3
masthead
7. dubna 1900.
5
article
usnášely a vláda aby usnesení těch nedbala
(Výborně!) Dokud nynější ústava potrvá
dotud žalobyt yto neutuchnou.
Rečník vrací se po tom k úlevám branné povin-
nosli, pokud se absolventů hospodářských škol týče
a připomíná, že to nebyly pouze iniciativní návrhy
které tuto věc uváděly do proudu, ale že existují již
usnesení sněmu, kterých ovšem šetřeno nebylo.
Poslední sdělení, které vláda o stanovisku svém
k těmto úlevám sněmu učinila, datuje se z r. 189
a zní v ten smysl, že není vládě jinak možno.
než zamitavě se zachovati k žádosti, aby pro
absolventy nižších hospodářských škol byla zavedena
dvouletá služba praesenční.
Jest ovšem pravda, že costou nařízení těmto
absolventům jisté úlevy byly povoleny, ale to se
stalo jen výminečně, s podmínkou, pok u
to připouštěti bude ohled na povin-
nost branno u.
Posl. dr. Dvořák: Tyto ohledy toho ovšem
nepřipouštějíl
Posl. Karel Adámek: Úlevy existují však jen
na papíře, ale v praxi nemají žádného
významu, úlevy takové ve skutečnosti se nepo
volují. Řečník vzpomíná rozmluvy, kterou ohledně
těchto úlev měl s ministrem války. Ministr k odmí-
tavému stanovisku svému připojil tehdy, že ab
solventi zmíněných škol jsou vzácn ým
materiálem pro armádn, proto že se z nich
rekrutují řádní poddůstojníci a poddu
stojníků že se armádě nedostává.
Posl
doktor
Dvořák
Adámek
6
article
Jest to opravdu více nežliironie! Za to
tedy, že čeští poddůstojníci jsou velice
schopni, se vlastně situace jejich stě
žuje, proto že musí vyplňovati mezery, které
jsou v místech poddůstojnických u pluků jiných
a že se jim služba jejich prodlužuje. Tak
úzký rozbled má vláda naše o význa m
našeho odborného vzdělání, zapomínajíe,
že rolník neposílá syna svého do odborných škoi
proto, aby byl z ného poddůstojník, nýbr
proto, aby se vyzbrojil vědomostmi pro své těžké
živolní povolání.
A toto krátkozraké stanovisko vojenské
správy jest právě příčinou, že návštěva hospodář
ských škol je tak slabá. Nemůže nám býti lhostejno
jsou-li tyto, s tak velikým nákladem udržované školy
prázdné. Že nedoslatek úlev branné povinnosti po
jejich absolvování jest příčinou jejich nedostatečné
frekvence, vysvítá z toho, že odborné školy štřední
které výhodami branné povinnosti jsou opatřeny
jsou přepněny. Velmi poučný jest pohled do
statistiky odvodů k vojsku, z něhož vysvítá, že po-
měrně největší počet odvedenců náleží stavu rol
nickému. Kdo zná jen poněkud poměry armády,
ví, že právě tento maleriál jest nejeennějšía
nejotužilejší a že v něm vlastně spočívá
těžiště branné moci státu. Jest to tedy
eminentní interes armády, aby rolnictvo bylo udr-
ženo v úplné síle a aby získalo posice národohospo-
dářsky co nejsilnější.
7
article
Branná moc státu nespočívá toliko v počtu
bodáků, koní a kanonů, ale v první řadě
v hospodářské síle národa. Není tak veli
kým uměním sehnati million vojáků, ale umění jes
tento million vojáků uživiti! Jest velikou vadou
naší správy v jakémkoli odboru, že při vyřizován
svých záležitostí hledí více ko stránkám formálním
nežli ku skutečným poměrům a potřebám
Jak jinak počínal sí na př. císař Josel II., který ne
spokojil se se zprávami, podřízenějších or-
gánů, jemu podávanými, nýbrž sám cestoval
sám o poměrech se přesvědčoval. To by
se mohlo zejmena našemu místodržiteli doporučití.
Josel II
8
article
Věru by mu více svědčilo, kdyby místo, aby se
účastnil toliko snad slavnostních otevření růz-
ných dráh, cestoval nepoznán po zemi a hleděl se
informovat o jejI potřebách. Pak by se mohl
také přesvědčiti, zějmena kdyby zajel do okresů hor
ských, že to, co z našich úst stále slýší o bídě mezi
rolnictvem panující, není pouhou frází, nýbrž lrp-
kou skutečnou pravdou. Žejmena v horských
krajích by se pan místodržitel mohl přesvědčiti, že
bída v nich jest taková, že by člověk
ani nevěřil, jak může živ býti rolník
v král. českém na kone 19. stoleti.
Lid ten drží pohromadě ještě jen zděděná lásk
k rodné půdě; ale pouto to není nezničitelné. Bude-li
chování rozhodujících kruhů nadále stejné jako dosud,
pak páska tato povolí a ento dobrý rolnický lid vžen
se do nůručí sociální demokracíe, jež o to
bez toho usiluje. Vláda vlastně sociální demo-
kracii v tomto jejím snažení podpo-
ruje.
Posl. Březnovský Proto jest to c. k. sociáln
demokracie
Posl. Adánek: Tak pojímá se středostavov-
ská politika, tak stará se vláda o třídy výrobní, které
jsou základem společenského řádu.
Posl
Lido
9
article
Kdož horují o utužení branné moci říše, neměli
by zapomínati, že nestarajíce se o posilnění stavu
rolnického, vlastně brannou moc Rakouska podla-
muji. Čeho se návrhem svým domáháme, není pouze
v zájmu našem, ale také v interessu monarchie. Věru
že jen největší nepřátelé Rakouska by mohli raditi,
aby vláda tak postupovala dále, jako dosud. Rakou-
sko není státem kapitalistickým, jeho budoucnost ne-
spočívá v bohatnutí několika jednotlivců, nýbrž
v silném vývoji středních jeho tlíd.
