ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 88dbe990-7596-11dc-8bbf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 73, person 64, org 7, work 12
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pondělí 23. března 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 82.
4 article
Na ranní a odpol. HIsty přud,lácí se v Praze v admintstran nlaie ns čivrt leta s dvojí dondškod z K 5 n8 měssn na čnt Lata . . . . 7 K c0 h ve nlislkéch 2 K 30 n na niěste . . Poštou: na n. . . . . 9 K 60h s drojí zásllkon na mis n. . . kei Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Boj o vysoké a střední školy. Z Vídně, 23. března. Tento týden náležet bude ministru vyučováni a jeho roz počtu na rok 1908. Ve výboru bude tento roz- počet projednán a za něho také všech ny požadavky národů neněmeckých ve příčině škol vysokých a střed- ních. Jest pro tyto národy a jejich zástupce v parlamentě všeobecného a rovného práva hla- sovacího opravdu smutno, trapno a bolestno, že 40 let po vyhlášení ústavy domáhati se musl rovného práva v úslavech vzdělávacích a jes ještě pro ně smutnějšl, trapnější a bolestnější. že ve věcech kulturních narážejí na odpor jak vlády, tak státu a tak i německých stran, ba zvláště těchto, které se chlubí denně dvakráte svoji povýšenosti kullurní a svojí vyspělostí. O nějakém zápase a boji nemůže býti v podstatě žádné řeči, již prolo ne, že z ápa a boj jest rozhodnut nežli počne s rokovali o položkách »vysoké a střední školy« — a jest rozhodnut zase prol nám.
Praha Vídeň
5 article
Jest nevýslovným posměchem, píše li list vládě bar. Becka blizký, že v resoluci smluvené o české universitě n Moravě, vláda se prostě vyzývá, aby pří- pravy pro tuto vysokou školu českou s veške rým důrazem konala a také skoncovala. Slo vané, Vlachové a Rumuni — tento blok prj schváli resoluci proti hlasům německých stran ale cesta od této resoluce k zalo žení university nevede prý ani do Brna, ani do Olomouce, nemůže vůbee býti proti Němcům dokonce vedena. V den hlasování budou Čechové míti ve- liký povděk, že dovedli spojiti všechny strany a národnosti proti Némcům, avšak při pečlivé rozvaze neznamená resoluce ta úspěch parlamentního vedení vá- lečného, nýbrž jenom úspěch parlamentní diplomacie. Němci dají prý se přehlasovati jsouce si vědomi svojl slly a jsouee si vědomi svého vli v u. To jest svrchovaně sebevědomá, to jes zpupná, to jest krajně hrdopyšná mluva v Ilěz německých k poraženým Čechům, která padá na naše těla jako žhavá láva. Než Jist vládě blízký mohl říci již pravdu celou, že resoluce, která se navrhuje s vrehnostenským svolením Němců o moravské universitě české kterábude pres masy Němeň sehvělena, neni výsledkem parlamentního válečnictví, neni úspě chem parlamentní diplomacie, nýbrž jest po litickou porážkou české dele gace ve vládní straně, jest spížením celého národa českého.
Beck Vlach Rumun Němec Čecho Brno Olomouc český univerzita můj Morava
6 article
Poslanec za Brno bar. d'Elver jest pořád silnější než celý národ český než většina v rozpočtovém výboru, než plenum poslanecké sněmovny, než vělšina národů rakou- ských. Bar. d'Eivert diktoje, jaká jest přípustná resoluce o české université na Moravě, notu bene resoluce, proti které bar. d'Elvert a jeho političtí přátelé budou hlasovati. Tu tážeme se není taková resoluce tisíekráte horším po nižením pro nás, než by bylo prosté za- mitnutí našeho požadavku na universitu morav skou. Není tohle vyložená otročina, proti ktere se bouří každá čiva českého člověka? Baron Beck bojí se resoluce, která by žádala zřízení české university moravské v Brně v době určité a na místé určitém ve chvili, ve které se nerozpakuje předložiti poslanecké sně- movně zákon o zřízení ministerstva pro veřejné práce, recte pro dra. Gessmanna, které bude míti kompetenci obrovskou, které křesťanským sociálům vyd veškeré třídy střední, vešker živnostnictvo, předlohu, o které je bar Beck jist, že naráží na nejprudší odpor social ních demokralů. Bar. Beck bojí se však nejen podati před- lohu ve příčině moravské university české, kte- rou ohlásil vstupuje do poslanecké sněmovny ministerský předseda sv. p. Gautsch pře 3 lety. Baron Beck bojí se dokonce resoluce, ve které by se pravilo, že vláda se vyzývá, by do určilé lhůty zahájila přípra v pro českou universilu v Brně. Takový jest stav věcí na počátku týdne, ve kterém začíná roz- počtový výbor rokovati o školách vysokých středních.
