ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8751f250-8f16-11dd-a081-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 91, person 84, org 12, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v ponděli 25. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 233.
4 article
Haranni nvečerní listy přodplácí e v Prake v administraci na měsle. . . 2 K - na čtvrt leta . . 6 K —h s dvojí donáškou- a měsi na čtvri leta ve fliálkáeh na měsio. 2 K 30 a másle Poštono na ri K z s dvojí zásilkou pa mésío eo na čtvrt leta . . . . 11 k 40b
5 article Po uzavření miru.
Po uzavření miru. Jednání o Drinopol.
Drinopol
6 article
Z Cařihradu, 25. srpna. Včerejší minister- ská rada zabývala se turecko-bulharským vy- jednáváním o Drinopol. Je jisto, že oficiel- ní vyjednávání bude co nejdříve zahájeno. Bulharsko bude za zřeknutí se Drinopole žádati spolek na o- branu t výboj. Z Cařihradu, 25. srpna. Cesta Talaata bej a generalissima Izzada paše do Drinopole ma za účel, jak se ve zdejších diplomatických kru- zích proslýchá, uklidniti důstojníky a zdržet jeod dalšího postupu za Maricu, aby vyjed- nalání s Bulharskem zahájené nebylo ohro- ženo. Z Petrohradu, 25. srpna. Ve zdejších di- plomatických kruzích se prohlašuje, že vel- vyslanci v Cařihradě dodají Portě kolektivni výstrahu finanční povahy. Dále se ujišťuje, že pokus turecké vlády získati půjčku o úplně ztroskotal. Současně se konstatuje, že ve- škeři velvyslanci, také ruský ministr zahra- ničních záležitostí, nastoupí delší dovolenou. z čehož se dovozuje, že v brzku možno čekati vyřízení turecko-bulharského konfliktu. Z Paříže, 25. srpna. Dle depaše, kterou obdržel „Temps“ z Cařihradu, byla by Porta ochotna, aby mohla Drinopol podržeti poskytnouti Bulharsku dalekosáhlé ú- stupky, mimo jiné také vzdala by se práva na převzetí tureckého státního dluhu Bulhar- skem, které případá na odebraná území. Dluh tento, který by mělo Bulharsko převzíti, čini by 200 mil. franků. pekeok Z Frankfurtu, 25. srpna. Portě blízk osobnost prohlásila prý, jak tvrdí „Frankfurter Ztg.“, že Bulharsko jest nyní odhodláno k mí- ru na basi zřeknutí se Drinopole a Lozen- gradu.
Marica Temps Port Bulhar Cařihrad Drinopol Bulharsko Petrohrad Paříž Frankfurt Frankfurter Ztg
7 article
Turecko se připravuje na další válku. — lovi Protiválečná akce velmocí M. Z Kolina n. R., 25. srpna. S příslušné řecké strany byl cařihradský zástupce „Köln Ztg.“ ujišíěn, že ministerská rada turecká pro- hlásila ochotu, Řekům v Turecku také pro bu- doucnost ponechati všechna přednostní práva kapitulací, jestliže Řecko ihned a bezpodmí- nečně Turecku vydá 47.000 tureckých zajatců v Řecku držených, kterýchžto vojáků by pak Turecko použiti mohlo buď pro thráckou neb pro arménskou armádu. Mimo to se proslýchá, že všechn vojska, jichž v Cařihradě mohou použíti, byla poslána k armádě thrácké, a všechna vojska, jež jsou po ru- ce v Anatolii, byla poslána na ruskou hramici v Arménsku. V kruzích diplomatických potvrzuje se zpráva, že velmoci znova kollektiv- ně energicky zakročí u Porty, aby dbala londýnského předběžného mí- ru a že jí naznačí, aby vyklidila území zá- padně od čáry midijské, aby odzbrojila a aby se spolehla na velmoci. nr Aliance s Tureckem? Z Cařihradu, 25. srpna. Zde se tvrdí, že nejen řecká, nýbrž také srbská vláda na- bídla Portě a li anční smlouvu, jejímž ú- čelem by bylo úplné obklíčeni Bul- harska. Porta dovedla vyjednávání s Běle- hradem a s Athenami o věci té téměř již ke konci, ale když došel nový návrh ze Sofije, udě- lila Porta svým vyjednavatelům v Athénách a v Bělehradě rozkaz, aby podepsání smlouvy odročili. Jak se zdá, chce Porta uzavřít smlouvu s tím, kdo jí nejvíce nabídne, ale nej- raději by asi uzavřela dohodu s Bulhar skem. Z Vídně, 25. srpna. „Südslavische Korr. oznamuje z Cařihradu: JJak se zdá, očekává odinle
