1
masthead
1. července 1907. Císlo 179
4
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Jazyková otázka videňského parlamentu.
Z Vídně, 1. července. „M.-P.“ píše o jazy-
Fové otázce v parlamentě: „Jest nepochybno, že
neněmečíi poslanci mají skutečné právo použí
vati mateřské řeči při jednání v poslanecké sné-
movně. Opačné ustanovení rovnalo by se ome-
zení passivního volebního práva. Jestliže se však
někdo rozhodne kandidovati jako poslanec do
vídeňského parlamentu, pak jest to zase totéž.
jako odhodlání mandát vykonávati, pracovati
pro voličstvo, stranu a národ.
Skutečné poměry vyžadují kompromisu
v jazykovém oboru. Říše jest mnohojazyčná, a
mnohojazyčným jest také parlament. Jestližesi
tedy některý poslanec chce nejen zjednati sle-
chu, nýbrž také porozumění v parlamentě —
to jest zajisté přední snahou novorozeného stát-
níka, pak musí mluviti řečí srozumitelnou, běž-
nou většině sněmovní. Tou řečí jest přece jen
němčina.“ — Netřeba podotýkati, že tento vý-
klad je plodem soukromého názoru autorova.
Sjezd německých sociálních demokratů
v Uhrách.
Vídeň
Uhry
5
article
Z Pošti, 1. července. Na sjezdu německých
socialistů uherských mluvil zde včera také po-
slanec říšské rady předlitavské Pernerstor
fer. Pravil mezi jiným o poměru ke koruně:
„My sociální demokraté jsme docela nepřed-
pojatí lidé a nedáme se zmásti žádný-
mi tradicemi. Půjdeme vždycky
s císařem a korunou, když císař
koruna budou chtíti to, co my chce-
me a když císař chce to, čeho my jsme se do-
máhali již před 20 léty. Byli bychom idioty, kdy-
bychom nešli s nimi. Používáme všecl
účelných prostředků k dosažen
cíle a neostýcháme se ani spojit
se s korunou. Neostýcháme se také doznati,
že starý císař získal si světodějné zásluhy tím,
že proti feudální šlechtě a proti hierarchii pro-
vedl volební opravu, dokázav tím, jak rozumí
duchu času. Budeme vždy dělati svoji politiku
a stane-li se, že se potom sejdeme s vládou nebo
korunou, budiž, ale přijdou-li zase takové doby.
jaké bývaly, budeme zase zlí. Nemáme žádných
pevných stanov, pokud se týče osob, nýbrž je-
dině pokud se týká zásad.
Pošť
6
article
Haagská konference míru.
Z Haagu, 29. června. (K k.) Královna Vi-
lemína přijme v ponděli dopoledne ve slavnostní
audienci první delegáty všech velmoci, zastoupe-
ných na hasgské konferenci míru. Odpoledne
téhož dne budou při zahradní slavnosti před-
slaveni královně ostatní delegáti a jejich dámy-
Z Haagu, 29. června. (K. k.) Dnes přiby
sem prine Tjving Chivi z Koreje s dvěma prů-
vodčími, aby protestoval u delegátů mírové kon-
ference proti tomu, že korejská vláda nebyla
pozvána na konferenci míru a proti znásilňován
svrchovanosti Koreje Japonci. Tjying Chiyi zasla
písemný protest všem delegátům a požádal před-
sedu konference velvyslance Nelidova, aby ho
přijal. Nelidov však odpověděl, že nemůže vy-
hověti jeho žádosti, poněvadž může přijati jenom
takové deputace, které mají úřadní připouštěel
list holandské vlády.
Tjving
Japonec
Haag
Korea
7
article
Z Haagu, 29. června. (K. k.) „Reuterova
kancelár“ oznamuje: O včerejší poradě čtvrté
komise mírové konference o nedotknutelnosti
soukromého majetku na moři, sluší ještě dodati:
předseda Nelidov prohlásil, že je sporno.
bylo-li by opatření ve smyslu amerického ná-
vrhu o nedotknutelnosti soukromého majetku
příznivým nebo nepříznivým. Je pravděpodobno,
že právě za našich dnů politické události velmi
úzce jsou spjaty se zájmy obchodními. Vylou
čímeli tudíž zájem obchodu, neměl by již ob
chod dostatečného důvodu ke bránění válce, na
opak, válka by mu prospívala. Nelidov pravil
že o této otázce sám nevyslovuje positivní ná-
zor. Dnee konal poradu druhý užší výbor druhé
komise. Tajemníkem byl zvolen druhý švýearský
delegát, Barel. U'žší výbor bude se zabývati
otázkami zahájení nepřátelství a závazků ne-
utrálních mocnastí na zemi. O započeti nepřá
telství byl podán známý francouzský návrh
Jménem ruských delegátů prohlásil Čarykov
že si Rusko vyhradilo podati návrh o tomto před
mětu, že však francouzský návrh dostatečně vy
hovuje přáním Ruska.
