1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli 25. srpna 1913.
Praha
4
article
Haranni nvečerní listy
přodplácí e
v Prake v administraci
na měsle.
. . 2 K -
na čtvrt leta . . 6 K —h
s dvojí donáškou-
a měsi
na čtvri leta
ve fliálkáeh
na měsio. 2 K 30
a másle Poštono
na ri K z
s dvojí zásilkou
pa mésío
eo
na čtvrt leta . . . . 11 k 40b
5
article
Po uzavření miru.
Po uzavření miru.
Jednání o Drinopol.
Drinopol
6
article
Z Cařihradu, 25. srpna. Včerejší minister-
ská rada zabývala se turecko-bulharským vy-
jednáváním o Drinopol. Je jisto, že oficiel-
ní vyjednávání bude co nejdříve
zahájeno. Bulharsko bude za zřeknutí
se Drinopole žádati spolek na o-
branu t výboj.
Z Cařihradu, 25. srpna. Cesta Talaata bej
a generalissima Izzada paše do Drinopole ma
za účel, jak se ve zdejších diplomatických kru-
zích proslýchá, uklidniti důstojníky a zdržet
jeod dalšího postupu za Maricu, aby vyjed-
nalání s Bulharskem zahájené nebylo ohro-
ženo.
Z Petrohradu, 25. srpna. Ve zdejších di-
plomatických kruzích se prohlašuje, že vel-
vyslanci v Cařihradě dodají Portě kolektivni
výstrahu finanční povahy. Dále se ujišťuje, že
pokus turecké vlády získati půjčku o úplně
ztroskotal. Současně se konstatuje, že ve-
škeři velvyslanci, také ruský ministr zahra-
ničních záležitostí, nastoupí delší dovolenou.
z čehož se dovozuje, že v brzku možno čekati
vyřízení turecko-bulharského konfliktu.
Z Paříže, 25. srpna. Dle depaše, kterou
obdržel „Temps“ z Cařihradu, byla by Porta
ochotna, aby mohla Drinopol podržeti
poskytnouti Bulharsku dalekosáhlé ú-
stupky, mimo jiné také vzdala by se práva
na převzetí tureckého státního dluhu Bulhar-
skem, které případá na odebraná území. Dluh
tento, který by mělo Bulharsko převzíti, čini
by 200 mil. franků.
pekeok
Z Frankfurtu, 25. srpna. Portě blízk
osobnost prohlásila prý, jak tvrdí „Frankfurter
Ztg.“, že Bulharsko jest nyní odhodláno k mí-
ru na basi zřeknutí se Drinopole a Lozen-
gradu.
Marica
Temps
Port
Bulhar
Cařihrad
Drinopol
Bulharsko
Petrohrad
Paříž
Frankfurt
Frankfurter Ztg
7
article
Turecko se připravuje na další válku. —
lovi Protiválečná akce velmocí
M. Z Kolina n. R., 25. srpna. S příslušné
řecké strany byl cařihradský zástupce „Köln
Ztg.“ ujišíěn, že ministerská rada turecká pro-
hlásila ochotu, Řekům v Turecku také pro bu-
doucnost ponechati všechna přednostní práva
kapitulací, jestliže Řecko ihned a bezpodmí-
nečně Turecku vydá 47.000 tureckých zajatců
v Řecku držených, kterýchžto vojáků by pak
Turecko použiti mohlo buď pro thráckou neb
pro arménskou armádu.
Mimo to se proslýchá, že všechn
vojska, jichž v Cařihradě mohou
použíti, byla poslána k armádě
thrácké, a všechna vojska, jež jsou po ru-
ce v Anatolii, byla poslána na ruskou
hramici v Arménsku.
V kruzích diplomatických potvrzuje se
zpráva, že velmoci znova kollektiv-
ně energicky zakročí u Porty, aby
dbala londýnského předběžného mí-
ru a že jí naznačí, aby vyklidila území zá-
padně od čáry midijské, aby odzbrojila a aby
se spolehla na velmoci.
nr
Aliance s Tureckem?
Z Cařihradu, 25. srpna. Zde se tvrdí, že
nejen řecká, nýbrž také srbská vláda na-
bídla Portě a li anční smlouvu, jejímž ú-
čelem by bylo úplné obklíčeni Bul-
harska. Porta dovedla vyjednávání s Běle-
hradem a s Athenami o věci té téměř již ke
konci, ale když došel nový návrh ze Sofije, udě-
lila Porta svým vyjednavatelům v Athénách
a v Bělehradě rozkaz, aby podepsání smlouvy
odročili. Jak se zdá, chce Porta uzavřít
smlouvu s tím, kdo jí nejvíce nabídne, ale nej-
raději by asi uzavřela dohodu s Bulhar
skem.