Köln Ztg Řek Port Běle Bulhar Korr Turecko Kolina můj Řecko Cařihrad Sofijá Atény Bělehrad Vídeň
8 article
se v kruzích Porty s velkou nadějí, že Bulhar sko bude souhlasiti s přímou dohodou s Tu- reckem. Prohlašuje se zde, že jediná ce- sta, aby Bulharsko nabylo opět Drinopole, je ozbrojené zakročení velmocí, kte- ré zatím se zdá býti vyloučeným. Diplo- matické pomůcky dnes nestačí, aby rozřešily drinopolskou otázku na prospěch Bulharska. Jinak jest také v zájmu Bulharska, aby si za- jistilo pomoc Turkůa mělo vždy krytá záda, kdyby někdy pomýšlelo docíliti lepšího rozřešení makedonské otázky. Král bulharský vyznamenal svojí chot. Ze Sofie, 25. srpna. (K. k.) Král propůjčil královně kříž statečnosti čtvrté třídy za ne- unavnost, horlivost a obětavost, kterou osvěd- čovala za celé války při každé příležitosti př ošetřování raněných. Ratifikace bukurešťského míru. Z Bukurešti, 25. srpna. (K. k.) Dnes do- poledne koná se v ministerstvu záležitostí za- hraničních výměna ratifikací buku- rešťské smlouvy mírové. odm pecké adítace protibulharské. Ze Sofije, 25. srpna. (K. k.) Ag. tel. bulg- sděluje: Řečtí emissaři procházejí kraje, při- padnuvší Bulharům a vyzývají obyvatelstvo, aby se vystěhovalo do řeckého území, slibu- jíce mu pozemky, které jsou nyní bez pána. Těm, kdož zdráhají se vystěhovati, vyhro- žují represaliemi. Řecká vláda povolila větší částky peněz na podporu tohoto vy- stěhovalectví.
Bulhar Turků Bulharsko Drinopol Sofie Bukurešť Sofijá
9 article
Zavražděný vůdce bulharských komitů. Ze Sofije, 25. srpna. Bulharský vůdce če Čakalarov byl ve své rodné obci zavražděn. Hlava byla mu useknuta a nabodnuta na tyč. načež vystavena veřejně v Kerkhali. Zde se tvrdí, že hnusnou vraždu spáchali na rozkaz řeckých úřadů řečtí vojíni. s bes Slavnost vítězství v Bělehradě. 7 Bělehradu, 24. srpna. (K. k.) Dnes do- poledne konal se slavnostní návrat vojska. Již časně z rána naplnily zástupy lidu ulice, ozdo- bené prapory i jinak okrášlené, kudy mělo se vojsko ubírati. Na místě, kde vojsko vstupo- valo do města, zbudovány byly vítězné oblou- ky a tribuny. O 9. hodině přibyl korunní prine v průvodu generálního štábu v čele vojska. Starosta ho uvítal a odevzdal mu čestnou šavli Pak pozdravil ho předseda skupštiny jménem tohoto zákonodárného sboru. Proslovy i od- pověď korunního prince přijaty byly voláním „Živio“ králi, srmádě, korunnímu princovi náčelníku gen. štábu Putnikovi. Když pak ode- vzdána byla Společnosti srbských žen vyší- vaná standarta, vtáhlo vojsko do města za ži- vého nadšení obyvatelstva. Zástupy házely na vojsko květiny. O 11. hod. odhalen byl za pří tomnosti krále, ministrů, diplomatického sboru a vysokých státních hodnostářů pomník Kara- ďorděvičův, předka nynějšího krále a prvního osvobodstele Srbska. 21 výstřelů z děl oznámilo příchod králův Počátek slavnosti oznámen byl 101 výstřelem.
