1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v pondělí 23. března 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. HIsty
přud,lácí se
v Praze v admintstran
nlaie
ns čivrt leta
s dvojí dondškod z K 5
n8 měssn
na čnt Lata . . . . 7 K c0 h
ve nlislkéch
2 K 30 n
na niěste . .
Poštou:
na n. . . . . 9 K 60h
s drojí zásllkon
na mis
n. . . kei
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Boj o vysoké a střední školy.
Z Vídně, 23. března. Tento týden náležet
bude ministru vyučováni a jeho roz
počtu na rok 1908. Ve výboru bude tento roz-
počet projednán a za něho také všech ny
požadavky národů neněmeckých
ve příčině škol vysokých a střed-
ních. Jest pro tyto národy a jejich zástupce
v parlamentě všeobecného a rovného práva hla-
sovacího opravdu smutno, trapno a bolestno, že
40 let po vyhlášení ústavy domáhati se musl
rovného práva v úslavech vzdělávacích a jes
ještě pro ně smutnějšl, trapnější a bolestnější.
že ve věcech kulturních narážejí na odpor jak
vlády, tak státu a tak i německých stran, ba
zvláště těchto, které se chlubí denně dvakráte
svoji povýšenosti kullurní a svojí vyspělostí.
O nějakém zápase a boji nemůže býti
v podstatě žádné řeči, již prolo ne, že z ápa
a boj jest rozhodnut nežli počne s
rokovali o položkách »vysoké a střední školy«
— a jest rozhodnut zase prol
nám.
Praha
Vídeň
5
article
Jest nevýslovným posměchem, píše li list
vládě bar. Becka blizký, že v resoluci
smluvené o české universitě n
Moravě, vláda se prostě vyzývá, aby pří-
pravy pro tuto vysokou školu českou s veške
rým důrazem konala a také skoncovala. Slo
vané, Vlachové a Rumuni — tento blok prj
schváli resoluci proti hlasům německých stran
ale cesta od této resoluce k zalo
žení university nevede prý ani do
Brna, ani do Olomouce, nemůže vůbee
býti proti Němcům dokonce vedena.
V den hlasování budou Čechové míti ve-
liký povděk, že dovedli spojiti všechny strany
a národnosti proti Némcům, avšak při pečlivé
rozvaze neznamená resoluce ta
úspěch parlamentního vedení vá-
lečného, nýbrž jenom úspěch parlamentní
diplomacie. Němci dají prý se přehlasovati
jsouce si vědomi svojl slly a jsouee
si vědomi svého vli v u.
To jest svrchovaně sebevědomá, to jes
zpupná, to jest krajně hrdopyšná mluva v Ilěz
německých k poraženým Čechům,
která padá na naše těla jako žhavá láva. Než
Jist vládě blízký mohl říci již pravdu celou, že
resoluce, která se navrhuje s vrehnostenským
svolením Němců o moravské universitě české
kterábude pres masy Němeň sehvělena, neni
výsledkem parlamentního válečnictví, neni úspě
chem parlamentní diplomacie, nýbrž jest po
litickou porážkou české dele
gace ve vládní straně, jest spížením
celého národa českého.
Beck
Vlach
Rumun
Němec
Čecho
Brno
Olomouc
český univerzita můj Morava
6
article
Poslanec za Brno bar. d'Elver
jest pořád silnější než celý národ český
než většina v rozpočtovém výboru, než plenum
poslanecké sněmovny, než vělšina národů rakou-
ských. Bar. d'Eivert diktoje, jaká jest přípustná
resoluce o české université na Moravě, notu
bene resoluce, proti které bar. d'Elvert a jeho
političtí přátelé budou hlasovati. Tu tážeme se
není taková resoluce tisíekráte horším po
nižením pro nás, než by bylo prosté za-
mitnutí našeho požadavku na universitu morav
skou. Není tohle vyložená otročina, proti ktere
se bouří každá čiva českého člověka?
Baron Beck bojí se resoluce, která by
žádala zřízení české university moravské v Brně
v době určité a na místé určitém ve chvili, ve
které se nerozpakuje předložiti poslanecké sně-
movně zákon o zřízení ministerstva pro
veřejné práce, recte pro dra. Gessmanna, které
bude míti kompetenci obrovskou,
které křesťanským sociálům vyd
veškeré třídy střední, vešker
živnostnictvo, předlohu, o které je bar
Beck jist, že naráží na nejprudší odpor social
ních demokralů.
