ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 85091e30-66c5-11dc-85c5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 13 celkem · entity: person 39, place 30, work 4, org 7
1 masthead
Bůzné zprávy.
2 article
= Vražda na okružní dráze pařížské Těchto dnů při příjezdu večerního vlaku na zastávku Charonne, jedva že vlak zastavil, vyskočil jakýs pa- sažér z vagonu a žádal, ukazuje na mladíka, jenž seděl v sousedním kupé, aby mladík byl zatčen, poněvadž jest vrahem. Vyšetřováním bylo zjištěno, že mladík, účetní Dussolier, vystřelil dvakráte z re- volveru na mladou dívku, jež byla současně s ním vstoupila do kupé. Nešťastnice nalezena se dvěma střelnými ranamí v hlavě v tunelu Menilmontantském. Dussolier byl ji patrně na tomto místé vyhodil z vagonu. Až dosud bylo možno toliko zjistit, že vrah měl se svou obětí, dvacetiletou Márií Ponsovou mi- lostný poměr, že se s ní chtěl oženit, že však jeho otec pro jeho mládí — Dussolierovi jest teprve 21 let — odepřel svého svolení a že mezi oběma mi- lenci při jízdě na okružní dráze vznikla prudká hádka. Marie Ponsova zemřela ještě téhož večera. = Příšernou pomstu provedli sedláci obce Irbejskoje v guberni Jenisejské na Tatarech, podezře- lých z krádeže koní. Obec nalez4 se nedaleko čínské hranice a obyvatelé její tudíž minulého roku na po- čátku zmatků v Číně poděleni 250 berdankami a pa- tronami. Těchto zbraní použili sedláci podle zprávy sibířské »Žizně«, aby se pomstili na Tatarech v okolí za časté krádeže koní. Velké množství sedláků na- padalo osadu po osadě, postřílelo Tatary a naházelo mrtvoly do vody. Bylo prý nalezeno na 30 mrtvol. jiné byly odplaveny řekou Kanou. Na 30 raněných Tstarů nalezá se v lékařském ošetřování. As 36 se- dláků, zúčastnivších se těch krvavých činů, bylo zat- čeno. Sedláci tvrdí, že Tataři provozováli krádez koní ze řemesla.
Ponsová Ponsův Tatar Charonne Čína Asa 36
3 article
= Záhadná afféra v Cařihradě. Římská »Tribuna« přínesla onehdy zprávu, že jakýs italský příslušnik byl v Cařihradě zatčen a odveden k sul tánoví, jenž jej osobně vyslýchal, poněvádž jej po- važoval za agenta Mladoturků. Den potom odebral prý se guvernér Hamdy bej do vězení v Galatěa zatčeného Itala zastřelil. Poloúřadní zprávy nyní oznamují, že se vskutku pohřešuje v Cahřihrádě ja- kýsi Cesare della Croce. Jde tu o dobrodruha, jenž. byl-li uvězněn, vždycky žádal, aby byl vyslechnut vládou, poněvadž chce učiniti důležitá politická od- halení. Tak učinil roku 1890 v Brescii a roku 1900 v Touloně. Dne 27. úfora dostal ifalský konsul v Ca- řihradě rozkaz, aby jej dal zatknout, poněvadž byl trestním soudem v Miláně odsouzen pro vydírání. Ale pláček byl tentam. Konsul dověděl se později. že byl dobrodruh zatčen tureckými úřady v židovské nemocnici v Galatě. Konsulát a vyslanectvo požádaly pak tureckou vládu o vysvětlení. Ta však popřela. že by byl býval zatčen. Nyní se vyjednává v této záležitosti cestou diplomatickou.
