1
masthead
V Praze, v pátek dne 16. března.
Praha
2
masthead
Čislo v Praze za 2b
a na venkově za 3h
Praha
4
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
6
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
8
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z parlamentu.
Z Vídně, 16. března. Sněmovna je
na odchodu. Dnes vykonají obě sněmovny
volby do delegací, snad s protestem německo-
nacionální strany. Jak bude zkoncována roz
prava o změně dvou paragrafů živnosten-
ského řádu v příčině podomního obchodu,
odebere se říšská rada na velikonoční
prázdniny
Z Vídně, 15. března. V ustavující
schůzi zdravotního výboru, včera
konané, zvolen byl předsedou jednohlasně
posl. dr. Dvořák, náměstkem dr. Wei-
gel a dr. Kindermann, zapisovateli
Axmann a Novák. Bylo usneseno, aby
ještě v tomto zasedání zaujal výbor stano-
visko v otázce reformy lékárnic tv
a aby byla vláda vyzvána k podání moder-
ního zákona o choromyslných.
Demonstrace v Pešti.
Z Pešti, 16. března. Včera večer
uspořádalo na 300 studentů před národním
kasinem demonstraci, protože nevyvěsilo
národního praporu za příčinou oslavy 15.
března. Četná okna byla vytlučena. Policie,
jen skrovným počtem přítomná, nemohla
útokům zabrániti. Demonstranti chtěli se
odebrati před národní divadlo, kde rovněž
nevyvěšeno praporu. Tam však byla silná
hlídka policie, která je rozehnala. Později
kamenována též budova universitní bi-
bliotéky a v některých bytech soukro-
mých ve vnitřním městě vytlučena okna.
V ulici Kerepešské polekaní obchodníci za-
vřeli krámy. Demonstranti házeli kamením
na policii a zranili jednoho jízdního stráž
níka. Dvě osoby zatčeny.
doktor
Dvořák
Wei
Kindermann
Axmann
Novák
Vídeň
Pešť
Kerepešský
národní divadlo
9
article
Obstrukce v německém říšském
sněmu.
Z Berlina, 16. března. Na říšském
sněmu zahájena — jak jsme se již stručně
byli zmínili — poprvé obstrukce a
to s úspěchem při jednání o tak zv. lex
Heinze. Je ovšem pravděpodobno, že le-
vici se podaří její plán, osnovu tu zmařiti,
protože četní poslanci katolického středu
musili odjeti na sněm d Mnichova. Prvá
zkouška stala se o 6. hodině. Když na-
byla debata o předloze velkého rozsahu, na-
vrhl socialista Singer její odročení. Než došlo
k hlasování, odešla levice, aby sněm stal se
k usnášení neschopným. Dle jednacího řádu
je třeba ke platnému usnášení přítom-
nosti 199 poslanců, ukázalo se však, že jich
je přítomno 203. Pravice a centrum postihly
plán a staly se nepokojnými. Ale také levice,
která po hlasování zase se vrátila, byla ro-
zechvěna. Ve sněmovně byl šum a hluk.
Konservativci chtěli promrskat zákon ještě
včera a vyslali do debaty antisemitu Lie-
bermanna, který svým mocným hlasem
přehlušil trvající lomoz. Pak navrhl Singer
opět odročení. Střed chtěl tento návrh para-
lysovati návrhem na konec debaty.
Po dlouhém sporu dána přednost ná-
vrhu odročovacímu. Levice opustila ihned
sál, pravice bouřila a za odcházejícími vo-
lala hlučně »Fuj«. Jen navrhovatel Singer
zůstal v sále. Po hlasování levice, vedená
Richtrem, opět objevila se v sále. Pravice
uvítala ji hlučným »Oho!« Ukázalo se, že
sněmovna je k usnášení neschopna, poně-
vadž hlasování účastnilo se pouze 191 po-
slanců. President ohlásil příští schůzi na
dnešek o 1. hod. odpol.
Heinz
Singer
Lie
Richter
Berlín
d Mnichov
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Osobní.
Z Vídně, 16. března. (C.-B.) Okres-
nímu hejtmanu Anselmu Feilerovi ve
Frýdlantě udělen při odchodu na odpočinek
název místodržitelského rady.