Bar. Beck bojí se však nejen podati před-
lohu ve příčině moravské university české, kte-
rou ohlásil vstupuje do poslanecké sněmovny
ministerský předseda sv. p. Gautsch pře
3 lety. Baron Beck bojí se dokonce resoluce,
ve které by se pravilo, že vláda se vyzývá, by
do určilé lhůty zahájila přípra v
pro českou universilu v Brně. Takový jest stav
věcí na počátku týdne, ve kterém začíná roz-
počtový výbor rokovati o školách vysokých
středních.
Eivert
Elvert
Baron Beck
Beck
Brno
Morava
poslanecký sněmovna
český univerzita moravský v Brno
moravský univerzita český
7
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Zdravotní stav císařův.
Z Vídně, 22. března. (K. k.) Stav efsařův
jest velmi dobrý. Mocnář procházel se
o polednách, jako obvykle, ve velké galerii.
Jarní počasí umožnilo, že po dobu elsařovy pro-
cházky byla okna galerie otevřena. Všechny
přiznaky nasvědčují tomu, že císař bude rýmy
brzy zbaven.
Kardinál baron Skrbenský ve Vídni.
Z Vídně, 22. března. (K. k.) Kardinál
kníže arcibiskup pražský svob. p. Skrbena ký.
meškající zde od sobotního večera, obdržel z
přičinou úmril svého otce, Filipa svob. p. Skr-
benského, četné soustrastné projevy. Také císat
zaslal kardinálovi soustrastný telegram. Dále
projevili mezi jinými soustrast: pan arcivévoda
Leopold Salvator s choti, paní arcivávodkyně
Isabella, kníže Liechtenstein, kníže Paar, kníže
Arnošt Windisch-Gräz, bývalý nejvyšší hofmisti
Bellegarde s choti, hr. Adolf Dubsky. Tělesno
ostatky zesnulého budou zejtra odpoledne v
3 hod. vykropeny v Štépánském dómě jeho
synem, kardinálem svob. p. Skrbenským.
Z papežské diplomacie.
Z Říma, 21. března. (K. k) »Osservatore
Romano« sděluje, že msgr. Canali byl jme-
nován zástupcem státního tajemnika Svaté stolice.
Campbell Bannerman.
Z Londýna, 22. března. (K. k.) »Observere
sděluje, že ministerský předseda Campbel -
Bannerman trpi kromě srdeční nemoci též
těžkou vodnatelnosti, aniž by se stav jeho lepšil
Poněvadž nemoc jeho značné pokročila, ne
mohl jej od počátku choroby žádný ministr na
vsuiviti.
Z polské strany lidové
Ze Lvova, 22. března. (K. k.) »Kurjen
Lwowski« dovídá se z Krakova, že říšští
poslanci polské strany lidové usnesl
se na včerejší tamější schůzi zásadně vstou-
piti do polského klubu. Na to ustavi
se klub zemských poslanců této strany a usnes
se, že v zemském sněmu podá opět především
návrh na zavodenl všeobecné ho,
rovného, přlmého a tajného voleb-
ního práva.
Skrbenský
Skrben
Filip
Leopold Salvator
Isabella
Liechtenstein
Paar
Windisch
Adolf Dubsko
Campbell Bannerman
Bannerman
Vídeň
Gräz
Řím
Londýn
Lvov
Krakov
Osservatore Romana
Kurjen Lwowski
8
article
Protijaponský projev v Číně.
Z Honkonu, 22. března. (K. k.) V Kan-
tonu konala se protestní schůze, jíž zůčastnilo
se přes 50.000 osob a na níž rokovalo seo
záležitosti, související se zabavením parniku
»Tatsumaru«. Na schůzi byly proneseny pobu-
řujíci řeči. Účaslníci o dložili č ásti o dé-
vu, pocházející z Japonska, čapky
kapesníky atd., naházeli je na hr
madu, již potom zapálili. Schůze pro-
jevila státnímu tajemníku Juan-Chik Kaiovi ne
libost za jeho povolnost vůči japonským poža
davkům.
Francouzští zákopníci do Habeše
Z Paříže, 21. března. (K. k.) »Libertée
sděluje, že francouzská vláda vyslala na žádost
neguše Menelika do Habeše oddil zákopníků.
jenž bude zaměstnán při provozu tamější dráhy.