Eivert Elvert Baron Beck Beck Brno Morava poslanecký sněmovna český univerzita moravský v Brno moravský univerzita český
7 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Zdravotní stav císařův. Z Vídně, 22. března. (K. k.) Stav efsařův jest velmi dobrý. Mocnář procházel se o polednách, jako obvykle, ve velké galerii. Jarní počasí umožnilo, že po dobu elsařovy pro- cházky byla okna galerie otevřena. Všechny přiznaky nasvědčují tomu, že císař bude rýmy brzy zbaven. Kardinál baron Skrbenský ve Vídni. Z Vídně, 22. března. (K. k.) Kardinál kníže arcibiskup pražský svob. p. Skrbena ký. meškající zde od sobotního večera, obdržel z přičinou úmril svého otce, Filipa svob. p. Skr- benského, četné soustrastné projevy. Také císat zaslal kardinálovi soustrastný telegram. Dále projevili mezi jinými soustrast: pan arcivévoda Leopold Salvator s choti, paní arcivávodkyně Isabella, kníže Liechtenstein, kníže Paar, kníže Arnošt Windisch-Gräz, bývalý nejvyšší hofmisti Bellegarde s choti, hr. Adolf Dubsky. Tělesno ostatky zesnulého budou zejtra odpoledne v 3 hod. vykropeny v Štépánském dómě jeho synem, kardinálem svob. p. Skrbenským. Z papežské diplomacie. Z Říma, 21. března. (K. k) »Osservatore Romano« sděluje, že msgr. Canali byl jme- nován zástupcem státního tajemnika Svaté stolice. Campbell Bannerman. Z Londýna, 22. března. (K. k.) »Observere sděluje, že ministerský předseda Campbel - Bannerman trpi kromě srdeční nemoci též těžkou vodnatelnosti, aniž by se stav jeho lepšil Poněvadž nemoc jeho značné pokročila, ne mohl jej od počátku choroby žádný ministr na vsuiviti. Z polské strany lidové Ze Lvova, 22. března. (K. k.) »Kurjen Lwowski« dovídá se z Krakova, že říšští poslanci polské strany lidové usnesl se na včerejší tamější schůzi zásadně vstou- piti do polského klubu. Na to ustavi se klub zemských poslanců této strany a usnes se, že v zemském sněmu podá opět především návrh na zavodenl všeobecné ho, rovného, přlmého a tajného voleb- ního práva.