Vrchní evidenční zeměměřič 1. tř. Josef
Lička jmenován mimořádným professo-
rem vyšší geodesie na české technice v Praze
a honorovaný docent této vysoké školy
Frant. Novotný mimořádným professo-
rem nižší geodesie.
Nadlesní Petr Pšenička v Praze
při odchodu na trvalý odpočinek jmenován
císařským radou.
Zkušebním komisařem při státní lesní
službě technické pro dobu od r. 1900 až
do konce r. 1902 ustanoven Leopold H uf-
nagel, ústřední ředitel statků knížete
Auersperga ve Vlašimi.
K zápletkám samojským.
Z Apie, 15. března. (C.-B.) Za přítom-
nosti zástupců smluvných velmocí, jakoži
náčelníků Mataaffy a Tamasesa v ztyče na
německá vlajka. Po té oba pohlaváři
se smířili. Dr. Solf stal se německým guver-
nerem v Samoji. Vrchní soud, obecní rada,
obecní úřady a konsulární soudy opět zru-
šeny. Domorodci chovají se klidně. Dle ve-
řejné vyhlášky Samoa byla vzata v ochra-
nu a panství německé.
Zákon o titulu inženýrském.
Z Vídně, 16. března.
(Zvláštní zpr. »Nár. Listů«.)
V osnově zákona o titulu inženýrském před-
ložené poslanecké sněmovně, uvádí se v § 1.:
Na titul »inženýra« má právo, kdo řádně absol-
voval studia na některé domácí vysoké škole
Anselm Feiler
Lička
Pšenička
Auersperg
doktor
Solf
Vídeň
Frýdlant
Praha
Vlašim
Samoa
státní lesní služba
obecní rada
obecní úřad
místodržitelský rada
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Choroba života.
Povídka F. Jammessa.
Básník, jenž slul Laurent Laurini, trpě
chorobou života. Jest to strašná nemoc, půso-
bící postíženému, že nemůže bez hrozné trýzně
patřiti na lidi, ani na zvířata, ani na věci.
Jsou to však ještě i veliké úzkosti, které otra-
vují srdce.
Básník opustil město, v němž bydlil. Ode-
bral se na venkov, aby pozoroval stromy, obilí,
vody, aby naslouchal křepelkám, tlukoucím jako
prameny, zvukům stavů tkalcovských a hučícím
drátům telegrafním. Tyto zvuky a věci jej za-
smušovaly.
Nejsladší myšlenky zdály se mu trpkými
A když, aby unikl své hrozné chorobě, utrh
některý krásný květ, plakal, že jej utrhl.
Jednoho libého večera, prosyceného vůn
hrušek, přišel do vesnice. Byla to pěkná obec
jako z těch, které zhusta popisoval ve svých
knihách. S návsí, kostelem, hřbitovem, zahra-
dou, kovářem a začernalou hospodou, z níž vy-
stupoval zamodralý kouř a v níž leskly se skle-
nice. S řekou, točící se pod lískovím.
Churavý básník usedl smuten na kámen
Myslil na utrpení, jež snášel, na svou matku
jeho odchod oplakávající, na ženy, jež ho byly
oklamaly, a želel času prvého přijímání svého.
„Mého srdce,“ pravil si v duchu, „mého
smutného srdce nelze změniti.
Pojednou uzřel u sebe mladou venkovanku
ženoucí pod hvězdami husy.
Pravila k němu:
»Proč pláčeš ?«
Odpověděl:
»Má duše, klesajíc na zem, byla zraněna
Nedovedu ji zahojíti, neboť srdce mé velm
mne tíží.«
»Chceš-li mé?« řekla. »Je lehké. Vezmu
si tvé a snadno je ponesu. Nezvykla-li jsen
břemenům ?«
Dal jí své srdce a přijal její.
A již se usmáli a kráčeli ruku v ruce dále
pěšinami.
Husy šly před nimi jako úlomky luny.
