1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 73. ze dne 15. března 1900.
3
article
= Lupiči na Sicilii. Bohatý velkostatkář Vi-
cenzo Sraramuzza, jenž byl před několika nedělemi
unesen sicilskými briganty, vrátil se těchto dnů do
svého domova Siculiany, v provincii Girgenti. Úřady
zakázaly rodině uneseného vyjednávati s lupiči,
kteří žádali vysoké výkupné. Domnívali se, že tímto
způsobem přinutí bandity k povolnosti. Když však
policie pozorovala, že veškeré její snahy, vypátrati
skrýš lupičů a osvoboditi uneseného velkostatkáře,
jsou marny, povolila ve své přísnosti a toho použila
rodina, aby vyjednávala s posly brigantů. Lupiči žá-
dali prý 10.000 lir výkupného, není však známo,
zdali rodina vskutku tolik zaplatila. Sraramuzza,
jenž již čtyřikráte byl zajat lupiči, vypravuje, že ve
svém zajetí v táboře Jupičů žil přímo znamenitě.
Byliť přesvědčeni, že výkupné dostanou a vyhovovali
mu ochotně ve všem, čeho si přál. Značnou sensaci
vzbudila zpráva, že lupiči, dostavše výkupné, dopro-
vodili svého zajatce až ke dveřím jeho bytu, aniž
byli poznáni.
Sraramuzza
Sicílie
Girgenti
4
article
= Mistrovský kousek byrokracie. Šprý-
movnou historii o anglické finanční komoře, za jejíž
pravdivost se zaručuje, vypravuje sir Wemyss Řeid
ve sborníku »Tho Nineteenth Century«: »Pamatuji se
na urozeného muže, jenž zaujímá velmi vysoké místo
ve státní službě a jenž mi z pokladů svých zkuše-
ností vypravoval následující: Jednoho dne, když po-
prvé jako mladší tajemník dostal se do jakési státní
kanceláře, stal se očitým svědkem výjevu, jenž jej
naplnil nejvyšším úžasem. Jakýs starý pán, jenž se-
děl u jiného pultu v téže místnosti, vstal pojednou,
přivlékl svoji židli ke krbu, chopil se pohrabáčea
jal se do nevinného nábytku bušit se šílenou zuři-
vostí. Když se mu konečně podařilo uraziti židli nohu,
zdála se býti jeho zuřivost upokojena. Mrštil poško-
zenou židlí do kouta pokoje, vzal jinou židli a usedl
zase klidně ku práci, jakoby se nic nebylo přihodilo.
T Nineteenth Century
5
article
Když můj přítel onoho odpoledne svoji práci skončil,
odvážil se otázat se s nesmělostí nováčka jiného tajem-
níka, jenž byl svědkem tohoto výjevu: »Mívá mr. X
často takovéto záchvaty.« — »Mr. X.?« odpověděl kol-
lega, »tomu přece nic nebylo. S jeho židle se ulo-
milo jedno kolečko, a finanční komora nedává tako-
véto maličkosti spravovat. Odhodlá se ke správce
jen pak, jde-li o těžší pohromu, na při ulomenou
nohu. Proto urazil židli nohu a teď dostane židlei
nové kolečko.«
= Zlato na Filípinách. »Times of Manila«
podávají zprávu o výsledcích výzkumné cesty, již
podníkl ameřický prefekt J. O'Brien do nítra Fili-
pinských ostrovů. Zjistil na základě pečlivých geolo-
gických výzkumů, že ostrovy jsou neobyčejně bohaty
zlatem. Nejhlavnější zlátonosné oblastě jsou hornaté
končiny kraje Kagajan na Luzonu, největším z Fili-
pinských ostrovů. O'Brien, jenž ostatně konal svoje
bádání v době války a se zvláštním svolením Aqui-
naldovým, domnívá se dále, že severní část Luzonu
jest velmi bohata zlatem. Shledal též příznaky vy-
skytování se mědě, a což snad ještě důležitější, též
uhlí. Zlato nalezá se méně v křemenitých útvarech,
jako v naplaveninách. O'Brien soudí, že počne-li se
na Filipinách s těžením nerostných pokladů, na
dlouhou dobu bude rýžování zlata hlavním zaměst-
náním v tomto oboru. Řeky, zejmena na severu.
jsou značně zlatonosné, a teprve před nedávnem
nie
aavob eldný
aedlee
přinesli američtí vojáci, kteří byli na zvědách v se-
verní části Luzonu, znamenité ukázky ryzího zlata.
