1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, ve středu 23. října 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přodpsolácí se
v Praze v sduinislrai
na měsíe
na čtvrt lela . . . . 6 K —
s drejí čosdk y K
na r kst
na čtvt 1ata . . . . 7 K 60 k
ve filizlkách:
na měsle . . . . . 2 K 80 h
P'ešton:
B čtrrt leis . . . . 9 K c0
s dvojí zísilkou
dtrt la . . . . 11 K e0
na měssít
na pařek
Praha
5
article
A opět přítmí.
A opět přítmí.
Včerejší den značně seslabil napjetí, ja-
kéž se zmocnilo vídeňských kruhů vzhledem
k nesnázím, jakéž se nakupily v lůně če-
ských poslanců, jejichž ohlas dosahoval až
k ministerským křeslům. I »Fremdbl.« do-
znal, že veliký zájem, s jakýmž jsou prová-
zeny porady českých poslanců, na včerejší
den položené, to s sebou přináší, že se ve
Vídní činily dalekosáhlé kombinace, co do
účinku poměrů v českých stranách na po-
stavení ministrů. Očekávalo se zejména, že
hlavní těžísko situace soustředí se v plné
poradě všech skupin českého svazu, z níž
dospěje se k určitému, jasnému východisku
Ve zprávě před tím vydané se totiž pravilo
Vyjasnění vnitřních poměrů v českém táboře
a rozhodnutí o postavení českých skupin
ke vládě a ku politice vládní vůbec přísluší
valnému shromáždění českých poslanců, ja-
kožto instanci k tomu příslušné. Není vylou-
čena možnost, že porady tohoto sboru budou
vyžadovati několika dní. V popředí otázek.
k nimž nutno míti zření, nalezá se věcná
otázka, jakou taktikou jest se říditi českému
svazu vůči ministerstvu. Na řešení této zá
kladní otázky závisí odpověď na všecky
ostatní, tudíž i na otázky osobní, které?
stojí až v řadě druhé . ..
Dle obšírné zprávy, již o událostech
včerejšího dne podáváme dále ve vídeňském
dopise, nastal však ve skutečnosti postup
poněkud odchylný. Po poradách předsedy
ministerstva s vůdčími osobnostmi českého
tábora odpadly především otázky o sobní.
původně do druhé řady kladené, t. j. křesla
ministerská v rukou českých se nacházející
nebudou jinak obsazena, aspoň ne v nyněj
ším okamžiku. Jak známo, prohlásil před
seda ministerstva bar. Beck, že síly, jež vy
rovnání rakousko uherské připravily, »must
je vytáhnouti až na vrch parlamentu«, t.j
mají spolupůsobiti tak dlouho, až bude vy
rovnání parlamentem schváleno.
Vídeň
I » Fremdblishing
český svaz
6
article
Předpokládá se totiž, že se tento úkol
podaří předsedovi ministerstva nejdéle do
Vánoc, v kteréžto době by schválené osnovy
vyrovnací úřadní list již byl s to publikovati
jakožto hotové zákony.
Potom teprve nadešel by okamžik, jejz
uznává předseda ministerstva bar, Beck za
vhodný ku provedení osobních změn v mi-
nisterstvě.
Jinými slovy řečeno, bar. Beck kráčí
neústupně za svým nejbližším cílem, kterýz
jest provedení rakousko uherského vyrovnání
Všecky překážky, které by tomuto jeho
úmyslu vadily, snaží se odstraniti, a takto
odstraněna dle všeho nyní i nesnáz, jež hro-
zila z tábora českých poslanců, a podobně
asi budou odklízeny i jiné nesnáze, jež se
snad ještě dále vyskytnou.
Proto se nám zdá, že i porady, kteréž
ve svazu českém včera započaly a ještě dále
budou se konati, již sotva asi zasáhnou ru-
šivě do otázky vyrovnací, pro bar. Beck
nejdůležitější.
Nejsou nám ovšem ještě dopodrobna
známy předpoklady, kteréž způsobily odro
čení přeměny ministerstva až do konce le-
tošního neb na počátek příštího roku, a proto
můžeme pouze s výhradou touto ocenit
danou situaci.
Beck
Vánoce
7
article
Odstraněním či vlastně odročením
tak zvaných otázek osobních, pokud se
týče ministerstva, předpokládá se, že svaz če-
ských poslanců nezaujme ve věcech vyrov-
nání rakousko-uherského tak příkré stano-
visko, kteréž by setrvání nynějších českých
ministrů až do projednání osnov vyrovnacích
znemožňovalo. Z toho by důsledně vysvítalo.
