1
article
gent pro zemědělské lihovary. Do-
stalo se mu po té stránce určitých slibů.
Z Vídně, 30. října. »Frmdbttu.« telegrafuje
se z Pešti, že delegátovi Staňkovi dostalo se
bar. Beckem ujištění, že z emědělským
lihovarům bude dovoleno vyrá-
běti lih přes dovolené maximum
Frmdbtta
Staněk
Beck
Vídeň
Pešť
2
article
Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně.
Srbský korunní princ v Petrohradě.
Z Berlína, 30. října. Z Petrohradu se sdě-
Iuje: »Zpravodaj »Birž. Vědomostí« měle roz-
mluvu se srbským korunním princem Jiřím v
vlaku. Prine pravil: »Kdyby toho žád al
osud, Srbové chopili by se meče.
Celé Srbsko nalézá se ve vzpoure.
Po třech nebo čtyřech dnech vrátím se do
Bělehradu.« — Pašič vyslovil se takto
»Kdyby Rusko odepřelo moráln
podporu Srbsku, která by záležeti musila
v tom, že by nepotvrdilo zabrání Bosny a Her-
cegoviny, pak jest katastrofa n e od-
vratna.«
Z Petrohradu, 30. října. („N. W. Tgbltt.“)
Srbskému korunnímu princi bude na dnešní
audienci udělena určitá rada, aby srbský
národ zachoval na všechen způso
klid, protože by Rusko žádný po-
stup útečný nepodporov alo,
Shoda bulharsko-turecká.
Z Paříže, 29. října. (K. k.) »Temps« sdě-
fuje ze Sofije, že mezi Tureckem a Bul-
halskem byla uzavřena prelím-
nární úmluva, dle které Turecko uznává
neodvislost Bulharska a Bulharsko z a to
zaplatí celou náhradu za dráhy
Východni a východorumolský po-
platek. Avšak aby se šetřilo samolibosti Bul-
harska, bylo vyvarováno výrazu »poplatek«.
Jiří
Srba
Pašič
N W Tgbltt
Temps
Balkán
Petrohrad
Berlín
Srbsko
Bělehrad
Rusko
Bosna
Paříž
Turecko
Bulharsko
Heracegovina
3
article
Ze Sofije, 29. října. (K. k.) „Ag. tel. Bulg.“-
oznamuje: Na totožné kroky, podnik-
nuté včera zástupci Anglie, Fran-
čiea Ruska, k nimž se připojili dnes zástup-
cové Italie a Německa, bulharská vládu
dnes večer odpověděla, že od vyhläšení neod-
vislosti země dala všecky důkazy, že nem
agresivních úmyslů proti Ture-
leku. Vláda naopak řídí se neochvějným přá-
ním, udržovati s Tureckem nejlep-
ší styky přátelské a v tomto smýšlení
neučinilo Bulharsko ani tehdy, když Turecko
přikročilo k rozsáhlé a urýchlené mobilisaci,
žádných takových opatření, k jakým by byla ra-
dila nejprostější opatrnost. Ba ještě více.
Usnesla se ihned po uplynutí lhůty 3. listopadu
záložníkům dáti dovolenou, aniž by byli nahra
ženi. Vláda, beroue na vědomí kroky mocností,
nesábne k žádným opatřením, která by mohla
mír rušiti. Pokud jde o projevené přání moc-
ností, vláda bulharská ihned, jak bylo možno.
zahájila s Tureckem vyjednávání,
aby vyskytnuvší se otázky byly upraveny a aby
dosáhla jeho souhlasu k uznání království.
Z vlastní iniciativy a chtějíc vyhověti vzájem-
nému přání, vyslala vládadelegáty d
Cařihradu, aby seznala podmínky takového
vyjednávání. Delegáti se vrátili, splnivše své po-
slání. To vyhovovalo úplně přání mocností. Vlá-
da, přijímajíc sdělení mocností, je ochotna úči-
niti všecko a učiní všecko, co je na ní, ab
se dospělo ku přímému dohodnutí
předpokládaje, že po této stránce se setká na
straně vlády ottománské s potřebnou ochotou.
Propuštění bulharských záložníků.
Ze Sofije, 29. října. (K. k.) Následkem
rozkladů mocností nařídila bulharská vláda, aby
pozltří byli službu nastoupivší záložníci před-
časně propuštění. Původně se mělo tak státi
o tři dny později.
