Vychází každý den mimo v neděli a svátek o 3. hod. odpoledni. Předplácí se v adminiitraci v Ostrovní ulloi éíslo 1508-11. v Praze: poštou: 20 „ 16 „ - „

měsíčné . čtvrtletně půlletné . celoročně

BIOKvCDO • *0 n n n *“ n

Jednotlivá čísla 5 kr S nedělní přílohou 6 kr.

DOPISY frankované a podepsané přijímá r e d. a, lc c e v Ostrovní ulici čís. 1508—II. Ktikop.dáv nevracíme a uepodepaanycb nedbáme. REKLAMACE neaapečeténé poaýlány budtež nefrankovány.

Inseráty počítáme nejlevnčjí.

ČÍSLO 226.

V PRAZE, VE ČTVRTEK DNE 4. ŘÍJNA 1894.

ROČNÍK XXVI.

na.i ruskou. Bismarku v ohledě tom mohla býti přiřknuta jakási přímost, ovšem sahající až к drzosti. On pronásledoval katolickou církev bez diplomatických okolků ; avšak diplomacie ruská ráda by si před světem dala nátěr poctivosti a za to ale pod rnkou katolíky a jen katolíky ubijí. Největší svobodě náboženské těší se v Rusku pohani a Turci — z příčin ovšem známých. Největší důkaz svého zákeřnictví podala ruská vláda řeží vKrožích minulého roku. Zde jednalo se, jak čtenářům známo, o zavření kostela katolického, jenž byl značným nákladem od osadníků sebraným znovuzřízen. Katolický lid zadal к carovi úpěnlivou prosbu, aby kostel lidu byl ponechán, avšak prosba ta carovi vůbec nebyla ani dodána, načež činovníci poštvaní popy přikročili к násilnému vyklizení a zavření kostela Katoličtí kněži, aby krveprolití, jež předvídali, zamezili, již jali se odnášeti velebnou Svátost, leč lid tomu nedopustil.

Nyní přišli kozáci a jali se po známém způsobu kostel vyklizeti. Katolický lid byl od £inovnrk4 a popů systematicky к odporu poštván, aby pak vláda mohla domnělé vin- níky pohnati před soud — ovšem tajný (I) — který ve své ruské servilnosti neopo mene konati svou „povinnost“. Korácká nahajka konala divy udatnosti. Ačkoliv čtyři nejvýtečnější petrohradští advokáti obžalované bájí, není ani nejmenší pochybnosti o odsouzení ubohých rolnických mnčedníků Mínění veřejné ruského lidu stojí rozhodně na straně obžalovaných, jejichž osud napřed je zpečetěn a jenž bude zakončen v lednicích sibiřských a dolech uralských. Všecka čest ruskému lidu, ale činovnictvo ruské je bídné. Ani v té pohanské čině nebylo dosud prolito tolik brve mučednické, jako na Rusi. Cesty Boží jsou nevyzpytatelný. Jakési neúprosné fatum vládne nad ruským panujícím rodem. Jeden car odchází za druhým. Jeden a druhý rukou zákeřníka — ale nikoliv katolického — třetí klesá, jako smrtelně zraněný obr — —

Níže podáváme průběh tajného přelíčení V úterý dne 2 října počal v ruském màeté Vilné obrovský proces proti 70 obyvatelům městečka Krože na Litvě, že se protivili tomu, když jim ruští kozáci kato lický kostel násilně zavírali. Stalo se to vloni v říjnu a od té doby tvoří událost tato ve veškerém Rusku velký povyk a na čí straně sympatbie ruského obyvatelstva tehdáž stojí, vysvítá z té okolnosti, že čtyři nej přednějších advokátů petrohradských převzali zdarma obhajování obžalovaných. Ministr práv Muravěv přibyl v úterý z Petrohradu do Vilna, aby byl přítomen procesu, který se ale tajně provede, tak že mimo úradní osoby jest jen obhájcům přístup do soudní síně dovolen. Z obžaloby vyjímáme : Dne 3. října m. r. nařídil Kovenský biskup faráři v Kroži P Renackému, aby klíče od kostela převzal a P. Mozejka aby nejsv. svátost oltárni z kostela odnesl. Hrobník se však vyslovil, že nemůže klíče vydatí, poněvadž prý mu byly před nedávném od několika žen odcizeny. Když se pak dne 6. října vydal P Mozejka do kostela, aby z něho svátost oltářní odnesl, našel kostel uzavřený. Na jeho klepání byl kostel uvnitř otevřen. Sotva ale že přistoupil к oltáři a z nebo svátost oltářní vyňal vyřítil se naň zástup mužů a žen, srazil bo

Politický přehled vnitřní.

