3
masthead
9. října 1908.
5
article
Anglie nečeká válku na Balkáně?
Z Londýna, 8. října. (K. k.) Státní sekre-
tář Grey měl včera večer ve Wooleru
řeč, v níž poukázal na krisi východní a pre-
eisoval stanovisko Anglie takto
»Nemůžeme uznati právo kterékol
velmoci nebo kteréhokoli státu, aby měnil
mezinárodní smlouvu bez sou-
hlasu ostatních smluvních stran.
Nemůžeme také uznati výsledek
takové akce, pokud dříve nebyly
dotázány ostatní velmoci. V přítom-
něm připadé bylo by velice žádoucno.
aby neotálelo se s ujištěním Turecka.
že každá revise berlínské smlouvy musí
bráti úplný zřetel na zájmy a trvání Turecka.e
»Přejeme si toužebně,« pravil řečník, »aby
vývoj věcí dál se tak, aby výsledek každé
změny byl způsobilým podporovati nynější
režím v Turecku a nikoli jej seslabov a ti.
Nesmí se zapomínati, že každé poko-
ření mohlo by z nynějšího pokojné h
hnutí učiniti hnutí válečné, mohlo by
kompromitövati všechny reformy
v Turecku a Makedonii a Armen-
sko uvrhnouti do politováníhod-
ného postavení. Není příčiny do-
mnívati se, že to, co se doposua
stalo, mohlo by porušiti mír, nebo
posítivní materiální změny, ktere
nedávno byly provedeny, nejsou
v podstatě tak pronika vé.«
Grey
Anglie
Balkán
Londýn
Turecko
Makedonie
Armen
6
article
Ochránce mladé ústavy v Tarecku.
Z Londýna, 8. října. (K. k.) Ministerský
předseda Asquith pronesl včera večen
v Levenu řeč, v níž otevřeně prohlásil,
že Anglie hodlá chrániti mladou ústavn
v TTurecku a varovati Bulharsko jakož
i Rakousko-Uhersko v tom smyslu, že bez
souhlasu mocností nemohou o své újmě rušit
berlínskou smlouvu.
Málo současných událostí vzbudilo u angli
ckého dvora srdečnější a obecnější sympatii,
jako nekrvavá revoluce, již bylo Tu-
recko změněno ve volný, sám sobě
vládnoucí národ. Tato situace, jež
opravňovala k tak krásným nadějím, byla náhle
násilně přerušena prohlášením neodvislosti Bul-
harska a téměř současně annex! Bosny
a Hercegoviny Rakousko - Uher-
skem. Obě události, jež možno solva od sebe
odloučiti, jsou společně téžkou ranou, zasazenou
novému, teprve vyvíjejícímu se režimu.
Povinností anglické vlády jest upozorniti
strany, zodpovědné za porušení smlouvy, na to,
že Anglie nemůže poslední událostí považo-
vati po některé stránce za platné, pokud n-
budou upraveny souhlasem mocností. Nebudeme
otáleti, pravil A squith a ujistíme Turecko
že učiníme, seč budeme moci, a b
jeho zájmy a jeho status quo by
respektován a zachován.
Asquith
Londýn
Leven
Anglie
Bulharsko
Rakousko
Bosna
Hercegovina
Uhry
Turecko
7
article
Snahy po svolání mezinárodní
konference.
Snahy po svolání mezinárodní
konference.
Z Paříže, 8. řijna. (Agence Havas.) Pro
slýchá se, že jisté námitky Anglie za
vinily malou přestávku ve vy jedná v án
o mezinárodní konferenei;, jdeo
delikátní otázku, kdyby se Rusko
totiž vytasilo s otázkou darda nel-
skou. Francie velice se přičiňuje o odstraněn
těchto překážek.
Z Paříže, 8. října. »Eelair« souhlasí
s ruským, v Paříži prý již známým návrhem
Ruska na svolání konference s tou výbradou,
aby diskuse na konferenci přísně byla obme-
zena na otázky, naskytnuvší se nejnovější ake
Rakousko Uherska a Bulharska.
Havas
Paříž
Anglie
Rusko
Francie
Rakousko Uhersko
Bulharsko
8
article
Situace v Cařihradě a Turecku.
Situace v Cařihradě a Turecku.
Z Cařihradu, 8. října. (K. k.) Většina ture-
ekých listů uveřejňuje vlastnoruční list císaře
Františka Josefa ministru zahraničních záleži-
tostí sv. p. Aehrenthalovi a proklamací k bo-
sensko-hercegovinskému lidu; nepřiči ň uji
však žádných poznámek. — Dle do-
slechu chtělo obecenstvo, demonstrující před
diplomatickými zastupitelstvy-
táhnouti též několikrát k rakou-
sko-uherskému velvyslanectví,
Mladoturci, důstojnici a jiné roz
vážné živly prý demonstranty z toh
zradily. Dle zprávy „lkdamu“ demonstrovali
manifestanti také proti srbskému vyslanectvi
které je umístěno v budově naproti bulharskému
jednatelství. Srbský vyslanec dr. Nenadovič pro
nesl řeč. — V tureckých kruzích kolují pověsti
že hnutí pro Bosnu a proti Rakousko- Uhersku
inscenována jsou s anglické a ruské strany.
Turecké listy sdělují, že syndikát obchodníků,
jenž, jak známo, se utvořil, usnesl se též telegra-
fovati do Rakousko-Uherska, aby zboží tam ob
jednané nebylo obesíláno.
