1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý 26. srpna 1913.
Praha
4
article
Na ranni a večarní listy
předplání e
V Praze v administracit
na měsic. . . . . . 2 K — h
na čtvrt leta . . . . 5 K — h
s dvojí donáškou
na měsle
na čevri lsta ?
ikei
ve filiálkách
sa měsio . . . . 2 K 30 h
v Foštou s
s měslo
na čtvrt ieta : . . . 9 K 60
* dvoji zásilkou
na měsle.
K 6o
nk čtvrt ista : . . . k do
Praha
5
article
V Praze, 26. srpna.
Za silné zdrželivosti velmocí, podporo-
vané a živené vzájemnou řevnívostí i vzájem-
nou nedůvěrou, a — což horší — i tajnými
akcemi postranními, není divu, že celé ujed-
nání londýnských konferencí mírových jest již
v naprosté nevážnosti. Zatím, co Bulharsko,
plníc přesně slib, daný v Bukurešti, ve zrychle-
ném tempu provádí demobilisaci svojí armády.
beztoho zdecimované a na duchu kleslé, Vy-
soká Porta klidně přihlíží k tomu, že turecká
jízda i pěchota postupuje stále dále a hlouběji
do území, přiřknutého Bulharsku, nenalézajíc
vůbec žádného odporu. Telegrafická zpráva
o tom, že již téměř celé pobřeží Egej-
ského moře, které na londýnských konfe-
rencích bylo přiznáno Bulharsku, je v moc
turecké (zpráva, kterou jsme dnes ráno při-
nesli), je v cizím tisku většinou potvrzována
doprovázena jen stručnými komentáři.
Situační zprávy dnes ráno došlé ohlašují
dále: Lze považovati za jisté, že Bulharsko
Turecko vyslovily se v zásadě pro vzájemnou
dohodu. Leč v Sofiji bojují proti sobě velmi
tuhé dva proudy. Jeden z nich vyslovuje se
pro to, aby Bulharsko vzdalo se Drinopole,a
aby pokud možná nejrychleji dohodlo se s Tu-
reckem. Druhý proud zdůrazňuje, že prosté
vzdání se Drinopole musí býti zamezeno, a že
rozřešení drinopolské otázky může býti rozře-
šeno pouze kompromisem. Tato naděje opírá
se o důvěru ve velmoci, které při trvalém na-
pětí podniknou u Porty vážné zakročení. Na-
děje tato jest živena a podporována hlavně
Ruskem, zatím co Rakousko se poněkud sblí-
žilo s tureckým stanoviskem.io jeo
Bulharská telegrafní agence naproti tomu
prohlašuje se vším důrazem, že na těchto po-
věstech a kombinacích není zbla pravdy, a že
vláda bulharská nikoho nezmocnila, aby s Tu-
reckem za ni přímo jednal. O nepřímé
jednání se ovšem zatím nemluví.
Praha
Bulharsko
Bukurešť
Turecko
Drinopol
Rusko
Rakousko
6
article
Po uzavření míru.
Po uzavření míru.
onvo es dde
Turci postupují
Ze Solije, 25. srpna. (K. k.) Turecké voj-
sko obsadilo 22. a 23. t. m. Gimildžinu a Mu-
stanli.
Ruská a rakouská vláda radí ko dohodě.
Z Paříže, 26. srpna. Dle „Tempsu“ sdělila
ruská a rakouská vláda v Sofiji, že by nej-
raději viděly mezi Bulharskem a Tureckem
přímou dohodu.
Přece vyjednávání o Drinopol?
Z Londýna, 26. srpna. Dle sdělení „Cen-
tral News“ z Cařihradu dlužno v brzku očeká-
vati vyjednávání mezi Bulharskem a Ture-
ckem v příčině Drinopole, které povede bul-
harský delegát Načevič.
Žádné jednání o Thrakii mezí Bulharskema
o e
Tureckem.
ze spíjie 25 srpna. (K. k.) Bulharská te-
legr. agentura sděluje: Turecké listy tvrdí ne-
ustále, že bylo mezi Tureckem a Bulharskem
zahájeno jednání o Thrakií. Prohlašujeme
opětně, že ani Načevič, ani Dorev nikdy
nebyli zmocněni zahájiti o této věcí jednání.
nro
Mezí Cařihradem a Sofijí.
Z Paříže, 26, srpna. („N. Fr. Pr.“) Caři-
hradský dopisovatel „Matinu“ se dovídá, že
z Cařihradu a z Vídně zasílány jsou do Sofije
důvěrné rady. V Cařihradě se soudí, že
Načevič obdrží plnou moc k závaznému
vyjednávání.
2st
Znovuobnovení diplomatických styků mezi
Rumunskem a Bulharskem.