Čakalarov Sofijá Bělehrad lid ulice Kara Srbsko
10 article
Po proslovech metropolity, ministra vyučo- vání Jovanoviče a starosty, v jehož ochranu ministr vojenství pomník odevzdal, vrátil se král s družinou za nadšených ovací obecen- stva do paláce. Před tím připevnil král vlast- noručně korunnímu princi medaili za stateč- nost. Po návratu králově do paláce počala přehlídka vojska. Král objevil se na balkoně. obklopen pobočníky, s ministrem vojenství. princi Jiřím, Arsenem a Pavlem, generalisi- mem vojvodou Putnikem a všemi ministry. Ko- runní princ jel v čele vojska a zastavil se u paláce, kdežto vojsko, které obecenstvo zdobilo květinami, táhlo za nekonečného nadšeného volání dále. Slavnostní den ukon- čen byl pochodňovým průvodem, všeobecným osvětlením města a velkým ohňostrojem. Zá- stupy proudily stále bohatě vyzdobenými uli- cemi, v nichž bylo vztýčeno více než dvace vítězných oblouků. Veškerý tisk vítá vřelým slovy návrat vítězného vojska. Z Bělehradu, 25. srpna. (K. k.) Král pro- půjčil ministru vnitra Protičovi a ministru fínancí dru. Pacuovi velkokříž Karaďordě- vičovy hvězdy, ministru spravedlnosti Poli. čevičovi, ministru veřejných prací J ova- novičovi a ministru vojenství gen. Bož a- novičovi velkokříž řádu sv. Sávy a věno- val ministru vyučování Jovanovičo vi ministru obchodu Stojanovičovi, protože již tento řád mají, svoji podobiznu.
Jovanovič Jiří Arsen Pavel Protič Bož svatý . Sáva Stojanovič ko Bělehrad J ovum
11 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. sri Hr. Tisza ve Vídni. Z Vídně, 25. srpna. (K. k.) Předseda mi- nisterstva hr. Tisza přibyl sem včera odpo- ledne z Pešti. Hr. Szecsen odjel z Išlu. Z Vídně, 25. srpna. (K. k.) Rakousko- uherský velevyslanec v Paříži hr. Szecsen při- jel sem včera z Lázní Išlu. cc el b Ministr bar. Heinold v Bšlu. Z Lázní Išlu, 25. srpna. (K. k.) Dnes ráno přibyl sem ministr vnitra, svob. pán Heinold. Italští důstojnící v Rakousku. Z Lázní Išlu, 25. srpna. (K. k.) Generál Caneva a jeho průvod odcestoval po srdeč- ném rozloučení s plukovníkem Marguttim dney ráno do Salcpurku. Na hostině, která byla včera ráno italským důstojníkům uspořádána v hotelu „Císařovna Alžběta“, byl stůl nej- nádherněji ozdoben květinami a stuhami i t al- ských barev, což hosty patrně velice tö- šilo.
Tisza Szecsen Heinold Caneva Alžběta Hradec Vídeň Pešť Išlu Rakousko Paříž Salcpurk Tisza lázeň Išlu
12 article
šl. Giers a audience u císaře Františka Josefa. Z Išlu, 25. srpna. (K. k.) Ruský vele- vyslanec na vídeňském dvoře šl. Giers při- jede sem v úterý ráno z Berchtesgadenu ao 11. hod. dopolední bude přijaí panovníkem v audienci. šl. Giers účastní se také v úterý o 3. hod. odpolední rodinného dineur v císař- ské vile. Arctvévoda Karel František Jose! do Pešti. Z Pešti, 25. srpna. „Ungarische Corr.“ do- vídá se, že na přání císařovo přijede arcivévo- da Karel František Josef s chotí zitou v listo- padu do Pešti a bydleti bude deset dní v krá- lovském hradě budínském. Dne 20. listopadu konán bude v královském hradě velký dvorní ples, na kterém bude příští následník trůnu zastupovati panovníka. Císař a obraz eucharistického kongresu. Z Lázní Išlu, 25. srpna. (K. k.) J. V. císař přijaí dopoledne malíře Alexandra Pavloviče, aby prohlédl jeho obraz eucharistického kongresu. Arcivévoda následník nepojede do Bosny. Ze Salcpurku, 25. srpna. [K. k.) Zpráv listů, že pan arcivévoda František Ferdinano hodlá v nejbližší době navštíviti Bosnu, pro- hlašuje se s příslušné strany za úplně ne- správnou.
Giers František Josef Karel František Jose Karel František Josef Pavlovič Ferdinano Išlu Berchtesgaden Pešť Bosna Salcpurk Ungarische Corr lázeň Išlu
13 article Pro zvýšení kontingentu branců.
