1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, ve středu 3. července 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. IIstr
přeleláeí se
v Prale v alminlatrnsi
ns čtvrt leta . . . . 6 R —k
s droji denáškou
na tvit laa . . . . 7 K 50h
ve c oKmoh
na zěsíc . . .
Peštou:
za maste
ntvrt let
s dvojí zlsilken
na itvct nte . . . . 11 K co
na tně et
Další sbližování západních
velmoci?
Umění diplomatické činí dnes na své
pěstitele nejen nekonečně větší požadavky
než na př. za dob třetího císařství, jehož
pádem počíná pro Evropu lety sedmdesátými
nové období, ale možno říci i než do války
rusko-japonské, jejímiž účinky vstoupily do
řad velmocí nové síly, tvořící další složky
politiky světové. Kdežto do nedávna ještě
svělová politika byla jaksi vyhraženým zá-
vodištěm staré Evropy, dnes sebevědomě
zasahuje do její kruhů stejně Amerika jako
dálný Východ. A tu jest nutno nejen obsáh-
nouti obrovské množství jednak souběžných
jednak vzájemně si odporujících a se vylu-
čujících zájmů, ale i hleděti si dochvilnost
a přesnosti, o níž staré diplomacii namnoze
se ani nezdálo.
Vždyť na př. nejtěžší ztráty poslední
války Rusko utrpělo zvláště proto, že včas
nevystihlo záměry japonské a tudíž nedo-
vedlo přiměřeně jim čeliti a nebezpečí sobě
hrozící odvrátiti; později pak nebylo již s to
dohoniti, co zameškalo.
Evropa
Rusko
5
article
Od marocké konference, kteráž zůsta-
vila mezi oběma hlavními interesenty Franci
a Německem nejeden osten, protože nedo-
vedly dříve samy se dohodnouti o hranice
zájmů svých, častěji než kdy před tím pro-
nikaly do veřejnosti zprávy o mimořádné
činnosti diplomacie anglické a v zápětí na
to následovaly skutky, jež obeznamovaly svět
s novými úmluvami a předváděly mu nová
seskupení těch kterých mocností. Při tom se
nápadně důsledně mluvilo o diplomatickém
obkličování Německa, o osamocování jeho.
a pokud se výslovně nepravilo, že akce ony
směřují proti Německu, doložilo se aspoň,
že jdou před se — bez Německa.
A tak se dospělo k dohodě francouz-
sko-japonské na dálném Východě, a k no
vému tak zv. námořnímu trojspolku, doho-
dám to uzavřeným mezi Francil, Španělskem
a Anglií k zabezpečení jejich zájmů na
středozemním moři a částech oceánu atlanti-
ckého, jakož i k zabezpečení spojení s osa-
dami zmíněných států.
Franek
Německo
dálný východ
Španělsko
Anglie
6
article
Po každé nové cestě anglického králea
po docílené dohodě vznikla v Německu více
méně podrážděná novinářská rozprava o
úspěších diplomacie anglické a zatlačování
Německa.
Opravdu činily i nejstřízlivější hlasy ně-
mecké dojem, jakoby toužily po nějaké udá-
losti, kteráž by aspoň ve veřejném mínění
způsobila nějakou změnu a nemohla být
zařaděna mezi úspěchy diplomacie an-
glické.
Konečně se v Německu dočkali dvou
událostí, kteréž zdají se vyhovovati pocito-
vané touze. Jest to návštěva německého pa-
novníka v Kodani a nejasné dosud poslán
bývalého francouzského min. války Etienna.
Návštěva dánská se prozatím zamlouvá
styky povahy ryze rodinné, ač jest dost
pravděpodobné, že oproti novému námoř
nímu trojspolku Německu velice na tom musí
záleželi, aby zjistilo, jak by se zachovale
Dánsko pro případ, že by cizí válečné lod
stvo chtělo mořskými jeho úžinami vniknout
do moře východního.
Německo
Kodaň
Dánsko
7
article
Za to jsou velmi hovorné časopisy ně-
mecké pokud se týká návštěvy vynikajícího
politika francouzského. Týž přibyl za nedáv-
ného pobytu císaře Viléma v Kielu tamtéž
jako host knížete monackého a na yachtě
téhož »Princesse Alice«. Ještě téhož dne, co
přibyl, dostalo se mu pozvání císaře Viléma
k hostině, jež byla pořádána na lodi »Hohen-
zollern«; na to se celá společnost odebrala
na pevninu, kdež pořádán u prince Jindřicha,
císařova bratra, večírek. Po všecku tu dobu
vedl se čilý rozhovor mezi císařem a Etien-
nem, a pokračováno v něm ještě druhého
dne na yachtě knížete monackého, kamž
přibyl opět císař Vilém jakožto host knížete
Z Kielu vracel se Etienne na Berlín, kdez
byl v sobotu přijat kancléřem Bülowem
konferoval s ním déle hodiny.
