ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8828fbc0-762f-11dc-b71b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 33, place 95, work 6, org 5
1 masthead
Strana ?
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
9. října 1908.
4 masthead
Cislo 278.
5 article
Anglie nečeká válku na Balkáně? Z Londýna, 8. října. (K. k.) Státní sekre- tář Grey měl včera večer ve Wooleru řeč, v níž poukázal na krisi východní a pre- eisoval stanovisko Anglie takto »Nemůžeme uznati právo kterékol velmoci nebo kteréhokoli státu, aby měnil mezinárodní smlouvu bez sou- hlasu ostatních smluvních stran. Nemůžeme také uznati výsledek takové akce, pokud dříve nebyly dotázány ostatní velmoci. V přítom- něm připadé bylo by velice žádoucno. aby neotálelo se s ujištěním Turecka. že každá revise berlínské smlouvy musí bráti úplný zřetel na zájmy a trvání Turecka.e »Přejeme si toužebně,« pravil řečník, »aby vývoj věcí dál se tak, aby výsledek každé změny byl způsobilým podporovati nynější režím v Turecku a nikoli jej seslabov a ti. Nesmí se zapomínati, že každé poko- ření mohlo by z nynějšího pokojné h hnutí učiniti hnutí válečné, mohlo by kompromitövati všechny reformy v Turecku a Makedonii a Armen- sko uvrhnouti do politováníhod- ného postavení. Není příčiny do- mnívati se, že to, co se doposua stalo, mohlo by porušiti mír, nebo posítivní materiální změny, ktere nedávno byly provedeny, nejsou v podstatě tak pronika vé.«
Grey Anglie Balkán Londýn Turecko Makedonie Armen
6 article
Ochránce mladé ústavy v Tarecku. Z Londýna, 8. října. (K. k.) Ministerský předseda Asquith pronesl včera večen v Levenu řeč, v níž otevřeně prohlásil, že Anglie hodlá chrániti mladou ústavn v TTurecku a varovati Bulharsko jakož i Rakousko-Uhersko v tom smyslu, že bez souhlasu mocností nemohou o své újmě rušit berlínskou smlouvu. Málo současných událostí vzbudilo u angli ckého dvora srdečnější a obecnější sympatii, jako nekrvavá revoluce, již bylo Tu- recko změněno ve volný, sám sobě vládnoucí národ. Tato situace, jež opravňovala k tak krásným nadějím, byla náhle násilně přerušena prohlášením neodvislosti Bul- harska a téměř současně annex! Bosny a Hercegoviny Rakousko - Uher- skem. Obě události, jež možno solva od sebe odloučiti, jsou společně téžkou ranou, zasazenou novému, teprve vyvíjejícímu se režimu. Povinností anglické vlády jest upozorniti strany, zodpovědné za porušení smlouvy, na to, že Anglie nemůže poslední událostí považo- vati po některé stránce za platné, pokud n- budou upraveny souhlasem mocností. Nebudeme otáleti, pravil A squith a ujistíme Turecko že učiníme, seč budeme moci, a b jeho zájmy a jeho status quo by respektován a zachován.
Asquith Londýn Leven Anglie Bulharsko Rakousko Bosna Hercegovina Uhry Turecko
7 article Snahy po svolání mezinárodní konference.
Snahy po svolání mezinárodní konference. Z Paříže, 8. řijna. (Agence Havas.) Pro slýchá se, že jisté námitky Anglie za vinily malou přestávku ve vy jedná v án o mezinárodní konferenei;, jdeo delikátní otázku, kdyby se Rusko totiž vytasilo s otázkou darda nel- skou. Francie velice se přičiňuje o odstraněn těchto překážek. Z Paříže, 8. října. »Eelair« souhlasí s ruským, v Paříži prý již známým návrhem Ruska na svolání konference s tou výbradou, aby diskuse na konferenci přísně byla obme- zena na otázky, naskytnuvší se nejnovější ake Rakousko Uherska a Bulharska.
Havas Paříž Anglie Rusko Francie Rakousko Uhersko Bulharsko
8 article Situace v Cařihradě a Turecku.
Situace v Cařihradě a Turecku. Z Cařihradu, 8. října. (K. k.) Většina ture- ekých listů uveřejňuje vlastnoruční list císaře Františka Josefa ministru zahraničních záleži- tostí sv. p. Aehrenthalovi a proklamací k bo- sensko-hercegovinskému lidu; nepřiči ň uji však žádných poznámek. — Dle do- slechu chtělo obecenstvo, demonstrující před diplomatickými zastupitelstvy- táhnouti též několikrát k rakou- sko-uherskému velvyslanectví, Mladoturci, důstojnici a jiné roz vážné živly prý demonstranty z toh zradily. Dle zprávy „lkdamu“ demonstrovali manifestanti také proti srbskému vyslanectvi které je umístěno v budově naproti bulharskému jednatelství. Srbský vyslanec dr. Nenadovič pro nesl řeč. — V tureckých kruzích kolují pověsti že hnutí pro Bosnu a proti Rakousko- Uhersku inscenována jsou s anglické a ruské strany. Turecké listy sdělují, že syndikát obchodníků, jenž, jak známo, se utvořil, usnesl se též telegra- fovati do Rakousko-Uherska, aby zboží tam ob jednané nebylo obesíláno. Z Cařihradu, 8. října. (K. k.) Ministorská rada za předsednictví velkovezíra trvala až do 1. hod. ranní a rokováno na nío textu odpovědi k nótě, kterou odevzdal ra- kousko-uherský velevyslanec markrabě Pallavi- cini o přivtělení Bosny a Hercegoviny. — Tuto noc se pokračovalo v projevech před bu- dovami velevyslanectev. Dnes v noci od- plul jeden křižák a tři torpéd - borci ze Smyrny na Samos. Zvláštní vydání berlínské soukromé depeše, otištěné v ča- sopisu „Jeni Gazetta“, že očekává se tam válka. vzbudilo zde vzrušení. Všeobecně co nejrychleji popirají se válečné záměry. Z Cařihradu, 8. října. (K. k.) Pověsti o nastávajících krvavých událostech jsou zcela bezdůvodny.