že vyřízení ostatních otázek, a to nejen osob-
ních, kteréž vznikly mezi vládou a posel-
stvem českým rovněž zůstalo odročeno, a že
akce ve smyslu jejich může nadejíti až po
uplynutí lhůty, pro změnu ministerstva vy
hlédnuté. To by ovšem znamenalo, že české
poselstvo své případné naděje staví jednak
na osobu předsedy ministerstva, pokud se
týče budoucí vládu, jejíž příchod se očekává,
až bude rakousko-uherské vyrovnání pod
střechou. Podle posavadních zkušenostís
vládními sliby bude ovšem povinností vůd
čích politiků českých, aby si pro své úkoly
zabezpečili záruky vydatnější všech posavad-
ních. My však nemůžeme jinak, než tím
bděleji státi na stráži zájmů národních.
svaz če
8
article
Snad že rokování v lůně poslanců če-
ských o otázce vlastního dalšího postupu po-
slanců českých, o způsobu jejich společné
součinnosti t. j. o formaci českého svazua
poměru vzájemném jednotlivých stran če-
ských dotkne se i věcného programu politiky
české, a jednání toto snad poskytne i příle-
žitost blíže pohlédnouti na meze, v nichž
se nové naděje české politiky budou rozpí-
nati . ..
Pokud dle posavadní činnosti předsedy
ministerstva se dá souditi, nesou se další
jeho záměry za cíli po výtce konservativními
a proto mu od okamžiku, kdy zahájil akci
pro opravu volebního práva, vždy a všude
na tom záleželo, aby podporoval strany ne-
pokrokové a znesnadňoval vzrůst stran ná-
rodních a svobodomyslných. Vzpomeňme si
jenom, jak zmohutněli za tu dobu křesťanšte
sociálové, kteří ve Vídni příslušníkům našeho
národa dávají přísežně potvrzovati podříze-
nost jejich, a kteří pro své politické cíle
udržují čilou propagandu nejen ve všech tá-
borech neněmeckých, ale zasahují i do Uher
Vzpomeňme dále, jak svobodomyslní Slovinci
byli skorem úplné zatlačeni ze zastoupenína
Vídeň
Uhry
9
article
radě říšské, jak skupiny klerikální vzrostly
i v českém táboře, vzpomeňme dále, jak
v době volební i Wolfovci pomáhali zásluhou
předsedy ministerstva křesťanským sociálům.
pohlédněme zkrátka kamkoliv, všude vidíme
stopy oněch příštích věcí, kteréž předseda
ministerstva chystá a s nimiž zjevně vystoupí,
až bude rakousko uherské vyrovnání úplně
zkoncováno, a živly doposud jen z opatr-
nosti po vládních křeslech nesahající, vy-
stoupí bez fíkového listu se svou nemoderní
politikou. Vestigia terrent!
S druhé strany jest neměně nápadno,
jak z těžka jde před se soustřeďování stran
pokrokových, a to nejen v táboře německém,
ale jak zejména v táboře českém dosud se
nepodařilo sjednotiti ani živly opravdu
svobodomyslné a pokrokové v jednotný šik,
za programem příštím věcem čelícím.
Obáváme se proto, že i nynější porady
v lůně poselstva českého narazí na stejné
překážky, že zejména bude až do budoucí
změny ministerstva udržováno ono přítmía
pološero, kteréž dosud znemožňovalo jasný,
srozumitelný a otevřený postup politiky
české.
Přihlížejíce k tomu všemu, nemůžeme
zatajovati své obavy a neopětovati přání
jež jsme včera ve článku »Několik slov
k politické situaci« na tomto místě vy-
slovili.
Nepřehlížejíce nikterak potíže, s nimiž
jest českému poselstvu ve Vídni zápoliti.
máme tím spíše za svou povinnost hájiti
půdu volného slova a nezastřené pravdy.
jakouž poskytuje nám postavení neodvislé
žurnalistiky.
Vídeň
10
article
Máme proto za to, že to nejmenší, co
česká veřejnost smí požadovati na svém po-
selstvu ve Vídni, jest přijetí a vyslovení
přesného akčního programu, jejž hodlá poli-
tika všečeská vnésti na dějiště parlamentní
v době nejbližší. Voličstvo jinak nepochopí
ani proč poslední poplašná a kritická situace
vznikla, ani proč bez vnějšího znatelného
úspěchu opět tak náhle byla zažehnána.
České veřejnosti jest jen to zřejmo, že
bar. Beck lihu vyrovnací doorává.
Tři české menšinové školy
c. k. zemskou školní radou povoleny
V uplynulém zasedání zemského sněmu
král. českého vytkl posl. Anýž místodržiteli, že
jako přodseda zemské školní rady nestará se
z moci úřadní, aby čelné žádosti za zřízení če-
ských minoritních škol po zákoně byly vyřízeny,
že žádosti českých rodičů trpí průtahem a že
vláda ničeho nepodniká proti násilnostem, pá-
chaným německými štváči a zuřivci na českých
občanech, kteří v obcích zněmčených usilují
o zřízení české školy.