Toť krátký zevnější průběh události
kteráž zavdává na mnoze podnět kl úvahám
o nastávajícím sblížení Německa s Francil
či' opáčně.
Jest ovšem mnoho domněnek o účelu
této návštěvy. Nejprve připadlo se v časo-
pisech na myšlenku, že Etienne byl členem
ministerstva spolu s Delcassem, jebož zahra-
ničná politika marocká setkala se s odporem
Německa, až věc se dostala na konferenci
marockou. Protože Etienne svého času v r.
1902 činil Německu návrh, aby s Francií
učinilo o Marokku zvláštní dohodnutí, Ně
mecko však nesouhlasilo a samo naléhalo.
aby se otázka ta předložila konferenci moc-
ností, kteráž, jak známo, Německo neuspo
kojila a stala se východiskem nových, Ne-
mecku nemilých kroků a opatření diploma-
tických — usuzováno, že Německo zatím
v otázce marocké se rozmyslilo a vrátilo se
k myšlence Etiennově o zvláštní dohodě fran-
couzsko-německé ve příčině — Marokka.
Vilém
Jindřich
Etienne
Bülow
Delcass
Kiel
Berlín
Německo
Francil
Francie
Maroko
Princesse Alika
8
article
Domněnka tato podporována i tím, že
ujednání konference marocké stalo se pouze
na dobu pěti let, takže tím spíše jest za
změněných zatím poměrů možno připravo
vati půdu novému upravení věcí marockých.
Jiní opět vzpomínají si, že kancléř ně-
mecký Bülow již ve své loňské řeči, prone-
šené dne 14. listopadu, prohlásil, že jest
možno docíliti dohody v jednotlivých kon-
kretních záležitostech, jež by se budoucně
vynořily mezi Německem a Francií, ba ze
podobné dohody jsou velmi žádoucí. Nikdo
nežádá na Francouzích, praví na př. » Fr
Zig«, aby zapomenuli na minulost a odpu-
stili, ale veliký národ si nikterak nezadá,
když dbá všude o své a o všeobecné zájmy.
třeba že by také jedenkráte musil podat
ruku svému dřívějšímu odpůrci. Vývoj po-
měrů to sebou přináší, že každá velmoc
musí provozovati světovou politiku, t. j. že
musí na každém místě zeměkoule pečovat
o své zájmy. Bodů v tření spíše přibývá.
ale proto přece nevzrůstá nebezpečí válečne
— nýbrž vzniká potřeba hospodářského
kulturního a politického styku, pocit solidár
nosti, a ty nutí vyhledávati prostředky k od-
vrácení kalastrofy, jakouž jest pro moderní
lidstvo každý válečný souboj. A tak dochází
k dohodám o jednotlivých, konkretních pří-
padech a olázkách. Neklamou li všechny
známky, jsou na straně Německa dnes při-
znivější předpoklady k úspěšnému vyjedná-
vání a dohodování, než před dvěma lety —
kdy Delcassé opustil zahraniční ministerstvo
francouzské. Kancléř Bülow dle všeho sám
vzal do rukou otěže německé politiky zahra
niční a jest to prý dobrou stránkou její, že
vychází vstříc Francii co možná —
ve věcech osadních
Některé časopisy také obšírně líčí plány
jakéž chová p. Elienne, zejména ve příčin
zámořského obchodu.
Francouz
Delcassé
Bülow
Elienne
Německo
Francie
Francie Zig
9
article
Dle listu »Gil Blase bylo úkolem poslán
Etiennova, aby seslabil nepříznivý dojem
jakýž učinilo uzavření námořního trojspolku
sám pak jest velmi vlivným členem skupin
osadních politiků, kterýmž záleží na rozmno
žení obchodních styků a námořního spojení
I »Siécle« má za možné dorozumění ve vě
cech druhého řádu, jako jsou otázky ob
chodní a osadní, nikoliv však o otázee
elsasko lotrinské.
Dle »Tempsu« činilo vystupování Etien
novo po návštěvě v Kielu a v Berlíně dojem
jakési důvěry v znenáhlé polepšení styků
německo francouzských, ač neměl nijakého
úřadního poslání. Dle »Gil Blase nejde o za-
pomnění neb odpuštění, ale o zjednání stavu
ve stycích, jenž by vyhovoval zájmům obou
států.
Podivně se vyjímají některé anglické
hlasy, kteréž oznamují ještě další sbližování
mocností západních
Dějí se snad připravy k řešení otázek
na bližším Východě?
Gil Blas
Etiennův
I » Siécle
Kiel
Berlín
11
article
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 6.)
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 6.)
Ve Vídni, dne 2. července.
(Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Celá dnešní sedmihodinná, několikrále hlučná
ba bounivá schůze, věnována byla ještě pilným ná-
vrhům o přesazení tři finančních úřadníků z Vídně
Celé dvě hodiny dr. Korytowski vysvětloval
omlouval a odůvodňoval přesazení dra. Wabera
Schmida a Pollaufa. Dlouhého výkladu krátky
smysl byl: nestal se proti nim žádný akt strannick
nebo politické persekuce, nýbrž jednáno bylc, a t
šetrně, vůči nim disciplinárně, prolože t . provini
služebně. Podle ministra financí je tedy celá vře
prajednoduchá, všední, běžná. Naproti předstírané
prostolč těchto případů však je trest propadnuvšíh
kandidátů-úřadníků v křiklavém nepoměru. Řteč svou
mě. ryt. Korytowski sestavenu velmi obratně a před-
nesl ji velmi ofektně. Poslouchán byl nikoli bez od-
poru, ale a velikým napjetim. Jakkoli se kancléřovi
státního pokladu podařilo sebrati četné argumenty
pro rozhodnutí jež učinil, trváme na původním sla-
novisku svém, že taková opalření vždycky mají
příchut odiosní a že nebylo šťastným právě činem
vyčkati až bude po hlavních volbách do sněmovny
poslanecké, při kterých všichni uvedení úřadníci ka-
didovali, a již pozejíří po hlavních volbách, když
nikdo z nich neprošel a nedostal se ani do volel
užších, je vypovědětí do vzdálených působišt.
Dr. Korytowski chtěl patrně vzbuditi mí-
nění o svě ráznosti, ale vzbudil dojem, že svým pod-
řízeným uložil nezaslouženou pokutu.
Korytowski
Waber Schmid
Pollauf
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
Rozprava o pilnosti věci té rozhila se do širo-
kých proudů. Její rozsah rozložen byl ovšem obratným
projevem ministrovým, na který několika poslanei
bylo reagováno. Zvláště hr. Sternbergem, který
se dnes vůčihledě mírnil, vyhýbaje se každému útoku
osobnímu, dále nejmladším členem poslanecké sně-
movny drem. Wintrem, jehož klidný přednes
valně se lišil od boullivých tónů jeho soudruhů če-
ských, kteří dosud ve sněmovně promluvili.
Mnohem zajímavější, nežli rokování, bylo hla-
sování. Konalo se několikeré. Zamitnula byla pilnost
všech požadavků, vyslovených v pilných návrzích,a
přijaty toliko pilnost a meritum návrhu, kterým vy-
zývá se vláda, aby předložila neprodleně osnovu
služební pragmatiky. Pro tento návrh hlasovali tak
Čechové, Poláci a křesťanšlí sociálové. Hlasování dělo
se za velikého napjelí a hluku a nabylo politické
důležitosti, když ukázalo se jednak, že ve sněmovně
nově může projíti jen to, co dostalo souhlas jmeno-
vaných tří skupin a že na druhé straně německé
skupiny jsou pro vládu, pro německé ministry a pr
ostatní německé strany spojenci nadmíru nespole-
hlivými. Bylo totiž smluveno, že žádná německá
strana nodá vota pro žádný jiný návrh, kromě vzpo-
menutého: kromě pro pilnost návrhu, apelujícího na
vládu, by sněmovně podala služební pragmatiku.
Avšak v krilické chvili někteří němočtí lidovci, ně-
mečtí pokrokovci, ba i němečtí klerikálové, zapome-
nuvše slibů svých, hlasovali se sociálními demo
kraty, Rusy a českými národními sociály, což vzbu-
dilo tak veliké pohoršení křesťanských sociálů, že
volali na své soukmenovce: „Luzo, holoto, podruhe
vám zase při volbách pomůžemei“
Winter
Čecho
Polák
Sternberg
13
article
Za velikého rozruchu, těmito srážkami a přího
dami způsobeného, rozešla se sněmovna.
Předseda dr. Weiskirchner zahajuje schůzi o 11
hodině 30 min. a podává ihned zprávu o zvláštním
slyšení předsednictva poslanecké sněmovny u císaře
Panovník vzal s díky na vědomi projev loyality, usne-
sený ve 4. schůzi sněmovny ze dne 27. června
uložil předsedovi sněmovny, aby projevil sněmovně
zvláštní díky mocnářovy. Předseda žádá sněmovnu
aby sdělení vzala na vědomí.
Předseda ministerstva bar. Bock předkládá zprá
vu kvotové deputace.
Nežli se přešlo k jednacímu pořadu, byla po
dána řada pilných návrhů v záložitostech nouzových
Dotazy podali poslanci!
