ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 87844cf0-8f16-11dd-ba8e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 38 celkem · entity: place 67, person 74, work 3, org 10
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v úterý 26. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 234.
4 article
Na ranni a večarní listy předplání e V Praze v administracit na měsic. . . . . . 2 K — h na čtvrt leta . . . . 5 K — h s dvojí donáškou na měsle na čevri lsta ? ikei ve filiálkách sa měsio . . . . 2 K 30 h v Foštou s s měslo na čtvrt ieta : . . . 9 K 60 * dvoji zásilkou na měsle. K 6o nk čtvrt ista : . . . k do
Praha
5 article
V Praze, 26. srpna. Za silné zdrželivosti velmocí, podporo- vané a živené vzájemnou řevnívostí i vzájem- nou nedůvěrou, a — což horší — i tajnými akcemi postranními, není divu, že celé ujed- nání londýnských konferencí mírových jest již v naprosté nevážnosti. Zatím, co Bulharsko, plníc přesně slib, daný v Bukurešti, ve zrychle- ném tempu provádí demobilisaci svojí armády. beztoho zdecimované a na duchu kleslé, Vy- soká Porta klidně přihlíží k tomu, že turecká jízda i pěchota postupuje stále dále a hlouběji do území, přiřknutého Bulharsku, nenalézajíc vůbec žádného odporu. Telegrafická zpráva o tom, že již téměř celé pobřeží Egej- ského moře, které na londýnských konfe- rencích bylo přiznáno Bulharsku, je v moc turecké (zpráva, kterou jsme dnes ráno při- nesli), je v cizím tisku většinou potvrzována doprovázena jen stručnými komentáři. Situační zprávy dnes ráno došlé ohlašují dále: Lze považovati za jisté, že Bulharsko Turecko vyslovily se v zásadě pro vzájemnou dohodu. Leč v Sofiji bojují proti sobě velmi tuhé dva proudy. Jeden z nich vyslovuje se pro to, aby Bulharsko vzdalo se Drinopole,a aby pokud možná nejrychleji dohodlo se s Tu- reckem. Druhý proud zdůrazňuje, že prosté vzdání se Drinopole musí býti zamezeno, a že rozřešení drinopolské otázky může býti rozře- šeno pouze kompromisem. Tato naděje opírá se o důvěru ve velmoci, které při trvalém na- pětí podniknou u Porty vážné zakročení. Na- děje tato jest živena a podporována hlavně Ruskem, zatím co Rakousko se poněkud sblí- žilo s tureckým stanoviskem.io jeo Bulharská telegrafní agence naproti tomu prohlašuje se vším důrazem, že na těchto po- věstech a kombinacích není zbla pravdy, a že vláda bulharská nikoho nezmocnila, aby s Tu- reckem za ni přímo jednal. O nepřímé jednání se ovšem zatím nemluví.
Praha Bulharsko Bukurešť Turecko Drinopol Rusko Rakousko
6 article Po uzavření míru.
Po uzavření míru. onvo es dde Turci postupují Ze Solije, 25. srpna. (K. k.) Turecké voj- sko obsadilo 22. a 23. t. m. Gimildžinu a Mu- stanli. Ruská a rakouská vláda radí ko dohodě. Z Paříže, 26. srpna. Dle „Tempsu“ sdělila ruská a rakouská vláda v Sofiji, že by nej- raději viděly mezi Bulharskem a Tureckem přímou dohodu. Přece vyjednávání o Drinopol? Z Londýna, 26. srpna. Dle sdělení „Cen- tral News“ z Cařihradu dlužno v brzku očeká- vati vyjednávání mezi Bulharskem a Ture- ckem v příčině Drinopole, které povede bul- harský delegát Načevič. Žádné jednání o Thrakii mezí Bulharskema o e Tureckem. ze spíjie 25 srpna. (K. k.) Bulharská te- legr. agentura sděluje: Turecké listy tvrdí ne- ustále, že bylo mezi Tureckem a Bulharskem zahájeno jednání o Thrakií. Prohlašujeme opětně, že ani Načevič, ani Dorev nikdy nebyli zmocněni zahájiti o této věcí jednání. nro Mezí Cařihradem a Sofijí. Z Paříže, 26, srpna. („N. Fr. Pr.“) Caři- hradský dopisovatel „Matinu“ se dovídá, že z Cařihradu a z Vídně zasílány jsou do Sofije důvěrné rady. V Cařihradě se soudí, že Načevič obdrží plnou moc k závaznému vyjednávání. 2st Znovuobnovení diplomatických styků mezi Rumunskem a Bulharskem. Z Bukurešti, 26. srpna. Diplomatické sty- ky mezi Rumunskem a Bulharskem budou záhy opět obnoveny. Rumunským vyslancem v Sofii bude nynější rumunskž generální kon- sul v Pešti legační rada Terussi. Bulharským s1s ahá nve
Turek Gimildžin Načevič Matin Solija Paříž Bulharsko Turecko Drinopol Londýn Cařihrad Francie Vídeň Sofijá Rumunsko Bukurešť Sofie Pešť
7 article