Fran
Sofijá
Anglie
Rusko
Německo
Turecko
Bulharsko
Cařihrad
4
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Košut popírá.
Z Pešti. 29. října. (K. k.) „Uh. tel, kor. kanc.“
sděluje: Jistý vídeňský list tvrdil ve svém článku, že
ministr obchodu František Košut
strana neodvislosti v době, kdy zaují-
mali stanovisko oposiční, vešli ve spo-
jení se Srby, aby tito se postavili prot
Rakouzku. Onen list tvrdí dále, že František
Košut jel tajně do Bělehradu, aby navá-
zal pevněji spojení mezi stranou neod-
vislosti a Srby a že jisté obnory z fondu na
hnutí tulipánové vyplatil na účely srbské a gi-
tace Se strany kompetentní se prohlašuje, že vše-
cka tato tvrzení se naprosto příčí pravdě.
Košut v celém svém životě v Bělehradě nikdy
nebyl, nebyl ve spojení s vůdci srbské propagandy
nedal jim nikdy k disposici zádného obnosu na účely
asitačn
Nučení za škody, kpůsobené uutomobily.
Z Vídně, dne 30. října. (K. k.) „Wienen
Zeitung“ uveřejňuje nařízení mini-
stra vnitra ze dne 28. října 1908, vydané
v dohodě s ministrem spravedlnosti ve příčině po-
vinného ručení za škody, způsobené
automobilv.
Volby do sněmu dalmatskéko.
Ze Zadru, 29. října. (K. k.) V městském okrese
volebním Makarska byl včera při druhém volebním
výkonu zvolen 81 hlasem zemským poslancem ka
novník Mikuláš Ribičič (nár. Chorvat).
V městském okrese volebním Split byl obecní sta-
rosta advokát dr. Vincenc Mihaljevič (nár. Chor-
vat) jednomyslně zvolen zemským poslancem.
Košut
Srba
Rakouzko
Ribičič
Chorvat
doktor
Mihaljevič
Pešť
Bělehrad
Vídeň
Zadr
Makarská
Split
Wienen Zeitung
5
article
„Velkogrbská propagansa“ straší dále.
Ze Záhřeba, 29. října. (K. k.) (Uh. tel. kor. kane.)
Z rozkazu státního zastupitelstva byli učitel v.
Markus Weiner, obchodník Mikuláš Musulin
a sedlák Laco Bočuča pro obvinění z velezrády.
spáchané účastenstvím na velkosrbské
propagandě zatčeni a dopraveni k zá-
hřebskému soudu.
Londýnský lozdmayor a německý císař.
Z Londýna, 29. října. (K. k.) Lordmayor, jenž
dnes za příčinou ukončení svého úřadního období se
loučl s obecní radou, pravíl ve svém proslovu, že po-
važuje návštěvu císaře německého a cisařovny něme-
cké za jednu z nejvýznamnějších událostí z doby
svého úřadování. Bylo mu velikým potěšením, že
mohl císařské manžele v Guildhalle uvítati Viděl, že
císař v uveřejněné rozmluvě učinil narážku na jeho
řeč, pronesenou v Guildhalle a že opakoval, že jeho
srdce lne k míru a že jest jedním z jeho nejvroucněj-
ších přání, aby žil v nejlepších stycích s Anglií. (Po-
chvala.)
Proti caru Ferdinandovi
bulharskému.
Ve včerejším odpoledním »Berl. Tagbl.« uveřej-
něn je sensační telegram tohoto obsahu: Matěv,
náčelník revoluční bulharské »vnitřní organisace«
přijel ze Solunado Skoplje, aby s tamějším bulhar
ským komitétem vypracoval odpověď makedonských
Bulharů na výzvu londýnského »Balkánského komi-
tétu«, doporučujícího upuštění od jakéhokoli revo-
lučního hnutí v Makedonii. Proslýchá se však, že
bulharský revoluční komitét makedonský prý od-
soudil krále Ferdinanda k smrti, poně-
vadž dosažením královské hodnosti sledoval pouze
osobní cile, kdežto měl se domáhati samosprávy
Makedonie.
Weiner
Musulin
Bočuča
Lordmayor
Ferdinand
Berl
Matěv
Bulhar
Záhřeb
Londýn
Anglie
Makedonie
Solunado Skoplje
6
article
Protičeské bouře v Čechách.
Protičeské bouře v Čechách.
