ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 854bcc80-66c5-11dc-8cd7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 14 celkem · entity: person 58, place 10, org 2, work 7
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 155. ze
2 masthead
dne 7. června 1901.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Mecenáš podivín. Přinesli jsme již zprávu, že ruský millionář Gavril Gavrilovič Solodovnikov odkázal většinu svého jmění, 25 millionů rublů. k dobročinným účelům. Solodovnikov byl mu ž intel- ligentní, sečtelý, ale při svém ohromném jmění ne- měl takřka nijakých potřeb. Ve svém bytě o dvou pokojích měl toliko nejnutnější chatrný nábytek, živil se co nejskromněji a byl ve svém okolí pova- žován za lakomce, ba vydřiducha. Jediné pohodlí. jehož si dovoloval, bylo v době splatnosti kuponů. kdy si najal 10 až 20 mladých dívek, jež zaměstná- val stříháním kuponů. Již za svého života postavil Solodovníkov v Moskvě velkou kliniku a poskytl prostředky ke stavbě nové moskevské konservatoře. Avšak přes to netěšil se oblibě svých spoluobčanů a častěji říkával: »Neznají mne. Teprve po mé smrti dovědí se, jaký jsem člověk.« A dověděli se to. Jen zcela nepatrnou část svého ohromného jmění odká- zal nejbližším příbuzným; ostatek ustanovil k do- bročinným účelům. Veškerá pozůstalost rozdělena ve tři části. První část ustanovena ke stavbě pokračo- vacích a řemeslnických škol, druhá ke stavbě lev- ných bytů, třetí část rozdělena bude zemstvům k účelům všeobecně prospěšným.
Gavrilovič Solodovnikov Moskva
4 article
= O příčině požáru v císařském paláci v Pekině. Vrchní velitelstvo německých vojsk Číně oznamuje úřadně, že vyšetřování o příčině po- žáru v zimním paláci v Pekině jest skončeno. Do- mněnka, že příčinou požáru bylo žhářství, jest vy- loučena. Oheň způsoben byl malými kamínky, jichž užíváno, aby pokrmy pro tabuli maršálkovu zůstaly teplé. Navzdor vrstvě osinkové, jíž byla stěna po- blíže kamen obložena, vzňala se dřevěná stěna, pla- meny zachvátily pak bambusové rohože střechy velké verandy, jež zastiňovala oba dvory, jichž uží valo vrchní velitelstvo. Když se střecha sřítila, roz- drtila osinkový dům, nalezající se pod ní a zároveň zachvátil obeň šest jiných budov. Z popisu a vy- obrazení osinkového domu vychází ostatně na jevo, že tu nikterak nešlo o budovu ohnivzdornou. Dům byl zhotoven z dřevěného hrazdění a toliko stěny byly zřízeny z osinkových desk, jež prý se zname- nitě hodí k tomu, chrániti před vedrem a vlhkostí, tlumiti hluk a mají výhodu, že se dají snadno pře- nášet a jsou velmi trvanlivé. Toliko neprozřetelná reklama továrny, jež domek dodala, vzbudila do- mněnku, že to »ohnivzdorný osinkový domek«.
5 article
= O krvavé výtržnosti v továrně na guano v Burghtu na Šeidě, o níž jsme již přinesli stručnou zprávu, oznamují se následující podrobnosti V továrně na guano barona Ollendorfa zavedl nový místoředitel Keller, povolaný z Německa, řadu nových opatření, snížil mzdy, propouštěl dělníky a tím vším vzbudil krutou zášť mezi dělnictvem. Konečně 30. května došlo tak daleko, že všichni dělníci zastavili práci a prohlásili, že nebudou dříve pracovat, dokud nebude Keller propuštěn. Když ráno následujícího dne ubíral se podél Šeldy do továrny, spílali mu shluklí dělníci. Udává se, že bylo hozeno po něm také kamenem, jiní očití svědci však to popírají. Po- jednou vytáhl Keller revolver, vystřelil a usmrtil 23letého dělníka. Pak se dal na útěk k továrně, při čemž se srazil s jiným dělníkem. jehož několika vý- střely z revolveru těžce zranil. Teď se vrhli dělníci na Kellera a vyrvali mu revolver. Z jedné skupiny počali jej bombardovati kameny. Vrah skočil do Šeldy a schoval se tu za člunem, věze až po krk v bahně.
