1
masthead
Slavnostní nastolení rektora
2
article
české university
Karlo-Ferdinandovy profesora dra
Leop. Heyrovského.
konalo se dnes ve velké slavnostní dvoraně staro-
slavného vysokého učení pražského. Účastenství vy-
nikajících hodnostů, profesorů a posluchačů vyso
kého učení bylo velmi značné.
Před vykonáním aktu slavnostní instalace podai
odstupující rektor p. dvor. rada prof. dr. Jar. Gol
zprávu o českém vysokém učení v roce minulém
Pravil mimo jiné: Česká universita pražská svou
frekvencí zaujímá vždy 2 místo, stojíc mezi vídeňskou
a lvovskou. Měla v zimním běhu 1907/8 studujících
vůbec (posluchačů i posluchaček, řádných i mimo-
řádných, farmaceutů, hospitantů i hospitantek) 3949.
Heyrovský
profesor
doktor
Jar
český univerzita Karla
Ferdinandov profesor doktor Leop
Český univerzita
3
article
v letním běhu 4210. Číslo letního běhu jest nejvyšši
vůbec od trvání samostatně české university, ale je
to číslo aknormální již prota, že pravidelně v letním
běhu proti zimnímu počet studujících klesá. Mimo-
řádný vzrůst v letním semestru 1908 vysvětluje v
tím, že k nám přišlo neméně než 700 posluchačů,
kteří před tím byli zapsáni na universitě zá
hřebské. Jich odchod ze Záhřeba byl demonstra
a měl býti zároveň prostředkem k hájení svobody
akademické, tentokráte svohody profesorů, tak že
nešlo přímo o svobodu vědeckou a didaktickou svo-
bodu akademickou v nejvlastnějším slova smyslu,
nýbrž o svobodu občanskou. Exodus studentstva
záhřebského připomíná středověk, kdy secessemi ne-
jednou vznikaly university nové. Tentokráte odcho-
dem posluchačů vyučování v Záhřebě zastaveno,
a ti, kdo odešli, většinou vyhledali Prahu a universitu
českou, kde se mohli naditi přijetí přátelského. Od-
povídá to starým tradicím. Stará universíta pra žská
v době svého jazykového utrakvismu mívala mezi
svými posluchači nějaký počet Jihoslovanů, a že tyto
tradice, ani když později založeny vysoké školy jiho-
slovanské, nejdříve záhřebská, nezanikly docela, uka-
zuje počet Jihoslovanů v zimním běhu 1907/8 94.
Jihoslovan
Záhřeb
Praha
94
4
article
Rychlý vzestup v lelním běhu až na 700 příchodem
studujících záhřebských neznamená ovšem nic trva-
lého. Zda-li jich odchod ze Záhřeba byl vhodný pro-
středek k hájení svobody akademické, nechci zde roz-
hodovati: ty, kdo přišli k nám, přijali jsme přátelsky
— my, učitelé i studující této university a také oby-
vatelstvo i zastupitelstvo tohoto města. Záhřebská
universita založena byla dříve, než jsme my se do-
mohli své samosiatné university, a byla založena
také pomocí učitelů národnosti české. I to spojuje
tyto dvě slovanské university zvláštním svazkem přá-
telským. Než právě proto nemohlo by odpovídati na-
šemu přání, aby universita záhřebská na dlouho byla
zbavena svého studentstva, jakkoli jinak vzrůst slo-
vanského studentstva ve své universitě vítáme s po-
těšením. Jestliže v něm první místo počtem mají Slo-
vinci, vysvětluje se to ovšem tím, že Slovinci dosu
nemají své university, a lze předvídati, že by jich
počet u nás poklesl, jakmile by se své university
neb aspoň své právnické akademie domohli. Avšak
i potom lze se nadíti, že naše universita nepřestane
býti slovanskou co do složení svého posluchačstva,
že se ani potom nestane výlučně a výhradně českou.
Slovinec
Záhřeb
5
article
A lze říci i více: mělo by býti naší starostí, aby se
tak nestalo, i když počet slovanských universit v této
říši vzroste. Povaze našeho mocnářství by odpoví-
dalo, aby mělo mezi svými universitami universitu,
abych ták řekl, všerakouskou, universitu, nevylučující
žádný jazyk, jenž se ozývá v této říši, ani jako
předmět vyučovací, ale ani jako jazyk vyučovací, a
jevící tuto svou povahu zvláště ve svém programu
didaktickém. Takovou universitou by mohla býti un-
versita vídeňská. Dnes ovšem víme, že jí býti ani
nemůže ani nechce. Do jisté míry by se však takovou
universitou mohla státi universita naše právě tím.