Z Bukurešti, 26. srpna. Diplomatické sty-
ky mezi Rumunskem a Bulharskem budou
záhy opět obnoveny. Rumunským vyslancem
v Sofii bude nynější rumunskž generální kon-
sul v Pešti legační rada Terussi. Bulharským
s1s
ahá
nve
Turek
Gimildžin
Načevič
Matin
Solija
Paříž
Bulharsko
Turecko
Drinopol
Londýn
Cařihrad
Francie
Vídeň
Sofijá
Rumunsko
Bukurešť
Sofie
Pešť
7
article
vyslancem v Bukurešti bude dlící tam bulhar
ský delegát Raděv. ašebo odal onnodole
Citelné důsledky válečných ztrát v Bul-
ddsl
harsku.
Ze Sotije, 26. srpna. Velké ztráty, které
utrpělo Bulharsko v obou válkách, jsou nynt
patrny ve veřejné službě. Velký počet
záložních důstojníků, kteří byli před
válkou činni jako úřadníci, se nevrátii
domů, takže četné kanceláře v minister-
stvech a u jiných státních úřadů j sou díl em
zavřeny, dilem se v nich pracuje
v omezeném rozsahu. Zejména minister-
stvo práce a železnic má velký nedosta-
tek technických sil, poněvadž inženýr-
ské sbory utrpěly ve válce o hromné
ztráty.ebloodssí
Řecké „hospodářství“ na bulharském konsu-
slr látě v Solunu. 3ko
Bukurešť
Bulharsko
8
article
Ze Sofije, 26. srpna. (K. k.) „B. t. a.“ sdě-
luje: Ve příčině solunské zprávy, že řecká po-
licie nevykonala v bulharském konsulátě pro-
hlídku a že neodstranila archivy a nábytek.
nýbrž že proměnila konsulát v nemocnici
že nábytek byl zvláštní komisí zatím inven-
tarisován a uložen ve dvou uzavřených poko-
jích, jsme zmocnění prohlásiti, že toto vylíčení
se neshoduje se zprávou, podanou bulhar-
ským úřadníkem v konsulátě zanechaným.
ani se zprávou konsulátu ruského, kterému je
svěřena ochrana bulharských zájmů v Solunu,
dle kterýchž zpráv řecká policie vykonala
podrobnou prohlídku v konsulátě a za přítom-
nosti zmíněného bulharského úřadníka od-
vezla na automobilech část archivu a nábyt-
ku. Prohlídka a proměnění konsulátní budovy
v nemocnici příčí se mezinárodním obvyklo-
stem tím více, že v Bulharsku se nejednalo
podobně ani s řeckým vyslanectvím, ani s růz-
nými konsuláty řeckými.
Makedonští dobrovolnící a král Ferdinand.
Ze Solije, 26. srpna. Včera sem přibyl
makedonští váleční dobrovolníci a defiloval
před králem. Svoje prapory přinesli ke krá-
lovskému paláci a král Ferdinand je pozdravil
proslovem, ve kterém jim poděkoval za jejich
udatnost a vyslovil naději, že Bulharsko se
smí vždy spolehnouti na podporu Makedonců,
kteří naskytne-li se příležitost, bojovati bu-
dou po boku Bulharů za společné ideály. Ře
krále Ferdinanda byla přijata s velkým nadše-
ním. Dnes vrátí se dobrovolníci do svých do-
movů.
Ferdinand
Makedonec
Bulhar
Soluna
Bulharsko
9
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Polské centrum o volební reformě zemské.
Ze Lvova, 26. srpna. („N. Fr. Pr.“) V
schůzi klubu zemských poslanců strany pol-
ského centra, konané za předsednictví knížete
Vitolda Czartoryského, předložil jmě-
nem užšího výboru dr. šl. Kasznica psnovu vo-
lební reformy, ve které se stanovi:
1. Při rozdělováni mandátů do zemského
sněmu v jednotlivých kuriích obdrží rusínské
obyvatelstvo jen tolik mandátů, kolik jich mů-
že dostati bez poškození národně-polských
zájmů v této kurii.
2. Zásada poměrného práva volebníhe
provede se ve východní a západní haličské ku-
rii venkovských obcí úplně a zcela a použije
se jí v rozšířené míře také v kurii městské.
3. Volba nikoli sedmi, nýbrž osmi příse-
dících zemského výboru, z nich, dvou rusín-
ských, provede se novněž na základě poměr-
ného práva volebního.
4. Od zřízení národních kurií v zemském
sněmu, na které se naléhá se strany rusínské.
se upuslí.
lin
torvlovoe
Vitold Czartoryský
doktor
Lvov
Francie
poloský centr
10
article
Vládní akce protí italským agitacím v Terstu.