Patrně z rozkazu mistodržitelova c. k. zem-
ská školní rada v poslední době věnovala škol-
ství menšinovému zvýšenou pozornost.
Dokladem toho byl i program včerejšího
plenárního sezení c. k. zemské školní rady,
němž za předsednictví pana vicepresidenta Fr.
Zabusche pp. dvorní rada Schroubek a míst.
rada dr. Bayer referovali o zřízení českých ve-
řejných škol v Ervěnicích (školský okres
Chemútov), v Chabařovicích (šk. okres
Ústí n. L.) a ve Světci (šk. okr. Duchcov).
Beck
Anýž
Schroubek
doktor
Bayer
Chemútov
Vídeň
Francie
Ervěnice
Chabařovice
Duchcov
11
article
Hned po zahájení schůze německý poslanee
dr. Maly navrhl, aby jednání bylo na 14 dnů,
nebo na tři neděle odročeno a tím zjednána mož-
nost, aby členové zemské školní rady ze spisů
o podrobnostech se informovali. Věc má velikou
důležitost. Zřízení tří minoritních českých škol
vzbudí prý v německém obyvatelstvu veliký roz-
ruch.
Posl. Anýž odporoval tomuto návrhu, je-
hož schválení bylo by novým průtahem ve věci,
která vleče se bezvysledně již několik let. P-
vodní žádost za zřízení české školy ve Svět
zaslána byla zemské školní radě dne 5. listo-
padu 1903, žádost za zřízení české školy v Cha-
bařovicích 15. května 1905. Pro odklad není zá-
konného důvodu, osobní názor jednoho člena
gromia nemůže býti rozhodujícím. Žádá, aby
v jednání meritorně se pokračovalo. Dvor. rada
Schroubek připomenul, že zřízením dru-
hého referenta, člena německého odboru zemské
školní rady dra. Bayera, dána je záruka, že re-
ferováno bude nestranně na základě fakt úřadně
zabezpečených.
Předsedající vicepresident Fr. Zabuseh
doložil, že i na příště zřízen bude pro takověto
záležitosti koreferent. Je pouhou náhodou, že
na programu oeitly se tři české minoritní školy.
jež maji býti zřízeny v duchcovske pánvi uhelné
jsou to ale záležitosti nejnaléhavější, neboť zem
ská školní rada má rozhodnouti celkem o 12 žá-
dostech za zřízení českých škol menšinových.
Malo
Posl
Anýž
Schroubek
Bayer
Zabuseh
Dvor
Francie
12
article
Když pak byl návrh dra. Malého 12 hlasy
proti 9 zamítnut a oba referenti obšírně vylíčili
průběh úřadního řízení o české škole orvěni-
cké a souhlasně navrhli, aby její zřízení c. k.
zemskou školní radou bylo schváleno, jelikož
splněny jsou všechny podmínky, jež vyžaduje
zemský zákon z 19. února 1870 i říšský zákon
ze dne 14. května 1869 (o zřizování ško!), vy-
žádal si opětně slovo posl. dr. Maly, žádaje
aby nebylo o věci rozhodnuto, protože není zji
štěno, zdali rodiče českých dítek, o zřízení če-
ské školy žádající, jsou příslušníky státu rakou-
ského. Tuto okolnost chtěl míti zvlášť vyšetřenu.
Návrhu dra. Malého co nejrozhodněj
opřeli se školní rada dr. Metelka a posl. Anýž.
Průběhem velmi živé debaty ukazovali na leda-
bylost a nevěcnost vývodů dra. Malého,
který v nedostatku zákonných dokladů neštití se
malicherností, jen aby rozhodnutí bylo odroče-
no. Dr. Metelka dokázal posl. Malému, že ří-
zení provedeno bylo ve všem správně, před-
ložil hned křestní listy všech dí-
tek do české školy přihlášených
citoval rozhodnutí správního soudu z 11. června
1905 čís. 6683, dle kterého dostačí pro úřadní
řízení školské domovský nebo křestní list, ba
i pověřující listina úřadu vojenského.
Posl. Anýž podrobně vylíčil útrapy ervě-
nických Čechů, kteří žádají jen své zákonné
právo, jež jim nesmí býti odmítnuto ani oddalo-
váno. Z řeči posl. Malého jedno tvrzení po dra-
hém věcně vyvrátil.
Při hlasování byl návrh dra. Malého 12
hlasy proti 9 zamítnut a návrh referentů z-
zřízení české veřejné jednotřídn
školy v Ervěnicích přijat.
doktor
Malo
Metelka
Anýž
Malý
Posl
Čecho
Ervěnice
13
article
Debata velmi obšírná opakovala se i při
referátu o zřizení české školy v Chabařo-
vicích. Dvorní rada Schroubek oznámil, že
průměrný počet českých školních dítek zjištén
byl v uplynulém pětiletí na 45 ,v uplynulém tří-
letí na 62, i navrhl souhlasně s drem. Bayerem,
aby v Chabafovicích jednotřídní česká škola
byla zřízena.