vyslancem v Bukurešti bude dlící tam bulhar ský delegát Raděv. ašebo odal onnodole Citelné důsledky válečných ztrát v Bul- ddsl harsku. Ze Sotije, 26. srpna. Velké ztráty, které utrpělo Bulharsko v obou válkách, jsou nynt patrny ve veřejné službě. Velký počet záložních důstojníků, kteří byli před válkou činni jako úřadníci, se nevrátii domů, takže četné kanceláře v minister- stvech a u jiných státních úřadů j sou díl em zavřeny, dilem se v nich pracuje v omezeném rozsahu. Zejména minister- stvo práce a železnic má velký nedosta- tek technických sil, poněvadž inženýr- ské sbory utrpěly ve válce o hromné ztráty.ebloodssí Řecké „hospodářství“ na bulharském konsu- slr látě v Solunu. 3ko
Bukurešť Bulharsko
8 article
Ze Sofije, 26. srpna. (K. k.) „B. t. a.“ sdě- luje: Ve příčině solunské zprávy, že řecká po- licie nevykonala v bulharském konsulátě pro- hlídku a že neodstranila archivy a nábytek. nýbrž že proměnila konsulát v nemocnici že nábytek byl zvláštní komisí zatím inven- tarisován a uložen ve dvou uzavřených poko- jích, jsme zmocnění prohlásiti, že toto vylíčení se neshoduje se zprávou, podanou bulhar- ským úřadníkem v konsulátě zanechaným. ani se zprávou konsulátu ruského, kterému je svěřena ochrana bulharských zájmů v Solunu, dle kterýchž zpráv řecká policie vykonala podrobnou prohlídku v konsulátě a za přítom- nosti zmíněného bulharského úřadníka od- vezla na automobilech část archivu a nábyt- ku. Prohlídka a proměnění konsulátní budovy v nemocnici příčí se mezinárodním obvyklo- stem tím více, že v Bulharsku se nejednalo podobně ani s řeckým vyslanectvím, ani s růz- nými konsuláty řeckými. Makedonští dobrovolnící a král Ferdinand. Ze Solije, 26. srpna. Včera sem přibyl makedonští váleční dobrovolníci a defiloval před králem. Svoje prapory přinesli ke krá- lovskému paláci a král Ferdinand je pozdravil proslovem, ve kterém jim poděkoval za jejich udatnost a vyslovil naději, že Bulharsko se smí vždy spolehnouti na podporu Makedonců, kteří naskytne-li se příležitost, bojovati bu- dou po boku Bulharů za společné ideály. Ře krále Ferdinanda byla přijata s velkým nadše- ním. Dnes vrátí se dobrovolníci do svých do- movů.
Ferdinand Makedonec Bulhar Soluna Bulharsko
9 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Polské centrum o volební reformě zemské. Ze Lvova, 26. srpna. („N. Fr. Pr.“) V schůzi klubu zemských poslanců strany pol- ského centra, konané za předsednictví knížete Vitolda Czartoryského, předložil jmě- nem užšího výboru dr. šl. Kasznica psnovu vo- lební reformy, ve které se stanovi: 1. Při rozdělováni mandátů do zemského sněmu v jednotlivých kuriích obdrží rusínské obyvatelstvo jen tolik mandátů, kolik jich mů- že dostati bez poškození národně-polských zájmů v této kurii. 2. Zásada poměrného práva volebníhe provede se ve východní a západní haličské ku- rii venkovských obcí úplně a zcela a použije se jí v rozšířené míře také v kurii městské. 3. Volba nikoli sedmi, nýbrž osmi příse- dících zemského výboru, z nich, dvou rusín- ských, provede se novněž na základě poměr- ného práva volebního. 4. Od zřízení národních kurií v zemském sněmu, na které se naléhá se strany rusínské. se upuslí. lin torvlovoe
Vitold Czartoryský doktor Lvov Francie poloský centr
10 article
Vládní akce protí italským agitacím v Terstu. Z Terstu, 26. srpna. Místodržitelské čtyři výnosy způsobily mezi zdejšími Italy velký rozruch. Poukazuje se, že jsou jimi postiženy osoby politicky bezúhonné, které se proti- rakouských agitací nikdy nezúčastnily. Měst- ská rada sejde se dnes večer, aby proti výno- sům místodržitele protestovala a na čtvrtek svolána je schůze celého zastupitelstva obec- ního. Za účelem protestu proti ním oznámen je také mimořádná valná hromada politického spolku „Patria“ a jiných liberálně-národ- ních spolků italských a kromě toho chystá se velká veřejná schůze protestní. Italové pouka- zují, že i stát musí se častěji pro vhodné síly do některých italských svých území obraceti na italské státní příslušníky, že musí i povo- lávati z Italie učitele na odborné školy ital- ské. Jelikož Italové v monarchii nemají v ně- kterých oborech potřebného vzdělání a ne- mohou ho ani nabýti, nejsou ani stát, ani obce s to, aby v italských krajích pro určitá místa, vyžadující zvláštního vzdělání nebo odborných vědomostí, nalezly vhodné sily doma. Místo- držitel prine Hohenlohe prohlásil na sou- kromý dotaz, že účelem jeho výnosů pouze je, aby zabránilo se obecní správě, by do svých služeb nepřijímala velký počet cizinců, což zajisté je nemístné a protizákonné.