Z Cařihradu, 8. října. (K. k.) Ministorská
rada za předsednictví velkovezíra trvala
až do 1. hod. ranní a rokováno na nío
textu odpovědi k nótě, kterou odevzdal ra-
kousko-uherský velevyslanec markrabě Pallavi-
cini o přivtělení Bosny a Hercegoviny. — Tuto
noc se pokračovalo v projevech před bu-
dovami velevyslanectev. Dnes v noci od-
plul jeden křižák a tři torpéd -
borci ze Smyrny na Samos. Zvláštní
vydání berlínské soukromé depeše, otištěné v ča-
sopisu „Jeni Gazetta“, že očekává se tam válka.
vzbudilo zde vzrušení. Všeobecně co nejrychleji
popirají se válečné záměry.
Z Cařihradu, 8. října. (K. k.) Pověsti
o nastávajících krvavých událostech jsou
zcela bezdůvodny.
František Josef
Aehrenthal
doktor
Nenadovič
Gazett
Cařihrad
Turecko
Bosna
Rakousko
Uhersko
Bosna a Hercegovina
Smyrna
Samos
9
article
Loyální projevy v Sarajevu.
Ze Sarajeva, 8. října. (K. k.) Dnes dopo-
ledne sloužil v hlavním srbském chrámu me-
tropolita Letica za asistence veškerého du-
chovenstva slavné děkovné bohoslužby, jimž
byli přítomni náčelník zemské vlády polní pod-
maršálek 8l. Winzor, vojenští a občanšti
hodnostové, jakož i četné obecenstvo. Náčelník
zemské vlády přijímal dnes na dále různé osob-
nosti. Po celé zemi konají spolky různých vy-
znání a národností slavnostní schůze. Telegrafní
úřady nejsou s to vypravovati zavčas obrovský
počet blahopřejných telegramů. Náčelník zemské
vlády polní podmaršálek šl. Winzor zaslal
společnému ministru financí bar. Burianovi t-
legram s projevem lovality k dynastii.
Král Ferdinand na cestách Bul-
harskem.
Ze Sofije, 8. října. (Agence tel. Bulgare.
(K. k.) Král Ferdinand odjel včera,
provázen ministry, z Gabrova a prohlédlsi
na další cestě a na Šipce vojenské po-
mníky. Obyvatelstvo z okolních osad připra-
vilo králi nadšené uvitání. Večer přibyl král do
Kazanliku. Duchovenstvo, občanské a vo-
jenské úřady jej nadšeně vítaly. Král přenocuje
dnes v Kazanliku a zejíra ráno odjede do
Staré Zagory.
Strach před srbskými revolucionáři
Ze Záhřeba, 8. října. Dopoledne dostala
policie zprávu, že ze Zemuna přijedou čtyři
srbští revolucionáři s pumami. Byla učiněna
opatření a v salonu státního nádraží shromáždili
se policejní úřadníci a detektivové. Také pře
nádražím postavila se policie.
Burian
Ferdinand
Sarajevo
Gabrovo
Stará Zagora
Záhřeb
Sofij
10
article
Když rychlovlak přijel ze Zemuna, byl
perron uzavřen. Policie odebrala se k vozům
doprovodila všechny pasažery, muže, ženyi
dítky, do předsině nádražní, kde byl ka ž dý
cestující jednotlivě odveden na
policejní exposituru na nádra ží.
Šaty a zavazadla každého byla prohledánaa
také provedena byla problídka
tělesná. Opatření ta trvala tři hodiny.
V městě panovalo značné rozechvění. Před ná-
dražím stály velké zástupy lidu. Policie
odpírala o událostí té jakékoliv
sdělení. Jedná se prý skutečněo
několik revolucionářů ze Srbska,
ale jest známo již, že výsledek ce-
lého pátrání jest úplně negativní
Italie — jako anděl míru.
Z Kolina n. R., 8. řijna. (Pův. tigr. » Nár
Listů«.) Řimský dopisovatel »Köln Ztg.« dovídá
se z dobře zpraveného pramene, že italská vláda
neschvaluje bláhovosti něklerých novin, jež doka-
zují, že Italie musí si opatřiti náhradu získáním
nějakého území. Vláda nemá pomyšlení osobo-
vati si cizi državu. Není také pro evropskou
konferenci, spíše jest ochotna k dobrým služ-
bám, aby se dosáhlo souhlasu všech mocnost
s rakousko uherským odhodláním, jehož třeba
aby nový stav věcí nabyl platnosti.
(Další telegrafické a telefonické zprávy
pozdě v noci došlé o převratu na Bai-
káně viz na strané 4.)
Šata
Köln Ztg
Italia
Srbsko
Kolina můj
Bai
12
title
Z Pešti, 8. října. (K. k.)
Pešť
13
article
Rakouská delegace
Rakouská delegace
konala dopoledne zahajovací schůzi. Delegati dosta
vili se skoro do jednoho. Na ministerské lavici
společní ministři a m.-p. baron Beck.
Ministr zahraničních věcí bar. Aebrentha
zahájil schůzi v 9.20 hod. a vyzval del. Schwegela
aby jako nejstarší delegát ujal se předsednictva,
delegaci, aby se ustavila.
Bar. Sch wegel uvítal delegaci a prohlásiv
schůzi za zahájeno, požádal del. hr. Abensperga
Trauna a Korošce, aby se uvázali v úřad zapiso-
vatelů.
Beck
Koroška
14
article
Řádným předsedou zvolen potom všemi 52
hlasy ryt. Madeyski. (Hlučná pochvala.)