Řečník praví dále: Nejsem advokátem vlády a
zejmena ne obbájcem p. místodržitele. Avšak zdá se
mi, že pan posl. Jaroš ve svých stížnostech na
místodržitele přehlédl, že to není maličkost, dbáti
o to, aby na př. všechny toky naše se neupravovaly
pan posl. Jaroš přehliží, jaké velké břemeno spo-
čívá na bedrách místodržitele a co mu starostí na př.
působilo, aby jazyková nařízení nebyla
provedena a jak nyní zase po jich zrušení musí
se o to starali, aby co nejrychleji všechna
stopa po nieh byla zahlazen a, on nsv
Jaroš
Rakousko
10
article
Zápisy odvedl: na Pavla Banovskéhoz
Hranie dva zápisy, každý na 100 kop = 200
kop, na pana Jana str. z Žerotína na Losíně
jeden zápis na 1000 kop, též na pana Jana
str. z Žarotina druhý zápis na 500 kop, ten
jest vyplacen od nebož. Adama, zůstává toliko
50 kop., na Fridricha z Žerotína na 200 kop,
na pana Bernarta z Žerotina a na Rudě n
200 kop, na pana Jana Borovského na 100
kop, na pana Václava Kobylku na 100 kop,
na pana Jana Rydyngara, rychtáře březenského
zápis na 1121 kop. Suma 196219 kopy.
Pavel Banovskéhoz
Jan
Adam
Fridrich
Bernart
Žerotin
Borovski
Kobylka
Rydyngar
Žerotín
Ruda
kop
11
article
Následují jiné ještě zápisy různých obnosů
a na konec — »suma toho všeho statku n
dluzích:. . . . . . 7175 kop 6 gr
Z této sumy pan Jiřík Glocman porazi
sebě na svém statku dílu svého po Marianě.
manželce své . . . . 1189 kop 6 gr. 1d
A tak zůstatek sumy náležeti má sirotkům
nebožtíku Adama a Buriana Vizovských.«
Byla tedy panna Mandalena, na niž kromě
prádla a jiné výbavy přišlo z podílu otcovskéh
1189 kop 17 gr. 1 d. na hotovosti, nevěsta na
tehdejší čas a poměry zámožná, což patrno již
z výminku jejího ve smlouvě svatební. Čtyři
sta kop vymínila si z nevěst přerovských první
pol. XVII. věku ještě toliko matka její, paní
Mariana. Když totiž r. 1603 Burian Vizovský
zemřel, rozešla se rodina jeho; mužští členové
zůstali v Zábřehu, vďova s dcerami dostala se
do Přerova, provdavši se tam za žerotínského
úřadníka a zámožného měšťana Jana Skopa,
v jehož domě slavilo se r. 1618 veselí Komen-
ského s pannou Mandalenou. Po Skopově smrti
přidružil si pl. Marianu za choť r. 1619 v
středu po Pam. sv. Jana Krt. jiný úřadník na
panství přerovském, o rozkvět Přerova a sboru
bratrského nemálo zasloužilý dlouholetý při-
mátor, Mikuláš Pitruše. Tento slovutný muž,
ve službách obecních již r. 1596 nad jiné vy-
nikající, byl v Pře.ově Komenského nejlepším
přitelem, dobrodincem a prostředníkem u šle
kolik práce to vyžaduje, aby udržel stejný krok sp
Kindingerem a jinými »přáteli« našeho ná-
roda.
Jiřík Glocman
Mariana
Adam
Burian
Mandalena
Skop
Jan Krty
Pitruš
Komenský
Zábřeh
Přerov
12
article
Avšak věc jest tak vážná, že v příčině její již
ani ironie nelze užiti; faktum však jest, že jest celá
řada věcí, které by spíše zasluhovaly péče p. místo-
držitele, než ty, kterým ji až dosud věnuje. Kdyby
pan posl. Wolf byl dosti objektivním a spravedlivým.
tedy by vlastně měl zásluhy jeho Ex. uznati
ne stále nan útočiti.
Posl. Udržal: Však oni si rozumějí.
Posl. Adámek: Pan místodržitel věru velm
dobře si osvojil ten pověstný rakouský dvo
loket; vždýť věděli jsme, jak zachoval se prot
demonstračním projevům ve druhém jazyku zemském
a jak nedůtklivým byl vůči protestním shromáždě
ním našim, takže zaplavil zemi naši četnictvem
všemi možnými jazyky této polovice říše mluvícím
Ovšem vláda musí také velice se zabýváti hrozným
nebezpečím pro cdlou říši, které vězí ve slovíčku
»zde« a pak nelze se ovšem diviti, že nenalézá
času k takovým věcem, o nichž se právě dnes jedná
Otázka »zde«, ačkoliv se zdá býti nepatrnou, měla
by býti vojenskou správou naší zcela jřnak po-
suzo vána. Každý ví, že o slovíčkoz de«i vlastně
se neje dná.
Wolf
Posl
Udržal
Adámek
13
article
Kdo ví, jak velikým břemenem branná povin-
nost pro nás všechny jest, musí uznati, že by se
povinnost tato neměla ještě takovým způsobem ztě
žovati. Nemělo by se zapomínati na následky, ktere
musí to míti u českého člověka, jenž jest odspuzen
býti brancem, vidíli, že v armádě se snižuje jeho
řeč a ponižujé jeho národnost. (Výbofně!) Nezapo-
mínejte, že otázka řeči jest otázkou citu a že ten
kdo urazí jazyk národa, zraňuje jej velmi hluboce.
Takovým jednáním netrpíjen teno který branec, stl-
haný pro hlášení se slovem »zde«, netrpí jen ten
který záložník, ale tim trpí celý český národ. T
jsou city, s kterými se nemá zahrávati ve státě
jehož existence jest založena na několika různo
jazyčných národech! Budete-li tyto city stále urážeti
docilíte tím odporu proti zřízením, která by vlastně
měla býti ochrancem jazyka každého národa této říše
Řečník prohlašuje ku konci, že se kojí nadějí
že návrh, o němž se jedná, bude vyřízen příznivě
a že se konečně podaří přiměti vládu k tomu, aby
konala svou povinnost ne pouze k národu českému
ale k Rakousku vůbec. (Výborně! Hlučný potlesk.)