Reuterův
Čarykov
Haag
Rusko
8
article
Delegát Asser vydal dotazník tohofo zně-
ní: je žádoucno uzavříti o započetí nepřátelstvi
mezinárodní smlouvu? Je-li tomu tak, je třeba
žádati, aby před zahájením nepřátelství byla vy-
povězena válka, nebo aby se stal jiný, stejně
významný akt? Je záhodno stanoviti lhůtu, jaká
musí minouti mezi oznámením takového aktu
a zahájením války? Dlužno stanoviti, aby vy-
povězení války, nebo podobný akt, byl sdělen
neutrálním mocnostem, a kým? Jaké byly by
náslodky neuposlechnuli těchto uvedených pra-
videl? Jaká je diplomatická forma, jíž bylo by
stanoviti, že smlouva existuje?
Pro velké množství návrhů, které již byly
dány, nebo se v komisi ještě očekávají, ne-
bjědnala ještě komise odpoledne tuto otázku
a cficiálně, nýbrž pouze byly o ní pronášeny úsud-
ky, jež nebyly pojaty do profokolu.
Mezi jiným prohlásil delegát Lon-T sens
Tsiaag (z Číny), že si vyhražuje nezůčastniti
se porady o otázkách, při nichž by rozřešení po-
važoval za pravdě nepodobně. Prohlásil však
současně, že se Čína připojí ke každé resoluci
jejíž jednomyslné schválení by se dalo očeká
Vlastní porada začne příštím pátkem. Po
kud se týče italského návrhu o bombardování.
chce do jisté míry, aby se ustanovení platných
zákonů o pozemní válce přizpůsobilo ustanove-
ním o válce námořní. Nemají býti bombardována
města, nemohoucí se hájiti, ani města, která
mají nepatrné obranné prostředky. Ruský návrh
o bombardování přístavů, měst a vesnic loděm
žádá, aby velitel útočícího loďstva učinil všt-
ohna opatření, nutná k ušetření všech budov.
určených k účelům osvěty, umění a věd, jakož
i dobročinnosti nebo nemocnic a jiných útulků
pro nemocně a raněné. Při tom jest podmínkou
aby nebylo těchto budov současně užíváno pro
zojenské účely.
Asser
Tsiaag
Čína
9
article
Anglo-ruská dohoda.
C. Z Londýna, 30. června. (Pův. tel. »Nár
Listů«.) »Daily Telegraph« uveřejňuje telegram
svého petrohradského dopísovatele, že otázka
ruských zájmů v Tibetu, o níž se v poslední
době mnoho mlůvilo, bude brzy upravena způ-
sobem pro obě strany uspokojivým a že »Slovo«
oznamuje brzké podepsání anglo-ruské dohody.
Jsem s to potvrditi a doplniti tyto infor-
mace v ten smysl, že Anglie a Rusko se již
úplně shodly o konečném textu dohody v pří-
čině Tibetu. Pokud se týče Persie a Afganistanu,
jest dohoda již po delší dobu docílena. K pod-
pisu dojde ve Foreign Office mezi 15. a 26.
červencem, nenastanou-li nepředvídané překážky-
Německá diplomacie snaží se všemožně v Lon-
dýně a v Petrohradě, aby podpis anglo-ruské
dohody oddálila až do podzima, aby v té době
mohla připraviti dohodu anglo německou a snad
i dohodu francouzsko-německou, o níž se ve
zdejších politických kruzích mnoho mluví.
Z ministerské rady francouzské.
Z Paříže, 29. června. (K. k.) Ministerská
rada usnesla se odložiti volby do generálních
rad na den 28. července, aby získán byl čas
pro porady o osnově zákona o dani z příjmů.
Změny, které provedl senát na osnově zákona
o propuštění vojínů ročníku 1903, bude vláda
hájiti v poslanecké sněmovně a požádá sně
movnu při té příležilosti o projev důvěry.
Zmatky v Porlugalsku.
Z Lisabonu, 30. června. (K. k.) Zprávy
různých listů o situaci v Portugalsku nejsou
zdůvodněny. Pořádek nebyl nikde porušen.
Došlo jenom ke shluknutí na zdejším nádražl
když ministerský předseda Franco vracels
z Porta. Členové různých klubů politických do-
stavili se na nádraží, aby uspořádali projevy.
Polieie byla nucena intervenovati.
Z Lisabonu, 30. června. (K. k.) Korunní
prine nastoupí zejtra cestu do Afriky na parniku
»Afrika«. Vrátí prý se do Lisabonu 20. září.
Franco
Port
Londýn
Anglie
Rusko
Persie
Afghánistán
Lon
Petrohrad
Paříž
Lisabon
Portugalsko
Afrika
Daily Telegraph
10
article
Nesnáze v Turecku
Z Cařihradu, 29. června. (K. k.) Nota
Porty rakousko-uherskému velevyslanectví, od-
povídající na dřívější noty svob. pána Calicea
markraběte Pallavicina sděluje, že na zakro-
čení berlínského tureckého velvyslanectví uvolii
se německý císař jmenovati vrchního rozhodčího
soudce k úpravě sporných otázek mezi Portou
a východní drahou.