Italos Cařihrad Brescia Toulona Ca Milán Galata Cesar della Croce
4 article
= Obrovský požár. Z Jacksonvíllu, Fla., se oznamuje: Nejzhoubnější požár v dějinách tohoto města vznikl onehdy v poledne v nepatrné továrničce následkem odtrženého vodivého drátu. Oheň trval plných deset hodin a v době té zníčil třináct set bu- dov, chrámů, továren, domů soukromníků a různých staveb veřejných, sto třicet velkých neb obchodních bloků; deset tisíc lidí jest bez přístřeší a škoda na majetku se odhaduje na 15 millionů dolI. Šest lidí přišlo za této katastrofy o život. Na sta lidí pora- něno a mezí těmi nalezá se také náčelník hasičů jenž zasažen byl troskou. Starosta města nařídil, aby všechny hostince byly zavřeny a že kde kdo musí pomáhati v odk lizování na rozlehlém žárovišti. Po- žár vzníkl v továrně, nalezající se na rohu Davis a Union streetu a patřící k firmě The American Fibre
Flo Jacksonvíll the American Fibre
5 article
Co. Závod onen byl úplně dřevěný a hořlavinami přeplněný. Bylo mezi dvanáctou a jednou hodinou odpolední, když vnitřek závodu se vzňal a plameny bleskurychle rozšířily se na dřevěnou stavbu, slun- cem vyprahlou. Vítr, z počátku mírně vanoucí, pro- měnil se v příštích chvílích v prudký víchr, jenž za- nášel zkázu do středu nešťastného města. Ke vše- obecnému neštěstí přidružila se i okolnost, že hasič- stvo poměrně pozdě alarmováno a vodovod že byl porouchaný, tak že jen obyčejné množství vody mohl dodati. Stroje vypovídaly totiž službu a tím tragedii jen zveličily. Mezi tím přenesly se plameny na Boston Store, obrovský to závod nábytkový, náležející firmě W. W Cleveland Co., kterážto firma měla podíl i na jmeno- vané továrně. Pak oheň přehoupl Davis street a zaujal přímou dráhu, zachvacuje blok za blokem — z počátku samé to stavby dřevěné, většinou černochy obydlené. Zde také ztratili basiči všechnu kontrolu. A ne- bylo vybnutí: Hořelo na šesti, chytalo na dvanácti mí- stech současně a do plamenného moře hučel vichr každou chvíli se rozmahající. Hořící, větrem hnané trosky zanášely zkázu na všechny strany, tak že až deset bloků daleko od původního místa katastrofy chytaly střechy a hořely menší i velké přístavky Byl to hrůzokrásný pohled na řady hořících budov.
W W Boston Store
6 article
Když však požár ještě více vzmahati se počal a ha- siči, vysíleni a uštváni bezmocnými oproti zhoubě se jevili, tu diváci postižení byli strachem a vraceli se k domovům, které brzy na to také již plameny byly obemknuty. Osm čtverců budov v nejlidnatějsí části města ponecháno té doby zkáze, když tu pla- menné spousty vyhrnuly se od Hogan Creek via- duktu a vyrazily vší silou do středu průmyslu, ob- chodní a čtvrti peněžní aristokracie. Oheň zachvátil Bridge street, kde první palác bývalého radního Stousella padl mu za oběť a po něm vrhl se do sa- měho srdce floridského velkoměsta. Zimní hotely Windsor a James rozvaleny v nějaké půl hodině, operní dům následoval a od střechy ke střeše nád- herných příbytků boháčů nesly se plameny. Zatím dostal se požár až k močálům Hoganovy říčky ve vých. Jacksonvillu. Myslilo se všeobecně, že kata- strofa dochází svého závěrku. Hrozné bylo však zklamání všech doufajících. Následkem prudkého ná- razu větru přenesly se celé ohnivé spousty jižním směrem k řece. Zděšení zavládlo v lidu a vše dalo se na útěk, Ohnivé plápoly usadily se na střechách nádraží Atlantic. Teď zvolna jen, leč neustupně po- žár pokračoval, stráviv mimo nádraží tucet obrov- ských budov a nesčetně přístavků. Uchvátil Jonesovy loděnice, hotel United States, okresní budovu a cele řady obchodních domů, hotely Placide, Oxford a Gi- rard. V 8 hodin 30 minut plameny konečně zaraženy a sice na Laura a Bay streetu, kde posledně zniče- nou budovou jest banka Commercial.
