Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXX.

2

V Praze, ve středu dns 14. února 1900.

Praha

3

Číslo 44.

4 article

Ba rannt a edpol. ltety piěsdplásí se v Praze v alurlnl la . . . . k = s drralí denádke tjss : . k gh v aoch, „ K o za niě ste něs. Pošeone re Bri ldta sreji skali K doplňovací volbě poslance na radu Hšskou za města Slané, Louny, Kladno, Nové Strašeci, Unhošť, Velvary a Rakovník doporučuje se po úradě s p důvěrníky za kaadidáta pan úr. Jaromír Čelakovský, prot čcské university a zemeký posla ne v Praze. Volba koná se dne 20. února t.r. V Praze, dne 10. února 1900 Výkonný výbor národuí strany svobodomyslné

Čelakovský Praha Slaný Louny Kladno Nová Strašece Unhošť Velvary Rakovník

5 article Říšská rada.

Říšská rada. Od zejtřka za týden zasednou opět pán zákonodárci této poloviny říše ku »plodné činnosti. Mnozí sice slyší tuto zvěsť, ale ne- dostává se jim víry. Sněmovna poslanecká ve Vídni nestála nikdy na výši opravdu roz- hodujícího ústavního činitele, a nejméně do- vedla velikými, obrozujícími myšlenkami sou- střediti v sobě důvěru, že jest nositelkou zájmů veškerenstva zdejších národů! Vlády měly vždy nejraději takovou sněmovnu, jež dovedla více méně hladce vyřizovati »státní nezbytnosti« a běžné záležitosti. V posled- nich letech i tuto činnost rady říšské pře- vzal cele na široká bedra svá § 14., a rada říšská svolává se již jen jaksi pro forma, jako se činívá pokus se starými, poroucha- nými hodinami, zdali by přece nešly Organism posavadní sněmovní většiny, pravice, málo hověl samovládným choutkám německých stran, a proto v posledních letec bušeno statečně do něho, aby se zjednalo místo pro ty, jimž dne 17. října m. r. obě- tována zásada národní rovnoprávnosti. O také jsou si toho vědomi, že jim posledn ministerstva všemožně pomáhala do sedla. a nastávající zasedání má podati důkaz- sedí-li již v sedle tom dosti pevně čili nie.

Vídeň

6 article

Tak libuje si jeden z vídeňských časopisů »Za nepopíratelnou zásluhu hraběte Clar zaznamená dějepisec, ze kabinet jeho uči nil konec jistým neblahým tradi- cím svých předchůdeů; a i svobodný pán z Körbrů úplně a naprosto kráč v duchu této nové éry politické pří- mosti a jasnosti po cestách hraběte Clara. —Nuže, kohož by bylo tajno, že ona nov éra pro Němce počala dnem 17. října m: r. zrušením jazykových nařízení. Stotožňuje li se nynější ministerstvo časopisem sobě blíz- kým se svým předchůdcem, jako se tuto děje, znamená tato nová éra volno u jasnou cestu pro Němce a temno pro ostatní národv. Dle toho nynější konference nejsou ni jakou průpravou ku zjednání nápravy vše- stranné, ony směřují pouze k tomu, aby učinily ovzduší parlamentu pro zrající nad- vládu německou méně palčivým. Tak libuje si na příklad »Fremdenblatt«, že »již obmezení sporného území na Čechy a Moravu jest ůspěchem oproti úsili. tvěst do kruhu výjednávání i poměry ve Slezsku a v ostatních korunních zemích, v nichž obývají Němci a Slo- vané«. Jinými slovy řečeno: Nyní po 17. řijnu m. r. jesť ještě méně ochoty vyhověti oprávněným požadavkům slovanských národů teto poloviny říše a Němci mají za to, že je mohou nyní již nadobro ignorovati. Není tudíž divu, že jsou zejmena Slovinci, tito nejvěrnější a nejhorlivější ze spojenců našich, nanejvýše znepokojeni, jak jsme opětně v pro- jevech »Slov. Narodu« zaznamenali.

