ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8817b330-77db-11dc-824b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 16 celkem · entity: person 18, org 14, place 9, work 2
1 masthead
Slavnostní nastolení rektora
2 article
české university Karlo-Ferdinandovy profesora dra Leop. Heyrovského. konalo se dnes ve velké slavnostní dvoraně staro- slavného vysokého učení pražského. Účastenství vy- nikajících hodnostů, profesorů a posluchačů vyso kého učení bylo velmi značné. Před vykonáním aktu slavnostní instalace podai odstupující rektor p. dvor. rada prof. dr. Jar. Gol zprávu o českém vysokém učení v roce minulém Pravil mimo jiné: Česká universita pražská svou frekvencí zaujímá vždy 2 místo, stojíc mezi vídeňskou a lvovskou. Měla v zimním běhu 1907/8 studujících vůbec (posluchačů i posluchaček, řádných i mimo- řádných, farmaceutů, hospitantů i hospitantek) 3949.
Heyrovský profesor doktor Jar český univerzita Karla Ferdinandov profesor doktor Leop Český univerzita
3 article
v letním běhu 4210. Číslo letního běhu jest nejvyšši vůbec od trvání samostatně české university, ale je to číslo aknormální již prota, že pravidelně v letním běhu proti zimnímu počet studujících klesá. Mimo- řádný vzrůst v letním semestru 1908 vysvětluje v tím, že k nám přišlo neméně než 700 posluchačů, kteří před tím byli zapsáni na universitě zá hřebské. Jich odchod ze Záhřeba byl demonstra a měl býti zároveň prostředkem k hájení svobody akademické, tentokráte svohody profesorů, tak že nešlo přímo o svobodu vědeckou a didaktickou svo- bodu akademickou v nejvlastnějším slova smyslu, nýbrž o svobodu občanskou. Exodus studentstva záhřebského připomíná středověk, kdy secessemi ne- jednou vznikaly university nové. Tentokráte odcho- dem posluchačů vyučování v Záhřebě zastaveno, a ti, kdo odešli, většinou vyhledali Prahu a universitu českou, kde se mohli naditi přijetí přátelského. Od- povídá to starým tradicím. Stará universíta pra žská v době svého jazykového utrakvismu mívala mezi svými posluchači nějaký počet Jihoslovanů, a že tyto tradice, ani když později založeny vysoké školy jiho- slovanské, nejdříve záhřebská, nezanikly docela, uka- zuje počet Jihoslovanů v zimním běhu 1907/8 94.
Jihoslovan Záhřeb Praha 94
4 article
Rychlý vzestup v lelním běhu až na 700 příchodem studujících záhřebských neznamená ovšem nic trva- lého. Zda-li jich odchod ze Záhřeba byl vhodný pro- středek k hájení svobody akademické, nechci zde roz- hodovati: ty, kdo přišli k nám, přijali jsme přátelsky — my, učitelé i studující této university a také oby- vatelstvo i zastupitelstvo tohoto města. Záhřebská universita založena byla dříve, než jsme my se do- mohli své samosiatné university, a byla založena také pomocí učitelů národnosti české. I to spojuje tyto dvě slovanské university zvláštním svazkem přá- telským. Než právě proto nemohlo by odpovídati na- šemu přání, aby universita záhřebská na dlouho byla zbavena svého studentstva, jakkoli jinak vzrůst slo- vanského studentstva ve své universitě vítáme s po- těšením. Jestliže v něm první místo počtem mají Slo- vinci, vysvětluje se to ovšem tím, že Slovinci dosu nemají své university, a lze předvídati, že by jich počet u nás poklesl, jakmile by se své university neb aspoň své právnické akademie domohli. Avšak i potom lze se nadíti, že naše universita nepřestane býti slovanskou co do složení svého posluchačstva, že se ani potom nestane výlučně a výhradně českou.