Z Terstu, 26. srpna. Místodržitelské čtyři
výnosy způsobily mezi zdejšími Italy velký
rozruch. Poukazuje se, že jsou jimi postiženy
osoby politicky bezúhonné, které se proti-
rakouských agitací nikdy nezúčastnily. Měst-
ská rada sejde se dnes večer, aby proti výno-
sům místodržitele protestovala a na čtvrtek
svolána je schůze celého zastupitelstva obec-
ního. Za účelem protestu proti ním oznámen
je také mimořádná valná hromada politického
spolku „Patria“ a jiných liberálně-národ-
ních spolků italských a kromě toho chystá se
velká veřejná schůze protestní. Italové pouka-
zují, že i stát musí se častěji pro vhodné síly
do některých italských svých území obraceti
na italské státní příslušníky, že musí i povo-
lávati z Italie učitele na odborné školy ital-
ské. Jelikož Italové v monarchii nemají v ně-
kterých oborech potřebného vzdělání a ne-
mohou ho ani nabýti, nejsou ani stát, ani obce
s to, aby v italských krajích pro určitá místa,
vyžadující zvláštního vzdělání nebo odborných
vědomostí, nalezly vhodné sily doma. Místo-
držitel prine Hohenlohe prohlásil na sou-
kromý dotaz, že účelem jeho výnosů pouze
je, aby zabránilo se obecní správě, by do
svých služeb nepřijímala velký počet cizinců,
což zajisté je nemístné a protizákonné.
Italos
Hohenlohe
Terst
11
article
Vlašský tisk proti terstskému
místodržiteli.
Z Říma, 26. srpna. Všechen italský tisk
prudce napadá výnosy terstského místodržite-
le a volá italskou vládu na pomoc. „Corriere
della Sera“ píše, že dojem, který všude uči-
nila neočekávaná opatření terstského místo-
držitele, je skutečně trapný pro všechny, kdož
se opravdově přičiňují, aby oba sousedy spo-
jili srdečnými pocity. Zdlouhavá a namáhavá
práce vlád překonala již fáse, které určeny
byly k tomu, aby náležely k dějinám minulo-
sti, když náhle tento nejapný čin terstského
místodržitele připravil nám opravdové pře-
kvapení. Co by se řeklo, kdyby italská vláda
propustila nebo žádala propuštění rakou-
ských státních příslušníků, kterých je mno-
hem větší počet, nežli se myslí, v Italii ve
státních a obecních službách.
„Giornale d'Italia“ ve článku nadepsa-
ném „Rakouská Penelopa“ napadá prudce ra-
kouskou vládu a zejména terstského místo-
držitele. Poukazuje, jak diplomacie obou
států namáhavě pracuje na sblížení jejich a
dodává: „Co však tká Penelopa ve Vídni,
trhá Penelopa v Terstu“ a konči svůj článek
slovy „Je třeba vědětí, zdali jednoduchý
výnos místodržitelský může měniti meziná-
rodní smlouvy.
Penelopa
Řím
Vídeň
Terst
Corriere della Ser
Giornale d ' Italia
12
article
Milánský „Secolo“ přináší v záleži-
tosti této článek posl. Barzilaie a v tu-
rinské „Stampě“ rozepisuje se o ní posl.
Cirmeni.
Výkonný výbor národní strany usnesl se
na resoluci, ve které se praví, že strana oče-
kává, že italská vláda splní svůj úkol a vyzve
vídeňský kabinet, aby dbal přesněji ohledů
které mu ukládá spojenectví s Italií.
Jak Poláci poznaňští „vitají“ cisaře Viléma.
Z Poznaně, 26srpna. Polské obyvatelstvo
poznaňské používá dnešního zahájení císař-
ských dní v Poznani k velkým a mohutným
demonstracím proti Prusku. Polské obchody
až na malé v imky nejsou vyzdobeny prapory
s polšti členové městského zastupitelstva ne-
účastní se slavnostního vysvěcení nové radní-
ce. Četné obchody papírem vystavily dokonce
ve výkladních skřiních obraz Napoleona. JJen
velký polský hotel byl dekorován, ale pouze
zelenými guirlandami.
Polák
Vilém
Napoleon
Poznaň
Prusko
národní strana
13
article
Ruský velevyslanec šl. Giers u císaře.
Ruský velevyslanec šl. Giers u císaře.
Z Lázní Išlu, 25. srpna. (K. k.) Ruský velevysla-
nec sl. Gers byl o 11. hod. dopolední přijat
císařem ve slyšení. Velevyslanec doručil Jeho
Veličenstvu od cara Mikuláše pozvání k vysvěcen
Mikuláš
Gers
lázeň Išlu
15
article
ruské kaple, jež se bude u příležitosti odhalen
pomníku bitvy národů u Lipska tamtéž konati. Pr
velevyslance odevzdali v hotelu „Císařovna Alžbě-
ta“ navštívenky: gen. pobočník hr. Paar, křídeln
pobočník plukovník sl. Margutti, podplukovník br.
Manzano a major šl. Walluschek.
