ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8524a690-70b7-11dc-9495-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 59, person 65, org 9, work 6
1 masthead
Ročník XXXXIII
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 28. května 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 145.
4 article
Na ranní a odpol. Hsty předp lácí se v Praze v adminlstrai n n . . . . 5R — hl s dvoji donáškou ra měs a dnk lota . . . . 7 K 6oh ve mlíalkách na měsie . . . . . . 2 K 00h Poštont sa vžae na ktvr leia . . . . 9 K eo s drojí zisilkou na maěsí čtvrt le
Praha
5 article Co připouští chorvatský bán.
Co připouští chorvatský bán. Ríšská rada odebírá se na svátky pod tisni vým dojmem nepokojů v Chorvatsku, jež na- lezly nejživějšího ohlasu zvláště v Dalmacii a v krajích slovinských. Pokusy jihoslovanských poslanců, dosíci slyšení u panovníka ve Vídni, se- lhaly sice, za to dosáhly úspěchu v jiném směru. Nejen předseda ministerstva dr. Körber, ale i bán chorvatský hrabě Khuen-Hederváry viděli nezbytí promluviti o věcech chorvatských, prvý tak učinil na radě říšské, bán v delší rozpravě s členem redakce „Budap. Hirlapu“ Zvláště řeč dra. Körbra k dotazu dalmat- ského poslance Biankina dopadla pro Chorvaty nejen velice příkře, ale přešla i k offensivě proti nim. Mluvil o „přehnané fantasii, předstíraných strašidlech, o hrubých nepravdách“, popíral, že „hnutí se zmocnilo širokých vrstev lidu v Dal- macii, Istrii a Kráňsku“ a uchýlil se „za státo- právní poměry a za záležitosti hospodářské““ Tento výklad předsedy ministerstva dra.
doktor Körber Khuen Hedervára Biankin Chorvat Chorvatsko Dalmacie Vídeň Dal Istria
6 article
Körbra tedy nejen nezmírnil dojem neposkytnu- tého slyšení, ale přiostřil jej v naprosté neuzná- vání důvodů, o něž se opírali jihoslovanští po- slanci při svém zakročení. Méně nemohli od dra. Körbra dosáhnouti. Jakoby dr. Körber ještě dosti byl neřekl, dostalo se z jeho okolí zvláštních vysvětlivek mnichovským „Neuest. Nachricht.“, z nichž vy- svítá, že státoprávním pochybnostem jeho sluší zcela jinak rozuměti, než jakoby byly vytryskly z ohledu na Uhry. Praví se tam totiž: Mluvčí chorvatských poslanců se snažili dáti věci obrat tím, že si pouze přejí působiti při slyšení ve směru humanního pistupování s Chorvaty uher- skými. Ale počínali si „neobratně“ a „ukázal čertovo kopýtko státoprávní“, prohlásivše, že království Dalmacie přísluší ke království chorvatskému, a že tedy i dalmatští poslanci mají právo dovolávati se zakročení korunovaného krále uherského. Dovolili si tedy o své újmé přesunouti hranice Uher a Rakouska, a to nemohlo přispěti ku poskytnutí audience.