Italos Hohenlohe Terst
11 article
Vlašský tisk proti terstskému místodržiteli. Z Říma, 26. srpna. Všechen italský tisk prudce napadá výnosy terstského místodržite- le a volá italskou vládu na pomoc. „Corriere della Sera“ píše, že dojem, který všude uči- nila neočekávaná opatření terstského místo- držitele, je skutečně trapný pro všechny, kdož se opravdově přičiňují, aby oba sousedy spo- jili srdečnými pocity. Zdlouhavá a namáhavá práce vlád překonala již fáse, které určeny byly k tomu, aby náležely k dějinám minulo- sti, když náhle tento nejapný čin terstského místodržitele připravil nám opravdové pře- kvapení. Co by se řeklo, kdyby italská vláda propustila nebo žádala propuštění rakou- ských státních příslušníků, kterých je mno- hem větší počet, nežli se myslí, v Italii ve státních a obecních službách. „Giornale d'Italia“ ve článku nadepsa- ném „Rakouská Penelopa“ napadá prudce ra- kouskou vládu a zejména terstského místo- držitele. Poukazuje, jak diplomacie obou států namáhavě pracuje na sblížení jejich a dodává: „Co však tká Penelopa ve Vídni, trhá Penelopa v Terstu“ a konči svůj článek slovy „Je třeba vědětí, zdali jednoduchý výnos místodržitelský může měniti meziná- rodní smlouvy.
Penelopa Řím Vídeň Terst Corriere della Ser Giornale d ' Italia
12 article
Milánský „Secolo“ přináší v záleži- tosti této článek posl. Barzilaie a v tu- rinské „Stampě“ rozepisuje se o ní posl. Cirmeni. Výkonný výbor národní strany usnesl se na resoluci, ve které se praví, že strana oče- kává, že italská vláda splní svůj úkol a vyzve vídeňský kabinet, aby dbal přesněji ohledů které mu ukládá spojenectví s Italií. Jak Poláci poznaňští „vitají“ cisaře Viléma. Z Poznaně, 26srpna. Polské obyvatelstvo poznaňské používá dnešního zahájení císař- ských dní v Poznani k velkým a mohutným demonstracím proti Prusku. Polské obchody až na malé v imky nejsou vyzdobeny prapory s polšti členové městského zastupitelstva ne- účastní se slavnostního vysvěcení nové radní- ce. Četné obchody papírem vystavily dokonce ve výkladních skřiních obraz Napoleona. JJen velký polský hotel byl dekorován, ale pouze zelenými guirlandami.
Polák Vilém Napoleon Poznaň Prusko národní strana
13 article Ruský velevyslanec šl. Giers u císaře.