že by byla universitou slovanskou v tom smyslu, jak
naznačeno, neomezujíc se na jazyk český jako vy-
učovací a věnujíc ve svém programu didaktickém
pokud možná mnoho místa věcem slovanským v nej-
širším slova toho smyslu.
6
article
Bližší však, nežli starost o budoucí pražskou
universitu slovanskou je nám starost o druhou
universitu českou, o českou universitu na
Moravě, v Brně. Dnes je to pro nás, t. j. pro našt
universitu, otázka nejdůležitější a nejnaléhavější
její význam našel již šťastný epigramatický výraž,
jenž zní: protože máme universitu jednu, potřebu-
jeme university druhé. Nejednou se jí dotkly řeči a
přednášky při instalaci rektorské, také naše student-
stvo na ní stále pamatuje a pamatovalo též ve stu-
dijním roce 1907/8, prázdniny právě minulé k němu
počítaje.
Velmi vřelý a výmluvný i přesvědčující projev
pro českou universitu v Brně jest resoluce, přijatá
IV. sjezdem přírodozpytců a lékařů českých, jenž se
konal v Praze v červnu 1908.
Brno
Praha
český univerzita na Morava
český univerzita v Brno
7
article
Akademický senát již ke konci r. 1905 na zá-
kladě dobrozdání fakult v obšírném pamětním spise.
podaném tehdejšímu správci ministerstva vyučování
nynějšímu ministru vnitra svob. pánu Bienerthovi
podrobně vypsal a vyložil důvody, platné pro Brno
jakožto místo budoucí české university na Moravě
Když posledně na říšské radě při projednávání stát-
ního rozpočtu na rok 1908 ozvala se zase otázka če-
ské university na Moravě, rektorát se postaral, aby
onen pamětní spis byl uveden ve známost nyněj-
šího ministra vyučování, aby nezůstal neznámým
i jiným, od nichž konečné rozřešení této otázky oče-
káváme. Jednání samo na říšské radě nemělo všal
průběh a výsledek, který by nás, učitele a studujíí
této první české university naplňoval nadějí, že se
bližším stalo splnění toho, co má pro nás více než
pretium affectionis, co má pro nás pre-
tium necessitatis.
Bylo sice ohlašováno, že již do rozpočtu na rok
1909 bude vloženo vydání „na přípravné zařízení“
ve prospěch české university na Moravě, než nesly-
šeli jsme o tom žádného závazného slibu ani od mi-
nisterstva vyučovacího, ani (a na tom by záleželo
nejvíce) od finančního. Moravanů a Slezanů měl
sme v zimním semestru 828 a 47 (v zimním běhu
1806*7 9p2 a k.
Bienerth
Moravan
Slezan
Brno
Morava
ský univerzita na Morava
český univerzita na Morava
8
article
Zpráva potom přechází ku personálním záležit -
stem, Universita měla na počátku stud. roku 1907/
všech prcfesorů řádných i mimořádných dohromady
98. Počet ten stoupl do počátku škol. roku 1909/9
na 103, tedy jen o 5. Vzrůst není značný, ale lze oče-
kávati větší vzrůst podle návrhů od fakult již uči-
něných, nepotká-li se jich vyřízení s obvyklým od-
porem ministerstva financí.
K této překážce, která se tak často vyskytuje
zpráva rektorova se vrací na mnohých místech. Po-
měr profesorů všech fakult dohromady (64) k mimo-
řádným (39) potvrzuje, že i na naší universitě postup
v akademické karriéře se stává čím dále tím poma-
lejší; poměrně nejpříznivější jest postup na fakultě
theologické, nyní nemá žádných profesorů mimořád-
ných. Třeba uvážiti, že mezi skutečnými mimořádný-
mi profesory jsou stupnice, což platí zvláště, ač ne
výhradně, o fakultě lékařské. Na ní totiž zvláště na-
jdeme skutečné mimořádné profesory bez platu nebo
s remunerací menší, nežli jest normální plat, ovšem
také s menší povinností učitelskou, dále najdeme me-
zi docenty jistý počet těch, kterým za remuneraci se
ukládá nějaká učitelská povinnost, ovšem i těch, kdo
dostávají remuneraci bez určitého závazku. Tato pře-
chodna stadia. — honorovaný docent, mimořádný
profesor s remunerací — mohou býti někdy vítána
z rozličných příčin, hrozí však odtud při známé sna-
ze finanční správy, zvýšené vydání aspoň odkládati.