Körber Chorvat Uhry Dalmacie Rakousko
7 article
Při tom zároveň vídeňský dopisovatel, dovo- lávaje se demonstrací v Lublani, snaží se doka- zovati Maďarům, že jsou odkázáni pouze na pod- poru — Němeů, a praví: „Kdyby maďaršt šovinisté v Pešti nebyli úplně zaslepeni, musil by nyní nahlédnouti, že Maďaři mají v monarchi (nač již Bismark poukázal) pouze jediného při- rozeného spojence — Němce — a měli by se na pozoru, hlásati křižáckou výpravu prot všemu, co jest v Rakousku a v Uhrách ně- mecké.“ — Není nápadný tento spěch, s nímž se na- bizejí Maďarům Němci, aby honem sklidili plody ruchu v zemích jihoslovanských? Předeslavše výklady vídeňské, vizme nyní, jak mluví bán před veřejností uherskou poměrech chorvatských. Názory jeho tlumoč „Budap. Hirlap“, jak jsme již připomenuli, ježto se liší ve mnohém od toho, co vykládal „Fremdenblattu“ a i od toho, jak z Vídně vý- klady jeho byly tlumočeny rakouské veřej- nosti, uvedeme je podrobněji dle původníh znění. Co se týče rozsahu chorvatských bouří trvá bán na tvrzení, že „udály se pouze dva, pokud se týče tři větší případy nepokojů“, podkládá podnět k bouřím „sjednocené opposici“ a do- znává: 1. že jest neurovnaná otázka finanční mezi Uhrami a Chorvaty a že je souvislá s neskonče- ným vyrovnáním rakousko-uherským;
Maďar Němec Chorvat Lublaň Pešť Rakousko Uhry Vídeň
8 article
2. že jest velikou nepříjemností, že mnoho železničných úřadníků ani jediného slo v neumí chorvatsky, což rozčiluje. Ná- kladní list nedovede zasílatel vyplniti a nerozum mu, kdo jej obdrží; 3. na nádraži záhřebské byl dán výhradně maďarský nápis; což jest tím nápadnější, protože v r. 1883, kdy nápisy se dávaly dvojjazyčné (chorvatské a maďarské) místo výhradně chor- vatských, vznikly takové bouře, při nichž mnoho lidí přišlo k úrazu. Nyní byla jen demonstrace ve větších rozměrech, beze všeho krveproliti. Dále doznal hr. Khuen-Hederváry, že čekal nepokoje již k 1. květnu, ale socialisté zůstal prý stranou; z provolání dne 7. května zachy- cených seznal, že všeobecné hnutí se chystá ke dni z 9. na 10. května, a učinil ihned všecka opatření, aby úmysl ten zmařil. Zatčeno bylo ně kolik osob, po většině kněží, kteří se kompro- mitovali rozšiřováním proklamace. V křiževa- ckém okresu sesazen byl sudí, jenž hnutí nadr žoval. Druhý, těžší případ byl v Bakru, kde byl též soudce suspendován. Jiných, těžších případů prý nebylo. V Dalmacii polekali se z pověstí stanném právu, popravách a pod., protože jim uvěřili. Když od dra. Körbra, s nímž bá mluvil, seznali, že na hrozných pověstech není slova pravdy, podivili se. Vedle obstrukce ve sněmovně uherské, jež neminula se bez účinku na opposici chorvat- skou, má hr. Khuen-Hederváry v podezření myšlénku velkochorvatskou — ale ta naráží na národní myšlénky srbskou, bulharskou, vlašskou Konečně tvrdil bán, že hnutí skončilo.
Khuen Baker Dalmacie
9 article
Jest patrno, že bán chorvatský sám sobě nijakou vinu nepřičítá, a kde porušeno bylo právo jazyka chorvatského — svaluje vše na bedra železniční správy. Rovněž jest nepochybno, že bán význam bouří důsledně zmenšuje, ač i vládní listy uherské mluvi o rozsáhlosti území, na němž se vyskytly i o nebezpečí, z nich hro- zícím. Tak praví „Pest. Lloyd“: „Ode dvou mě- síců pozvedli se ve čtyřech župách chorvatských studující, dělníci a sedláci a způsobili revoltya nepokoje. Nepochybujeme, že poslanci jihoslovanšt nyní tím důkladněji odpovědí na výklady o událo- stech v Chorvatsku, jak drem. Körbrem, tak bá- nem chorvatským hlásané, když zejmena tento z části doznává, že děly se přehmaty proti prá vům jazyka chorvatského, a v určitých konkret ních případech vylíčil i průběh bouří!
Lloyd Chorvatsko
10 article
Dobrou odpověď dali již zatím jihoslovanšt po slanci na nedávný výklad „Fremdenbl.“, který uveřejnil první projev bánův a vypočítávají po- drobně dle vládních listů uherských, kolik osob a kde bylo ubito a raněno, uvádějí řadu případu nezákonného zakročení porušením listovního ta- jemství, domovními prohlídkami, porušením univ výsad a ukazují zvláště na porušení ústavy ob- mezením volebního práva, vyloučením tajnost jeho vykonávání; dále na tlak na úřadnictvo soudy vykonávaný, potlačování svobody tisku. Nejpovážlivější výtkou jest však: hospo- dářský úpadek země! Ovšem, ve věcech hospodářských máme my Slované všichni mnoho doháněti — vlastním přičiněním. Vše nasvědčuje však tomu, že chorvatské hnuti znamená novou stanici ve vývoji po- měrů nejen ve druhé polovině říše, ale i v po- měru jižních Slovanů k Cislajtáni a pokud zasáhlo území na obou stranách těchto — nemůže zůstati bez účinků jak na vnitřní poli- tiku, tak ne stanovisko oproti zemím balkánským Nás Čechy ovšem zvláště musí zajímati při pad, že při té příležitosti by mohlo dojíti i na konečné upravení příslušnosti Dalmacie, již by zvláště Všeněmci rádi vyřadili z této poloviny soustátí.