Ruská, svoboda náboženská. prchnouti a příklad jeho následoval též du- dostatečné podpory se němé mateřské sanikla. v лап chovní Mozejka. Druhého dne dostavili se Otisku kolonisační dluino spojití s vystěhova- V naze, dne 4. října. i^0 kostela ve jménu guvernéra Kovenského leekou: od roku 1820—1890 vystihovalo se

Jako ten nejbáječnějáí mořský had policejní předseda a dva duchovní a ozná- a Rtkcnska ponae do Spojených Států aevero- táhne se novinami zpráva o vyjednávání mili shromážděnému lidu, že si car přeje, »meriokýoh 445 000 lidí, mesi nimi 118.105 ruaké vlády s Vatikánem. *aby byl kostel zavřen. Přítomní nepustili Cechů a 58 979 Poláků, v letech 1891 a 1892 Vyjednává se již od rozdělení Polsky, však kněze к oltáři a projevili se, že ustoupí dotáhl počet wstčboveleů číslice 82.000. mesi tedy s přestávkami většími anebo menšími ' tehdáž. až obdrží odpověď na dvě žádosti, nimi 11.000 Cechů. Uváděje dále, že pře- ustavičné, počínaje od Alexandra I a Miko-; které byli na caře zaslali, jež ale guvernér stavba lodi .Mirsmar* nebyla svěřena některé láše I až po naše doby a vždy s výsledkem j zpět zadržel. Dne 10. října přibyl do Krože loděnici domácí, aamýilí-li správa námořní pod- stejným: Vatikánu se všecko hezky slibuje sám guvernér kovenský generál Klingeoberg nikoonti jeitě další experimenty • lodi (Mira- a d ma v Rusku katolíci jsou dílem vra-j se sedmi policejními úředníky а в 62 stráž- mar* na dotažení vštíí ryohloiti, jak npotře- ždění, zaváženi na Sib ŕ a do uralských ] niky a četníky. Když však zvěděl, že jest ben starý výtečný stroj lodi eM remar* po dolů aneb sužováni všemožně. Není vlády v kostele na 400 osob, telegrafoval o 30 jeho výměně a jakých shnienoiti sískéno s kři- licoměrnější, či řekněme raději zákeřničtější kozáků. Poněvadž mu bylo oznámeno, že se žákem „Satlelit* a novými stroji monitorů

volně nevzdálil, byl jednoduše vybičován Z kostela vyhnaný lid shlukl se na hřbitově a pojednou vrbí se na guvernéra a na stráž niky. Ohrožený guvernér nařídil, aby stráž do vzduchu vystřelila, načež lid ustoupil. Okamžiku toho použil guvernér ; ustoupil i se stráží do kostela a rychle dvéře uza vřel a zatarasil. Rozlícený lid vedral se však přece do kostela, když v tom přirazily tři setniuy kozáků, jimž se podařilo klid zjednati. Tak dalece zní obžaloba. Neudává se však v ní, jakým spůsobem kozáci klid zjednali. Ví se však, že kozáci osm osob do smrti přejeli, dále že bylo 42 osob těžce zraněno a 15 žen a dívek od kozáků zneuctěno. V Praze, *ne 4. října.

Z delegace rakouské, v plné »ctů»i dne 3. října podali delegáti dr. Paoák a sou- drosi mladočeití s poslancem Klaičem a aolno- hrndikým poslancem Sohidrem ministra zahraničních záležitostí následující dotai : V rospoč tovém výboru delegačním bylo tvracno, že se Srbskem nebyla naavřena žádná konveroe. Dovoluji si J. E. předložit následující doslovné snění smlouvy Rakonska se Srbskem, a sice : „I Srbsko aavasoje se poskytnout! Rakonsko- Ubersku pomoc к udržení a případně také aa vedení poř dkn a pokoje v okupovaných ze mích. П. Srbsko tavaznje se nensavřít s nikým vojenskou konvenci, aniž jinon smlouvo neb ujednání ■ třetím státem bes výslovného sou- hlain Rakonsko-Unerska. Samo sebon se rosami, že Srbsko nebude nuceno děti soablss svůj к žádným jiným smlouvám, leč které se týkati bndou zájmů Rikousko-Uberska. Ш. Ha- kontko-Ubersko saročeje dynastii Obrenovičů trůn srbský pro veíkery případy. IV. Rakonsko- Uhersko aavaznje se neobat Srbska volné roce vahledem к Bulharsku a zarnčiti jemu veikeré výhody a ciitky, které by mn eventuální válka s Bulharskem opatřila. Mijatovič. M. Piročanac.