nebezpečenství, že nastane prodloužení akademické
karriéry, jejíž cil jest ordínariát (ať již tak zvaný sy-
stemisovaný, nebo ad pers orn a m), ještě větší,
nežli jaké již nastalo, že se stanou vytčené přechodní
stupně takořka obligátními.
fakulta lékařský
9
article
Celkový počet soukromých docentů zůstal ne-
změněn. Profesoři se u nás skoro výhradně vybíraj
z počtu docentů. Tím — ovšem potěšitelným způso-
bem — by se byl počet docentů ztenčil o 10, než
tento úhytek byl nahrazen novými habilitacemi. Asi-
stentů má universita celkem 60.
Ředitelem kanceláře ustanoven Jaroslav Čech
úřad kvestora spravoval provisorně Josef Novák.
Počet úřadníků universitních je nedostatečný
vzhledem k rozmanité agendě a trvalé značné frek-
venci naší university, která zde zvláště padá na váhu.
Rozmnožení jich počtu, jakkoli velice potřebné, sotva
lze se záhy nadíti, než bude třeba za ně žádati.
Je známo, že při obsazování úřadů manipu-
lačních a účetních úřadníků podle platných předpisů
mají přednost tak zv. certifikatisté t. j. pod-
důstojníci, kteří sloužili déle než obyčejně.
Výhody pro ně stanovené měly býti ještě. roz-
množeny a když tak ustanoveno proti dobrozdání
k vyzvání vlády od senátu, senát učinil proti tomu
šíře odůvodněné zadání k ministerstvu vyučování.
ke kterému přistoupily i jiné university, jimž byl
ve známost uvedeno.
Čo
Novák
10
article
Obšírně jedná potom zpráva rektorova o ústa-
vech university, zejmena fakulty filosofické a lékař
ské. Připomíná nejprve, jak při rozdělení staré uni-
versity ústavy byly přiděleny universitě německé, než
tak, že vláda slibovala ústy jednoho z tehdejších
ministrů v náhradu všechny ústavy, »jichž bude
třeba k jejímu vědeckému výkvětu.« Tento slib mi-
nistra Žiemalkovského třeba připomenouti zase a
zase při každé příležitosti, až bude splněn úplně, ac
i bez takového slibu každá vláda by jen plnila svou
povinnost, dávajíc universitě, co ji náleží. Česká uni-
versita byla odsouzena k dlouhým provisoriím, ktera
teprve v posledních létech ustupují uspokojivým de-
finitivám.
Na počátku r. 1908 počala se vědecká činnost
v novém ústavu fysikálním u Karlova. Filosofická
fakulta očekávala, že se na jaře 1908 počne stavba
její budovy pro ústav zoologický, pro ústav meteo-
rologický, pro semínář a pro ústav mathematicko-
fysikální, v tom jí však hrozilo trpké zklamání, když
rozpočet na r. 1908 vykazoval pro tuto budovu po-
ložku nedostatecnou, která vlastně znamenala odklad.
Zpráva potom vytýká, jakým způsobem se podařilo
přece, že bylo lze se stavbou začíti hned na jaře t. r.
a v ní nepřetržitě pokračovati. Pro filosofickou fa-
kultu má býti vystavěna pod Karlovem ještě (řetí
budova pro několik ústavů, umístěných dosud v na-
jatých místnostech. Plány byly ministerstvu po-
dány již roku 1907. O dalším postupu rozhodne
hlavně ministerstvo finační, které, jak to rektor vy-
slovil při jiné příležitosti, vždy ještě a vždy patr-
něji se jeví jako nadřízený úřad ministerstva našeho.
Žiemalkovský
Karlov
nový ústav fysikální u Karlov
11
article
Obšírně zmiňoval se p. rektor o nedostatečných bu-
dovách klinik a ústavů fakult lékařských.
Byv upozorněn fakultou lékařskou, že nedaleko
české dětské nemocnice, tedy také nepříliš daleko o
hlavní budovy řečené fakulty, jsou stavební pozemky.
jež by se hodily pro ústavy české lékařské fakulty.
zejmena ty, jež by nebyly postaveny na Slupi, rek-
torát se přičinil, aby se provedlo předběžné jednání
o jich zakoupení mezi obcí vinohradskou, které do-
tčené pozemky patří a místodržitelstvím. Toto před
běžné jednání bylo rychle provedeno, od vyšší in-
stance ve Vídni však dosud žádné rozhodnutí ne-
přišlo. Jest si jen přáti, aby se neodkládalo příliš
dlouho, pokud získati lze pozemky již svou polohou
výhodné, bude to především starostí lékařské fa-
kulty.