Z Cařihradu, 29. června. (K. k.) Třípro-
centní zvýšení cel bylo i dnes vybíráno jako
deposit, očekává se však, že bude vybírání za-
staveno, což Porta některým velvyslanectvím
slíbila. Osnova odpovědi Porty na společnou
notu velvyslanectev bude asi zítra předmětem
porady v ministerské radě.
Z Cařihradu, 29. června. (K. k.) V pohor-
ském lese poděl Lahovoky nebo Lahoru v okrese
Kastoria, vilajetu bitolského, utkalo se
včera vojsko s řeckou tlupou, sestá-
vající z několika řeckých čet, jíž v čeleje
známý vůdce Varda, který chce na vesnicíe
Emoore a Paleochoru pomstíti padlého vůdce
Gusasa. Boj dosud trvá. Ustupující četa, která
je pronáslodována, má dosud ztrátu 20 mužů.
Vojsko má 2 mrtvé a 8 raněných.
Obecní volby v Římě.
Z Říma, 30. června. (K. k.) Dnes konaly
se volby 29 obecních a provinciálních radův
Řimě. Volební zápas mezi spojenými katolickými
a konservativními stranami na jedné a blokem
lidových stran na druhé straně byl nanejvýše
živý. Podle předběžných výsledků skrutinia s
zdá, že kandidáti bloku lidových stran zvítězili
velikou většinou.
Z italské sněmovny.
Z Říma, 30. června. (K. k.) Sněmovna
schválila osnovu zákona o zakoupení ostrova
Caprery státem.
Z Madridu, 30. června. (K. k.) Ministr vo
jenství Lono zemřel.
Noto
Pallavicin
Port
Vard
Turecko
Cařihrad
Řím
Madrid
11
article
Nepokoje ve Francií.
Nepokoje ve Francií.
Doprava vzbouřenců.
Z Gabsy, 29. června. (K. k.) Vzbouřene
17. pěšího pluku přibyli sem dnes odpoledne
z nádraží, které jest vzdáleno od města tři kilo
metry, odebrali se do kasáren.
Zmařené obecní volby
Z Beziersu, 30. června. (K. k.) Dnes měly
se zde konati volby do obecní rady. Poněvadž
však voličové nepřišli k volbě, nemohly se vo
lební komise ustaviti. Volební místnosti byly
následkem toho zavřeny. Volby musí býti vy
psány znovu.
Opět loupež.
na Spojené státy sev. amer. 415.000 t. (proti 395 000
tun r. 1905); z ostatních zemí pozoruhodněji jsou
zastoupeny Mexiko 61.000 (66.200) t., Spaněl-koa
Portugaly 50.100 (55.500) t., Chile 26 200 (29.600).
Kanada 25.900 (20.900). Německo 20.700 (22.500)
Rusko 10.700 (8800) tun. Spotřeba utvářila se tak,
že po celý rok panovaly velké obtíže, aby potřeba
hlavních zemí v čas byla ukojena; soukromé zásoby
v prvé i v druhé ruce vykazovaly občas povážlivý
odliv. V Americe obnášela spotřeba 302.200 t. (proti
278.000 r. 1905 a 213.800 r. 1904). V Evropě je
prvním konsumentem stále Německo ze 151.100t
r. 1906 (proti 128.000 resp. 134.200 t.). Anglie spo-
třebovala loni 107.600 t. (103.300, 127.900), Francie
65.500 (58.400). Rusko 26.600 (27.600) tun.
Značný úbytek vykazuje za to konsum Asie,
ježto Čína, jež v r. 1905 následkem měnové reformy
vystupovala jako značný kupec na trhu mědi, loni
téměř úplně odpadla a tím ulevila konsumu evrop-
skému.
Francie
Gabsa
Beziers
spojený stát
Mexiko
Chile
Kanada
Německo
Rusko
Evropa
Anglie
Asie
Čína
12
article
Průměrná cena pro standardní měď na londýnské
burse byla loni 87 lib. 8 sh. 6 d. vůči 69 lib. 12 sh.
r. 1905 a 59 lib. 5 sh. v r. 1904, ve skutečnosti je
vzestup v posledním roce daleko větší; koncetn pro-
since obnášela cena 105 lib. 7 sh. 8d.
Od několika měsíců nedostatek elektrolytové mědo
vedl k tomu, že ceny této předstihují cenu stan-
dardní mědi o 7—9 lib., kdežto dřivější rozdíl ob-
nášel jen 2—4 lib.
Zinek. Po 10 let již konstatovaný a tolike
r. 1900 přerušený vzrost výroby obnášel loni 43.100
(32.800) tun = 6 55% (5.25%, resp. proti 5.8% desíti-
letého průměru): výroba světová obnášela 702.000
tun. Výroba Německa, stále nejvělšího producenta
zinku, stoupla ze 198 208 na 205.691 t., skoro o 49 %
Belgie vyrobila 152 461 (145.592) t, Evropa celkem
498 897 (474 800) a Spoj. státy 202.092 (183.245) t.