Hudec (z Prahy) a soudr, na ministra železni
o pronásledování železničních zřízenců v obvodu
ředitelství c. k. slátních drah v Praze pro jejich po-
ské stanovisko a dolaz o nedostatku náhradníh
personálu;
Němec, Hybež, dr. Winter a soudr. na ministr
vnitra a ministra kultu a vyučování o násilnostech
spáchaných na rodičích českých dílek
Čech a soudr. na ministra železnic o nedostatk
vozů u státních drah
dr. Herold (z Král. Vinohradů) a soudr. na mi-
nislra vnitra a ministra kultu a vyučování o ode-
pření zápisů do matriky farním úřadem
v Čouši;
Náprstek a soudr, na ministra financí o devin
kulační záležitosti hospodářské záložny okresní v
Horažďovicích;
Čipera a soudr. na ministra kullu a vyučován
v záležilosti učitele Pelikána v Horce Kostelní;
Čipera a soudr. na ministra kultu a vyučován
o jednání místodržitelství vůči českým učitelům n
středních školách pro volební provolání:
dr. Baxa a soudr. na předsedu ministerstva a mi
nistra spravedlnos.i o jmenování soudců v královstv
českém:
Buřival a soudr. na minislra vniíra o jednání re
vírního inspektora Braunera v Nuslích s bezpečnostn
stráží;
doktor
Weiskirchner
Bock
Němec
Hybež
Winter
Herold
Král
Náprstek
Čipera
Pelikán
Kostelný
Baxa
Buřival
Brauner
Praha
Čechy
Horažďovice
Horka
Nusle
poslanecký sněmovna
sněmovna
Čouša
14
article
Buřival a soudr. na ministra vnitra o nesprave-
dlivém rozdělení remuneraci mezi mužstvo bezpeč-
nostní stráže v Prazei
Frosl a soudr. na ministra železnic o nedosta-
tečném stabilisování dělnictva v dílnách státních dral
v obvodu plzeňského ředitelství zvláště v Plzni;
Fresl a soudr. na ministra financi o prodloužen
dovolené úřadníků berních v královslví českém;
Fresl a soúdr. na ministra kultu a vyučování
nedostatečných místnostech české veřejné školy v Bí-
lině a jednání okresní školní rady v Duchcově v této
záležilosti.
Potom přešlo se k jednacímu pořadu, t. j. k ro-
kování o pilných návrzích o polrestání úřadníků, ktel
kandidovali do říšské rady
Ministr financi dr. ryt. Korylowski ujav se slov
prohlásil v úvodu své řečí co nejrozhodněji, že uči-
něná jím opatření, o nichž se děje zmínka v pilných
návrzích, naprosto nesouvisí s nedá v n
vykonanými volbami do říšské rady
(Odpor.) Prohlašuji, praví minislr, zcela nepokrytě
olevřeně: ani z daleka jsem na to nepomyslil, protož
by to bývalo zanedbávání povinnosti, a zanedbáván
povinnosti se ode mne pědočkále; tím vás mohu
ujistiti. (Živá pochvala) Ministr kunslatuje dále, ze
oni tři úřadníci byli přeloženi teprve po hlavních
volbách, a že ludíž nemohlo býti pochyby o tom,
že tito úřadníci, ucházejíci se o řišský mandát, ne-
byli zvoleni. Řečník dále připomíná, že fina nčnímu
komisaři dru. Waberovi byla poskytnula dovolená
o níž zažádal ovšem ze zdravotních důvodů, a ž
ji nasloupil 3. dubna, čímž se mu umožnílo, osobně
podporovati svoji volbu beze všeho obmezení.
Buřival
Fresl
doktor
Ministr
Waber
Plzeň
Duchcov
15
article
Dále prohlásil ministr, že disciplinární rozhod-
nulí proti dru. Waberovi bylo učiněno jenom pro t-
kové činy, ke kterým se v disciplinárním vyšelřování
onobně a výslovně přiznal. (Hlasy: Slyšte! Slyštel
Konečně ministr ještě konstatuje, že dr. Waber sám
přodslavenému zemskému finaněnímu řediteli vý-
slovně prohlásil, že rozhodnulí disciplinární rady
zikterak nesouvisí s jeho volbou. Ministr je toho da-
lek, aby ve svém úřadě provozoval politiku. (Hlučná
pochvala.) Toho nikdy nečinil a nikdy neučiní. Moji
úřadníci — pravil ministr — budou voláni k zodpo-
vědnosti jen pro to, co snad učinili proti odpřísáhnul
služební povinnosti, proti disciplině. Dále ministi
konstaluje, že vláda je daleka toho, aby pokárala or-
ganisace úřadnické, pohybujíc. se v rámci od-
přísáhnuté služební povinnosti a v mezích službou
přípusiných anebo aby je vůbec nějak rušila. Vůči
stavovským organisacím zaujímá vláda slanovisko
sympalické, ovšem jen polud, pokud zůslávaji v me-
zích zákona a pokud jejich členové zůstávají si vě-
domi právních povinností, jejich povoláním jim ulo
žených Takové povinnosti a takové meze má však
každé povolání, a jako zajisté sotva je některý státng
občan ve vykonávání svých státoobčanských a zvláště
svých politických práv úplně svobodný, nýbrž musí
bráti zřetel na různé vzlahy, ve kterých je vzhledem
na svou národnost, své vyznání, svůj slav a povolání
ka svým bližním, tak přejimá též státní úřadník svým
služebním poslavením taková obmezení, aniž je tim
vůči ostatním státním občanům snížen. Především má
státní úradník jakožto veřejný orgán, placený z daní.