Ollendorf Keller Německo Šelda
6 article
Rozzuřený dav házel po něm stále kamením, tak že utržil několik ran. To trvalo půl druhé hodiny, když nastal příliv a Kellerovi hrozila smrt utonutím. Teprve teď prodral se davem četník, jenž Kellera vyprostil z bahna a odvedl do vazby, aniž mu v tom bylo překáženo. Stav zraněného dělníka jest beznadějný tak že Keller bude míti na svědomí dva lidské životy. Rozčilení v Burghtu nelze vypisovati. Obec jest ob- sazena četníky. = Příliš těžká primadonna. Podivný diva- delní proces projednáván v poslední době v Louisi- aně. Jakás zpěvačka, jež meškala v San Franzisku, nabídla svoje služby řediteli francouzské divadelní společnosti v New-Orleansu. Dopis její provázen byl četnými vysvědčeními a doporučeními, jež uvedly ředitele tou měrou v nadšení, že zpěvačku ihned angažoval. Kritikové chválili krásný hlas a umělecké nadání pěvkyně a to právem. Ale zamlčovali důleži- tou podrobnost. Mladá dáma mohla právem žádati za příslušenství klubu stokilových. Ředitel byl nemálo sklamán, když spatřil na nádraží obrovskou dámu, jež měla u něho hrát Julie a Markétky. Prohlásil ihned smlouvu za neplatnou, takže došlo k procesu. Advokát nebohé umělkyně před soudem nadarmo dovo- zoval, že mnohé slavné zpěvačky překročily osudných 200 liber, zejmena v Německu, ba i v Bayreuthu. Soud uznal, že tento důvod není dosti závažný a odepřel přířknouti zpěvačce žádaných 200 dollarů náhrady. = Pozoruhodnou operaci provedl prof. de Rossi v nemocnici Santo Spirito v Římě. Jakás žena při hádce, vzniklé ze žárlivosti, utržila střelnou ránu do hrdla při čemž jí roztříštěna byla průduška, takže nemohla mluvit a dýchala toliko pomocí canuly.
Keller Julie Markétka Ross San Franziska NewOrleans Německo Bayreuth Řím Santo Spirito
7 article
Po celý rok konal prof. de Rossi pokusy, aby docílil výměnu zraněné průdušky průduškou zvířecl a tak pacientku uzdravil. Před nedávnem pokusy skončeny a prof. de Rossi přikročil k operaci. Vyřízl z prů- dušky kozy kus průdušky, jímž nahradil zničenou průdušku pacientky. Srůst a vyléčení dály se velmi hladce a rychle: Nyní dýchá žena zcela snadnoa nabyla také řeči. = Zahynula na svatební cestě. Z Belle- garde na Rhoně se oznamuje: Mladá 20letá dáma, paní Dalyenová, jež se svým manželem podnikla sva- tební cestu, spadla zde těchto dnů do vodopádu Rhony. Ve svém obdivu velkolepého divadla odvážila se příliš daleko k okraji skály a byla bezpochyby následkem hukotu vodopádu a pohledu na rychle se řítící spousty vod jata závratí a sřítila se do hlubiny as 20 metrů tak náhle, že manžel její ani nevěděl, kam se jeho manželka pojednou poděla, Nešťastnice byla zajisté okamžitě mrtva. Mrtvola její nebyla ještě nalezena. = Villemessantovy hůlky. U příležitosti po- slední krise ve »Figaru« vypravuje Ernest Blum ve svých »Vzpomínkách vaudevillisty« různé podrob- nosti ze života Villemessantova, zakladatele »Figara«. Jakožto ředitel »Figara« byl Villemessant vrtošivější než žena. Kaceřoval, co včera ještě zbožňoval. Byl-li některým spolupracovníkem syt — a to bývalo skorem každodenně — propustil jej více neb méně zdvořile a byl-li náhodou v dobré míře, připojil hůlku jakožto dar. To bylo odznakem propuštění. Jednoho dne propustil pro jakýs článek Lamberta
Ross Dalyenová Villemessantův Figar Blum Villemessant Lambert Bell
8 article
Thibousta, jehož byl již častěji propustil a pokaždé propuštění odvolal. Lambert propuštění přijal, avšak za podmínkou: »Mám již tuze mnoho hůlek, vypro- šuji si tedy tentokráte deštník.« S nikým se Ville- messant tolikrát nerozkmotřil a opět spřátelil jako s Albertem Wolffem, v jehož pozůstalosti zajisté na- lezena pěkná sbírka hůlek. Ernest Blum sám kdysi umístil článek v listě Villemessantově. Když však druhého dne k němu přišel, přivítal jej Villemessant nevrle: »Není nic zvláštního ten váš článek.« Avšak když Blum na to žádal, aby mu dal bůlku, vyjel si na něj Villemessant: »Jakže? Hůlka za takový článek? To by byla skorem prémie«. Jak známo, je Villemessant též autorem pořekadla: »Le journa- lisme měne tout, condition d' en sortir.« Žurna- lista může se státi vším, přestane-li býti žurnalistou.