Ujav se předsednictva, poděkoval za svou volb
a ubezpečoval, že bude hodným projevené důvěry
Delegace — pokračoval — může s úspěchem rozvi
nouti svou činnost jen, bude li v rámci její ústavní
kompetence se zachováním důstojnosti této vysoké
korporace zajištěna členům dle jednacího řádu svo-
boda, jíž třeba, aby mohli vysloviti své přesvědčení
Udržeti jednání na této výši je všech nás společným
úkolem. Já chci svědomité dostáli svým závazkům,
řiditi jednání s úplnou objektivitou a nestranností a
dle možností vyhovovati oprávněným tužbám. Prosí
za kolegiální blahovůli, jaké požívali dosavadní jeho
předchůdci. Máme tu předlohy a výroky vlády, též
o otázkách, které vyšly z iniciativy poslední dele-
gace. Budou podkladem našeho jednání. Nejsem
povolán předbíhati usnašení, mohu však pod dojmem
proklamace, kterou vydal císař a král k obyvatelstvu
Bosny a Hercegoviny, vysloviti cíty vlaste-
neckého povděku, že obě země byly
k mocnářství trvale přivtěleny a tím
po mezinárodní stránce byl vytvořen jasný právní
stav jmenovaných zemí. Připojuji k tomu upřímné
přání, aby zdravý rozvoj ústavy, slíbené J. V. těmto
zemím, zajistil jim šťastnou budoucnost a prospěl
mocnářství. Předseda ukončil provoláním: Ať žije
J. V. náš nejmilostivější pán! což delegati hlučně
opakovali.
Bosna a Hercegovina
15
article
Mistopředsedou zvolen byl dr. šl. Fuchs, který
poděkoval za volbu a sliboval říditi porady objektivno
a nestranně.
Volbou zapisovatelů, pořadatelů a verifikátor
ského výboru bylo ustavení delegace skončeno.
Mezi došlými spisy je dolaz del. Bi an-
kina a sp., v němž protestuje se rozhodně, aby se
přivtělení Bosny a Hercegoviny stalo bez současného
spravedlivého rozřešení palčivé otázky cho
vatské a bez annexe Dalmacie ke království
chorvatskému. Místo, aby Bosna a Hercegovina za
současného důkladného řešení chorvatské olázky byla
přivtělena Chorvatsku, geograficky i ethnograficky
příbuznému, bylo zjednáno státoprávní nentrum.
které se nemůže dlouho udržeti, porušuje prava
chorvatského národa, jeho kulturní, politický a ho-
spodářský vývoj ještě více zdržuje a bude příčinou
nových velkých nespokojenosti a zápletek. Táží se.
jak chtějí ministři takové jednání ospravediniti
jsou-li ochotni v zájmu Bosny a Hercegoviny i sa-
motného mocnářství podrobiti otázku bosenskou dů-
kladnému zkoumání a uvésti ji v soublas s ne-
zbytně nutnou úpravou chorvatských poměrů.
Dále dotaz del. Staňka a sp. po předložení
nového vojenského trestního řádu. Inter
pelanti táží se, kdy chce ministr vojenství podati
oběma parlamentům předlohě. Dále prohlašuje se.
nebude-li možno ještě letos předlohy skoncovati, ž
musí aspoň řízení ihned státi se veřejným.
Fuchs
Staněk
Bosna a Hercegovina
Dalmacie
Chorvatsko
Bosna
Hercegovina
Bi an
Intrum
16
article
Dále předložena červená kniha o II
haagské mírové koníerenci z r. 1907.
výroční zpráva o činnosti námořního loďstva v roc
1907 a pozvání k odhalení pomníku kor. prince Ru
dosfa 12. t. m. v 1 hod. odpolední.
Ministr zahraničních věcí předložil osnovy spo
lečné vlády.
Společný ministr financí ohlásil rozpočet Bosny
a Hercegoviny na rok 1909 s jeho odůvodněním.
dále účetní závěrku za r. 1906, mimo to referát
správě Bosny a Hercegoviny za rok 1908 a o hlav-
ních výsledcích v zahraničním obchodě Bosnya
Hercegoviny v r. 1907, aby delegáti měli příležitost
informovati se o administrativních poměrech těchto
zemí.
Del. dr. Baernreither navrhl, aby volb
21členného výboru pro zahraniční věci a okupační
úvěr, 18členného výboru finančního, 21členného vo-
jenského a 9členného petičního byla provedena na
pilno, což schváleno, výbory ihaed zvoleny a vládní
předlohy jim přikázány.
Konec schůze v 10.05 bod.; den a hodina příští
schůze bude oznámena písemně
Po plenární schůzi se výbory ustavily: Výbo
pro zabraniční věci a okupační úvěr zvolil předsedou
hr. Dzieduszyckého, zpravodaji byli ustano-
veni: pro rozpočet ministerstva zahraničních věcí
del. markýz Bacquehem, pro okupační úvěr del.
dr. Šusteršič.
Finanční výbor zvolil předsedou del. dra. Kin-
dermanna a vojenský hr. Merweldta.
Zpravodajem pro řádný rozpočet ustanoven del
hr. Clam- Martinic, pro mimořádný ryt. Ko
z lowski, pro námořnictvo del. Sehle gel.
Del
doktor
Baernreither
Bacquehem
Šusteršič
Martinic
Bosna a Hercegovina
Bosnya Hercegovina
bod
17
article
Dále byly zvoleny užší výbory pro otázky vo-
Dále byly zvoleny užší výbory pro otázky vo-
jenských dodávek.
18
article
Ucísaře.
Ucísaře.
V 1 hod. s pol. byli v kr. zámku přijatí členové
rakouské delegace císařem za obvyklého obřadu
Panovník byl uvítán hlučným provoláváním slávy.