Z Balkánu.
Z Alhén, 22. března. (K. k.) »Agence
d'Athěnes« sděluje z Bitolje: Náčelník bulhar
ské čety Athanasov, obžalovaný pro s pu-
stošení řeckých vesnic Tsengelu
Polloku, byl odsouzen k smrti.
Z Cažihradu, 21. března. (K. k) Nepravdivé jsou
zprávy listů o albánském hnulí v Mitro
vici a jiných místech skopijského vilajetu proe
novopazarské dráze, Dle souhlasných věrohodnýcl
zpráv byla naopak zvěst o výstavbě dráhy télo sym
paticky uvítána oby vatelstvem i tamními tureckým
Z Cařihradu, 21. března. (K. k.) Včerejší zpráva
Porty o vniknutí řecké čety na tureck
území shoduje se s informacemi rumunskými. Gu
verner v Serfidži oznámil totiž, že dne 15. t. m. tlup
sostávající prý z řeckých vojšků a komitů přešla hra
nice, ubila ve Strunce čtyří kucovalašské pastevee
a jednu ženu a vrátila se pak zpět.
Z Cařihradu, 21. března. (K. k.) Nedávné nepo
koje v Frizrenu a Dakové přiměly generál
ního inspektcra, že nařídil skopijskému valimu, ab
se vydal do zmíněných obci a vyšetřil silusci.
listy.
Juan
Chik
Menelik
Athěnes
Athanasov
Tsengela
Čína
Japonsko
Habeš
Paříž
Balkán
Cažihrad
Cařihrad
Frizren
9
article
V Cahiliradě pátrají po spiklencích.
Z Calihvadu, 21. března. (K. k.) v Yildizu ne-
ustále vyšetřují domnělá spiknutí. Žádalo s
také, aby směl býti vyslechnut rusky tlum o-
ník Hadžibiar. Ruské volvyslanectví to všal
odmnaíllo.
Také v zatýkání se pokračuje. Mladý
Belgičan Shaper byl zatčen bez konsulární asistence
později však provuštěn. Belgické vyslanectví podal
pro to Porlě protestní notu.
z Cožihradu. 21. března. (K. k.) Ministerská rad
nezsbývala se dosud žádostí srhské vlády o a drij
ské drá ze.
Podmaršálek Borrere
Z Madridu, 21. března. (K. k.) Polní pod
maršálek Borrerozpodlehl svému zranění.
Z Portugalska.
Z Lizsabonu, 22. března. (K. k.) Král
královská rodina obdrželi za příčinou narozenin
zesnulého korunního prince Ludvíka Filipa
mnoho sympatických a soustrastných projevů.
— Volební houti klidně pokračuje. Republikán
jeví úsilovnou činnost.
Z Lissabonu, 22. března. (K. k.) Listy
trvají na svém tvrzení, že se Franco s em
vrátil a podotýkají, že vláda učinila potřebná
opatření.
Ze srbské skupštiny.
Z Bělshradu, 22. března. (K. k.) Skup-
ština schválila jednohlasně v prvním čtení před
lohu zákona o prodloužení privilej
Národní banky.
Mezinárodní svaz spolků obchodních
cestujících.
Z Londýna, 21. března. (K. k.) Minist-
obchodu Lloyd-George předsedal dnes schůzi
svolané k zřizení mezinárodního sv az
spolků obchodních cestujlclch
Belgičan
Shaper
Ludvík Filip
Franco
Lloyd
George
Calihvad
Yildiz
Madrid
Portugalsko
Londýn
Minist
národní banka
mezinárodní svaz spolek obchodní
10
article
Účelem tohoto svazu jest podporovati zástupee
anglického obchodu, kteří cestují v cizině,
zástupce zahraničního obchodu, cestující po
Anglii. Schůze zúčastnili se delegáti z Německa,
Francie a jiných zemí. Loyd-G eorge poukázal
na důležitost, již má tento podnik jak pro ob
chod a mezinárodní zájmy, tak pro utužen
míru mezi národy. Z Německa, Švýcarska
Francie, Uher a z Dánska došly souhlasné pro-
jevy. Na schůzi byla jednohlasně schválena re-
soluce pro založení svazu.