F Jammessa
Laurin
Hus
12
article
Promluvila na něho:
»Vím, jsi učený a nemohu věděti, co ty
víš. Ale vím, že tě mám ráda. Přišel's odjinud
a narodil jsi se asi v krásné kolébce, snad ta-
kové, jakou jsem kdysi viděla na voze. Byla
pro bohaté nebo vznešené. Tvá matka jistě
hezky mluví. Miluji tě. Líbal's se asi se že-
nami, jež mají velmi bílé tělo, a shledáš mne
snad ošklivou a černou. Nejsem narozena v krásné
kolébce. Na polích jsem se narodila za žní,
v obilí. Řekli mi to a že matku mou a jehně,
které ovce vrhla téhož dne, posadili na osla až
k domovu. Bohatí mají koně.«
Pravil jí:
»Vím, že's prostá a že nemohu býti jako
ty. Leč vím, že tě miluji. Jsi zdejší a kolébal
tě asi v košíku na černé lavici tak, jako jsem
to kdysi viděl na obraze. Miluji tě. Tvá matk
bezpochyby přede len. Tancovala jsi jistě pod
stromy s krásnými, silnými hochy, kteří se
smějí. Považuješ mne asi za nemocného
smutného. Nenarodil jsem se v polích za žní.
Ve skvostné světnici jsme se narodili: jáa
malá blíženka, jež ihned umřela. Moje matk
byla nemocna. Chudí mají zdraví.«
Potom, odpočívajíce, těsněji se k sobě při
vinuli
Řekla mu:
»Mám srdce tvé.«
Řekl jí:
»Mám srdce tvé.«
Bohatý
Chudý
13
article
Měli malého, hezkého chlapce.
A básník, jenž pocítil, že jeho nemoc žit
zmizela, pravil ke své ženě:
»Moje matka neví, čím jsem se stal. Srdce
mé bouří se při té myšlence. Dovol mi, přítel-
kyně, dojíti do města, abych jí pověděl, že jsem
šťasten a mám syna.«
Usmála se, vědoue, že střeží srdce jehoa
řekla :
»Jdi !«
I odešel po cestách, kterými byl přišel.
Dostihl bran města, před velikolepé obydlí,
kde slyšeti bylo smích a hovor, jelikož tam po-
řádána slavnost, k níž se chudí nezvou. Básník
poznal dům jednoho ze svých bývalých přátel,
bohatého a slavného umělce. Stanul, aby na-
slechl hovoru před mřížovím parku, kde zříti
lze bylo vodotrysky a sochy. Jedna dáma, jejíž
hlas poznal, jež byla krásná a jež kdysi roz-
trhla mladé srdce jeho, hovořila:
»Pamatujete-li se na velkého básníka Lau-
renta Lauriniho? . .. Vypráví se, že vstoupilv
nerovný sňatek, že se oženil s děvečkou od krav..«
jít
14
article
Slzy vedraly se mu do očí a dal se svou
cestou, ulicemi města až ku svému rodnému
domu. Dláždění oznívalo tiše slovům zemdle-
ných kročejů jeho. Otevřel dvěře, vstoupil.A
jeho dobrý psík, starý a věrný přiběhl, kulhaje,
k němu, štěkal radostí a lízal mu ruku. Viděl,
že od té doby, co odešel, mělo zvíře nějaký
záchvat paralysy, poněvadž zármutek a čas do-
týkají se také i zvířat.
Laurent Laurini vystoupil po schodecha
byl pohnut, shlednuv u zábradlí starou kočku
krčiti se v zádech, zdvíhati ocas a tříti seo
schody. Na chodbě tloukly známé hodiny.
Vešel tiše do světnice, viděl svou matku,
ana klečí a modli se. Říkala :
»Bože můj, dej, ať syn můj živ jest. Moj
bože, trpěl tolik... Kde je? Odpusť mi, že
jsem ho zrodila. Odpusť mu, že mně způsobí
smrt. «
Avšak on, pokleknuv vedle ní, líbal ubohé
šedé vlasy mladýma rtoma svýma, pravě:
»Pojď se mnou! Jsem vyléčen. Znám ven-
kov, kde jsou stromy, obilí, vody, kde tlukou
křepelky, kde zvučí stavy tkalců, kde hučí
telegrafní dráty, kde chudá moje žena má srdce
mé a kde si hraje tvůj vnuk.« —
Z franc. nřel. E mil. V ak.
Laurin
Bož
Moja bůh