ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 85b527e0-7677-11dc-9c0b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 52, person 82, work 4, org 8
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve středu 3. července 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 181.
4 article
Na ranní a odpol. IIstr přeleláeí se v Prale v alminlatrnsi ns čtvrt leta . . . . 6 R —k s droji denáškou na tvit laa . . . . 7 K 50h ve c oKmoh na zěsíc . . . Peštou: za maste ntvrt let s dvojí zlsilken na itvct nte . . . . 11 K co na tně et Další sbližování západních velmoci? Umění diplomatické činí dnes na své pěstitele nejen nekonečně větší požadavky než na př. za dob třetího císařství, jehož pádem počíná pro Evropu lety sedmdesátými nové období, ale možno říci i než do války rusko-japonské, jejímiž účinky vstoupily do řad velmocí nové síly, tvořící další složky politiky světové. Kdežto do nedávna ještě svělová politika byla jaksi vyhraženým zá- vodištěm staré Evropy, dnes sebevědomě zasahuje do její kruhů stejně Amerika jako dálný Východ. A tu jest nutno nejen obsáh- nouti obrovské množství jednak souběžných jednak vzájemně si odporujících a se vylu- čujících zájmů, ale i hleděti si dochvilnost a přesnosti, o níž staré diplomacii namnoze se ani nezdálo. Vždyť na př. nejtěžší ztráty poslední války Rusko utrpělo zvláště proto, že včas nevystihlo záměry japonské a tudíž nedo- vedlo přiměřeně jim čeliti a nebezpečí sobě hrozící odvrátiti; později pak nebylo již s to dohoniti, co zameškalo.
Evropa Rusko
5 article
Od marocké konference, kteráž zůsta- vila mezi oběma hlavními interesenty Franci a Německem nejeden osten, protože nedo- vedly dříve samy se dohodnouti o hranice zájmů svých, častěji než kdy před tím pro- nikaly do veřejnosti zprávy o mimořádné činnosti diplomacie anglické a v zápětí na to následovaly skutky, jež obeznamovaly svět s novými úmluvami a předváděly mu nová seskupení těch kterých mocností. Při tom se nápadně důsledně mluvilo o diplomatickém obkličování Německa, o osamocování jeho. a pokud se výslovně nepravilo, že akce ony směřují proti Německu, doložilo se aspoň, že jdou před se — bez Německa. A tak se dospělo k dohodě francouz- sko-japonské na dálném Východě, a k no vému tak zv. námořnímu trojspolku, doho- dám to uzavřeným mezi Francil, Španělskem a Anglií k zabezpečení jejich zájmů na středozemním moři a částech oceánu atlanti- ckého, jakož i k zabezpečení spojení s osa- dami zmíněných států.
Franek Německo dálný východ Španělsko Anglie
6 article
Po každé nové cestě anglického králea po docílené dohodě vznikla v Německu více méně podrážděná novinářská rozprava o úspěších diplomacie anglické a zatlačování Německa. Opravdu činily i nejstřízlivější hlasy ně- mecké dojem, jakoby toužily po nějaké udá- losti, kteráž by aspoň ve veřejném mínění způsobila nějakou změnu a nemohla být zařaděna mezi úspěchy diplomacie an- glické. Konečně se v Německu dočkali dvou událostí, kteréž zdají se vyhovovati pocito- vané touze. Jest to návštěva německého pa- novníka v Kodani a nejasné dosud poslán bývalého francouzského min. války Etienna. Návštěva dánská se prozatím zamlouvá styky povahy ryze rodinné, ač jest dost pravděpodobné, že oproti novému námoř nímu trojspolku Německu velice na tom musí záleželi, aby zjistilo, jak by se zachovale Dánsko pro případ, že by cizí válečné lod stvo chtělo mořskými jeho úžinami vniknout do moře východního.