Clara Claro Němec Čechy Morava Slezsko

7 article

Tento obmezující účinek nynějších kon- ferencí tudíž jednak připravoval půdu dle úmyslů vlády pro nové svolání rady říšské, jednak má v tomto směru působiti dále i z jejího zasedání, což porovnává »Fremden- blatt« s jízdou po dvojích kolejích. Snad by bylo trefnější porovnání o dvou židlích Tím si vysvětlujeme i pokusy, které se činí z různých stran ve směru dvojím jednak, aby Čechové nevrátili se k obstrukci jednak, aby se nerozešli se svými posavad ními spojenci. V prvém směru upozorňuje se, že nynější ministerstvo Körbrovo ne vrušilo jazykových nařízení, ale že setkal se se zrušením tím již jako s hofovou udá kstí; proto prý nemají Čechové proti mi slerstvu nynějšímu důvodův k obstrukci V otázce »zde« prý rozhodla vláda společ a tu ať prý se s ní vypořádají v delegacích Ale rovněz se Čechové nesmějí rozejíti s Sechtou, s Poláky, s jižními Slovany a si ně- meckými konservativei. Receptu tomuto schází však jádro - máme snad pokládati zrušení jazykových nařizení za věc, jež se nedá odčiniti a vziti na sebe jho »dorozumívacího jazyka v němž se nám presentuje nyní němčin jakožto státní jazyk? To jest prostě ne- možno S jiné stránky snaží se působiti jeden z pražských listů v dopise z kruhů konser- vativních. Vyslovují se v něm obavy, aby radikály (německými) nebyla podryta půda, na níž stojí němečtí delegáti. Taková even- tnalita jest -prý dosti blízka (ve smíšeném území) v Čechách, odkudž vliv radikálů ně- meckých zasahuje až do konferenci. Tak prý nejistota, co tají v sobě budoucnost, uvědomí stranám zodpovědnost, již na seb uvalují. (Bohužel, toto neuvědomění zodpo- vědnosti stranám německým v posledních lelech nejen neuškodilo, nýbrž vedlo je o vtězství k vítězství. Red.) A tak prý to lze

Čecho Polák Čechy Slovan

8 article

jen vítati, donutí-li situace obě strany ku povolnosti a ke kompromissům. Vždyť prý již i vůči cizině vzniká odpovědnost. Také vzpomíná lidu, jenž touží po práci, chlebě a uhlí Pravdá, ale nejbližší program rady říš- obsáhne tyto potřeby obyvatel- ské sotva programu jest tolik státních ne- stva. Na že sotva dospěje sněmovna k ne- zbytností, ostatním. Ministerstvo očekáv zbytnostem že mu říšská rada vyřídí: zákon především, o branné povinnosti, že mu povolí zvýšený kontingent nováčků, že mu dá plnou moc investiční renty za 120 million korun, že mu povoli prozatímní rozpočet, že připraví nové jednání o kvotu, zkrátka. zaplavena bude říšská rada požadavky Tento program ovšem upraven jest tak aby vznikl co největší nátlak na strany. kteréž nedovedou zapomenouti, že nezbyt ností státní mohou se zdárně řešiti pouz pospolu s nezbytnostmi, jež plynou ze zájmů obyvatelstva. Není pochybnosti, že konference nynější mají za přední účel, získati pro program, jak jej vláda uchystala pro radu říšskou, i strany na konferencích zúčastněné. Z nich němečtí zástupci obdrželi svou odměnu jiz za ministerstva Clarova, druzí však nejen vyšli na prázdno, ale z mála, jež měli, ještě hojně bylo ubráno. Kde se tu má nabrati sebezapření, jež v daném případu by bylo rovno zadání zá- kladního práva národního? Nikoliv my, již

Clarův

9 article

ku vydání státu.