Podrobně vykládá potom zpráva rektorova, jaký
byl průběh jednání o nové kolejní domy, z nichž
jeden na konci třídy Mikulášské bude postaven pro
fakultu právnickou a druhý blíže Rudolfina pro fa-
kultu filosofickou.
Vídeň
a ústav fakulta lékařský
český lékařský fakulta
12
article
Když přehlížíme, co v této zprávě bylo vytčeno
když uvážíme, že počet učitelstva na naší universite
vzrostl, třeba ne tou měrou, jak bychom si přália
jak by odpovídalo frekvenci university, jak by slušelo
i v náhradu za to, že se nám odpírá druhá universita,
že otevřen jeden nový ústav fakulty filosofické, že s
počala a daleko pokročila stavba nové budovy pro
ústavy jiné, když su připomeneme, že přijaty a schvá-
leny byly právě dotčené návrhy senátu a fakult
nových kolejních domech, čímž se pojišťuje počátek
alespoň jednoho z nich v době nedaleké, nemůžeme
býti s tím, co nám přinesl rok 1907/8, nespokojeni
Již si ani uspokojení z toho nechceme kazit, připo-
mfnaj ce, si že se náma toho všeho dostává tak pozdle
když česká universita již trvá jako samostatný ústav
déle čtvrt století, než nemohlo by nám býti lho-
stejno, jestliže by se nám toho všeho pořád ještě
opravdu dostávalo, jakoby to byly nějaké koncese
politické, kterých třeba našim poslancům dobývati
pro nás, pro naši universitu, nějakými kompensace-
mi v oboru jiném.
nový ústav fakulta filosofický
senát
13
article
Nejméně to může platit o zakoupení pozemků
v assanaci již z té příčiny, že tu šlo o university
obě, českou i německou. Ale ani stavba gynaskolo-
gického ústavu by se neměla dostávati v odvislost
od konstellace politické. Dokud bude skutečně třeba
o takových věcech jednati ve konferencích několika
ministrů s celou řadou poslanců říšské rady, dotud
naše universita bude míti jakési privilegium
odiosum a nebude v normálních poměrech.
V normálních poměrech bude teprve potom, az
jí bude přemáhati jenom podobné překážky a ob-
tíže, jako přemábají, třeba někdy i pomocí poslanců
a politiků, vysoké školy jiné, zejména i německé —
víme, že to nejčastěji bývá odpor nejvyšší správy
finanční nebo že to bývá ona vis inerti ae,
která se snadno objeví v každé organisaci byrokra-
tické a které ani my, university, nejsme prosty.
Zpráva rektorská jedná dále o extensi, o Mense aka-
demické a nadacích, zejména nově založených, jako je
jubilejní fond obědový na památku 60letého pano-
vání Františka Josefa I. a Jubilejní nadace Václava
Bráfa, založená pí. Libuší Bráfovou.
Bráf
Bráfův
vání František Josef I
14
article
Závěrek zprávy obrací se ke konferencím
rektorským, které v listopadu a červnu vůbec poprvé
se konaly. Nebyly to třenice, vyvolané rozdíly ná-
rodnostními, které byly blavním předmětem při po-
radách rektorské konference, nýbrž třenice a spory,
vyvolaně poměry jinými, jaké na naší universitě
nejsou. A, jak doufáme, také nebudou.
Strany, praví rektor, jsou také ve studentstvu
našem, tytéž, které se objevují v našem veřejném
životě vůbec. Nemůže býti jinak. Nelze si přáti, aby
se studentstvo, jež později bude státi v proudu ve-
řejného života, o tento život a jeho proudy nic ne-
staralo, aby se již po čas svých studií nepřipravo,
valo na účastenství, které v něm bude míti bu-
doucně . ..
Nebezpečenství ovšem hrozí, aby nebylo před-
časně strženo do zápasu stran, nebezpečenství tím
větší, čím příkřeji a bezohledněji strany vystupují
proti sobě, čím jednostranněji jich egoism jako l ex
suprema všecko měří jen prospěchem své strany
a čím bezohledněji jemu podřizuje všecko ostatní.