František Josef Aehrenthal doktor Nenadovič Gazett Cařihrad Turecko Bosna Rakousko Uhersko Bosna a Hercegovina Smyrna Samos
9 article
Loyální projevy v Sarajevu. Ze Sarajeva, 8. října. (K. k.) Dnes dopo- ledne sloužil v hlavním srbském chrámu me- tropolita Letica za asistence veškerého du- chovenstva slavné děkovné bohoslužby, jimž byli přítomni náčelník zemské vlády polní pod- maršálek 8l. Winzor, vojenští a občanšti hodnostové, jakož i četné obecenstvo. Náčelník zemské vlády přijímal dnes na dále různé osob- nosti. Po celé zemi konají spolky různých vy- znání a národností slavnostní schůze. Telegrafní úřady nejsou s to vypravovati zavčas obrovský počet blahopřejných telegramů. Náčelník zemské vlády polní podmaršálek šl. Winzor zaslal společnému ministru financí bar. Burianovi t- legram s projevem lovality k dynastii. Král Ferdinand na cestách Bul- harskem. Ze Sofije, 8. října. (Agence tel. Bulgare. (K. k.) Král Ferdinand odjel včera, provázen ministry, z Gabrova a prohlédlsi na další cestě a na Šipce vojenské po- mníky. Obyvatelstvo z okolních osad připra- vilo králi nadšené uvitání. Večer přibyl král do Kazanliku. Duchovenstvo, občanské a vo- jenské úřady jej nadšeně vítaly. Král přenocuje dnes v Kazanliku a zejíra ráno odjede do Staré Zagory. Strach před srbskými revolucionáři Ze Záhřeba, 8. října. Dopoledne dostala policie zprávu, že ze Zemuna přijedou čtyři srbští revolucionáři s pumami. Byla učiněna opatření a v salonu státního nádraží shromáždili se policejní úřadníci a detektivové. Také pře nádražím postavila se policie.
Burian Ferdinand Sarajevo Gabrovo Stará Zagora Záhřeb Sofij
10 article
Když rychlovlak přijel ze Zemuna, byl perron uzavřen. Policie odebrala se k vozům doprovodila všechny pasažery, muže, ženyi dítky, do předsině nádražní, kde byl ka ž dý cestující jednotlivě odveden na policejní exposituru na nádra ží. Šaty a zavazadla každého byla prohledánaa také provedena byla problídka tělesná. Opatření ta trvala tři hodiny. V městě panovalo značné rozechvění. Před ná- dražím stály velké zástupy lidu. Policie odpírala o událostí té jakékoliv sdělení. Jedná se prý skutečněo několik revolucionářů ze Srbska, ale jest známo již, že výsledek ce- lého pátrání jest úplně negativní Italie — jako anděl míru. Z Kolina n. R., 8. řijna. (Pův. tigr. » Nár Listů«.) Řimský dopisovatel »Köln Ztg.« dovídá se z dobře zpraveného pramene, že italská vláda neschvaluje bláhovosti něklerých novin, jež doka- zují, že Italie musí si opatřiti náhradu získáním nějakého území. Vláda nemá pomyšlení osobo- vati si cizi državu. Není také pro evropskou konferenci, spíše jest ochotna k dobrým služ- bám, aby se dosáhlo souhlasu všech mocnost s rakousko uherským odhodláním, jehož třeba aby nový stav věcí nabyl platnosti. (Další telegrafické a telefonické zprávy pozdě v noci došlé o převratu na Bai- káně viz na strané 4.)
Šata Köln Ztg Italia Srbsko Kolina můj Bai
11 title
Delegace.
12 title
Z Pešti, 8. října. (K. k.)
Pešť
13 article Rakouská delegace
Rakouská delegace konala dopoledne zahajovací schůzi. Delegati dosta vili se skoro do jednoho. Na ministerské lavici společní ministři a m.-p. baron Beck. Ministr zahraničních věcí bar. Aebrentha zahájil schůzi v 9.20 hod. a vyzval del. Schwegela aby jako nejstarší delegát ujal se předsednictva, delegaci, aby se ustavila. Bar. Sch wegel uvítal delegaci a prohlásiv schůzi za zahájeno, požádal del. hr. Abensperga Trauna a Korošce, aby se uvázali v úřad zapiso- vatelů.