Posl. Udržal chce předmět návrhu posl. Ja-
roše ještě s jiné stránky osvětliti. Syukové rolničt
jsou nejvzácnějším matenálem pro vojsko, což uznal
již Moltke. Příslušníci našeho národa jsou v armádě
urážení ve svých nejposvátnějších citech v tomže
okamžiku, kdy se jim vyčitá, že se jim nedostává
lásky k rakušanství a našemu státu; ale na čí strane
jest vina toho? My jsme do toho vlastně hnáni.
býti špatnými Rakušany. Všichni národové rakoušti
mimo nás mají v sousedství oporu ve svých sou-
kmenovcích, jen my nemáme vůkol sebe nikoho
tak jsme již touto teritoriální polohou předurčení
k tomu, abychom byli základem této říše.
Posl
Udržal
Moltke
Rakušan
Rakousko
14
article
Jestli se tak neděje, pak tím nejsme vinni my.
Nechť se postarají povolaní kruhové, aby Čech i v
armádě mohl se cítjtí Čechem a aby poznal, že jes
tu armáda proto, aby v čas potřeby také jeho nej
vzácnější statky chránila. Dosud tomu tak není
dosud se českému člověku ukazuje, že armáda jes
tu proto, aby jeho nejcennější statky podhlamovala.
Dokud bude vůdčí ideou rakouských vlád zá
sada! »Divide et impera«, na tak dlouho nebude lze
pomýšlet na normální stav v této říši.
Řečník bude hlasovat pro návrh posl. Jaroše
poněvadž v tom vidí prospěch armády v nejpravěj
ším smyslu; tím získá národo-hospodářský rozvo
země a jeho poplatná síla, a ta jest především pod
kladem všeho válečnictví, jak již pravil také jeder
vynikající francouzský válečník, že k vedení války
jest potřebí především peněz, peněz a zase peněz
(Výborně!
Posl. Jaroš vzdává se závěrečného slova.
Návrh posl. Jaroše přikazuje se komisi země
dělské.
Provádí se volba jednoho člena do komise živ
nostenské a jednoho člena do výboru legitimačního
Nejv, zemský maršálek oznamuje, že
vzhledem k tomu, že při návrhu posl. Kaltan
pravděpodobně rozvine se delší debata a že ješt
několik komisí má dnes porady, přikročí k ukon-
čení schů ze.
Posl. Mareš a soudr. dotazují se místodržitele
o vybírání pozemkové daně v okr. hořovickém
Posl. dr. Lad. Dvořák a soudr. podávaji
k místodržiteli
Čecho
Jaroš
Posl
Mareš
doktor
Lada
Dvořák
Čechy
15
article
dota z:
Vaše Excellence 1 V době, kdy všechen vzdělany
svět se chystá, aby poučení a vzpruhu čerpal ze zá-
vodění lidského ducha a práce, jehož velkolepý obraz
poskytne nedáleká světová výstava paříž-
ská, osvědčuje c. k. vláda neslýchanou ne-
tečnost ke kulturním a hospodářským
snahám národa českého tím, že horlivou
spontanni činnost v království našem ve výrobních
třídách se jevící, k obeslání výstavy mířící, úpl ně
ignoruje.
Zemského výboru království českého, obchod-
ních komor a jiných korporací docházejí denně do-
tazy a nalahavé žádosti o nutnou informaci, o sti-
pendia ku návštěvě výstavy a pod. Informačním
organisačním orgánem v této příčině a orgánem
který zejmena našemu uměleckému průmyslu a prů-
myslu vůbec, měl a mohl neocenitelné služby pro-
kázali a který i o organisaci zpravodajství o výstavě
dle jednotlivých oborů mohl se přičiniti — měla
býti zemská komise pro království české za účelem
obeslání výstavy pařížské vládou sestavená.
Leč jakkoli otevření výstavy již jest přede
dveřmi, c. k. vláda tuto komisi dosud ani jednou ku
schůzi nesvolala.
C. k. vláda osvědčůje tím nepochybně, že iv
této olázce čistě kulturní a hospodář-
chetného vlastimila Karla st. z Žerotína. V
svatební smlouvě vymínil si Pitruše 500 kop
ohlásil, že »podle chvalitebného a od dávna
v Přerově nařízeného i s pilností také ostříha-
ného řádu a obyčeje« sirotky po Skopovi zů-
stalé do 12 let vychovávati, opatrovati a ochra-
ňovati bude. Sám měl z prvního manželstu
syna Mikuláše a dceru Annu. Pí. Mariana vy
značila si 400 kop, šaty všecky chodící a 6 lež
šatů po 8 kusích.
Karel st
Pitruš
Mikuláš
Anna
Mariana ty
Žerotín
Přerov
16
article
Jest na bíledni, že otěímův dům, při němž
bylo všeho dostatek, byl mladým manželům
pramenem všelíkého debra. Tehdejší blahoby
Komenského přispěl též mnoho k napotomn
jeho velikosti. Rozmnoživ si knihovnu, pokra-
čoval ve Fulneku ve svých studiích, kterým s
byl již v Přerově oddal, pracuje o spisech za
počatých. A poněvadž byla paní Mandalen
žena nábožná, hospodárná, literně vzdělanáa
duševně povznešená, bylo i manželství jejich
šťastné a blažené. »Manželko má milá, klenote
můj po Pánu Bohu nejdražší!« volá v dojemné
předmluvě rozprávky své »0 dokonalosti křesťan-
ské«, kterou pro ni napsal v úkrytu svém, když
po bitvě bělohorské mezi prvními přinucen byl
opustiti ji i majetek svůj ve Fulneku, k němuz
se již nevrátil. Chmury protivenství stahovaly
se nad hlavou Komenského. Již r. 1622 stái
ve světě opět bez rodiny, ochuzen a pronásle-
dován Mor, tehdy na Moravě zuřivší, vyrval
mu zbožňovanou manželku, oba synáčky i pří-
tele nejlepšího a dobrodince, Mikuláše Pitruše,
jenž podlehl nákaze při čase Tří králů. Toho
roku, v krátkém čase po otci, zemřel Pitrušův
stejnojmenný syn. A odtud strasti a nesnáze pře-
mnohé nemilosrdně stíhaly neklidný život za-
kladatele školství novověkého a nejpřednějšího
člena a posledního biskupa Jednoty Českých
Bratří,
Jaký byl poměr Komenského po smrti pí.