Akademická svoboda je slovo mnohoznačné a brozí
jí nebezpečenství rozmanité. Studentstvo, jež by se
dalo úplně do služeb stran — řekněme třeba svých
stran — nemohlo by zachovati v míře dostatečné svou
autonomii, svou svobodu akademickou; nezachovala
by ji ani universita celá, kdyby byla úplně opano-
vána od jedné strany a stala se nástrojem jejím . ..
15
article
»Svaz českoslovanského studentstva« (neobmezuje
se na universitu, a tvoříc zároveň pásku mezi obojí
českou vysokou školou pražskou) jest instituce ne-
dávná, která ještě nedospěla k svému ustálenému
útvaru. K jejím úkolům však by mělo vždy patřiti,
aby prostředkovala a usnadňovala styk mezi stu-
dentstvem a učitelstvem, zejména akademickými
funkcionáři, a dale nebo vlastně především, aby obe-
pínala, ne-li všechno, přece valnou část studentstva
jako protiváha proti rozptýlenosti a roztříštěnosti,
které by v něm způsobiti mohl zmíněný bezohledný
egoism strannický. Z té příčiny se rektor stykům se
Svuzem nejen nevyhýbal, nýbrž je i vyhledaval.
Připomenuv resoluci na ochranu svobody vy-
učování a učení, kterou akademický senát dne 29.
listopadu 19. 7 přijal, promlouvá rektor o studentské
stávce v letním běhu a praví:
Nemohl jsem ve smyslu resoluce, akademíckým
senátem dříve přijaté, než vysloviti se proti stávce.
Stávka studentstva — rektor cituje výrok
jednoho ze svých kolegů z fakulty filosofické — jest
logický protimluv. Student, který odpírá studium,
přestává vlastně na tu dobu býti studentem. A jeden
z kolegů rektorů nazval stávku prostředkem sebe-
vražedným . . . Než pro naši universitu běželo ještě
o věc jinou. Na obou českých vysokých školách
pražských, universitě a technice, studentstvo bylo
rozdvojeno, ne však v tom smyslu, že by tí, kdo
nebyli pro stávku, byli bývali proti akademické
svobodě. Zde platilo: tertium datur. I proto
snažil se rektor studentstvo naší university zdržo-
vati, aby se do stávky nevrhalo střemhlav, věda
dobře, že stávka v studentstvu rozdvojeném snadno
přejde v hlomoznou a násilnou obstrukci, obracející
se proti učitelům i kolegům ..
svaz českoslovanský studentstvo
16
article
Na to představil rektor nastupujícího rektora
profesora JUDra. Leopolda Heyrovského, sděli
jeho životopis a předal mu úřad rektorský slovy:
Magnifice, milý kolego a příteli! Přijímaje od-
znaky svého vysokého úradu akademického, přijměte-
zároveň moje přání, abyste, až za rok stati budet
na tom místě, na kterém stojím já dnes, mohl po-
blížeti zpátky na studijní rok, jenž mine, s uspoko-
jením, které vám dá netoliko vědomí vykonané po-
vinnosti, nýbrž i radost, že jste dosáhl, oč se budete
přičiňovati. Konec mého rektorského roku nebyl po-
kojný a pokojný není počátek rektorského roku va-
šeho — po každé jiným způsobem a snad vás oče-
kávají úlohy těžké. My oba se však jistě selkáváme
v přání, aby naše vysoké školy nebyly tak často
strhávány do zápasu stran. My oba, stojíce na tak
vysokém místě, na jaké nás povolala důvěra fakult,
jistě i v tom se srovnáváme, že z tohoto vysokého
místa nemají zaznívati slova rozdmychující planoucí
vášně, nýbrž slova volající ke klidu, i kdyby zacho-
vání jeho bylo spojeno se sebezapřením. (Hlučná
pochvala.)
Nový rektor prof. dr. Leopold Heyrovský
poděkovav fakultám za důvěru, kterou mu osvědčily
volbou rektora, uvítal shromážděné a vzdal díky
hodnostářům a kolegům universitním. Na to pro-
mluvil ke studentstvu: My, učitelé vaší, plníce
svůj úkol životní a pracujíce k tomu, abychom vám
podávali vědu, přičiňujeme se, bychom dali každý
své nejlepší. Nemáme vřelejšího přání, než abyste
se za to odvděčilí plnou oddanosti vědeckému studiu.
JUDr
Heyrovský
profesor
doktor