Z Vídně, 25. srpna. „Südslavische Korr.
oznamuje z Cařihradu: JJak se zdá, očekává
odinle
Köln Ztg
Řek
Port
Běle
Bulhar
Korr
Turecko
Kolina můj
Řecko
Cařihrad
Sofijá
Atény
Bělehrad
Vídeň
8
article
se v kruzích Porty s velkou nadějí, že Bulhar
sko bude souhlasiti s přímou dohodou s Tu-
reckem. Prohlašuje se zde, že jediná ce-
sta, aby Bulharsko nabylo opět Drinopole, je
ozbrojené zakročení velmocí, kte-
ré zatím se zdá býti vyloučeným. Diplo-
matické pomůcky dnes nestačí, aby rozřešily
drinopolskou otázku na prospěch Bulharska.
Jinak jest také v zájmu Bulharska, aby si za-
jistilo pomoc Turkůa mělo vždy krytá
záda, kdyby někdy pomýšlelo docíliti lepšího
rozřešení makedonské otázky.
Král bulharský vyznamenal svojí chot.
Ze Sofie, 25. srpna. (K. k.) Král propůjčil
královně kříž statečnosti čtvrté třídy za ne-
unavnost, horlivost a obětavost, kterou osvěd-
čovala za celé války při každé příležitosti př
ošetřování raněných.
Ratifikace bukurešťského míru.
Z Bukurešti, 25. srpna. (K. k.) Dnes do-
poledne koná se v ministerstvu záležitostí za-
hraničních výměna ratifikací buku-
rešťské smlouvy mírové.
odm pecké adítace protibulharské.
Ze Sofije, 25. srpna. (K. k.) Ag. tel. bulg-
sděluje: Řečtí emissaři procházejí kraje, při-
padnuvší Bulharům a vyzývají obyvatelstvo,
aby se vystěhovalo do řeckého území, slibu-
jíce mu pozemky, které jsou nyní bez pána.
Těm, kdož zdráhají se vystěhovati, vyhro-
žují represaliemi. Řecká vláda povolila
větší částky peněz na podporu tohoto vy-
stěhovalectví.
Bulhar
Turků
Bulharsko
Drinopol
Sofie
Bukurešť
Sofijá
9
article
Zavražděný vůdce bulharských komitů.
Ze Sofije, 25. srpna. Bulharský vůdce če
Čakalarov byl ve své rodné obci zavražděn.
Hlava byla mu useknuta a nabodnuta na tyč.
načež vystavena veřejně v Kerkhali. Zde se
tvrdí, že hnusnou vraždu spáchali na rozkaz
řeckých úřadů řečtí vojíni.
s bes
Slavnost vítězství v Bělehradě.
7 Bělehradu, 24. srpna. (K. k.) Dnes do-
poledne konal se slavnostní návrat vojska. Již
časně z rána naplnily zástupy lidu ulice, ozdo-
bené prapory i jinak okrášlené, kudy mělo se
vojsko ubírati. Na místě, kde vojsko vstupo-
valo do města, zbudovány byly vítězné oblou-
ky a tribuny. O 9. hodině přibyl korunní prine
v průvodu generálního štábu v čele vojska.
Starosta ho uvítal a odevzdal mu čestnou šavli
Pak pozdravil ho předseda skupštiny jménem
tohoto zákonodárného sboru. Proslovy i od-
pověď korunního prince přijaty byly voláním
„Živio“ králi, srmádě, korunnímu princovi
náčelníku gen. štábu Putnikovi. Když pak ode-
vzdána byla Společnosti srbských žen vyší-
vaná standarta, vtáhlo vojsko do města za ži-
vého nadšení obyvatelstva. Zástupy házely na
vojsko květiny. O 11. hod. odhalen byl za pří
tomnosti krále, ministrů, diplomatického sboru
a vysokých státních hodnostářů pomník Kara-
ďorděvičův, předka nynějšího krále a prvního
osvobodstele Srbska.
21 výstřelů z děl oznámilo příchod králův
Počátek slavnosti oznámen byl 101 výstřelem.
Čakalarov
Sofijá
Bělehrad
lid ulice
Kara
Srbsko
10
article
Po proslovech metropolity, ministra vyučo-
vání Jovanoviče a starosty, v jehož ochranu
ministr vojenství pomník odevzdal, vrátil se
král s družinou za nadšených ovací obecen-
stva do paláce. Před tím připevnil král vlast-
noručně korunnímu princi medaili za stateč-
nost. Po návratu králově do paláce počala
přehlídka vojska. Král objevil se na balkoně.
obklopen pobočníky, s ministrem vojenství.
princi Jiřím, Arsenem a Pavlem, generalisi-
mem vojvodou Putnikem a všemi ministry. Ko-
runní princ jel v čele vojska a zastavil se
u paláce, kdežto vojsko, které obecenstvo
zdobilo květinami, táhlo za nekonečného
nadšeného volání dále. Slavnostní den ukon-
čen byl pochodňovým průvodem, všeobecným
osvětlením města a velkým ohňostrojem. Zá-
stupy proudily stále bohatě vyzdobenými uli-
cemi, v nichž bylo vztýčeno více než dvace
vítězných oblouků. Veškerý tisk vítá vřelým
slovy návrat vítězného vojska.