Skrbenský Skrben Filip Leopold Salvator Isabella Liechtenstein Paar Windisch Adolf Dubsko Campbell Bannerman Bannerman Vídeň Gräz Řím Londýn Lvov Krakov Osservatore Romana Kurjen Lwowski
8 article
Protijaponský projev v Číně. Z Honkonu, 22. března. (K. k.) V Kan- tonu konala se protestní schůze, jíž zůčastnilo se přes 50.000 osob a na níž rokovalo seo záležitosti, související se zabavením parniku »Tatsumaru«. Na schůzi byly proneseny pobu- řujíci řeči. Účaslníci o dložili č ásti o dé- vu, pocházející z Japonska, čapky kapesníky atd., naházeli je na hr madu, již potom zapálili. Schůze pro- jevila státnímu tajemníku Juan-Chik Kaiovi ne libost za jeho povolnost vůči japonským poža davkům. Francouzští zákopníci do Habeše Z Paříže, 21. března. (K. k.) »Libertée sděluje, že francouzská vláda vyslala na žádost neguše Menelika do Habeše oddil zákopníků. jenž bude zaměstnán při provozu tamější dráhy. Z Balkánu. Z Alhén, 22. března. (K. k.) »Agence d'Athěnes« sděluje z Bitolje: Náčelník bulhar ské čety Athanasov, obžalovaný pro s pu- stošení řeckých vesnic Tsengelu Polloku, byl odsouzen k smrti. Z Cažihradu, 21. března. (K. k) Nepravdivé jsou zprávy listů o albánském hnulí v Mitro vici a jiných místech skopijského vilajetu proe novopazarské dráze, Dle souhlasných věrohodnýcl zpráv byla naopak zvěst o výstavbě dráhy télo sym paticky uvítána oby vatelstvem i tamními tureckým Z Cařihradu, 21. března. (K. k.) Včerejší zpráva Porty o vniknutí řecké čety na tureck území shoduje se s informacemi rumunskými. Gu verner v Serfidži oznámil totiž, že dne 15. t. m. tlup sostávající prý z řeckých vojšků a komitů přešla hra nice, ubila ve Strunce čtyří kucovalašské pastevee a jednu ženu a vrátila se pak zpět. Z Cařihradu, 21. března. (K. k.) Nedávné nepo koje v Frizrenu a Dakové přiměly generál ního inspektcra, že nařídil skopijskému valimu, ab se vydal do zmíněných obci a vyšetřil silusci. listy.
Juan Chik Menelik Athěnes Athanasov Tsengela Čína Japonsko Habeš Paříž Balkán Cažihrad Cařihrad Frizren
9 article
V Cahiliradě pátrají po spiklencích. Z Calihvadu, 21. března. (K. k.) v Yildizu ne- ustále vyšetřují domnělá spiknutí. Žádalo s také, aby směl býti vyslechnut rusky tlum o- ník Hadžibiar. Ruské volvyslanectví to všal odmnaíllo. Také v zatýkání se pokračuje. Mladý Belgičan Shaper byl zatčen bez konsulární asistence později však provuštěn. Belgické vyslanectví podal pro to Porlě protestní notu. z Cožihradu. 21. března. (K. k.) Ministerská rad nezsbývala se dosud žádostí srhské vlády o a drij ské drá ze. Podmaršálek Borrere Z Madridu, 21. března. (K. k.) Polní pod maršálek Borrerozpodlehl svému zranění. Z Portugalska. Z Lizsabonu, 22. března. (K. k.) Král královská rodina obdrželi za příčinou narozenin zesnulého korunního prince Ludvíka Filipa mnoho sympatických a soustrastných projevů. — Volební houti klidně pokračuje. Republikán jeví úsilovnou činnost. Z Lissabonu, 22. března. (K. k.) Listy trvají na svém tvrzení, že se Franco s em vrátil a podotýkají, že vláda učinila potřebná opatření. Ze srbské skupštiny. Z Bělshradu, 22. března. (K. k.) Skup- ština schválila jednohlasně v prvním čtení před lohu zákona o prodloužení privilej Národní banky. Mezinárodní svaz spolků obchodních cestujících. Z Londýna, 21. března. (K. k.) Minist- obchodu Lloyd-George předsedal dnes schůzi svolané k zřizení mezinárodního sv az spolků obchodních cestujlclch
Belgičan Shaper Ludvík Filip Franco Lloyd George Calihvad Yildiz Madrid Portugalsko Londýn Minist národní banka mezinárodní svaz spolek obchodní
10 article
Účelem tohoto svazu jest podporovati zástupee anglického obchodu, kteří cestují v cizině, zástupce zahraničního obchodu, cestující po Anglii. Schůze zúčastnili se delegáti z Německa, Francie a jiných zemí. Loyd-G eorge poukázal na důležitost, již má tento podnik jak pro ob chod a mezinárodní zájmy, tak pro utužen míru mezi národy. Z Německa, Švýcarska Francie, Uher a z Dánska došly souhlasné pro- jevy. Na schůzi byla jednohlasně schválena re- soluce pro založení svazu. Mezi Spojenými slály a Veneznelou. Z Nového Yorku, 21. března. (K. a. Z Caracasu se sděluje, že venezuel s ký nejvyšší soud zrušil koncesi, udě- lenou Fitzgeraldovi, kterou několik společnost k výrobě asfaltu využitkovalo. O náro cích oněch společnosti vede se nyní diplomati cké jednání mezi kabinetem Spoje ných států a kabinetnm venezuel ským. Společnosti ty podaly americkém vyslanectví v Caracasu protest. Americký křižák »Tacoma« připlul dnesd La Guayry.