10 article

práva toho bajíme, ale oni, kteří je upírají nám i ostatním Slovanům, ti dohnali poměry vnitřní na onen mrtvý bod, z něhož dosud není vidno nijaké uspokojující východisko. My jsme proto již minule vytkli upřímně a přímo stanovisko, jáké jest poměry dáno pro delegaci našeho národa na radě říšské. Faktum, že odbývají se konference, že vyjednává se mezi zástupci českými a něme- ckými, samo o sobě není nijakým činem, jenž by mohl vzbuditi u nás uspokojení. Národ náš očekává viditelné účinky konfe- rencí, a těch dosud na žádném poli nevidí. Ze zpráv konferenčních se sice dočítá, že tam jsou na denním pořádku všecky poža- davky programu německého, ale právě tyt požadavky jsou to, jež ohrožují bytí našeho národa v budoucnosti Za takových okolností jest nesnadno věřiti, že říšská rada, ke dni 22. t. m. svo- lana, dovede činiti zázraky, jež se odní namnoze očekávají. Proto veškeré úvahy o ní vyznívají dosti skepticky, jsou to snad jenom vládní kruhy, jež oddávají se mimořádným na- dějím. A upřímně řečeno, kde se má v tomt sboru, jehož historie jest nepřetržitým řetě zem málomocnosti, kde se v něm má na brati oné veliké mravní síly, jež byla dů sledně od let podrývána a podlamována ? Vlády to byly, jež nedaly nikdy na jev důraznými a přesvědčivými skutky, že rov- nost, zaručená státními základními zákony musí se prováděti také ve skutečnosti. Od- tud vznikla ona sebevědomá útočivost jed- noho národa, jenž prvenství svému jako molochu obětuje nejen práva národů ostat ních, ale i svobody všech. Dokud tato pře kážka nebude odstraněna na všech stranách. dotud se budou podobati všecky pokusyc osvěžení rady říšské honbě za vidinou. Ne- daleká doba potvrdí na novo tuto starou zkušenost.

11 article Reorganisace venkovských pošt.

Reorganisace venkovských pošt. Zrušení dodavacího poplátku za zásilky pošt- listovní na venkově setkalo se se všeobecným souhlasem obecenstva, které na výhodu tu mělo právo tak, jako obyvalelstvo velkých měst, po- něvadž stejnou měrou přispívá k uhiražení potreh státních. Avšak nikomu z poplatníků nepřišlo ani n mysl, že úhrada daru tohoto — může-li se zru- šení vůbec tak nazvati — díti se má na útraty poštmistrů, expeditorů a sluhů venkovskýeh pošt, kteři beztoho po celá dosetiletí zlepšen svého stavu se domáhají a jichž nároky, jak u c. k. poštovních ředitelstev tak i u ministeria obchodu, ano i na místě nejv y š š í m byly uznány za oprávněné, z a s lo u žilé spravedlivé. Teprve následkem poslední mimořádné valné hromady poštmistrů v Praze dne 22. lodna 1899 na Žofině konané a uveřejněním úryvků z řeč jednotlivých poštmistrů dovědělo se obecenstvo, že útraty zamýšlené a jednostranně již stano- vené reorganisace venkovských pošt nésti maj dosti již zubožení poštmistři, expeditoři a sluhové Poněvadž zprávy o záležitosti té dosud uv řejněné nepodávají náležitého světla v této věci neváháme seznámiti čtenáře o průběhu opravve venkovském poštovnictví. V roce 1873 upraveny byly platy při po štách venkovských dle výnosu jednotlivých pošt ale stalo se tak v míře velmi obmezené; jaký převrat za mínulá tři desetiletí v poštovnictví nastal, nebudeme ličiti, jest to všeobecně známo. Zavedením poukázek a zvláště zřízením po- štovní spořitelny nastala radikální změna vzhle- dem k výkonům a zodpovědnosti poštmistrů, platy zůstaly však nezměněny a po celou dobu domáhají se poštmistři, sdružení ve spolcích dle jednotlivých korunních zemí, zlepšení existence vlastní i svých pilných spolupracovníků.