Z Bělehradu, 25. srpna. (K. k.) Král pro-
půjčil ministru vnitra Protičovi a ministru
fínancí dru. Pacuovi velkokříž Karaďordě-
vičovy hvězdy, ministru spravedlnosti Poli.
čevičovi, ministru veřejných prací J ova-
novičovi a ministru vojenství gen. Bož a-
novičovi velkokříž řádu sv. Sávy a věno-
val ministru vyučování Jovanovičo vi
ministru obchodu Stojanovičovi, protože
již tento řád mají, svoji podobiznu.
Jovanovič
Jiří
Arsen
Pavel
Protič
Bož
svatý . Sáva
Stojanovič
ko
Bělehrad
J ovum
11
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
sri
Hr. Tisza ve Vídni.
Z Vídně, 25. srpna. (K. k.) Předseda mi-
nisterstva hr. Tisza přibyl sem včera odpo-
ledne z Pešti.
Hr. Szecsen odjel z Išlu.
Z Vídně, 25. srpna. (K. k.) Rakousko-
uherský velevyslanec v Paříži hr. Szecsen při-
jel sem včera z Lázní Išlu.
cc el
b Ministr bar. Heinold v Bšlu.
Z Lázní Išlu, 25. srpna. (K. k.) Dnes ráno
přibyl sem ministr vnitra, svob. pán Heinold.
Italští důstojnící v Rakousku.
Z Lázní Išlu, 25. srpna. (K. k.) Generál
Caneva a jeho průvod odcestoval po srdeč-
ném rozloučení s plukovníkem Marguttim dney
ráno do Salcpurku. Na hostině, která byla
včera ráno italským důstojníkům uspořádána
v hotelu „Císařovna Alžběta“, byl stůl nej-
nádherněji ozdoben květinami a stuhami i t al-
ských barev, což hosty patrně velice tö-
šilo.
Tisza
Szecsen
Heinold
Caneva
Alžběta
Hradec
Vídeň
Pešť
Išlu
Rakousko
Paříž
Salcpurk
Tisza
lázeň Išlu
12
article
šl. Giers a audience u císaře Františka Josefa.
Z Išlu, 25. srpna. (K. k.) Ruský vele-
vyslanec na vídeňském dvoře šl. Giers při-
jede sem v úterý ráno z Berchtesgadenu ao
11. hod. dopolední bude přijaí panovníkem
v audienci. šl. Giers účastní se také v úterý
o 3. hod. odpolední rodinného dineur v císař-
ské vile.
Arctvévoda Karel František Jose! do Pešti.
Z Pešti, 25. srpna. „Ungarische Corr.“ do-
vídá se, že na přání císařovo přijede arcivévo-
da Karel František Josef s chotí zitou v listo-
padu do Pešti a bydleti bude deset dní v krá-
lovském hradě budínském. Dne 20. listopadu
konán bude v královském hradě velký dvorní
ples, na kterém bude příští následník trůnu
zastupovati panovníka.
Císař a obraz eucharistického kongresu.
Z Lázní Išlu, 25. srpna. (K. k.) J. V. císař přijaí
dopoledne malíře Alexandra Pavloviče, aby
prohlédl jeho obraz eucharistického kongresu.
Arcivévoda následník nepojede do Bosny.
Ze Salcpurku, 25. srpna. [K. k.) Zpráv
listů, že pan arcivévoda František Ferdinano
hodlá v nejbližší době navštíviti Bosnu, pro-
hlašuje se s příslušné strany za úplně ne-
správnou.
Giers
František Josef
Karel
František
Jose
Karel František
Josef
Pavlovič
Ferdinano
Išlu
Berchtesgaden
Pešť
Bosna
Salcpurk
Ungarische Corr
lázeň Išlu
13
article
Pro zvýšení kontingentu branců.
Pro zvýšení kontingentu branců.
Z Peští, 25. srpna. „Budapesti Hirlap
dovídá se z vojenského pramene, že nyni vo-
jenská správa se definitivně odhodlala, žádati
od zákonodárných sborů zvýšení kon-
tingentu branců. Celkem má býti nově
požadováno 38.000 nováčků, a sice pro vojsko
20.000 K, pro námořnictvo 2000 K a pro obě
zeměbrany po 8000 mužích.
aní
Hirlap
Pešť
14
article
Manévry na ruských hranicích odřeknuty.
Z Vídně, 25. srpna. (K. k.) Jak sděluje
„Milit. Rundschau“, byly pro nepřízni-
vé počasí větší jízdecké manévry v obvo-
du XI. (lvovského) sboru odřeknuty.
o Stav bar. Skerlecza.