Waber
doktor
16
article
povinnost konati státu reelní služby (Souhlas.) a moei
úřadně mu svěřené leckde zcela neobyčejné používati
ke všenbecnému prospěchu. (Souhlas.) Aby těto moci
aby svého postavení a své oprávněnosti nezneužíval
aby státu a obyvatelstvu též skutečně posilivm, služhy
konal, to musí býti zárukou zajištěno.
Posl. Eldersch: Jako v Haliči!
Posl
Halič
17
article
Ministr dr. ryt. Korytowski lituje, že musí z
debaty uvésti do veřejnosti tak události, které se
pro ni nehodí. Vláda jest nucena ty úřadníky, kteři.
jak se říká, uchýlili se k veřejnosti, touž cestou ná-
sledovati, což ovšem může činiti zcela klidně.
Ministr činí polom jménem vlády prohlášení
v němž se praví: Všeobecná drahola, nastavší v po-
sledních letech, přiměla také státní úřadníky, aby
starali se o zlepšení svého hmotného postavení. Sou
časně s tím ozvalo se také volání po slanoven
úřadnických práv, po zavedení služební pragmatiky
po opatření k vybavení úřadniclva z dluhů. K in-
tensivnímu úspěšnému hájení těchlo zájmů byla za-
ložena různá úřadnická sdružení. Vláda na rozdíl o
vlád jiných států pohlížela na tuto organisátorskou
působnost beze vší předpojalosti, ba dokonce sym-
paticky, ovšem s podminkou, že se organisace úřad-
nictva bude pohybovati v rámci mezí, daných úřad
nictvu jeho služebním poměrem, a že bude zájmy
úřadnictva podporovati. Bohužel, tato podmínka se
nesplnila. Snad byl boj o všebecné volební právo
důvodem, že se hnutí v četných úřadnických spolcích
stalo velmi radikálním. Ovšem převážná většina úřad-
nictva — možno tak s uspokojením konstatovati —
šla správnou cestou a předložila prosby a přání
svá zákonnou formou před úřadní forum. Jiná část
však, zejměna podřízené úřadnické kategorie, poku-
sila se při sledování cílů organisačních použíti zbraní.
které snad jsou přípuslny v soukromém mzdověm
boji, státním zřízencům jsou však naprosto zakázány.
organizace úřad
18
article
Jakž theoreticky i prakticky nesporně jest stanoveno
není slátní poměr žádným soukromoprávným služeb-
ním a mzdovým poměrem. Nourčuje se svobodnou
dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnaným.
nýbrž jest to veřejnoprávní, státními normami upra-
vený poměr sui generis (svého druhu), jemuž se
státní zřízenec, vstupuje do slátní služby, služební
přísahou svobodně podřizuje a jeníuž musí přizpůse-
biti své chování, nebo se ho zříci. S postavením stát-
ního úřadníka jest naprosto neslučitelno, aby úřadník
vyslupoval veřejně agitačním způsobem proti vládě
aby vášnivě útočil na vládu a její členy, a aby
štváčským a každou autoritu a disciplinu podkopa
vajícím způsobem kritisoval jednání vlády. Neexi-
sluje žádná rakouská vláda, která by s klidem po-
hlížela k takovému počínání jednotlivých podlizených
orgánů, je-li si vědoma své zodpovědnosti oproli slátu
a oproti parlamentu, a která by nečinně přihlížela
jak se šíří duch štvavosti, jak zanáší se neposlušnos
a vzpoura do řad rakouského státní úřadnictva, kter
doposud osvědčováním své starodávné tradice bylo
známo jako vzorný sbor na celém světě.
19
article
Veřejně zájmy vyžadují za takových poměrů
energického zakročení, a vláda také neváhala zakro-
čiti, pokud, jak se ji zdálo, byl čas, proti rozkladné
tendenci, aby zachovala skvělou pověst rakouského
úřadnictva pro všechnu budoucnost
Ministr vykládá podrobně události, jež vedly
k disciplinárnímu potrestání fin. komisaře dra.
Wabera.
Poslanec hr. Slernberg tázal se nejdříve, zdali
francouzská slova, kterých ministr použil ve sve
řeči, byla protokolována, poněvadž jest přece zaká-
záno protokolovati cizí řeči. Řečník na to polemi-
suje proti řečí ministra financí, který prosil vlastně
sociální demokraty za odpuštění. Nicméně schválil
by řeč luto, kdyby ministr financí nebyl členem
vlády, která při volbách ukázala se býti výkonným
výborem rudé internacionály, neboť agitovala pro
sociá ní demokraly, poněvadž chce národnosti zničiti
pomocí internacionály
Předseda vyzývá řečníka, aby se neodchyloval
od věci.