Při hlasování byl tento návrh 11 hlasy p ř
jat; pro návrh dra. Malého hlasovalo 9 členů
zemské školní rady.
Pokud se týče české školy ve Světe
kreferoval dvor. rada Schroubek, že tam zjištěn
bylo v pětiletém průměru 57, ve tříletém 76
dítek a že okresní školní rada duchcovská (ně-
mecká) dne 3. prosince 1904 jednomyslně se
usnesla, aby c. k. zemské školní radě doporu-
čeno bylo zřízení jednotřídní české školy obeo-
né. Dr. Maly znovu opakoval svůj návrh v při-
čině zjištění státní příslušnosti českých rodičů.
i žádal za odročení i z nového důvodu, aby se
zjistilo, zdali české dítky světecké mohly by od-
kázány býti do jiných českých škol v obcích
sousedních a aby se s těmito obcemi vyjedná-
valo. Když názory jeho byly pp.:drem. Metelkou,
vl. radou Bílým a posl. Anýžem vyvráceny.
sehválilo gremium návrh referentův 12 proti
hlasům.
Všechny tři české veřejné školy: v Ervěni-
cích, Chabařovicích a ve Sětci otevřeny budou
jakmile povolovací listina nabude moci práva
O vydržování dohodne se školní úřad se
zemským výborem. Jako podrobnost charakteri
stickou sluší připomenouti, že s německým po
slancem drem. Malým důsledně hlasovali, tedy
svému kolegovi v úřadě dru. Bayerovi odporo-
rali, členové německého odboru c. k. zemské
školní rady: dvorní reda Campe a zemští inspek
toři Langhans, Tupetz, Krünes a Trötscher.
Schroubek
Bayer
Malý
doktor
Malo
Metelka
Bílá
Anýž
Camp
Langhans
Tupetz
Krünes
Trötscher
Chabařovice
14
article
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 24)
Ve Vídni, 22. října.
(Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Na první čtení vyrovnacích předloh ne-
došlo. Když v pátek oznámili jsme, že vyří-
zeny jsou všechny tehdejší pilné návrhy, do
dali jsme, poněvadž opatrnosti ve sněmovně
vídeňské nikdy nezbývá, že dnes dojde nu
první čtení jenom tenkráte, nebude-li do dneška
podán žádný nový pilný návrh. Ale bylo jich
podáno pět: německými radikály proti podra-
žování uhlí a pro postátnění uhelných dolo
v království českém, českými agrárníky o vy-
dání zákona proti kartelům, zvláště proti
rayonování cukrovky, českými radikály o po
dražování potravin (posl. inž. dr. Kaftan
soudruzi podali na předsedu ministerstva dotaz,
jaká chce učiniti opatření proti podražování
uhlí a potravin) a dva pilné návrhy ruským
poslanci jednak na zahájení průprav pro ho
spodářskou rozluku od Uher, jednak o zvelebě
výrobní způsobilosti selského lidu.
Tři z návrhů těch: Krausův, Švej-
kův a Klofáčův byly podány již dříve
avšak odvolány. Dnes byly obnoveny. Toto
faktum působilo ve sněmovně, která sestou
pila se teprve o půl 12 hodině, jako puma
Lidé lekaví myslili, že jest boží dopuštční
Měli dojem, že provádí se obstrukce proti před-
lohám vyrovnscím. Nikdo na ni nepomýšlel
nepomýšli do té chvíle.
Ing
doktor
Kaftan
Krausův
Švá
Klofáčův
Vídeň
Uhry
poslanecký sněmovna
15
article
Zájem o rokování o pilných návrzích těch
byl nepatrný. Veškerá pozornost a všecek zá-
jem obráceny byly jinam: mimo zasedací sln
do sněmovních kuloárů, do velikého veslibulu
parlamentního paláce, zejména však do pravého
křídla místností, vyhražených poslanecké sně
movně, ve které umístěny jsou slně minister
ské. Tam rozhodovala se věc podstatně kriti
čtější, nežli ve sněmovně: tam připravoval se
osud tak zvané »české krisi«. Co se po této
stránce dělo a stalo, sdělujeme na místě jiném.
Jak bylo již oznámeno, dohodli se zástup-
cové klubů na 34 řečnících pro první čtení
vyrovnacích předloh, vyjímaje ministry. Tento
kontingent byl však při zápisu, který konal se
v tak zvaně červené síni parlamentního paláce,
daleko překročen. Dalo se zapsat proti předl-
hám 95 poslanců, ze kterých k slovu se do-
stanou 24. Pro předlohy vylosováno řečníko
toliko 10. Prvním řečníkem proti předlohám
bude posl. Choc, prvním řečníkem pro ně
bude předseda německé strany lidové dr.
Chi ari.