Beck Koroška
14 article
Řádným předsedou zvolen potom všemi 52 hlasy ryt. Madeyski. (Hlučná pochvala.) Ujav se předsednictva, poděkoval za svou volb a ubezpečoval, že bude hodným projevené důvěry Delegace — pokračoval — může s úspěchem rozvi nouti svou činnost jen, bude li v rámci její ústavní kompetence se zachováním důstojnosti této vysoké korporace zajištěna členům dle jednacího řádu svo- boda, jíž třeba, aby mohli vysloviti své přesvědčení Udržeti jednání na této výši je všech nás společným úkolem. Já chci svědomité dostáli svým závazkům, řiditi jednání s úplnou objektivitou a nestranností a dle možností vyhovovati oprávněným tužbám. Prosí za kolegiální blahovůli, jaké požívali dosavadní jeho předchůdci. Máme tu předlohy a výroky vlády, též o otázkách, které vyšly z iniciativy poslední dele- gace. Budou podkladem našeho jednání. Nejsem povolán předbíhati usnašení, mohu však pod dojmem proklamace, kterou vydal císař a král k obyvatelstvu Bosny a Hercegoviny, vysloviti cíty vlaste- neckého povděku, že obě země byly k mocnářství trvale přivtěleny a tím po mezinárodní stránce byl vytvořen jasný právní stav jmenovaných zemí. Připojuji k tomu upřímné přání, aby zdravý rozvoj ústavy, slíbené J. V. těmto zemím, zajistil jim šťastnou budoucnost a prospěl mocnářství. Předseda ukončil provoláním: Ať žije J. V. náš nejmilostivější pán! což delegati hlučně opakovali.
Bosna a Hercegovina
15 article
Mistopředsedou zvolen byl dr. šl. Fuchs, který poděkoval za volbu a sliboval říditi porady objektivno a nestranně. Volbou zapisovatelů, pořadatelů a verifikátor ského výboru bylo ustavení delegace skončeno. Mezi došlými spisy je dolaz del. Bi an- kina a sp., v němž protestuje se rozhodně, aby se přivtělení Bosny a Hercegoviny stalo bez současného spravedlivého rozřešení palčivé otázky cho vatské a bez annexe Dalmacie ke království chorvatskému. Místo, aby Bosna a Hercegovina za současného důkladného řešení chorvatské olázky byla přivtělena Chorvatsku, geograficky i ethnograficky příbuznému, bylo zjednáno státoprávní nentrum. které se nemůže dlouho udržeti, porušuje prava chorvatského národa, jeho kulturní, politický a ho- spodářský vývoj ještě více zdržuje a bude příčinou nových velkých nespokojenosti a zápletek. Táží se. jak chtějí ministři takové jednání ospravediniti jsou-li ochotni v zájmu Bosny a Hercegoviny i sa- motného mocnářství podrobiti otázku bosenskou dů- kladnému zkoumání a uvésti ji v soublas s ne- zbytně nutnou úpravou chorvatských poměrů. Dále dotaz del. Staňka a sp. po předložení nového vojenského trestního řádu. Inter pelanti táží se, kdy chce ministr vojenství podati oběma parlamentům předlohě. Dále prohlašuje se. nebude-li možno ještě letos předlohy skoncovati, ž musí aspoň řízení ihned státi se veřejným.
Fuchs Staněk Bosna a Hercegovina Dalmacie Chorvatsko Bosna Hercegovina Bi an Intrum
16 article
Dále předložena červená kniha o II haagské mírové koníerenci z r. 1907. výroční zpráva o činnosti námořního loďstva v roc 1907 a pozvání k odhalení pomníku kor. prince Ru dosfa 12. t. m. v 1 hod. odpolední. Ministr zahraničních věcí předložil osnovy spo lečné vlády. Společný ministr financí ohlásil rozpočet Bosny a Hercegoviny na rok 1909 s jeho odůvodněním. dále účetní závěrku za r. 1906, mimo to referát správě Bosny a Hercegoviny za rok 1908 a o hlav- ních výsledcích v zahraničním obchodě Bosnya Hercegoviny v r. 1907, aby delegáti měli příležitost informovati se o administrativních poměrech těchto zemí. Del. dr. Baernreither navrhl, aby volb 21členného výboru pro zahraniční věci a okupační úvěr, 18členného výboru finančního, 21členného vo- jenského a 9členného petičního byla provedena na pilno, což schváleno, výbory ihaed zvoleny a vládní předlohy jim přikázány. Konec schůze v 10.05 bod.; den a hodina příští schůze bude oznámena písemně Po plenární schůzi se výbory ustavily: Výbo pro zabraniční věci a okupační úvěr zvolil předsedou hr. Dzieduszyckého, zpravodaji byli ustano- veni: pro rozpočet ministerstva zahraničních věcí del. markýz Bacquehem, pro okupační úvěr del. dr. Šusteršič. Finanční výbor zvolil předsedou del. dra. Kin- dermanna a vojenský hr. Merweldta. Zpravodajem pro řádný rozpočet ustanoven del hr. Clam- Martinic, pro mimořádný ryt. Ko z lowski, pro námořnictvo del. Sehle gel.
Del doktor Baernreither Bacquehem Šusteršič Martinic Bosna a Hercegovina Bosnya Hercegovina bod
17 article Dále byly zvoleny užší výbory pro otázky vo-
Dále byly zvoleny užší výbory pro otázky vo- jenských dodávek.
18 article Ucísaře.