Ze Záhřeba, 25. srpna. (K. k.) Dnešní
ranní zpráva o stavu královského komisaře
bar. Skerlecze zní: Teplota ráno 37, tep se
velice zlepšil a byl 80. Celkový stav velmi
dobrý.
Francouzská vojenská deputace v Rusku.
Z Petrohradu, 24. srpna. (Spb. Ag.) P
ukončení velikých manevrů konala se dopo-
ledne v Krásném Selu snídaně, které se zá-
častnilo také francouzské vojenské porelstvo.
Večer uspořádal generál Jofíre na rozlouče-
nou hostinu, při které ministr vojenství Su-
chomlinov připil francouzské armádě a říš
francouzské. Generál Joffre, odpovídaje
na přípitek, prohlásíl: Ježto byl francouzské-
mu poselstvu otevřen všude přístup
bylo mu umožněno konstatovati, jak velká
práce se koná v armádě ruské
takto podati důkaz solidnosti podpo-
ry, kterou by Francie nalezla v ru-
ské armádě. S největší otevřenosti bylo
poselstvu všecko ukázáno. Co jsme viděli, na-
plňuje nás velikým povděkem a zasluhuje na-
podobení. Generál Joffre poukázal konečné
na vysoký vývoj každého jednotlivého druh
zbraně a zdůraznil, že poselstvo vrát
se do Francie s neochvějným pře-
svědčením o vysoké ceně ruské
armády a jejích velitelů. Připíjí na zdar
zpřátelené a spojenecké armády
ruské.
Rundschau
Jofíre
Joffre
Vídeň
Záhřeb
Rusko
Petrohrad
Krásný Selo
Francie
Aga
15
article
Demonstrace apačů v Paříží.
Z Paříže, 25. srpna. Při včerejším čepobití
došlo k hrozným scénám, které způsobeny
byly anarchisty a apači a trvaly přes silnou
policejní pohotovost několik hodin. Mnoho
apačů bylo ozbrojeno revolvery, ze kterých
stříleli na všechny strany. Demonstranti vnikli
do kaváren a demolovali jejich zařízení. Také
zničili policejní strážnicí v ulici Bolliwart.
Konečně zakročilo asi 3000 policejních stráž-
níků jízdních i pěších s největší bezohlednosti
leč přes to výtržnosti v některých ulicích po-
trvaly až do pozdního večera. Když bylo
alarmováno hasičstvo, demonstranti prchli.
Obecenstvo i časopisy jsou rozrušeny těmito
příhodami, při kterých se ukázalo, že ani
policie není s to, aby uhájíla bezpečnost
majetku.
Paříž
Bolliwart
16
title
Politická hlídka.
17
article
Epištola dra. Steinwendra Němcům
Epištola dra. Steinwendra Němcům
v Čechách.
S názvem „Přímočárná politika“ uveře
nil včera posl. dr. Otto Steinwender v „N. W
Tagblattu“ článek, který činí dojem mravo-
kárné politické epištoly, napsané a vytištěné
pro Němce v Čechách, aby z ní aspoň trochu
zmoudřeli.
Dr. Steinwender vyšel ve své stati ze
zprávy, že tento týden se sejde německo-
nacionální svaz, aby pojednal a rozhodl se o
politických požadavcích chomutovského sjež-
du německých důvěrníků z Čech. I praví d
Steinwender hned v první své včerejší větě
kterak je pochybno, zda německo-nacionálni
svaz bude moci již tento týden vyvoditi prak-
tické důsledky z událostí a nálad v čechách
neboť jakkoli se nestalo nic, co by nebylo bý-
valo možno předvídati, a jakkoli se stalo jen
to, co bylo předpověděno, jeví se ve veřejno-
sti překvapení, ne-li zmatek, daleko vzdálené
od chladného a tvrdého klidu, z něhož jediný
může se zroditi silný čin. A proti chomutov-
ským resolucím namítá zároveň dr. Steinwen-
Němec
doktor
Steinwender
N W
Steinwen
Čechy
18
article
V drobném prodejie
ranuí číslo o soba
za s
večerui
za s
Ve flialkách na venkov
ranní čislo . .. . 10
večerní
Ineeráty
platí se hotové napře
Přednleconí a inavrty přitie
administaace v Murianské ul.. B
Tam nacházeji se to
redakce, tiskárna s ezpedie-
„Národnich Liatí
Rukopiay se ne vracsn
Murianský ulice
Národnich Liatit
19
article
der, že taktické změny fronty nie nepomohou
neví-li se, jaký budou miti strategický úspěch
Pak táže se dr. Steinwender, může-liv
několika dnech nastati jasno v Čechách; mini
že je to možno, a pro tento případ praví Něm-
cům v Čechách, že při řešení příslušných otá-
zek nelze vyjíti z jednotlivého shromáždění.
sebe náladovějšího, nýbrž z toho, na čem se
nejlepší hlavy české a německé shodly až na
několik sporných bodů. A tu dr. Steinwender
vzpomíná, že trvale cenné je to, na čem se
shodli mrtví již vůdcové dr. Eppinger a dr.