Mezi Spojenými slály a Veneznelou.
Z Nového Yorku, 21. března. (K. a.
Z Caracasu se sděluje, že venezuel s ký
nejvyšší soud zrušil koncesi, udě-
lenou Fitzgeraldovi, kterou několik společnost
k výrobě asfaltu využitkovalo. O náro
cích oněch společnosti vede se nyní diplomati
cké jednání mezi kabinetem Spoje
ných států a kabinetnm venezuel
ským. Společnosti ty podaly americkém
vyslanectví v Caracasu protest.
Americký křižák »Tacoma« připlul dnesd
La Guayry.
Loyd
Fitzgerald
Anglie
Německo
Francie
Švýcarsko
Uhry
Dánsko
spojený slál
Nový York
Caracas
Tacoma
Le Guayry
11
article
Španělsko a Japonsko.
Z Madridu, 21. března. (K. k.) Několil
ministrů vyvraci formálně zprávu, otišténou
v »Correspondencia de Espano«, že prine Kun
přibyl prý do Madridu, a podnikl tam přípravne
kroky k uzavření španělsko-japonské dohody.
Železniční spojení Řeska s Tureckem.
Z Cakihradu, 21. brezna. (K. k.) Řecký vysla ne
Gryparis odevzdal čnes Portě zcela stručnou notu
kterou je ministr zobraničních záležitostí žádán, aby
se postaral o spojení dráhy Pireus-Laris
sa, ktera brzo bude již dostavěna až
k tureckým hranicím, s tureckými dra
hami. Řecko bude pak spojeno se západem a tako
tureckému obchodu spojení drah prospěje. Ke kone
projevena je v notě pevná naděje, že se spojen
stane skutkem,
Generál Grodekov z Turkestanu odvolán.
Z Petrohradu, 22. března. (K. k.) (P. T. A.
V dnešním carském úkazu odvolává se
generál Grodekov pro nemoc z úřadu
generálního gubernátora turkestanského. Po
nechává se mu však členství říšské rady a udíl
se mu řád Vladimirův první třídy.
Espano
Grodekov
Vladimirův
Španělsko
Japonsko
Madrid
Turecko
Cakihrad
Pireus
Larisa
Řecko
Turkestán
Petrohrad
12
article
Událosli v Marokku.
Z Paříže, 22. března. (K. k.) Generál d'Amado
telegrafuje ze včerejška z Casablanky, že kaid krají
selatského připojivšt se k Muteji Hlafidovi, nabt
mu písemně, že se podrobí. V listu svém prosí prý
o milost a žádá d'Amada o intervenci u sultána Ab
dula Azize, jehož opustil prý jen proto, že vojsk
Muleje Hafida jej k tomu nutilo.
Generál d'Amade sděluje dále, že domorodci na
jati k ošetřování nemocných konají znamenité služby
Pacifikace obsazených krajů pokračuje značnějš
měrou; d'Amade oznamuje, že rozestaví nové hlídky
Z Tangeru, 21. března. (K. k.) Z dobrého pra
mene se proslýchá, že francouzská vláda sultánu
Abdulu Azizovi důtklivě poradí, aby při zamýšlenén
obsazení Safi a Azammuru vojskem jednal s nej
větší obezřelostí a zdrželivos tí, aby
zabráněno bylo výtržnostem, zvláště pak obrožení
poškození evropských obchodníků.
Amado
Hlafid
Aziz
Maroko
Paříž
Casablanca
Tanger
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 22. března. (Pracovní pro
gram říšské rady. Jakmile se dne 2
dubna sejde říšská rada, bude ihned svolána
konference předsednická, aby se duhodla o par
lamentním kalendáři. Vláda i parlamentní strany
Praha
14
article
V drobném prodejit
ranní číslo o pobě . .
za St
odpolední
. . . . . na 2
Ve fllalkách na venkově-
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4i
Inserá s
plati se hetevě rapřel.
Přečplacení a inserty přijímá sěminl-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nacházejí se též redalee
tIskárna n expedice „Národnich Listů“
Rukoplsy so novracsjí.