Slovan Čecho Dalmacie
11 title
Vltavská pojiždka z Č. Budějovi do Prahy.
Č . Buděj Praha
12 article III
III Bylo již bezmála deset hodin, když lod naše přistály v Týně nad VIt. Roztomile polo- žené městečko s bodrým pilným lidem, ale nyn v úpadku se nalezající. Dokud Vltava byla ži vým proudem, dobře se vedlo obyvatelstvu štěstí bylo zde domovem, však prvním vlakem dráhy Františka Josefa odstěhoval se odtud všechen blahobyt, od té doby klesalo hloub hloub. A jak by neklesalo. Polní hospodářství je zde nevýnosné, půdy chudé a průmyslu tu není naprosto. Při tom je Týn beze vší komuni kace. Byl spojen sice lokálkou do Vodňan, však ukázalo se, že tato trať ani pro město tím méně ale pro okres nemá ceny. Všechen hospodářský život gravituje zde na východ a čeli k Veselí a ku Praze. A poněvadž Týnu jedině to zase pomůže, co mu blahobyt vzalo — komunikace — proto usiluje se právé zde s po- chopitelnou nervosní horlivosti o to, aby co nejdříve byla Vltava zregulována a dříve ještě aby provedeno bylo železniční spojení města se jmenovanou již stanicí na dráze Františka Josefa — s Veselím. Veseli co mohlo učiniti na oslavu dne učinilo. Vyslalo nám naproti velkou, pěkně vy zdobenou loď, z níž vypalovány hmoždíře a jež opatřena lampiony působila pohádkovým kouzlem.
František Josef Veselý Týna Vltava Vodňany Praha
13 article
Kolem velké lodi té kmitalo se mnoho malých lodiček. Všude jásot lidí, zpěv a hudba. Na lodi vypálen pěkný ohňostroj. V přístavišti oče kávali nás přes pozdní již hodinu tisícové nadšeného lidu. Slarosta p. Pavlíček uvíta nás vroucí řečí a vůdce výpravy posl. Brdlik. předseda »Jednoty povltavské«, poděkoval mu krátkou, jadrnou řeči. Na to výprava, provázenu hasiči s pochodněmi, nastoupila cestu do města — do nových mistností besedních. Při dobré večeři vyměnéno tu několik řeči obřadných. Promluvil opětně posl. Brdlík a starosta Pavlíček a místopředseda »Pošumavské jednoty«, ředitel Zemské banky dr. Lošťák Po něm pak známý občan Kasper, inžený Reiter, zástupce »Rak. spolku pro plavbue baron Pfung a inž. obce pražské Zvěřina Ze všech řečí vyznívala vroucí touha, aby podnik regulační co nejdříve byl proveden. Účastenství zástupců obou národností ve výpravě zavdalo přičinu ku projevům na prospěch spo- lečné práce hospodářské. Dlouho do noci setrvala společnost pohromadě. Druhého dne o 3. hodině ranní bylo vše již zase na lodech. Počasí se zase zakabonilo. Nebe bylo z chmuřeno, bylo zima a schylovalo se k dešti Co do technického provedení regulace pro jektované v Týně n. Vlt. pevně zdýmadlose rekonstruuje jako pevný jez. Velké mlýny, zde se nalezající, mohou zůstati. Zde projektován 700 metrů dlouhý zimní přístav. V dalším toku projektován nový pevný jez s vorovou propustí uprostřed kterého táhnouti se bude prostranný průplav 480 metrů dlouhý. U Nového mlýna u Ryžikovského projektována jsou dvě dalš zdýmadla, u Ondraže a Jehnidla jezy stavidlové
Pavlíček Brdlík doktor Lošťák Kasper Reiter Pfung Ing obec Zvěřina Vltava Nový mlýn Ryžikovský zemský banka Ondrazat Jehnidl