Slovinec Záhřeb
5 article
A lze říci i více: mělo by býti naší starostí, aby se tak nestalo, i když počet slovanských universit v této říši vzroste. Povaze našeho mocnářství by odpoví- dalo, aby mělo mezi svými universitami universitu, abych ták řekl, všerakouskou, universitu, nevylučující žádný jazyk, jenž se ozývá v této říši, ani jako předmět vyučovací, ale ani jako jazyk vyučovací, a jevící tuto svou povahu zvláště ve svém programu didaktickém. Takovou universitou by mohla býti un- versita vídeňská. Dnes ovšem víme, že jí býti ani nemůže ani nechce. Do jisté míry by se však takovou universitou mohla státi universita naše právě tím. že by byla universitou slovanskou v tom smyslu, jak naznačeno, neomezujíc se na jazyk český jako vy- učovací a věnujíc ve svém programu didaktickém pokud možná mnoho místa věcem slovanským v nej- širším slova toho smyslu.
6 article
Bližší však, nežli starost o budoucí pražskou universitu slovanskou je nám starost o druhou universitu českou, o českou universitu na Moravě, v Brně. Dnes je to pro nás, t. j. pro našt universitu, otázka nejdůležitější a nejnaléhavější její význam našel již šťastný epigramatický výraž, jenž zní: protože máme universitu jednu, potřebu- jeme university druhé. Nejednou se jí dotkly řeči a přednášky při instalaci rektorské, také naše student- stvo na ní stále pamatuje a pamatovalo též ve stu- dijním roce 1907/8, prázdniny právě minulé k němu počítaje. Velmi vřelý a výmluvný i přesvědčující projev pro českou universitu v Brně jest resoluce, přijatá IV. sjezdem přírodozpytců a lékařů českých, jenž se konal v Praze v červnu 1908.
Brno Praha český univerzita na Morava český univerzita v Brno
7 article
Akademický senát již ke konci r. 1905 na zá- kladě dobrozdání fakult v obšírném pamětním spise. podaném tehdejšímu správci ministerstva vyučování nynějšímu ministru vnitra svob. pánu Bienerthovi podrobně vypsal a vyložil důvody, platné pro Brno jakožto místo budoucí české university na Moravě Když posledně na říšské radě při projednávání stát- ního rozpočtu na rok 1908 ozvala se zase otázka če- ské university na Moravě, rektorát se postaral, aby onen pamětní spis byl uveden ve známost nyněj- šího ministra vyučování, aby nezůstal neznámým i jiným, od nichž konečné rozřešení této otázky oče- káváme. Jednání samo na říšské radě nemělo všal průběh a výsledek, který by nás, učitele a studujíí této první české university naplňoval nadějí, že se bližším stalo splnění toho, co má pro nás více než pretium affectionis, co má pro nás pre- tium necessitatis. Bylo sice ohlašováno, že již do rozpočtu na rok 1909 bude vloženo vydání „na přípravné zařízení“ ve prospěch české university na Moravě, než nesly- šeli jsme o tom žádného závazného slibu ani od mi- nisterstva vyučovacího, ani (a na tom by záleželo nejvíce) od finančního. Moravanů a Slezanů měl sme v zimním semestru 828 a 47 (v zimním běhu 1806*7 9p2 a k.
Bienerth Moravan Slezan Brno Morava ský univerzita na Morava český univerzita na Morava
8 article
Zpráva potom přechází ku personálním záležit - stem, Universita měla na počátku stud. roku 1907/ všech prcfesorů řádných i mimořádných dohromady 98. Počet ten stoupl do počátku škol. roku 1909/9 na 103, tedy jen o 5. Vzrůst není značný, ale lze oče- kávati větší vzrůst podle návrhů od fakult již uči- něných, nepotká-li se jich vyřízení s obvyklým od- porem ministerstva financí. K této překážce, která se tak často vyskytuje zpráva rektorova se vrací na mnohých místech. Po- měr profesorů všech fakult dohromady (64) k mimo- řádným (39) potvrzuje, že i na naší universitě postup v akademické karriéře se stává čím dále tím poma- lejší; poměrně nejpříznivější jest postup na fakultě theologické, nyní nemá žádných profesorů mimořád- ných. Třeba uvážiti, že mezi skutečnými mimořádný- mi profesory jsou stupnice, což platí zvláště, ač ne výhradně, o fakultě lékařské. Na ní totiž zvláště na- jdeme skutečné mimořádné profesory bez platu nebo s remunerací menší, nežli jest normální plat, ovšem také s menší povinností učitelskou, dále najdeme me- zi docenty jistý počet těch, kterým za remuneraci se ukládá nějaká učitelská povinnost, ovšem i těch, kdo dostávají remuneraci bez určitého závazku. Tato pře- chodna stadia. — honorovaný docent, mimořádný profesor s remunerací — mohou býti někdy vítána z rozličných příčin, hrozí však odtud při známé sna- ze finanční správy, zvýšené vydání aspoň odkládati. nebezpečenství, že nastane prodloužení akademické karriéry, jejíž cil jest ordínariát (ať již tak zvaný sy- stemisovaný, nebo ad pers orn a m), ještě větší, nežli jaké již nastalo, že se stanou vytčené přechodní stupně takořka obligátními.