Hogan Stousell James Hoganův Jonesův Windsor Jacksonvill Oxford United Placide Bridge Street
7 article
= Vražedný attentát. Z Paříže se ozna- muje: Krvavé drama odehrálo se onehdy večer rodině učitele klavíru v ulici Mazagran. Rodinu uči- tele Maggulia navštěvoval občas mladý Korsikán Soavi, jeho krajan, a sousedé se domnívali, že při- chází učit se hře na klavír. Onehdy večer přišel, když Magguli měl hodinu. Brzy potom bylo slyšet výstřely a křik. Když se lidé sběhli, nalezli paní Magguliovou s prostřelenou skrání, avšak ještě dýcha- jící. Vedle ní ležel Soavi mrtev. Držel v ruce re- volver, z něhož byly vystřeleny toliko dvě rány. Či byl mu vložen do ruky? Záhadná tato afféra vzbu- zuje ve čtvrti Bonne-Nouvelle značnou sensaci. Paní Magguliová, smrtelně raněná, dopravena byla do nemocnice St. Louis. Mrtvola Soaviova dopra- vena byla pozdě večer do Morgy. Šprýmovný proces projednáván těchto dnů před civilním soudem pařížským. Mladá, hezká krejčová, sl. Gérardova, žila klidně v Asnieres, do- stávajíc z dálky podporu od jakéhos mladého, boha- tého Itala, jenž byl s ní měl po tříletou dobu svých studií v Paříži milostný poměr. Na památku své dřívější lásky pojistil jí po svém odjezdu domů roční důchod 800 franků. Mladá dáma byla jednoho dne nemálo překvapena, když vrátný domu, v němž bydlela, vrhnul se jí k nohám a prohlásil, že hyne láskou k ní. Když se poněkud vzpamatovala ze svého překvapení, požádala Jeanne Gérardova vrát- ného, aby dále nehynul, nýbrž aby se hnul a za- nechal své pošetílé lásky. Avšak vrátný nepovolil. Nabízel dívce ještě několikráte svoji lásku, až jej konečně vybodilá. Nyní pomýšlel na pomstu. Tento předměstský vrátný měl duší Jagovu. Znal jmeno a adresu přítele malé Gérardovy. Jednoho dne napodo- bil, ostatně dost nemotorně, rukopis krejčové a psal jejímu příteli: »Nepotřebuji Tě již. Mám velmi štědrého ctitele, jenž mi davá všecko, co potřebuji.
Maggout Magguliová Soav Soaviův Gérardův Italos Jeanne Gérardův Jagův Paříž Mazagran Bonn Nouvelle St . Louis
8 article
Macaroni — ani řeč o tom. Jeanne Gérardova.« Ital sice tušil, že tento dopis jest činem mrzké po- msty, ale řídě se pravídlem, že tam, kde je dým, musí být také oheň, dopsal své bývalé milence, že přece »něco na tom musí být« a že jí tudíž odnímá její důchod. K dopisu přiložil padělaný list vrát- ného. Jeanne Gérardova bez velkého namáhání ob- jevila padělatele, jenž ji přípravil o její roční důchod. Podala na něj trestní udání, avšak státní zástupce odepřel zakročit. Poněvadž nemohla dosíci spravedl- nosti od trestního soudu, žalovala slečna Gérardova Cerbera na náhradu škody. Nežádala nic jiného, než aby jí doživotně vyplácel oněch 800 franků ročně, jež dostávala od Itala. Rozsudek bude pronesen v nejbližších dnech. — »A čož kdybych byl odsou- zen?« pravil vrátný. »Peněz beztoho nemám a tak jí nezbude nic jiného, než aby si mne vzala.