Z Lázní Išlu, 26. srpna. (K. k.) Audience vele-
vyslance ruského šl. Gierse trvala od 11. hod. až
k půl 12. hod. Velevyslanci byl z rozkazu panov-
níkova dán k jízdě ke slyšení i nazpět do hotelu
k disposici dvorní kočár.
Z Lázní Išlu, 26. srpna, Velevyslanec 3l. Gier
odebéře se odtud zítra ráno do Berchtesgadenu.
kde dlí jeho choť. Velevyslanec vrátí se ze své
dovolené teprve 1. října na své místo.
ddlel
Pichon a Delcassé.
Z Paříže, 25. srpna. [Spb. Ag.) Ministr záleži-
tostí zahraničních Pichon a velevyslanec fran-
couzský v Petrohradě Delcassé měli delší po-
radu.
nv
Francouzská deputace na Rusi.
Z Petrohradu, 25. srpna. (Spb. Ag.) Francouz-
ské vojenské poselstvo odcestovalo večer do
Velevyslanec
Pichon
Delcassé
Francouz
Lipsko
Paar
Berchtesgaden
Paříž
Petrohrad
Rus
lázeň Išlu
Aga
16
article
Moskyy
Moskyy
ne
Ukončené stávky na Rusi.
pe
Z Lodi, 25. srpna. (Spb. Ag.) Stávka dělnik
továrních je ukončena
Z Baku, 25. srpna. [Spb. Ag.) Asi 2000 dělniků
zůvodech naftových, jejichž požadavky byly čá-
stečně splněny, z ahájilo opět práci.
Zostření kríse v Mexiku.
Z Nového Yorku, 26. srpna. V Mexiku jest si-
tuace opět kritická. Americký zvláštní vyslanec
Lind sdělil presidentovi Wilsonovi, že další pobyt
v Mexiku jest bezúčelným. Očekává každé chvíle
rozkaz k odcestování. President Huerta měl ještě
dnes dopoledne čas svou politiku změniti.
Z Londýna, 26. srpna. Z Nov. Yorku se ozna-
muje, že „Worid“ prohlašuje, že Lind jest připra-
ven odcestovati, poněvadž Huerta veškeré návrhy
Wilsonovy odmitl. Očekává se, že generál Tremuo
učiní jménem Huertovým nové návrhy.
de
Ze Šanchaje, 26. srpna. [K. k. Reuter.) U Nan-
kinu strhly se v posledních dnech prudké boje.
Dle posledních zpráv obklíčilo severočinské vojsko
město. Mají nyní definitivně ve své moci Purpuro-
Linda
Wilson
Huerta
York
Wilsonův
Huertův
Rus
Bak
Mexiko
Nový York
Londýn
Nana
Aga
Reuter
17
article
Boje v Číně.
Čína
18
article
vý kopec, který je klíčem k Nankinu.
Nankin
19
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Sněmovní požadavky českých stran
včera usnesené ve schůzi parlamentní komíse sva-
zu bývalých poslanců českých na sněmě českém.
vítá dnes „České Slovo“ bez jakékoli výhrady.
Uznává je zcela správnými an žádá jen, aby
všechny české strany, zúěastněné při stanoven
požadavku nových voleb a volební opravy pro
nový sněm, který pak by byl rozpuštěn k vůli no-
vým volbám, byly jednotny také v nejenergičtěj-
ším vymáhání tohoto společného českého poža-
davku.
Včerejší usnesení českého svazu sněmovníh
se nelíbí „Právu Lidu“. Vytýká mu, že české stra-
ny, ač stále zamitaji oktrojirky, ve včerejším pro-
jevu svém znova nežádaly, aby především zruše-
ny byly finanční oktrojirky zemské, z čehož vůdči
orgán sociálně demokratický soudí, že oktrojirka
nových berních břemen je českým stranám přímo
vítána. Jak se „Právo Lidu“ k tomuto úsudku do-
pracovalo po všech dosavadních českých prote-
stech proti oktrojirkám vůbec, je věru záhadnol
Včerejší český projev žádá nový sněm jedině
pro reformu volebního řádu zemského. Ani tento
požadavek dnes nestačí sociálním demokratům.
přes to, že strany agrární a svobodomyslná se již
15. t. m. vyslovily pro minimum volební opravy
obsažené ve vládní předloze volební opravy;
„Právu Lidu“ vadí, že národní sociálové se v ne-
děli prohlásili proti zřízení IV. kurie sněmovni.
vyhražené pouze dosavadním nevoličům. Prote
„Právo Lidu“ vytýká — nedbajíe nedělního ná-
rodně sociálního požadavku, aby provedena byla
volební oprava lepší, hež zřízením TV. kurie — že
včerejší schůze českých stran se nevyslovila též
9 podstatě požadované volební opravy zemiské.