15
article
si přejí, aby rozpočet na r. 1908 byl řádně pro-
jednán také v sněmovním plenu. Aby se vzhle-
dem ke krátkosti času projednání umožnílo, ne-
bude se prý tentokrát předem určovati, kolik
řečníků z každé strany má při rokování promlu-
viti, nýbrž ustanoví se čas, do kterého rozpočet
má býti vyřízen. Stane se to tím způsobem, že
se na projednání rozpočtu každého minister-
ského odboru určí jistý počet dní, který se nemá
překročiti.
V Praze, 22 března. (Zemské sněmy.)
Ještě koncem tohoto měsíce budou kromě zase-
dajících už sněmů istrijského a terst-
ského svolány některé další zemské sněmy.
Tak na př. sněm kraňský sejde se již dne
27. t. m. Jinak budou to jen ony zemské
sněmy, které jsou již ustaveny a nemají schvá-
lený rozpočet nä letošní rok. Budou svolány jen
na několik dní, aby mohly prodloužiti zatímný
rozpočet do podzima. Sněmy nově zvolené, ze-
jmena tedy snémy království českéh
a haličského, sejdou se dle »Fremdenbl.«
teprve po Velkonocích, aby se mohly ustaviti,
t. j. zvoliti nový zemský výbor. Povolí se jim
na to týden času. Vlastní sněmování položeno
i letos až do podzimních měsíců září a října,
poněvadž celou letní dobu, vyjma nejteplejší mě-
stce, zaberou opět říšská rada a delegace.
V Praze, 22. března. (Univer si tn
otázky.) Z dnešních vídeňských listů zabývají
se universitními otázkami obširněji »N. W.
N W
Praha
16
article
Tagbl« a »N. Fr. Pr.« Onen má zprávu, že
chystané resoluce t. zv. malých národů shrnou
se v jednu společnou, v niž se uzná, že každý
rakouský národ, jakožto národ kulturní, má ne-
popiratelné právo na vysoké školy. Ale současně
prý se prohlásí, že vysoké školy, jakožto ústavy
vědecké, nemohou se zařizovati za uím účelem,
aby sloužily za nástroj národní ex-
panse. Nevíme, kdo spáchal návrh takové
společné resoluce a snad nejsme daleci pravdy,
hledáme-li jeho původce v samé redakci onobo
vídeňského denniku. Soudíme to z toho, že
»N. W. Tagbl.« »zaznamenává pověst«, že reso-
luci takovou doporučí sám dr. Kramář. Hor-
šího vlipu vídeňský list nemohl spáchati.
»N. Fr. Pr.« zaznamenává s povděkem,
že resoluci, která bude podána ve věci druhé
české university, vláda nebude zmoe-
něna, aby universitu zřídila, nýbrž pouze vy-
bídnuta, aby se o zřízení české university
na Moravě starala. Tato změna v české resoluci
provedena prý na přání vlády, která jednal
pod nátlakem Němců. Němci nebudou sice hlaso-
vali ani pro tuto vyklesténou resoluci, dají s
však přehlasovati jinými stranami, nečiníce
z toho casus bellí. Přijme se tedy snad reso-
luce, v níž se neřekne ani kdy, ani kde se má
nová universita zříditi, vláda vezme resoluci na
vědomí a až snad někdy učiní pokus, aby se
resoluci vyhovělo, Němci podají opět své v eto,
vláda pod nátlakem Němeů ustoupí a my bu-
deme s druhou universitou šťastně zase tam,
kde jsme dnes.
N W Tagbl
Němec
Francie
český univerzita na Morava
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Konce ruské rovoluce.
Nyní už je všem jasno, že ruská revoluce
sympatií nezasluhovala. Poznávají to ve Švýca-
řích, odkudž revoluční ruské studenty houfné
vypovídají, ve Francii i Německu. V západní
Evropě byla ruské revoluci „mravná“ podpora
hlavně proto poskytována, že byla naděje na
trvalé oslabení ruského státu vnitřními zmatky
rozbroji. To však si sotva kdo pomyslil, že ruští
revolucionáři jsou degeneráti odstrašujícího dru-
hu. Idea svobody zvrhla se u nich v šílenství,
Francie
Německo
Evropa
18
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Divadelní novinka v Paříží.
V pátek 28. února byl jsem náhodou pří
tomen generální zkoušce dramatu Ramunteho (čt
Ramunčo) v „druhé francouzské scéně“, v Odé
onu Drama napsal Pierre Loti, autor řady knih
z nichž některé jsou známy i u nás. I toto drama
„Ramuntcho“ je vlastně jen zdramatisovaný ro
mán téhož titulu z r. 1896.