škarda, pročež by bylo nedovoleným mrháním
sil, kdyby tento poklad se nechal zmizeti a
kdyby celá budova, o kterou se jedná, byla
od základů znova stavéna. Vždyť — vykládá
dr. Steinwender — nelen cíl je dlouhou dobu
již dán, nýbrž i melhoda pro něj t. j. dohod
zákonných zástupců obou národů, jež tudiž
vylučuje tlak zdola i shora t. j. demagogi-
ckou i vládní libovůli. Němcům v Čechách zá-
roveň dr. Steinwender připomíná, že ústy
mužů své důvěry již dávno vyslovili, co po-
třebují a chtějí, tak že není třeba nic nového
vymýšleti a nic přiostřovati, nýbrž jediné je
třeba čestně a s nadějí na úspěch vyjednávat
s odpůrčí stranou-
Němcům v Čechách praví pak dr. Stein-
wender, že jsou zajisté dosti silni, aby se sam
uplatnili, načež je utěšuje, že mají dva účinne
spojence státní zájem a solidaritu všech Něn-
ců v Rakousku; je toliko třeba, aby se ně-
mecko-nacionální politika přizpůsobila hle-
diskům státním.
doktor
Steinwender
Eppinger
škarda
Němec
Stein
Čechy
Německo
Rakousko
20
article
Do těchto řezů nakapal pak dr. Stein-
wender balsámu: ubezpečuje Němce v Čechách
a vůbec německou politiku, že souručenstv
všech Němců v Rakousku se upevnilo a pro-
hloubilo, ale ovšem podmínkou jeho jsou nejen
povinnosti všech Němců vůči jednotlivým jich
součástem, nýbrž stejně závazné povinnosti
každé součásti vůči velkému celku německé-
mu. S tím dr. Steinwender vytýká Němcůmv
Čechách, že nebylo šťastné jejich slovo, jimž
Chomutově žádali, aby se v určitém případě
jejich poslanci odtrhli od ostatních Němců; ta-
kové slovo říci by se mohlo — dí dr. Stein-
Wender — kdyby Němci z Čech byli bývali
nechání na holičkách, což se nestalo, ani ne-
stane, lakže tak nemusejí mluviti ani nejnála-
dovější řečníci.
Stein
Němec
doktor
Steinwender
Wender
Čechy
Rakousko
Chomutov
Němcůmv Čechy
21
article
Po této nové výtce dr. Steinwender po-
učuje Němce v Čechách, že změna poměru ke
vládě je nejdůležitější taktická otázka; kdyby
k völi ní nestala mezi Němci roztržka, takže by
část Němců podporovala vládu, druhá částji
však potírala, nedosáhlo by se tim ničeho ji-
ného než úplného zmaru německého vlivu,
roziuky německého souručenství a odklonu o
státní politiky. To vše dr. Steinwender zamitá,
prohlašuje, že Němci zůstanou pohromadě, že
budou dělat jednotnou politiku, a to — jestliže
jich všichní bohové neopustili — reálnou poli-
tiku národní, přejíce si úspěchu pro Němce v
Čechách, pro veškeré němectví, chtějíce míti
více moci, žádajíce do svých rukou vedení a
nechtějíce býti poraženi. Že by k tomu bylo
potřebí změny poměru Němců k vládě, o tom
dr. Steinwender výslovně pochybuje, poně-
vadž Němci se řídí a budou se dále říditi
svým a nikoli vládním rozumem, nevyhledáva-
jíce sporů s vládou, nýbrž jdouce přímočárnou
politikou.
Dr. Steinwénder, jak vidno, nepustil se do
merita chomutovské oposiční resoluce, ale
povšechně ji rozbil na padrť a při tom dost
zřetelně naznačil Němcům v Čechách, jak
špatná jest jejich politika.
nl
Uposiční Němci v Čechách.
dr Důvěrníci venkovských obcí, tvořících zemskou
volební skupinuokresů děčínského, benešovského
n. Pl. a česko-kamenického měli včera v Děčíně
schůzi, ve které svým kandidátem pro příští zem-
Steinwender
Němec
doktor
Čechy
Děčín
22
article
Různé zprávy .
Sionisté a jejich kongres.