Praha

12 article

Oprávněné tužby a přání poštmistrů pro- jevovány vždy na výročních schůzích, stanoveny na všeobecném sjezdu poštmistrů ve Vídni, předneseny mnohými a mnohými deputacemi ministerstvu obchodu a vždy dostalo se deputa- cím těm ujištění, že nároky poštmistrů a expe- ditorů se uznávají za oprávněné a spravedlivé a že nastávající reorganisace bude tak prravena. sby požadaskům 2u plné míře vyhověla. V roce 1896 konečně vypracována byl společnými komisemi za souhlasu poštovních ředitelstev soustava platu poštmistrů, expeditorů a sluhů při venkovských poštovních úřadech a příznáno, že tato stupnice platů ještě zlepšena býti může: po celé číyti roky však marně če- káno na uskutečnění slibovaných oprav, až nyní na sklonku stoleti po téměr 30letém strádání čekání oznámena ministerstvem obchodu tak toužebně očekávaná reorganisace. Lodová sprcha nemůže však trapněji pře- kvapiti hladového, těšícího se na oběd, než překvapila poštmistry a expeditory oznámená nyní reorganisace! Menších pošt venkovských a exped- torů — těchto pilných spolupracovníků — vůbec nevzpomenuto; větší poštovní úřady roz- děleny na 2 třídy s několika stupnicemi. (Roz- dělení to stalo se dle stanovených jednotek práce, ale nepočítány tu mnohé výkony, jako prodej známek, vedení exhibitu, každodenn revise kasy, skládání účtů atd. atd.). Služné pr největším poštovním úřadé ustanoveno pro pošt- mistra na 1200 zl. (takových míst jest však nepoměrně málo, ani 10%), pak to jde dolů až na 800 zl. a 700 zl. a právě největš část poštovních úřadů spadá do těchto dvou stupnic nejmenšího platn.

Vídeň

13 article

Dosaváde obnášely ovšem platy poštmistrů téže stupníce 560 až 650 zl.; poštmistr mě však k disposici příjmy vedlejší, jako poplatk za dodávku pošty listovní, poplatek za avizo- vání balíků a peněz, poplatek za příhrádky poštovní, poselné atd. Z těchto vedlejších příjmo musil sice připláceti svým expeditorům, ktere stát nedostatečně honoruje, ale přos to, že svě sluhy slušně platiti mobl, měl v příjmech těch ještě příspěvek na zlepšení své vlastn existence. Nepřimlouváme se za ponechání těchto vedlejšich příjmo; ale když poštmistrům odňaty všecky tyto zdroje příjmů, mělo býti p ře dem o to postaráno, aby ve svých právech a po- žiteích nebyli zkráceni, mělo býti služné e x pe- ditorů dle zásluhy a poměrů časových zvý šeno (stát dává nyní poštmistrovi na expeditor 400 zl. ano i 300 zl.) a mělo býti i o to po- staráno, aby listonoši a jiní sluhové venkovských pošt dostatečně placeni býti mohli.

14 article

Poštmistrovi dle reorganisace zbude jen holý plat, který jest vzhledem k životním po- třebám tak nizký, že jen k nuzné výživé rodiny dostačí a nebude postmistrovi na dále možno. aby připlácel svým expeditorům na služné státem jim dávané. Poštmistr, jehož rukama nyní projdou ročně statislce ano i milliony a jenž ručí celým svým jměním za správný výkon má býti za to i se svými spolupracovník slušně placenl Námitka, že není k disposici potřebnýc prostředků, jest bezpodstatna a nespravedliva nebylo by humanní, kdyby se poštovní ředitei stva měla spokojiti s tím skrovným, nedost tečným kreditem, který jim zatím ministerstve poukázán. Připravná práce, spojená se zrušením po platku dodavaciho, se změnou poštov nle známek a poplatků a spojené s tím upraven platů poštmistrů, expeditorů a slubů, měly byt dříve důkladně vykonány a t- teprve, když by minis ter st v mělo před sebou úplný, pr a - divý obraz, mělo se přikročit k provádění reorgani s a ce.