Kbevenbül er.“ a ptám se : Jest pravda, že tato konvence byla naavřena v roce 1882 na 12 let a že dosud platí?) V Pešti, dne 3. října 1894. Dr. Bedřiob Pacák. Kaftan. Brso- rád. Sláma. Dr. Klaiě. Scbider. — Při jednáni o námořním napočtu nvedl delegát Kaftan, že řiie oaěe mesi 12 evropskými co do rospočtu námořskébo sarjímá 8. místo, 00 do počta loď štvi c prra'ivního 7. místo. V procentech ob- náží podíl Rakonska při počtu lodi 4'4 proč. a při nosnosti 2'8 proč. Pomoří je v naií Mži ponae 650 km., v Německa 1250 km , v Itani 2850 km., ve Francii 2200 km., v Ruska na Černém a Baltickém moři 4250 km., ve Šps- oélsku 3100 km. dlonbé. Rakonsko nemá žádných oiad, jež by vyžadovaly ochrany válečného loďstva domácího. Průplavem eneaským proplulo v roku 1885 : a ang ickon vlajkou 2734 lodí, nosnosti 6.854.815 tne, s italskou 109 lodi nos. 239 812 tnn, s německou 155 lodi, nos. 283.884 tnn, s rakoosko-oherskon 69 lodí, nos. 165.180 tnn. V letech 1870 — 1879 činil podíl Rakontka na průplavu sneeském 4 2 proč. počta lodí а 2 9 proč. noenosti, v r. 1885 ponze 19 prtc po případě 18 proč. a od téeh dob se poměry na prospěch

Rakonska netlepiiiy. V Niaoaemí obnáií podíl na osokn obyvatelstva 415 al. a na eiskn 44 slatě, v Anglii 252 *1. a 37 il., v Be gii 316 s atých a 25 al., v Německo 96 al. a 10 al., к zemi a svázal mu ruce. Před kostelem!v Rakousku ponze 35 al. a 3 «1. Co do ко stál policejní úradník a když zvěděl, co se lenitane očinén první роков v roce 1778 a ко v kostele děje, poslal tam strážníka Jera- lenitaci ostrovů Nikobárskýob, kde se již 401Z úředníků v Bosně jest 10 procent Němců. Ževa, aby oltářní svátost vynesl. Tose však roků před tím nsedili poslední bratří ěeští podlpůlčtvrta procenta Mrdarů a půl proceri« Ro- i témuž nepovedlo; naopak musil Z kostela oobraoon Dánska; kolonie tato vžak pro ne->manů, kdežto slovanských úředníků jest tam

lid dosud kliduě choval, umínil si guvernér,! „Mároí* в „Utava“, které byly taktéž ude- že bude s ním osobné vyjednávat!. O 3. hod. vaděny к rekonstrukci amfněné firmě Schieben odpoledne vydal se do kostela a poručil i v Gdániku. — Posi. Kaftacori odpověděl ad- zástupu ve jménu carově, aby se rozešel, ' mirál baron Steroeok, že terstská loděnice ne- auto prý car jejich prosbě nevyhověl. Když’mohla led epraviti, ie „Miramar* při nepHsni- se lid neměl к tomu, poručil guvernér, aby vém povětří se osvědčil, ée má sice loď na mí- byl kostel zavřen. Kdo se z něbo dobro- atě lů3/« mil jen 14, ale torno ie se odpo- může rekonstrukci kol a „Satellit* že je saorně stavěn, „Marož* a „Leitha* že masi býti opa třeny stroji novými. Na stížnost Kiaiéovo, žo ze 74 státních důstojníků námořních není žádného Dalmatínec, odpověděl admirál, že Daltna- tinžtí nchaaeči prý neznají německy a také ve fysice, matematice a dějepisu nevyhovují. V nižší službě prý jsou Dalmatinoi výtečnými námořníky. Při rokování o Bosné e Hercegovině stěžoval sí delegát dr. Sláma, že nejsou závěrečné účty předloženy, áe v rozpočtu se nvádí jen povrchní вату к účelům knltnrním, hospodářským atd., ale nikde neni nvedeno podrobností. Pro r. 1894—95 jsou příjmy rozpočteny na 14,084.990 sla, o 1,499 900 al. výše než loni, aniž se nkásala potřeba nových vydání.