Ucísaře. V 1 hod. s pol. byli v kr. zámku přijatí členové rakouské delegace císařem za obvyklého obřadu Panovník byl uvítán hlučným provoláváním slávy. Když císař zaujal místo na trůně, oslovil bo ryt. Madeyski: Vaše cís. a král. Apošt. Veličenstvo! Vyhovujíe vznešenému vyzvání V. V. shromáždila se delegace říšské rady, aby vykonala svůj ústavní úkol. S po- cilem vlasteneckého povděku uvítali jsme rozhodnutí vůle V. V., rozšlřiti práva saverenity na Bosnua Hercegovinu. V trvalém upevnění dosavadního spo- jeni spatřujeme záruku, že třicetiletá kulturní práce kterou Rakousko Uhersko v tomto území s těžkým obětmi vykonalo, se pevně zakotví, že země ty po- vede k zdárnému vývoji a tím přispěje též ku po- sílení mocnářství. Vláda V. V. podala delegaci před- lohy, které s obvyklou vlasteneckou horlivostí pečlivě prozkoumáme. Budeme se i tenkráte snažiti, vysoké požadavky, jež ukládá mocenské postavení říše oby- vatelstvu, uvésti v soulad s jeho výkonností, jsouce pamětlivi, že vědomi vlastní síly je podminkou, aby byla všeobecně uznána a že oba tyto momenty za jišťují mocnářství v soustavě států postavení vyža- dující úctu, v jakém spočívá jedna z nejpodstatněj- ších záruk míru. Zvláštní pozornost bude delegace věnovati záležitostem, pro něž již za posledního za sedání delegace osvědčovala nejvřelejší zájem, dalšímu vybudování naší armády a zlepšení bmotných po- měrů jejích příslušníků. Než zabájíme svou činnost. přichazíme ke stupňům trůnu, abychom složili V. V. nejuctivělší a nejoddanější hold
V V Rakousko Bosnua Hercegovina
19 article
Jubilejní rok slavné vlády V. V., který slaví se na všech nivách rozsáhlé říše až k nejchudším chatr čím jako radostný slavnostní rok, vyvolává u všeci národů říše, kterým je pod mírným žezlem V. V. za bezpečena jejich svoboda a ve všech vrstvách oby- vatelstva, které se stejnou měrou těší otcovské páe V. V., vzpomínky na nepomíjející díla, která byla vy- tvořena za požehnané vlády V. V. a na veliká a řetní dobrodiní, která mají děkovati moudrosti, spravedl nosti a velkodušnosti V. V.
20 article
Stejnými city ovládáni a naplnění brdým vědo mím, že ve vznešené osobě V. V. smíme uctívali pa novníka poživajícího u všech národů, suverenů a hlav států nejvyšší vážnosti, předstupujeme též my dnes k trůnu, abychom slavně puložili k nobám V. V. nej- upřímnější projev své nejvřelejší vděčnosti, neob lomné věrnosti, nejúplnější oddanosti a dětinné lásky. Všemohoucí rač nejvřeleji milovaného mocnáře jeho četným národům dlouhá léta v nejlepším zdraví za chovati. Boh cbraň, žehnej a zachovej našeho císaře a krále! Trůnní řeč. Císař odpověděl: Ujištění věrnou oddaností k Mé osobě které jste právě projevil, naplňuje Mne živým uspokojením a vřelými díky. Zahajení dele- gací koná se tentokráte současně s událostí. která znamená zajištění nynější državy moc nářství, neboť páska spojující s ním Bosnu a Hercegovinu od třicet roků, stala se nyní nerozlučnou Neunavné a velice úspěšné snahy Mé vládv vykázaly se v těchto zemích tak potěšlivým kulturním pokrokem, že obyvatelstvo můze nyní býti úspěšně povoláno k součin no- sti na záležitostech zemských a může býti zahájeno utvoření ústav- ních zařízení, vyhovujících jeho potře- bám. To však jest jen tehdy možno, bude- zjednáno pro obě země jasné a přesné právní postavení dle skutečné ho stavu. Jen tak může tam za poměrů ny- nějších býti zaručena stabilita, která uznána jest za evropský zájem.
Neunavný Bosna
21 article
Odvoláním Mých vojsk z no- vopazarského kraje podává se záro- veň nezvratný důkaz, že naše politika nebaži po teritoriálních výbojích nad nynější državu. Lze očekávati, že toto odřikání ve prospěch Turecka bude v Cařihradě přátelsky uznáno a prospěje našemu příštímu poměru. Další rozvoj v osmanské říš po pronikavém převratu, který se tam udál sledujeme s nejlepším přáním pro konsolido- vání a posílení tohoto státu, jakož i pro trvalé uklidnění území, která v po- sledních létech byla postižena nepokoji. Mocnosti, mající vesměs pokojne úmvsly, snaží se ve vzájemné dohodě zmírniti a odstraniti obtíže, jichž všeobecná evropská situace není ještě prosta. Dík našim spolkům s Německem a Italií a našemu přátelském poměru s ostatními mocnost m může Rakousko-Uhersko čelným způsobem spolupůsobiti při zachovávání míru. Úkol, který vyhovuje postavení mocnář- ství v Evropě a jejím tradicím, může moc- nářství splniti jen tehdy účinně, bude-i mocným a ozbrojeným. Doufaje, že budete požadavky Mé vlády, zejména do vybudování Mé armády na zemi a na moři v tomto duchu zkoušeti a že dáte se ovlá dati vlasteneckou rozvahou a obětavostí srdečně Vás vítám.
Turecko Cařihrad Německo Italia RakouskoUhersko Evropa
22 article Uherská delegace.