15 article

Ale chuit nepoměrně malou náhradu za do dávací poplatky, vyměřenou poštmistrům, ušetřit na zasloužilých, pilných pracovnících státu, jes nejen nespravedlivé ale i státu ne důstojně Poštmistr prostředně velkého poštovníh úřadu musí více práce vykonati než officiál erárních pošt a plat dle nového návrhu usta- noven jen poloviční; kdežto však úradni erární pošty nese zodpovědnost jen za sebe, ručí poštmistr nejen kaucí, al i celým svým soukromým jměním za všechny síly výpomocné. Tak na přiklad odeizí-li expeditor neb sluha několik tisíc, musí je poštmistr státu nahraditi, třeb pak z něho žebrák se stal, kdežto u erární pošty, když prchne úřadník třeba s 50.000 do Ameriky, zaplatí to stět; štěstí pro poštmistrv. že mezi expeditory jest lidí nepoclivých tak ne- poměrně malé procentol Také výnos zvýšení některých poplatk poštovních, z něhož platy poštmistrů zlepšeny(!? býti mají, zdá se býti pochybný; stát sice zdražil dopisnice o haléř, zároveň však sníži poplatek za tiskopisy do 50 gr. také o haléř tiskopisů takových zasílá se úžasné množstvi zvýšení poplatku rekomandačního nevynese tak asi mnoho, poněvadž — jak dosavadní sku- tečnost za leden ukázala — dopisů takových značně ubylo. Stupnice, ustanovená pro sluhy venko ských pošt, neodpovídá nijak služebním vý konům a potřebám životním. Vizme porovná se sluhy erárních poštovních úřadů, kterým ostatně jich platy přejeme, poněvadž jsou po- měrům nynějším přizpůsobeny- Stupnice platů sluhů poštovních obnáší a U erárních pošt: 700.— I. třída: plat 50 aklivní přídavek . . 350.— přídavek za služební léta 100.— zl. 1150.— II. třída : plat . . . 600.— 30% přídavek 180.— přídavek za služební léta 100.— zl. 880.— pla 259 přídavek přidavek za lét

Amerika

16 article

III. třída:

17 article

100.— 725.— zl. 400.— 100.— zl. 580.— a mimo to dostávají všichni sluhové uniformu. Pro pošty venkovské (Dle reorganisace.)

18 title

IV. (řída:

19 article

plat 20% přídavek přídavek za léta

20 article

I. třída II. třída III. třída . . .

21 article

IV. telda

22 title

V. třída

23 article

a nic k tomut Z přirovnání toho vidno, že listonoši a slu- hové venkovských pošt nedosáhnou z většiny ani polovičky toho platu, jejž mají jich soudruzi u pošt erárních; výkony sluhů těch však jsou stejné, ano služba sluhy u venkovských pošt vyžaduje namnoze daleko větší námahy, ak tomu ještě povolí ředitelstvo jen ten kr á te uvedený plat na sluhy, když plný den službu vykonává; jestliže však venkovský listonoši jen 5—6 hodin — třeba v různý denní čas — se zásilkami běhati musí, dává stát služné da- leko ještě menši. Nyní, kdy každý dělnik domohl se zlepšení platu, dává stát poštmistrům na vydržování listo- noše menší obnos, než si vydělá obyčejný ná- denník a přece musí býti listonoš človék alespon částečně vzdělaný, slušného chování, ryzí pocti- vosti a za všochny tyto výkony a vlastnosti má býti hůře odměňován, než pouhý nádenník? K tomu ke všemu má poštmistr z uvede- ných nízkých platů sluhy unifer- movati, připláceti značným obno- sem na starobní zaopatření, na nemocenskou a úrazovou poji- šťovnu a ironic! — ostatní ma zbýti poštmistrovi jako náhr a d za zodpovědnost a ručení Míyslíme, že uvedené již úplně postačí, aby obecenstvo nabylo pravého názoru, jak blaho- volně (! ?) stát odměňuje své pracovníky.