Hned po posl. Chocovi promluví předseda
strany křesťansko-sociální purkmistr dr. Lueger
po něm pak za sociální demokraty dr. Ellen-
bogen.
V řadě řečníků jsou za stranu křesťansko
sociální jenom členové jmenované druhé čtve-
rylky: Fink, Hagenhofer a profesor dr
Schöpťer.
Podle dneška jest málo pravděpodobno, že
zejtra dojde na první čtení vyrovnacích před-
loh. Možná že nepostačí ani zejtřejší schůze k
skoncování pilných návrhů dnes podaných, n
Choc
doktor
chi
Lueger
Ellen
Fink
Hagenhofer
Schöpťer
strana křesťanskýsociální purkmistr
16
article
hledě k tomu, že není vyloučena možnost ná
vrhů nových.
Ze sedmihodinné skoro schůze zabrala
diskuse o návrhu Krausově plných šes
hodin. Sněmovna schválila nejen jeho pilnost
ale také jeho meritum v tomto znění: »Vláda se
vyzývá, 1. by prodej uhlí ze státních dolův
uhelných vzala do vlastní režie a nezůstavovala
ho soukromému obchodu; 2. aby rozmnožila
majelek státních uhelných dolů tou měrou, by
stát mohl náležitě působiti na ceny uhli; 3. aby
učinila všechna opatření, by se zamezilo vyko-
řisťování konsumentů uhli obchodníky s uhlim
zejména pak aby postálněny byly veškery doly
uhelné, především v království českém«
Poslanec inženýr Neumann vyslovil se
proti sestátnění dolů, odůvodnil však získáván
a zakupování dolů uhelných od případu k při
padu a to zejměna dolů pro státní správu při
znívě siluovaných. Poslanec dr. inž. Kaftan
vytkl vládě, že mlčl při debatě o podnětu tak
důležitém a mínil, že dojde k zápovědi přivozu
uhlí, bude-li dopravovati se bez poplatků do
ciziny, v tuzemsku pak ho bude nedostatek.
Poslanec Čech odhalil příčiny draholy
uhlí domácího a dovodil, že zlevnění lze nej
účinněji dosíci postátněním drah, na kterých
uhelné doly se rozkládají a rozmnožením vo
ziva na všech železnicích.
Krausův
Neumann
doktor
Ing
Kaftan
Čechy
17
article
Rokování o pilném návrhu tom bylo v-
směs klidné. Bouřlivé bylo toliko, když posl
hr. Sternberg vyčetl sociálním demokratům.
že r. 1901 jeden delegát jejich při sťávce
v ostravském revíru vydlužil se od něho 5
které potom pan hrabě mu daroval. Skoro po-
dobalo se, že zase dojde ke srážce. Sociáln
demokraté volali na hr. Sternberga: »T
je lež, to je sprostota! Udejte, kdo to byl l«
Na to hr. Sternberg řekl, že muž onen
nazýval se Žurek.
Rozprava o návrhu Švejkově nedospěla
daleko. Promluvili toliko navrhovatel a dr
Winter.
Věc, o kterou jde, věc zajisté velikého do
sahu, byla předmětem jednání již na četnýel
sjezdech právnických a má již velikou lite
raturu.
Žurek
Švejkův
Winter
Sternberg
18
article
Z Vídně, 22. října. (K. k)
Předseda dr. Weisskirchner zahájil schůz
v 11.30 hod. a sdělil, že posl. ryt. Obertyň sk
vzdal se říšského mandálu.
Zemský trestní soud v Praze odvolal svou zá
dost za vydání posl. Němce.
Pilně návrhy podali poslanei: Kraus a s
o zdražování uhlí a na postálnění uhelné těžby v Če
chách; — Švejk a sp na podání předlohy pro
karlelům, zejména proti rayonování řepy: — Klo
fáč a sp. o zdražování polravin; — dr. IIlibovi
cký a sp. na přípravu hospodářské rozluky od Uher
— Markov a sp. na zachovávání a povznesen
hospodářské výrobní způsobilosti selského obyvalol-
Mezi došlými spisy byly návrhy poslanců
Kličky a sp. na úpmvu provise v příbramskýc
dolech: — Neumanna a sp. na zřízení vlastního
min. pro technické práce; — Fresla a sp. na zmé
nu živnoslenského řádu a na zrušení domovních da
ní: — dra. Fiedlera a sp. o zdanění živn, závod-
ních místnosti maloživnostníků a maloobchodníků.