Německo Kodaň Dánsko
7 article
Za to jsou velmi hovorné časopisy ně- mecké pokud se týká návštěvy vynikajícího politika francouzského. Týž přibyl za nedáv- ného pobytu císaře Viléma v Kielu tamtéž jako host knížete monackého a na yachtě téhož »Princesse Alice«. Ještě téhož dne, co přibyl, dostalo se mu pozvání císaře Viléma k hostině, jež byla pořádána na lodi »Hohen- zollern«; na to se celá společnost odebrala na pevninu, kdež pořádán u prince Jindřicha, císařova bratra, večírek. Po všecku tu dobu vedl se čilý rozhovor mezi císařem a Etien- nem, a pokračováno v něm ještě druhého dne na yachtě knížete monackého, kamž přibyl opět císař Vilém jakožto host knížete Z Kielu vracel se Etienne na Berlín, kdez byl v sobotu přijat kancléřem Bülowem konferoval s ním déle hodiny. Toť krátký zevnější průběh události kteráž zavdává na mnoze podnět kl úvahám o nastávajícím sblížení Německa s Francil či' opáčně. Jest ovšem mnoho domněnek o účelu této návštěvy. Nejprve připadlo se v časo- pisech na myšlenku, že Etienne byl členem ministerstva spolu s Delcassem, jebož zahra- ničná politika marocká setkala se s odporem Německa, až věc se dostala na konferenci marockou. Protože Etienne svého času v r. 1902 činil Německu návrh, aby s Francií učinilo o Marokku zvláštní dohodnutí, Ně mecko však nesouhlasilo a samo naléhalo. aby se otázka ta předložila konferenci moc- ností, kteráž, jak známo, Německo neuspo kojila a stala se východiskem nových, Ne- mecku nemilých kroků a opatření diploma- tických — usuzováno, že Německo zatím v otázce marocké se rozmyslilo a vrátilo se k myšlence Etiennově o zvláštní dohodě fran- couzsko-německé ve příčině — Marokka.
Vilém Jindřich Etienne Bülow Delcass Kiel Berlín Německo Francil Francie Maroko Princesse Alika
8 article
Domněnka tato podporována i tím, že ujednání konference marocké stalo se pouze na dobu pěti let, takže tím spíše jest za změněných zatím poměrů možno připravo vati půdu novému upravení věcí marockých. Jiní opět vzpomínají si, že kancléř ně- mecký Bülow již ve své loňské řeči, prone- šené dne 14. listopadu, prohlásil, že jest možno docíliti dohody v jednotlivých kon- kretních záležitostech, jež by se budoucně vynořily mezi Německem a Francií, ba ze podobné dohody jsou velmi žádoucí. Nikdo nežádá na Francouzích, praví na př. » Fr Zig«, aby zapomenuli na minulost a odpu- stili, ale veliký národ si nikterak nezadá, když dbá všude o své a o všeobecné zájmy. třeba že by také jedenkráte musil podat ruku svému dřívějšímu odpůrci. Vývoj po- měrů to sebou přináší, že každá velmoc musí provozovati světovou politiku, t. j. že musí na každém místě zeměkoule pečovat o své zájmy. Bodů v tření spíše přibývá. ale proto přece nevzrůstá nebezpečí válečne — nýbrž vzniká potřeba hospodářského kulturního a politického styku, pocit solidár nosti, a ty nutí vyhledávati prostředky k od- vrácení kalastrofy, jakouž jest pro moderní lidstvo každý válečný souboj. A tak dochází k dohodám o jednotlivých, konkretních pří- padech a olázkách. Neklamou li všechny známky, jsou na straně Německa dnes při- znivější předpoklady k úspěšnému vyjedná- vání a dohodování, než před dvěma lety — kdy Delcassé opustil zahraniční ministerstvo francouzské. Kancléř Bülow dle všeho sám vzal do rukou otěže německé politiky zahra niční a jest to prý dobrou stránkou její, že vychází vstříc Francii co možná — ve věcech osadních Některé časopisy také obšírně líčí plány jakéž chová p. Elienne, zejména ve příčin zámořského obchodu.
Francouz Delcassé Bülow Elienne Německo Francie Francie Zig
9 article
Dle listu »Gil Blase bylo úkolem poslán Etiennova, aby seslabil nepříznivý dojem jakýž učinilo uzavření námořního trojspolku sám pak jest velmi vlivným členem skupin osadních politiků, kterýmž záleží na rozmno žení obchodních styků a námořního spojení I »Siécle« má za možné dorozumění ve vě cech druhého řádu, jako jsou otázky ob chodní a osadní, nikoliv však o otázee elsasko lotrinské. Dle »Tempsu« činilo vystupování Etien novo po návštěvě v Kielu a v Berlíně dojem jakési důvěry v znenáhlé polepšení styků německo francouzských, ač neměl nijakého úřadního poslání. Dle »Gil Blase nejde o za- pomnění neb odpuštění, ale o zjednání stavu ve stycích, jenž by vyhovoval zájmům obou států. Podivně se vyjímají některé anglické hlasy, kteréž oznamují ještě další sbližování mocností západních Dějí se snad připravy k řešení otázek na bližším Východě?
Gil Blas Etiennův I » Siécle Kiel Berlín
10 title
Říšská rada.
11 article Poslanecká sněmovna. (Schůze 6.)