Loyd Fitzgerald Anglie Německo Francie Švýcarsko Uhry Dánsko spojený slál Nový York Caracas Tacoma Le Guayry
11 article
Španělsko a Japonsko. Z Madridu, 21. března. (K. k.) Několil ministrů vyvraci formálně zprávu, otišténou v »Correspondencia de Espano«, že prine Kun přibyl prý do Madridu, a podnikl tam přípravne kroky k uzavření španělsko-japonské dohody. Železniční spojení Řeska s Tureckem. Z Cakihradu, 21. brezna. (K. k.) Řecký vysla ne Gryparis odevzdal čnes Portě zcela stručnou notu kterou je ministr zobraničních záležitostí žádán, aby se postaral o spojení dráhy Pireus-Laris sa, ktera brzo bude již dostavěna až k tureckým hranicím, s tureckými dra hami. Řecko bude pak spojeno se západem a tako tureckému obchodu spojení drah prospěje. Ke kone projevena je v notě pevná naděje, že se spojen stane skutkem, Generál Grodekov z Turkestanu odvolán. Z Petrohradu, 22. března. (K. k.) (P. T. A. V dnešním carském úkazu odvolává se generál Grodekov pro nemoc z úřadu generálního gubernátora turkestanského. Po nechává se mu však členství říšské rady a udíl se mu řád Vladimirův první třídy.
Espano Grodekov Vladimirův Španělsko Japonsko Madrid Turecko Cakihrad Pireus Larisa Řecko Turkestán Petrohrad
12 article
Událosli v Marokku. Z Paříže, 22. března. (K. k.) Generál d'Amado telegrafuje ze včerejška z Casablanky, že kaid krají selatského připojivšt se k Muteji Hlafidovi, nabt mu písemně, že se podrobí. V listu svém prosí prý o milost a žádá d'Amada o intervenci u sultána Ab dula Azize, jehož opustil prý jen proto, že vojsk Muleje Hafida jej k tomu nutilo. Generál d'Amade sděluje dále, že domorodci na jati k ošetřování nemocných konají znamenité služby Pacifikace obsazených krajů pokračuje značnějš měrou; d'Amade oznamuje, že rozestaví nové hlídky Z Tangeru, 21. března. (K. k.) Z dobrého pra mene se proslýchá, že francouzská vláda sultánu Abdulu Azizovi důtklivě poradí, aby při zamýšlenén obsazení Safi a Azammuru vojskem jednal s nej větší obezřelostí a zdrželivos tí, aby zabráněno bylo výtržnostem, zvláště pak obrožení poškození evropských obchodníků.
Amado Hlafid Aziz Maroko Paříž Casablanca Tanger
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 22. března. (Pracovní pro gram říšské rady. Jakmile se dne 2 dubna sejde říšská rada, bude ihned svolána konference předsednická, aby se duhodla o par lamentním kalendáři. Vláda i parlamentní strany
Praha
14 article
V drobném prodejit ranní číslo o pobě . . za St odpolední . . . . . na 2 Ve fllalkách na venkově- ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4i Inserá s plati se hetevě rapřel. Přečplacení a inserty přijímá sěminl- strace v Marianské ulici č.3. Tam nacházejí se též redalee tIskárna n expedice „Národnich Listů“ Rukoplsy so novracsjí.