Dotazy podali poslanci: Čech a sp. po změ
ně zákona o ukládání svěřeneckých peněz do spořite
len; dra. Kaftana a sp po opatření proti zdražo
vání uhlí a potravin: — dr. Baxa a sp. po vadách
při školách českých menšin v sever. Čechách; —
Bukvaj a sp. po porušování jazykové rovnopráv-
nosti u okr. soudů v Bezdružicích a Žatci a po po
skytnutí nouzových podpor obcím, stíženým živelními
pohromami; — dr. Hajn a sp. po jmenování soud-
covských úřadníků v Čechách; — Biňovec a sp.
po vniknulí vody do dolu „Felix“ u Votvovic; —
Fresl a sp. po požadavcích pošt. a telegr. zřízeneo
v Čechách: — dr. Baxa a sp. po porušování jazy
kové rovnoprávnosti u okr. soudu ve Stětí; — F resl
a sp. po pronásledování českého školství v tak zv.
německých územích v Čechách; — Kotlář a sp
po násilnostech, spáchaných na členech redakce „ví-
deňského Denniku“ ve Vidni
Sněmovna projednává
doktor
Weisskirchner
Němec
Kraus
Švejk
Markov
Klička
Neumann
Fresl
Fiedler
Kaftan
Baxa
Bukvaj
Hajn
Biňovec
Felix
Vídeň
Praha
Uhry
Čechy
Bezdružice
Žatec
Videň sněmovna
Votvovic
21
article
pilný návrh Krausův.
Posl. Krans odůvodňuje svůj návrh, poukazuje
na poškozování průmyslu, zvláště českého, neustálým
zvyšováním uhelných cen. Stěžuje si, že min. vy-
učování neočinilo ničeho pro pokleslý průmysl sklenář-
ský. Přes vysoké ceny uhlí poměry horníků se ne-
zlepšily. Lichva s uhlím byla způsobena, aby se
obohatilo několik osob, kleré strhly na sebe těžbu.
Sněmovna musí se ohraditi proti takovému bezmez-
nému vyssávání obyvatelstva. Vláda má mnoho pro-
středků po ruce, především musí býti upraven prodei
uhlí. Rečník prosí o schválení svého návrhu. (Po-
chivala.)
Posl. Reumann připomíná, že v Rakouskuje
217 hnědouhelných dolů, na nichž se netěží. Podivno.
že ministr orby nenařídil, aby se tam dolovalo. Nyní
byl by nejnevhodnější čas k postátnění uhelen. P-
ukazuje na sloupání cen uhlí, což způsobeno kar-
telem prodavačů uhlí. Také vzmach železářského prů-
myslu zmenšil zásoby uhlí a zvýšil jeho ceny, avšak
mzdy horníků klesly a vláda nezak ročila. Návrh
jen na jednostranné postátnění by neprospěl. Po
stálnění musí býti připravováno soustavně zavedenín
účinné ochrany dělnictva.
Krausův
Posl
Krans
22
article
Avšak musíme být i prolo s poslátněním opatrni
vědouce, že státní dělníci jsou vykořisťování jako
na soukromých závodech. Jeho strana bude proto hla-
sovati proti pilnosti návrhu. (Hlučná pochvala mezi
sociálními demokraty)
Posl. Frosl dovozuje, že drahola uhlí postihuje
celé obyvatelstvo, zvláště malé konsumenty. Od velké
stávky v r. 1900 byly zvýšeny ceny všech výrobků
a životních potřeb, přes to, že se snížily výrobní
náklady Za posledních 20 let stouply ceny uhlí o
100%. Nedostatek zavinila státní správa zvýšením
tarifů a tím, že neodpomohla nedostatku uhelných
vagonů. Řečník přimlouvá se za pozemštění uhelen
jež dle báňského zákonodárství náleží zemím. Prole
nemůže strana jeho hlasovali pro poslátnění uhelen.
Ohražuje se proti jednání báňských úřadů a bratr-
ských pokladen naproti českým havířům a vyčítá
vládě, že na úiraty obyvatelstva nechala nepovšim-
nuty jeho příslušné návrhy loňské.
Reklamuje požadavky horníků a ukládá vládě
aby se starala o sociálně-politické zákonodárství
Pražská železářská společnost úplně zanedbává svo
sociálně-politické úkoly oproti dělníkům. Řečník za-
stává se opravy bratrských pokladen, jakož i Shodinn
práce a konstatuje, že dělníci jsou posílání do dolc
s bezpříkladnou lehkomyslností. Kdyby podnikalelé
byli zavázáni ručením, pečovali by o náležitá bez-
pečnostní opatření. Pozemštění uhelen je sociálně
politiokou nulností a proto musí míli zemské sněmy
V drobném proueji:
rannÍ čislo o nobě .
odpoledhnl
. . . n 2
Ve flislkách na veskově
ranní čislo.
odpolední . . . . . . . . 4k
Inserát
plati se hotově napřel
Předplarení a Inserty přijímá sdminl-
strane v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se táž redlakce
Uskirna a sapešice „Másodnich Listů“
Rakoplay se novracvji.
Posl
23
article
nebo země české koruny rozhodující slovo. (Po-
chvala.)