Poslanecká sněmovna. (Schůze 6.) Ve Vídni, dne 2. července. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Celá dnešní sedmihodinná, několikrále hlučná ba bounivá schůze, věnována byla ještě pilným ná- vrhům o přesazení tři finančních úřadníků z Vídně Celé dvě hodiny dr. Korytowski vysvětloval omlouval a odůvodňoval přesazení dra. Wabera Schmida a Pollaufa. Dlouhého výkladu krátky smysl byl: nestal se proti nim žádný akt strannick nebo politické persekuce, nýbrž jednáno bylc, a t šetrně, vůči nim disciplinárně, prolože t . provini služebně. Podle ministra financí je tedy celá vře prajednoduchá, všední, běžná. Naproti předstírané prostolč těchto případů však je trest propadnuvšíh kandidátů-úřadníků v křiklavém nepoměru. Řteč svou mě. ryt. Korytowski sestavenu velmi obratně a před- nesl ji velmi ofektně. Poslouchán byl nikoli bez od- poru, ale a velikým napjetim. Jakkoli se kancléřovi státního pokladu podařilo sebrati četné argumenty pro rozhodnutí jež učinil, trváme na původním sla- novisku svém, že taková opalření vždycky mají příchut odiosní a že nebylo šťastným právě činem vyčkati až bude po hlavních volbách do sněmovny poslanecké, při kterých všichni uvedení úřadníci ka- didovali, a již pozejíří po hlavních volbách, když nikdo z nich neprošel a nedostal se ani do volel užších, je vypovědětí do vzdálených působišt. Dr. Korytowski chtěl patrně vzbuditi mí- nění o svě ráznosti, ale vzbudil dojem, že svým pod- řízeným uložil nezaslouženou pokutu.
Korytowski Waber Schmid Pollauf Vídeň poslanecký sněmovna
12 article
Rozprava o pilnosti věci té rozhila se do širo- kých proudů. Její rozsah rozložen byl ovšem obratným projevem ministrovým, na který několika poslanei bylo reagováno. Zvláště hr. Sternbergem, který se dnes vůčihledě mírnil, vyhýbaje se každému útoku osobnímu, dále nejmladším členem poslanecké sně- movny drem. Wintrem, jehož klidný přednes valně se lišil od boullivých tónů jeho soudruhů če- ských, kteří dosud ve sněmovně promluvili. Mnohem zajímavější, nežli rokování, bylo hla- sování. Konalo se několikeré. Zamitnula byla pilnost všech požadavků, vyslovených v pilných návrzích,a přijaty toliko pilnost a meritum návrhu, kterým vy- zývá se vláda, aby předložila neprodleně osnovu služební pragmatiky. Pro tento návrh hlasovali tak Čechové, Poláci a křesťanšlí sociálové. Hlasování dělo se za velikého napjelí a hluku a nabylo politické důležitosti, když ukázalo se jednak, že ve sněmovně nově může projíti jen to, co dostalo souhlas jmeno- vaných tří skupin a že na druhé straně německé skupiny jsou pro vládu, pro německé ministry a pr ostatní německé strany spojenci nadmíru nespole- hlivými. Bylo totiž smluveno, že žádná německá strana nodá vota pro žádný jiný návrh, kromě vzpo- menutého: kromě pro pilnost návrhu, apelujícího na vládu, by sněmovně podala služební pragmatiku. Avšak v krilické chvili někteří němočtí lidovci, ně- mečtí pokrokovci, ba i němečtí klerikálové, zapome- nuvše slibů svých, hlasovali se sociálními demo kraty, Rusy a českými národními sociály, což vzbu- dilo tak veliké pohoršení křesťanských sociálů, že volali na své soukmenovce: „Luzo, holoto, podruhe vám zase při volbách pomůžemei“
Winter Čecho Polák Sternberg
13 article
Za velikého rozruchu, těmito srážkami a přího dami způsobeného, rozešla se sněmovna. Předseda dr. Weiskirchner zahajuje schůzi o 11 hodině 30 min. a podává ihned zprávu o zvláštním slyšení předsednictva poslanecké sněmovny u císaře Panovník vzal s díky na vědomi projev loyality, usne- sený ve 4. schůzi sněmovny ze dne 27. června uložil předsedovi sněmovny, aby projevil sněmovně zvláštní díky mocnářovy. Předseda žádá sněmovnu aby sdělení vzala na vědomí. Předseda ministerstva bar. Bock předkládá zprá vu kvotové deputace. Nežli se přešlo k jednacímu pořadu, byla po dána řada pilných návrhů v záložitostech nouzových Dotazy podali poslanci! Hudec (z Prahy) a soudr, na ministra železni o pronásledování železničních zřízenců v obvodu ředitelství c. k. slátních drah v Praze pro jejich po- ské stanovisko a dolaz o nedostatku náhradníh personálu; Němec, Hybež, dr. Winter a soudr. na ministr vnitra a ministra kultu a vyučování o násilnostech spáchaných na