Pro zvýšení kontingentu branců. Z Peští, 25. srpna. „Budapesti Hirlap dovídá se z vojenského pramene, že nyni vo- jenská správa se definitivně odhodlala, žádati od zákonodárných sborů zvýšení kon- tingentu branců. Celkem má býti nově požadováno 38.000 nováčků, a sice pro vojsko 20.000 K, pro námořnictvo 2000 K a pro obě zeměbrany po 8000 mužích. aní
Hirlap Pešť
14 article
Manévry na ruských hranicích odřeknuty. Z Vídně, 25. srpna. (K. k.) Jak sděluje „Milit. Rundschau“, byly pro nepřízni- vé počasí větší jízdecké manévry v obvo- du XI. (lvovského) sboru odřeknuty. o Stav bar. Skerlecza. Ze Záhřeba, 25. srpna. (K. k.) Dnešní ranní zpráva o stavu královského komisaře bar. Skerlecze zní: Teplota ráno 37, tep se velice zlepšil a byl 80. Celkový stav velmi dobrý. Francouzská vojenská deputace v Rusku. Z Petrohradu, 24. srpna. (Spb. Ag.) P ukončení velikých manevrů konala se dopo- ledne v Krásném Selu snídaně, které se zá- častnilo také francouzské vojenské porelstvo. Večer uspořádal generál Jofíre na rozlouče- nou hostinu, při které ministr vojenství Su- chomlinov připil francouzské armádě a říš francouzské. Generál Joffre, odpovídaje na přípitek, prohlásíl: Ježto byl francouzské- mu poselstvu otevřen všude přístup bylo mu umožněno konstatovati, jak velká práce se koná v armádě ruské takto podati důkaz solidnosti podpo- ry, kterou by Francie nalezla v ru- ské armádě. S největší otevřenosti bylo poselstvu všecko ukázáno. Co jsme viděli, na- plňuje nás velikým povděkem a zasluhuje na- podobení. Generál Joffre poukázal konečné na vysoký vývoj každého jednotlivého druh zbraně a zdůraznil, že poselstvo vrát se do Francie s neochvějným pře- svědčením o vysoké ceně ruské armády a jejích velitelů. Připíjí na zdar zpřátelené a spojenecké armády ruské.
Rundschau Jofíre Joffre Vídeň Záhřeb Rusko Petrohrad Krásný Selo Francie Aga
15 article
Demonstrace apačů v Paříží. Z Paříže, 25. srpna. Při včerejším čepobití došlo k hrozným scénám, které způsobeny byly anarchisty a apači a trvaly přes silnou policejní pohotovost několik hodin. Mnoho apačů bylo ozbrojeno revolvery, ze kterých stříleli na všechny strany. Demonstranti vnikli do kaváren a demolovali jejich zařízení. Také zničili policejní strážnicí v ulici Bolliwart. Konečně zakročilo asi 3000 policejních stráž- níků jízdních i pěších s největší bezohlednosti leč přes to výtržnosti v některých ulicích po- trvaly až do pozdního večera. Když bylo alarmováno hasičstvo, demonstranti prchli. Obecenstvo i časopisy jsou rozrušeny těmito příhodami, při kterých se ukázalo, že ani policie není s to, aby uhájíla bezpečnost majetku.
Paříž Bolliwart
16 title
Politická hlídka.
17 article Epištola dra. Steinwendra Němcům
Epištola dra. Steinwendra Němcům v Čechách. S názvem „Přímočárná politika“ uveře nil včera posl. dr. Otto Steinwender v „N. W Tagblattu“ článek, který činí dojem mravo- kárné politické epištoly, napsané a vytištěné pro Němce v Čechách, aby z ní aspoň trochu zmoudřeli. Dr. Steinwender vyšel ve své stati ze zprávy, že tento týden se sejde německo- nacionální svaz, aby pojednal a rozhodl se o politických požadavcích chomutovského sjež- du německých důvěrníků z Čech. I praví d Steinwender hned v první své včerejší větě kterak je pochybno, zda německo-nacionálni svaz bude moci již tento týden vyvoditi prak- tické důsledky z událostí a nálad v čechách neboť jakkoli se nestalo nic, co by nebylo bý- valo možno předvídati, a jakkoli se stalo jen to, co bylo předpověděno, jeví se ve veřejno- sti překvapení, ne-li zmatek, daleko vzdálené od chladného a tvrdého klidu, z něhož jediný může se zroditi silný čin. A proti chomutov- ským resolucím namítá zároveň dr. Steinwen-
Němec doktor Steinwender N W Steinwen Čechy
18 article
V drobném prodejie ranuí číslo o soba za s večerui za s Ve flialkách na venkov ranní čislo . .. . 10 večerní Ineeráty platí se hotové napře Přednleconí a inavrty přitie administaace v Murianské ul.. B Tam nacházeji se to redakce, tiskárna s ezpedie- „Národnich Liatí Rukopiay se ne vracsn
Murianský ulice Národnich Liatit
19 article