Waber
Slernberg
rudý internacionál
20
article
Posl. hr. Slernberu pokračuje vypravoval, že ne-
dostal v Chocní koncesi pro list, kdežto dr. Adlen
prosadil, že byla udělena koncese pro »P'rávo Lidue.
Vyslovuje se proti tomu, že ministr financí zaujímá
stanovisko, že není ministrem politickým. Mini-
sterstvo má povinnost působiti ku zachování slátu
stát podporovati. (Pochvala u přátel řečníkových.)
Posl. Budzinovský pojednal zvláště o prováděné
praxi v Haliči pokud se týče přesazování ruských
úřadníků.
Posl. Schlegel obrací se proti tomu, aby stihání
úřadnictva používáno bylo ke štvaní proti křesťan-
ským sociálům. Křesťanští sociálové pracovali vždy
pro utvoření moderní služební pragmatiky a pr
úpravu disciplinárního řízení úřadnického a budou
proto hlasovati pro tuto část návrhů. Nemohou však
přece hlasovat pro dosazení sněmovního vyšetř-
vacího výboru za účelem zkoušení připadů discipli
nárně vyšetřených. Navrhujo proto oddělené hlaso
Posl. Weidonhoffer mluvil proti pilnosti z ohle
dů na dělnost sněmovny, jakož i proto, že bylo by
třeba dříve slyšeti vládu o důvodech potrestání. Líč
podrobně případ Waberův a kritisuje příjmový a po
slupový system rak. úřadnictva. V závěrku navrhuj
resoluci, aby co nejdříve utvořena byla moderní slu
žební pragmalika.
Posl
doktor
Adlen
Min
Schlegel
Waberův
Choceň
Halič
P ' rávo Lidue
21
article
Rokování uzavírá se.
Hlavní řečník pro) dr. Winter označuje polre
stání úřadníků za důsledek poloabsolutistického stát
ního zřízení. Protestuje, aby z povyšování úřadníko
dělal se polilícký čachr a brojil proti tajným kvali
fikačním lislinám, Apeluje na sněmovnu, aby přije-
tím sociálně-demokratického pilného návrhu proje
vila, že nechce více ztrpěti starý syslem. (Souhlae
mezi souciálními demnokraty . )
Po doslovech navrhovatelů posl. Glöckela,š
Stranského a sv. p. Hocka, kteří opětně pli-
mlouvali se za přijetí svých pilných návrhů a urge-
vali utvoření služební pragmatiky, jakož i po věc-
ných opravách posl. Schlegela a Bendela při-
kročuje se ke hlasování a to: hlasuje se o všech třecl
pilných návrzích odděleně.
Winter
Hocek
Schlegel
Bendel
22
article
Pilnost Glöckelova návrhu zamílnuta
byla pokud se týče prvého bodu (projev nelibosti nad
potrestáním) 245 proti 179, pokud se týče 2. bodu
(utvoření služební pragmatiky), 233 proti 191 hlasům.
Pilnost návrhu posl, š. Stranského byl
v prvé části (šetření o zavedeném vyšetřování prol
3 úřadníkům) z amítnuta, ve drubé části (utvo-
ření služební pragmatiky) jednohlasně při-
jata (Souhlas u křesťanských sociálů.)
Pilnost návrhu Hockova zamitů se v obou
částech. Na to přikročeno k meritornímu jed-
nání o návrhu šl. Stranského a návr
bez rokování jednohlasně přijat.
Potom provedena volba do výboru pr
kontrolu státního dluhu a jednání pře-
rušeno.
Odpovídaje k dolazu Modráčkovu o rozpu-
štění dumy, prohlašuje m.-p. sv. p. Beck, že tato
interpelace jeví se býti pokusem vměšování se do
vnitropolitických poměrů jiného státu, což jest v od-
poru s uznanými mezinárodními základními zása-
dami a zásadou státní svrchovanosti.
Vláda musí zaujmouti odmitavé stanovisk
k domněnce, že podrobí poslup ruské vlády kritice
na hangské konferenci a to tim spíše, že ocitla by
se tak v úplném rozporu a tradičně přátelským
styky, jež pojí nás s Ruskem. Vyslovuje politování nae
útoky proti ruské vládě a odmítá je. Úmysl ruské
vlády, že hodlá použíti naší podpory ve prospěch
státní půjčky, jest oslatně naprosto neznám. Došlo-l
by snad v dalším k vyjednávání o pů čce, dá se
vláda vésti při tom výhradně skutečnými stanovisky
Příšti schůze bude z í t ra,
Hockův
Modráčkův
Beck
Rusko
24
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 2. července. (Jazykov
rovnoprávnost v parlamentě.) Ten
lýden rozhodne se prý v předsednické poradč
otázka rovnoprávnosti neněmeckých jazyků v po-
slanecké sněmovně. V jakém směru — těžko
zntím předvídati; mohla by se rozřešiti příznivě.