15 article
si přejí, aby rozpočet na r. 1908 byl řádně pro- jednán také v sněmovním plenu. Aby se vzhle- dem ke krátkosti času projednání umožnílo, ne- bude se prý tentokrát předem určovati, kolik řečníků z každé strany má při rokování promlu- viti, nýbrž ustanoví se čas, do kterého rozpočet má býti vyřízen. Stane se to tím způsobem, že se na projednání rozpočtu každého minister- ského odboru určí jistý počet dní, který se nemá překročiti. V Praze, 22 března. (Zemské sněmy.) Ještě koncem tohoto měsíce budou kromě zase- dajících už sněmů istrijského a terst- ského svolány některé další zemské sněmy. Tak na př. sněm kraňský sejde se již dne 27. t. m. Jinak budou to jen ony zemské sněmy, které jsou již ustaveny a nemají schvá- lený rozpočet nä letošní rok. Budou svolány jen na několik dní, aby mohly prodloužiti zatímný rozpočet do podzima. Sněmy nově zvolené, ze- jmena tedy snémy království českéh a haličského, sejdou se dle »Fremdenbl.« teprve po Velkonocích, aby se mohly ustaviti, t. j. zvoliti nový zemský výbor. Povolí se jim na to týden času. Vlastní sněmování položeno i letos až do podzimních měsíců září a října, poněvadž celou letní dobu, vyjma nejteplejší mě- stce, zaberou opět říšská rada a delegace. V Praze, 22. března. (Univer si tn otázky.) Z dnešních vídeňských listů zabývají se universitními otázkami obširněji »N. W.
N W Praha
16 article
Tagbl« a »N. Fr. Pr.« Onen má zprávu, že chystané resoluce t. zv. malých národů shrnou se v jednu společnou, v niž se uzná, že každý rakouský národ, jakožto národ kulturní, má ne- popiratelné právo na vysoké školy. Ale současně prý se prohlásí, že vysoké školy, jakožto ústavy vědecké, nemohou se zařizovati za uím účelem, aby sloužily za nástroj národní ex- panse. Nevíme, kdo spáchal návrh takové společné resoluce a snad nejsme daleci pravdy, hledáme-li jeho původce v samé redakci onobo vídeňského denniku. Soudíme to z toho, že »N. W. Tagbl.« »zaznamenává pověst«, že reso- luci takovou doporučí sám dr. Kramář. Hor- šího vlipu vídeňský list nemohl spáchati. »N. Fr. Pr.« zaznamenává s povděkem, že resoluci, která bude podána ve věci druhé české university, vláda nebude zmoe- něna, aby universitu zřídila, nýbrž pouze vy- bídnuta, aby se o zřízení české university na Moravě starala. Tato změna v české resoluci provedena prý na přání vlády, která jednal pod nátlakem Němců. Němci nebudou sice hlaso- vali ani pro tuto vyklesténou resoluci, dají s však přehlasovati jinými stranami, nečiníce z toho casus bellí. Přijme se tedy snad reso- luce, v níž se neřekne ani kdy, ani kde se má nová universita zříditi, vláda vezme resoluci na vědomí a až snad někdy učiní pokus, aby se resoluci vyhovělo, Němci podají opět své v eto, vláda pod nátlakem Němeů ustoupí a my bu- deme s druhou universitou šťastně zase tam, kde jsme dnes.