24 article

Sklamání a rozhořčenost jsou pocity, kter dnes ovládají poštmistry všech korunních zemí rakouských, a proto ustanoveno svolati »vše- obecný sjezd poštmislrů ve Vídni«, kde jak slovem tak i hromadným účastenstvím prote- stováno bude proti projektovanému znásilňován a poškození. Minísterstvo obchodu resp. generální ředite pošt a telegrafů mají ještě úplně ve své mo napraviti, v čem pochybeno a osvědčiti konečn také skutkem onu blahovůli, která po celá desítileti všem deputacím pošt- mistrů byla s libo vána. Náhrada za dodací poplatky vyměřena sotv v polovíční skutečné výši. To musí býti napra- veno. Několik set tisíe zlatých nesmí při roz počtu velestátu rakouského rozhodovati, když běží o zajištění existence tolika tisíc věrných poctivých služebníků státu Reorganisace tato bude opět platiti na cel desítiletí. Proto jest i na zástupeích lidu na radě říšské, aby připomenuli státu, co jest jeho povinností, má-li se zabezpečiti nejen existence personálu venkovských pošt, nýbrž i správné vy- konávání služby poštovní. Poštmistři a expeditoři nečiní žádných ne- oprávněných nároků a když bude jim slušná existence zajištěna, budou zajisté i na dále s plnou horlivostí konati svou často dosti ob- uznou a zodpovědnou službu na prospěch ob- čanstva i státu

Vídeň

25 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 13. února. (Říšská rada je svolána na den 22. t. m. a uvádí se opětně celá řada »státních nezbytností«, jichž vyřízení bude se žádati na zástupcích národů rakou- ských. Současně vzniká otázka, bude dli říšská rada tentokrát schopna práce a veškeren ví- deňský tisk obrací se s touto otázkou k dele- gaci české, jakoby jí náleželo umožniti správné fungování vídeňského parlamentu. Jak hlavní orgány německé levice, tak i všichni jejich tra- banti s jednomyslnou smělostí snaží se na- mluviti svému čtenářstvu, že česká nenasylnost jest vinna všemi vnitřními zmatky v Rakousku. od nichž trpí především nevinné obyvatelstu německé. A na to následuje vyzvání k dru Körbrovi, aby vystoupil konečně se vší energi proti nepoddajným Čechům. Tak píše mimo jino i Szepsův »Tagblatt«: »Otevření říšské rady bude zkušebním kamenem pro novou vládu. Ukáže se, máli vláda dosti pevnosti a energie, aby za- počaté dílo smiřovací zachránila proti českým útokům. A dle té pevnosti se pozná, má li sku- tečně dobrou a pevnou vůli, dorozumění pro- vésti. Chce-li to opravdu, musí nalézti pro- středky, jimiž by donutila Čechy k ukrocení jejich nenasytnosti. Musí to učiniti nejen vzhle- dem k dorozumění, nýbrž i vzhledem k dělnost parlamentu. Jeť nad slunce jasnější, že Něme okamžitě pozbudou důvěry k vládě, učiní-li se Čechům zvláštní ústupky před skoncováním smi- řovací akce a že Němci okamžitě zase přistoupi k obstrukci. Pak budeme opět tam, kde jsme byli a říšská rada může býti hned zase poslána domů. Svolání říšské rady je tedy dvojnásob- ným zkušebným kamenem: Čechové musí pro- kázati svou smířlivost a vláda svou obratnost a povnost. Proto vítáme svolání říšské rady« — končí »W. Tagblatt«.