14 article Mlýn Bouda bude zrušen a poblíž něho bude
Mlýn Bouda bude zrušen a poblíž něho bude zřízeno další zdýmadlo. Lodní cesta zůstává opět v toku Vltavy podjíždí silniční most u Temešváru, ovšem že zřízeno zde bude opět několik zdýmadel Nejzajímavějším objektem zde bude bez odpor stavidlový jez pod osadou Kučerou na Zvikov ském Podhradí. Stavidlo jest projektováno jako jez mostový se 3591 metrů dlouhým postranníi kanálem, jenž povede na levo podél břehu vltav ského. Tam prorazí 36.0 metru dlouhým tunelem vyčnívající skalní část a pak vede tunelem 733 metry dlouhým pod horským hřbetem u Karlova. Tunely mají býti zřízeny pro jednu loď, mají býti 10 5 metru široké a 4 metry hluboké. Akvaedukty budou z kamene neb ze železa o 10 metrech šířky u dna a 2.5 metru vodní výšký. Také v této části, kudy jsme pluli, víta nás lid. Vital nás různým způsobem, však ze všeho bylo patrno, že velice živým zájmem pro- vází kanalisační projekt, že má proň porozuměn a dovede oceniti dilo toto. Ranami z hmoždiřů ze střelby z ručnie do sudu atd. mohli jsme ohluch nouti. U Křešťovic vítalo nás obyvatelstvo, shromáž děně na strmé skalní terrasse u samého nebe provoláváním »slávy!« a písní »Kde domo můj?« Episoda ta působila dojmem úchvatným Pluli jsme zvolna — 4 km. za hodinu — romantickým krajem úchvatné krásy. Každým okamžikem měnila se scenerie i poskytovala ne ustále nové a sové zajímavě prospekty. Pojal jsme vodu tiché Lužnice a spěli na sever.
Bouda Kučera Vltava Temešvár u Karlov tichý Lužnice km
15 article
Brzo plula loď úzkým řečištěm, vroubeným s obou stran vysokými břehy s bujným poro- stem. Ve chvilce břehy se zvedly k vysokým. strmým, rozrytým skalám s fantastickými tvary aby po půl hodině neb hodině opět ustoupily poskytujíce volný rozhled ve kraj. Z pobřež ních mysliven, mlýnů, hostinců atd. vlály všude prapory, kde jaký skalní výstupek, tam stá člověk, ba nejeden z pobřežních obyvatelů pro vázel lodi naše pěšky celé hodiny. Dojemně působilo, když připlula na člunku k lodi naš dívka, aby nám podala dva věnce z polních lučních kvítků. Obec ou pozornost budil vysoký železniční most české transversálky u Červené náhodou jel po něm právě vlak, poskytujíe z údolí pohled úchvatný. Od mostu toho až ke Zvíkovu partie n vyrovnatelné krásy. Temné zarachocení, volání na přídě, kde pracovali veslaři a opět osudné slovo vrehního plavčího: Uvázli jsme. Zatím loď druhá letěla proudem hnána, za námi a málem by se byly staly »Budějovice« »Praze« osudnými. Leč ten kráte dlouho to netrvalo. Záhy stali jsmes opět hybnými. — — - V okamžiku tom, kdy loď naše opětse hnula a zabočila kolem vystupujícího úskali zjevil se nám obraz pohádkového hradu vysok na skále — zjevil se nám Zvíkov. Díval jsme se, dívali a neodvraceli zraku od divadla jakých ve světě málo podobných, tak dlouho až nám zmizel. . . A dále pluli jsme divoce romantickým údo lím Vltaviným, do níž zrovna pod hradem vy ústila Olava, až jsme o sedmě hodině přistál na Orliku.