Usnává, že v Bosně meoho bylo učiněno 00 do slepiení cest, žkol, soudnictví, bespečnesti a zdravotnictví ; že vžak více učiněno tam pro cisvaoe než pro lid. Krásné ůřadoí budovy a hotely, ieleanioe, Ižsně v Ilidži a koňské dostihy prospívají nepoměrně více cizincům než domácím. Stýská si na příkrý způsob vybíráni desátka, kdy hospodáři odhaduje ее, mnoho-li mu pole přináží a dle toho vyměřuje desátek, takže nezřídka místo jedné desetiny platí až i žeat desetin a více. Desátek býval dříve vyměřován dle obilí vymláceného, nyní na atojato a libovůli píeařův je ponecháno půeobižtě veliké, desátek ее odvádí ne peněsíoh в při tom vyměřuje te vysoká oena obilí. Stížnostem činí es veliké překážky. Členové odhadní komise dostávsjí knď procento neb podíly 1 desátku nebo remnneraoi. V komisi z-sedá písař, aga, „kněz“ t. j. nejstarš sedlák ve vsi a jediný • áetupce lide. Hospodářství v Bosné nevynáší, poněvadž rolník čim více ,e příčin', tím více mesi piatiti a tndiž nemá chrti ku práci vy- dstnéjií. Do Bosny te vosí čím dal více mraky uherské. Ukazuje na to, že Bosna nemá žád ného sastupitelatví, dentine ace, pedeařívání a vysvědačatví vede ku mnohým přehmatům na proti lide, tiak te velice omeznje, národní pitně napovídají, téloovičné jednoty nepovolují.

Velkou čáit dobových letů akonpila r. 1886 tersttká rothtobildoviká firma Morpnrgo e Pa rente, jeden dob př.iel na 4 el. 50 kr„ takže firma vydělala ročně nejméně milion alaíýob, a ničí vieoky oatatoí výrobce dožin v Chorvatska a Slavontkn. Firmě byio nyní právo kácení letů prodlouženo zase až do r 1899. Mioietr К a 11 a у o-' větil, že delegát dr. Sláma předneal aioe řado ctfíoottl, ale že i v každé jiné semi by ее podobné nalétly. Stěžováno ti toliko na jednoťivé malé nepravidelnosti ve tprávě, ala i pro ty nebylo uvedeno důkaeů. Menší vady někdy ae viode pHhásejí, i jeat hlavní věcí, aby byly odstraněny. Ministr onde vděčným sa každé upozornění delegátů, i dá každý cvedený případ vyietřiti. V Bosné dospělo aemédélstvi v posledních letech k netíženému rozvoji. Také obce rokn 1892 organizované vykazuj roka 1893 již 527.000 il. společného přebytku a ponte jediná obec vyká saje «ohe dek. Výkop deiátka ěiní také pokroky, nebof bylo již 12.424 usedlostí v ceně 3,600.000 sl. vykoupeno a sice 2400 usedlostí pomocí půjček, ostatní ptk a úspor jich majiteli. Návštěva žkol vstoupla o 15 procent. Mnaenm bylo loni navštíveno 40.000 osobami, větiinon sedláky, kteří mají pro vsdélání anaěoý smysl. Barniotví bade upraveno, ale jakým ' apůeobem, o tom rcabodoe teprve rcatoj aemě. Oprava katastra «ama nepostačí. Stavba iele-i sniční sítě к přistává ve Splito в delnaíshým hraničím má ministr aa životní otáakn Bosny.

skoro 86 procent. Ůřadníoi jsou ustanoveni prosatimně, dokod te nepřiučí aemské řeči. К dotasu ров), dra. Paeáka odvětil ministr hrabě Kalnoky : Pan dr. Paoák ptal se mne ve výboru rospočtovém, adali nebyla nějaká vojenská smlonva ae Srbakem uzavřena, já jemn odpověděl svým časem, že účel naavřeni vojenské smlocvy se Srbskem nenabížím. Na odpovědi té trsám. Zněni úmlnvy nyní předložené oveřejňováno bylo v poslední dobé často v ča- ■opiseotvn radikální stranou srbskou a četl jsem ji také již v jistém listě sám, jest vžak pod vržena i nebyla žádná taková úmlova r. 1882, kdy byl j:ž ministrem, naavřena. Mch'a aioe býti před čaaem aa jiných pomě:ů naavřena jistá úmluva, která by měla betpečnotf Srbska na ařeteli a na kteton by se nynější pověsti mohly vstabovati, ale ta poabyla veikeré aktuality i nemohla sajitté obsahovali nic tak podivného, jako jest na příklad domnělý ěiánek čtvrtý textu domnělé imlonvy uvedené delegátem drem. Pacákem, který Srbsku volnotf jednání oproti Bulharsku udílí.