O 2. do 9. září mají sionisté ve Vídni kongres,
dvě léta po kongresu v Basileji, jehož se zúčast-
nilo mnoho tisíc židů z celého světa. Pro infor-
maci našich čtenářů uvádíme několik dat, jež nás
došla z kruhů pořadatelských: Sionistický kongres
jest parlamentem sionistů a zároveň jediným ži-
dovským parlamentem vůbeci volí do něho každý
dospělý sionista delogáta, tedy každý žid, jenž
uznává sionistický program: Sionismus domáhá se
pro národ židovský zřízení veřejnoprávně zajiště-
né domoviny v Palestýně. Příslušnost ke straně
musí dokumentovati určitou daní. Kongres volí
akční výbor strany a kritisuje činnost dosavadního
akčního výboru. Když sionismus před 30 lety byl
vídeňským spisovatelem drem. Theodorem Herz-
lem založen, byl po většině prohlašován za pou-
hou utopii. Dnes mají sionisté za sebou léta plod-
né práce. Podařilo se jim v Palestýně usidliti židy
v koloniích (počtem 40) i v městech. Židé pale-
stýnští zahývají se rolnictvím, vinařstvím a sada-
řením a oranžové háje, jimi založeně, učinily Jaffu
proslavenou. Stejně podivuhodným jako tento ná-
vrat židů k biblickému stavu rolnickému, jest i
znovuvzkříšení staré jich řeči, hebrejštiny. Dnes
mluví židé v Palestýně hebrejsky, mají své školy
i gymnasia a letos otevřenou techniku) s vyučo-
vacím jazykem hebrejským, své denníky a divadla
(po dobu kongresu bude se hráti v „Neue Wiener
Herz
Neue Wiener
Vídeň
Basilej
Jaffa
23
article
Bühne“ hebrejsky). Vznik této nové hebrejštiny
nebyl však nikterak umělý a zakladatelům sionis-
mu se o něm ani nesnilo. Řeč vznikla tím, že židé,
kteří se do Palestýny přistěhovali, mluvili různými
žargony, jichž podstatu tvoří vždy jazyk té které
země a hebrejština. Tak na př. žargon ruských
židů, z něhož přeložil Jar. Vrchlický „Písně
ghetta“ od Morrisse Rosenfelda, vznikl ve 13.
století v Německu, odkudž židé do Ruska uprchli.
a obsahuje tedy mimo hebrejštinu a prvky slo-
vanské a jiné, hlavně středohorní němčinu. Spo-
lečným základem všem těmto žargonům byla však
hebrejština a tak stala se přirozeným dorozumí-
vacím prostředkem. Sionisté dosáhli aspoň v ma-
lém, čeho chtěli, ukázali jasně, že uskutečnění jich
idee jest možná (7). Proto není divu, že hnutí sio-
nistické se neustále vzmáhá a zatlačuje (?) ideu
assimilace, splynutí s národy okolními. Na letošním
kongresu referovati bude dr. Ch. Weizmann.
profesor na universitě v Manchestru o založení he-
brejské university v Palestýně. Peněžitý podklad
k tomuto, jakož i ke všem sionistickým podnikům
skýtá z dobrovolných darů zřízený „Židovský ná-
rodní fond“, jehož dnešní jmění činí as 4,000.000
franků.
= Útrapy lilmových herců. Nepříjemné dobro-
družství zažilo v těchto dnech několik členů jisté
lilmové herecké společnosti z Berlina. Chtěli po-
říditi film novely „Samsen a Dalila“ od Kláry Vie-
bigové. Společnost, sestávající z dvanáctí osob.
přišla do malé obce Eisenschniltu, která dosáhla
jisté proslulosti tím, že byla dějištěm Viebigové
knihy „Das Weiberdorf. Touto historií, která
nezúčastněným způsobila veselé chvíle, rozhněvala
si však Viebigová všecky ženy v Eisenschnittu.
Vrchlický
Morriss Rosenfeld
doktor
Ch
Weizmann
Dalila
Klár Vie
Viebigová
Německo
Rusko
Berlín
rodný fond
24
article
Jak slyšely, že herci přišli, aby sehráli pro fil
práci Viebigové, byly přesvědčeny, že se má
„Weiberdorí dostati na film a hněv jejich neznal
mezí. Ozbrojily se domácím a hospodářským ná-
řadím a„jako jeden muž“ táhly na herce. Marně
vykládal režisér, že nejde o „Weiberdorí“, nýbrž
o napoleonskou historii, která šťastně končí. Nic
nepomohlo vysvětlování. A jelikož se situace stá-
vala stále hrozivější uznal režisér, že je rozumější
s aparátem i herci opustit Eisenschnitt. Amazonky
táhly vítězně k domovům.
= Hudební museum v Kolíně n. Rýnem.Z
Kolína nad Rýnem se oznamuje: Historické hu-
dební museum, založené komerčním radou Heye-
rem, bude konečně otevřeno po dlouhých létech
netrpělivého čekání interesentů. Museum má zná-
zorniti vývin instrumentální hudby shromážděním
jejich prostředků výrazu. Základem jsou sbírky
které za léta nashromáždil zakladatel musea. Ce-
na vzácné sbírky nástrojů odhaduje se na mnoho
milionů. Museum prý poskytne hudebním badate-
lům mnoho cenného materiálu k studiu, neboť ob-
sahuje také hudební rukopisy, dopisy slavných hu-
debníků portréty atd. V přízemí tříposchoďové-
ho musea jsou síně k menším hudebním slavno-
stem. Sbírka Heyerova patří prý k největším sbír-
kám toho druhu v Německu. Museum bude otevře-
no slavnostním způsobem 20. září.