Když císař zaujal místo na trůně, oslovil bo
ryt. Madeyski:
Vaše cís. a král. Apošt. Veličenstvo! Vyhovujíe
vznešenému vyzvání V. V. shromáždila se delegace
říšské rady, aby vykonala svůj ústavní úkol. S po-
cilem vlasteneckého povděku uvítali jsme rozhodnutí
vůle V. V., rozšlřiti práva saverenity na Bosnua
Hercegovinu. V trvalém upevnění dosavadního spo-
jeni spatřujeme záruku, že třicetiletá kulturní práce
kterou Rakousko Uhersko v tomto území s těžkým
obětmi vykonalo, se pevně zakotví, že země ty po-
vede k zdárnému vývoji a tím přispěje též ku po-
sílení mocnářství. Vláda V. V. podala delegaci před-
lohy, které s obvyklou vlasteneckou horlivostí pečlivě
prozkoumáme. Budeme se i tenkráte snažiti, vysoké
požadavky, jež ukládá mocenské postavení říše oby-
vatelstvu, uvésti v soulad s jeho výkonností, jsouce
pamětlivi, že vědomi vlastní síly je podminkou, aby
byla všeobecně uznána a že oba tyto momenty za
jišťují mocnářství v soustavě států postavení vyža-
dující úctu, v jakém spočívá jedna z nejpodstatněj-
ších záruk míru. Zvláštní pozornost bude delegace
věnovati záležitostem, pro něž již za posledního za
sedání delegace osvědčovala nejvřelejší zájem, dalšímu
vybudování naší armády a zlepšení bmotných po-
měrů jejích příslušníků. Než zabájíme svou činnost.
přichazíme ke stupňům trůnu, abychom složili V. V.
nejuctivělší a nejoddanější hold
V V
Rakousko
Bosnua Hercegovina
19
article
Jubilejní rok slavné vlády V. V., který slaví se
na všech nivách rozsáhlé říše až k nejchudším chatr
čím jako radostný slavnostní rok, vyvolává u všeci
národů říše, kterým je pod mírným žezlem V. V. za
bezpečena jejich svoboda a ve všech vrstvách oby-
vatelstva, které se stejnou měrou těší otcovské páe
V. V., vzpomínky na nepomíjející díla, která byla vy-
tvořena za požehnané vlády V. V. a na veliká a řetní
dobrodiní, která mají děkovati moudrosti, spravedl
nosti a velkodušnosti V. V.
20
article
Stejnými city ovládáni a naplnění brdým vědo
mím, že ve vznešené osobě V. V. smíme uctívali pa
novníka poživajícího u všech národů, suverenů a hlav
států nejvyšší vážnosti, předstupujeme též my dnes
k trůnu, abychom slavně puložili k nobám V. V. nej-
upřímnější projev své nejvřelejší vděčnosti, neob
lomné věrnosti, nejúplnější oddanosti a dětinné lásky.
Všemohoucí rač nejvřeleji milovaného mocnáře jeho
četným národům dlouhá léta v nejlepším zdraví za
chovati. Boh cbraň, žehnej a zachovej našeho císaře
a krále!
Trůnní řeč.
Císař odpověděl:
Ujištění věrnou oddaností k Mé osobě
které jste právě projevil, naplňuje Mne živým
uspokojením a vřelými díky. Zahajení dele-
gací koná se tentokráte současně s událostí.
která znamená zajištění nynější državy moc
nářství, neboť páska spojující s ním
Bosnu a Hercegovinu od třicet
roků, stala se nyní nerozlučnou
Neunavné a velice úspěšné snahy Mé vládv
vykázaly se v těchto zemích tak potěšlivým
kulturním pokrokem, že obyvatelstvo můze
nyní býti úspěšně povoláno k součin no-
sti na záležitostech zemských
a může býti zahájeno utvoření ústav-
ních zařízení, vyhovujících jeho potře-
bám. To však jest jen tehdy možno, bude-
zjednáno pro obě země jasné a přesné
právní postavení dle skutečné ho
stavu. Jen tak může tam za poměrů ny-
nějších býti zaručena stabilita, která uznána
jest za evropský zájem.
Neunavný
Bosna
21
article
Odvoláním Mých vojsk z no-
vopazarského kraje podává se záro-
veň nezvratný důkaz, že naše politika nebaži
po teritoriálních výbojích nad nynější državu.
Lze očekávati, že toto odřikání ve prospěch
Turecka bude v Cařihradě přátelsky uznáno
a prospěje našemu příštímu poměru.
Další rozvoj v osmanské říš
po pronikavém převratu, který se tam udál
sledujeme s nejlepším přáním pro konsolido-
vání a posílení tohoto státu, jakož i pro
trvalé uklidnění území, která v po-
sledních létech byla postižena
nepokoji.
Mocnosti, mající vesměs pokojne
úmvsly, snaží se ve vzájemné dohodě
zmírniti a odstraniti obtíže, jichž všeobecná
evropská situace není ještě prosta.
Dík našim spolkům s Německem
a Italií a našemu přátelském
poměru s ostatními mocnost m
může Rakousko-Uhersko čelným způsobem
spolupůsobiti při zachovávání míru.
Úkol, který vyhovuje postavení mocnář-
ství v Evropě a jejím tradicím, může moc-
nářství splniti jen tehdy účinně, bude-i
mocným a ozbrojeným. Doufaje, že
budete požadavky Mé vlády, zejména do
vybudování Mé armády na zemi a na moři
v tomto duchu zkoušeti a že dáte se ovlá
dati vlasteneckou rozvahou a obětavostí
srdečně Vás vítám.
Turecko
Cařihrad
Německo
Italia
RakouskoUhersko
Evropa
22
article
Uherská delegace.
Uherská delegace.
Předseda dle stáři bar. Bohus zahájil schůzi
o 1/411. hod. dopol., natež přikročeno bylo k usta-
vení delegace.
Předsedou byl zvolen hr. Th. Zichy, místo-
předsedou del. Barabas.