Hr. Slernberg (hlavní řečník proti pilnosíi ná-
vrhu) prohlašuje, že jest to zvláštností rakouské poli-
tiky, patřiti na důležité a významné otázky se stano-
viska naprosté neznalosti. Anglie a Francie nemají
žádných státních dolů. Se společenského i státopráv-
ního stanoviska sluší prohlásiti, že stát nemůže být
současně orgánem dozorčím a podnikatelem. Kdyby
doly byly sestátněny, staly by se mzdy otázkou poli-
tickou, čímž hnána by byla vláda ještě více do náruče
soctální demokracie. Kromě toho stal by se stát v při-
padě sestátnění též obchodníkem a proto dostalo
by dobré uhli jen několik vyvolenců. Postátnění ne-
prospělo by ani se stanoviska nutné soutěže. Ceny
uhlí moravsko-ostravské báňské společnosti nestouply
anebo jen skrovně, kdežlo mzdy zvýšily se o 35 9.
(Posl. Prokeš odporuje.) Vykořisťovatelé jsou ple-
kupníci, kteří za pomoci vlády provozují lichvua
ožebračují producenty a dělníky Stávky dělají se jen
v zájmu obohodníků. Proti postátnění svědčí též
okolnost, že báňští inženýři nemají doslatečného
předběžného vzdělání, a to že těžba uhlí je podro-
bena nim. orby, které jí věnuje tuze malou pozor-
nost. Pootátnění železnic je nutným zlem, ale postát-
nění uhelen bylo by neštěstím, posilou centralismu.
Řečník doráží prudce na býv. presidenta sov. dráhy
markr. Pallaviccina a ředitele spol. st. dráhy Taussiga.
Posl
Prokeš
Taussig
Hradec
Anglie
Francie
24
article
Jako český poslanec bude podporovati ministra Der-
schattu, který první odvážil se postupovali proti Taus-
sigovi. Dráme tak poctivé lidi, jako je ministr Foit,
jemuž děkujome za úpravu Labe, a ministra Der-
schattu. Se slanoviska morálky ve veřejném živolě
odmítá řečník poslátnění uhelných dolů, neboť chce-
me svobodné podníky, svobodné dělníky a svobodnou
výrobu.
Mistopředsoda ryt. Starzyňski dává hr. Stern-
bergovi dodatečně důtku pro výrok: „Stát je to nej-
koruptnější, co znám
Posl. Čech, hlášený řečník pro pilnost návrhu
prohlašuje, že není správným, aby v rukou státu
byla ceniralisována soukromá podnikavost. Stát má
ji pouze kontrolovuti. Naše uhlí vyváží se do ciziny.
kde je Jacinější. Brojí proti zamýšlenému zvýšení
tarifů. Ilavní příčinou drahoty uhlí je nedostatečné
vypravení drah a slaničních budov, nedostatečné tě-
žení a to opět následkem špatné vyslěhovalecké poli-
tiky. Stát nedbá, aby mohla býti otevřena nová loži-
ska, až slará budou přebrána. Zdražování uhlí lze
odstranili pouze postátněním drah, u nichž jsou doly.
Rečník přimlouvá se za vydalné rozmnožení vagonu
a za úpmvu vystěhova lecíví
Posl. Krans dovozoval ve svém doslovu, že vy-
soké ceny uhlí poškozují svrchovaně národní hospo-
dářství. Neběží především o postátnění uhelen, nýbrž
o to, jak čeliti drahotě. V severních Čechách jsou
vinny zdražováním uhlí zvláště firmy Potscheka
Weimann. Návrh vyhovuje všeobecně potřebě. Otázka
tato nezmizi již z jednacího pořudu. (Souhlas.
Taus
Foit
Stern
Posl
Čechy
I svobodný podníka
Potscheka Weimann
25
article
Následují věcné poznámky
Posl. Starek schvaluje každé opatření k zlev-
nění uhlí. Zdražování uhli vysvětluje se nedostatkem
dělnických sil, jehož příčinou je, že horníkům se ne-
popřává existence hodné člověka.
Posl. Prokeš prohlašuje, že moravsko-ostravské
doly patří k nejhorším. (Mezi posl. hr. Sternber-
gem a Cingrem dochází k prudké hádce.) Vzpo-
míná na kalastrofu v r. 1904, již zavinily závody.
prohlašuje, že dělníci jsou bídně placeni, ohražuje se
proti důmněnce, jakoby stávky zosnovány byly v zá-
jmu překupníků a prohlašuje konečně, že hr. Stern-
berg má nejméně příčiny mluvit o mravnosti
Posl. hr. Sternberg prohlašuje, že Prokešovo
tvrzení o báňských společnostech nezakládá se na
pravdě. Soc. domokracie je hlavním zdrojem všech
zločinů.
Při hlasování přiznává se návrhu pilno st
potřebnou dvoutřetinovou většinou.
Sněmovna rokuje dál o podstatě návrhu.