Ruský velevyslanec šl. Giers u císaře. Z Lázní Išlu, 25. srpna. (K. k.) Ruský velevysla- nec sl. Gers byl o 11. hod. dopolední přijat císařem ve slyšení. Velevyslanec doručil Jeho Veličenstvu od cara Mikuláše pozvání k vysvěcen
Mikuláš Gers lázeň Išlu
14 article
q listoe amí-
15 article
ruské kaple, jež se bude u příležitosti odhalen pomníku bitvy národů u Lipska tamtéž konati. Pr velevyslance odevzdali v hotelu „Císařovna Alžbě- ta“ navštívenky: gen. pobočník hr. Paar, křídeln pobočník plukovník sl. Margutti, podplukovník br. Manzano a major šl. Walluschek. Z Lázní Išlu, 26. srpna. (K. k.) Audience vele- vyslance ruského šl. Gierse trvala od 11. hod. až k půl 12. hod. Velevyslanci byl z rozkazu panov- níkova dán k jízdě ke slyšení i nazpět do hotelu k disposici dvorní kočár. Z Lázní Išlu, 26. srpna, Velevyslanec 3l. Gier odebéře se odtud zítra ráno do Berchtesgadenu. kde dlí jeho choť. Velevyslanec vrátí se ze své dovolené teprve 1. října na své místo. ddlel Pichon a Delcassé. Z Paříže, 25. srpna. [Spb. Ag.) Ministr záleži- tostí zahraničních Pichon a velevyslanec fran- couzský v Petrohradě Delcassé měli delší po- radu. nv Francouzská deputace na Rusi. Z Petrohradu, 25. srpna. (Spb. Ag.) Francouz- ské vojenské poselstvo odcestovalo večer do
Velevyslanec Pichon Delcassé Francouz Lipsko Paar Berchtesgaden Paříž Petrohrad Rus lázeň Išlu Aga
16 article Moskyy
Moskyy ne Ukončené stávky na Rusi. pe Z Lodi, 25. srpna. (Spb. Ag.) Stávka dělnik továrních je ukončena Z Baku, 25. srpna. [Spb. Ag.) Asi 2000 dělniků zůvodech naftových, jejichž požadavky byly čá- stečně splněny, z ahájilo opět práci. Zostření kríse v Mexiku. Z Nového Yorku, 26. srpna. V Mexiku jest si- tuace opět kritická. Americký zvláštní vyslanec Lind sdělil presidentovi Wilsonovi, že další pobyt v Mexiku jest bezúčelným. Očekává každé chvíle rozkaz k odcestování. President Huerta měl ještě dnes dopoledne čas svou politiku změniti. Z Londýna, 26. srpna. Z Nov. Yorku se ozna- muje, že „Worid“ prohlašuje, že Lind jest připra- ven odcestovati, poněvadž Huerta veškeré návrhy Wilsonovy odmitl. Očekává se, že generál Tremuo učiní jménem Huertovým nové návrhy. de Ze Šanchaje, 26. srpna. [K. k. Reuter.) U Nan- kinu strhly se v posledních dnech prudké boje. Dle posledních zpráv obklíčilo severočinské vojsko město. Mají nyní definitivně ve své moci Purpuro-
Linda Wilson Huerta York Wilsonův Huertův Rus Bak Mexiko Nový York Londýn Nana Aga Reuter
17 article
Boje v Číně.
Čína
18 article
vý kopec, který je klíčem k Nankinu.
Nankin
19 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Sněmovní požadavky českých stran včera usnesené ve schůzi parlamentní komíse sva- zu bývalých poslanců českých na sněmě českém. vítá dnes „České Slovo“ bez jakékoli výhrady. Uznává je zcela správnými an žádá jen, aby všechny české strany, zúěastněné při stanoven požadavku nových voleb a volební opravy pro nový sněm, který pak by byl rozpuštěn k vůli no- vým volbám, byly jednotny také v nejenergičtěj- ším vymáhání tohoto společného českého poža- davku. Včerejší usnesení českého svazu sněmovníh se nelíbí „Právu Lidu“. Vytýká mu, že české stra- ny, ač stále zamitaji oktrojirky, ve včerejším pro- jevu svém znova nežádaly, aby především zruše- ny byly finanční oktrojirky zemské, z čehož vůdči orgán sociálně demokratický soudí, že oktrojirka nových berních břemen je českým stranám přímo vítána. Jak se „Právo Lidu“ k tomuto úsudku do- pracovalo po všech dosavadních českých prote- stech proti oktrojirkám vůbec, je věru záhadnol Včerejší český projev žádá nový sněm jedině pro reformu volebního řádu zemského. Ani tento požadavek dnes nestačí sociálním demokratům. přes to, že strany agrární a svobodomyslná se již 15. t. m. vyslovily pro minimum volební opravy obsažené ve vládní předloze volební opravy; „Právu Lidu“ vadí, že národní sociálové se v ne- děli prohlásili proti zřízení IV. kurie sněmovni. vyhražené pouze dosavadním nevoličům. Prote „Právo Lidu“ vytýká — nedbajíe nedělního ná- rodně sociálního požadavku, aby provedena byla volební oprava lepší, hež zřízením TV. kurie — že včerejší schůze českých stran se nevyslovila též 9 podstatě požadované volební opravy zemiské.