kdyby to pokládali za věc své cti všichni poslan-
ci neněmečtí. Zatim domáhají se jazykové rovno
právnosti rozhodně jen poslanci čeští (také
sociálně-demokratičtí) a polští lidovei
kteří rovnoprávnost jazykovou prohlašují za je-
den ze svých hlavních požadavků národnícl
Ostatní polští poslanci, sloučení v polském kole
chovají se dosud nerozhodně. Z jiných národ-
ností byli by pro rovnoprávnost jazykovou také
Rusi, Jihoslované a Vlaši, a poněvadž neněmečti
členové sociálně-demokratického svazu jsou též
všichni pro rovnoprávnost, dalo by se souditi,
že proti ní nebudou ani němečtí socialisté. Z
takových poměrů jazyková rovnoprávnost mohla
by, jak již praveno, nalézti většinu v poslanecké
sněmovně a odstranily by se pochybnosti před-
sedy dra. Weisskirehnera, jenž otázku tu chee
přenechati na rozhodnutí sněmovny.
Jest však rozdil také v názorech o tom, j ak
daleko má rovnoprávnost ve sněmovně sá-
hati. Soudě dle „Kur. Lwow.“, ani polští lidovci
nežádají zatím rovnoprávnosti, provedené do
krajnosti, a jsou prý hotovi spokojiti se, budou-li
se polské řeči zvláštním stenografem zazname-
návati a vkládati do zápisníku spolu s něme
ckým překladem; bude-li se stejně postu-
povati s polskými dotazy a bude-li vláda důle-
žitější předlohy, týkající se Haliče, sdélovati pol-
ským poslancům také polsky.
Rus
Jihoslovan
Vlach
Weisskirehner
Praha
Halič
demokratický svaz
25
article
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě. ..
odpolední
. . . . na zh
Ve slialkách na venkově-
ranní čtslo. . . . . .
odpolodní
. . . . . . . 4h
1nserátv
plati se hotově rapřeš.
Přodplacení a Inserty přijímá sdmini-
strnce v Marianské ulici č.3.
Tam nachárejí se též reňakee
tlskirna n expedite , Narodních LHstš“
Eakopisy se nevrae-j.
Narodne LHstš
26
article
Orgán polské strany národně-demokratické.
jenž už nejednou se přimlouval za odstranění
dosavadní výsady německého jazyka v parla-
mentě, poukazuje, že v polském kole jsou proti
jazykové rovnoprávnosti jen „oni politikové.
kteří holdují theorii, vytvořené po r. 1873, t. j.
theorii, která pod rouškou autonomistickou skrý-
vá dokonalou shodu s centralismem a s centra-
listickou ústavou z r. 1867. Jsou to, jak známo,
polští konservalivci. Poněvadž však vliv ná-
rodně-demokratické strany v polském kole na-
bývá převahy, „Sl. pol.“ očekává, že za málo
dní stane se v hegemonii němčiny prvý průlom
a ten že se provede na teréně parlamentním.
Dále prý prozatím jiti nelze, sic by se parlamení
rozbil, a následek toho byl by buď maskovaný.
nebo zjevný absolutism ..
V Praze, 2. července. (Schůze sio-
nistů.) O minulýcl dvou svátcích sjeli se četní
sionisté ze všech korunních zemi do Bílska, aby
vyslechli výroční zprávu svého výkonného vý-
boru, kterou přednesl dr. Schalit. V rozho-
vorech mnoho času zabraly porady o tom, jak
se sionisté mají chovati ke snahám jiných
národů. Sionisté z Čech přimlouvali se
za podporování německých „ochran-
ných“ spolků. Návrh ten však po bouřiivé
debatě zamítnut, při čemž poukázáno na to, jak
se právě němečtí liberálové v poslední době za-
chovali k židům vůbec, a němečtí nacionální
studenti v Praze k sionistickému poslanci, do-
centu dru. Mahlerovi. Jinak jednáno též
o otázce vystěhovalecké, o Palestý ně a jiných
zájmech čistě sionistických.
Schalit
Mahler
Praha
Bílsko
Čechy
27
article
V Praze, 2. července. (Kesporu uher-
sko-chorvatskému.) Splitská „Sloboda“
náleží k listům, jež v Dalmacii nejrozhodněji
hájily spolek srbsko-chorvatské koalice s uher-
skou koalicí. Ale i „Slob.“ je dnes nucena pro-
hlásiti, že se zklamala v nadějích, jež kladla
ve „veliké ministerstvo uherské“ (Wekerlovo).