Komenský
Mandalena
Pitruš
Pitrušův
Fulnek
Přerov
Morava
Český bratr
17
article
Mandaleny k rodině Vizovských, na ten čas říei
nesnadno. Mám za to, že nejlepší, přes to, že
ské nemá nejen porozumění pro ušlechtilou, pro
duktivní a pokrokovou práci národa českého a že
zanedbává a neplní svou povinnost úřadní, ale že
Ilu zaujímá stanovisko nám nevlídné a
nepřátelskč.
A jak v ohledu národnostním vláda vte
příčině se chová, ukázala »Wiener Zeitung« ze dne
1. t. m., kdy vláda uveřejnila seznam osobností.
z nichž sestavila komitét, aby radou a skutkem by
nápomocen návštěvníkům výstavy pařížské, nebo
ministerstvem do tohoto sboru mezi 59 osobam
nebyl povolán ani jediný příslušní!
národnosti naší v zemích koruny če
ské sídlíeí
Vzbledem k tomu dovolují si podepsaní tázatis
1. Jak vysvětlí Vaše Excellence ne
činnost c. k. vlády vshona uvedenýjc
směrech.
2. Jak může c. k. vláda, jež váhá sma-
zati urážku národu našemu zí r u še-
ním jazykových nařízení způsobe-
nou, omluviti tuto novou demonstra-
ci proti politíckému, kulturnímu
hospodářskému významu národa če
ského v říši a to právě v době, k dy
vláda ujišťuje, žechce býti neslran
noua že cbce působiti ke smíru ná
rodnostnímu?
Wiener Zeitung
18
article
3. Hodlá c. k. vláda dodatečným p
voláním českých osobností do komi-
tétuuvedenéhovyvarovati se opráv-
něné jinak výtky, že jmenování členu
dne 1. t. m. ohlášené bylo úmyslným
straněním národnosti německév
4. Co hodlá vůbec V. E. učiniiti, aby
v poslední feště cbvíli-vláda vevšech
uvedených směrech splnila svou po-
vinínostr
Příští schůze je v pondělí, dne 9. dubna
11. hod. dopol. Na jednacím pořadu jsou: První
čtení návrhu posl. inž. Jana Kaftana a soudruhů
na vydání zákona v příčině prodeje uhlí,v
král. českém vylěženého; návrhu poslanců Wal-
tera, Kutschera, Geblera a soudr. v příčině pod-
pory hospodářských družstev ku zřízení obilních
skladišť: volba člena komise rozpočtové celým sně-
mem a první čtení návrhu posl. dra. Bedř. Pacá ka
a soudr. v příčině provedení rovného práv
jazyka českého při soudech a státních
úřadech v král. české m.
b Schůze skončena o 1. hod. 5 m. odpoledne.
aj o e
Z Jednoty učitelstva měšťanskýc
škol. V pátek dne 6. t. m. dostavili se do sněmovny
tři členové z výboru Jednoty a tam s četnými pp
poslanci, zvláště se členy školské komise,« pojednal
o požadavcích stanovených valnou hromadou Jednoty
učitelů měšťanských škol. Zpráva o průběhu tohote
jednání podána bude o valné hromadě ve čtvrtek
dne 12. t. m.
Ing
Kaftan
Wal
Kutschera
Gebler
státní úřad v král . český m
19
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
V dnešní schůzi komise školské konána
generátní debaťa o všech návrzích v příčině upra-
vení platů učitelských. Posl. Legner první se
ujal slova. Praví, že netřeba se stále ohlížeti na
finanční effekt, že má vypracovati komise školská
návrhy a budžetní komise ať se postará o uhra žení.
Bída mezi učitelstvem jest strášná. Jsou případy, že
právě následkem § 26. jsou učitelé, kteří 20 let
slouží a nemají dosud žádného přídavku. Jestli
učitelé žádají, aby byli zařaděni do XI. dietní třídy
jest požadavek jejich tím oprávněn, protože v Če-
chách jedině mezi úřadnictvem jest 4 lisíce osob.
které nemají jiného předběžného vzdělání, než obecnou
školu. Hr. Zedtwilz praví, že jeho strana již
dávno stála na tom stanovisku, že nynější systém
platů učitelských dle místních tříd jest naprosto
nesprávný. Jeho přátelé tedy z plného přěsvědčení
přistoupí k reformě, ovšem ne ze strachu. Poznámk
tato týká se některých nerozvážných projevů n
bouřlivých schůzích učitelstva, kde se řeklo, že uči-
telstvo si musí tak počínati, aby z něho byl strae
a potom že požadavky hudou povoleny. Kdyby po-
žadavky ty oprávněny nebyly, pak by žádným stra-
chem se nedali velkostatkáři přinutiti, aby pro ně
hlasovali. Nápravy jest skutečně zapotřebí a proto
velkostatkáři se vší opravdovosti se o to zasadí.