Kus měl blučný úspěch a je naděje, že
bude plnit divadelní dům, den so den po mnoho
týdnů . ..
Román sám je veliké hodnoly a předčí ješté
předchozí romány, které Lotiovi zjednaly takové
jméno. Je to karakteristické, že i zde se líč
život lidí, nedotěených dosud kulturou, žijícíeh
ještě v lůně přírody.
Mýlil by se však, kdo by myslil, že Lot
dívá se na přírodu vyevikovaným zrakem moder
ního vzdělance. Nic ho není tak vzdáleno, jak
to. On prostě žije a eftí s přírodou, je bezpečen
na jejím lůně tak jako nemluvně u prsu matčina
Jeho soužití a soucitění s přirodou je věci jeh
instinktu, který ho bezpečně vedl k Matce ži
vota; není určeno žádným názorem filosofickým
Odtud laké postavy v jeho románech jsou pravé
děti přírody, bytosti národů kulturou dosud ne
porušených, na nichž je krásná právě ta jejich
bezprostřednost. Lidé v jeho románecl
nehrají hlavní roli, jsou tu jaksi jen, aby oživo-
vali nádhernou scenerii přírodní, která by bez
lidských živých postav přece jen byla poněkud
mrtvá . .
Co je podstatné u Lolia, je velký dech na-
turalistní poesie, již je jeho dílo provanuto. L ti
má kult přírody v tom smyslu, v jakém ji pojí
mali staří, přírody jako zdroje všeho života
K ní zítil e vždy váben, od dětství, puzen ja-
kýmsi bezděčným pantheismem. Její dvejí ta-
jemství: její nekonečnost a její věčnost, ho
vždy plnilo bázní a zároveň extasí. Co přijde
po smrti? Nekonečné nic, prázdno. Proto ra
Loti
Lot
Paříž
Ramunte
Ramuntcho
19
article
dujme se ze života a uživejme jeho rozkošných
darůl
A krásy krajinné, málo kdo má pro ně tolik
smyslu, jako právě Loti! Ať je to Amerika, Činn
nebo Afrika, Buenos-Ayres, Tonkin nebo Ilong
Kong, Bretaň nebo země Basků
Ze všech prací Lotia nejtypičtější je román
„Ramuntcho“, snad právě proto, že mimoděk
nám tu připadá podivné, je-li to možné, aby ještě
dnes žily takové přírodní bytosti v pyrenejských
horách, takový přirodní malý národ Basků, jako
ostrůvok oblitý kolkolem mořem dvou cizích
kulturních národů a přece stále ještě nedotčený
Alo je to přece jen pravda! Můžeme se o tom
ostatně přesvědčit na vlastní oči, zajet si do
Pyrenejí a vidět je.
Loti
Bask
Amerika
Tonkin
Bretaň
Pyreneje
Činn nebo Afrika
BuenosAyres
Ilong Kong
20
article
Ano, žijí tam dosud, s obou stran ho
pyrenejských, na straně francouzské i španěl
ské, dohromady asi jeden milion duší. Podivný
národ! Mluví dosud svou mateřštinou, která je
našemu sluchu vizejší než sanskrt ! Neboť Ba
skové jsou zbytek jakéhosi prastarého neind -
ovropského plemene, které tu před věky a věky
žilo kolem celého Středozemního moře, nejenom
v Pyrenejích, ale i v Italii, Řecku aj.
V této rozkošné knize „Ranrunicho“ vlastn
děj zaujímá málo místa. I tu hlavní roli hraje
Matka-Příroda, hory pyrenejské, které ne siee
nebetyčnými, ale strmými štity svírají vesničky
sem tam rozseté po stráních. Prastaré, bíle
natřené domky o jednom nebo o dvou poscho-
dích chovají v sobě tyto těžkopádně, osmahlé
horaly oholených, hubených tváři, jichž želez-
nou sílu prozrazují jejich širokánská ramenaa
silné šíje. Žijí zcela odlišně od svých sousedů.
Francouzů i Španělů; mají dosud své národní
písně v té své podivné řeči, své zvyky a kroje.