fakulta lékařský
9 article
Celkový počet soukromých docentů zůstal ne- změněn. Profesoři se u nás skoro výhradně vybíraj z počtu docentů. Tím — ovšem potěšitelným způso- bem — by se byl počet docentů ztenčil o 10, než tento úhytek byl nahrazen novými habilitacemi. Asi- stentů má universita celkem 60. Ředitelem kanceláře ustanoven Jaroslav Čech úřad kvestora spravoval provisorně Josef Novák. Počet úřadníků universitních je nedostatečný vzhledem k rozmanité agendě a trvalé značné frek- venci naší university, která zde zvláště padá na váhu. Rozmnožení jich počtu, jakkoli velice potřebné, sotva lze se záhy nadíti, než bude třeba za ně žádati. Je známo, že při obsazování úřadů manipu- lačních a účetních úřadníků podle platných předpisů mají přednost tak zv. certifikatisté t. j. pod- důstojníci, kteří sloužili déle než obyčejně. Výhody pro ně stanovené měly býti ještě. roz- množeny a když tak ustanoveno proti dobrozdání k vyzvání vlády od senátu, senát učinil proti tomu šíře odůvodněné zadání k ministerstvu vyučování. ke kterému přistoupily i jiné university, jimž byl ve známost uvedeno.
Čo Novák
10 article
Obšírně jedná potom zpráva rektorova o ústa- vech university, zejmena fakulty filosofické a lékař ské. Připomíná nejprve, jak při rozdělení staré uni- versity ústavy byly přiděleny universitě německé, než tak, že vláda slibovala ústy jednoho z tehdejších ministrů v náhradu všechny ústavy, »jichž bude třeba k jejímu vědeckému výkvětu.« Tento slib mi- nistra Žiemalkovského třeba připomenouti zase a zase při každé příležitosti, až bude splněn úplně, ac i bez takového slibu každá vláda by jen plnila svou povinnost, dávajíc universitě, co ji náleží. Česká uni- versita byla odsouzena k dlouhým provisoriím, ktera teprve v posledních létech ustupují uspokojivým de- finitivám. Na počátku r. 1908 počala se vědecká činnost v novém ústavu fysikálním u Karlova. Filosofická fakulta očekávala, že se na jaře 1908 počne stavba její budovy pro ústav zoologický, pro ústav meteo- rologický, pro semínář a pro ústav mathematicko- fysikální, v tom jí však hrozilo trpké zklamání, když rozpočet na r. 1908 vykazoval pro tuto budovu po- ložku nedostatecnou, která vlastně znamenala odklad. Zpráva potom vytýká, jakým způsobem se podařilo přece, že bylo lze se stavbou začíti hned na jaře t. r. a v ní nepřetržitě pokračovati. Pro filosofickou fa- kultu má býti vystavěna pod Karlovem ještě (řetí budova pro několik ústavů, umístěných dosud v na- jatých místnostech. Plány byly ministerstvu po- dány již roku 1907. O dalším postupu rozhodne hlavně ministerstvo finační, které, jak to rektor vy- slovil při jiné příležitosti, vždy ještě a vždy patr- něji se jeví jako nadřízený úřad ministerstva našeho.