Posl
Legner
Hradec
20
article
aby dle možnosti učitelským požadavkům bylo vy-
hověno. Při tom má trojí věc strana řečníkova na
zřeteli: 1. Že stát říšským zákonem ukládá zemím
oběti, že jest velikým interessentem při všeobecném
vzdělání lidu, že tedy musí také přispívati k vydržn-
vání školství. 2. Také obcím musí býti uloženy jisté
určité oběti a to, buď aby byty učítelstvu opatřo-
valy a také o přídavky se staraly; potom zavládne
smysl pro jistou oekonomii a sice oprávněnou oeko-
nomii při zřizování škol. Při tom stále budo
míti na zřeteli velkostatkáři, ab
vyučování polodenní tam, kde s
dá provésti bez škody kposledním
cílům vychovávacím, v malých vle-
nickýchškoláchy zavedeno bysl o.
21
article
3. Stojí velkostatkáři na tom, aby zvýšení služného
dle osobních tříd zavedeno bylo a při tom
aby se také zřetel vzal k úpravě platů kalechetů
Na to debata zakončena. Přiští schůze o 1/210
hodině s tím usnesením, že se musí zejtra at
bez zření k délce schůze generální debata ukončiti
aby před Velikonocemi ještě nějaký určitý elaborát
vyšel z komise školské.
Komisě živnostenská konala druhou
schůzi svou dne 5. dubna. Referent posl. Něme
referuje o zprávě zemského výboru ve příčině zem-
ské akca ku povznesení malých živností na r. 1899
Uvádí, že průběhem let od r. 1895 až do r. 1899 bylo
celkem sněmem povoleno podpory 50.000 zl., po
10.000 zl. každoročně na zakoupení strojů. Na
Vizovští, oba bratří v Zábřehu usedlí tak i matk
jejich v Přerově s dcerou Alžbětou, aby si za-
chovali majetek, po r. 1628 přestoupili k víře
katolické.
ab
Velikonoce
Alžběta
Zábřeh
Přerov
22
article
Podobně neochably odůvěrné styky Vizo
ských s těžce zkoušeným Karlem z Žerotína
jehož komorníkem byl Řehoř Grýn Třebický
od r. 1632 muž zámožné Anny? Pitrušové
Svatební smlouva je datována v sobotu před
Pam. sv. Kateříny a zajímá také některým
dosud zachovalými názvy přerovských dědin.
Mladší sestra choti Komenského, Alžběta, byla
dvakráte provdána. První její veselí se synem
po stavším bratrského sboru přerovského, Petru
Costitiusoví (zřízen 1604 + sedmdesátiletý 1626).
poetivým a slovutným mládencem Pavlem Ko-
stickým, slavilo se r. 1628 v den sv. Matěje
apošt. ještě způsobem víry bratrské u přítom-
nosti předníchjejí zástupců. V druhé man-
želství vstoupila r. 1636 v pondělí po Pam.
sv. Anny se slov. Jiříkem Čunftem Mleyneckým
úřadníkem na Krakovci u Náměště. Sňatel
konal sev domě setmíé a šlechetné
matrony« paní Mariany Pitrušové a byl
mu přítomni titíž staří přátelé rodiny nevěstiny
a svědci první svatební smlouvy její, býval
Bratří přís. rychtář Pavel Skočovský, Vikton
Kocourek, úřadník nad dědinami panství pře-
rovského, Václavi Ambrožů, Jan Fogler st.
Jiří Rožek, Václ. Slavíkový a j., o nichž sou-
časné zprávy přer. děkana zmiňují se, že jsou
katolíci neupřímní. Svědci ženichovi náleželi
k intelligenci prostějovské: icís. rychtář Tom.
Mandl, »císařští amtsoficíři« Krištof Guldnstei
ner, Ondřej Leibl a Štěpán Rokycanský, starš
písař radní Mich. Brix a j. Opouštějíc tedy pí
Alžběta r. 1636 Přerov, zůstavila tam ješto
žijíeí stařičkou svou matku, Marianu Pitrušo
vou, paní nábožnou a dobročinnou.
Karel
Řehoř
Třebický
Anna
Komenský
Alžběta
Petr Costitiusový
Pavel ko
Matěj apošt
Jiřík Čunft
Pitrušová
Pavel Skočovský
Vikton Kocourek
Václav Ambrož
Fogler
Rožek
Václ
Tom
Mandl
Krištof Guldnstei
Leibl
Štěpán rokycanský
Mich
Brix
Mariana Pitrušo
Žerotín
Krakovec
Náměšť
Přerov
přerovský dědina
23
article
František Leví.
různé došlé žádosti povolen byl úvěr 44.101 zl. 6
kr. a na tento povolený úvěr vyplaceno bylo celkem
26.640 zl. 1 kr. Průběhem r. 1899 došlo 95 nových
žádostí družstev nákupních a výrobních, které
během tohoto roku postupně byly vyřízeny. Došlo
také mnoho žádostí od jednotlivců, jež však dosuo
z téfo akce zásadně byly vyloučeny. Zemský výbor
vyjednává právě s vládou o výhodný způsob p-
stupu při poskytnutí půjček. Stará se též o to, aby
živnostníci byli poučení o prospěchu této akce a
větším úspěchem jí mohli užívati. Poslední dobou
zřízeny byly kursy obuvnické a krejčovské v Praze
a Plzni, holičské a kadeřnické v Čes. Budějovicích
v Táboře. Z výstav krajinských podporována byly
výstava v Červeném Kostelci a j.
Levý
Praha
Čes . Budějovice
Tábor
Kostelec
24
article
Z položky II., která každoročně obnáší 5000 zl.
bylo ku návštěvám výstav a na různé živnostensk
tiskopisy pro rok 1899 vydáno 2430 zl., tak že
zbytek obnášel 2570 zl. a k tomu přebytek z le
minulých 2355 zl. Jest tedy úhrnem k disposiei
4925 zl. nehledě na letošní položku, kteréžto částky
podle intencí zemského výboru má býti použito k
podporám návštěvníků světové výstavy v Paříži
Refereňt uvedl dále, že technologické museum uspo
řádalo, aneb v krátké době uspořádá kursy pro sta
vební a nábylkové truhlářství, pro rukavičkáře, obuv
níky, klohoučníky, zámečníky a pro ozdobné práce
z kovu. Taktéž konstatovalo se, že český průmysl
rukavičkářský jest ohrožen a uspořádány bylyi kursy
pro šiti rukavic v některých krajinách venkovských
a v Praze. Jelikož však většina žákyň těchto kurse
jest chudobná, bude i zde nutno podpory uděliti
Současně zmiňuje se zpravodaj o činnosti fondu
císaře Františka Josefa, jenž parallelně se zemskou
akcí pracuje všemožně ve prospěch živnostníků
i zde byla za posledních let povolena řada půjček
družstvům řemeslnickým, výrobním a nákupním o
5—15.000 zl.