Olav Orlik Zvíkov Budějovice Praha pohádkový hrad
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. května. (Poláci o cho vatských nepokojích.) Z polských listo haličských ujímá se Chorvatů zvláště vřele
Polák Chorvat Praha
17 article
V drobném prodejii raní člo o s0bě . . . azh pčpslodní Va Hlialkách na venkové rausí čl. . . . . . . . 3h odpolední Inserá t zlati ne hotově repřei Přeřplsroní a jnievtr přijiná zdasini- strrce v Měariansk é slici č. a Tam nsekárejí se též rrdsb e tlskáras s ezpodise „Národnich Llstů- Rukopiny so nevracn sji
Virginie Národnich Llstus
18 article
„Nová Reforma“. V ostrém článku vystupuje proti dru. Körbrovi, že se opřel žádosti dalmat- ských poslanců za slyšení u panovníka. „Máme tu — pravi — co činiti s faktem, že ústavní vláda v Rakousku nepřipustila ke koruně vy- volenců národa, obracejících se k ní s prosbou za milost. Nepochybujeme, že vzhledem k tako- vému faktu zaujmou rozhodné stanovisko slovan- ské kluby na říšské radě a že výjimkou mezinimi nebude polské kolo.“ Zmí- nivší se o známém rozhovoru bána s redaktorem „Fremdenblattu“ a prohlásivší jeho výklady z „legendu, určenou leda pro politické děti“ „Nová Reforma“ dodává: „Byl čas, kdy Poláe šli v jedné řadě s Maďary a válčili za jich svo- bedu. Dnes zástupcům potomků oněch Poláků není možno dívati se lhostejně, jak Maďaři na- byté svobody zneužívají na hubení našich po- bratimců a svým vlivem přivádějí Rakousko tak daleko, že se bratři utiskovaných nepřipouštějí ani před trůn panovnický, když tam chtějí složiti — prosbu za milost. Jiné listy polské, jako „Czas“, pojednávají o chorvatské otázce více diplomaticky, některé dokonce, jako „Slowo polskie“ zazlívá „N. Re- formě“ příliš mnoho sympatií k Chorvatům. „N.
Maďar Polák Czas Chorvat Rakousko
19 article
Ref.“ na tuto výtku reaguje slovy: „V polském tisku vzniká jakási megalomanie, pokud běžío jiné slovanské národy, o nichž se mluví s vy- soka s tváří „serenissíma“, stojícího proti „mise- ra plebs“. Chceme, aby celý svět se zajímalo naše neštěstí a vyjadřoval nám soucit, ale sami pro jiné, nám pokrevné slovanské národy, i když se jim děje patrná křívda, odvažujeme své sym- patie na citlivých vážkách státnietví. Činí to ze- jmena ti, kdo drží v naší zemi kormidlo moe a mimo zemi jsou pokládáni, ač neprávem, z naše představitele. To jest příčina, že tratím sympatie u starých přátel a nových nezíská- váme a že jsme se svým neštěstím čím dále, tím více osamotněni. Z Lublaně. 26. května. (Kdo provok - va1?) Po nedělní protestní schůzi proti bánovi a maďarisaci Chorvatů došlo, jak známo, před lublaňským německým kasínem na výtržnosti, při nichž rozbito oken prý za 600 K a ze zástupu do jednoho okna také vystřeleno. Ačkoli všechny lublaňské slovinské časopisy výstřednost tuto ihned odsoudily a starosta města J. Hribar vy- slovil již v pondělí nad ní nejhlubší opovržení. německé časopisy nepřestávají z ní vytloukati kapitál, ukazujíce zvláště na to, že Slovinci ne- byli od lublaňských Němeů nikterak provoko- váni. „Slovenski Narod“ otiskuje však následu- jící fakta: Když zástup lidu, odcházejícího ze schůze v „Městském domě“, ubíral se mimo kasíno, byloz okenkasína do zástu p házeno, nač upozornil ihned strážníka kor- rektor Nár. tiskárny Habjan. V tutěž chvíli jakási dáma, ubírající se kolem kasína, byla polita vodou. To jsou zjištěná fakta, ukazující, že z kasína provokováno bylo. Teprve potom za- počaly výtržnosti.
Chorvat J Hribar Slovinec Lublaň Slovenski Narod městský dům
20 article
Ze Zadru, 23. května. (D r. Kosta Voj- novič +.) Zesnulý 20. t. m. v Dubrovníce dr. K. Vojnovič náležel k vynikajícím srbsko-chor- vatským politikům a učencům. Rodilý 2. března 1832 v Novém Ercegu, studoval ve Vídni v Padově, kde dosáhl stupně doktorského. Až do r. 1874 žil v Dalmacii zprva jako sekretár splitské obchodní komory, pak jako advokát. R. 1874 povolán na nově zřízenou záhřebskou universitu a přilnul brzy k neodvislé národní straně, háje její program na záhřebském sněmě jako jeden z nejvýmluvnějších řečníků. R. 1891
Kosta K Vojnovič Zadr Nový Erceg Vídeň Padova Dalmacie
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. ZMakedoni e. Píše dr. Em. Fait. (Město Drama.) Ze Sěru postupujeme poděl roviny stejného jména, jež provázi na půlnoční straně jezero Tachino. Po levici zdvihá se nad obzor planina Smijnica nebo Boz dag- pravý nedopita, jako skály krivošijské v jižní Dalmacii. Celý den se může liti s oblaka sotva zpozorujete, že by bylo sprchlo. Voda vsákne do země jako do houby. Podzemními chodbami se prodírá, až někde jako pramen vytryskuje. Proto na temeně Smijnice i na její stráních najdete málo svěžího rostlinného hávu.