J O Brien
O Brien
Fit
Luzon
Filipíny
Times of Manila
6
article
Byly to většinou drobné hroudy, jež dostali od domo-
rodců, kteří je vyhrabali z písku řeky. Také v jiných
obvodech uvnitř ostrova nalezli američtí vojaci
ukázky zlata.
= Parlament a loterie. Z Říma se oznamuje
Nedávné rokování o jakémsi návrhu zákona v italské
sněmovně poslanců poskytlo státnímu pokladu ital-
skému neočekávaný příjem. Jak známo, jsou Italové
zuřiví loteristé. Každá příhoda poskytuje jim příle-
žitost ke kombinování čísel, jež mají kabalistický
význam shodný s dotyčnými příhodami. Hraje se
na příhody šťastné nebo nešťastné, na události ne-
očekávané aneb na čísla, jež vynese na jevo ná-
hoda. V rokování o interpellaci tehdejší předseda
sněmovny signor Zanardelli připomenul poslancům
články 3, 6 a 82 jednacího řádu. Jeden z poslanců
středu zvolal při tom: »Ach, to je pěkné terno pro
loterii.« Časopisy zaznamenaly tento důmyslný výkřik
a loteristé pospíšili hráti udaná čísla, Kombinace se
nezdařila a státní poklad získal při tom 2 milliony
lir. Loterie poskytuje italskému státu průměrně čistý
výtěžek 20 millionů lir ročně.
= Zima ve Svédsku. Ze Stokholmu se ozna-
muje: Minulý čtvrtek a pátek zuřila opět ve Švéd-
sku hrozná sněhová bouře, jež přinesla, možno-li,
ještě větší spousty sněhu, než bouře předešlé a mimo
jině způsobila podivnou nehodu, že universitní město
Upsala po plné dva dny bylo úplně odloučeno od
veškerých styků s ostatním světem. V rovině kolem
Upsaly bylo sněhu tak vysoko, že vlaky na různých
tratích s největším namaháním dostaly se před
Upsalu a tam uvázly. Zasněžení pasažeři ubytovali
se jednak ve staniční budově, jednak ve vagonech.
Italos
Švéd
Řím
Upsal
7
article
Telegrafní žádost do Upsaly, aby na zasněžené sta-
nice zaslány byly potraviny, byla marna, poněvadž
žádný vozka se nechtěl odvážiti k dopravě a rovněž
nemožna byla doprava po lýžích. Pro obyvatele
upsalské, jimž po dva dny nedošla žádná pošta,
bylo to znamenitou událostí, když se konečně ob-
jevil první vlak, jenž četně shromážděným obecen-
stvem uvítán s jásotem. Letošní zimu ve Švédsku
dlužno počítati k zimám nejtužším, neboť jako mrazy.
občas velmi prudké, a značné sněhové vánice uvniti
země velmi stížily dopravu, panují také na pobřeži
nepříznivé poměry pro plavbu lodí. I v jižní části
zálivu Botnického jest moře zamrzlé, takže z Grissl-
hammu, poněkud severně od Stokholmu, kdež jest
přístav pro dopravu s Finskem, započato bylo s do-
pravou na lodích, opatřených saňkovitými« líhami.
přes Alandské moře do Finska. Baltické moře mezi
Stokholmem a zálivem Finským má nyní vůbec ráz
zcela polární. Parník »Welamo« blíže přístavu stok-
holmského dostal se na mělčinu a byl tak stísněn
ledovými krami, že se již na to pomýšlelo, opustiti
loď. Avšak konečně se podařilo dostati parník opět
na vodu.