der, že taktické změny fronty nie nepomohou neví-li se, jaký budou miti strategický úspěch Pak táže se dr. Steinwender, může-liv několika dnech nastati jasno v Čechách; mini že je to možno, a pro tento případ praví Něm- cům v Čechách, že při řešení příslušných otá- zek nelze vyjíti z jednotlivého shromáždění. sebe náladovějšího, nýbrž z toho, na čem se nejlepší hlavy české a německé shodly až na několik sporných bodů. A tu dr. Steinwender vzpomíná, že trvale cenné je to, na čem se shodli mrtví již vůdcové dr. Eppinger a dr. škarda, pročež by bylo nedovoleným mrháním sil, kdyby tento poklad se nechal zmizeti a kdyby celá budova, o kterou se jedná, byla od základů znova stavéna. Vždyť — vykládá dr. Steinwender — nelen cíl je dlouhou dobu již dán, nýbrž i melhoda pro něj t. j. dohod zákonných zástupců obou národů, jež tudiž vylučuje tlak zdola i shora t. j. demagogi- ckou i vládní libovůli. Němcům v Čechách zá- roveň dr. Steinwender připomíná, že ústy mužů své důvěry již dávno vyslovili, co po- třebují a chtějí, tak že není třeba nic nového vymýšleti a nic přiostřovati, nýbrž jediné je třeba čestně a s nadějí na úspěch vyjednávat s odpůrčí stranou- Němcům v Čechách praví pak dr. Stein- wender, že jsou zajisté dosti silni, aby se sam uplatnili, načež je utěšuje, že mají dva účinne spojence státní zájem a solidaritu všech Něn- ců v Rakousku; je toliko třeba, aby se ně- mecko-nacionální politika přizpůsobila hle- diskům státním.
doktor Steinwender Eppinger škarda Němec Stein Čechy Německo Rakousko
20 article
Do těchto řezů nakapal pak dr. Stein- wender balsámu: ubezpečuje Němce v Čechách a vůbec německou politiku, že souručenstv všech Němců v Rakousku se upevnilo a pro- hloubilo, ale ovšem podmínkou jeho jsou nejen povinnosti všech Němců vůči jednotlivým jich součástem, nýbrž stejně závazné povinnosti každé součásti vůči velkému celku německé- mu. S tím dr. Steinwender vytýká Němcůmv Čechách, že nebylo šťastné jejich slovo, jimž Chomutově žádali, aby se v určitém případě jejich poslanci odtrhli od ostatních Němců; ta- kové slovo říci by se mohlo — dí dr. Stein- Wender — kdyby Němci z Čech byli bývali nechání na holičkách, což se nestalo, ani ne- stane, lakže tak nemusejí mluviti ani nejnála- dovější řečníci.
Stein Němec doktor Steinwender Wender Čechy Rakousko Chomutov Němcůmv Čechy
21 article
Po této nové výtce dr. Steinwender po- učuje Němce v Čechách, že změna poměru ke vládě je nejdůležitější taktická otázka; kdyby k völi ní nestala mezi Němci roztržka, takže by část Němců podporovala vládu, druhá částji však potírala, nedosáhlo by se tim ničeho ji- ného než úplného zmaru německého vlivu, roziuky německého souručenství a odklonu o státní politiky. To vše dr. Steinwender zamitá, prohlašuje, že Němci zůstanou pohromadě, že budou dělat jednotnou politiku, a to — jestliže jich všichní bohové neopustili — reálnou poli- tiku národní, přejíce si úspěchu pro Němce v Čechách, pro veškeré němectví, chtějíce míti více moci, žádajíce do svých rukou vedení a nechtějíce býti poraženi. Že by k tomu bylo potřebí změny poměru Němců k vládě, o tom dr. Steinwender výslovně pochybuje, poně- vadž Němci se řídí a budou se dále říditi svým a nikoli vládním rozumem, nevyhledáva- jíce sporů s vládou, nýbrž jdouce přímočárnou politikou. Dr. Steinwénder, jak vidno, nepustil se do merita chomutovské oposiční resoluce, ale povšechně ji rozbil na padrť a při tom dost zřetelně naznačil Němcům v Čechách, jak špatná jest jejich politika. nl Uposiční Němci v Čechách. dr Důvěrníci venkovských obcí, tvořících zemskou volební skupinuokresů děčínského, benešovského n. Pl. a česko-kamenického měli včera v Děčíně schůzi, ve které svým kandidátem pro příští zem-
Steinwender Němec doktor Čechy Děčín
22 article