N W Tagbl Němec Francie český univerzita na Morava
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Konce ruské rovoluce. Nyní už je všem jasno, že ruská revoluce sympatií nezasluhovala. Poznávají to ve Švýca- řích, odkudž revoluční ruské studenty houfné vypovídají, ve Francii i Německu. V západní Evropě byla ruské revoluci „mravná“ podpora hlavně proto poskytována, že byla naděje na trvalé oslabení ruského státu vnitřními zmatky rozbroji. To však si sotva kdo pomyslil, že ruští revolucionáři jsou degeneráti odstrašujícího dru- hu. Idea svobody zvrhla se u nich v šílenství,
Francie Německo Evropa
18 article FEUILLETON
FEUILLETON Divadelní novinka v Paříží. V pátek 28. února byl jsem náhodou pří tomen generální zkoušce dramatu Ramunteho (čt Ramunčo) v „druhé francouzské scéně“, v Odé onu Drama napsal Pierre Loti, autor řady knih z nichž některé jsou známy i u nás. I toto drama „Ramuntcho“ je vlastně jen zdramatisovaný ro mán téhož titulu z r. 1896. Kus měl blučný úspěch a je naděje, že bude plnit divadelní dům, den so den po mnoho týdnů . .. Román sám je veliké hodnoly a předčí ješté předchozí romány, které Lotiovi zjednaly takové jméno. Je to karakteristické, že i zde se líč život lidí, nedotěených dosud kulturou, žijícíeh ještě v lůně přírody. Mýlil by se však, kdo by myslil, že Lot dívá se na přírodu vyevikovaným zrakem moder ního vzdělance. Nic ho není tak vzdáleno, jak to. On prostě žije a eftí s přírodou, je bezpečen na jejím lůně tak jako nemluvně u prsu matčina Jeho soužití a soucitění s přirodou je věci jeh instinktu, který ho bezpečně vedl k Matce ži vota; není určeno žádným názorem filosofickým Odtud laké postavy v jeho románech jsou pravé děti přírody, bytosti národů kulturou dosud ne porušených, na nichž je krásná právě ta jejich bezprostřednost. Lidé v jeho románecl nehrají hlavní roli, jsou tu jaksi jen, aby oživo- vali nádhernou scenerii přírodní, která by bez lidských živých postav přece jen byla poněkud mrtvá . . Co je podstatné u Lolia, je velký dech na- turalistní poesie, již je jeho dílo provanuto. L ti má kult přírody v tom smyslu, v jakém ji pojí mali staří, přírody jako zdroje všeho života K ní zítil e vždy váben, od dětství, puzen ja- kýmsi bezděčným pantheismem. Její dvejí ta- jemství: její nekonečnost a její věčnost, ho vždy plnilo bázní a zároveň extasí. Co přijde po smrti? Nekonečné nic, prázdno. Proto ra
Loti Lot Paříž Ramunte Ramuntcho
19 article
dujme se ze života a uživejme jeho rozkošných darůl A krásy krajinné, málo kdo má pro ně tolik smyslu, jako právě Loti! Ať je to Amerika, Činn nebo Afrika, Buenos-Ayres, Tonkin nebo Ilong Kong, Bretaň nebo země Basků Ze všech prací Lotia nejtypičtější je román „Ramuntcho“, snad právě proto, že mimoděk nám tu připadá podivné, je-li to možné, aby ještě dnes žily takové přírodní bytosti v pyrenejských horách, takový přirodní malý národ Basků, jako ostrůvok oblitý kolkolem mořem dvou cizích kulturních národů a přece stále ještě nedotčený Alo je to přece jen pravda! Můžeme se o tom ostatně přesvědčit na vlastní oči, zajet si do Pyrenejí a vidět je.
Loti Bask Amerika Tonkin Bretaň Pyreneje Činn nebo Afrika BuenosAyres Ilong Kong
20 article
Ano, žijí tam dosud, s obou stran ho pyrenejských, na straně francouzské i španěl ské, dohromady asi jeden milion duší. Podivný národ! Mluví dosud svou mateřštinou, která je našemu sluchu vizejší než sanskrt ! Neboť Ba skové jsou zbytek jakéhosi prastarého neind - ovropského plemene, které tu před věky a věky žilo kolem celého Středozemního moře, nejenom v Pyrenejích, ale i v Italii, Řecku aj. V této rozkošné knize „Ranrunicho“ vlastn děj zaujímá málo místa. I tu hlavní roli hraje Matka-Příroda, hory pyrenejské, které ne siee nebetyčnými, ale strmými štity svírají vesničky