František Josef
Paříž
Praha
25
article
Na žádost předsedy dra. Schückr a sděluj
přísedící zemského výboru poslanec Adámek zku
šenosti, jichž nabyl v tom směru zemský výbor. Pro
tože výsledky dosavadní akce k zvelebení malých
živnostníků jsou celkem uspokojivé, nelze se za
staviti na dráze započatě, nýbrž ve všech směrecl
dlužno se starati o to, aby největšímu počtu našeho
živnostnictva mohlo se jiti vstříc. Výsledky škol po
kračovacích jsou celkem velice utěšené, jich poče
stále se množí a se strany jich správ dochází
mnoho cenného materiálu. Zemský výbor za souhlas
slavného sněmu taktéž fedroval vzrůst a vývoj prů-
myslových museí v král. českém a byly uděleny
značné subvence stavební i zřizuje se technologick
museum v Praze, průmyslově v Liberci, v Budějo
vicfch. Chrudimi, Teplicích a v Hradci Králové
Dlužno konstatovat, že země pro tyto ústavy mnohen
více učinila nežli slát.
Adámek
Praha
Liberec
Chrudim
Teplice
Hradec Králové
26
article
Ve příčině pomocné akce maložívnostenské klade
přísedící zemského výboru váhu na to, aby byla c
možná jednotnou. Dosud nepodařilo se od vlády
dosíci, aby ke každému svépomocnému podniku po
lovinou přispěla. V příčině subvencí pro návštěvníky
světové výstavy v Paříží pokládá zpravodaj za nutné
aby subvence se udílely jen lidem osvědčeným. Nj
větší obiíže vyskytují se následkem neznalostí ře
a nutno bude stavati se o spoleblivé průvodce
Obchodním a živnostenským komorám připadne
úloha z došlých žádostí vybírati nejspolehlivější ža
datele, od nichž by bylo záhodno požadovat, b
složili ze svých ceskrúčty buď ve formě referálů
nebo přednášek. Taktéž zemská rada živnostenská
v nejbližších dnech se ustaví a vstoupí v život. Ona
jest ve spolku se zemským výborem, vládou a ob
chodními komorami a pokud tevající prostředky dovolí
bude pracovat k prospěchu našeho maloživnostnictva.
V celku netřeba více tak pessimisticky hleděti
na výsledky všech těchto sdružených akcí, naopak
jest možno konstatovati jistý pokrok Rozpočet zem
ský vykazuje letos okrouhle 260.000 zl. ve prospěch
účelů živnostenských, z čehož jest jasno viděti, že
země i na tomto poli koná svou povinnost. Zejmena
kursy technologické vyplnily velikou mezeru ve vy
učování živnostenském. Škoda, že dlužno konstato
vati, že největší skoro překážkou ještě větších úspěcht
kursů těchto bývá netečnost živňostenských kruhů
pro něž jsou určeny.
Paříž
27
article
Potom uvádi posl. Nowak, že liberecká ob
chodní a živnostenská komora zabývala se olázkou
kočujících učitelů živnostenských a dotazuje se, jaké
stanovisko zaujímá v této záležitosti zemský výbo
jakož i ku nové instituci vládních instruktorů.
Přís, zemského výboru posl. Adámek uvádí
že o jmenování instruktorů živnostenských zemský
výbor nebyl ani zpraven. Jest to instituce čistě
vládní. O činnosti jejich zemský výbor bude žádat
zprávy. Dle zkušeností, nabytých v jiných poměree
podobných, bude se k instituci kočujících učitelt
živnostenských sotva kdo kloniti.
Poslanec Březnovský praví, že návštěva ně-
kterých řemeslnických technických kursů učinila n
něj dojem nejlepší. Ohledně návštěvy výstavy světov
myslí, že nemělo by se trvati na tom, by návštěv
níci podávali o cestách svých referáty nebo pořádal
přednášky, Mnozí živnostníci, ač dobří odborníci, by
tomu nestačili; jinak musili bychom tam posíla
samé učitele a professory, kteří dovedou sice psát.
ale odborníky nejsou.
Posl. Krejeík vyslovuje svůj vděk, že příse-
dícímu zemského výboru posl. Adámkovi podařilos
z větší části zaplašiti pessimistické názory, kterými
mnozí doprovázeli zemskou pomocnou akci živno-
stenskou. Nebylo ani divu, neboť před pěti lety věc
tato svou novotou zarážela, avšak výsledky dosa-
vadní opravňují k nadějím nejlepším. Výsledky tyto
zajistí v živnostnictvu samostatnější názory a pře-
svědčení, že nelze skutečně spolehat na změnu řádu
živnostenského, jež nápravu pouze ve smyslu theore-
tickém přivěsti může. Ve skutečném životě drží
živnostnictvo prostředky k nápravě namnoze v
vlastních rukách.
Nowak
Adámek
Březnovská
Posl
28
article
Ohledně návštěvy výstavy pařížské soudí, že
není třeba žádati od každého návštěvníka přesného
referátu. Nechť se tak stane jen u těch, u nichž způ-
sobilost k tomu se předpokládá. Nechť klade se hlavn
váha na způsobilost odbornou. Na obchodních ko-
morách bude, aby učinily v té věci spolehlivý výbě
a zároveň bude nutno stanoviti zásady, dle který
stipendia udíleti se mají. Dotazuje se pana přísedí-
cího, jak daleko pokročila otázka založení koželužské
školy v království českém, o niž zejmena obec
královéhradecká se ucházela a velké oběti pro to
byla ochotna přinésti.