Körbr Čecho Nout Němec Praha Rakousko Tagblatt

26 article

Jak je to vše jasné! Hr. Clary vyrval nám od úst ždibec práva, jehož jsme se domohli po mnoholetém boji a obětoval jej ve prospěch Némců, kteří dle slov polského listu drží už dávno ve své hrsti vše, co Rakousko mělo na rozdání. Hlásíme-li se znova o ten kus svého V drobném prodeji nní číslo o sobě- sdpsl.l . si ve slalíeh na vsskivi Vapoleáni vgk 1usorat platí so hotově napke Ptelennessi anertr pná pdplal- sk- Baksplar se nsvrae-ln

Claro Hradec Rakousko

27 article

práva, jsme nenasytní. A odváží-li se vláda nám vrhoveu, nrozí se jí obstrukcí, která dle ně- mecké logiky dopomůže vídeňskému parlamentu k dělnosti. Úbohá vláda, která musí poslouchati takové rady Z Krakova, 13 února. (»Cza s« o s mi- Fovacích konfereneích.) Po »Gazetě Narodové« přichází i »Czas« se svým míněním o výroku dra. Engla, že národnostní poměry mají býti upraveny kromě Čech a Moravy také v některých jiných zemích rakouských. »Že Čechové, že p. Engel — píše jeho vídeňský pravodaj — mluvil na konferonci o úpravě ná- rodnoslních poměrů také v jiných zemích, proti tomu nedá se konečně nie namítati; ale že Čechové mimo konference a dosti hlasitě pro- hlásili, ze nic neškodl, ba jest dobře, že vzpo- menuto také otázky ruské — jest nenormální a veliká chyba. Čechově, užívající po příkladu bývalé centralistické býrokracie ruské otázky jako hrozby, jako prostředku; Čechové, zaují- mající v této otázce totéž stanovísko, jako l. berální Němci: to jest přece matení pojmů a úsudků a byla by to chyba, po níž nebylo by možno dopustiti se větší chyby.s Litujeme, že musíme cuihodný »Czas« upo- zornitl, že chyba je na jeho straně. My Če- chové nevykládali jsme slova dra. Engla v ten smysl, že se má na říšské radě upraviti tak poměr rusko-polský. Tento výklad vznikl v hlav redaktorů »Gazety Narodově« a je má »Czas« volati k zodpovědnosti, nikoli nás. Naše mínění o pravomoci říšské rady v otázkách národ- nostních je příliš dobře známo, abychomje musili znova vykládati. Nezná-li je »Czas«, je to jeho vina. My jsme haličské Rusy neštvali proti Polákům ani tehda, kdy kolo polské schvalovalo výminečný stav v Čechách a táhlo s německými liberály svorně za jeden provaz. Tím méně je chceme štváti nyní. 500.— 125.—

Czas Čecho Engel Čechův Němec Rus Polák Krakov Čechy Morava Gazeta Narodová

28 article

zl. 420.— » 385.— . . » 350.— . . . » 332.50 . » 315.—

29 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. únor Poláci v Berlíně. Dopisovatel petrohradského » Kraje« páči počet Poláků v Berlině a okoli na 70.000 duší. Po většině přináležejí k stavu řemeslnickému a dělnickému. Lid ten stěhuje se do hlavního města z venkova, nemaje dostatečného uvědomění národního a po delším pobytu v cizině většinou hyne ve vlnách germanisace. Z těch 70.000 Po- láků jest jedva 15.000 takových, kterým nehrozí odnárodnění. Přece však síla odporná polského živlu v Berlíně je větší, než byla před 15 až 25 lely a neustálo roste. Tehdy bylo v Berlině asi 50.000 Poláků a z nich jen 5000 » pevných«. Obrat k lepšímu nastal hlavně působením spolků. Přihází se dosti často, že poněmčená polská děvčata v Berlině provdávají se za Poláky a tím se opět vracejí ku své národnosti. Podobněj stále méné manželstev mezí Poláky a Němky- němi. Také v příčině hospodářské vidíme značný pokrok. Před třemí lety Poláci berlínští založili si spořitelnu, která má 600 členů. Obrat jej ze 43.000 vzrostí na 209.000. Vklady v r. 1699 činily 88.000 marek. Mezi vkladateli je mnoho femeslníků.