Prot český svaz
20 article
V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . zash večerni . . . . za 4 h Ve fliňlkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h večerní . . 5b lnserátv platí se hotové napřod- Předplacení a inserty přijíma administrace v Marinnské ul., p Tam nacházeji ze táž redakce, tiskárna a sxpedlee „Národních Ldlstů“.
Marinnský ulice národní Ldlstus
22 article
Rukopisy se nevzaesn
23 article
nize ani že neopakovala požadavek známého minima. „Právo Lidu“ přímo zděluje, proč je dnes nespo- kojeno: sociální demokraté se obávají, že by v- lební oprava mohla býti zhoršena ve smyslu pi . ní národně sociálního, t. zv. záměnou projektova- né IV. kurie dosavadních nevoličů ve všecbecnou třídu voličskou. Krátce: „Právo Lidu“ si přeje. aby se české strany znova vyslovily závazně pro IV. kurii, a aby jiné, méně příznivé možnosti, vy- loučily. Toto sociálně demokratické přání vyslo- veno je též se zřetelem na Němce, kteří IV. kurii sněmovní rovněž ostře zamítají, a při tom vedeno jest obavou, že by české strany, dle svého včerej- šího projevu majíce plnou volnost pro zemskou re- formu volební vůbec, byly oprávnčny a mohly přijatí i menší volební opravu, než jakou předsta- vuje známé minimum IV. kurie. Ze všech těchto příčin dnes „Právo Lidu“ prohlažuje, že včerejší usnesení českých strano není pro sociální demokraty dostatečně schůdnou ce- stouj chtějí pak míti jistotu také ještě o tom, jak si české strany budou počínati v případě, bude-li se ve Vídni znova jednati o českoněmecké do- rozumění a o volební opravu v jeho rámci. Další vývoj věcí zajisté brzy odpoví na dnešní sociálně demokratické pochybnosti. Deputace bývalého českého Svazu zemského odevzdá zítra dopoledne místodržiteli kn. Thunovi včerejší svá usnesení.
Iva Němec Thun Vídeň
24 article Denni zprávy
Denni zprávy one v— Více světla! Včerejší usneseni perma- nentní komise svazu bývalých českých po- slanců sněmu král. Českého, aby vláda vy- psala volby do sněmu král. Českého a aby je- diným úkolem tohoto sněmu bylo provedení volební opravy, dává dnešnímu „Právu Lidu příležitost k vyslovování některých pochyb- ností, které by po našem soudu mohly býti rozptýleny, kdyby permanentní komise se vy- slovila určitě o usnesení zemského zastupi- telstva strany národně-sociální, jež zásadně odmítlo za svou i všechny ostatní české stra- ny jakoukoli účast na poradách česko-něme- ckých. Má-li být usnesením permanentní ko- mise býv. svazu českých poslanců docíleno nových voleb a projednání volební opravy, musí být k docílení toho zjednán nejméně ten předpoklad, že velkostatkáři a Němci se vysloví o tčchto dvou požadav- cích českých stran, a toho možno do- cíliti pouze nějakým navázáním roz- prav s velkostatkáři a Němei.
Němec
25 article
V tomto směru bylo by tedy třeba ještě vy- světlení, stojí-li permanentní komise býv. sva- zu českých poslanců na stanovisku národně- sociálním v příčině dorozumivacího jednání česko-německého. Naše strana stojí i po věe- rejší schůzi permanentní komise bývalého sv.- zu cele na usnesení akčního výboru, v němž, se pravilo, že vzhledem k tomu, že uznávajice potřebu smíru česko-německého, jsme ochotni, kdyby vláda před svolánim sněmu král. České- ho, pokusila se o svolání porad česko-něme- ckých, tyto porady obeslati. Toto usnesení akčního výboru naší strany vyplývá z přesvěd- čení, že — žádost o svolání sněmu předpo- kládá — nemá-li vyzníti na prázdno — po- vinnost starati se dělnostsněmu. A my- slíme, že v tomto směru byla a jest nálada u všech stran bývalého svazu. List náš v této věci drží se úplně 1é linie, kterou kompetentní orgán naší strany naší politice dal dne 20. srpna, a orgán českých realistů nemá nejmenší příčiny se báti, že se nedržíme usnesení orgánů své strany. sb — Inkvisíce. Podívanou pro bohy posky- tují tak zv. pokrokové listy „Čas“ a „České Slovo“ tim, jak vnucují a vynucují na „Nár. Listech a „Právu Lidu“, aby přijaly jejich stanovisko k řešení české krise. Dnes oba li- sty, vedeny jedním duchem, bijí do nás ve jménu jakési svornosti, za níž se skrývá jen vlastní jejich s labost, a znova obviňují nán,