el s e
= O katastrofě »Cuviera« oznamují se ná-
sledující podrobnosti: Kapitán parníku »Windsor«
podal u námpřního úřadu v Calais obšírnou zprávu,
již zachránění plavci doplnili příšernými podrob-
nostmi. Kapitán parníku »Windsor« udal, že dne 9.
t. m. k sedmé hodině ranní nalezl skotský parník
»Cuvier« na moři jako vrak. Ačkoliv ihned podnik-
nuty rozsáhlé zachraňovací práce, mohly býti za-
chráněny toliko tři osoby. Loď sama byla neod
Cuvier
Švédsko
Finsko
Windsor
Calais
8
article
vratně ztracena a rychle klesala. »Cuvier« náležel
skotské paroplavební společnosti »John Henderson
v Glasgowě a plul z Antverp do Brasilie. Zachránění,
druhý kormidelník a dva plavci, vypravují následu-
jící: Dne 9. t. m. v prvních hodinách ranních sra-
zili jsme se s anglickým parníkem, jehož jmena ne-
známe. Následkem srážky utrpěla naše loď hroznou
trhlinu a počala rychle klesat. Dali jsme ihned po-
plašné signály, avšak cizí loď, jež zdánlivě byla jen
málo poškozena, vzdalovala se vždy více. Patrně
kapitán této lodi nechtěl se o nás starat. Zůstali
jsme zoufalí nazpět. Na další plavbu nebylo lze po-
mýšlet. »Cuvier«, před několika minutami znamenitý
parník, byl nyní malomocným vrakem. Když minula
veškera naděje, že cizí loď nám přispěje ku pomoci,
chtěli jsme se zachránit na člunech; avšak pokus
se nezdařil. Kapitán a 37 mužů z posádky zahynulo
ve vlnách. Pro nás tři, kdož jsme zůstali na lodi,
minulo několik trapných hodin hrozné úzkosti. Po-
jednou objevila se na obzoru loď. Domnívali jsme
se z počátku, že kapitán lodi, s níž jsme se byli
srazili, se přece rozmyslil a chce nám přispěti ku
pomoci, ale záhy jsme se přesvědčili, že to jiná lod.
Když »Windsor« k nám přibyl, byli jsme zachráněni.
Cuvier
Henderson
Glasgow
Antverpy
Brasilia
Windsor
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
166. hra v předpl.
Dnes ve čtvrtek 15. března.
2. čtvrtka.
Jako host vystoupí po drubé
paní Helena Marcellová, člen císařského divadla
ve Varšavě.
Arria a Messalina,
Truchlohra o 5 jednáních. Napsal A. Wilbrandt. Pře-
ložil Em. Bozděch. Vypravil režisér p. E. Chvalovský.
Začátek o 7. hodině.
Konec po 10. hodině
Král
Marcellová
Arrio
Messalina
A Wilbrandt
Bozděch
E Chvalovská
Praha
Varšava
národní divadlo . 166
císařský divadlo
10
article
Švandovo divadlo na Smíchove.
Švandovo divadlo na Smíchove.
Ve čtvrtek 15. března.
Začátek 7. hod.
Ve prospěch režiséra p. Josefa Kysely.
Marnotratník.
Kysela
Smíchov
Švandův divadlo
11
article
Melzrova kavárnai
Melzrova kavárnai
na Kr. Vinohradech, nároží Palackého tř. a Skrétovy ul.
(býv. Deminka). Otevř. od 6 h. z rána do 2 h. v noci.