Polák Němka Praha Berlín Lido

30 article Nedůvěra k Německu ve Franeil.

Nedůvěra k Německu ve Franeil. Přes to, že většina sněmovny francouzské schválila včera prohlášení Delcasséa o některých otázkách mezinárodních, jak čtenář seznal již z, telegramů, ve veřejnosti francouzské jeví se značný nepokoj, je-li pan Delcassé mužem, jenž by dovedl čeliti svízelné nynější mezinárodní situaci. Nepokoj ten roste i s nedůvěrou k poli- tice Německa. Nedůvěře té dává výraz netolik nacionalistický »Journal«, nýbrž také »Figaro«, kterýž až do posledka přál přátelskému poměru německo-francouzskému. V listu tomto Volfr y zaznamenává zvláště pověsti, dle nichž Německo v dohodě s Anglií chce zakročiti a po skončení války společně přikročiti k provedení tajné smlouvy anglo německé. »Journal« obává se také, že Německo projevilo souhlas s tím, aby italské vojsko v Egyptě vystřídalo vojsko anglické, b tohoto mohlo se použíti v jižní Africe. Nedůvěra tato posilována jest i nedávnou návštěvou Viléma II. na anglickém vyslanectvu. Debata ve sněmovně francouzské byla jen slabým ohlasem těchto obav; ve veřejnosti jsou daleko silnější.

Delcassé Figaro Vilém II Německo Franeil Anglie Egypt jižní Afrika

31 article Stávky horníků a nedostatek uhli v král. českém.

Stávky horníků a nedostatek uhli v král. českém. Nedostatek uhlí v Praze jest prý již od- straněn. Úřadní bulletiny hlásají, že prý je zde uhlí dostatek. Skutečnost tvrzení toto však vy- vrací. Tam, kde je množství briket, žádné teplo novydávajících a špatně hořících, nelze mluviti o odstranění kalamity. U zemského soudu na Ovocném trhu je tak veliká nouze o uhlí, že včera nemohly být vytopeny místnosti, v nichž konala se líčení. V jednom senátu bylo takové chladno, že advokát musil obléci kožich a v tom půldruhé hodiny přednášel žalobu. A milerád- byl by si ještě beranici posadil na hlavu. Úhelná komise bude míti schůzi na staro- městské radnici dnes dopoledne. V Hostomicích, 11. února. V obci naší, jakol i v okoli jest dosti citelný nedostatek uhlí. Stávku- jící dělnictvo jest finančně stísněno, ale přes to snáší tento stav zmužile a s veselou myslí, hodlajíc ve stávce vytrvati, dokud spravedlivým jeho požadavkům nebude vyhověno. Stávkový výbor v Trnovanech jest stále v permanenci. V minulém týdnu rozdáno bylo mezi potřebné rodiny stávkujících horníků 4000 K. V rozdávání podpory bude se příští týden pokračo- vati. K rozmnožení stávkového fondu zasláno bylo z Anglie 7 liber šterlinků. Pražští typografové zaslali 3000 K a uvolili se po dobu stávky zasílati týdně 500 K nezaměstnanému hornictvu. Skutkem tím dali na jevo, jak upřímně cítí s hornicivem, domáhajícím se svých spravedlivých požadavků. Jednání tolo pů- velice tklivě a usneseno vzdáti sobilo na zdejší li dárcům srdečný dík.

Praha Hostomice Trnovany Anglie