Přes rozšíření již stávajících a vznik nových hutí
zinkových spotřeba kráčela stejnoměrně s výrobou
a zásoby za zimních měsíců nashromážděné byly
opět vyčerpány. V Americe panoval po celý rok ne-
dostalek surového zinku a za zinek k okamžité do-
dávce placeny zvýšené ceny. Spotřeba Spoj. států,
které již 1904 zat ačily v lé příčině primát Německa,
nově stoupla ze 179.000 na 200.000, konsum Ně-
mecka ze 162.700 na 179.300, ve Vel. Britanii ze
136 000 na 140.510 tun. Úbytek znamenati v Rusku
se 26.000 (1905) na 17.000 t. (1906). Ceny vykazují
sice v průměru celého roku zvýšení ze 25 lib. 7 sh.
7 d. na 27 lib. 1 sh. 5 d., avšak ve skutečnosti na-
stal pokles jich, s 28 lib. 14 sh. 11 d. v prosine
1905 až na 24 lib. 15 sh. 3 d. v březnu 1906, načež
teprve v prosinci následovalo částečné zotavení na
27 lib. 19 sh. 3 d.
Zinek
Německo
Belgie
Evropa
Vela
Británie
Rusko
sh
13
article
Olovo. V olovu vzrůst výroby nepokračoval
stejně se stoupající potřebou, obnášelť 1905 jen 1.9
19.6 dokonce jen 1.19% na 985.200, resp. 996.300
Z toho připadá lvi podil na Spoj. státy (330.500
resp. 312.500 t.), Mexiko 80.000 (76.000) a Kanadu
30.000, (25.700) t. V Evropě hlavní producenti Špa-
nělsko a Německo nevykazují v posledním roce
téměř žádného zvýšení (Španěly 180 900, Německo
150 000 t).
Silný úbytek jeví se v Australii z 93.000 t. proti
107. 000 t.
Spotřeba olova, jež 1905 stoupla z 962.000 na
1,012.000, v posl. roce klesla na 994.600 t.; v Ně-
mecku se 198.600 na 194.700, v Anglii s 212.500 n
194 100, ve Francii s 94.300 na 83.300, v Rusku
s 43.100 na 25.900t.
Stoupla jen ve Spoj. státech z 327.800 n
344.900, v Kanadě z 20.700 na 23.000 a v Japosku
z 15.000 na 20.000 t. Cenu olova následkem nedo-
statečného vzrostu výroby vykazuje stálý vzestup.
v průměru ročním z 11 lib. 19 sh. 8 d. r. 1904 n
13 lib. 14 sh. 5 d. v r. 1905 a 17 lib. 7 sh. 9
v r. 1906, jež ale opětně cenou prosincovou 19 lib
12 sh. 6 d. znovu byla předstižens.
Cín. Výroba, jež 1905 klesla s 98.800 na 96.80
opět stoupla na 98.500 t., spotřeba 103.600 proti
99.300, resp. 94.900 v letech předchozích. Z toho při-
padá na Spoj. státy 43.700 (401.800), Anglii 18.400
(16.600), Německo 15.500 (15.700), Žjevných zásob
jež se v posledním desítiletí ztenčily asi o 20.000
ubylo 1905 o 1977, 1906 g 521 t. Rozhodně hraj
viditelné zásoby cinu u srovnání s obmezenou vý
robou tohoto kovu daleko větší úlohu než u mědi.
Ceny jeví bouřný trvalý vzestupný pohyb, který
průměrnou cenu 1904 126 lib. 14 sh. 8 d. a 1905
143 lib. 1 sh. 8 d. hnal v r. 1906 průměrem na
180 up. 12 sh. 11 d. a v prosinci dokonce na 195. lib.
19 sh. 9 d.
Španěl
Mexiko
Kanada
Evropa
Německo
Austrálie
Anglie
Francie
Rusko
sh
up
14
article
Nikl vykazuje 1906 výrobu 14300 L. proti
12.500 resp. 12.000 t. let předchozích, při čemž prů-
měrná roční cena za 1 kg. vzrostla na 3.80 mk. prot.
3.30 mk. let předešlých.
Výroba hliníku, jejíž údaj ovšem z největš
části spočívá na odhadech, obnášela loni 14.500t
proti 11.500 a 9300 let předminulých, z toho 600
(4500) ve Spoj. státech, 4000 (3500) ve Francii, kdežto
na Německo, Rakousko-Uhersko a Švýcary případá
úhrnem 3500 (3000) t. Cena nezměněná 3.50 mk. z
1 kg. — O výrobě rtuti jsou zprávy jen ojedinělé.
Také produkce stříbra je dosud neznáma. Prů-
měrná cena standardního stříbra obnášela 1906
301/2 d. vůči 2741, 261/% a 247/4 v letech dřívějších
je nyní nejvyšší od r. 1896 (303/).