Uherská delegace. Předseda dle stáři bar. Bohus zahájil schůzi o 1/411. hod. dopol., natež přikročeno bylo k usta- vení delegace. Předsedou byl zvolen hr. Th. Zichy, místo- předsedou del. Barabas. Předseda hr. Zichy ujímaje se předsednictví poděkoval za svoji volbu a pokračoval: Považují z zbytečné poukázati na to, jaké dů ežité úkoly nás čekají a jak velká zodpovědnost je nám uložena ná- sledkem nedávných událostí. Celá země sleduje bděle a pozorně každý okamžik naší práce. Nemůžeme po- mýšleti na žádnou šetrnou kritiku. Veřejné m- nění bude nás přísně soudití. Musíme se snažiti, abychom vykonali dobrou práci ke blahu vlasti. (Hlučný souhlas.) Neváhám prohlásiti, že naše delegace netěší se v celé zemi plné popularitě. Nehledě k těm, kdo delegaci vůbec „nepovažují za účelný a šťastný státoprávní útvar, jsou i mezi těmi, kdo stojí na státoprávním základě z r. 1867, velmi mnozí, již nám vyčítají, že nemáme dost energie a rádi rozšiřují pověsti, že delegace odhlasuje jako automat všechno, co od nás žádaji společní ministři. Třeba vykonati ještě mnobo práce. Ale budeme pokračovati, budeme své právo uplatňovati s vytrvalou vůlí a mužnou rázností.
Zich Barabas
23 article
Bude nás posilovati vědomí, že za námi stojí celý národ a vznešený fakt, že ani zde v našem kruhu, ani v celé zemi není po této stránce různého mí- nění. (Hlučný souhlas.) Přikročme tudíž k práci, pro níž prosím nebe za požehnání, právě tak, jako pro našeho korunovaného krále. (Pochvala.) Společný ministr financí podal potom předloby společných ministrů. Přikázány výborům, jichž volby současně vykonány, načež schůze skončena. O 2. hod. odpol. byli přijati členové uherské delegace za obvyklých obřadů ve slyšení clsařem v kr. zámku. Předseda br. Th. Zichy měl proslov, v němž projevil nejprve velkou radost delegace nad ozdravením J. V. a potom pokračoval: Za příčinou propůjčení ústavní samosprávy Bosně a Hercegovině. ráčilo V. V. nejvyšším rozhodnutím rozšířiti Svá suverenní práva a panství nad těmito zeměmi, vzhle- dem k dávnému svazku, jež s těmito zeměmi utvo- řili Vaši slavní předkové na uherském trůně.
Zich V V Boseň a Hercegovina
24 article
Nenáleží sice do oboru naší působn osti obírat se meritem této otázky, ale víme a cítíme, jakou zod povědnost přejímá naše delegace za nynějších okol- nosti při sestavování společných výdajů. Následkem toho projednáme s větší ještě pozorností výklady spo- lečných ministrů, při čemž budeme mítí na zřeteli vážnost situace, jakož i blaho i bezpečnost trůnua vlasti. Doufáme a přejeme si, aby naše usnesení na- prosto harmonovala s usneseními delegace říšské rady a aby naše souběžná činnost nebyla rušena žádnými nedorozuměními a žádnou růzností názorů. Požehnaná vláda V. V. sledovala vždy dva ušlechtilé cíle: Zachování zahraničního i domácího míru a oblažení Vašich národů. Všemohoucí též dá, aby V. V. mohlo tuto otcovskou péči uplatňovati ještě po mnoho let a abychom V. V. ještě dlouho, velmi dlouho spatřovali na tomto skvělém trůnu, na němž vždy věrný uherský národ lpí celou oddaností. Buh žehnej a zachovej našeho milovaného korunovaného krále. (Nadšeně »eljenování«.) Císař odpověděl týmiž slovy jako předsedoni rakouské drlegace.
25 article
Rezpočet společných příjmů a vý- dajů na rok 1909, předložený delegacím, vykazuje úbrnnou potřebu 406,840.098 K. Z této sumy připadá na min. zahra- ničních věcí 13,666.584 K (+ 400.047 K než loni) na vojsko v řádném rozpočtu 312,478.415k (+ 14.046.762 K), v mimořádném rozpočtu 12,366.75u koran (-- 1,011.999 K). Celková potřeba na vojsko páčí se tedy na 324.845.145 K (+ 13,034.763 K). Řádná potřeba na vojenské námořni ctv činí 58.987.310 K (+ 5.464.200 K), mimořádná po- třeba 4.450.550 K ( 973.660 K), úbrnem tedy 63.437.860 K (+ 6,437.860 K). Na společné min. financí připadá 4,554.918 K (+ 36.551 K). Mim- řádná potřeba vojenská pro velitel- stva a vojsko v Bosně a Hercegovině (okupační úvěr) činí8,047.000 K (+ 259.000 K). Celní přljmy jsou rozpočteny na 159,938. 100 korun. Po odečtení režijního paušálu 7.171.000 K celního paušálu, jenž ve smyslu zákona odvádí se zemské správě Bosny a Hercegoviny, v obnosu 1.428.571 K zbývá přebytek z výnosu cel 151,338.529 K. Po odečlení celního přebytku zůstává cclková potřeba v obnosu 255,501.569 K, z kteréžto sumy připadá 162 498.998 K na země a království v říšské radě zastoupené a na země uherské koruny 93,002.571 K, Mezí řádnými potřebami m nisterstva vojenství na rok 19 9 jsou mimo jiné položky 8,914.298K jako zvýšená potřeba následkem zvýšení gáží (adjut) vojenským osabám, pak služebních příloh kadelům důstojnickým zástupeům, kadetům a na raveň jim postaveným; 3.415.754 K jako zvýšená potřeba na zlepšení hmotných poměrů mužstva (celkem je po- jato do rozpočiů na 1909 a 1910 k tomuto účelu okrouhle 7,000.000 K; 217.318 K jako zvýšená po- třeba na zřízení nových oddilů kulomety — 250.000 na zvýšení dotací pro služební premie poddůstojnické a pro odbytně.