Demonstřace v Trutnově. Dne 28. října udály se
v Trutnově již dávno připravované protičeské demon-
strace. O 8. hod. večerní sešel se dav německých
výrostků u sochy císaře Josefa II., zapálil tu bengál-
ský oheň a za řvaní písně „Wacht am Rhein'a
pustého lání Čechům táhl ulicemi k Národnímu do-
mu, jehož východy na rozkaz místodržitelského kon-
cipisty p. Kollmana byly uzavřeny. Za velikého po-
vyku vytlučeno bylo 48 velkých tabu lí,
rolety pak a omítka značně poškozeny. Kámen za-
létl až do kolébky děcka hostinského. Na to vytlu-
čena okna v prozatímní české kaplia
v sousedícím domě pana Frant. Petráška. Za hluku
a radostného přízvukování německé tak zvané inteli-
gence, jež k řádění tomuto vesele přihlížela, odebral
se průvod kolem Národního domu k továrně pí. Anny
Jebové, kdež pak přízemní byt v pravém slova smy-
slu bombardován. Po vykonaných těchto hrdinských
kouscích vrátíl se dav výtržníků na náměstí, odkudž
s heslem „Zejtra na shledanou!“ se rozešel. O celé
této demonstraci okresní hejtmanství i městská poli-
cie věděly, nikdo však k zachránění českého majetku
nehnul ani prstem. Pan okresní hejtman, ač o při-
pravovaných demonstracích protičeských věděl klid-
ně v hotelu se bavil. Policie městská ukázala se
v plném počtu teprve, když majetek Čechů byl vy-
tlučen. Jednotliví policisté pohlíželi klidně na řádění
německé sběře a uznali pouze za hodno, tuto slovy
„Meine Herren, jetzt ist schon genug!“ uklidňovati.
Josef II
Čecho
Kollman
František
Petrášek
Anna Jeb
Meine Herren
Čechy
Trutnov
Wacht be Rhein
7
article
Deputace Čechů, k okresnímu hejtmanovi dnes se
dostavivší, seznala z jednání jeho zřejmé schva-
lování německého násilnictví. Dnes, dne
29. t. m. odpol., co píšeme řádky tyto, jest Národní
dům diváky, Němci i Čechy, obléhán. Další de-
monstrace připravují se ve velkém
rozsahu, tak že v nejbližších dnech projektované
taneční hodiny a divadelní představení v Nár. domě
musily býti odloženy. Osnovovateli tohoto bohopu-
stého rádění jsou lidé, kteří mají s českými kruhy
obchodní spojení. Doufáme, že tyto kruhy najdou
odvetu za toto přepadení českého majetku a že nej-
bližší český kraj vyprovodí důrazně agenty od trut-
novských německých firem vysílané.
Výtržnosti v Teplicích. Sociálně-demokratický
poslanec Seliger dostal z Teplic depeši, ve které se
mu sděluje, že na předvčerejšek rozbita
všechnu okna redekce „Freiheit“ a
zpustošeny četné obchody české za vy-
datné assistence četníků. Okresní hejt-
manství nedovede zdolati německé
násilnosti. Proto dělníci si sami hlídají evůj
majetek. Posl. Seliger odebral se k ba
Beckovi a sdělil mu obsah telegramu. Ministerský
předseda slíbil, že postará se, aby v Tepli-
cích zachován byl pokoj a pořádek.
Čecho
Němec
Seliger
Posl
Beck
Teplice
národní dům divák
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Německolidové studentsivo pražské
(»Die deutschvölkische Studentschaft Prags«)
uveřejňuje v německolidových orgánech provo-
lání o pražských událostech, z něhož stačí pro
ducha celku uveřejniti jenom konec, který zní
takto: »Celé Německo-Rakousko nechť stojí za
námi jako jeden muž, neboť jsme krví z jeho
krve a masem z jeho masa. Nejedná se nám
o papírové projevy, těch se vláda neleká a také
si nepřejeme, aby v německé části Čech násil
násilím bylo odpláceno. Ale německé Čechy
naše, bohuchvála! tak jednotny jak jsou, budou
moci oproti každé vládě říci velmi závažné
slovo, i dovedou všemi prostředky vynutiti, aby
nám, německým studentům, bylo naše právo
zachováno i aby nám státní úřady tolik zákonné
ochrany poskytly, co jí až dosud trestným způ-
sobem vykonávati opomenuly. A toto vážné
slovo bude muset býti slýcháno také na nej-
vyšším místě, jestliže jinak právě nyní, kdy
náš stát má zapotřebí co největší sily, nemá
býti vyvoláno hnutí, kteréž nebude možno
potom žádnými policejními prostředky ani bo-
dáky zadržeti.« Tento výňatek ukazuje snad
s dostatek, na čí straně panuje snaha vykořistiti
zahraniční situaci státu a vitální zájem monar-
chie ke svým štváčským účelům a my uvidíme,
zdali vládní a úřadní tísk povšimne si tohoto
provolání a zdali zvláště vídeňský mluvčí mi-
nisterstva »Fremdenblatt« přibije tyto tendence
s přibližnou energil, s jakou osočoval českou
Prahu z kladení překážek životným prý zájmům
říše 1t
— Německé přípravy k nedělnímu bumlu.