em Fait Tachino Drama Dalmacie Boz dag
22 article
Tu a tam travička, zřídka se uchyti keřik, ne- maje kypré půdy, v niž by své kořínky zapu- stil. Na jihu kynou opuštěné haldy kovkopo v Kušnici planině nebo Prnar dagu (starý Pan- gaous). Úcta starobylé práci! Již Foeničané za nimi Řekové tu dobývali žlutavého kovu, za nějž se dalo vše koupiti před třemi tisíci léty jako dnes! Východní strana roviny dramské omezena plání kozluckou, jež trochu lépe je vy- zdobena než Boz dag a místy úrodnější. Údol rozloženo od severozápadu na jihovýchod na 75 km., při šířce 20—25 km. Patří k nej- úrodnějším částem balkánského poloostrova Jižní cíp přechází v rozlehlé blato pravištské pařeniště všelikých nemocí, jmenovitě zimnice Ve voze s námi jedou dva vyšší úřadníei turečtí. Prostý Osman nedbá tuze předpisů uhlazeného mravu, za to zhýčkaný odehovane idadie (pensionátu o sedmi třídách) připadá m jakoby prostá holčice z Krkonoš chtěla napo- dobiti pařížskou grisetku. Hledaná uhlazenos všude proráží. Kol nádraží projíždí se několik suvariů (tur. jízda). Ale není nikde zřízenců, kteři by doporučovali hostince! Několik »hamalů« (na- kladačů) domlouvá se k nesení tlumoku. Také dvě arby (domáci povoz) a ošumělá bryčka stojí pohotově. Konečně jsme se dopátrali do- brého muže, který mohl pronajati několik »odaa« (pokojů). Zavedl nás dříve do malého hanu proti nádraží, abychom se posilnili. Prý se pro nás za hodinu vráti. Chtěl patrně mezitím ko mnaty upraviti.
Řek Osman Krkonoše Prnar dag km
23 article
Prvním opatřením, chceš-li po Turecku ce stovati, jest, abys se stal náruživým milovníkem skopového. Předkládá se s rozmanitým jménem a ve všemožných omáčkách i bez nich třikráte denně. K tomu se druží čorba (polévka), sva- řená z pestrého výtěžku zahrady, a černá káva. Starý Grkoman z Kosturu, známý nám již z Séru, byl tu jako doma. Zapřádá hovory s do- mácími. Byl předloni v Pešti a nemohl se řecky dorozuměti. Až nějaký pop z Cařihradu, náho dou ve hlavním městě Uher prodlévající, z ne- snáze jej vysvobodil. Oběd stál sotva dva piastry (44 h), zapla- tili jsme, vykouřili cigaretku a jdeme do města Za úpalu letního byste si arci přáli, aby i těch 10 minut cesty bylo nějak chráněno stromovým stínem. Město se nehonosí ani výstavnoslí, ani staro- bylými památkami. Ulice úzké, klikaté. Přes dvě bystřiny, jež pouze za deště proudem se oživujl zřízeny neúhledné můstky. Krámky jsou malé s pravou východní nedbalosti spořádány. Dlažba všude bídná: ale za deště »něco vždy lepší než nic«. Droboučkých nevzhledných mešit celkem osm, křesťanské kostelíky dva. Nejznamenitější budova jest mešita, vystavěná na rozkaz Baja zida Iiderima (1389—1405), sultána, jenž dosed na trůn v den zlopověstné bítvy na Kosovu. Ze světských budov vynikají sklady tabáku. V nich nakupeno nejen hlavní bohatství města a kraje, ale i jeho pýcha. Důkladné zdi vyhnány namnoze do druhého poschodí. Malá jejich okénka chráněna jsou mřižovím. Vrata důkladně jsou pobita železnými pláty proti vloupání. V ulicích potkáváte řady mezků, jichž hřbetys prohýbají pod objemnými balíky tabákových listů.