Ale na to nejdůležitější bych zapomněl
Mají i svou zvláštní národní hru, pelote, která
záleží v tom, že odrážejí o stěnu malé plné
míče zvláštní koženou lopatkou, při čemž hraji
dvě strany proti sobě, jedna druhé podává míče
a která strana si vede obratněji v zachycování
míčů lopatkami, ta po jistém počtu nezachyce-
ných vrhů vítězí. Tedy asi něco jako lawn-tenis.
Proslavení hráči, pelotaris, konávají tournée p
Matek
Francouz
Španěl
Pyreneje
Řecko
21
article
celé krajině, ano i do Ameriky (jižní) zajížděj
a slušné sumy si tím vyzískají.
Takovým pelotaris byl též hrdina románu
mladičký Ramutcho (zdrobnělý baskický tva
jména Raymund), hoch sotva 18letý. A nejslič
nější děvče z rodné vesnice Elchézar naklonilc
mu své srdce, 16letá Gracieuse, již říkali zdroh
pělým baskickým jménem Gatchoucha (Gačuša)
Ale matka divčina, hrdá Dolorěs Detchary, jiá
od svých dětských let nenávidí se na život a na
smrt s matkou Ramutehovou, Franchitou. Ne
vraživost ještě vzroste, když Dolorěs vidí ná
klonnost k synu své nepřítelkyně. Děvčeti za-
káže vůbec s milým se scházet a tak oba mladt
milenci se vídají jen v neděli. Franchita má
v jižní Americe bratra Ignacia již dlouhá lét
a nie o něm neví. Najednou jim pošle vzkaz p
krajanovi, který se vrátil do vlasti, a zve Ra
nutcho k sobě. Amerika! To spije mladou hlavu
hochovu, začne si spřádat sny, jak by se mu
tam blaze vedlo u zámožného strýce, který ho
chce adoptovat za svého. A při tom by si tam
odvezl i svou milou Gracieuse, která radostn
přikyvuje k jeho plánům. Už za měsíc nebo z
dva mohou být svoji! To pomyšlení je přímo
opájí. „Ale ty musíš na vojnu!“ napadne jedncu
rozvážné Gracieuse. „Ah, co vojna, na tu jít ne-
musím! Francouz nebo Španěl, to je mi jedno
já jsem Bask a my tu všichni jsme Baskové!“
Raymund
Gačuša
Franchita
Dolorěs
Ignacio
Francouz
Španěl
Bask
Amerika
jižní Amerika
mladičký Ramutcho
22
article
Ramutcho totiž patří k oné části Basků, kteř
jsou svobodní obyvatelé hor. Ale zapomněl, že
právě před měsícem podal si žádost na úřad z
přijetí do státního svazku Francie. A teď dojde
vyřízení, Ramuteho nabude občanských práv
francouzských, ale s těmi nastávají mu i všechiny
občanské povinnosti. A on bude musit jít na
vojnu! Nemilá věc, hrozně nemilá! Škoda, že
to před měsícem nevěděl! Ale už je pozdě. Aby
utekl před vojnou do Ameriky, ne, to nejde.
nikdy by se už jako desertér nemohl vrátit do
rodného kraje a to pomyšlení nemůže snésti. Co
dělat? I přihlásí se do vojenské služby hned
předčasně, jen aby ji měl dříve odbytu, a pak
pak spolu odjedou s Gracieusou do Ameriky
Milenci se na podzim rozloučí s bolestí
ale s povnou důvěrou v obapolnou slálost. Ra
muteho se svým plukem námořní pěchoty do
stane se až na Madagaskar. A Gracieuse?
Po delším čase najednou dozví se celá ves
že Gracieuse složila řeholní sliby v malém klá
šteře Amezqueta, 60 km. od Etchézar vzdále
Minou tři léta a Ramutcho se vrátí z vojny
Ví všechno, co se stalo s Gracieusou a najdo
matku na smrt nemocnou. Smutný návrat, smut
né shledání. Za to bratr Gracieusin je k němu
stále tak upřímně přátelský: „Oh! Kdybysty
byl doma, nebylo by se to stalo!... A ještě ted
kdyby tě viděla ..
Za krátko matka mu umře. A Ramunich
prodá rodný domek, za stržené peníze hodlá s
v Americe, kdo tolik jeho krajanů žije, založi
novou budouencst. Ale to je vše vedlejší. Hlavn
věc je získat znova Graciousu. Bez ní život pro
nemá smyslu a cony.
