ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 86c4c960-66f0-11dc-88fa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 13 celkem · entity: place 19, org 4, person 32, work 3
1 masthead
V Praze, v sobotu dne 21. prosince.
Praha
2 masthead
K číslu 35l.
3 article
Nz »Národní Listy« ranní a odpolední spřil.(„Nančný Obzor“ ve středu a „Literárni Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30 h Poštou: na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha Literárni Hlidek
4 title
NARU
Nara
5 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Jubileum prosincovky. Z Vídně, 21. prosince. Dnes je tomu 34 let, co byla úřadně vyhlášena prosincová ústava. Jubilea toho vzpomíná »Vater- land«, který praví: »Třebas i ústava ta doznala leckterých změn, formálně jest ještě v platnosti, ale ovšem toliko formálně Od čtyř let žije toliko zdánlivě, byvši zasta- vena obstrukcí. Tou chvílí podobá se, že jest v činnosti, ale každý člověk ví, že ode dne ke dni může jí býti učiněna přítrž a každý člověk se obává, že známkami jejího života jsou jen ještě poslední záchvaty. Prosincovka stala se předmě- tem obecného posměchu. Vytýka- lo-li se včera v panské sněmovně knížetem Auerspergem některým vládám minulým ustu- pování na prospěch neněmeckých národů, pak musí býti mu uvedeno na paměť, že oba Auerspergové byli by bývali nemožnými bez jazykových výnosů pro Halič a Dalmacii. Všichni lidé, vyjímaje ovšem kn. Auersperga, vědí, co kabinety Auerspergů jazykovým výnosy těmi zakoupili.« Všeněmci a konference vyrovnávací. Z Vídně, 21. prosince. »Ostdeutsche Rundschau« prohlašuje, že Všeněmci klidně převezmou zodpovědnost, kdyby konfe- rence česko-německé se rozbily aneb kdyby na ně ani nedošlo; konference, jakých si přejí Čechové po sva- todušním programu a po všem tom, co se od autorů jeho stalo od oněch dob. Že se však nemůže na Češích nic vymoci, že vláda si doufá vy- moci zastavení ústavy, kdyby ku konferencím těm nedošlo, za to že musí převzíti zodpovědnost strana, která si osobuje zastoupení Němců v království če- ském a jejich vedení.
Auersperg Čecho Čech Němec Vídeň Halič Dalmacie Ostdeutsche Rundschau Vaterland
6 article
Dr. Menger přednáší. Z Vidně, 21. prosince. V živnosten- ském spolku vídeňském, jehož předsedou jest arcivévoda Otto, který také byl příto- men, měl posl. dr. Menger přednášku »Pozorování na půdě vídeňské.« Podnika v ní exkurse na pole politické a užil před- nášky té ku plaidoveru pro státní něm- činu. Jinde — vyjímaje snad jižní Ame- riku — nejsou národové tak svárliví jako v Rakousku. Jsou toliko sloučeni nepřeko- natelnou láskou ke kultuře západní. Proto netřeba prý zoufati. Ovšem musí se prý ná- rodové odhodlati k nezbytnému j a z yku pro- středkujícímu, kterýmž nemůže býti jiný než němčina (l) a tomuto vyhraditi potřebný vliv a na druhé straně měli by však Němci míti tolik sebezapření, aby zůstavili vol- nost pokračujícímu kulturnímu vývoji národů ostatní c h. Kdož takto mluvil, jest týž pan dr. Menger, který jest nejzuřivějším nepřítelem všech národů neněmeckých, který s pány d'Elvertem, Lecherem a Grossem tvoří známé kvartetto, jež potírá požadavek po moravské universitě hrozbami, že Němci obnoví obstrukci.
