při 690 systemisov. místech měně
o 32.257 K 50 h a ministerstvo, uznávajíc tento stav
za nespravedlivý, zřídilo koncem roku 1907 nových
58 míst v IX. hodnost. třídě; dle toho tedy mělo by
se v Čechách vzhledemi k menšímu nákladu o 119.244
korun (dle rozpočtu) zříditi aspoň 214 komisařů v
IX. třídě hodnost.
Čechy
Bukovina
Halič
21
article
Hledí-li se pak E tomu; že v Haliči jmfenován
byli do IX. třídy všichni koncipisté s celkovou slu-
žební dobou 7letou, mělo by v Čechách povýšeno
býti 130 koncipistů do IX. třídy, ježto jich slouží 42
přes 7 let, 69 přes 8 let a 19 přes 2 latí
Než i dle výnosu daní a poplatků, jenž dle roz-
počtu na rok 1908 v Haliči 128,942.450 K a v Če-
chách 291,788.607 K obnáší, takže na jednoho finanč.
koncept. úřadníka v Haliči výnos 186.873, v Čechách
503.953 K připadá, měl by počet konc. úřadníků
v Čechách býti daleko větší a sice měl by obná-
šeti 693, kdežto skutečně obnáší pouze 579.
Z okolnosti, že na finanční konceptní úřadnictvo
v království českém není pamatováno stejným obno-
sem průměrným, jako jest v jiných zemích, kdežto
přece výnosnost berní království českého pro státní
pokladnu je mnohem vyšší, vyplývá, že by přiměře-
ným upravoním platů vrátila se zemi aspoň čázť daní.
jež By jist? obchodnictvu i živnostnictvu v této zemí
přišla 1 dobru, jožto jistě by ani tou úpravou nena-
stal blahobyt takový, že by příjmy svoje mohlo úřad-
nictvo toto ukládati na úrok.
Halič
Čechy
22
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Do jakých výstředností zabíhá fanatismus zkleri-
kalisovaného lidu, ukazuje případ, udavší se dne
23. t. m. při volební schůzi agrárního kandidáta p.
V. Krže v Hosině u Hluboké. Mezi jinými příhlásil
se ke slovu též tak zv. katolický zemědělec Lit van
z Dobřejic a takto promluvil: »Už jsme tu slyšeli
moc řečníků, ale já bych měl také návrh: aby ta volba
dobře dopadla (měl na mysli ovšem kandidáta své
strany), pomodleme se všichni Zdrávas královno!« —
Shromáždění, nechtějíce mu odporovati, modlili se
s ním, každý ovšem s jiným úmyslem a přáním. —
Na téže schůzi kaplan P. Pulec zařadil všecky voliče,
kteří nebudou klerikálně voliti, pod prapor sa ta-
nášův. Ale zdá se, že voličstvo jihočeské se ten-
tokráte satanáše báti nebude a vzdor líčené hrůzné
perspektivě nedá hlasy své politickému dobrodruhu
p. V. Holanskému,
Zastupitelstvo obce krčské ve schůzi své, konané
dne 24. t. m., jednomyslně příjalo kandidaturu pana
JUDra. Josefa Herolda, okres. starosty na Král.
Vinohradech, do sněmu království českého a dopo-
ručuje vřele voličům tohoto kandidáta za poslance
jako neunavného a osvědčeného pracovníka a vyni-
kajícího českého politika, který si velkých zásluh
o český národ získal.
JUDr
Josef Herold
Král
Hosina
Litva
Dobřejice
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Ke včerejší řeči posl. dra. Kramáře ve
schůzi příslušníků národní strany svobodomyslné
v Měšťanské besedě a sice k odstavci o poměru
„Nár. Listů“ ke straně, sluší dodati několik slov.
Především dlužno opříti se neustálým pokusům
p. dra Kramáře o navázání jeho positivní poli-
tiky na politiku bratří Grégrů, zejména na poli-
tiku zesnulého zakladatele listu našeho dra.
Julia Grégra. To učinil p. dr. Kramář i včerej-
ším svým tvrzením o tom, že „Národní Listy“
nestojí na stanovisku jakékoli práce dra. Julia
Grégra, kterýž pracoval prý na volebním provo-
lání strany a to že prý bylo velmi positivn“,
rozuměj tolik, že prý jest asi stanoviskem posi-
tivní politiky p. Kramářovy! O tom bylo již na-
psáno v „Nár. Listech“ neskonale víc, než může
postačiti tvrdošijnému zapírání pravdy, přístupné
i nejprostšímu člověku v Čechách. Jaké je sta-
novisko positivní politiky dra. Kramáře? To je
stanovisko, které vede až k chebským a českí-
lipským koncům jazykového práva, a kteréž
tvrdí, že potírání Stremayrových jazykových na-
řízení v uzavřeném území, Kleinova odpověď na
interpelaci dv. rady Čelakovského, edikt ryt.
Wesselého, strpění „jazykových nařízení“ Titto-
vých, další zakládání a praktikování samostat-
ného statusu německého jmenováním 50 něme-
ckých auskultantů na místě 50 předáků českých,
výhradně německé jubilejní známky poštovní,
zákon o pokračovacích školách v Dol. Rakou-
sích, že všechno to jest posicí českého vlivu
a české moci, a že za tato dobrodiní vládní, že
za takové plnění záruk, českým poslancům prý
daných, jest nutno vládu Beckovu podporovat.