Různé zprávy . Sionisté a jejich kongres. O 2. do 9. září mají sionisté ve Vídni kongres, dvě léta po kongresu v Basileji, jehož se zúčast- nilo mnoho tisíc židů z celého světa. Pro infor- maci našich čtenářů uvádíme několik dat, jež nás došla z kruhů pořadatelských: Sionistický kongres jest parlamentem sionistů a zároveň jediným ži- dovským parlamentem vůbeci volí do něho každý dospělý sionista delogáta, tedy každý žid, jenž uznává sionistický program: Sionismus domáhá se pro národ židovský zřízení veřejnoprávně zajiště- né domoviny v Palestýně. Příslušnost ke straně musí dokumentovati určitou daní. Kongres volí akční výbor strany a kritisuje činnost dosavadního akčního výboru. Když sionismus před 30 lety byl vídeňským spisovatelem drem. Theodorem Herz- lem založen, byl po většině prohlašován za pou- hou utopii. Dnes mají sionisté za sebou léta plod- né práce. Podařilo se jim v Palestýně usidliti židy v koloniích (počtem 40) i v městech. Židé pale- stýnští zahývají se rolnictvím, vinařstvím a sada- řením a oranžové háje, jimi založeně, učinily Jaffu proslavenou. Stejně podivuhodným jako tento ná- vrat židů k biblickému stavu rolnickému, jest i znovuvzkříšení staré jich řeči, hebrejštiny. Dnes mluví židé v Palestýně hebrejsky, mají své školy i gymnasia a letos otevřenou techniku) s vyučo- vacím jazykem hebrejským, své denníky a divadla (po dobu kongresu bude se hráti v „Neue Wiener
Herz Neue Wiener Vídeň Basilej Jaffa
23 article
Bühne“ hebrejsky). Vznik této nové hebrejštiny nebyl však nikterak umělý a zakladatelům sionis- mu se o něm ani nesnilo. Řeč vznikla tím, že židé, kteří se do Palestýny přistěhovali, mluvili různými žargony, jichž podstatu tvoří vždy jazyk té které země a hebrejština. Tak na př. žargon ruských židů, z něhož přeložil Jar. Vrchlický „Písně ghetta“ od Morrisse Rosenfelda, vznikl ve 13. století v Německu, odkudž židé do Ruska uprchli. a obsahuje tedy mimo hebrejštinu a prvky slo- vanské a jiné, hlavně středohorní němčinu. Spo- lečným základem všem těmto žargonům byla však hebrejština a tak stala se přirozeným dorozumí- vacím prostředkem. Sionisté dosáhli aspoň v ma- lém, čeho chtěli, ukázali jasně, že uskutečnění jich idee jest možná (7). Proto není divu, že hnutí sio- nistické se neustále vzmáhá a zatlačuje (?) ideu assimilace, splynutí s národy okolními. Na letošním kongresu referovati bude dr. Ch. Weizmann. profesor na universitě v Manchestru o založení he- brejské university v Palestýně. Peněžitý podklad k tomuto, jakož i ke všem sionistickým podnikům skýtá z dobrovolných darů zřízený „Židovský ná- rodní fond“, jehož dnešní jmění činí as 4,000.000 franků. = Útrapy lilmových herců. Nepříjemné dobro- družství zažilo v těchto dnech několik členů jisté lilmové herecké společnosti z Berlina. Chtěli po- říditi film novely „Samsen a Dalila“ od Kláry Vie- bigové. Společnost, sestávající z dvanáctí osob. přišla do malé obce Eisenschniltu, která dosáhla jisté proslulosti tím, že byla dějištěm Viebigové knihy „Das Weiberdorf. Touto historií, která nezúčastněným způsobila veselé chvíle, rozhněvala si však Viebigová všecky ženy v Eisenschnittu.
Vrchlický Morriss Rosenfeld doktor Ch Weizmann Dalila Klár Vie Viebigová Německo Rusko Berlín rodný fond
24 article
Jak slyšely, že herci přišli, aby sehráli pro fil práci Viebigové, byly přesvědčeny, že se má „Weiberdorí dostati na film a hněv jejich neznal mezí. Ozbrojily se domácím a hospodářským ná- řadím a„jako jeden muž“ táhly na herce. Marně vykládal režisér, že nejde o „Weiberdorí“, nýbrž o napoleonskou historii, která šťastně končí. Nic nepomohlo vysvětlování. A jelikož se situace stá- vala stále hrozivější uznal režisér, že je rozumější s aparátem i herci opustit Eisenschnitt. Amazonky táhly vítězně k domovům. = Hudební museum v Kolíně n. Rýnem.Z Kolína nad Rýnem se oznamuje: Historické hu- dební museum, založené komerčním radou Heye- rem, bude konečně otevřeno po dlouhých létech netrpělivého čekání interesentů. Museum má zná- zorniti vývin instrumentální hudby shromážděním jejich prostředků výrazu. Základem jsou sbírky které za léta nashromáždil zakladatel musea. Ce- na vzácné sbírky nástrojů odhaduje se na mnoho milionů. Museum prý poskytne hudebním badate- lům mnoho cenného materiálu k studiu, neboť ob- sahuje také hudební rukopisy, dopisy slavných hu- debníků portréty atd. V přízemí tříposchoďové- ho musea jsou síně k menším hudebním slavno- stem. Sbírka Heyerova patří prý k největším sbír- kám toho druhu v Německu. Museum bude otevře- no slavnostním způsobem 20. září.