sem tam rozseté po stráních. Prastaré, bíle natřené domky o jednom nebo o dvou poscho- dích chovají v sobě tyto těžkopádně, osmahlé horaly oholených, hubených tváři, jichž želez- nou sílu prozrazují jejich širokánská ramenaa silné šíje. Žijí zcela odlišně od svých sousedů. Francouzů i Španělů; mají dosud své národní písně v té své podivné řeči, své zvyky a kroje. Ale na to nejdůležitější bych zapomněl Mají i svou zvláštní národní hru, pelote, která záleží v tom, že odrážejí o stěnu malé plné míče zvláštní koženou lopatkou, při čemž hraji dvě strany proti sobě, jedna druhé podává míče a která strana si vede obratněji v zachycování míčů lopatkami, ta po jistém počtu nezachyce- ných vrhů vítězí. Tedy asi něco jako lawn-tenis. Proslavení hráči, pelotaris, konávají tournée p
Matek Francouz Španěl Pyreneje Řecko
21 article
celé krajině, ano i do Ameriky (jižní) zajížděj a slušné sumy si tím vyzískají. Takovým pelotaris byl též hrdina románu mladičký Ramutcho (zdrobnělý baskický tva jména Raymund), hoch sotva 18letý. A nejslič nější děvče z rodné vesnice Elchézar naklonilc mu své srdce, 16letá Gracieuse, již říkali zdroh pělým baskickým jménem Gatchoucha (Gačuša) Ale matka divčina, hrdá Dolorěs Detchary, jiá od svých dětských let nenávidí se na život a na smrt s matkou Ramutehovou, Franchitou. Ne vraživost ještě vzroste, když Dolorěs vidí ná klonnost k synu své nepřítelkyně. Děvčeti za- káže vůbec s milým se scházet a tak oba mladt milenci se vídají jen v neděli. Franchita má v jižní Americe bratra Ignacia již dlouhá lét a nie o něm neví. Najednou jim pošle vzkaz p krajanovi, který se vrátil do vlasti, a zve Ra nutcho k sobě. Amerika! To spije mladou hlavu hochovu, začne si spřádat sny, jak by se mu tam blaze vedlo u zámožného strýce, který ho chce adoptovat za svého. A při tom by si tam odvezl i svou milou Gracieuse, která radostn přikyvuje k jeho plánům. Už za měsíc nebo z dva mohou být svoji! To pomyšlení je přímo opájí. „Ale ty musíš na vojnu!“ napadne jedncu rozvážné Gracieuse. „Ah, co vojna, na tu jít ne- musím! Francouz nebo Španěl, to je mi jedno já jsem Bask a my tu všichni jsme Baskové!“
Raymund Gačuša Franchita Dolorěs Ignacio Francouz Španěl Bask Amerika jižní Amerika mladičký Ramutcho
22 article
Ramutcho totiž patří k oné části Basků, kteř jsou svobodní obyvatelé hor. Ale zapomněl, že právě před měsícem podal si žádost na úřad z přijetí do státního svazku Francie. A teď dojde vyřízení, Ramuteho nabude občanských práv francouzských, ale s těmi nastávají mu i všechiny občanské povinnosti. A on bude musit jít na vojnu! Nemilá věc, hrozně nemilá! Škoda, že to před měsícem nevěděl! Ale už je pozdě. Aby utekl před vojnou do Ameriky, ne, to nejde. nikdy by se už jako desertér nemohl vrátit do rodného kraje a to pomyšlení nemůže snésti. Co dělat? I přihlásí se do vojenské služby hned předčasně, jen aby ji měl dříve odbytu, a pak pak spolu odjedou s Gracieusou do Ameriky Milenci se na podzim rozloučí s bolestí ale s povnou důvěrou v obapolnou slálost. Ra muteho se svým plukem námořní pěchoty do stane se až na Madagaskar. A Gracieuse? Po delším čase najednou dozví se celá ves že Gracieuse složila řeholní sliby v malém klá šteře Amezqueta, 60 km. od Etchézar vzdále Minou tři léta a Ramutcho se vrátí z vojny Ví všechno, co se stalo s Gracieusou a najdo matku na smrt nemocnou. Smutný návrat, smut né shledání. Za to bratr Gracieusin je k němu stále tak upřímně přátelský: „Oh! Kdybysty byl doma, nebylo by se to stalo!... A ještě ted kdyby tě viděla .. Za krátko matka mu umře. A Ramunich prodá rodný domek, za stržené peníze hodlá s v Americe, kdo tolik jeho krajanů žije, založi novou budouencst. Ale to je vše vedlejší. Hlavn věc je získat znova Graciousu. Bez ní život pro nemá smyslu a cony.