doktor Menger Otta Němec Elvert Lecher Gross Rakousko
7 article
Professor Fournier o sitnaci. Z Vídně, 21. prosince. Bývalý posla- nec na říšské radě prof. Fournier měl v III. okresu vídeňském řeč o politické si- tuaci, ve které promlouval také o zasta- vení ústavy a česko-německém smíru, zvláště se zřetelem na Čechy. Oddávají-li se prý tito naději, že po zasta- vení prosincové ústavy přijde konstituce fe- derativní, klamou se. Naděje ta sotva bude splněna, neboť rakouská vláda musila by se prý právě potom vyhnouti tím úzkostlivěji otřesení své moci. Na Češích v první řadě bude záviseti, jakým způsobem utvoří se nejbližší budoucnost, protože k řešení česko-německé otázky obnoveny budou kon- ference česko-německé. Pohříchu od Vánoc 1900, kdy toto vy- jednávání bylo Čechy přerušeno, stalo se mnoho změn k horšímu, zejmena pokud se týká otázky kompaciscentů. Co se však má státi, nepřistoupí-li Čechové na vy- řízení hospodářských záležitostí, a na ochranu ohrožené svobody, dokud nebudou vyřízeny jejich požadavky? Ochromí-li Čechové parla- ment znova, co udělá vláda, která předkem odmítla jednostrannénárodní ústupky? Má potom jen jeden prostředek ještě: musila by provésti svou hrozbu, že zastaví ústavu. Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3k
Fournier profesor Čech Čecho Vídeň Čechy Vánoce Praha
8 article LSII
LSII Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
9 article
vydá mani fest k občanstvu a vypíše nové volby, kleré by se musily konati za hesla: »Pro ústavu, nebo proti ústavě.« »Nevěřím — pravil posl. Fournier — že obyvatelstvo a zejmena české, bude tak prosto všech ohledů na svoje svobodya svoje práva, aby pro nesplnitelné (!) ná- rodní požadavky vydalo tyto svobody a tato práva v šanc. Proto nemohu ani dnes ještě věřiti v státní převrat.« Rusové nepůjdou na haličský sněm. Ze Lvova, 21. prosince. Na dni 25. a 26. t. m. svolán jest sem, do Lvova, sjezd mladoruské, strany. Bude podán návrh: »Nově zvolení mladoruští poslanci na sněmě haličském se vyzývají, aby do no- vého sněmu, jejž dřívější ruští poslanci kon- cem minulého šestiletí opustili, nevstou- pili, protože jejich snahy jsou marny.« Na haličské vodní cesty. Ze Lvova, 21. prosince. Zemský vý- bor usnesl se podati sněmu resoluční návrh, kterým se vláda vyzývá, aby krá- lovství haličskému k výstavbě vod- ních cest počínaje r. 1904 poskytla nezúročitelnou, do dvaceti let splatnou půjčku nejméně 20 mil- lionů korun. Usneseno dále navrhnouti sněmu 4měsíční rozpočtové provisorium. Dozvuky vřesenské. Ze Lvova, 21. prosince. Censura v 3 aktovém dramatě Rosowského, jejíž pre- miéra konala se včera ve zdejším městském divadle, škrtla bezvýjimečně všechna místa, ve kterých se nalezá sebe menší narážka na postup úřadů naproti polským dětem vře- senským. Pro vřesenské odsouzence. Z Berlína, 21. prosince. Sbírkami pro vřesenské odsouzence vy- bráno již 120.000 M, připadá tudíž na jed- noho odsouzence 5000 M.
Fournier Rus Lvov Berlín Rosowský
10 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Z Říma, 20. prosince. (C.-B.) V odpo- vědi na interpellaci senátora Favy stran lynchování italských státních příslušníků v severní Americe,
Řím severní Amerika
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Napoleon a jeho vojáci. »Stará garda císařská« jmenuje se nád herné dílo, vydané pařížským nakladatelem Ma- mem, illustrované známým malířem a karikatu- ristou Jobem a provázené v textu vynikajícím spisovateli Henry Houssayem, Mauricem Barré- sem a Francois Coppéem, kteří plni vlastene ckého zápalu líčí slávu epochy napoleonské Kult velikého hrdiny, císaře reformátora. universálního genia Napoleona I. neochabuje ve Francii. Literatura napoleonská stále vzrůstá Divadlo i román zabývají se bez přestání dobou vlády Malého kaprála a nejvýznamnějším proje- vem tohoto literárního bonapartismu bylo Ro standovo drama »L'Aiglon«. Krásná publikace »Stará garda císařská- oslavuje skutky statečných vousáčů Napoleona I., kteří »mručeli ale neunavně kráčeli v před« kteří »umírali a nikdy se nevzdávali«, a jejichž skvělý generál Cambranne na bojišti u Waterloo pronesl ono skvělé slovo, jež by neotiskl ani Marcel Prévost ve svém nejfrivolnějším románu jež však nadšeně citoval Victor Hugo. Znamenitý historik doby Napoleonovy, ele- gantní a výmluvný akademik Henry Hous- saye napsal do díla »Stará garda císařská« pěknou kapitolu o poměru Napoleona k vo jákům. Některé partie svou zajímavostí stojí za citování.