Cirkevné politické předlohy ve sněmovně magnátův. Sněmovna magnátův měla včera eohůai. Na programu byly oírkeveč-poii- tické předlohy vládní. O scbůii té oanamrje se a Pešti : Před budovon shromážděno jeat množství obecenstva, jež se ale zdrželo všech projevů. Episkopát všech vyanání dostavil se ekorem v plném počtu. Horní sněmovna počala jednati o předloae o svobodném vykoná váni náboženství. Kardinál Sohl&uch mlnvil proti předloae, prohlásiv, že církevně-politioké předlohy tyto aahnbí stát i společnost. Bet- konfeisionáloost, praví kardinál, jest tolik jako atheism a atheism vede к revoltct. Bývalý ministr kcltn Csaky tkaacje к toma, že před loha obsahuje novoto v tom směro, že nikdo nemá býti nncen 1 áleieti к nějakému vyznán'. To odpovídá prosté dnebn moderního eákono- dárství. Jest nemravne prohlaiovati někoho z donuceni za člena některého vytnini, к němuž jen nedobrovolně a na oko náleží. Srbský patriaroba Brankovíč a pravoslavní románští bitknpové Maliann a Popea odmítají předloha, poněvadž vidí v ní poškození církvi svých. Superintendent Siasi přimlouvá se za přijetí židovského vyanáuí mesi náboženství státem uananá, aby tím odstraněna byla stoletá křivda, mnsí prý však rovněž odmítati beskonfaseionel- noet, nehet cherský stát nepotřebuje prý žádných občanů bea vyanání. Přijímá vžak předloha za základ к podrobnému jednání. Mini tr knlto baron Eötröt praví, že předloha tato jest plod dnoha doby. Pravý smyti pro svobodu jev! se nejen v bájení vhstníoh svobod, nýbrž i v domáhání se svobod pro všechny ty, e nimiž žijeme. Hr. Šrěpán Seapary a hr. Eme- rich Sieobenyi mluví proti předloae, kr. Keg e- vič pro ni. Tento dovosuje, že býti bea vy- anání není jeitě tolik, jako býti bea nàt o ěenství. Rokováni odročeno na to na pátek.

Politický přehled zakr&mčmí. Německo. Jak anámo, dal před třemi měsíci německý císař přec hlavy úřadů nvěaniti a před vojenský sond postatiti dvorního hodnosta Kotle pro podesření, ie píše tajemné dopisy se krabů dvorních. Nyní se nkásalo, ie vojenský sond savtavii vyšetřování pro ne dostatek důkasů. Věc teprve nyní ее oinamnje, poněvadž se ehtéh neohati trocha časn nply- nonti, až by se na věc pozapomnělo. Kotse jakoito důitojník v záloze zemské obrany, na léhá na to, aby postaven byl před ěestný sond avého seměbraneokébo okrem.

Vatikán a Španělsko. Z ! Madridu oznamují ze včerejška, ie španělský vyslanec vatikánský odjel včera do filme, aby ev. Otel osobné odevsdal instrnkce o poměru církve a ■táta ve Španělska.

Francie. (Klerikové ■ tornistry na aá- dech.) V Toulouse v této obvili nslesá se 36 kleriků к 28dennímn cvičení. Motejí jako každý jiný voják noeit puško a tornistr. Mesi nimi jett 15 kněií a dva a nich json již faráři, kteří musili opnstit ivé ovečky. Dva a kněií jsou vikaristy ae Saint Girons, kdež molili doohovní aprávn aanechati 781etéma eterei. — (Statečné prinoesny.) Je anámo, ée prinoesna Helena Orleanská, dcera hraběte Pařížského, měla se stati dědičkou trůnn veliké Britániu, kdyby byla se odhodlala odpadnonti od víry, aby se totiž mohla vláli aa dědice ря emrti královny Viktorie. A nežli by ее ■ta a hereiiěkoo, odmítla již dříve nabídku, jak se jí atala od dědice trůnn rnikého. Tentýž prý ale d^ital již drahý koi cd princeany V Prase, 4. října.