« — Ten člověk je rozhodně filosofem. = Mor v Kapsku. Z Capetownu se oznamuje Mor v jižní Africe stále více se vzmáhá, třeba že se objevoval prozatím toliko ojediněle. Z Porth-Elisabeth, kdež se as před 14 dny objevil poprvé, nebyly ohlá- šeny žádné další případy, aniž lze tam pozorovati větší úmrtnosť mezi krysami. Avšak městské úřady, jak se zdá, nemají valné důvěry a chystají se k obraně v rozsáhlejším měřítku. Jako Port-Elisabeth tak i East London, třetí a jediné dosud ušetřené pří- stavní mésto Kapska, jest ohroženo týmž osudem, neboť i tam objevilo se povážlivé mření mezi kry- sami. Krysy morem onemocnělé objevily se na řece Oranje a v Mafokingu onemocněl morem jakýs an- glický voják. Nepodařícli se zabrániti rozšíření moru v okresech domorodců, zahnízdí se nákaza v Africe rovněž tak jako v Indli,
Jeanne Gérardův Ital Gérardův Cerber Italos Mor Elisabeth Kapsko Afrika Porth East London Orange
9 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Neue Freie Presse« rozepsala se včera o politickém významu debatty o vodních cestách. Když byla totiž připomenula, jaké bu- budou míti následky provedené projekty, jež včera v parlamentě položeny byly na pevný zá- klad, konstatovala, že úspěch docílený je nepo- píratelně v první řadě úspěchem národní strany svobodomyslné, jež v zápasu se stranou velko- statkářskou zůstala vítězem. Prine Schwarzen- berg má prý v úmyslu ve spojení s radíkálními stranami, jež se nyní ode všech velikých stran odlupují, nastaviti Mladočechům nohu v domnění, že v parlamentním chvatu přes ni klopýtnou. Však zmýlil prý se, přes to že užil nejsilnějšího prostředku proti předloze, o niž šlo, že namluvil sedlákům, jak cena obilí ještě více klesne, sta- nou-li se průplavy skutkem. Spojené strany li- dové, bez ohledu na národnost, prý vítězně zdrtily nástrahy feudální a tím ukázaly, co by dovedly, kdyby postupovaly ve všech otázkách svorně. — K tomu dovolujeme si připomenouti následující: Stanovisko své oproti velkostatkářům českým, korrektněji řečeno oproti princi Bedř. Schwat- zenbergovi jsme označili při nejedné příležitosti způsobem, jenž vylučuje jakoukoli pochybnost.
Bedř Prine Schwardit Neue Frei Presse
10 article
Kníže Schwarzenberg porážku utrpěti musil, po- něvadž odvážil se postaviti se proti velkému pod- niku, jakým je bez odporu regulace a kanalisace našich řek, ne proto, že byl přesvědčen o jeho nevčasnosti, nevhodnosti a snad i škodlivosti, nýbrž z tě příčiny, aby oposice své už il jako agitačního prostředku ve pří- ští volební kampani proti straně svobodomyslné. Tím ovšem zbavil stranu tu veškerých ohledů a vrátil ji plnou volnost pokud se týče poměru jejiho ke straně konser- vativních velkostatkářů. Poměr ten nemusí býti za každou cenu nepřátelský, ale takový, jaký zaujati musí každá politická strana proti těm, o nichž ví, že by jim velice sympatickým bylo její nebytí. — Pokud jde o »N. Fr. Presse« uznáváme ochotně, že by veliké dokázati se daly věci na prospěch všech národů i této monarchie, kdyby došlo k vyrovnání národních neshod mezi.