Shrnujíc tyto výsledky konstatuje zpráva, že
v nynější vysoké konjunktuře kovy, zvl. měď, hrály
vynikající roli. U posléz řečené předstihují dnešní
ceny daleko všecky záznamy za poslední 4 desfliletí ,
u cínu přavyšuje dnešní cena značně všecky dřívější
vůbec, podobně u zinku, jehož dnešní ceně blíží s
toliko r. 1873 — arci ještě s rozdílem téměř 1 libry
šterl. za tunu — také v příčině olova nutno jíti až
do let 70tých, abychom zastihli vyšší ceny net
dnešní. — Vzepjatá konjunktura vedla k četným za-
ložením a emisím, ale přivodila i mnoho nezdra
vého.
Jednotlivým z dříve překapitalisovaných nebo
přemrštěně vysoko emitovaných společností teprve
nynější neobyčejně vysokou situací cenovou bylo
umožněno aspoň přechodně vypláceti uspokojivou
dividendu a podniknouti nová zařízení a dolování.
čímž teprve dotyčné doly nabyly životnosti. Výrob
dozná tedy beze vší pochyby na mnoha místech zve-
ličení, což se ovšem zatím přirozeně uskutečňuje jen
svolna.
Nikl
Švýcar
Francie
Německo
RakouskoUhersko
kg
mk
15
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na pondělí. 1. července. Den od začátku roku 182., do
konce roku 184. Východ slunce o 3. hod. 55 min.
ráno, západ slunce v 8 hod. 11 min. večer. — Vý-
chod měsíce v 11 hod. 58 min. v noci, západ měsíce
o 10. hod. 35 min. ráno
Katolíků svátky: Theobalda.
Evangelíků: Děpolta.
Pravoslavných (18.) : Leoncie-
Theobaldus
Děpolt
Leoncie
16
article
Meteorulogická pozurováni na rozhledné na Petřině
Meteorulogická pozurováni na rozhledné na Petřině
325 metrů nad mořem.
Dne 28./29. června 1907.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr.. 731.8 732.8 731.2
Teploměr C. + 20.4 + 18.8 + 244
Vlhko . . .. 80
Obloha . . . jasné mrakem jasná
Slla větru . mírný velmi sl. mírný
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 25.5
Teplota nejvyšší na slunci . . + 42.4
Teplota nejnižší ve stínu . . + 11.4
Teplota nejnižší při zemi . . + 98
Slunce svítilo 121/4 hod.
Prům. rychlost větru v km za hod 20.2.
Srážky v mm 0.0.
+ 244 vlhko
17
article
Král. české zem. divadlo v Praze
Král. české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo.
Mimo předplacení.
V pondělí 1. července.
Slavnostní předslavení na počest V. slelu
všesokolského.
Předehra. Složil František Picka.
Jan Žižka
Historická hra o pěti dějstvich. Napsal Alois Jirásek
Režisér Jaroslav Kvapil.
OSOBY: Sigmund, římský a uherský král, Kare
Želenský. Jiří, biskup pasovský, jeho kancléř. Josei
Pásler. Náměstek legátův. Robert Polák. Jan Železný.
biskup olomoucký, Václav Rabas. Michal, kanovník.
Antonín Hlaváček. Pipo Spano, nejvyšší vojska Sig-
mundova, Josef Karásek. Kašpar Šlik, králův sekretář.
Emil Focht. Komorník králův. Rudolf Kafka. Záviše
Černý z Garbowa, polský pán, Alois Sedláček. Ka-
pitán kumánský. Jaroslav Hurt. Jan Žižka z Tro-
nova a z Kalicha, Eduard Vojan. Jan Roháč z Dubě.
Kuneš z Bělovic, Zbyněk Buchovec z Buchova, Louda
z Chlumčan, Michal Koudele ze Žitenic, Mikát Brada
Odraný, hejtmané ve vojsku Žižkově, Karel Hašler.
Eugen Viesner, Bedřich Bohuslav, František Bartoš.
Josef Loos, Karel Kindl. Jan Laudát, Žižkův písat.
Karel Mušek. Vilém z Pernštejna, zemský hejtman
na Moravě, Petr Strážnický z Kravař, Václav Stráž-
nický, jeho syn, Vaněk Černohorský z Boskovic.
Smil z Kunštátu, Jan Tovačovský z Cimburka, mo-
ravští páni pod obojí, Karel Kolár j. h., Pravoslav
Řada, František Matějovský, Jan Vávra, Karel
Pulc, Josef Polák. Jimram, Zbyněk, Oldřich, bratř
z Doubravice, Vítězslav Bartoš, Karel Kindl, Josel
Žižka. Jan Všembera z Boskovic, Jan Lhotský z
Plení, Hartneid z Lichtenštejna, Jiří ze Šternberka,
Jan hrabě z Hardeka, moravští pání pod jednou.