Přísedící zemského výboru posl. Adámek
praví, že by bylo záhodno, aby byla poskytnut
zemskému výboru plná moc, aby v případě, že by
stávající fond cestovní nestačil, i z letošní dotace
10.000 zl. pro stroje mohly se ve zvláštních přípa
dech cestovní fondy ještě sesíliti.
Bude dlužno hleděti též k tomu, aby z lůna v
škerých vynikajících odvětví živnostenských jistý
počet návštěvníků do Paříže byl vyslán.
Ohledně škol koželužských uvádí, že c. k. vláda
odpověděla, že za dnešních poměrů, v jakých jed-
nání ohledně této školy dosud se nalezá, nemůže
ještě podali určitého vyjádření.
Posl. Krejčík táže se dále přísedicího zem
ského výboru, jak pokročila otázka převzetí všeob.
škol řemeslnických do správy zemské. Uvádí, že
obce, v nichž se školy ty nalezají, rovněž jako jejich
učitelstvo se zájmem sledovaly dosavadní vývol
otázky této a že dotyční činitelé hledí rozřešení této
otázky napjatě vstříc.
Adámek
Posl
Krejčík
Paříž
29
article
Přísedící zemského výboru posl. A dámek o
povídá, že slavný sněm i komise živnostenská v nej
bližších dnech obdrží obšírnou zprávu o tom, jak
otázka ta pokročila. Podotknouti dlužno, že vyjedná-
vání o převzetí řemeslnických škol do správy zemské
potkalo se s většími obtížemi, než jsme se nadáli
Od místních činitelů očekávali jsme větší ochotu
Taktéž stát klade na to váhu, aby při té příležitost
upraveny byly platy učitelů na ústavech těchto,
bude nutno, platy jejich upraviti dle vzoru učitel
na školách měšťanských a současně.
Posl. Bohaty s potěšením konstatuje, že po-
mocná akce ve prospěch maloživnostnictva, kterouž
zemský výbor a zemský sněm podníká, jest v úplném
souhlase s intencemi obchodní a živnostenské ko
mory liberecké a že v těchto věcech náhledy obou
stran úplně se kryjí.
Myslí, že prostředky k návštěvě výstavy pařížské
poskytnuté, jsou skromné a klade váhu na to, aby
jen schopní lidé do Paříže byli vysíláni, kteříb
v kruzích svých známých zkušenosti tam nabyté
sdělovali. Sluší hleděti k tomu, aby veškeré důležit
odbory živnostenské byly subvencemi cestovními ob-
mýšleny. Tyto cesty budou jaksi doplněním kurs
technologických
Posl. Pacher klade rovněž váhu na to, aby
jen skuteční živnostníci byli do Paříže vysílání.
Doufá, že z cesty té přinesou nové obrozující my-
šlenky. Dle jeho náhledu přináší živnostnictvo insti-
tuci instruktorů živnostenských, snad i právem, málo
důvěry vstříc. Dle názoru jeho mohly by tu povstati
nové agitační orgány a nezdá se mi správným, aby
orgány vládní poučovaly živnostenská společenstva
o jejich povinnostech a právech a tím vykonáván
byl vliv na autonomní jich život.
Posl
Bohata
Pacher
Paříž
30
article
Posl. Nowak navrhuje tuto resoluci: »Zemský
výbor se vyzývá, aby v dorozumění s c. k. vlá-
dou zprávy o činnosti instruktorů živnostenských
každoročně podávané zemskému výboru předklá-
dány byly.«
Posl. Bohaty myslí, že instituce instruktorů
společenstevních jest přiliš novou a žel jest nutn
vyčkati dalších zkušeností o jejich činnosti. K tomu
názoru kloní se též přísedící zemského výboru posl
Adámek, že 2 síly, jež byly ustanoveny pro kri-
lovství české, nestačí.
Posl. referent Němec v doslovu poukazuje
ještě, že bylo by radno odstraniti nedělní odpolední
vyučování na školách pokračovacích; mělo by se
výučovati ve dne; jest pak přesvědčen, že vzhledem
na naše hospodářské poměry to dosud možně není.
Taktéž podotýká, žerna posledních výstavách učed-
nických práce žáků, navštěvujíeích pokračovací
školy, znamenitě se lišily od prací ostatních, v čemě
viděti jest užitečnost škol těchto
Ve příčině výstavy pařížskě vyslovuji politování.
že vláda, ačkoliv k tomu byla povinna, neustavila
společný komitét též v království českém, i navrhuje,
aby vysíláni byli do Paříže jednak zpravodajov
z oboru živnostenského, obeznalí s poměry fran-
couzskými a vedle nich zkušení odborníci, od nich
by pak zprávy žádati se nemusily. Přijata zpráv
v plném svém obsabu a s nahoře zmíněnou resolue
schválena.
Došla petice zemské jednoty soukromých úřad-
níků v Praze za stanovení 12hodinné pracovní doby
v živnostech obchodních a přidělujel se pos.
Hájkovi.
Potom schůze skončena.
Posl
Nowak
Bohata
Adámek
Němec
Hájek
Paříž
Praha
31
article
V dnešní schůzi komise pro práce ve-
řejné byl zvolen generálním referentem pos.
inženýr Kaflan a pak bylo přikročeno k přikázání
jednotlivých petic. Petice družstva Vimperk- Volyi
byla přikázána posl. Kaftanovi a Taschkovi
Teplice Trutnov pošl. Bohatěmu, Lanškroun-Bíl
Voda-Jindřichův Hradec a Vobratany posl. dru. Ma-
línskému, Jenšovice-Mělník, Selčany-Votice dru
Karlachovi, TachovDomažlice posl. dru. Kno
lovi a referát o předloze zemského výboru v př
číně investice dru. Russovi.