Thiboust Lambert Ville Wolff Blum Villemessantův Villemessant Hůlka
9 article
= Noviny na mouchy. Průměrný Američan jest velmi horlivý čtenář novin a kdo jen poněkud může, předplatí se na časopis. Pro vydavatele novin na dalekém západě jest však často dosti nesnadno, domoci se zaplacení předplatného a následkem toho chápe se leckterý podivných prostředků, aby nedbalé abonenty přiměl ku placení. Avšak i jinak připadají tamější vydavatelé na dost podivné myšlenky. Tak na př. uveřejnil jakýs vydavatel, jehož odběratelé jsou většinou farmáři, před počátkem jarního období ve svém časopise následující návěští: »Poněvadž rolník v době letní má plné ruce polních prací a nezbývá mu času, zabývat se čtením novin, budeme pro toto období podávati jen nejdůležitější na první straně na- šeho časopisu. Ostatní tři strany zůstanou prázdny a budou natřeny jedem na mouchy. Tímto opatřením neoloupíme svoje ctěné čtenáře o čas a odškodníme je zároveň dodaným prostředkem ke zničení nepří- jemného hmyzu, jenž se zvláště hojně objevuje v ho- spodářství, požehnaném dobytkem.« — Výtečník do- cílil touto methodou skvělého výsledku. Neboť náklad na jed nečinil ani desetinu sazečské mzdy, již za tu dobu ušetřil a také čtenáři byli spokojeni, poněvadž měli prostředek proti mouchám.
Američan
10 article
Zemřelí v Praze.
Praha
11 article
Dne 31. května 1901: Posch Ludvík, úřad- ník u dráhy, 75 roků, 1010—I. — Ve všeobecné nemocnici: Pinc Vladimír, syn brusiče kamene, 3 roky. Špeira František, kočí, 56 roků. Brejlová Josefa, manželka kočiho, 34 roky. Joklová Marie, manželka dělníka, 48 roků. Rieglová Alžběta, man- želka dělníka, 37 roků. Štěpán Jakub, nádenník, 50 roků. Wienerová Marta, 45 roků. — U milosrd- ných sester: Kutilova Božena, služka, 19 roků. Zavadil Václav, obuvník, 62 roky. Davídek Václav, dělník, 51 rok. Kalina František, nádenník, 38 roků. Nezbedová Antonie, vdova po tesaři, 78 roků. Němec Josef, nádenník, 70 roků. Dne 1. června 1901 : Pulcova Eliška, dcera sluhy, 14 měsíců, 513—I. Kallašová Anna, manželka řemenáře, 61 rok, 705—I. Bernhart Arnošt, kuchař, 55 roků, 242—II. Sosna František, syn rukavičkáře, 8 měsíců, 18-V. Karpíšková Kateřina, soukromnice, 54 roky, 179—V. Mautner Jonáš, soukromník, 71 rok, 248—V. —Ve všeobecné nemocn ici: Ba- kovská Barbora, 23 roky. Hrdlička Pavel, nádenník, 73 roky. Podrapská Anna, manželka nádenníka, 35 roků. Šťovíčkova Amalie, služka, 24 roky. — bn
Josef Joklová Marie Štěpán Jakub Wienerová Mars Václav Davídek Kalina Nezbedová Němec Kallašová Anna I Bernhart Arnošt Sosna V Karpíšková Kateřina V Mautner Barbora Hrdlička Pavel Šťovíčkův Špeiro František Posch Ludvík Pinc Vladimíra Rieglová Alžběta Kutilův Božena Pulcův Eliška Jonáš Amalia
12 article