Kramář
Grégr
doktor
Kramářův
Stremayrový
Kleinův
Čelakovský
Čechy
zákon o pokračovací škola v Dol
24
article
Takové stanovisko nemůže býti ovšem nikdy
stanoviskem dra. Jul. Grégra a kdyby byl na
živu, opřel by se takovému nařknutí způsobem
sobě vlastním. Aby na taková tvrzení byla dána
vždy náležitá grégrovská odpověď, proto zůstavil
dr. Jul. Grégr „Národní Listy“ nikoli straně,
ale národu, jeho národní, svobodomyslné a
demokratické myšlence. „Nár. Listy“, a těm již
nutno zůstaviti, že asi nejlépe vědí, jaké byly
úmysly dra. Jul. Grégra, vázány jsou závětným
rozkazem svého zakladatele, aby jednaly, jak
jednají. Jestliže jsme hájili kdy stranu od srdce
a dělo-li se to zvláště v posledních letech — na
to budiž zkoumateli ledví našeho řečeno, že
srdce naše jest klidno, neboť nikdy jsme nepře-
stali od srdce hájiti zásady a usnesení strany,
a hájíme je nejhorlivěji teď, kdy jsou zásady,
program, usnesení strany v největším nebezpečí,
hrozícím od samého vedení strany! Zkrátka, my
plníme poslání orgánu národní strany svobodo-
myslně ve smyslu zrovna ideálním. Jestliže ve-
dení nár. strany svobodomyslné míní, že úkolem
orgánu strany jest krýti ústup vedení od
zásad strany, nutno říci, že v tom smyslu
„Nár. L.“ orgánem strany nikdy býti nemohly.
Jula
Grégr
národní strana svoboda
25
article
To přece uznalo vedení strany samo svým či-
nem, že k úkolu tomu založilo si vlastní orgán
dávno před zjevným obratem, správně očekáva-
jíc, že „Nár. Listy“ se k němu nepropůjčí. Na-
ším úkolem jest míti vedení strany k plnění
programových zásad a taktických
usnesení strany a to činiti budeme tím
horlivěji, čím větší rozestup budeme pozorovati
mezi zásadami strany a jednáním jejího parla-
mentního zastupitelstva. Takový jest spor, ta-
kový jest poměr mezi námi a vedením strany,a
co proti vedení konáme, jest záchranným činem,
konaným pro stranu. Buď stranu zachráníme,
aneb ne, ale v tomto druhém, nešťastném pří-
padě budeme moci říci, že jsme konali povinnost
svou pro stranu do nejzazších možností. Jest
omyl, domnívati se, že kdybychom psali k libosti
vedení, že by stranu neminul osud, který považuje-
me za nevyhnuteiný, nepromění-li se obrat v návrat.
Orgány mohou stranám sloužit jenom propago-
váním zásad, slouží-li zásady tyto prospěchu
národního celku. Ani staročeská žurnalistika ne-
zachránila stranu staročeskou, ze kteréž zbylo
dnes — jenom vedení a strana poděla se
tam, odkud není návratu! A přece staročeská
žurnalistika psala, co vedení svému na očích vi-
děla! A upozorňuje-li dr. Kramář na domnělý
souhlas většiny stoupenců národní strany svobo-
domyslné, nutno jej zas upozorniti na to, že
také staročeská strana do dneška má v ůbe
jednohlasný souhlas všech svý ch
stoupenců. Ovšem sám »Den« smál se
»Českému klubu«, že jich bylo v jeho schůzi je-
nom třicet. Neboť to je zákonem biologie poli-
tických stran, že nesouhlasící přívrženci strany
stávají se velmi rychle — bývalými!
doktor
Kramář
26
article
— Nový případ vzpoury proti právu a zá-
konu. Včera ukončila Národní rada naše —
jak z uveřejněné zprávy známo — porady o ja-
zykové otázce v zemích koruny české a v soud-
nictví zvláště, pojednavši zejména také o revoltě
c. k. soudů v Chebu, v České Lípě, Šluknově
atd. proti platným zákonným předpisům. Vče-
rejší závěrečná porada konala se za přítomnosti
ministra-krajana p. Práška, jenž prý prohlásil,
že zamýšlené kroky Národní rady a poslanců
českých na uhájení jazykové rovnoprávnosti
v ministerstvu co nejdůrazněji bude podporo-
vati. Jsme dosti loyalní, abychom považovali za
jisté, že pan ministrkrajan již i dosavadní kroky
Národní rady a českých poslanců v té příčině
podporoval, avšak skutečnost ukázala, že dosa-
vadní kroky s naší strany učiněné i s podporou
pana ministra Práška — pranic nespomohly. Pří-
pady okázalého odboje německých soudů proti
zákonu se opakovaly a právě oznamuje se zase
tento nový případ: Pražský advokát dr. Klouda
podal ondy okresnímu soudu v Chebu česky
sepsanou žalobu, ale včera byla mu žaloba vrá-
cena s odůvodněním, že český jazyk není
u chebského soudu v zemi obvyklým. Z tohoto
a také již z dřívějších toho způsobu případů je
zjevno, že s vládní strany dosud zhola nic ne-
Prášek
doktor
Kloud
Cheb
Šluknov
Český lípa
národní rada
okresní soud v Cheb