Předseda hr. Zichy ujímaje se předsednictví
poděkoval za svoji volbu a pokračoval: Považují z
zbytečné poukázati na to, jaké dů ežité úkoly nás
čekají a jak velká zodpovědnost je nám uložena ná-
sledkem nedávných událostí. Celá země sleduje bděle
a pozorně každý okamžik naší práce. Nemůžeme po-
mýšleti na žádnou šetrnou kritiku. Veřejné m-
nění bude nás přísně soudití. Musíme se
snažiti, abychom vykonali dobrou práci ke blahu
vlasti. (Hlučný souhlas.) Neváhám prohlásiti, že
naše delegace netěší se v celé zemi
plné popularitě. Nehledě k těm, kdo delegaci
vůbec „nepovažují za účelný a šťastný státoprávní
útvar, jsou i mezi těmi, kdo stojí na státoprávním
základě z r. 1867, velmi mnozí, již nám vyčítají, že
nemáme dost energie a rádi rozšiřují pověsti, že
delegace odhlasuje jako automat všechno, co od nás
žádaji společní ministři. Třeba vykonati ještě mnobo
práce. Ale budeme pokračovati, budeme své právo
uplatňovati s vytrvalou vůlí a mužnou rázností.
Zich
Barabas
23
article
Bude nás posilovati vědomí, že za námi stojí celý
národ a vznešený fakt, že ani zde v našem kruhu,
ani v celé zemi není po této stránce různého mí-
nění. (Hlučný souhlas.) Přikročme tudíž k práci, pro
níž prosím nebe za požehnání, právě tak, jako pro
našeho korunovaného krále. (Pochvala.)
Společný ministr financí podal potom předloby
společných ministrů. Přikázány výborům, jichž volby
současně vykonány, načež schůze skončena.
O 2. hod. odpol. byli přijati členové uherské
delegace za obvyklých obřadů ve slyšení clsařem
v kr. zámku. Předseda br. Th. Zichy měl proslov,
v němž projevil nejprve velkou radost delegace nad
ozdravením J. V. a potom pokračoval: Za příčinou
propůjčení ústavní samosprávy Bosně a Hercegovině.
ráčilo V. V. nejvyšším rozhodnutím rozšířiti Svá
suverenní práva a panství nad těmito zeměmi, vzhle-
dem k dávnému svazku, jež s těmito zeměmi utvo-
řili Vaši slavní předkové na uherském trůně.
Zich
V V
Boseň a Hercegovina
24
article
Nenáleží sice do oboru naší působn osti obírat
se meritem této otázky, ale víme a cítíme, jakou zod
povědnost přejímá naše delegace za nynějších okol-
nosti při sestavování společných výdajů. Následkem
toho projednáme s větší ještě pozorností výklady spo-
lečných ministrů, při čemž budeme mítí na zřeteli
vážnost situace, jakož i blaho i bezpečnost trůnua
vlasti. Doufáme a přejeme si, aby naše usnesení na-
prosto harmonovala s usneseními delegace říšské
rady a aby naše souběžná činnost nebyla rušena
žádnými nedorozuměními a žádnou růzností názorů.
Požehnaná vláda V. V. sledovala vždy dva ušlechtilé
cíle: Zachování zahraničního i domácího míru a
oblažení Vašich národů. Všemohoucí též dá, aby
V. V. mohlo tuto otcovskou péči uplatňovati ještě po
mnoho let a abychom V. V. ještě dlouho, velmi
dlouho spatřovali na tomto skvělém trůnu, na němž
vždy věrný uherský národ lpí celou oddaností. Buh
žehnej a zachovej našeho milovaného korunovaného
krále. (Nadšeně »eljenování«.)
Císař odpověděl týmiž slovy jako předsedoni
rakouské drlegace.
25
article
Rezpočet společných příjmů a vý-
dajů na rok 1909,
předložený delegacím, vykazuje úbrnnou potřebu
406,840.098 K. Z této sumy připadá na min. zahra-
ničních věcí 13,666.584 K (+ 400.047 K než loni)
na vojsko v řádném rozpočtu 312,478.415k
(+ 14.046.762 K), v mimořádném rozpočtu 12,366.75u
koran (-- 1,011.999 K). Celková potřeba na vojsko
páčí se tedy na 324.845.145 K (+ 13,034.763 K).
Řádná potřeba na vojenské námořni ctv
činí 58.987.310 K (+ 5.464.200 K), mimořádná po-
třeba 4.450.550 K ( 973.660 K), úbrnem tedy
63.437.860 K (+ 6,437.860 K). Na společné min.
financí připadá 4,554.918 K (+ 36.551 K). Mim-
řádná potřeba vojenská pro velitel-
stva a vojsko v Bosně a Hercegovině
(okupační úvěr) činí8,047.000 K (+ 259.000 K).
Celní přljmy jsou rozpočteny na 159,938. 100
korun. Po odečtení režijního paušálu 7.171.000 K
celního paušálu, jenž ve smyslu zákona odvádí se
zemské správě Bosny a Hercegoviny, v obnosu
1.428.571 K zbývá přebytek z výnosu cel
151,338.529 K. Po odečlení celního přebytku zůstává
cclková potřeba v obnosu 255,501.569 K, z kteréžto
sumy připadá 162 498.998 K na země a
království v říšské radě zastoupené a
na země uherské koruny 93,002.571 K,
Mezí řádnými potřebami m nisterstva vojenství
na rok 19 9 jsou mimo jiné položky 8,914.298K
jako zvýšená potřeba následkem zvýšení gáží (adjut)
vojenským osabám, pak služebních příloh kadelům
důstojnickým zástupeům, kadetům a na raveň jim
postaveným; 3.415.754 K jako zvýšená potřeba na
zlepšení hmotných poměrů mužstva (celkem je po-
jato do rozpočiů na 1909 a 1910 k tomuto účelu
okrouhle 7,000.000 K; 217.318 K jako zvýšená po-
třeba na zřízení nových oddilů kulomety — 250.000
na zvýšení dotací pro služební premie poddůstojnické
a pro odbytně.