rodičích českých dílek Čech a soudr. na ministra železnic o nedostatk vozů u státních drah dr. Herold (z Král. Vinohradů) a soudr. na mi- nislra vnitra a ministra kultu a vyučování o ode- pření zápisů do matriky farním úřadem v Čouši; Náprstek a soudr, na ministra financí o devin kulační záležitosti hospodářské záložny okresní v Horažďovicích; Čipera a soudr. na ministra kullu a vyučován v záležilosti učitele Pelikána v Horce Kostelní; Čipera a soudr. na ministra kultu a vyučován o jednání místodržitelství vůči českým učitelům n středních školách pro volební provolání: dr. Baxa a soudr. na předsedu ministerstva a mi nistra spravedlnos.i o jmenování soudců v královstv českém: Buřival a soudr. na minislra vniíra o jednání re vírního inspektora Braunera v Nuslích s bezpečnostn stráží;
doktor Weiskirchner Bock Němec Hybež Winter Herold Král Náprstek Čipera Pelikán Kostelný Baxa Buřival Brauner Praha Čechy Horažďovice Horka Nusle poslanecký sněmovna sněmovna Čouša
14 article
Buřival a soudr. na ministra vnitra o nesprave- dlivém rozdělení remuneraci mezi mužstvo bezpeč- nostní stráže v Prazei Frosl a soudr. na ministra železnic o nedosta- tečném stabilisování dělnictva v dílnách státních dral v obvodu plzeňského ředitelství zvláště v Plzni; Fresl a soudr. na ministra financi o prodloužen dovolené úřadníků berních v královslví českém; Fresl a soúdr. na ministra kultu a vyučování nedostatečných místnostech české veřejné školy v Bí- lině a jednání okresní školní rady v Duchcově v této záležilosti. Potom přešlo se k jednacímu pořadu, t. j. k ro- kování o pilných návrzích o polrestání úřadníků, ktel kandidovali do říšské rady Ministr financi dr. ryt. Korylowski ujav se slov prohlásil v úvodu své řečí co nejrozhodněji, že uči- něná jím opatření, o nichž se děje zmínka v pilných návrzích, naprosto nesouvisí s nedá v n vykonanými volbami do říšské rady (Odpor.) Prohlašuji, praví minislr, zcela nepokrytě olevřeně: ani z daleka jsem na to nepomyslil, protož by to bývalo zanedbávání povinnosti, a zanedbáván povinnosti se ode mne pědočkále; tím vás mohu ujistiti. (Živá pochvala) Ministr kunslatuje dále, ze oni tři úřadníci byli přeloženi teprve po hlavních volbách, a že ludíž nemohlo býti pochyby o tom, že tito úřadníci, ucházejíci se o řišský mandát, ne- byli zvoleni. Řečník dále připomíná, že fina nčnímu komisaři dru. Waberovi byla poskytnula dovolená o níž zažádal ovšem ze zdravotních důvodů, a ž ji nasloupil 3. dubna, čímž se mu umožnílo, osobně podporovati svoji volbu beze všeho obmezení.
Buřival Fresl doktor Ministr Waber Plzeň Duchcov
15 article
Dále prohlásil ministr, že disciplinární rozhod- nulí proti dru. Waberovi bylo učiněno jenom pro t- kové činy, ke kterým se v disciplinárním vyšelřování onobně a výslovně přiznal. (Hlasy: Slyšte! Slyštel Konečně ministr ještě konstatuje, že dr. Waber sám přodslavenému zemskému finaněnímu řediteli vý- slovně prohlásil, že rozhodnulí disciplinární rady zikterak nesouvisí s jeho volbou. Ministr je toho da- lek, aby ve svém úřadě provozoval politiku. (Hlučná pochvala.) Toho nikdy nečinil a nikdy neučiní. Moji úřadníci — pravil ministr — budou voláni k zodpo- vědnosti jen pro to, co snad učinili proti odpřísáhnul služební povinnosti, proti disciplině. Dále ministi konstaluje, že vláda je daleka toho, aby pokárala or- ganisace úřadnické, pohybujíc. se v rámci od- přísáhnuté služební povinnosti a v mezích službou přípusiných anebo aby je vůbec nějak rušila. Vůči stavovským organisacím zaujímá vláda slanovisko sympalické, ovšem jen polud, pokud zůslávaji v me- zích zákona a pokud jejich členové zůstávají si vě- domi právních povinností, jejich povoláním jim ulo žených Takové povinnosti a takové meze má však každé povolání, a jako zajisté sotva je některý státng občan ve vykonávání svých státoobčanských a zvláště svých politických práv úplně svobodný, nýbrž musí bráti zřetel na různé vzlahy, ve kterých je vzhledem na svou národnost, své vyznání, svůj slav a povolání ka svým bližním, tak přejimá též státní úřadník svým služebním poslavením taková obmezení, aniž je tim vůči ostatním státním občanům snížen. Především má státní úradník jakožto veřejný orgán, placený z daní.