Prags
Německo
Rakousko
Čechy
Praha
9
article
Orgány kasina uveřejňují dnes následující p ro-
volání: »Starým pánům veškerých pražských
studentských korporací. Poslední dny poskytly
divadlo hanebného utiskování naší akademické
mládeže. Pouliční luza opovážila se znásilniti
akademické občany, studenty, jichž jediným
hřichem jest, že v rámci svých práv, zá-
konem zaručených, nosí symbol svých ideálů,
své drahé barvy. Staří pánové ! Ideály, kteréž
vám byly drahými i dosud jsou, mají nám býti
vyrvány. Přistapujeme k věm s prosbou, abyste
nás v tomto zoufalém boji, v tomto zápasu za
naše práva účinně podporovali. Dostavte se
v neděli dopoledne o půl 11. hod. do něme-
ckého domu do shromáždění starých pánů ve-
škerých pražských korporucí. Stálý výl bo
německého studentstva praž-
ského.e Jak vidět, přičinují se Němci
ze všech sil, aby jejich nedělní pro-
vokace dopadla co nejnestydatějí. Svolávají
k nedělnímu bumlu všechny své zálohy do po-
sledního muže, a toto statečné Němectvo mužné
a jinošské půjde za strmící ohradu četníckých
bodáků, aby odtamtud zazpívali Praze do uší
Němec
Praha
10
article
»Wacht am Rhein«. Není pochyby, že pan
místodržitel prohlásí i tento rozšířený »buml«,
provozovaný mladými i letitými hochy, za staro-
bylý, vžitý obyčej, neboť jest nepochybně zná-
mo, že vídenští, berlínští a lipští stejné jako
štyrskohradečtí a inšpručtí buršáci od jakživa
konají své bumly na pražském Příkopě. Tomuto
svému sprznění bude slovanská Praha svázaná
mocí, jaká až do nejzazších konsekvencí dána
německým pořadatelům příkopských výtržností
k disposici. Bude-li se konati ohlášený generální
buml nedělní, bude na Praze vykonána potupa,
jaké dosud nikdy nezažila. Všechny politické
strany české napínají svorně své síly, aby ji
od Prahy odvrátily Naproti buršácké čapce a
bumlickému uličnictví položena všechna politická
prestiž a všechna váha národa a ať na neposledním
místě uvedeme — také všechna moc a vliv našich
positivistů. Snad se dosud žádný národ nena-
cházel v — bizarnějším postavení nad toto, ale
také dosud žádná vláda nechystala se asistovati
s veškerou výkonnou mocí, jaká jí byla k dispo-
sici potupě tak okázalé! Ale snad tato doba ne-
mine bez náležitého účinku na mysl české Pra-
hy, snad nezapomene na to, kterak vláčeno její
jméno nejhnusnějšími slinami kasiňácké žurna-
listiky pražské (pan Mercy na př. dává ve svém
Mercy
Praha
Wacht be Rhein
11
article
„Prag. Tgblttu.“ dnes nazývati rozčilení Prahy
„Rezčilením revertentů“!), snad si
bude jednou pro vždy a konečně
pamatovati, zač platily pražskému Něme-
ctvu české životy v těchto dnech a s ja-
kým fanatismem ve svých orgánech přimlouvaii
so němečtí vůdcové za vojenské zúčtování
s Prahou a za blesk, který na Prahu sjetí má
z čísta jasna. Neminou-li se tedy všechny tyta
dojmy a poznatky náležitým účinkem a zůsta-
nou-li trvalým výchovným momentem pro slo-
vanskou Prahu, mohou jí přinésti prospěch poli-
tickel i hospočárakého obrozoní. Přespříli
Praga
Praha
Nout