Boseň a Hercegovina
Bosna a Hercegovina
259.000 K
26
article
Ministerstvo vojenství žádá za povolení doda-
tečného úvěru na r. 1908 v obnose 2.786.110K
(a to 2,087.444 K na zvýšení platů, 198 666 K na
služební přídavky kadetům, důstojnickým zástopcům
a 50.000 K na zlepšení stravy pro mužstvo). Dále
za povolení dodatečného úvěru 136.240 K n
zvýšení platů gážistům vojenského námořnictva.
Ministerstvo vojenství předkláda konečně osnovu
se žádosti za povolení dalšího obnosu 15 mil. n
další zakoupení nového materiálu pro polní dělostř-
lectvo. — Učetní závěrka za rok 1906 delega-
cím předlažena obsahuje tyto číslice:
Na rok 1906 bylo povoleno celkem 560,505.225 K
Naproti tomu bylo skutečně vydáno 419,594.656 K
takže povinnost obou států se zmenšuje o 140,910. 56
K. Po srážce čistého výnosu cel zůstává čistá po
třeba 265,016.873 K. Z toho připadá na Uhry
85,86.467 K a na Rakousko 173,851.069 K.
Výklad bar. Aehrenthala.
Z Pešti, 8. října. (K. k. )
Výbor rakouské delegace pro zahraniční zá-
ležitosti konal schůzi o půt 5. hod. odpol.
Ministr bar. Aehtenthal ujav se slova, zmínil se
nejprve o bnuti, které v leté nastalo v Tu-
recku a týkalo se znovuzavedení ústavy, čímž úsill
velmocí o reformy v říši ottomanské byly zalím
ukončeny. V tomto směru mohla býti, konstatována
úplná doboda všech velmocí ve dvou směrech: 1. že
zatím třeba odslaviti všechny další reformní návrhy
a 2. že oproti přštimu vývoji věcí v Turecku sluš
zaujsti blahovolně vyčkávavé postavení. V příčin
reforem mohlo se mluvit o jisté přestáv ce.
Uhry
Rakousko
Pešť
Turecko
27
article
Musí býti pamatováno, jak znovuzavedení ústavy se
celkem osvědčí a jaké bude miti zpětné účinky na
zvlaštní poměry tři krajů. Dotod považovali jsma z
oportunní, poskytnouti dovolenou svým relormním
důstojníkům a ohlásili jsme to Turecku, poukázavše
důrazně na okolnost, že toto opatření vyplynulo vý-
hradně z téhož nazírání, které nás pohnulo vůbee
k tomu, abychom se chovali sympaticky k novým
poměrům. Tolo naše stanovisko opírá se o určitou
nadějí, že nová éra v Turecku přinese omlazení
posilnění státo.
Rakousko Uhersko jako soused a fudíž ve svýc
zájmech nejvíce dotčená mocnost, přeje si toho
upřímně z důvodů egoistických. Turecko s lepší sprá
vou, stálejšími poměry než jak tomu bylo ještě pře
nedávnem, bylo by nám pohodlnějším sousedem
nežli Turecko včerejší, kdy diouholeta občanská válka
nutila mocnosti zakročiti. Dosavadní průběh převratu
opravňuje k hezpečnému posuzování. Vůdčí živí
nové éry politické okazují uznáníhodnou umírněnost
a rozmyslnost. To zmlazené říši prospěje tím více
jelikož též nové Turecko je odkázano na blahovůl
a na přátelskou podporu mocnosti. Té bude též s naší
strany tím jistěji požívati, čím vice bude jeviti vůč-
nám přátelské stanovisko a našim oprávněným zá
jmům vyhovovati. Nacházíme se ve shode
nejen se svými spojenci, Německem a Italií, nýbrž
také s jinými mocnosimi, v první řadě s Ruskem
se kterým jsme od r. 1897 byli a dnes ještě jsme
ve stalém tésném styku, pokud šlo o záležitosti
balkánské.
Dotod
Turecko
Tolo
Rakousko
Německo
Italia
Rusko
28
article
Rozechvění, vzniknuvší ve veřejném mínění
ohlášením naší démarche v Cařibradě ve příčině
připojení bosenské sltě železničn
k turecké se uklidnilo.
Bylo tam rozšířeno klamné mínění — a toto
mínění bylo živeno z oněch míst, kterým jest spo-
lečný postup Rakousko-Uherska a Ruska trnem
v očích — že se snažíme dosíci dopravně politického
a všeobecně hospodářského monopolu v západní
polovině balkánského poloostrova a po této stránce
žádáme od sultánovy vlády záruky. To nám nikdy
ani ve snu nenapadlo. Ve skutečnosti jsme nejbliž
šími sousedy těchto zemí. Zaujmeme tam sami místo
jaké nám patří. Usilovat o omezení přirozené sou
těže monopolem bylo by krátkozrakou politikou.
Proh lásili jsme tudíž, že se stavíme sympaticky
vůči každé železniční trati v oněch krajinách, poně-
vadž každá bude znamenati pokrok v pacifikacia
konsolidování těchto důležitých provincil otomanské
říše. Myslíme, že otázka nových železnic a připojení
ke tratím sousedních zemi je záležitostí, která se
týká výlučně Turecka a právě jejich sousedů. Vy-
tyčení novopazarské dráhy je hotovým skutkema
potřebuje nyní přezkoumání, aby mohlo býti přistou-
peno k financování. Spoléháme i na ochotu nového
režimu v Cařihradě ohledně stavby této dráhy a vě-
nujeme ji plnou pozornost, jsouce přesvědčení, že
provedení této stavby, která jest stejně v zájmu Ra-
kousko Uherska, jako Turecka, může býti jen otáz-
kou času.