Waber doktor
16 article
povinnost konati státu reelní služby (Souhlas.) a moei úřadně mu svěřené leckde zcela neobyčejné používati ke všenbecnému prospěchu. (Souhlas.) Aby těto moci aby svého postavení a své oprávněnosti nezneužíval aby státu a obyvatelstvu též skutečně posilivm, služhy konal, to musí býti zárukou zajištěno. Posl. Eldersch: Jako v Haliči!
Posl Halič
17 article
Ministr dr. ryt. Korytowski lituje, že musí z debaty uvésti do veřejnosti tak události, které se pro ni nehodí. Vláda jest nucena ty úřadníky, kteři. jak se říká, uchýlili se k veřejnosti, touž cestou ná- sledovati, což ovšem může činiti zcela klidně. Ministr činí polom jménem vlády prohlášení v němž se praví: Všeobecná drahola, nastavší v po- sledních letech, přiměla také státní úřadníky, aby starali se o zlepšení svého hmotného postavení. Sou časně s tím ozvalo se také volání po slanoven úřadnických práv, po zavedení služební pragmatiky po opatření k vybavení úřadniclva z dluhů. K in- tensivnímu úspěšnému hájení těchlo zájmů byla za- ložena různá úřadnická sdružení. Vláda na rozdíl o vlád jiných států pohlížela na tuto organisátorskou působnost beze vší předpojalosti, ba dokonce sym- paticky, ovšem s podminkou, že se organisace úřad- nictva bude pohybovati v rámci mezí, daných úřad nictvu jeho služebním poměrem, a že bude zájmy úřadnictva podporovati. Bohužel, tato podmínka se nesplnila. Snad byl boj o všebecné volební právo důvodem, že se hnutí v četných úřadnických spolcích stalo velmi radikálním. Ovšem převážná většina úřad- nictva — možno tak s uspokojením konstatovati — šla správnou cestou a předložila prosby a přání svá zákonnou formou před úřadní forum. Jiná část však, zejměna podřízené úřadnické kategorie, poku- sila se při sledování cílů organisačních použíti zbraní. které snad jsou přípuslny v soukromém mzdověm boji, státním zřízencům jsou však naprosto zakázány.
organizace úřad
18 article
Jakž theoreticky i prakticky nesporně jest stanoveno není slátní poměr žádným soukromoprávným služeb- ním a mzdovým poměrem. Nourčuje se svobodnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnaným. nýbrž jest to veřejnoprávní, státními normami upra- vený poměr sui generis (svého druhu), jemuž se státní zřízenec, vstupuje do slátní služby, služební přísahou svobodně podřizuje a jeníuž musí přizpůse- biti své chování, nebo se ho zříci. S postavením stát- ního úřadníka jest naprosto neslučitelno, aby úřadník vyslupoval veřejně agitačním způsobem proti vládě aby vášnivě útočil na vládu a její členy, a aby štváčským a každou autoritu a disciplinu podkopa vajícím způsobem kritisoval jednání vlády. Neexi- sluje žádná rakouská vláda, která by s klidem po- hlížela k takovému počínání jednotlivých podlizených orgánů, je-li si vědoma své zodpovědnosti oproli slátu a oproti parlamentu, a která by nečinně přihlížela jak se šíří duch štvavosti, jak zanáší se neposlušnos a vzpoura do řad rakouského státní úřadnictva, kter doposud osvědčováním své starodávné tradice bylo známo jako vzorný sbor na celém světě.
19 article
Veřejně zájmy vyžadují za takových poměrů energického zakročení, a vláda také neváhala zakro- čiti, pokud, jak se ji zdálo, byl čas, proti rozkladné tendenci, aby zachovala skvělou pověst rakouského úřadnictva pro všechnu budoucnost Ministr vykládá podrobně události, jež vedly k disciplinárnímu potrestání fin. komisaře dra. Wabera. Poslanec hr. Slernberg tázal se nejdříve, zdali francouzská slova, kterých ministr použil ve sve řeči, byla protokolována, poněvadž jest přece zaká- záno protokolovati cizí řeči. Řečník na to polemi- suje proti řečí ministra financí, který prosil vlastně sociální demokraty za odpuštění. Nicméně schválil by řeč luto, kdyby ministr financí nebyl členem vlády, která při volbách ukázala se býti výkonným výborem rudé internacionály, neboť agitovala pro sociá ní demokraly, poněvadž chce národnosti zničiti pomocí internacionály Předseda vyzývá řečníka, aby se neodchyloval od věci.