Posl. Neumanu praví, že postátnění uhelen je
důležito pro příští postátňování železnic. Ze strale-
gických důvodů doporučovalo by se zakoupili uhelné
doly v jistých krajích a také proto, že by pak zmi-
zely uhelné monopoly a stát mohl upravovati ceny.
Tím působilo by se i na sociální poměry dělnictva.
Třeba svolat ankelu báňských odborníků, aby vy-
pracovali příslušné návrhy. (Pochvala.)
Posi. dr. Kaílan by byl očekával, že se vláda
ujme slova v tak důležité otázce. Parlament a vláda
jsou povinny hledati prostředky proti nynějším ne-
švarům. Postátnění uhelných dolů vyžadovalo by
miliardy a proto třeba způsobu, vedoucího rychleji
k elli. Radikálním prostředkem by bylo, kdyby sta
měl tolik dolů, aby si získal vliv na tvoření cen.
Posl
Starek
Prokeš
Cingr
Stern
Prokešův
Neuman
Pos
doktor
Kaílan
Sternberg
26
article
Také moderní reforma báňského zákona je nutna.
Apeluje na vládu, by se uchopila všemožných pro-
středků, aby tato otázka co nejrychleji byla řešena
v zájmu průmyslu a veřejnosli.
Posl. dr. Adler blahopřeje zástupcům majetných
tříd, že hlasovali pro pilnost Krausova návrhu, jehož
úkolem je, způsobiti v týdnu převrat v majetkových
poměrech. Zabrání dolů a j. státem jest jednímz
hlavních uslanovení soc.dem, programu a také ne-
dávný sjezd německé sociální demokracie rakousk
usnesl se na zvláštní resoluci, aby bylo působeno
ku postátnění uhelných dolů. Nepochopuje, proč po-
státňovací akce má se omeziti pouze na Čechy. Akce
má se vzlahovati na veškerou uhelnou těžbu v Rta-
kousku, neboť není proč šetřiti Rothschidů, Gult-
mannů, Larischů, Wilezků, Salmův a j. Jak málo
vážně se návrh pojímá, je zjevno z toho, že ani ml-
nistr orby, ani min. předseda nezaujali poslavení
k návrhu, jejž jednomyslně schválily mocně sně-
movní strany. Poněvadž vysoce si vážíme důstojnosti
této lidové sněmovny — praví řečník — chceme, aby
činila pouze usnesení závažná, nechceme, aby si
obyvatelstvo a vláda uvykaly považovati usnesení
této sněmovny za bezcenně demonstrace, hlasovali
jsme proti pilnosti návrhu. (Hlučná pochvala mezi
sociálními demokraty.)
Posl. Kraus v doslovu prohlašuje, že vývody
posl, Adlera dokazují pouze, že návrhu nečell. Byl
vyslán do boje, aby ospravedlnil neobratné chování
se sociálních demokratů. Avšak soc. demokracie ne-
odčiní skutečnosti, že svým vtanoviskem vzepřela s
zájmům rakouských národů. (Souhias u německých
vadikálů
Posl. dr. Rernor: Neradi bychom plnili vládní
koš na papír. K tomu vy chcete parlament snížiti
Posl. Wol: Vaše dnešní stanovisko bylo velmi
cenným! (Výkřiky a nepokoj)
Hlasuje se o Krausově návrhu v tomto znění.
Posl
doktor
Adler
Krausův
Larisch
Wilezka
Salmův
Kraus
Rernor
Nerad
Čechy
Rt
Souhias
tento sněmovna
27
article
Vláda se vyzývá: 1. Aby uhlí ze st. uhelných
dolů prodávala ve své režii a prodej ten neponechá-
vala v rukou překupníků. 2. Aby poslá tnila tolik uhel-
ných dolů, by státu byl zajištěn vydatný vliv na výši
uhelných cen. 3. Aby učinila vůbec všechna opatření.
jiniž by se zabránilo vykořisťování konsumentů ubli
se strany drobných obchodníků, zvláště aby zahá jila
polřebné připravné práce ku postátnění všech uhel-
ných dolů, zejména v Čechách
Hlasuje se o každém odstavci zvlášt a všechny
se schvalují. (Pochvala, němečti nacionálové a kře-
sťanšti sociálové pokřikují ironicky na sociální de-
mokraty; protivýkřiky mezi sociálními demokraty.)
Rokuje se o pilném návrhu posl. Šveja
v příčině kartelů.
Posl. Švejk prohlašuje, že pilný návrh byl podán
především v záležitosti cukerního kartelu. Průmyst
rozvijí se na újmu středních a drobných závodů. Liči
vývoj kartelů, poukazuje na nepřátelský poměr mezi
cukerním karlelem a mezi neskartelovanými cukro-
vary. Kartely projevují snahy, jež jsou útokem na
úslavně zaručené právo volného hospodářského sobe-
určení
Posl
Švejk
Čechy