Boseň a Hercegovina Bosna a Hercegovina 259.000 K
26 article
Ministerstvo vojenství žádá za povolení doda- tečného úvěru na r. 1908 v obnose 2.786.110K (a to 2,087.444 K na zvýšení platů, 198 666 K na služební přídavky kadetům, důstojnickým zástopcům a 50.000 K na zlepšení stravy pro mužstvo). Dále za povolení dodatečného úvěru 136.240 K n zvýšení platů gážistům vojenského námořnictva. Ministerstvo vojenství předkláda konečně osnovu se žádosti za povolení dalšího obnosu 15 mil. n další zakoupení nového materiálu pro polní dělostř- lectvo. — Učetní závěrka za rok 1906 delega- cím předlažena obsahuje tyto číslice: Na rok 1906 bylo povoleno celkem 560,505.225 K Naproti tomu bylo skutečně vydáno 419,594.656 K takže povinnost obou států se zmenšuje o 140,910. 56 K. Po srážce čistého výnosu cel zůstává čistá po třeba 265,016.873 K. Z toho připadá na Uhry 85,86.467 K a na Rakousko 173,851.069 K. Výklad bar. Aehrenthala. Z Pešti, 8. října. (K. k. ) Výbor rakouské delegace pro zahraniční zá- ležitosti konal schůzi o půt 5. hod. odpol. Ministr bar. Aehtenthal ujav se slova, zmínil se nejprve o bnuti, které v leté nastalo v Tu- recku a týkalo se znovuzavedení ústavy, čímž úsill velmocí o reformy v říši ottomanské byly zalím ukončeny. V tomto směru mohla býti, konstatována úplná doboda všech velmocí ve dvou směrech: 1. že zatím třeba odslaviti všechny další reformní návrhy a 2. že oproti přštimu vývoji věcí v Turecku sluš zaujsti blahovolně vyčkávavé postavení. V příčin reforem mohlo se mluvit o jisté přestáv ce.
Uhry Rakousko Pešť Turecko
27 article
Musí býti pamatováno, jak znovuzavedení ústavy se celkem osvědčí a jaké bude miti zpětné účinky na zvlaštní poměry tři krajů. Dotod považovali jsma z oportunní, poskytnouti dovolenou svým relormním důstojníkům a ohlásili jsme to Turecku, poukázavše důrazně na okolnost, že toto opatření vyplynulo vý- hradně z téhož nazírání, které nás pohnulo vůbee k tomu, abychom se chovali sympaticky k novým poměrům. Tolo naše stanovisko opírá se o určitou nadějí, že nová éra v Turecku přinese omlazení posilnění státo. Rakousko Uhersko jako soused a fudíž ve svýc zájmech nejvíce dotčená mocnost, přeje si toho upřímně z důvodů egoistických. Turecko s lepší sprá vou, stálejšími poměry než jak tomu bylo ještě pře nedávnem, bylo by nám pohodlnějším sousedem nežli Turecko včerejší, kdy diouholeta občanská válka nutila mocnosti zakročiti. Dosavadní průběh převratu opravňuje k hezpečnému posuzování. Vůdčí živí nové éry politické okazují uznáníhodnou umírněnost a rozmyslnost. To zmlazené říši prospěje tím více jelikož též nové Turecko je odkázano na blahovůl a na přátelskou podporu mocnosti. Té bude též s naší strany tím jistěji požívati, čím vice bude jeviti vůč- nám přátelské stanovisko a našim oprávněným zá jmům vyhovovati. Nacházíme se ve shode nejen se svými spojenci, Německem a Italií, nýbrž také s jinými mocnosimi, v první řadě s Ruskem se kterým jsme od r. 1897 byli a dnes ještě jsme ve stalém tésném styku, pokud šlo o záležitosti balkánské.
Dotod Turecko Tolo Rakousko Německo Italia Rusko
28 article
Rozechvění, vzniknuvší ve veřejném mínění ohlášením naší démarche v Cařibradě ve příčině připojení bosenské sltě železničn k turecké se uklidnilo. Bylo tam rozšířeno klamné mínění — a toto mínění bylo živeno z oněch míst, kterým jest spo- lečný postup Rakousko-Uherska a Ruska trnem v očích — že se snažíme dosíci dopravně politického a všeobecně hospodářského monopolu v západní polovině balkánského poloostrova a po této stránce žádáme od sultánovy vlády záruky. To nám nikdy ani ve snu nenapadlo. Ve skutečnosti jsme nejbliž šími sousedy těchto zemí. Zaujmeme tam sami místo jaké nám patří. Usilovat o omezení přirozené sou těže monopolem bylo by krátkozrakou politikou. Proh lásili jsme tudíž, že se stavíme sympaticky vůči každé železniční trati v oněch krajinách, poně- vadž každá bude znamenati pokrok v pacifikacia konsolidování těchto důležitých provincil otomanské říše. Myslíme, že otázka nových železnic a připojení ke tratím sousedních zemi je záležitostí, která se týká výlučně Turecka a právě jejich sousedů. Vy- tyčení novopazarské dráhy je hotovým skutkema potřebuje nyní přezkoumání, aby mohlo býti přistou- peno k financování. Spoléháme i na ochotu nového režimu v Cařihradě ohledně stavby této dráhy a vě- nujeme ji plnou pozornost, jsouce přesvědčení, že provedení této stavby, která jest stejně v zájmu Ra- kousko Uherska, jako Turecka, může býti jen otáz- kou času. Na stejně přátelskou dohodu s Černou Horo počítáme také při stavbě připojovací trat z Dalmacie černohorským územím smě- remkTurecku.