Na stejně přátelskou dohodu s Černou Horo
počítáme také při stavbě připojovací trat
z Dalmacie černohorským územím smě-
remkTurecku.
RakouskoUhersko
Rusko
Turecko
Cařihrad
Dalmacie
Rakouský Uhersko
29
article
Berlínská smlouva přiznala mocnářství našemu
oproti Turecku dva zvláštní zájmy, vlastně zvláštní
sitbace: Mandát časově neobmezené správy B:
sny a Hercegoviny a práve vydržovati posádku
v novopuzarském kraji a vykonávati tam jistá admi-
nistrativní oprávnění a konečně miti v onom území
vojenské a obchodní silnice. Třicetiletou neúmornnu
prací učinila naše správa zadost stanovenému úkolu
a udržovala v tomio nebezpečném zákoutí klida
pořádek, zvýšíla kulturní a hospodářskou úroveř
obyvatelstva a vychovala moderně nazírající gene-
raci. Nyní nadešel okamžik, abychom vyvodili kon-
sekvence z těchto výsledků naší adminislrativní čín-
nosti, abychom přiznali obyvatelstvu účastenství na
správě a pamatovali na poskytnutí přiměřených
ústavních institucí pro obě provincie. Tato zařízení
budou pro Bosnu a Hercegovinu záležeti v zem
ském sněmu, který bude stanoviti zem
ský rozpočet a kontrolovati správu
země.
Turecko
Bosna a Hercegovina
sen a Hercegovina
30
article
Poněvadž se zřetelem na stáloprávní poměry
v obou provinciích panoval a z venčí živen byl zma-
tek ve hlavách, musilo býti nanejvýš povázlivýmt
zavésti takovou novotu, dokud by nebyla odstraněna
každá pochybnost o plné suverenilě nad zabranýmí
územím. Rozhodli jsme se tudíž prohlásiti v Caři-
bradě, že předpoklady konvence z r. 1879, pokud jde
o kraj novopazarský, nejsou již ve všech kusech
zachovány a že jsme nucení konvenci vypovědědi.
Tímto vypovězením jsme dali na javo, že se zřetelem
na nové poměry v Turecku chceme vykliditi ze
sandžaku své vojsko a vzdáti se tam ostatních svých-
práv. jsouce přesvědčeni, že zmla zená otfomanská
říše bude nyní s to zajistiti si tam vlastní silou klid
a pořádek. Ale současně byli jsme nucení se zřetelení
na nezbytné zavedení ústavních zřízení v Bosně,
zahájiti definitivní vyjasnění poměru přislušnosti Bo-
sny a Hercegoviny a kompensovati definitivní vzdání
se svých, ze čl. 25. berlínské smlouvy vyplývajících
práv v sandžaku s formální annexí obou provincií.
Turecko
Boseň
sen a Hercegovina
31
article
Poslušni jsauce diltátu kalegorického imperativu, kte-
rý byl způsoben událostmi v posledních měsících,
neopouštíme nikterak půdu berlínské
smlouvy. Za posledních let byly bud
výslovně nebo mlčky provedeny opět-
né a pronikavé změny v ustanoveních
této smlouvy. Podstatným účelem čl. 25. télo
smlouvy bylo, krátce řečeno, zjednati v Bosně a Her-
cegovině stabilní poměry a sice pomocí státu, který
jest dosti silný, aby v zárodku potlačil každý odpor.
To byly pohnutky, které vedly anglické slátníky Ben-
consfieida a Salisbura, když v Berlíně navrhovali
okupační mandát pro Rakousko-Uhersko.
Tímto mandátem nebyl však vyznačen ani pří-
mo, ani nepřímo konečný bod rakousko-uherského
správního práva a také logicky nemohl býti ani vy-
značen, poněvadž mandátem mělo býti právě vy-
tvořeno něco trvalého. Okupace byla toliko pro-
středkem, hlsvní důzaz byl položen na správu
státem, který okupaci provedl. Byla v tom jistě
moudrá umírněnost, že přirozený vývoj poměru, vy-
tvořeného berlinskou smlouvou, vzali jsme do ruky
teprve nyní, 30 let po uzavření oné smlouvy a toliko
pod tlakem nalébavých okolností. Nyní však bylo-
přímo nezbytno, aby konečně bylo zjednáno jasno,
aby se plodně pokračovalo v positivné, kuiturní a
hospodářské práci za součinnosti obyvatelstva.
Jest však také naléhavě nutno zjednati jasna
i v našem poměru k Turecku, nejen pokud se týče
okupačních zemí, nýbrž také Novopazarska. Clara
pacta boni amici. Společné posádky vykonaly tam
svůj úkol a my jsme Turecku po 30 let pomáhali
udržovati teritoriální nedílnost v oněch krajinách.
ben
Salisbura
Claro
Boseň
Berlín
RakouskoUhersko
Turecko
32
article
Poněvadž však, jak už bylo řečeno, jsme přesvědčeni,
že Turecko jest s to tuto práci obstarávati samo, mu-
sila sama sebou vzniknouti otázka, jaký jiný účel
by jinak mohly míti naše posádky na Limu, nanejvýš
snad jen ten, aby znovu byla oživena legenda o na-
šem pochodu k Egejskému moři.
Opouští-li nyní rakousko-uherské vojsko na
dobro Novopazarsko, je to faktum, jasně dosvědčující
jak málo zištné účely chová naše východní politika.