Napoleon Houssay Mauric Barré Francois Coppé L Aiglon Marcel Prévost Hugo Napoleonův Hous Francie Mam
12 article
Napoleon miloval své vojáky srdečnou láskou demokratickou. Mezi nimi byl Malým kaprálem. Geniální stratég, důmyslný organisatora administrátor armády žil s prostým vojínem v srdečném přátelství, znal jej úplně a byl též od něj dobře znám. Svým duchem a energií svou podmanil si důstojníky a generály, a vojáky dovedl přímo očarovat a pobláznit. Jakmile se objevil malý bledý, vychrtlý generál republikánské armády. kterýž později trochu stloustl, když se stal kon- sulem a císařem, cítili se vojáci silnějšími Srdce jim zabušilo a byli by šli za svým vůd- cem do pekla. Z románu Tolstého »Vojna a mír« mohl Houssaye též citovati příklady tohoto divokého enthusiasmu armády pro Napoleona I. Ani pohromy a porážky, stihnuvší Napo- leona, nezmenšily tuto neuvěřitelnou lásku vo- jáků. Na zpátečním pochodu z Ruska vlekl se schromený, starý granátník a velké slzy mu kanuly na omrzlé kníry. »Nepláči proto,« vysvětloval svým kama- rádům, »že v té proklaté zemi musím nechat své kosti, ale proto, že vidím našeho císaře jít pěšky s holí v ruce, jej, který je tak velký nás učinil tak hrdými !« Když ve Fontainbleau rozhodnut byl osu Napoleonův a císař měl se odebrati na ostrov Elbu, mělo jej provázeti šest set vojáků. Při- hlásilo se jich šest taíc, celá stará garda a ti. kteří nebyli vyvoleni, plakali jako malé děti. V tragický večer v aterlooa, když Napoleon
Napoleon Houssay Napoleonův Napa Rusko Elba Napoleon I Tolstý
13 article
vedl do boje poslední svou reservu, pozvedali se ranění ze země a volali slávu velkému vůdci svému. Voják, jemuž dělová kule urazila obě nohy, opírající se o mezník u silnice, křičel z posledních sil: »To nic není, kamarádi! Ku předu ! A at žije císař !« Tato kouzelná moc Napoleonova, tento bez- příkladný jeho vliv na vojáky dá se vysvětliti nejen prestiží jeho vítězných skutků, jeho ge- niálního ducha, jeho uchvacující osobnosti, ale i tím, že si uměl získat důvěru svých lidí. On prudký, vášnivý, vzteklý muž nebyl nikdy hrubý a necitelný vůči prostému vojákovi. Jeho zásadou bylo: »prvním talentem ge- nerála je znát vojáka a získati si jeho důvěru.« Mluvil důvěrně s vojáky a dal si od nich důvěrně odpovídati. »Byl jsem pokládán,« pravil Napoleon na Sv. Heleně, »za strašného muže v salonech, v ministerských kancelářích, mezi generály, ale nikdy mezi vojáky. Měli instinkt mé sympatie. Věděli, že jsem jejich ochráncem.« Napoleon tykal svým vojákům a dal si o nich též tykati. V táboře navštěvoval ležení polní, dohlížel na přední stráže. Po každé bitvě projížděl bojiště na koni, dával pozor, aby nikde nezapomněli na raněné, jež oslovoval otcovsky, dodával jim zmužilosti. Při střelbě přibližoval se k bateriím a žertoval s dělostřelci. Navštěvoval cvičení vojenská i v kasárnách a často jako pouhý poddůstojník prováděl cvi- čení s četou nováčků. Za velké iarní přehlídky
Napoleonův Napoleon Helena