akční výbor
26 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. V „Novém Zdraví (I., č. 7.) píše dr. Vl Kurka o „Zdravotnictví našeho ven- kova“. Ukazuje, kolik tu překáží všemu zdravot- nickému pokroku dosavadní nedostatečné zákono- dárství a zejména nedostatek exekutivy úřadů samosprávných. Pokud jde o snahy nápravné, při- pomíná zvláště požadavek okresních zdravolních rad, na něž pomýšlí připravovaný zemský zákon zdravotní. S povděkem kvituje nový zákon o p- tírání nakažlivých chorob, jehož hlavní přednost je, že přesněji zabezpečuje povinné hlášení sděl- ných nemocí tím, že ukládá je nejen lékaři, nýbrž i řadě jiných osob-laiků, přicházejících s nemoe- ným ve styk. Ovšem připomíná: „Má-li se prová- dění tohoto zákona potkati s úspěchem, bude nut- no, aby nejširší vrstvy byly poučovány o přízna- cích chorob, hlášením povinných, což bude dosti obtížné při známé indolenci širších vrstev, zvláště v chudých pohorských krajinách a při panujíct dosud pověře, že úřady a hlavně lékaři sami ně- které nemoci rozsévají (na př. choleru).“ Ale více
Kurek Nový zdravý
27 article
než indolence laiků působí špatný přiklad lho- stejnosti zdravotních úřadů: Stane se na př. v Pra- ze, když nemocný spálou je přijat do všeobecné nemocnice, že přesně — po třech nedělích (l) při- jdou zdravotní úřady vykonati desinfekci jeho by- tu, jenž je na pražském předměsti. A to se děje v době telefonů! Kolikrát zatím jíž mohla býti ná- kaza roznesena! A nejhorší: jak se podobnou rych- losti úřadní podkopává důvěra občanstva v po- třebu a oprávněnost zdravotních opatření! Ale to buď uvedeno jen mimochodem jako illustrace k vý- vodům p. Kurkovým o obecné u nás liknavostl ve věcech hygieny — a jako velkoměstský doku- ment ke správnému jinak požadavku nového zá- kona, aby každá vesnice měla svůj desinfekční přístroi a člověka znalého v provádění desinfekce bytů. A je to konečně doklad k závěrečnému sou- du autorovu, „že jsme na venku ještě daleko vzdá- leni žádoucího stavu veřejného zdravotnictví a jen jedna útěcha venkovu pří tom zbývá: že nejsou loliž sami, neboť ani v měslech nejsou na tom macho lépe. Z konkrelních požadavků zdravotní- nv
Kurkův
28 article
něm obilá nl ckých, které dr. Kurka zdůrazňuje pro venkoy. je uvésti: zřizování chorobinců, kde by docházeli přijetí nevyléčitelně nemocní, mrzáci a chuďasi dle přírodního zákona pracující ke smrti, pro něž neni místa v nemocnicích, kterých aspoň má nyní ven- kov počet poněkud dostačitelný. Dále je třeba v každém okresu dispensáře pro tuberkulosní, jimž přisuzuje autor větší význam než jedinému zem- skému sanatoriuj rovněž je třeba pamatovati na instituci školních lékařů i pro venkov a konečně je starati se i o zlepšení dozoru nad potravinami. Ve všech těch směrech byl by pokrok velmi usnad- něn, kdyby bylo občanstvo lépe orientováno o po- žadavcích a příkazech zdravovědy. Tu dr. Kurka mnoho by si sliboval od zavedení vyučování zdra- vovědě na četných našich zimních hospodářských školách. Jsou sice snad následkem krátké vyučo- vací doby přetíženy spoustou vyučovací látky, ale uvážíme-li, že absolventi těchto důležitých škol jsou v praxi velice často kandidáty starostenskými ve svých obcích, neměl by zemský výbor aní tento obor se zřetele pouštěti, ale měl by své příští re- presenfanty obecné samosprávy pro příští jejich úkoly připravovati. Snad by se našel v každém samosprávném okresu, kde je zimní chospodářská škola, zkušený obvodní neb obecní, po případě zeměpanský lékař, který by v několika hodinách probral s posluchači základní pravidla zdravo- vědná a to jak, pokud se zdravovědy jednotlivce.