Prot
český svaz
20
article
V drobném prodejir
ranní číslo o sobě . . zash
večerni
. . . . za 4 h
Ve fliňlkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerní
. . 5b
lnserátv
platí se hotové napřod-
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marinnské ul., p
Tam nacházeji ze táž
redakce, tiskárna a sxpedlee
„Národních Ldlstů“.
Marinnský ulice
národní Ldlstus
22
article
Rukopisy se nevzaesn
23
article
nize
ani že neopakovala požadavek známého minima.
„Právo Lidu“ přímo zděluje, proč je dnes nespo-
kojeno: sociální demokraté se obávají, že by v-
lební oprava mohla býti zhoršena ve smyslu pi .
ní národně sociálního, t. zv. záměnou projektova-
né IV. kurie dosavadních nevoličů ve všecbecnou
třídu voličskou. Krátce: „Právo Lidu“ si přeje.
aby se české strany znova vyslovily závazně pro
IV. kurii, a aby jiné, méně příznivé možnosti, vy-
loučily. Toto sociálně demokratické přání vyslo-
veno je též se zřetelem na Němce, kteří IV. kurii
sněmovní rovněž ostře zamítají, a při tom vedeno
jest obavou, že by české strany, dle svého včerej-
šího projevu majíce plnou volnost pro zemskou re-
formu volební vůbec, byly oprávnčny a mohly
přijatí i menší volební opravu, než jakou předsta-
vuje známé minimum IV. kurie.
Ze všech těchto příčin dnes „Právo Lidu“
prohlažuje, že včerejší usnesení českých strano není
pro sociální demokraty dostatečně schůdnou ce-
stouj chtějí pak míti jistotu také ještě o tom, jak
si české strany budou počínati v případě, bude-li
se ve Vídni znova jednati o českoněmecké do-
rozumění a o volební opravu v jeho rámci.
Další vývoj věcí zajisté brzy odpoví na dnešní
sociálně demokratické pochybnosti.
Deputace bývalého českého Svazu zemského
odevzdá zítra dopoledne místodržiteli kn. Thunovi
včerejší svá usnesení.
Iva
Němec
Thun
Vídeň
24
article
Denni zprávy
Denni zprávy
one
v— Více světla! Včerejší usneseni perma-
nentní komise svazu bývalých českých po-
slanců sněmu král. Českého, aby vláda vy-
psala volby do sněmu král. Českého a aby je-
diným úkolem tohoto sněmu bylo provedení
volební opravy, dává dnešnímu „Právu Lidu
příležitost k vyslovování některých pochyb-
ností, které by po našem soudu mohly býti
rozptýleny, kdyby permanentní komise se vy-
slovila určitě o usnesení zemského zastupi-
telstva strany národně-sociální, jež zásadně
odmítlo za svou i všechny ostatní české stra-
ny jakoukoli účast na poradách česko-něme-
ckých. Má-li být usnesením permanentní ko-
mise býv. svazu českých poslanců docíleno
nových voleb a projednání volební opravy,
musí být k docílení toho zjednán nejméně ten
předpoklad, že velkostatkáři a Němci se
vysloví o tčchto dvou požadav-
cích českých stran, a toho možno do-
cíliti pouze nějakým navázáním roz-
prav s velkostatkáři a Němei.
Němec
25
article
V tomto směru bylo by tedy třeba ještě vy-
světlení, stojí-li permanentní komise býv. sva-
zu českých poslanců na stanovisku národně-
sociálním v příčině dorozumivacího jednání
česko-německého. Naše strana stojí i po věe-
rejší schůzi permanentní komise bývalého sv.-
zu cele na usnesení akčního výboru, v němž,
se pravilo, že vzhledem k tomu, že uznávajice
potřebu smíru česko-německého, jsme ochotni,
kdyby vláda před svolánim sněmu král. České-
ho, pokusila se o svolání porad česko-něme-
ckých, tyto porady obeslati. Toto usnesení
akčního výboru naší strany vyplývá z přesvěd-
čení, že — žádost o svolání sněmu předpo-
kládá — nemá-li vyzníti na prázdno — po-
vinnost starati se dělnostsněmu. A my-
slíme, že v tomto směru byla a jest nálada u
všech stran bývalého svazu. List náš v této
věci drží se úplně 1é linie, kterou kompetentní
orgán naší strany naší politice dal dne 20.
srpna, a orgán českých realistů nemá nejmenší
příčiny se báti, že se nedržíme usnesení orgánů
své strany. sb
— Inkvisíce. Podívanou pro bohy posky-
tují tak zv. pokrokové listy „Čas“ a „České
Slovo“ tim, jak vnucují a vynucují na „Nár.