Waber Slernberg rudý internacionál
20 article
Posl. hr. Slernberu pokračuje vypravoval, že ne- dostal v Chocní koncesi pro list, kdežto dr. Adlen prosadil, že byla udělena koncese pro »P'rávo Lidue. Vyslovuje se proti tomu, že ministr financí zaujímá stanovisko, že není ministrem politickým. Mini- sterstvo má povinnost působiti ku zachování slátu stát podporovati. (Pochvala u přátel řečníkových.) Posl. Budzinovský pojednal zvláště o prováděné praxi v Haliči pokud se týče přesazování ruských úřadníků. Posl. Schlegel obrací se proti tomu, aby stihání úřadnictva používáno bylo ke štvaní proti křesťan- ským sociálům. Křesťanští sociálové pracovali vždy pro utvoření moderní služební pragmatiky a pr úpravu disciplinárního řízení úřadnického a budou proto hlasovati pro tuto část návrhů. Nemohou však přece hlasovat pro dosazení sněmovního vyšetř- vacího výboru za účelem zkoušení připadů discipli nárně vyšetřených. Navrhujo proto oddělené hlaso Posl. Weidonhoffer mluvil proti pilnosti z ohle dů na dělnost sněmovny, jakož i proto, že bylo by třeba dříve slyšeti vládu o důvodech potrestání. Líč podrobně případ Waberův a kritisuje příjmový a po slupový system rak. úřadnictva. V závěrku navrhuj resoluci, aby co nejdříve utvořena byla moderní slu žební pragmalika.
Posl doktor Adlen Min Schlegel Waberův Choceň Halič P ' rávo Lidue
21 article
Rokování uzavírá se. Hlavní řečník pro) dr. Winter označuje polre stání úřadníků za důsledek poloabsolutistického stát ního zřízení. Protestuje, aby z povyšování úřadníko dělal se polilícký čachr a brojil proti tajným kvali fikačním lislinám, Apeluje na sněmovnu, aby přije- tím sociálně-demokratického pilného návrhu proje vila, že nechce více ztrpěti starý syslem. (Souhlae mezi souciálními demnokraty . ) Po doslovech navrhovatelů posl. Glöckela,š Stranského a sv. p. Hocka, kteří opětně pli- mlouvali se za přijetí svých pilných návrhů a urge- vali utvoření služební pragmatiky, jakož i po věc- ných opravách posl. Schlegela a Bendela při- kročuje se ke hlasování a to: hlasuje se o všech třecl pilných návrzích odděleně.
Winter Hocek Schlegel Bendel
22 article
Pilnost Glöckelova návrhu zamílnuta byla pokud se týče prvého bodu (projev nelibosti nad potrestáním) 245 proti 179, pokud se týče 2. bodu (utvoření služební pragmatiky), 233 proti 191 hlasům. Pilnost návrhu posl, š. Stranského byl v prvé části (šetření o zavedeném vyšetřování prol 3 úřadníkům) z amítnuta, ve drubé části (utvo- ření služební pragmatiky) jednohlasně při- jata (Souhlas u křesťanských sociálů.) Pilnost návrhu Hockova zamitů se v obou částech. Na to přikročeno k meritornímu jed- nání o návrhu šl. Stranského a návr bez rokování jednohlasně přijat. Potom provedena volba do výboru pr kontrolu státního dluhu a jednání pře- rušeno. Odpovídaje k dolazu Modráčkovu o rozpu- štění dumy, prohlašuje m.-p. sv. p. Beck, že tato interpelace jeví se býti pokusem vměšování se do vnitropolitických poměrů jiného státu, což jest v od- poru s uznanými mezinárodními základními zása- dami a zásadou státní svrchovanosti. Vláda musí zaujmouti odmitavé stanovisk k domněnce, že podrobí poslup ruské vlády kritice na hangské konferenci a to tim spíše, že ocitla by se tak v úplném rozporu a tradičně přátelským styky, jež pojí nás s Ruskem. Vyslovuje politování nae útoky proti ruské vládě a odmítá je. Úmysl ruské vlády, že hodlá použíti naší podpory ve prospěch státní půjčky, jest oslatně naprosto neznám. Došlo-l by snad v dalším k vyjednávání o pů čce, dá se vláda vésti při tom výhradně skutečnými stanovisky Příšti schůze bude z í t ra,
Hockův Modráčkův Beck Rusko