doktor Kurek
29 article
tak i zdravovědy veřejné týče. Ovoce těchto před- nášek by sice vyzrálo až za nějaké desítiletí, ale onobní prospěch by následoval bezprostředně. O by se lépe pracovalo samosprávným úřadům zdra- votním, kdyby mehly působití s obecními starosty. náležitě již připravenými. Konečně ani občasná přednáška ze zdravovědy pří obvyklých schůzich obecních starostů, syolávaných okresními výbory nebo zeměpanskými úřady nemínula by se účin- kem.“ — V ostatním obsabu čísla je: Dr. Ot. Zuna, Hrezny léčivem. — Z domácí a cizí literatury. Feuilleton: Dr. V. Kučera. Nemoc a smrt Michal Vrabela. — Rozhledy ve výživovém zdravotnictví — Rozhledy ve válečnickém zdravotnictví. — Drobnosti. — Lékařské pokyny ossve oie 8 pbjabuofl, n no M 0b.2—06 dádoo ssvo 08.—č8 soda suelá sa a zh sn ssárl v anro
doktor Otakar Zuna Hrezny V Kučera Vrabel
30 article Různé zprávy,u
Různé zprávy,u olsj = Strindbergovo museum. Ze Štokholmu se oznamuje: V nejbližší době bude zde v nordickém museu zřízen Strindbergův pokoj. který má býti obrazem jeho životních zvyků, jeho práce atd. V pokoji bude umístěn nábytek Strindbergovy pra- covny, většina jeho knihovny a cenné rukopisy. =Nový biologický institut v Berlíně. Společ- nost císaře Viléma přiřadí k ústavům, dosud zříze- ným, v nejbližšídobě nový badatelský ústav biclo- gický, po kterém už němečtí učenci toužili dlouhá Michael Takáts, člen královské opery v Pe- šti, nejlepší maďarský zpěvák Wagnerových arií. zemřel v Pešti chrlením krve. Takáts klidil kdysi o slavnostech v Bayreuthu velké triumfy Povodně v Uhrách. Z Oderkellenu. 25. srpna. (K. k. uh.) Komitát Udvárhely byl letos po třetí postížen povodní. Několik obcí je zapla- veno. V Oderkellenu sřítil se lihovar. e = Nová činnost Elny? Z Catani c. 25. srpna. [K. k.) V posledních dnech spustil se v mě- stě silný děšť popela. Elna je zahalena mlhou. Sou- el dí se, že jde o výbuch.
Strindbergův Vilém Michael Takáts Wagnerův Takáts Udvárhet Berlín Pešť Bayreuth Uhry Oderkellen královský opera Cataň c
31 article
— Ke katastrolě v Puljí. Z Pulje, 25. srpna. [K. k.) V 5 hod. odpoledne konal se pohřeb ze- snulého místoadmirála hr. Karla Lan- use z Wellenburgu za účastenství celé posádky a civilního obyvatelstva. Po výkropu v umrlčí ko- mořenámořní nemocnice, který vykonal námořn superier za veliké asistence, byla rakev, zahalená do vlajky, vyzdvižena na lafelu, ozdobenou kvě- linami a černožlutým suknem, kterou táhli námoř- níci. Po obou stranách nesli námořnici znaky ze- snulého. Cesta od budovy nemocniční až k východu byla vyzdobena četnými nádherpými věnci. Když se smuteční hosté shromáždili, vyšel smuteční prů- vod. V průvodu byli nejbližší příbuzní zesnulébo Prením v průvodu byl zástupce panovníkův kří- delní pobočník podplukovník hr. Hoyos. Pak ná- sledoval křídelní pobočník major hr. Kageneck jako zástupce německého císaře, nejvyšší hofmistr sv. p. Rummerskirch v zastoupení pana arcivévody Fran-
Karel Lana Fran Pulje
33 article
tiška Ferdinanda, námořní velitel admirál Hlaue
Ferdinand
36 article
1or polní zbrojmistr Schleyer jako zástupce minister- stva vojenství, plukovník šl. Hinke v zastoupení sborového velitelství, císařský německý kontre- admírál Trumler, vvicepresident hr. Jindřich Attems v zastoupení místodržitele, kontreadmirál Körber zemský hejtman dr. Rizzi atd. Na hřbitově byla rakev donesena do námořní kaple a vykropena. Když byla spouštěna do hrobky, vypálilo vojsko salvy z děl i ručnic. = Přepadení rychlíku v Haliči. Ze L vova, 26. srpna. Minulé noci přepaden byl ze Stanislavi přijiždějící rychlfk ve stanici Sychov, která je vzdá- lena od Lvova pouze tři stanice. Ve vlaku zata- žena byla znenadání brzda z nouze. Když se vlak zastavil byl obklopen tlupou banditů, kteří ohrožo- vali revolvery strojvůdce a topiče. Několik lupičů pokusin se vniknouti do železničního vozu, a však poštovní úřadníci ho rychle ze vnitřku uzavřeli Lupiči vypálilí na vlak přes 30 ran z revolverů, ale rozbili jen několik oken. Kondukter Jurkevíč jal sa také stříleti na bandity, ke ří prchli pak do lesa. Teprve po několika minutách zotavil se personá ze smrtelného leknutí a vlak se opět houl ku pře- du. Do Lvova přijel se zpozděním jedné hodiny Až dosud není po lupičích stopy. — Strašný čin šílencův. V Berlíně přepad v noci v záchvalu šílenství dělník Sander svou 48- letou ženu a ve spánku ji utloukl kladivem a po- bodal nožem. Po činu šílenec prchl, byl však chy- cen a dopraven do vazby, kde se oběsil. Již před rokem se pokusil Sander, rovněž v záchvatu šílen- ěb ství, svou ženu uškrtit.