Listech a „Právu Lidu“, aby přijaly jejich
stanovisko k řešení české krise. Dnes oba li-
sty, vedeny jedním duchem, bijí do nás ve
jménu jakési svornosti, za níž se skrývá jen
vlastní jejich s labost, a znova obviňují nán,
akční výbor
26
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
V „Novém Zdraví (I., č. 7.) píše dr. Vl
Kurka o „Zdravotnictví našeho ven-
kova“. Ukazuje, kolik tu překáží všemu zdravot-
nickému pokroku dosavadní nedostatečné zákono-
dárství a zejména nedostatek exekutivy úřadů
samosprávných. Pokud jde o snahy nápravné, při-
pomíná zvláště požadavek okresních zdravolních
rad, na něž pomýšlí připravovaný zemský zákon
zdravotní. S povděkem kvituje nový zákon o p-
tírání nakažlivých chorob, jehož hlavní přednost
je, že přesněji zabezpečuje povinné hlášení sděl-
ných nemocí tím, že ukládá je nejen lékaři, nýbrž
i řadě jiných osob-laiků, přicházejících s nemoe-
ným ve styk. Ovšem připomíná: „Má-li se prová-
dění tohoto zákona potkati s úspěchem, bude nut-
no, aby nejširší vrstvy byly poučovány o přízna-
cích chorob, hlášením povinných, což bude dosti
obtížné při známé indolenci širších vrstev, zvláště
v chudých pohorských krajinách a při panujíct
dosud pověře, že úřady a hlavně lékaři sami ně-
které nemoci rozsévají (na př. choleru).“ Ale více
Kurek
Nový zdravý
27
article
než indolence laiků působí špatný přiklad lho-
stejnosti zdravotních úřadů: Stane se na př. v Pra-
ze, když nemocný spálou je přijat do všeobecné
nemocnice, že přesně — po třech nedělích (l) při-
jdou zdravotní úřady vykonati desinfekci jeho by-
tu, jenž je na pražském předměsti. A to se děje
v době telefonů! Kolikrát zatím jíž mohla býti ná-
kaza roznesena! A nejhorší: jak se podobnou rych-
losti úřadní podkopává důvěra občanstva v po-
třebu a oprávněnost zdravotních opatření! Ale to
buď uvedeno jen mimochodem jako illustrace k vý-
vodům p. Kurkovým o obecné u nás liknavostl
ve věcech hygieny — a jako velkoměstský doku-
ment ke správnému jinak požadavku nového zá-
kona, aby každá vesnice měla svůj desinfekční
přístroi a člověka znalého v provádění desinfekce
bytů. A je to konečně doklad k závěrečnému sou-
du autorovu, „že jsme na venku ještě daleko vzdá-
leni žádoucího stavu veřejného zdravotnictví a jen
jedna útěcha venkovu pří tom zbývá: že nejsou
loliž sami, neboť ani v měslech nejsou na tom
macho lépe. Z konkrelních požadavků zdravotní-
nv
Kurkův
28
article
něm
obilá nl
ckých, které dr. Kurka zdůrazňuje pro venkoy.
je uvésti: zřizování chorobinců, kde by docházeli
přijetí nevyléčitelně nemocní, mrzáci a chuďasi dle
přírodního zákona pracující ke smrti, pro něž neni
místa v nemocnicích, kterých aspoň má nyní ven-
kov počet poněkud dostačitelný. Dále je třeba
v každém okresu dispensáře pro tuberkulosní, jimž
přisuzuje autor větší význam než jedinému zem-
skému sanatoriuj rovněž je třeba pamatovati na
instituci školních lékařů i pro venkov a konečně
je starati se i o zlepšení dozoru nad potravinami.
Ve všech těch směrech byl by pokrok velmi usnad-
něn, kdyby bylo občanstvo lépe orientováno o po-
žadavcích a příkazech zdravovědy. Tu dr. Kurka
mnoho by si sliboval od zavedení vyučování zdra-
vovědě na četných našich zimních hospodářských
školách. Jsou sice snad následkem krátké vyučo-
vací doby přetíženy spoustou vyučovací látky, ale
uvážíme-li, že absolventi těchto důležitých škol
jsou v praxi velice často kandidáty starostenskými
ve svých obcích, neměl by zemský výbor aní tento
obor se zřetele pouštěti, ale měl by své příští re-
presenfanty obecné samosprávy pro příští jejich
úkoly připravovati. Snad by se našel v každém
samosprávném okresu, kde je zimní chospodářská
škola, zkušený obvodní neb obecní, po případě
zeměpanský lékař, který by v několika hodinách
probral s posluchači základní pravidla zdravo-
vědná a to jak, pokud se zdravovědy jednotlivce.
doktor
Kurek
29
article
tak i zdravovědy veřejné týče. Ovoce těchto před-
nášek by sice vyzrálo až za nějaké desítiletí, ale
onobní prospěch by následoval bezprostředně. O
by se lépe pracovalo samosprávným úřadům zdra-
votním, kdyby mehly působití s obecními starosty.
náležitě již připravenými. Konečně ani občasná
přednáška ze zdravovědy pří obvyklých schůzich
obecních starostů, syolávaných okresními výbory
nebo zeměpanskými úřady nemínula by se účin-
kem.“ — V ostatním obsabu čísla je: Dr. Ot. Zuna,
Hrezny léčivem. — Z domácí a cizí literatury.