RakouskoUhersko Rusko Turecko Cařihrad Dalmacie Rakouský Uhersko
29 article
Berlínská smlouva přiznala mocnářství našemu oproti Turecku dva zvláštní zájmy, vlastně zvláštní sitbace: Mandát časově neobmezené správy B: sny a Hercegoviny a práve vydržovati posádku v novopuzarském kraji a vykonávati tam jistá admi- nistrativní oprávnění a konečně miti v onom území vojenské a obchodní silnice. Třicetiletou neúmornnu prací učinila naše správa zadost stanovenému úkolu a udržovala v tomio nebezpečném zákoutí klida pořádek, zvýšíla kulturní a hospodářskou úroveř obyvatelstva a vychovala moderně nazírající gene- raci. Nyní nadešel okamžik, abychom vyvodili kon- sekvence z těchto výsledků naší adminislrativní čín- nosti, abychom přiznali obyvatelstvu účastenství na správě a pamatovali na poskytnutí přiměřených ústavních institucí pro obě provincie. Tato zařízení budou pro Bosnu a Hercegovinu záležeti v zem ském sněmu, který bude stanoviti zem ský rozpočet a kontrolovati správu země.
Turecko Bosna a Hercegovina sen a Hercegovina
30 article
Poněvadž se zřetelem na stáloprávní poměry v obou provinciích panoval a z venčí živen byl zma- tek ve hlavách, musilo býti nanejvýš povázlivýmt zavésti takovou novotu, dokud by nebyla odstraněna každá pochybnost o plné suverenilě nad zabranýmí územím. Rozhodli jsme se tudíž prohlásiti v Caři- bradě, že předpoklady konvence z r. 1879, pokud jde o kraj novopazarský, nejsou již ve všech kusech zachovány a že jsme nucení konvenci vypovědědi. Tímto vypovězením jsme dali na javo, že se zřetelem na nové poměry v Turecku chceme vykliditi ze sandžaku své vojsko a vzdáti se tam ostatních svých- práv. jsouce přesvědčeni, že zmla zená otfomanská říše bude nyní s to zajistiti si tam vlastní silou klid a pořádek. Ale současně byli jsme nucení se zřetelení na nezbytné zavedení ústavních zřízení v Bosně, zahájiti definitivní vyjasnění poměru přislušnosti Bo- sny a Hercegoviny a kompensovati definitivní vzdání se svých, ze čl. 25. berlínské smlouvy vyplývajících práv v sandžaku s formální annexí obou provincií.
Turecko Boseň sen a Hercegovina
31 article
Poslušni jsauce diltátu kalegorického imperativu, kte- rý byl způsoben událostmi v posledních měsících, neopouštíme nikterak půdu berlínské smlouvy. Za posledních let byly bud výslovně nebo mlčky provedeny opět- né a pronikavé změny v ustanoveních této smlouvy. Podstatným účelem čl. 25. télo smlouvy bylo, krátce řečeno, zjednati v Bosně a Her- cegovině stabilní poměry a sice pomocí státu, který jest dosti silný, aby v zárodku potlačil každý odpor. To byly pohnutky, které vedly anglické slátníky Ben- consfieida a Salisbura, když v Berlíně navrhovali okupační mandát pro Rakousko-Uhersko. Tímto mandátem nebyl však vyznačen ani pří- mo, ani nepřímo konečný bod rakousko-uherského správního práva a také logicky nemohl býti ani vy- značen, poněvadž mandátem mělo býti právě vy- tvořeno něco trvalého. Okupace byla toliko pro- středkem, hlsvní důzaz byl položen na správu státem, který okupaci provedl. Byla v tom jistě moudrá umírněnost, že přirozený vývoj poměru, vy- tvořeného berlinskou smlouvou, vzali jsme do ruky teprve nyní, 30 let po uzavření oné smlouvy a toliko pod tlakem nalébavých okolností. Nyní však bylo- přímo nezbytno, aby konečně bylo zjednáno jasno, aby se plodně pokračovalo v positivné, kuiturní a hospodářské práci za součinnosti obyvatelstva. Jest však také naléhavě nutno zjednati jasna i v našem poměru k Turecku, nejen pokud se týče okupačních zemí, nýbrž také Novopazarska. Clara pacta boni amici. Společné posádky vykonaly tam svůj úkol a my jsme Turecku po 30 let pomáhali udržovati teritoriální nedílnost v oněch krajinách.