Žiemalkovský Karlov nový ústav fysikální u Karlov
11 article
Obšírně zmiňoval se p. rektor o nedostatečných bu- dovách klinik a ústavů fakult lékařských. Byv upozorněn fakultou lékařskou, že nedaleko české dětské nemocnice, tedy také nepříliš daleko o hlavní budovy řečené fakulty, jsou stavební pozemky. jež by se hodily pro ústavy české lékařské fakulty. zejmena ty, jež by nebyly postaveny na Slupi, rek- torát se přičinil, aby se provedlo předběžné jednání o jich zakoupení mezi obcí vinohradskou, které do- tčené pozemky patří a místodržitelstvím. Toto před běžné jednání bylo rychle provedeno, od vyšší in- stance ve Vídni však dosud žádné rozhodnutí ne- přišlo. Jest si jen přáti, aby se neodkládalo příliš dlouho, pokud získati lze pozemky již svou polohou výhodné, bude to především starostí lékařské fa- kulty. Podrobně vykládá potom zpráva rektorova, jaký byl průběh jednání o nové kolejní domy, z nichž jeden na konci třídy Mikulášské bude postaven pro fakultu právnickou a druhý blíže Rudolfina pro fa- kultu filosofickou.
Vídeň a ústav fakulta lékařský český lékařský fakulta
12 article
Když přehlížíme, co v této zprávě bylo vytčeno když uvážíme, že počet učitelstva na naší universite vzrostl, třeba ne tou měrou, jak bychom si přália jak by odpovídalo frekvenci university, jak by slušelo i v náhradu za to, že se nám odpírá druhá universita, že otevřen jeden nový ústav fakulty filosofické, že s počala a daleko pokročila stavba nové budovy pro ústavy jiné, když su připomeneme, že přijaty a schvá- leny byly právě dotčené návrhy senátu a fakult nových kolejních domech, čímž se pojišťuje počátek alespoň jednoho z nich v době nedaleké, nemůžeme býti s tím, co nám přinesl rok 1907/8, nespokojeni Již si ani uspokojení z toho nechceme kazit, připo- mfnaj ce, si že se náma toho všeho dostává tak pozdle když česká universita již trvá jako samostatný ústav déle čtvrt století, než nemohlo by nám býti lho- stejno, jestliže by se nám toho všeho pořád ještě opravdu dostávalo, jakoby to byly nějaké koncese politické, kterých třeba našim poslancům dobývati pro nás, pro naši universitu, nějakými kompensace- mi v oboru jiném.
nový ústav fakulta filosofický senát
13 article
Nejméně to může platit o zakoupení pozemků v assanaci již z té příčiny, že tu šlo o university obě, českou i německou. Ale ani stavba gynaskolo- gického ústavu by se neměla dostávati v odvislost od konstellace politické. Dokud bude skutečně třeba o takových věcech jednati ve konferencích několika ministrů s celou řadou poslanců říšské rady, dotud naše universita bude míti jakési privilegium odiosum a nebude v normálních poměrech. V normálních poměrech bude teprve potom, az jí bude přemáhati jenom podobné překážky a ob- tíže, jako přemábají, třeba někdy i pomocí poslanců a politiků, vysoké školy jiné, zejména i německé — víme, že to nejčastěji bývá odpor nejvyšší správy finanční nebo že to bývá ona vis inerti ae, která se snadno objeví v každé organisaci byrokra- tické a které ani my, university, nejsme prosty. Zpráva rektorská jedná dále o extensi, o Mense aka- demické a nadacích, zejména nově založených, jako je jubilejní fond obědový na památku 60letého pano- vání Františka Josefa I. a Jubilejní nadace Václava Bráfa, založená pí. Libuší Bráfovou.
Bráf Bráfův vání František Josef I
14 article
Závěrek zprávy obrací se ke konferencím rektorským, které v listopadu a červnu vůbec poprvé se konaly. Nebyly to třenice, vyvolané rozdíly ná- rodnostními, které byly blavním předmětem při po- radách rektorské konference, nýbrž třenice a spory, vyvolaně poměry jinými, jaké na naší universitě nejsou. A, jak doufáme, také nebudou. Strany, praví rektor, jsou také ve studentstvu našem, tytéž, které se objevují v našem veřejném životě vůbec. Nemůže býti jinak. Nelze si přáti, aby se studentstvo, jež později bude státi v proudu ve- řejného života, o tento život a jeho proudy nic ne- staralo, aby se již po čas svých studií nepřipravo, valo na účastenství, které v něm bude míti bu- doucně . .. Nebezpečenství ovšem hrozí, aby nebylo před- časně strženo do zápasu stran, nebezpečenství tím větší, čím příkřeji a bezohledněji strany vystupují proti sobě, čím jednostranněji jich egoism jako l ex suprema všecko měří jen prospěchem své strany a čím bezohledněji jemu podřizuje všecko ostatní. Akademická svoboda je slovo mnohoznačné a brozí jí nebezpečenství rozmanité. Studentstvo, jež by se dalo úplně do služeb stran — řekněme třeba svých stran — nemohlo by zachovati v míře dostatečné svou autonomii, svou svobodu akademickou; nezachovala by ji ani universita celá, kdyby byla úplně opano- vána od jedné strany a stala se nástrojem jejím . ..