Dokazuje balkánským státům na nova makavě, že
rak.-uh. mocnářství nedychtí po nabývání jiných
území, než která již má. Odvolání našich vojsk z Ne-
vopazarska zjedná konečně toužebnou jasnost v po-
měru Rakousko-Uherska k jiným mecnostem.
Zvláštní poslání, které bylo na mocnářství vzne-
seno, býti na stráži v krajinách, kde národnostní a
náboženské protivy způsobovaly stále almosféru, vě-
štící bouři, nebylo lehkým a příjemným. Ale splnili
jsme je, poněvadž jsme úkol ten pojali a provedli
s největší liskretnosti. Přes to ale tato zvláštní pro moc-
nářství vytvořená situace vzbudila proti nám mnoho-
závisti a nedůvěry, jichž se chceme na příště zbaviti.
Vlekli jsme za sebou po 30 tet, jako dvě závaží naší
východní politiky, nevyjasněný slátoprávní poměr
obou provincií k Turecku a své zvláštní postavení
v Novopazarsku. Nyní, zbavivše se jich, chceme
vůči osmanské říši pokročiti do stejné řady s ostat-
ními mocnastmi, sledovati ve spolku s těmito rozvoj
Turecka blabovolně a přátelsky a těšiti se z postup-
ného sílení nové vlády. Jedním slovem, budeme
ve své východní polítice na dále zaují-
mati evropské stanovisko a snažiti se,
abychom ze všech sil přispěli k zachování doe
hody mezi mocnostmt.
Turecko
Lima
Rakousko
Uhersko
33
article
Kdyby toho však mimo vše očekávání nemohlo
býti trvale dosaženo, bylo by nám pak možne —
i když z nouze — omeziti se na naše specificky rak.-
uh. stanovisko. Chováme naději, že našim rozhodnu-
tím bude v Turecku přikládán smysl, který jsme do
nich vložili, totiž ten, aby odstraněny byly příčiny
možných třenic a že kabinety stejně nezneuznají
naléhavé okolnosti, které určovaly náš postup, jako
moudrou umírněnost, kterou se řídil náš mocnář,
když své udatné vojsko odvolal z krajiny, ve které
na základě dobrého práva hrálo tak důležitoua
úspěšnou úlohu pro zachování pořádku na Východě.
Mocnářství, které dokázaně se od let považuje za
základní pil evropské politiky míru, má právo, aby
jeho inciativa nebyla falešně vykládána, Zabrá-
ním Bosny a Hercegoviny a vyklizením
Novopazarska sledujeme tolike dva
cíle: Ochranu svých zájmů a odvrácení
nebezpečí, abychom byli zataženi do
tureckých záležitostí a byli odvráceni
od politiky přátelské blahovůle a nej-
přísnějšího nevměšování se do vnitř-
ních záležitostí tureckých.
Turecko
Bosna
Hercegovina
34
article
Mohu s povděkem konstatovati, že náš poměr
ke všem velmocem je nejlepší. Jsouce
věrní svým spojencům Německu a Italii, při-
spíváme tím neochvějně k zachování nutného míru
a rovnováhy v Evropě. Pokud se zejména týče našeho
poměru k Italii, pokračuji, jsa podporován loyálně
italským kolegou, s úspěchem ve svých snahách,
abych pěstoval intimitu našeho poměru, která stává
se utěšeně stále vřelejší. Měl jsem také letos příle-
žitost pohovořiti si co nejpřátelštěji s Tittonem, při
čemž jsme mohli konstatovati, že s uspokojením
můžeme pohlížeti zpět na věci již do-
sažené a čerpati z nich povzbuzení, abychom
setrvali při své methodě důvěryplného společného
postupu. Nynější dohoda s Italif utvářila se
se zřetelem na Balkán podobným zpo-
sobem jako dohoda s Ruskem, takže
možno plným právem mluviti o totož-
ném názoru tří mocností o tamější si-
tuaci. Současně zachováváme přátelské vztahy k ji-
ným mocnostem.
Německo
Italia
Evropa
Balkán
Rusko
35
article
Připomněl jsem již, že ve spolku s Ruskem
pokračujeme po několik roků šťaslně v inaugurované
politice, zachovávati, pokud jde o otázku evropského
Východu, souhlasný postup. Jsme s Ruskem zvláště
také v tom za adno, že máme nejživější zájem
zachovat a upevnit evropský koncert.
Také s Anglií a Francii zachováváme přá-
telské styky a upřímně se snažíme postupovali
z oběma mocnostmi v dohodě co nejlepší. Postup
v marocké záležitosti možno považovati za zku-
šební kámen mírumilovného smýšleni kabinetů. Moc-
nasti dohodnou se asi co nejdříve o uznání nového
sultána a úpravou otázek, souvisících se změnou
vlády v Marckku, vytvoří základ pro stabilní poměry
šerifovy říše. Také tu spatřujeme svůj nejvznešenější
úkol v tom, vyrovnávati všechny neshody, které se
snad vynoří a které však jistě nebudou značnými
a tak zachovati koncert signatárních mocností alge-
cirasské akty neporušený.
Před několika dny byla prohlášena neodvis-
lost Bulharska, což, jak známo, bylo přímo
způsobeno známým diplomatickým příběhem v Caři-
hrudě.
Nelze nic jiněho říci, než že talo modiřikace
odpovídá skutečnému postave lí, jež
si Bulharsko za blahovolné pomoci
všech mocností devedlo získati. Mrc-
nářství naše sledovalo vývoj Bulharska vždy se sym-
patickým zájmem a podalo mu četné důkazy svě
blahovůle. Navázal jsem už styky s někte-
rými kabinety v příčině uznání nev
Rusko
Anglie
Francie
Marckko
Bulharsko
evropský východ