Kostur Turecko Séro Pešť Cařihrad Uhry Kosov Baja zida Iiderima
24 article
Třicet i více soumarů opatrně tlape po kluzké dlažbě v nepřetržitém pořadí. Mnohdy v úzk klikatině ulic nevite, kam se vyhnouti. Všeho obyvatelstva počitají na 3800 duší. Převahu are mají Turci. Nejlepší sousta tučné půdy zabez pečena z minulosti jejich rodinám. Zovous hrdě »gazi« (vitězi) a maji dosud rozhodujíeí slovo ve správě obce i kraje. Předky své do vedou vyjmenovati až do desátého kolena. Nejbližší vesnice na sever jako Prosočen, Plěven jsou bulharské, proto příliv slovanskéh živlu stále jest značný. Náš handžija je Bulhar. Na poklizení a myti objednal si cikánku z Dup- nice. jež rovněž bulharsky mluví. Stéžoval do poměrů. Dramská mládež neučí se ve škol než trochu turecky a řecky, s cizinci nemůže se dorozuměti. Na ulicích často zaslechnete mez příchozími vesničany »Zdravstvuj!« Řeckých rodin počítají asi 80 a několik židovských. Na rázné zakročení cechů docíleno na řecké správě pravo slavné obce, že se čte ob čas mše bulharským jazykem (1892). Na pobřeží udrželo se několik řeckých osad, ale ztrácejí se mezi převahou osmanskou. V okoli roztroušeno též nemnoho rodin čerkeských; leč nešťastní Kavkazané od- kázáni jsou na odůmrt, jako strom z dálky při vezený, jenž nemůže zapustiti kořenů. I Albáne se objevují v počtu neznačném. Cikáni vykoná vají nejtěžší práce, ač nejsou tak opovrhován jako u nás.
Turek Bulhar Cikán Zdravstvuj
25 article
Cestou do města před prvními budovam po levici u říčky Dramaštice jsou v prořidlém málo šlechtěném stromovi procházky. Nedalek mlýna a skladu obilného solunské firmy Alatin vyráží uprostřed říčky silný pramen, vzdouvaje stále hladinu, jako by ji chtěl uvěsti do klokotu Vířivá voda prý je dobrá pro koželuhy. N opáčné straně vykázáno místo pro neúpravné mohamedánské mohyly. Blíže nich shlédl jsem dva přeražené dorské sloupy, jediné památky starověku zde zpozorované. Večer jsme se usadili s kosturským obchod níkem v kavárně. Jest zde nejoblíbenější dosta veníčko Turků, Bulharů i Řeků. Kosturčan s divil, kde jsem se naučil řecky a bulharsky psáti »Istambulda ydy efendi?« (V Cařihradu byl pán ?) táže se Turek souseda, zachytiv něeo z naší rozmluvy. »I v Egypté a ve Smyrně byl !« . .. Stoupl jsem nemálo ve vážnosti. Padaly hned otázky, jak se mi kde líbilo. V tom třeskly přes ulici dvě rány. Prou řeči byl zaražen. Shon a jek hlasů. Drobná postava pádí mimo nás. Za ní klubko lidu Prchající držel v ruce revolver. Chumel se z razil, křik a ryk. Mičky uznáno s naší strany za prospěšn opustiti malý stolek na ulici vystrčený a uchý liti se dovnitř. Co se stalo? Jakýsi Albánec bez příčiny prý počal střileti. »Ekmek jok« (není chleba) prohlásil se ke svému okoli. Odvedli ho a p chvíli zůstávali na ulici jenom hloučky lidí živě irokujících. Rozmluva uvázla na dobro a p
Turek Bulhar Řek Miček Albánec Cařihrad Smyrna Alatin
26 article
chvili zaplacen řád. Chtěl jsem s číšníkem se vyrovnati, ale Kosturčan mi toho nedovolil. Je prý vše v pořádku. Druhého dne chtěl jsem dáti lístek na po štu, ale nikde nebylo známek. Cestou ke hlav nímu poštovnímu úřadu pozdravuje mne Turek s nímž jsem se včera večer seznámil. Nemoh jsem odepříti nabízené pohostinství a nevypili ním číšku kávy v jeho vlastním »dukjanue (krámu). Byl úplně prázdný, jen tři židle po- staveny uprostřed. Zařizuje se teprve, do práce však neměl tuze spěchu. Lístky odevzdány po dlouhém dohovoru neboť nebylo známek na zahraničné dopisy Dostal jsem však slib, že známky budou doda tečně opatřeny. Listky skutečně adresy došly Své fesy otáčejí mohamedáni bílým šátkem v turban. Spodky mají široké, dole u kotník svázané. Ženy šijí si stejně široké spodky, pře ně odivají řasnaté roucho, obojí z tmavé, nej raději z černé látky. Tvář holí si po moslím ském předpisu jašmakem. Úrodná rovina dramská nejlépe dosvědčuje jak se rychle mění poměry národohospodářské Slarci vypravují, jak se tu hlavně sela pšenie a sosam, tabák jen pořídku se vyskytl. Dne obilí téměř nespatřite. Žirné lány opanoval ni kotinový lupen. Výjimky jsou řídké. Jen kl šternici ze sv. hory Athosu nedovolují na svýcl pozemeích sázeti všude tabák. Nieméně všechny zásoby byly r. 1902 rozprodány, hlavněd Egypta, Anglie a Německa. Sklady zely prázd notou.