Feuilleton: Dr. V. Kučera. Nemoc a smrt Michal
Vrabela. — Rozhledy ve výživovém zdravotnictví
— Rozhledy ve válečnickém zdravotnictví. —
Drobnosti. — Lékařské pokyny
ossve
oie
8 pbjabuofl, n no
M 0b.2—06
dádoo ssvo
08.—č8 soda suelá sa a
zh sn ssárl v anro
doktor
Otakar
Zuna
Hrezny
V Kučera
Vrabel
30
article
Různé zprávy,u
Různé zprávy,u
olsj
= Strindbergovo museum. Ze Štokholmu se
oznamuje: V nejbližší době bude zde v nordickém
museu zřízen Strindbergův pokoj. který má býti
obrazem jeho životních zvyků, jeho práce atd.
V pokoji bude umístěn nábytek Strindbergovy pra-
covny, většina jeho knihovny a cenné rukopisy.
=Nový biologický institut v Berlíně. Společ-
nost císaře Viléma přiřadí k ústavům, dosud zříze-
ným, v nejbližšídobě nový badatelský ústav biclo-
gický, po kterém už němečtí učenci toužili dlouhá
Michael Takáts, člen královské opery v Pe-
šti, nejlepší maďarský zpěvák Wagnerových arií.
zemřel v Pešti chrlením krve. Takáts klidil kdysi
o slavnostech v Bayreuthu velké triumfy
Povodně v Uhrách. Z Oderkellenu.
25. srpna. (K. k. uh.) Komitát Udvárhely byl letos
po třetí postížen povodní. Několik obcí je zapla-
veno. V Oderkellenu sřítil se lihovar. e
= Nová činnost Elny? Z Catani c. 25.
srpna. [K. k.) V posledních dnech spustil se v mě-
stě silný děšť popela. Elna je zahalena mlhou. Sou-
el
dí se, že jde o výbuch.
Strindbergův
Vilém
Michael Takáts
Wagnerův
Takáts
Udvárhet
Berlín
Pešť
Bayreuth
Uhry
Oderkellen
královský opera
Cataň c
31
article
— Ke katastrolě v Puljí. Z Pulje, 25. srpna.
[K. k.) V 5 hod. odpoledne konal se pohřeb ze-
snulého místoadmirála hr. Karla Lan-
use z Wellenburgu za účastenství celé posádky
a civilního obyvatelstva. Po výkropu v umrlčí ko-
mořenámořní nemocnice, který vykonal námořn
superier za veliké asistence, byla rakev, zahalená
do vlajky, vyzdvižena na lafelu, ozdobenou kvě-
linami a černožlutým suknem, kterou táhli námoř-
níci. Po obou stranách nesli námořnici znaky ze-
snulého. Cesta od budovy nemocniční až k východu
byla vyzdobena četnými nádherpými věnci. Když
se smuteční hosté shromáždili, vyšel smuteční prů-
vod. V průvodu byli nejbližší příbuzní zesnulébo
Prením v průvodu byl zástupce panovníkův kří-
delní pobočník podplukovník hr. Hoyos. Pak ná-
sledoval křídelní pobočník major hr. Kageneck jako
zástupce německého císaře, nejvyšší hofmistr sv. p.
Rummerskirch v zastoupení pana arcivévody Fran-
Karel Lana
Fran
Pulje
33
article
tiška Ferdinanda, námořní velitel admirál Hlaue
Ferdinand
36
article
1or
polní zbrojmistr Schleyer jako zástupce minister-
stva vojenství, plukovník šl. Hinke v zastoupení
sborového velitelství, císařský německý kontre-
admírál Trumler, vvicepresident hr. Jindřich Attems
v zastoupení místodržitele, kontreadmirál Körber
zemský hejtman dr. Rizzi atd. Na hřbitově byla
rakev donesena do námořní kaple a vykropena.
Když byla spouštěna do hrobky, vypálilo vojsko
salvy z děl i ručnic.
= Přepadení rychlíku v Haliči. Ze L vova,
26. srpna. Minulé noci přepaden byl ze Stanislavi
přijiždějící rychlfk ve stanici Sychov, která je vzdá-
lena od Lvova pouze tři stanice. Ve vlaku zata-
žena byla znenadání brzda z nouze. Když se vlak
zastavil byl obklopen tlupou banditů, kteří ohrožo-
vali revolvery strojvůdce a topiče. Několik lupičů
pokusin se vniknouti do železničního vozu, a však
poštovní úřadníci ho rychle ze vnitřku uzavřeli
Lupiči vypálilí na vlak přes 30 ran z revolverů, ale
rozbili jen několik oken. Kondukter Jurkevíč jal
sa také stříleti na bandity, ke ří prchli pak do lesa.