ben Salisbura Claro Boseň Berlín RakouskoUhersko Turecko
32 article
Poněvadž však, jak už bylo řečeno, jsme přesvědčeni, že Turecko jest s to tuto práci obstarávati samo, mu- sila sama sebou vzniknouti otázka, jaký jiný účel by jinak mohly míti naše posádky na Limu, nanejvýš snad jen ten, aby znovu byla oživena legenda o na- šem pochodu k Egejskému moři. Opouští-li nyní rakousko-uherské vojsko na dobro Novopazarsko, je to faktum, jasně dosvědčující jak málo zištné účely chová naše východní politika. Dokazuje balkánským státům na nova makavě, že rak.-uh. mocnářství nedychtí po nabývání jiných území, než která již má. Odvolání našich vojsk z Ne- vopazarska zjedná konečně toužebnou jasnost v po- měru Rakousko-Uherska k jiným mecnostem. Zvláštní poslání, které bylo na mocnářství vzne- seno, býti na stráži v krajinách, kde národnostní a náboženské protivy způsobovaly stále almosféru, vě- štící bouři, nebylo lehkým a příjemným. Ale splnili jsme je, poněvadž jsme úkol ten pojali a provedli s největší liskretnosti. Přes to ale tato zvláštní pro moc- nářství vytvořená situace vzbudila proti nám mnoho- závisti a nedůvěry, jichž se chceme na příště zbaviti. Vlekli jsme za sebou po 30 tet, jako dvě závaží naší východní politiky, nevyjasněný slátoprávní poměr obou provincií k Turecku a své zvláštní postavení v Novopazarsku. Nyní, zbavivše se jich, chceme vůči osmanské říši pokročiti do stejné řady s ostat- ními mocnastmi, sledovati ve spolku s těmito rozvoj Turecka blabovolně a přátelsky a těšiti se z postup- ného sílení nové vlády. Jedním slovem, budeme ve své východní polítice na dále zaují- mati evropské stanovisko a snažiti se, abychom ze všech sil přispěli k zachování doe hody mezi mocnostmt.
Turecko Lima Rakousko Uhersko
33 article
Kdyby toho však mimo vše očekávání nemohlo býti trvale dosaženo, bylo by nám pak možne — i když z nouze — omeziti se na naše specificky rak.- uh. stanovisko. Chováme naději, že našim rozhodnu- tím bude v Turecku přikládán smysl, který jsme do nich vložili, totiž ten, aby odstraněny byly příčiny možných třenic a že kabinety stejně nezneuznají naléhavé okolnosti, které určovaly náš postup, jako moudrou umírněnost, kterou se řídil náš mocnář, když své udatné vojsko odvolal z krajiny, ve které na základě dobrého práva hrálo tak důležitoua úspěšnou úlohu pro zachování pořádku na Východě. Mocnářství, které dokázaně se od let považuje za základní pil evropské politiky míru, má právo, aby jeho inciativa nebyla falešně vykládána, Zabrá- ním Bosny a Hercegoviny a vyklizením Novopazarska sledujeme tolike dva cíle: Ochranu svých zájmů a odvrácení nebezpečí, abychom byli zataženi do tureckých záležitostí a byli odvráceni od politiky přátelské blahovůle a nej- přísnějšího nevměšování se do vnitř- ních záležitostí tureckých.
Turecko Bosna Hercegovina
34 article
Mohu s povděkem konstatovati, že náš poměr ke všem velmocem je nejlepší. Jsouce věrní svým spojencům Německu a Italii, při- spíváme tím neochvějně k zachování nutného míru a rovnováhy v Evropě. Pokud se zejména týče našeho poměru k Italii, pokračuji, jsa podporován loyálně italským kolegou, s úspěchem ve svých snahách, abych pěstoval intimitu našeho poměru, která stává se utěšeně stále vřelejší. Měl jsem také letos příle- žitost pohovořiti si co nejpřátelštěji s Tittonem, při čemž jsme mohli konstatovati, že s uspokojením můžeme pohlížeti zpět na věci již do- sažené a čerpati z nich povzbuzení, abychom setrvali při své methodě důvěryplného společného postupu. Nynější dohoda s Italif utvářila se se zřetelem na Balkán podobným zpo- sobem jako dohoda s Ruskem, takže možno plným právem mluviti o totož- ném názoru tří mocností o tamější si- tuaci. Současně zachováváme přátelské vztahy k ji- ným mocnostem.
Německo Italia Evropa Balkán Rusko
35 article
Připomněl jsem již, že ve spolku s Ruskem pokračujeme po několik roků šťaslně v inaugurované politice, zachovávati, pokud jde o otázku evropského Východu, souhlasný postup. Jsme s Ruskem zvláště také v tom za adno, že máme nejživější zájem zachovat a upevnit evropský koncert. Také s Anglií a Francii zachováváme přá- telské styky a upřímně se snažíme postupovali z oběma mocnostmi v dohodě co nejlepší. Postup v marocké záležitosti možno považovati za zku- šební kámen mírumilovného smýšleni kabinetů. Moc- nasti dohodnou se asi co nejdříve o uznání nového sultána a úpravou otázek, souvisících se změnou vlády v Marckku, vytvoří základ pro stabilní poměry šerifovy říše. Také tu spatřujeme svůj nejvznešenější úkol v tom, vyrovnávati všechny neshody, které se snad vynoří a které však jistě nebudou značnými a tak zachovati koncert signatárních mocností alge- cirasské akty neporušený. Před několika dny byla prohlášena neodvis- lost Bulharska, což, jak známo, bylo přímo způsobeno známým diplomatickým příběhem v Caři- hrudě. Nelze nic jiněho říci, než že talo modiřikace odpovídá skutečnému postave lí, jež si Bulharsko za blahovolné pomoci všech mocností devedlo získati. Mrc- nářství naše sledovalo vývoj Bulharska vždy se sym- patickým zájmem a podalo mu četné důkazy svě blahovůle. Navázal jsem už styky s někte- rými kabinety v příčině uznání nev
Rusko Anglie Francie Marckko Bulharsko evropský východ