15 article
»Svaz českoslovanského studentstva« (neobmezuje se na universitu, a tvoříc zároveň pásku mezi obojí českou vysokou školou pražskou) jest instituce ne- dávná, která ještě nedospěla k svému ustálenému útvaru. K jejím úkolům však by mělo vždy patřiti, aby prostředkovala a usnadňovala styk mezi stu- dentstvem a učitelstvem, zejména akademickými funkcionáři, a dale nebo vlastně především, aby obe- pínala, ne-li všechno, přece valnou část studentstva jako protiváha proti rozptýlenosti a roztříštěnosti, které by v něm způsobiti mohl zmíněný bezohledný egoism strannický. Z té příčiny se rektor stykům se Svuzem nejen nevyhýbal, nýbrž je i vyhledaval. Připomenuv resoluci na ochranu svobody vy- učování a učení, kterou akademický senát dne 29. listopadu 19. 7 přijal, promlouvá rektor o studentské stávce v letním běhu a praví: Nemohl jsem ve smyslu resoluce, akademíckým senátem dříve přijaté, než vysloviti se proti stávce. Stávka studentstva — rektor cituje výrok jednoho ze svých kolegů z fakulty filosofické — jest logický protimluv. Student, který odpírá studium, přestává vlastně na tu dobu býti studentem. A jeden z kolegů rektorů nazval stávku prostředkem sebe- vražedným . . . Než pro naši universitu běželo ještě o věc jinou. Na obou českých vysokých školách pražských, universitě a technice, studentstvo bylo rozdvojeno, ne však v tom smyslu, že by tí, kdo nebyli pro stávku, byli bývali proti akademické svobodě. Zde platilo: tertium datur. I proto snažil se rektor studentstvo naší university zdržo- vati, aby se do stávky nevrhalo střemhlav, věda dobře, že stávka v studentstvu rozdvojeném snadno přejde v hlomoznou a násilnou obstrukci, obracející se proti učitelům i kolegům ..
svaz českoslovanský studentstvo
16 article
Na to představil rektor nastupujícího rektora profesora JUDra. Leopolda Heyrovského, sděli jeho životopis a předal mu úřad rektorský slovy: Magnifice, milý kolego a příteli! Přijímaje od- znaky svého vysokého úradu akademického, přijměte- zároveň moje přání, abyste, až za rok stati budet na tom místě, na kterém stojím já dnes, mohl po- blížeti zpátky na studijní rok, jenž mine, s uspoko- jením, které vám dá netoliko vědomí vykonané po- vinnosti, nýbrž i radost, že jste dosáhl, oč se budete přičiňovati. Konec mého rektorského roku nebyl po- kojný a pokojný není počátek rektorského roku va- šeho — po každé jiným způsobem a snad vás oče- kávají úlohy těžké. My oba se však jistě selkáváme v přání, aby naše vysoké školy nebyly tak často strhávány do zápasu stran. My oba, stojíce na tak vysokém místě, na jaké nás povolala důvěra fakult, jistě i v tom se srovnáváme, že z tohoto vysokého místa nemají zaznívati slova rozdmychující planoucí vášně, nýbrž slova volající ke klidu, i kdyby zacho- vání jeho bylo spojeno se sebezapřením. (Hlučná pochvala.) Nový rektor prof. dr. Leopold Heyrovský poděkovav fakultám za důvěru, kterou mu osvědčily volbou rektora, uvítal shromážděné a vzdal díky hodnostářům a kolegům universitním. Na to pro- mluvil ke studentstvu: My, učitelé vaší, plníce svůj úkol životní a pracujíce k tomu, abychom vám podávali vědu, přičiňujeme se, bychom dali každý své nejlepší. Nemáme vřelejšího přání, než abyste se za to odvděčilí plnou oddanosti vědeckému studiu.
JUDr Heyrovský profesor doktor