Viebigová Heyerův Amazonka Kolín Rýn Kolín nad Rýn Německo hudební muzeum dební muzeum
25 article
= Pomsta malířova. Jistý bohatý, ale nesmír- ně lakomý šlechtic italský byl nedávno důkladně napálen šelmou malířem. Šlechtic se chtěl dáti portrétovat a obrátil se na malíře, známého svým uměním právě tak, jako svou marnotratností. Mistr žádal za portrét 60.000 Hir. Šlechtic mu však chlad- nokrevně nabídl 5000 lir a malíř, který byl právě v peněžní tísni, nabídku přijal, ale vymínil si, že dostane obnos napřed a že může namalovati jen obličej, po případě jen jeho část. Zákazník podmínky přijal, žádal jen, aby obraz byl vyslaven na některé výstavě. Usmívaje se do vousů shrábl malíř peníze a po prvním sezení prohlásil, že už se šlechtic nemusí k němu namáhati, protože nej- charakterističtější známky jeho obličeje má v pa- měti. Již po čtyřech nedělích dostal šlechtic o malíře pozvání, aby se přišel podívat na svůj obraz do výstavy. Radostně spěchal šlechtic do výstavy Hned u vchodu čekal na něj malíř, a řadou učeně vypadajících pánů, kterým ho představil, vedl ho k obrazu. Na metrovém plátně paradovala — ob- rovská bradavice šlechticova nosu. Všecky pod- mínky byly splněny; malíř skutečně vymaloval část obličeje a muselo se uznati, že opravdu umělecky.
Hir
26 article
Také dostál podmínce veřejného vystavení. Ovšem nebylo to na výstavě umělecké, nýbrž na výstavě anatomicko-pathologických preparátů. — Falešné vlasy budou dražší. V Anglii jsou nyní zvýšeny ceny falešných vlasů a to ze dvou příčin: vyčerpání pramenů a ješitnosti starých bab. Tak aspoň tvrdí znalci. Do Anglie je ročně přive- ženo 255.000 kg falešných vlasů z Evropy a dvoj- násobně tolik z Číny. Cena průměrných druhů ko- lísá mezi 30—1000 K za libru. Nejhledanější bar- va, čistě bílá, je však vyvažována zlatem, nebot se platí za libru 2000 K. Nejlepší druhy bílých vla- sú jsou dováženy z jižní Francie, Italie a Čech protože je poptávka neobyčejně velká, jsou pra- meny skoro vyčerpány. Čínské vlasy jsou pro vět- šinu vlásenkářských prací příliš hrubé. Jemné umělecké paruky jsou dělány výhradně z vlasů evropských. = Výstava plačího letu či lépe řečeno výstav létacího mechanismu ptáků byla otevřena v pří- rodovědeckém museu v South-Kensingtonu. = K čemu možno upotřebiti klavíru. Jistému mladému dělníku Edisonovu nedala očividně spáti sláva jeho pána. Napadlo mu — právě tak jako
Čo Edisonův Anglie Evropa Čína Francie South Kensington kg
27 article
ojvlnno job jiným lidem — co času a energie vyplýtvá se hrou na klavír a přemýšlel, nedalo-li by se energie nějak využíti. Přemýšlel dále a konstatoval, že klavír je vlastně nejideálnělším přístrojem k vaření. Ku klavíru se připojí malý transformátor, který ahro- mažďuje sílu vydávanou hrající osobou údery n klávesy; a tak může dáma na příklad hráti Cho- pinovy valčíky, zatím co transformátor sbírá energii a odvádí ji do kuchyně, kde se vaří a peče. S andělskou trpělivostí vypočítal vynálezce, kterě hudební kusy stačí k výrobě těch kterých pokrmů.