»Porotci to popřeli,« děl Mr. Frere a zasmál se. »Ale nepochopuji, že by jiný mohl míti příčiny k vraždě té. Půjdu ale nyní na palubu, abych si zakouřil.« »Proč jen chtěl starý lakomý ten stavitel lodí jedi- ného syna svého vyděditi na prospěch tohoto chlapíka ?« prohodil seržant Pine ke kapitánu Vichersovi, když ši- roká záda Morice Frera zmizela na schůdkách kajuty. »Nepochybně zlobily jej lehkomyslné kousky, jež syn provedl na kontinentu; tací náhle zbohatnuvší lidé nemají shovívavosti k marnotratníkům. Kruté jest to však nyní pro Frera. On i při té drsné povaze své není špat- ným člověkem a dožije-li se mladý muž toho, že náhoda- odejme mu naději na čtvrt millionu a že nezbylo mu nic než patent v jeho pluku, v němž službu koná a jenž vyslán jest dokonce do trestnické osady, má věru příčin dost, býti nespokojen s osudem svým. « »Jak stalo se však, že synu přece celé jmění připada?« »Starý Devine právě prý, když poslal pro svého advokáta, aby změnil závěť svou, zachvácen byl mrtvicí; následek to as jeho zuřivosti. Když vešli z rána do jeho komnaty, nalezli jej mrtvého.« Mrs. Vichersová dodala: »A syn jeho jest na moři a nevím ničeho o tom všem. Jaký to romantický příběh !« Pine prohodil, lpě na svém nevlídném úsudku: »Mne těší, že Frere peněz nedostal. Málo jest obli- čejů, které bych tak nerad vídal a to ani tam dole mezi těmi chlapíky.« Paní Vichersová zvolala: »0, Mr. Pine, jak můžete jen tak mluviti ?«
Mister Frere Vichers Frer Krutá Vichersová
13 article
Frere sklonil se a pojal bělostnou ruku dívčínu do ruky své, ale tato rýchle ji odtáhla, kdežto zrakem jejím kmitl se blesk. »Surovče!« děla. Voják na blízku slyšel to a oči jeho jen hrály ra- dostí nad slovem tím. Frere kousl se zlostí do tlustých rtů svých a ná- sledoval dívku do kajuty. Dívka však, vzavši udivenou Sylvii za ruku, uhnula se jemu s pohrdlivým úsměvem a vešla do kajuty své paní, jejíž dveře za sebou uzavřela. ado
Frere Sylvie
14 article Sara Purfoyova.
Sara Purfoyova. Deportovaní byli opět bezpečně uzavřeni a ulehli na lože, k čemuž vláda každému muži dopřávala šestnáct palců prostory, kteráž však pro různé poměry a okolnosti na lodi byla ještě o něco zúžena. Kajuta trávila večery své někdy dosti vesele, Paní Vichersová byla poetickou i měla, libujíe si i v hudbě, kytaru, a doprovázela ji zpěvem. Kapitán Blunt byl veselý, ale trochu všední pán; seržant Pine měl pak vášeň přímou, vyprávěti hi- storku za historkou, a byl-li i Vichers sám z pravidla nudným, byl za to Frere veselým. Ostátně stůl byl dobře obsluhován a hody, tabákem, whiskou, hudbou i pálenkou večery ubíjeny s veselím, o němž »divoká ta zvěř« dole pod palubou, kde stísněna ars Ztracon pro žívot.
Purfoyův Vichersová Blunt Vichers Frere