Viebigová
Heyerův
Amazonka
Kolín
Rýn
Kolín nad Rýn
Německo
hudební muzeum
dební muzeum
25
article
= Pomsta malířova. Jistý bohatý, ale nesmír-
ně lakomý šlechtic italský byl nedávno důkladně
napálen šelmou malířem. Šlechtic se chtěl dáti
portrétovat a obrátil se na malíře, známého svým
uměním právě tak, jako svou marnotratností. Mistr
žádal za portrét 60.000 Hir. Šlechtic mu však chlad-
nokrevně nabídl 5000 lir a malíř, který byl právě
v peněžní tísni, nabídku přijal, ale vymínil si, že
dostane obnos napřed a že může namalovati jen
obličej, po případě jen jeho část. Zákazník
podmínky přijal, žádal jen, aby obraz byl vyslaven
na některé výstavě. Usmívaje se do vousů shrábl
malíř peníze a po prvním sezení prohlásil, že už
se šlechtic nemusí k němu namáhati, protože nej-
charakterističtější známky jeho obličeje má v pa-
měti. Již po čtyřech nedělích dostal šlechtic o
malíře pozvání, aby se přišel podívat na svůj obraz
do výstavy. Radostně spěchal šlechtic do výstavy
Hned u vchodu čekal na něj malíř, a řadou učeně
vypadajících pánů, kterým ho představil, vedl ho
k obrazu. Na metrovém plátně paradovala — ob-
rovská bradavice šlechticova nosu. Všecky pod-
mínky byly splněny; malíř skutečně vymaloval část
obličeje a muselo se uznati, že opravdu umělecky.
Hir
26
article
Také dostál podmínce veřejného vystavení. Ovšem
nebylo to na výstavě umělecké, nýbrž na výstavě
anatomicko-pathologických preparátů.
— Falešné vlasy budou dražší. V Anglii jsou
nyní zvýšeny ceny falešných vlasů a to ze dvou
příčin: vyčerpání pramenů a ješitnosti starých bab.
Tak aspoň tvrdí znalci. Do Anglie je ročně přive-
ženo 255.000 kg falešných vlasů z Evropy a dvoj-
násobně tolik z Číny. Cena průměrných druhů ko-
lísá mezi 30—1000 K za libru. Nejhledanější bar-
va, čistě bílá, je však vyvažována zlatem, nebot
se platí za libru 2000 K. Nejlepší druhy bílých vla-
sú jsou dováženy z jižní Francie, Italie a Čech
protože je poptávka neobyčejně velká, jsou pra-
meny skoro vyčerpány. Čínské vlasy jsou pro vět-
šinu vlásenkářských prací příliš hrubé. Jemné
umělecké paruky jsou dělány výhradně z vlasů
evropských.
= Výstava plačího letu či lépe řečeno výstav
létacího mechanismu ptáků byla otevřena v pří-
rodovědeckém museu v South-Kensingtonu.
= K čemu možno upotřebiti klavíru. Jistému
mladému dělníku Edisonovu nedala očividně spáti
sláva jeho pána. Napadlo mu — právě tak jako
Čo
Edisonův
Anglie
Evropa
Čína
Francie
South
Kensington
kg
27
article
ojvlnno job
jiným lidem — co času a energie vyplýtvá se hrou
na klavír a přemýšlel, nedalo-li by se energie nějak
využíti. Přemýšlel dále a konstatoval, že klavír
je vlastně nejideálnělším přístrojem k vaření. Ku
klavíru se připojí malý transformátor, který ahro-
mažďuje sílu vydávanou hrající osobou údery n
klávesy; a tak může dáma na příklad hráti Cho-
pinovy valčíky, zatím co transformátor sbírá
energii a odvádí ji do kuchyně, kde se vaří a peče.
S andělskou trpělivostí vypočítal vynálezce, kterě
hudební kusy stačí k výrobě těch kterých pokrmů.