Král
Picek
Žižek
Jirásek
Kvapil
Sigmund
Kare Želenský
Jiří
Josei Pásler
Robert Polák
Železná
Rabas
Michal
Hlaváček
Karásek
Kašpar Šlik
Focht
Kafka
Černá
Sedláček
Hurt
Vojan
Roháč
Kuneš
Bělův
Buchovec
Buchův
Louda
Koudele
Hašler
Viesner
Bedřich Bohuslav
Bartoš
Loos
Kindl
Laudát
Žižkův
Karel muška
Vilém
Strážnický
Václav Stráž
Vaněk Černohorský
Smil
Jan
Tovačovský
Kolár
Pravoslav
Matějovský
Vávra
Pulc
Josef Polák
Jimram
Zbyněk
Oldřich
Josel Žižek
Všember
Lhotská
Praha
Spano
Ka
Tro
Chlumčany
Žitenice
Žižkov
Pernštejn
Morava
Boskovice
Kunštát
Cimburk
Doubravice
Lichtenštejn
Šternberk
Hardek
moravský pání
národní divadlo
Mikát Brad
18
article
Florentin Steinsberg. Emil Pollert, Karel Hašler.
Alois Snopek, Josef Vild. Vilém Kostka z Postupic,
Hlas z Kamenice, Václav z Jenštejna, čeští pánové
a rytíři pod obojí. Josef Loos, Josef Holub, Josel
Kaválek. Jan Městecký z Opočna, Jan Chudoba
z Ralska, Čeněk z Vartenberka, čeští pánové pod
jednou, Karel Želenský, Karel Kindl, Josef Karásek
Jan Hvězda z Vicemic, řečený Bzdinka, hejtman praž
ského vojska, K. Pulc. Purkmistr pražský, K.J Kolár j. h.
Vaněk, řečený Pivo, Prokop Závada, Jakub, helmét
Šimon od »bílého lva«, Jan Kramář, Jeronym Šrol
Hrdoňka, Hedvika, Šilink, Pavel z domu rychtářova
Vaněk Charvát, Jan Charvát, Aleš, bývalý rychtát
pražští měšťané, Alois Sedláček, Řudolf Deyl
Robert Polák, Florentin Steinsberg. Josef Vintika
Richard Klír, Rudolf Kafka, Emil Focht, Josef Ja-
vůrek, Antonín Hlaváček, Josef Pásler, Josef Vild
Alois Sedláček. Kněz Jan Rokycana, František Matě-
jovský. Jan Želivský kazatel kostela u Matky Boží
Sněžné, Jan Vávra. Kněz Martin, Rudofí Deyl.
M. Křišťan z Prachatic, Pravoslav Řada. M. Jakoubek
ze Stříbra, Josef Polák. M. Engliš, Karel Bašek.
M. Příbram, Josef Kaválek. Kněz Vilém, Jan Petrus
Městský písař pražský, Karel Váňa. Trojánek, podruh.
Steinsberg
Pollert
Hašler
Snopek
Vild
Kostka
Václav
Loos
Holub
Josel Kaválek
Městecký
Chudoba
Čeněk
Želenský
Kindl
Karásek
Hvězda
Bzdinka
K Pulc
Kolár
Vaněk
Prokop Závada
Jakub
Šimon
Kramář
Šrol
Hedvika
Pavel
Vaněk Charvát
Charvát
Aleš
Sedláček
Řudolf Deyl
Robert Polák
Vintik
Klír
Kafka
Focht
Josef já
Hlaváček
Pásler
Rokycan
František Mata
Želivský
Vávra
Martin
Rudofí Deyl
Pravoslav řada
M Jakoubek
Josef Polák
M Engliš
Bašek
Kaválek
Vilém
Petrus
Váňa
Trojánek
Postupice
Jenštejn
Opočno
Ralsko
Vartenberk
Vicemice
Prachatice
Stříbro
Příbram
bílý lev
Hrdoněk
kostel u Matek boží Sněžná
19
article
Jindřich Mošna. Vítek, podruh od »červených zvonů«
Karel Hašler. Purkmistr brněnský, V. Zintl. Kutno-
horský měšťan, K. Mušek. Jiný měšťan kutnohorský
Karel Vaňa. Gunther, mladík z Kutné Hory, Kare
Jareš. Pavel, posel z Hradce nad Labem, Kare
Kolár j. h. Posel, jiný posel českých pánů ke králi
Karel Mušek, Eugen Viesner. Posel Orebských,
Antonín Hlaváček. Posel Táborských, František Ger-
lický. Vrah, Jaroslav Hurt. Uberský hejtman, Jos.
Kaválek. Uherský voják, Emil Hořešovský. Čepník
z vojska Žižkova, Karel Bašek. Pachole královo, Julie
Vildová. Sluha na pražské radnici, Václav Fabián,
Anna, zemanka, Žižkova teta, M. Ryšavá. Kate
řina, Žižkova dcera, Ludm. Danzerová. Maří, sestra
kněze Martina, Leopolda Dostalova. Slařena pražská,
M. Pštrosová. Podruhyně pražská, Marie Hübne-
rová, Mladá měšťanka pražská. Růžena Havelská.
Stařena z Kutné Hory, Anežka Archlebová. Měšťanka
kutnohorská, Berta Formanová. Jiná kutnohorská mě-
šťanka, Eliška Volfova. Šest paní a panen brněn-
ských, Helena z Towarnických, Marie Křečkova.