Melzrův
Palacký
Skrétův ulice
12
article
havy prádla damského,
14
article
movtsíd a lnšvojil
bolq tst úsad
lilbom
15
article
XIII
XIII
o Hvězdy bledlyavšak ještě nesvítalo, když bylo za-
klepáno na dvéře. Jan vyskočil a naslouchal. Po malé
přestávce klepání se opětovalo. Bylo to bázlivé, nesmělé
klepnutí, jakoby bylo učiněno pouze špičkou prstů nízko
dole na dvéřemau ,oefab i
ž»Budiž Pán pochválen!« řekl Jan a odsunul šupátko
se mřížky. Čekal, že uvidí venku obličej, avšak tam ne-
bylo nikoho. 8oq boq šli vlol jsov
vbi »Kdo jest to?« tázal se va nedostalo se mu od-
povědi. 0q. lsvy ol ol a b leazou n
Vzal lampu, jež neustále hořela v síni a vyhledl
ven mřížemi. Nebylo nic ve tmě, pouze ledová mlha, jež
se zdála vystupovati ze země. sol ilav« sdížm
»Pouze nový sen,« myslil si a položila ruku na
šoupátko, aby zavřel. 5no
ělaím cěněšgolao
ila Tu zaslechl vzdech, který jakoby vycházel od země
a v témž okamžiku pes hluboce zavyl. Chytil dvéřera
trhnuv jimi rychle, je otevřel. U jeho nohou klečela po-
stava muže, hluboce sehnutého a zakukleného.
v l
svols pra pav pozvedl hlavu Obličej jeho se děsivě
změnil. Byl sivý a zchřadlý. Oči jeho těkaly a vypadal
jako člověk, který byl bičován.
»Dobrotivý bože, to jsou trosky!« myslil si Jan.
Pomohl mu povstati a vstoupiti. Údy ubožákovy byly
ztuhlé zimou a on klopýtl slabostí, když překročil práh.
vi»Avšak, díky bohu, že jste se vrátil a nic se ne-
stalo!« děl Jan. »To jsme měli strachu! Nesmíte již nikdy
jíti opět ven — nikdy ! Tak, bratře, posaďte se sem.«
Hvězda
Jan
16
article
»Potrestejte mne tedy. Dejte mi pokání. Nechte mne
býti nejnižším z nejnižších a nejbídnějším z nejbídněj-
ších. Jen mi rcete, co mám činiti a já to vykonám.«
»Vratte se ku dveřím, zaujmete znovu svou povin-
nost jako vrátný.«
Jan hleděl na Otce s výrazem poplašeným.
hsid »Domníval jsem se, že jste si to odbyl, můj synu,
avšak nebesa vědí to lépe. A slibte mi, až tam budete,
že se budete modliti za našeho bloudícího bratra, aby
mu nebylo dovoleno, by vykonal úkol, za nímž jste ho
poslal ven; modlete se, aby nikdy nenalezl svou sestru,
ani kohokoliv, kdo ji zná a mohl by mu říci, kde je a
co se s ní stalo; modlete se, aby nikdy nevkročila mu
do cesty až do poslední hodiny života a odloučení smrti;
slibte mi, že se budete modliti za to, můj synu, ve dne
v noci, ráno a večer, ze vší duše své a síly, jakobyste
se modlil o milost boží a spásu své duše.«
Jan neodvětil; byl jako člověk omráčený. »Jest to
možné?« pravil. »Posíláte mne zpět ku dveřím? Můžete
mi opět důvěřovati ?«
Otec přistoupil k posteli a vzal klíč od brány
z jeho místa pod policí. »Vezměte tento klíč také k sobě,
neboť budoucně budete zároveň dozorcem brány.«
Jan vzal klíč mechanicky, jedva slyše, co bylo
řečeno. e
960 »Tedy je to pravda — máte ještě víru ve mne ?e
Otec mu položil opět ruce na ramena a hleděl mu
do obličeje. »Bůh má ve vás víru, mé dítě, a kdo jsem
já, abych si zoufal?« v e
Když se Jan Storm vrátil k domovním dveřím,
mysl jeho byla v jakémsi stavu omráčení. Mnoho hodin
m sn
Křern.
Jan
Ted
bůh
Storm