24 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 2. července. (Jazykov rovnoprávnost v parlamentě.) Ten lýden rozhodne se prý v předsednické poradč otázka rovnoprávnosti neněmeckých jazyků v po- slanecké sněmovně. V jakém směru — těžko zntím předvídati; mohla by se rozřešiti příznivě. kdyby to pokládali za věc své cti všichni poslan- ci neněmečtí. Zatim domáhají se jazykové rovno právnosti rozhodně jen poslanci čeští (také sociálně-demokratičtí) a polští lidovei kteří rovnoprávnost jazykovou prohlašují za je- den ze svých hlavních požadavků národnícl Ostatní polští poslanci, sloučení v polském kole chovají se dosud nerozhodně. Z jiných národ- ností byli by pro rovnoprávnost jazykovou také Rusi, Jihoslované a Vlaši, a poněvadž neněmečti členové sociálně-demokratického svazu jsou též všichni pro rovnoprávnost, dalo by se souditi, že proti ní nebudou ani němečtí socialisté. Z takových poměrů jazyková rovnoprávnost mohla by, jak již praveno, nalézti většinu v poslanecké sněmovně a odstranily by se pochybnosti před- sedy dra. Weisskirehnera, jenž otázku tu chee přenechati na rozhodnutí sněmovny. Jest však rozdil také v názorech o tom, j ak daleko má rovnoprávnost ve sněmovně sá- hati. Soudě dle „Kur. Lwow.“, ani polští lidovci nežádají zatím rovnoprávnosti, provedené do krajnosti, a jsou prý hotovi spokojiti se, budou-li se polské řeči zvláštním stenografem zazname- návati a vkládati do zápisníku spolu s něme ckým překladem; bude-li se stejně postu- povati s polskými dotazy a bude-li vláda důle- žitější předlohy, týkající se Haliče, sdélovati pol- ským poslancům také polsky.
Rus Jihoslovan Vlach Weisskirehner Praha Halič demokratický svaz
25 article
V drobném prodejit ranní číslo o sobě. .. odpolední . . . . na zh Ve slialkách na venkově- ranní čtslo. . . . . . odpolodní . . . . . . . 4h 1nserátv plati se hotově rapřeš. Přodplacení a Inserty přijímá sdmini- strnce v Marianské ulici č.3. Tam nachárejí se též reňakee tlskirna n expedite , Narodních LHstš“ Eakopisy se nevrae-j.
Narodne LHstš
26 article
Orgán polské strany národně-demokratické. jenž už nejednou se přimlouval za odstranění dosavadní výsady německého jazyka v parla- mentě, poukazuje, že v polském kole jsou proti jazykové rovnoprávnosti jen „oni politikové. kteří holdují theorii, vytvořené po r. 1873, t. j. theorii, která pod rouškou autonomistickou skrý- vá dokonalou shodu s centralismem a s centra- listickou ústavou z r. 1867. Jsou to, jak známo, polští konservalivci. Poněvadž však vliv ná- rodně-demokratické strany v polském kole na- bývá převahy, „Sl. pol.“ očekává, že za málo dní stane se v hegemonii němčiny prvý průlom a ten že se provede na teréně parlamentním. Dále prý prozatím jiti nelze, sic by se parlamení rozbil, a následek toho byl by buď maskovaný. nebo zjevný absolutism .. V Praze, 2. července. (Schůze sio- nistů.) O minulýcl dvou svátcích sjeli se četní sionisté ze všech korunních zemi do Bílska, aby vyslechli výroční zprávu svého výkonného vý- boru, kterou přednesl dr. Schalit. V rozho- vorech mnoho času zabraly porady o tom, jak se sionisté mají chovati ke snahám jiných národů. Sionisté z Čech přimlouvali se za podporování německých „ochran- ných“ spolků. Návrh ten však po bouřiivé debatě zamítnut, při čemž poukázáno na to, jak se právě němečtí liberálové v poslední době za- chovali k židům vůbec, a němečtí nacionální studenti v Praze k sionistickému poslanci, do- centu dru. Mahlerovi. Jinak jednáno též o otázce vystěhovalecké, o Palestý ně a jiných zájmech čistě sionistických.
Schalit Mahler Praha Bílsko Čechy
27 article
V Praze, 2. července. (Kesporu uher- sko-chorvatskému.) Splitská „Sloboda“ náleží k listům, jež v Dalmacii nejrozhodněji hájily spolek srbsko-chorvatské koalice s uher- skou koalicí. Ale i „Slob.“ je dnes nucena pro- hlásiti, že se zklamala v nadějích, jež kladla ve „veliké ministerstvo uherské“ (Wekerlovo). Minul rok, co bylo nastoleno, ale za tu dobu ne- může zaznamenati ani jediného úspěchu. Na- opak Apponyovým školským zákonem pobou- řilo proti sobě všechny nemaďarské národnosti a nyní, kdy zápasí o vyrovnání s Rakouskem, znepřátelilo si i Chorvaty, o něž se mohlo směle opírati ve svém boji s Vídní. Raduje se z toho sporu, jak obyčejně,třetí, a tím je Vídeň. Jet v zájmu Vídně, aby popudila Chorvaty proti Ma- darům a za obapolné nespokojenosti upevnila opět trochu svůj starý centralismus. A tomu na- pumáhá syn Ludvíka Košuta! Jaká to ironie vsudu.