Štěp. Pštrossova, Marie Papírníkova, Terezie Hálova.
Marie Schmiedlova. Dvě děti z Kutné Hory, Vlasta
Novotná, Františka Sazimova.
Pražští a brněnští měšťané. Moravští pání pod jednou
i pod obojí. Zajatci Žižkovi. Vojsko pražské i Žižkovo.
sestry práčata, lid. Uherští a němečtí páni, vojsko
uherské. Kumání.
Po třetím dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 1/21I. hod.
Mošna
Vítek
Hašler
V Zintl
Vaňo
Gunther
Kare Jareš
Pavel
Kare Kolár
Karel muška
Viesner
Hlaváček
Táborský
František Gera
Hurt
Kaválek
Hořešovský
Bašek
Vildová
Fabián
Anna
Žižkův
M Ryšavá
Kate řinout
Ludm
Danzerová
Máří
kněz
Martino
Dostalův
M Pštrosová
Hübne rová
Růžena havelský
Archlebová
Měšťanka
Formanová
Volfův
Helena
Křečkův
Štěp
Pštrossův
Papírníkův
Hálův
Schmiedlův
Novotná
Sazimův
Žižek
Kutná Hora
Hradec nad Labe
Jos
Žižkov
Towarnický
30
article
Ve flálkách venkovských:
Ve flálkách venkovských:
s jednou zásilkou:
s dvojí zásilkou:
na měsíc. . . 3 K 20 h . . 3 K 80 h.
na čtvrt leta . 9 K 60 h . . 11 K 40h
Jednotlivá číslaranní prodávají se za 10h
3h
„ odpol. „ „
Na venek poštoui
v Rakousko- Uhersku:
na měsíc . . . . . . . . . 3 K 20h
na čtvrt leta . . . . . . . 9 K 60h
a dvojí zásilkou:
na měsíc . . . . . . . . . 3 K 80h
. 11 K 40h
na čtvrt leta .
RakouskoUhersko
32
article
. . . 12 K
. . . 12 K
do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie,
Belgie, Turecka, An-
glie, na Černou Ho-
ru, do Bulharska,
Rumunska, Ruska
a do Srbska
jakož i do zemí nále-
žejících světovému
spolku pošt. odd. B.
. . . . 21 K
Předplatiti se lze každým dnem,
avšak předplatné zakončiti musi po-
sledním dnem v měsíci.
Předplacení na odpolední vydání zvlánt
se nepřijímá.
Amerika
Francie
Švýcarsko
Italia
Belgie
Turecko
an
Černá
Bulharsko
Rumunsko
Rusko
Srbsko
35
article
Zlaté Praze
Zlaté Praze
v číslech ze dne 28. června a 5. července.
— Kdo by si těchto bohatě illustrovaných
čísel na památku přál, nechť neopomene si jich
zamluviti zasláním příslušné částky, neboť slav-
nostní čísla mimo náklad budou tíštěna jen dle
počtu přihlášek a později nebudou již k zakoupení.
Ceny: „Zlaté Prahy“ číslo 39. (z 28. čer-
vna) a 40. (z 5. července), každé se zvlášt.
pošt. zásilkou, obě za . . . . . . K 1 20
Sešit 20., kterýž obsahovati bude obě tato čísla
a vyjde ve zvláštní skvostné obálce dne 5.
července, poštou franko za. . . . K 1.—
Račte při objednání přesně na-
poati, cO si přejete, aby nebyl
omylů. Peníz poslati lze i v pošt.
známkách v dopise spolu a objed-
návkou!u
přímov
Objednati lze v každém knihkupectví, nebo
Praha
40
article
Z Nového Nikolajevska, 29. června. (K. k.)
Poblíž vesnice Bigry byl sedmi lupiči vyple-
něn poštovní vůz, který přijížděl z Bar-
naulu. Lupiči usmrtili agenta policej-
niho, který vůz doprovázel, jakož i koně, na-
čež uloupili 25.000 rublů. Pachatel
unikli.
Audience.
Z Petrohradu, 29. června. (K. k.) Fran
couzský velvyslanec Bompard byl přijať dnee
v audienci carem v Petérhofu.
O pumovém atentátu v Tiflisu.
Z Tiflisu, 29. června. (K. k.) Podle úřadní
zprávy bylo při pumovém atentátu na Erivan-
ském náměstí uloupeno, jak původně bylo ozná-
meno, jen 250.000 rublů, mezi nimiž bylo
200 pětistových rublů papírových, jichž čísla
jsou říšské bance známa.
Vláda a otázka agrární.
H. Z Petrohradu, 30. června. Vláda s
usnesla učiniti vážný pokus o rozřešení agrární
otázky ruské ještě před zasedáním nové, t.j
třetí dumy. Dle doslechu usnesla se vláda utvo-
řiti malé selské usedlosti, jakých se mužíci
všemi silami domáhají, t. j. které by se staly
soukromým majetkem jejich.
Bompard
Nový Nikolajevsk
Bigra
Petrohrad
Tiflis
ský náměstí
43
article
Culr.