28 article
Podle toho stačí na příklad klavírní výtah některé Wagnerovy opery k přípravě svatební hostiny, val- čík z Gounodova „Fausta“ hodí se prý znamenitě k upečení vepřové atd. Ale vynález oivírá ještě jiné perspektivy: přímo ku klavíru možno připojit některé jiné menši stroje, na příklad šicí, nebo pletací stroj. Při hraní Schumannova „Snění“ bude možno připlésti punčpchy, při svatebním pochodu z Lohengrina ušíti dětské prádelko atd. Zkrátka vynález výborný. Není-li zpráva o vynáleru kachnou okurkových dní, mají se ženy nač těšití — Jubilejní — útěrky. JJistá saská přádelna na bavlnu nabízí s vlasteneckým nadšením „u příleži- tosti stého výročí osvobození Německa“ jubilejn útěrky, ozdobené obrazem železného kříže, slovy „Jubilejní útěrka, Jena—Lipsko—Waterlno“ a čísls „1813—1913“. Přádelna míní: „Novinka najde beze vší pochyby ohlasu v nejširších kruzích, nebot dobré, trvanlivé útěrky jsou stále hledanějšim zbožím Polleejní úřadník majítelem vykeřičeného domu. Ze Lvova, 24. srpna. „Nowa Reforma oznamuje z Charkova v Rusku: Při neočekávané revisi vyšetřující kanceláře se ukázalo, že policejní úřadníci mají ve městě dva vykřičené domy. nichž mají bohaté příjmy. Zločinní úřadníci lá kal do svých brlohů dívky z nejlepších rodin v městě a nejsurovějším násilím je nutili k prostituci jednom z těchto domů byly nalezeny dvě dcery bohatého kupce charkovského. Afraksimova.
Wagnerův Gounodův Faust Schumannův Německo Jena Lipsko Lvov Charkov Rusko
29 article
Dívky byly před čtrnácti dny zatčeny pro domně- lý policejní přestupek, načež byly zavlečeny do veřejného domu, kde byly tak dlouho týrány, až byly svým tyranům po vůli. Nedaleko konirny ve dvoře byly vykopány mrtvoly tří dívek, které vy- kazovaly strašné rány. Přednosta vyšetřující kan- celáře, Barbašov. prchl. Úřadníci, kteří svalují na zmízevšího veškeru vinu, byli zatčeni doh== Stávka německých matek. Z Berlína, 24. srpná. Sociálně demokratická schůze zabývala se včera známou otázkou stávky německých matek, které nechtějí roditi státu dětí, a tím vojáků. Řeč- nice Klára Zeíkimová a Růžena Luxemburgová mluvily ostře proti této nepolitické myšlence, kte- rá upomíná na mastičkářství nejhorší buržoasie. Lékař dr Moses, přívrženec novodemokratické skupiny, který přešel k sociálním demokratům, vy- stoupil proti tomu za velkého souhlasu žen proo- tázku matek. Strašný cyklon na Sicilii. Z Říma. 24. srpna, Neobyčejně silný cyklon způsobil v barákovém le- ženi města Messiný a v okolí strašné škody.
Klár Zeíkimová Luxemburgová Moses Berlín Sicílie Řím Messiný
30 article
— Vražda. Z Berlina, 24. srpna. V Koppen- strasse zastřelil včera v noci majitel hotelu „U mě- sta Vratislavi“, Josef Mühlan, řeznického mistra Šlence, majitele domu proti hotelu. šlene žádal často hoteliera, aby okna hotelu byla zastirána, aby nebylo vidět reje nevěstek. Pro tuto příčjnu vypukla mezi oběma často hádka. Včera končila smrtí šlence. Mühlan byl zatčen pro vraždu = Pět osob utonulo i s povozem. Z Krakova, 24. srpna. Ve vsl Pielni u Sanoku jel vůz s pět sedláky rozvodněnou řekou Vilicou. Když se dostal povoz do proudu, byl stržen do vln a utonul se vším Ke katastrotě v Pulji. Z Vídně, 25. srpna. (K. k.) „Militärische Rundschau“ oznamuje, že stav dělníka, poraněného při neštěstí v Pulji, jest dosud stále vážný. Inženýr Schiel trpí nepatrné bolesti. Stav ostatních zraněných jest dobrý Zpronevěra bank. úřadníka v Düisseldorlu. Z Kolína n. R., 25. srpna. (K. k.) Ke zprávám o zpro- nevěře prokuristy düsseldoriské filiálky Schaff- hausenského bankovního spolku, Steega, prohlašuje ředitelství ústavu toho: Když byl Steeg na dovo- lené, bylo konstatováno, že, chtěje uhraditi bur- sovní ztráty, které utrpěl spekulacemi u různých bank, od letošního července zpronevěřoval cenné papíry a dopouštěl se podvodných manipulací. Ban- kovní ústav byl poškozen o 239.000 marek. Na do- padení Steega, jenž prchl, byla vypsána premie 3000 marek. všudy.
Mühlan Schiel Schaff Steeg Steego Berlín Krakov Vídeň Kolín Bana Militärische Rundschau