Minul rok, co bylo nastoleno, ale za tu dobu ne-
může zaznamenati ani jediného úspěchu. Na-
opak Apponyovým školským zákonem pobou-
řilo proti sobě všechny nemaďarské národnosti
a nyní, kdy zápasí o vyrovnání s Rakouskem,
znepřátelilo si i Chorvaty, o něž se mohlo směle
opírati ve svém boji s Vídní. Raduje se z toho
sporu, jak obyčejně,třetí, a tím je Vídeň. Jet
v zájmu Vídně, aby popudila Chorvaty proti Ma-
darům a za obapolné nespokojenosti upevnila
opět trochu svůj starý centralismus. A tomu na-
pumáhá syn Ludvíka Košuta! Jaká to ironie
vsudu.
Sloboda
Slob
Apponyův
Chorvat
Košut
Praha
Dalmacie
Rakousko
Vídeň
Ma
Kespor uher
28
title
Politické zprávy zahraničně.
29
article
V Praze, 2. července.
V Praze, 2. července.
Čechově v Rusku.
Nové číslo „Ruského Čecha“, vycházejícíh
v Kyjevě redakcí dra. Vondráka, je věnováno
památce Husově a výprava jeho je slavnostní.
V čísle jest umístěna báseň Tarasa Ševčenky
„Kacíř čili Jan Hus“ a překlad její od N. Žer-
novského, příležitostné básničky od Žernov ského
a Alberta Poláka, ruský článek N. Volynského
„Poměr Husův a jeho učení k Slovanům“ ald
Článek „K českému náboženskému indiffe-
rentismu“ promlouvá o tom, že někteři Čechové
na Volyni, přijavší dříve pravoslaví, nyní vlivem
polských kněží znova se vrátili ke katolictví.
z čehož jim Rusové činí výtky, a zvláště „Poča-
jevskij Listok“ prý pobuřuje proti všem ruským
Čechům bez výjimky a přirovnává je 1- Židům.
List praví: Divíme se upřímně těm Čechům
kteří jsou dosud tak málo vyspělí, že klerikálne
nešvary zcela zatahují do slovanské otázky, což
je zbytečné a může být i nebezpečné. Nemíníme
doporučovat pravoslaví, ale komu bylo katolictvi
tak milé a drahé, měl setrvati při něm a nezra-
zovati svého pevného přesvědčení k vůli hmot-
nému zisku. Budeme-li měniti vyzvání libovolně,
nedočkáme se od nikoho úcty a ani sami k sobé
jí míti nebudeme.
Čechův
Čecho
Vondrák
Husův
Tarasa Ševčenko
Hus
Albert Polák
N Volynský
Rus
Praha
Rusko
Kyjev
Volyň
30
article
Co se týče dalších výčitek, činěných Ru-
sům, že jim není lhostejno ani to, že čeští kolo-
nisté na Volyní se poddávají vedení polských
kněží, ani že jim není po chuti český nábožen-
ský indiferentism vůbec, vybízíme rodáky na
Volyni, aby se rozpomenuli, za jakých okolností
je Rusko ve své nejzápadnější gubernii koloniso-
valo a jaké mělo při tom úmysly. Tehdejší vo-
lynský gubernátor Gresser měl o Češích velké
iluse a málo vědomostí. Myslil, že český nárou
dosud význává husitství a husitství bylo podle
ruského názoru vždycky rovno pravoslavi. Kolo-
nisaci domněle husitských Čechů Gresser chtěl
oslabiti vliv bojovného polského katolictví. Čeští
kolonisté přišli na Volyň a tehdejší jejich du-
chovní skutečně je Rusům předváděli jako hu-
sity. Po více letech Rusům svitlo, že to není
husitství, že to není žádná víra vůbec, nýbrž
maškaráda. Že Rusové, lidé hluboce náboženští,
nemohli k tomu zůstati lhostejnými, je na bíle-
dni. Čechové potom, aby si pohněvané Rusy
usmířili, počali přestupovati na pravoslavi.
Více připomínati netřeba. Mezi českými
kolonisty na Volyni a Ruskem byla uzavřena ne-
psaná smlouva, že Čechové budou paralysovati
fanatickou výbojnost polských kněží. Jakmile
začali se sami jejich vlivu poddávati, porušili
smlouvu a nemohou se diviti, není-li to Rusům
milo. To je politická stránka věci. O nábožen-
ské pomlčujeme, ona je záležitostí jejich svě-
domí.
Gresser
Čech
Čecho
Rus
Volyň
Rusko
31
article
Hrabě Nigra.
Hrabě Nigra.
K úmrtí proslulého diplomata italského hr.
Nigry, stručně v telegrafických zprávách za-
znamenaném, dodati dlužno aspoň v hlavních
obrysech vyličení života a činnosti tohoto býva-
lého spolupracovníka Cavourova. Hr. Kon-
stantin Nigra v r. 1851 stár teprve 23 le t,.
stal se soukromým tajemníkem Cavoura, když
se zolavil z téžkého poranění, jež utrpěl v boj
Cavourův
Cavour
Hradec
Kon