Kosturčan Turek svatý . hora Athos Egypt Anglie Německo
27 article
Bývalo kdys každému na vůli, pěstovat průmyslovou rostlinu, kdekoli za vhodné uznal později tato svoboda silně přistřižena. Od rok 1896 musí míti hospodář svolení tabákové rožie Jest to bezejmená společnost, vládnoucí ohrom nými prostředky, již zaprodána výsada pro skoupi tabáku v rozlehlém sultanátu. Povolen se obnovuje každým rokem. V písemné žádosti jest označena poloha výměr pozemku i hranice, aby nevznikly po chybnosti o výnosu. Změny v rozměrech tabá kového osevu i v majetnictví dlužno v ča oznámiti. Zastupitelstvo obce dohodne se se společ ností, kdy se má zboží dopraviti do skladiště Za listí, odevzdané do »ambarů« (skladů), vyd správce stvrzenku (ilmiaber). Doprava ohlášen rovněž napřed, aby se provedla za náležitého dozoru. Rolníci nemohou býti nuceni, aby dopra- vovali surovinu dále, než na 10 hodin cesty. Kdyby dědina byla od skladu vzdálenější, bud převezme úřadník přichystané balíky na místé aneb si vyjedná za dovoz zvláštní plat. Albánci dovolují si ledajaké výjimky. Přijdou na trh a veřejně nabízejí tabák mimojdoucím. Opodál stojí strážník režie. Má povinnost, své- volný prodej zakázati a pachatele zatknouti. Arnaut drží v levici zboží, v pravici tiskn revolver. Muž řádů a kázně obrátí se, jako by nic nepozoroval a volně se vzdaluje. Cosi po- dobného jsme shlédli v Pogradci, na jižním břehu jezera ochridského.
Albánec Pogradec
28 article
Holelier při odehodu mém měl co čini s vypomáháním malířům a zedníkům, proto jsem si sám objednal »hamala«, aby mi dopravil věc na nádraží. Bylo ještě záhy. Cestující zvolnase dostavovali. Fezy, turbany i klobouky loudavě se blížily k malému prostranství, vyčkati opozdé- ného »trénu«. Pekař nabízí zvláštní pečivo. jakési placky. Ani druh karásků nescházl. Tak cukrář se dostavil. Turci rádi si oslazují život. Žízeň se hasí »bozou«, podobnou ruskému kvasu (ze žitně mouky a sladu) aneb limonádou. Najednou zaharašila po silniční hrbolině arba (domácí povoz). Zastavi před nádražím. I hamalové a suvariové překonávají svou ne- tečnost a popocházejí ke zvláštnímu průvodu pod ochranou stráže. Následujeme jejich při- kladu. Pod obloukovou střechou povozu na slámě a hrubé houni odpočívá miadý muž. Slabě kníry mu vyrážejí na rtu. Tvář bledá, ač osmuhlá, jinak ani slova, ani stenu. Jenom oči prozrazují tlumený ohen. »Co se přihodilo ?e »Nějaký Bulhar z Plěvna! Byl bodnu jafaganem.e »Snad rvačka?« »Byl mezi komity.« »Kam ho povezou ?« »Do Kavaly a odtud do Cařihradu před soud.« Raněný nevzdychal, ale pochybuji, že by se soudu dočkal. K čemu dlouhé okolky s bu- řiči proti všemocnému padišachovi
Pekař Turek Bulhar Plěvna Cařihrad