Bask Gracieusin Francie Amerika Madagaskar km
23 article
Konečně přišel kýžený den. Arrochkoe s Ramuntchem přijedou pod večer na voze k klášteru, jsou vlídně přijati. Ale co to? Nepo- znávají bývalou Gracieuse! To že je ta půvabna smavá Gracieuse, tato mladá sestra Marie-Angé- lique, která se divá na svého bratra i jehe přitele tak cizíma očima, jakoby přicházejícíma odkudsi z bílé neproniknutelné mlhy. V jejím pohledu se zračí, že tu je jakoby nepřítomna. že ta pravá její bytost odešla do klidných, ni- komu nepřístupných končin tam na druhém břehu propasti života. Ramunicho poražen, zni- čen ve svém nitru, klopí oči, sálající žhavou tou- hou, před tím klidným panenským zrakem. Konečně se zvedají k odchodu; mladá se stra podá ruku svému bratrovi. Ramuníchovi ne Tomu jen ještě, jednou opakuje: „Budeme se všecky modlit k svaté Panně, aby vás chránil na vaší dlouhé cestě...“A oba odcházejí d temné noci. Ramunícho téže noci odjíždí dla Bordenux " mořskému parníku, bledý, zničen,. nic už nečekaje dobrého od života; zatím v ma- lém konventě, obíleném prostičce jako hrob jeptišky opakují své večerní modlitby: O crux. ave, spes unica. Na jevišti děj je ovšem poněkud upraven aby byl dramatičtější. Zvláště zakončení vypadne ném. docela změněně: oba přátelé vejdou do kláštera.
Marie Nepa Gracieus
24 article
jsou vlídně přijati, ale Ramunteho vidla, že Gra- cieuse už naň úplně zapomněla a že už se vžila ve svou povinnost klášterní sestry, vida její tvář, prodchnutou klidem světice, vyzná se hlasité abatyši, za jakým zámyslem k ním do kláštera vešel. A všichni jsou pohnuti tou jeho hlubo- kou bolestí a kajicností; abatyše mu odpoušti a káže mu, aby sám poklekl a vzýval svatou Pannu za odpuštění. A Ramuntcho klesne v hoř- kém pláči na kolena u sochy Panny Marie. Gra- cieuse, bledá jako křída, stojí nad ním. A cn. skunčiv svou modlitbu, poklekne ještě před Gracieusou a polibí němě lem jejího roucha. A s tím posledním polibkem, vtisknutým na její řoholní šat, odchází. Ale klášterní vrata jsou už zavřena, kdo jim půjde otevřit? Abatyše po- sílá Gracieuse, aby hostům sama otevřela vrata k odchodu. „Ona odchází,“ lekají se ostatní sestry. Ale abatyše jim praví: „Poklekněme všecky a modleme se tak vroucně k svaté Panně, jako nikdy dosud.“ A jeptišky trvají ve vroue modlitbě, zatím co se ozývají zvonky odjiždějí- cího vozu. Za chvili vkročí do konventu Gra- cieuse, ještě bledší, možno-li. Neodešla s býva- lým milencem, ač jí nikdo nedržel a vše záležel jen na její vůli. Sklání se před sochou svaté Panny, ostatní sestry jásavě pronášejí modlitbu díkůvzdání. Ale co ta? Mladá jeptiška kácí se omdlelá k zemi... Těžkou povinnost na seb vzala . . V celém dramatě těžiště spočívá na líčení ži- vota Basků, nádherná scéna jejich národní hoy, kde hrají skuteční pelotaris, hra na tamburiny.
Bask gra socha pannus Marie svatá pannus
25 article
Jednotlivá místa doprovází a podškrtuje i hudba, od Gabriela Piernéa, kapelníka v Odéonu; zvlá- ště předehra k druhému výjevu, s motivy ná- rední hudby baskické, je význačná. To vše strhne a zaujme diváka, tak že rád zapomene na ty příkré přechody, unesen tím velka- lepým vyličením národního živo- ta horalů baskických. A to je vlastně pravý obsah dramatu i románu Ramuntcho. Jarosl. IIrnčí.
Pierné Ramuntcho Odéon