Bask
Gracieusin
Francie
Amerika
Madagaskar
km
23
article
Konečně přišel kýžený den. Arrochkoe
s Ramuntchem přijedou pod večer na voze k
klášteru, jsou vlídně přijati. Ale co to? Nepo-
znávají bývalou Gracieuse! To že je ta půvabna
smavá Gracieuse, tato mladá sestra Marie-Angé-
lique, která se divá na svého bratra i jehe
přitele tak cizíma očima, jakoby přicházejícíma
odkudsi z bílé neproniknutelné mlhy. V jejím
pohledu se zračí, že tu je jakoby nepřítomna.
že ta pravá její bytost odešla do klidných, ni-
komu nepřístupných končin tam na druhém
břehu propasti života. Ramunicho poražen, zni-
čen ve svém nitru, klopí oči, sálající žhavou tou-
hou, před tím klidným panenským zrakem.
Konečně se zvedají k odchodu; mladá se
stra podá ruku svému bratrovi. Ramuníchovi ne
Tomu jen ještě, jednou opakuje: „Budeme se
všecky modlit k svaté Panně, aby vás chránil
na vaší dlouhé cestě...“A oba odcházejí d
temné noci. Ramunícho téže noci odjíždí dla
Bordenux " mořskému parníku, bledý, zničen,.
nic už nečekaje dobrého od života; zatím v ma-
lém konventě, obíleném prostičce jako hrob
jeptišky opakují své večerní modlitby: O crux.
ave, spes unica.
Na jevišti děj je ovšem poněkud upraven
aby byl dramatičtější. Zvláště zakončení vypadne
ném.
docela změněně: oba přátelé vejdou do kláštera.
Marie
Nepa
Gracieus
24
article
jsou vlídně přijati, ale Ramunteho vidla, že Gra-
cieuse už naň úplně zapomněla a že už se vžila
ve svou povinnost klášterní sestry, vida její tvář,
prodchnutou klidem světice, vyzná se hlasité
abatyši, za jakým zámyslem k ním do kláštera
vešel. A všichni jsou pohnuti tou jeho hlubo-
kou bolestí a kajicností; abatyše mu odpoušti
a káže mu, aby sám poklekl a vzýval svatou
Pannu za odpuštění. A Ramuntcho klesne v hoř-
kém pláči na kolena u sochy Panny Marie. Gra-
cieuse, bledá jako křída, stojí nad ním. A cn.
skunčiv svou modlitbu, poklekne ještě před
Gracieusou a polibí němě lem jejího roucha.
A s tím posledním polibkem, vtisknutým na její
řoholní šat, odchází. Ale klášterní vrata jsou
už zavřena, kdo jim půjde otevřit? Abatyše po-
sílá Gracieuse, aby hostům sama otevřela vrata
k odchodu. „Ona odchází,“ lekají se ostatní
sestry. Ale abatyše jim praví: „Poklekněme
všecky a modleme se tak vroucně k svaté Panně,
jako nikdy dosud.“ A jeptišky trvají ve vroue
modlitbě, zatím co se ozývají zvonky odjiždějí-
cího vozu. Za chvili vkročí do konventu Gra-
cieuse, ještě bledší, možno-li. Neodešla s býva-
lým milencem, ač jí nikdo nedržel a vše záležel
jen na její vůli. Sklání se před sochou svaté
Panny, ostatní sestry jásavě pronášejí modlitbu
díkůvzdání. Ale co ta? Mladá jeptiška kácí se
omdlelá k zemi... Těžkou povinnost na seb
vzala . .
V celém dramatě těžiště spočívá na líčení ži-
vota Basků, nádherná scéna jejich národní hoy,
kde hrají skuteční pelotaris, hra na tamburiny.
Bask
gra
socha pannus Marie
svatá pannus
25
article
Jednotlivá místa doprovází a podškrtuje i hudba,
od Gabriela Piernéa, kapelníka v Odéonu; zvlá-
ště předehra k druhému výjevu, s motivy ná-
rední hudby baskické, je význačná. To vše
strhne a zaujme diváka, tak že rád zapomene
na ty příkré přechody, unesen tím velka-
lepým vyličením národního živo-
ta horalů baskických. A to je vlastně
pravý obsah dramatu i románu Ramuntcho.
Jarosl. IIrnčí.
Pierné
Ramuntcho
Odéon