Schwarzenberg
11 article
Němci a Čechy. Však v ohledu tom chladni jsme až po srdce, přes vroucí touhu svou po národním smíru. Známe totiž kupní ceni u, za jakouž by Němci mír a klid zjednati chtěli a zaplatiti tu neodhodlá se nikdo z nás a nikdy. Míru se nedoděláme dříve, dokud Němci nepři- stoupí na naši, tak jednoduchou a prostičkou formulku: žíti s námi jako rocv ni s rovnými. žn bužoe á— Zemská daň kolkovní. Ve veřejnosti vyskytla se zpráva, že zemský výbor na tom se usnesl doporučit zemskému snému o zavedení zvláštního »zemského kolku«. To postačilo po- bouřiti ne snad interessenty, kteří by touto daní byli nejvíc postiženi, nýbrž náše milé přátele z táboru německo-židovského, které vůbec všechno odporem naplňuje, co jest zemské aneb co má třeba jen nádech »zemškosti«. Jistý dr. Tausig vykládá v jednom zdejším německém listě, že to vůbec nemožná věc, poněvadž také příjem z kolků autonomních případá dle plat- ných zákonů pokladně státní i musil prý by dříve stát práva toho na prospěch zemé se vzdáti. A potom prý by to stihlo ty nejchudší, kteří beztoho nic neplatí a naproti kterým exekuce by zůstala marnou, tak že by auto- nomní kolek mnoho nevynesl. Nejsme naprosto přáteli nových břemen a vynalezavost v této příči- ně nás obdívem nenaplňuje, již proto ne, že tako- výmto záplatováním věci se nepomůže. Jsme pře- svědčeni, že finanční mizerii zemské jen tím se dá odpomoci, budou-li zemím postoupeny daně přímé.
Němec Čecho Tausig
12 article
Zemský výbor, tím že navrhne příštímu sněmu celou řadu nových zdrojů příjmů, splní tím jen tolik, co jsme od něho dávno již očekávali. Na zemském sboru zákonodárném záleží, aby si z nich nejvhodnější vybral. Ale argumenty od- půrců našich proti autonomnímu kolku pranie nás nepřesvědčily. Tvrdí-li kdo na příklad jed- ním dechem, že daň ta »nestojí za nic«, že ji ale budou ostatní země také zavádět, je to ne pouze špatný kompliment všem jiným zemím, ale zároveň protimluva, z níž patrno, oč vlastné tomu, kdo daň z autonomního kolku zavrhuje, patrně šlo. Zrovna takovou cenu má námitka, že prý bude míti pak každá trafikantka 17 různých zemských kolků na skladě, s kolkem státním tedy celkem osmnáct. Bude jich even- tuálně dost, ale rozeznávati je a prodávati, k tomu snad intelligence dámy té stačí. Ostatně není daň ta ještě zavedena. — K německo-nacionálním pojišťov- nám náleží také pověstný pojišťovací spolek »St. Florian« v Chebu, kterýž vypisujev »Zeitschrift des oest. Ingenieur und Architekten- vereines« místo technického úřadníka s výslov- ným dokladem, že zřetel bude vzat jenom na uchazeče německé národnosti. Náhončím této společnosti, češtinu bídně lámajícím, dosti zhusta lovícím v západních Čechách, odvažujícím se také hluboko do ryze českých krajin, ukáže každý český majitel usedlosti dvéře. Nechť si »St. Florian« pod ochranu svého všeněmeckého dřezu béře výhradně jen Němce. Vůbec jest nutno dáti na jevo ústavům tohoto drunu, jichž pokladny jsou českým penězům v každé době přístupny, které však vyznamenávají se vášnivou zášti ke všemu českému poučení, že mezi Čechy pšenice pro ně nekvete.
Stanislav Florian Němec Čecho Cheb Čechy Ingenieur und Architekten
13 article
— Souhlasy s akcí české delegace v otázce vodních staveb. Z Roudnice došel klubu poslaneckého tento přípis: Jmenem ko- mitétu obcí polabských okresu roudnickéhoa stodského vyslovujeme úplný souhlas se stano- viskem klubu svobodomyslných poslanců če- ských a vzdáváme uctivý dík za energické há- jení zájmů zemědělských v otázce regulačnía meliorační. Karel Štole, Ferdinand Zinke, dr. František Zahálka. — Další souhlasy zaslali: Společenstvo obchodní pro Mýto a okolí se sídlem v Mýtě, městská rada v Jindřichově Hradci, rada král. města Sušice, obecní rada města Sobotky, Ústředni jednota »Hostimil«, městská radave Ve- seli, zastup. města Soběslavi, gre- mium obchodní v Soběslavi, za- stupitelstvo města Vltavotýnaa živnost. společenstva v Táb oře.
Štol Zinke doktor Zahálka Roudnice Mýto Jindřichov Hradec Sušice Soběslav rada král obecní rada město Sobotka