Kaftan
Karlach
TachovDomažlice
Russ
Vimperk
oBohat
Lanškroun
Bíl Voda
Jindřichův Hradec
Ma
Jenšovice
Mělník
Selčany
Votice
Taschk Teplice Trutnov
32
article
Komise pro záležitosti zemědělské
Ve včerejší schůzi podával posl, hr. Chote k zprávu
v příčině změny pravidel, jimiž se upravují služební
poměry učilelů na hospodářských školách v krš-
lovství českém, podporovaných zemí.
K návrhu posl. Teklého upuštěno od debaly
povšechné a přistoupeno k podrobné, ve které do-
spělo se až k odst. XXII.
Debaty při jednotlivých §S zúčastnili se posl.
Teklý, dr. Dyk, Peschka, Richter, hr.
Wolkenistein, Mayer, Herbst, Rataj
Jaroš, Hyrš, Kudrnka, Horák a prine K
Schwarzenberg. Odst. 23. jest sporný a prolo
že se názory velice různí, navrhi posl. princ Karel
Schwa rzenberg, aby byl do příští schůze ko-
mise zemědělské pozván přísedící zemského výboru
Vzhledem k tomu, jakoži k okolnosti, že byla svolána
na odpoledne schůze subkomitétu, byla schůze ko-
mise zemědělské odročena.
Ve včerejším sezení hypoteční banky usne-
seno podati sněmu návrh, aby zemský výbor vy-
jednával s vládou vi příčině změny zákona ze dne
26. prosince 1864 v tom směru, aby stvrzenky na
úroky, zaplacené z půjček proti zástavě uzavřených.
zbaveny byly povinnosti kolkovati, aneb aby aspon
ústav pro půjčky zástavní zbaven byl povinnosti
bezprostředního lodvádění poplatků, připadajících na
dotyčné potvrzenky pokladnám státním. Řeferáto
tom svěřen posl. dru. Malzovi
Posl. dr. Knoll poukazuje, že žadatelé o půjčku
jsou velice poškozování prodlužováním státníchf-
nančních úřadů při vyřizování žádostí za slevu po-
platků a přeje si, by požádala se vláda o náprava.
doktor
Dyk
Peschek
Richter
Wolkenistein
Mayer
Herbst
Rataj Jaroš
Hyrš
Kudrnka
Horák
Schwarzenberg
Schwa
Malz Posl
Knoll
33
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. dubna. (Pražská ná-
vštěva ministra dra. Rezka.) Němečti
politikové se svými orgány i s vládou Körbrovou
vžili se v domnění, že jich účastenství při smi-
řovacích konferencích jest samo o sobě ústupek
tak dalekosáhlý, že sám už zasluhuje odměny.
Tou odměnou měl býti náhubek, jejž si zá-
stupcové českého lidu na sněmu království če-
ského měli dobrovolně přivázati na ústa: »Sněm
český bude letos sněmem správním,« hlásaly
vídeňské listy ještě před zahájením sněmu
byly přesvědčeny, že v pražské sněmovně ne-
bude řeči o jiném, než o rozpočtu a některých
věcech čistě hospodářských. Také příjezd mi-
nistra dra. Rezka do Prahy měl dle výkladu
listů německých jen ten účel, aby přiměl českou
delegaci, by se na sněmu nedotýkala otázek,
jež tvořily předmět porad při smiřovacích kon-
ferencích a aby se sama snažila dáti letošnímu
sněmování ráz čistě hospodářský. Měla-li ná-
vštěva dra. Rezka takový účel, jaký jí připisují
listy německé, pak se ovšem minula svého cíle.
Rezek
Praha
Rezek
34
article
Dnešní »Bohemie» zaznamenává a politováním,
že se poslanci čeští nevyliýbají olázkám politi-
ckým, při čemž ovšem chytře zamlčuje, že
první podnět k opolitické debatě na letošním
sněmu českém zavdal svou beztaktností německý
virilista, rektor Holzinger. Urážky, vržené na-
dutým německým učencem ve tvář české vědy
nemohly pravě tak zůstati bez odpovědi, jako
neomalená mluva posl. Steina, jenž se nezmohl
na lepší vtip než na degradování království če-
ského na pouhou provincii. Více než dosavadní
debaty mrzí však »Bohemii« ta okolnost, že na
jednaci pořad příští schůze sněmovní položen
i návrh Pacákův stran rovnoprávnosti jazyka
českého při státních úřadech v Čechách. »Bo-
hemie« oznamuje už předem, jak se Němci za-
chovají k tomuto návrhu, bude-li — o čemž
nepochybují — přikázán výboru. »Němečtí po-
slanci« — praví »Boh.« — »drží se zásady, že
upravení jazykové otázky při státních úřadec
nespadá do pravomoci zemských sněmů, nýbrž
říšské rady. Proto budou hlasovati proti tomu,
aby se návrh Pacákův přikázal výboru ; bude-li
však pomocí českých a velkostatkářských hlasu
přece přikázán, zdrží se ve výboru všelikého
jednání, jako se svého času neúčastníli ve vy-
boru projednávání Buquoyova jazykového ná
vrhu a návrhu na podání adressy.«
Toto proroctví »Bohemie« nemůže nikoh
překvapiti; jeť jen novým dokladem pověstné
smiřlivosti našich krajanů druhého zemského
jazyka. To správně vycitil zpravodaj krakoe-
ského »Glosu Narodu«, jenž za příležitosti prvé
politické debaty na sněmu českém píše: »Če-
chové chtějí smíru, ale opirajícímu se o spra-
vedlnost; Němci oň nestojí a když Čechové,
podráždění nadutostí německou, postaví se n
odpor, neznamená to nikterak, že by si přáli
zpřetrhati předenou, útlou niť dohody, jak tvrd
Holzinger
Stein
Pacákův
Němec
Buquoyův
Čecho
Čechy
Bohemia