28
article
Podle toho stačí na příklad klavírní výtah některé
Wagnerovy opery k přípravě svatební hostiny, val-
čík z Gounodova „Fausta“ hodí se prý znamenitě
k upečení vepřové atd. Ale vynález oivírá ještě
jiné perspektivy: přímo ku klavíru možno připojit
některé jiné menši stroje, na příklad šicí, nebo
pletací stroj. Při hraní Schumannova „Snění“ bude
možno připlésti punčpchy, při svatebním pochodu
z Lohengrina ušíti dětské prádelko atd. Zkrátka
vynález výborný. Není-li zpráva o vynáleru
kachnou okurkových dní, mají se ženy nač těšití
— Jubilejní — útěrky. JJistá saská přádelna na
bavlnu nabízí s vlasteneckým nadšením „u příleži-
tosti stého výročí osvobození Německa“ jubilejn
útěrky, ozdobené obrazem železného kříže, slovy
„Jubilejní útěrka, Jena—Lipsko—Waterlno“ a čísls
„1813—1913“. Přádelna míní: „Novinka najde beze
vší pochyby ohlasu v nejširších kruzích, nebot
dobré, trvanlivé útěrky jsou stále hledanějšim
zbožím
Polleejní úřadník majítelem vykeřičeného
domu. Ze Lvova, 24. srpna. „Nowa Reforma
oznamuje z Charkova v Rusku: Při neočekávané
revisi vyšetřující kanceláře se ukázalo, že policejní
úřadníci mají ve městě dva vykřičené domy.
nichž mají bohaté příjmy. Zločinní úřadníci lá kal
do svých brlohů dívky z nejlepších rodin v městě
a nejsurovějším násilím je nutili k prostituci
jednom z těchto domů byly nalezeny dvě dcery
bohatého kupce charkovského. Afraksimova.
Wagnerův
Gounodův
Faust
Schumannův
Německo
Jena
Lipsko
Lvov
Charkov
Rusko
29
article
Dívky byly před čtrnácti dny zatčeny pro domně-
lý policejní přestupek, načež byly zavlečeny do
veřejného domu, kde byly tak dlouho týrány, až
byly svým tyranům po vůli. Nedaleko konirny ve
dvoře byly vykopány mrtvoly tří dívek, které vy-
kazovaly strašné rány. Přednosta vyšetřující kan-
celáře, Barbašov. prchl. Úřadníci, kteří svalují
na zmízevšího veškeru vinu, byli zatčeni
doh== Stávka německých matek. Z Berlína, 24.
srpná. Sociálně demokratická schůze zabývala se
včera známou otázkou stávky německých matek,
které nechtějí roditi státu dětí, a tím vojáků. Řeč-
nice Klára Zeíkimová a Růžena Luxemburgová
mluvily ostře proti této nepolitické myšlence, kte-
rá upomíná na mastičkářství nejhorší buržoasie.
Lékař dr Moses, přívrženec novodemokratické
skupiny, který přešel k sociálním demokratům, vy-
stoupil proti tomu za velkého souhlasu žen proo-
tázku matek.
Strašný cyklon na Sicilii. Z Říma. 24. srpna,
Neobyčejně silný cyklon způsobil v barákovém le-
ženi města Messiný a v okolí strašné škody.
Klár Zeíkimová
Luxemburgová
Moses
Berlín
Sicílie
Řím
Messiný
30
article
— Vražda. Z Berlina, 24. srpna. V Koppen-
strasse zastřelil včera v noci majitel hotelu „U mě-
sta Vratislavi“, Josef Mühlan, řeznického mistra
Šlence, majitele domu proti hotelu. šlene žádal
často hoteliera, aby okna hotelu byla zastirána,
aby nebylo vidět reje nevěstek. Pro tuto příčjnu
vypukla mezi oběma často hádka. Včera končila
smrtí šlence. Mühlan byl zatčen pro vraždu
= Pět osob utonulo i s povozem. Z Krakova,
24. srpna. Ve vsl Pielni u Sanoku jel vůz s pět
sedláky rozvodněnou řekou Vilicou. Když se dostal
povoz do proudu, byl stržen do vln a utonul se vším
Ke katastrotě v Pulji. Z Vídně, 25. srpna.
(K. k.) „Militärische Rundschau“ oznamuje, že
stav dělníka, poraněného při neštěstí v Pulji, jest
dosud stále vážný. Inženýr Schiel trpí nepatrné
bolesti. Stav ostatních zraněných jest dobrý
Zpronevěra bank. úřadníka v Düisseldorlu.
Z Kolína n. R., 25. srpna. (K. k.) Ke zprávám o zpro-
nevěře prokuristy düsseldoriské filiálky Schaff-
hausenského bankovního spolku, Steega, prohlašuje
ředitelství ústavu toho: Když byl Steeg na dovo-
lené, bylo konstatováno, že, chtěje uhraditi bur-
sovní ztráty, které utrpěl spekulacemi u různých
bank, od letošního července zpronevěřoval cenné
papíry a dopouštěl se podvodných manipulací. Ban-
kovní ústav byl poškozen o 239.000 marek. Na do-
padení Steega, jenž prchl, byla vypsána premie
3000 marek.
všudy.
Mühlan
Schiel
Schaff
Steeg
Steego
Berlín
Krakov
Vídeň
Kolín
Bana
Militärische Rundschau