Teprve po několika minutách zotavil se personá
ze smrtelného leknutí a vlak se opět houl ku pře-
du. Do Lvova přijel se zpozděním jedné hodiny
Až dosud není po lupičích stopy.
— Strašný čin šílencův. V Berlíně přepad
v noci v záchvalu šílenství dělník Sander svou 48-
letou ženu a ve spánku ji utloukl kladivem a po-
bodal nožem. Po činu šílenec prchl, byl však chy-
cen a dopraven do vazby, kde se oběsil. Již před
rokem se pokusil Sander, rovněž v záchvatu šílen-
ěb
ství, svou ženu uškrtit.
Schleyer
Trumler
Attems
Körber
Rizzi
Sandra
Halič
Sychov
Lvov
Berlín
37
article
= Praha v kinematogralu. Pro návštěvu Prahy
bude nyní acitovati — ovšem asi nerad — německý
film. V Berlině je nyní v kinematografu na Nollen-
dorízkém náměstí dávána fantastická 4aktová hr
Pražský sludent“, od Ewerse, s hudbous od prof
Weisse. Film byl pořizován v Praze na různých
historických místech. Za Reinhardtovy režie se-
hrála kus skucina německých i pražských hernů
Děj je symbolický a je dán do doby let dvacátých
Film prý byl přijat s velkým nadšením.
= Devadesát let Goetheovy „Elegie“. Leto
je tomu devadesát let, co ztrávil Goethe v Marian-
ských Lázních ony šťastné doby, jež jsou úzce spjaty
se vzpomínkami na Ulriku z Levetzowů a na pro-
slulou Elegii“ z Marianských Lázní. Již v letech
1821 a 1822 sešel se Goethe v Marianských Lázních
s paní Levetzowovou a jejími třemi dcerami. Ulri-
kou, Amelií a Bertou. R. 1821 bylo Ulrice teprve
17 let. Goethe ji nazýval svou milou dceruškoua
věnoval jí právě vydaný první svazek „Wilhelm
Meisters Wanderjahren“. V červnu 1822 bydlel
Goethe v jednom domě s Levetzowovými, totiž
v domě Ulričina děda pana v. Brösigke. V den
před svým odjezdem věnoval Goethe své mladé
přítelkyní opět svou nejnovější knihu, pátý díl
Ewers
Weiss
Reinhardtův
Goetheův
Goethe
Ulrika
Levetzow
Levetzowův
Amelie
Berta
Meisters Wanderjahren
Ulričin
Praha
Berlín
Mariany
38
article
„Z mého života“. Že Ulrika učinila na Goethea již
tehdy hluboký dojem, vídno z básně „Aeolova
harfa“. V lednu 1823 píše Goethe Ulrice, že jeho
nejkrásnější nadějí pro celý rok je, moci vstoupiti
opět ve veselý rodinný kruh a najíti všecky členy
tak přátelsky nakloněné, jako při rozchodu. .. kůž
le mi po Vaší straně pobyt v onom horském údolís
prameny tak blahonosným, jak si přeji, abych Vás
shledal veselou a šťastnou.“ A tak r. 1823 přijel
Goethe opět do Marianských Lázní. Tentokráte
bydlel v domě proti Levetzowovým, kde se schá-
zela větší společnost. Byly pořánány společné vy-
cházky, při nichž často chodil Goethe ruku v ruce
s Ulrikou. Z dopisů, jež v té době posílal své ro-
dině, je vidno, jak se cítil upoután. Goethe cítil se
tehdy na výši svého života. Nebylo u něho ničeho
stařeckého a mnoho svědectví z oněch dob doka-
zuje, že vypadal mnohem mladší, než skutečně byl.
Mladý Felix Mendelschn-Bartholdy píše svým ro-
dičům, že Goethe kterému byla tehdy 73 léta, musí
býli považován za padesátníka. Za těchto okol-
nosti nezdá se již tak podivným, že vážně pomýšlel
na sňatek s Ulrikou. Ale sám o tom nemluvil. O
ruku Ulriky ucházel se pro Goetheho jeden z jeho
přátel. Odpověď byla vyhýbavá; při loučení byl si
Goethe vědom, že rozchází se s Úlrikou pro vždy.
S tímto vědomím pak básnil svou „Elegii“, jež je
středním dílem „Trilogie vášně“. Goethe a Úlrika
se již nikdy nespatřili. Celá desetiletí přežila Ulri-
ka v. Levetzow svého slavného přítele a zemřela
v požehnaném věku 96 let, 13. listopadu 1899.
Ulrika
Goethe
Levetzowův
Mendelschn
Barthold
Úlrik