(Poslední zpráva.)
—n— V Praze, 1. července. (10 h. 45 m.
Obchod se suravinou klidný. Poho-
tové franko Ústi 22 20, nová kampai
na říjen-prosinec korun 21.65 peníze.
Rafináda K 71.00 z továrny.
První číslice peníze a druhá zbožt.
Z Hamburku, 1. července. V 10 hod. dop.
(Pův. zpráva »Nár. L.«). Smýšlení klidné.
Na červenec 19.50 až 19 60, na srpen
19.55 až 19.60, na září 19.60 až 19.65.
na říjen 19 05 až 19.10, na Iistopad
18 85 až 18.95, na prosinec 18.95 a
19—, na leden 19.05 až 19.10, na
únor 19.15 až 19.20, na březen 19.25
až 19.30, na duben 19.35 až 19.40, na
květen 19.45 až 19.50, na červen 19.55
až 19.60. Počasí: zamračeno.
Praha
Hamburk
44
article
Vídeňská bursa.
M. Z Vídně, 1. červce. (Ranní burss.)
Znamenaly: marky 117.82, 20franky 19.18.
květn. renta 97.75, únorová renta 99 10, rak.
korun. renta 97.80, červencová renta 97 70.
říjnová renta 99.15, rak. zlatá renta 115.70,
uherská zlatá renta 111 20, uher. korun. rent.
92 80, kred. 650.25, uher. kreditky 750.—,
anglobanka 301.50, unionka 534.—, vídeň.
jedn. bankovní 534.—, länderbanka 434 —
stát. dr. 657 50 ex., jižní dráha 137.75, zbroj.
—.—, polabská —.—, tabák —.—, alpinky
577.25, rým. muráňské 540 50, pražské žele-
zářské —.—, turecké losy 183 50, paropla-
vební —.—, mostecké —.—, ruská renta
—.—. Smýšlení klidné.
Vídeň
50
46
article
LIdové divadlo , Urania“ v VII. části Prahy
LIdové divadlo , Urania“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovarn
V pondělí 1. července.
Začátek o 3/48. hod.
Na počest V. sletu všesokolského v Praze.
121. hra dělnictva organisace sociálně-demokratické
v Praze VII.
JAN HUS.
Dramatická báseň o 5 odděl. (9 obr.) od J. K. Tyla.
Režisér Boh. Kovář.
blíže Palac keho
Aréna na Smienove t nsstul.
V pondělí 1. července.
Začátek o půl 8. hod.
171. představení organisace strany soc. demokratické
na Smíchově.
12634
Zlatohlávek.
Veselohra o 5 jednáních. Napsali Moser a Schön
than. Přel. J. Pražský. Režisér Jan Kubík.
Hus
Tyl
Kovář
Zlatohlávek
Moser
Schön
Kubík
Praha
Smíchov
lidový divadlo
organizace sociálnodemokratický v Praga
47
article
Pištěkovo lidové divadlo veararo
Pištěkovo lidové divadlo veararo
Začátek o 7. hod
V pondělí 1. července.
Lidové představení při malých cenách.
Chudá holka.
12637
Burl. fraška se zpěvy a tanci o 6 odděl. od Lin-
daua a Krénna. Hudba od L. Kühna. Dirigent R
Piskáček.
Zasláno.
Zahraničním Čechům! Stran zaváděnía
využitkování nejnovějších stavebních, strojních a che-
mických vynálezů rád by vstoupil ve vyjednávání Če-
něk Lorenc, stavitel, Král. Vinohrady, Čelakovského
ul, 14; k mluvení vždy od 12-2 h. aneb večer 6-8 h.
L Kühn
R Piskáček
Čecho
Lorenc
Král
Lin
Čelakovský ulice
Pištěkův lidový divadlo
51
article
LÉČEBNÉM ÚSTAVÉ
LÉČEBNÉM ÚSTAVÉ
světlem, Röstgenem a proudy vysoké frekvence
MUDr. Ed. Slavík,
viesletý hospitant ústavu Finsenova v Kodani, Stre-
belova v Mnichově, kožních klinik v Pařtži, Ham-
burku, Berlině, Vratislaví a ve Vídni.
Ovocný trh č. 1I, proti Bazaru.
Do 15. září pouze všední dny 8—12, 2—6
Separátní čekárny.
MUDr
Ed
Kodaň
Stre
Mnichov
Pařtž
Ham
Berlín
Vratislav
Vídeň
52
article
Všeobecná záložna
Všeobecná záložna
v Karlíně,
Královská tř. 231 (za viaduktem),
přijímá vklady
na Král.
a zúrokuje tyto ode dne vložení do dne vyplacení
4% na běžném účtu,
41/2% při 30denní výpovědi,
43/% při 6Odenní výpovědi.
Veškeré dosavadní vklady zúrokují se od 1. čer-
vence 1907 dle téže míry úrokové. Vklady možno též
poštovní spořitelnou zasílati a na požádání zašlou se
složní listky.
Král
Karlín
Odenní