Schleyer Trumler Attems Körber Rizzi Sandra Halič Sychov Lvov Berlín
37 article
= Praha v kinematogralu. Pro návštěvu Prahy bude nyní acitovati — ovšem asi nerad — německý film. V Berlině je nyní v kinematografu na Nollen- dorízkém náměstí dávána fantastická 4aktová hr Pražský sludent“, od Ewerse, s hudbous od prof Weisse. Film byl pořizován v Praze na různých historických místech. Za Reinhardtovy režie se- hrála kus skucina německých i pražských hernů Děj je symbolický a je dán do doby let dvacátých Film prý byl přijat s velkým nadšením. = Devadesát let Goetheovy „Elegie“. Leto je tomu devadesát let, co ztrávil Goethe v Marian- ských Lázních ony šťastné doby, jež jsou úzce spjaty se vzpomínkami na Ulriku z Levetzowů a na pro- slulou Elegii“ z Marianských Lázní. Již v letech 1821 a 1822 sešel se Goethe v Marianských Lázních s paní Levetzowovou a jejími třemi dcerami. Ulri- kou, Amelií a Bertou. R. 1821 bylo Ulrice teprve 17 let. Goethe ji nazýval svou milou dceruškoua věnoval jí právě vydaný první svazek „Wilhelm Meisters Wanderjahren“. V červnu 1822 bydlel Goethe v jednom domě s Levetzowovými, totiž v domě Ulričina děda pana v. Brösigke. V den před svým odjezdem věnoval Goethe své mladé přítelkyní opět svou nejnovější knihu, pátý díl
Ewers Weiss Reinhardtův Goetheův Goethe Ulrika Levetzow Levetzowův Amelie Berta Meisters Wanderjahren Ulričin Praha Berlín Mariany
38 article
„Z mého života“. Že Ulrika učinila na Goethea již tehdy hluboký dojem, vídno z básně „Aeolova harfa“. V lednu 1823 píše Goethe Ulrice, že jeho nejkrásnější nadějí pro celý rok je, moci vstoupiti opět ve veselý rodinný kruh a najíti všecky členy tak přátelsky nakloněné, jako při rozchodu. .. kůž le mi po Vaší straně pobyt v onom horském údolís prameny tak blahonosným, jak si přeji, abych Vás shledal veselou a šťastnou.“ A tak r. 1823 přijel Goethe opět do Marianských Lázní. Tentokráte bydlel v domě proti Levetzowovým, kde se schá- zela větší společnost. Byly pořánány společné vy- cházky, při nichž často chodil Goethe ruku v ruce s Ulrikou. Z dopisů, jež v té době posílal své ro- dině, je vidno, jak se cítil upoután. Goethe cítil se tehdy na výši svého života. Nebylo u něho ničeho stařeckého a mnoho svědectví z oněch dob doka- zuje, že vypadal mnohem mladší, než skutečně byl. Mladý Felix Mendelschn-Bartholdy píše svým ro- dičům, že Goethe kterému byla tehdy 73 léta, musí býli považován za padesátníka. Za těchto okol- nosti nezdá se již tak podivným, že vážně pomýšlel na sňatek s Ulrikou. Ale sám o tom nemluvil. O ruku Ulriky ucházel se pro Goetheho jeden z jeho přátel. Odpověď byla vyhýbavá; při loučení byl si Goethe vědom, že rozchází se s Úlrikou pro vždy. S tímto vědomím pak básnil svou „Elegii“, jež je středním dílem „Trilogie vášně“. Goethe a Úlrika se již nikdy nespatřili. Celá desetiletí přežila Ulri- ka v. Levetzow svého slavného přítele a zemřela v požehnaném věku 96 let, 13. listopadu 1899.
Ulrika Goethe Levetzowův Mendelschn Barthold Úlrik