Sloboda Slob Apponyův Chorvat Košut Praha Dalmacie Rakousko Vídeň Ma Kespor uher
28 title
Politické zprávy zahraničně.
29 article V Praze, 2. července.
V Praze, 2. července. Čechově v Rusku. Nové číslo „Ruského Čecha“, vycházejícíh v Kyjevě redakcí dra. Vondráka, je věnováno památce Husově a výprava jeho je slavnostní. V čísle jest umístěna báseň Tarasa Ševčenky „Kacíř čili Jan Hus“ a překlad její od N. Žer- novského, příležitostné básničky od Žernov ského a Alberta Poláka, ruský článek N. Volynského „Poměr Husův a jeho učení k Slovanům“ ald Článek „K českému náboženskému indiffe- rentismu“ promlouvá o tom, že někteři Čechové na Volyni, přijavší dříve pravoslaví, nyní vlivem polských kněží znova se vrátili ke katolictví. z čehož jim Rusové činí výtky, a zvláště „Poča- jevskij Listok“ prý pobuřuje proti všem ruským Čechům bez výjimky a přirovnává je 1- Židům. List praví: Divíme se upřímně těm Čechům kteří jsou dosud tak málo vyspělí, že klerikálne nešvary zcela zatahují do slovanské otázky, což je zbytečné a může být i nebezpečné. Nemíníme doporučovat pravoslaví, ale komu bylo katolictvi tak milé a drahé, měl setrvati při něm a nezra- zovati svého pevného přesvědčení k vůli hmot- nému zisku. Budeme-li měniti vyzvání libovolně, nedočkáme se od nikoho úcty a ani sami k sobé jí míti nebudeme.
Čechův Čecho Vondrák Husův Tarasa Ševčenko Hus Albert Polák N Volynský Rus Praha Rusko Kyjev Volyň
30 article
Co se týče dalších výčitek, činěných Ru- sům, že jim není lhostejno ani to, že čeští kolo- nisté na Volyní se poddávají vedení polských kněží, ani že jim není po chuti český nábožen- ský indiferentism vůbec, vybízíme rodáky na Volyni, aby se rozpomenuli, za jakých okolností je Rusko ve své nejzápadnější gubernii koloniso- valo a jaké mělo při tom úmysly. Tehdejší vo- lynský gubernátor Gresser měl o Češích velké iluse a málo vědomostí. Myslil, že český nárou dosud význává husitství a husitství bylo podle ruského názoru vždycky rovno pravoslavi. Kolo- nisaci domněle husitských Čechů Gresser chtěl oslabiti vliv bojovného polského katolictví. Čeští kolonisté přišli na Volyň a tehdejší jejich du- chovní skutečně je Rusům předváděli jako hu- sity. Po více letech Rusům svitlo, že to není husitství, že to není žádná víra vůbec, nýbrž maškaráda. Že Rusové, lidé hluboce náboženští, nemohli k tomu zůstati lhostejnými, je na bíle- dni. Čechové potom, aby si pohněvané Rusy usmířili, počali přestupovati na pravoslavi. Více připomínati netřeba. Mezi českými kolonisty na Volyni a Ruskem byla uzavřena ne- psaná smlouva, že Čechové budou paralysovati fanatickou výbojnost polských kněží. Jakmile začali se sami jejich vlivu poddávati, porušili smlouvu a nemohou se diviti, není-li to Rusům milo. To je politická stránka věci. O nábožen- ské pomlčujeme, ona je záležitostí jejich svě- domí.
Gresser Čech Čecho Rus Volyň Rusko
31 article Hrabě Nigra.
Hrabě Nigra. K úmrtí proslulého diplomata italského hr. Nigry, stručně v telegrafických zprávách za- znamenaném, dodati dlužno aspoň v hlavních obrysech vyličení života a činnosti tohoto býva- lého spolupracovníka Cavourova. Hr. Kon- stantin Nigra v r. 1851 stár teprve 23 le t,. stal se soukromým tajemníkem Cavoura, když se zolavil z téžkého poranění, jež utrpěl v boj
Cavourův Cavour Hradec Kon