ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 84f958d0-669b-11dc-8729-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 127, work 3, org 7, place 47
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
7. dubna 1900.
4 masthead
Císlo 98.
5 article
usnášely a vláda aby usnesení těch nedbala (Výborně!) Dokud nynější ústava potrvá dotud žalobyt yto neutuchnou. Rečník vrací se po tom k úlevám branné povin- nosli, pokud se absolventů hospodářských škol týče a připomíná, že to nebyly pouze iniciativní návrhy které tuto věc uváděly do proudu, ale že existují již usnesení sněmu, kterých ovšem šetřeno nebylo. Poslední sdělení, které vláda o stanovisku svém k těmto úlevám sněmu učinila, datuje se z r. 189 a zní v ten smysl, že není vládě jinak možno. než zamitavě se zachovati k žádosti, aby pro absolventy nižších hospodářských škol byla zavedena dvouletá služba praesenční. Jest ovšem pravda, že costou nařízení těmto absolventům jisté úlevy byly povoleny, ale to se stalo jen výminečně, s podmínkou, pok u to připouštěti bude ohled na povin- nost branno u. Posl. dr. Dvořák: Tyto ohledy toho ovšem nepřipouštějíl Posl. Karel Adámek: Úlevy existují však jen na papíře, ale v praxi nemají žádného významu, úlevy takové ve skutečnosti se nepo volují. Řečník vzpomíná rozmluvy, kterou ohledně těchto úlev měl s ministrem války. Ministr k odmí- tavému stanovisku svému připojil tehdy, že ab solventi zmíněných škol jsou vzácn ým materiálem pro armádn, proto že se z nich rekrutují řádní poddůstojníci a poddu stojníků že se armádě nedostává.
Posl doktor Dvořák Adámek
6 article
Jest to opravdu více nežliironie! Za to tedy, že čeští poddůstojníci jsou velice schopni, se vlastně situace jejich stě žuje, proto že musí vyplňovati mezery, které jsou v místech poddůstojnických u pluků jiných a že se jim služba jejich prodlužuje. Tak úzký rozbled má vláda naše o význa m našeho odborného vzdělání, zapomínajíe, že rolník neposílá syna svého do odborných škoi proto, aby byl z ného poddůstojník, nýbr proto, aby se vyzbrojil vědomostmi pro své těžké živolní povolání. A toto krátkozraké stanovisko vojenské správy jest právě příčinou, že návštěva hospodář ských škol je tak slabá. Nemůže nám býti lhostejno jsou-li tyto, s tak velikým nákladem udržované školy prázdné. Že nedoslatek úlev branné povinnosti po jejich absolvování jest příčinou jejich nedostatečné frekvence, vysvítá z toho, že odborné školy štřední které výhodami branné povinnosti jsou opatřeny jsou přepněny. Velmi poučný jest pohled do statistiky odvodů k vojsku, z něhož vysvítá, že po- měrně největší počet odvedenců náleží stavu rol nickému. Kdo zná jen poněkud poměry armády, ví, že právě tento maleriál jest nejeennějšía nejotužilejší a že v něm vlastně spočívá těžiště branné moci státu. Jest to tedy eminentní interes armády, aby rolnictvo bylo udr- ženo v úplné síle a aby získalo posice národohospo- dářsky co nejsilnější.
7 article
Branná moc státu nespočívá toliko v počtu bodáků, koní a kanonů, ale v první řadě v hospodářské síle národa. Není tak veli kým uměním sehnati million vojáků, ale umění jes tento million vojáků uživiti! Jest velikou vadou naší správy v jakémkoli odboru, že při vyřizován svých záležitostí hledí více ko stránkám formálním nežli ku skutečným poměrům a potřebám Jak jinak počínal sí na př. císař Josel II., který ne spokojil se se zprávami, podřízenějších or- gánů, jemu podávanými, nýbrž sám cestoval sám o poměrech se přesvědčoval. To by se mohlo zejmena našemu místodržiteli doporučití.
Josel II
8 article
Věru by mu více svědčilo, kdyby místo, aby se účastnil toliko snad slavnostních otevření růz- ných dráh, cestoval nepoznán po zemi a hleděl se informovat o jejI potřebách. Pak by se mohl také přesvědčiti, zějmena kdyby zajel do okresů hor ských, že to, co z našich úst stále slýší o bídě mezi rolnictvem panující, není pouhou frází, nýbrž lrp- kou skutečnou pravdou. Žejmena v horských krajích by se pan místodržitel mohl přesvědčiti, že bída v nich jest taková, že by člověk ani nevěřil, jak může živ býti rolník v král. českém na kone 19. stoleti. Lid ten drží pohromadě ještě jen zděděná lásk k rodné půdě; ale pouto to není nezničitelné. Bude-li chování rozhodujících kruhů nadále stejné jako dosud, pak páska tato povolí a ento dobrý rolnický lid vžen se do nůručí sociální demokracíe, jež o to bez toho usiluje. Vláda vlastně sociální demo- kracii v tomto jejím snažení podpo- ruje. Posl. Březnovský Proto jest to c. k. sociáln demokracie Posl. Adánek: Tak pojímá se středostavov- ská politika, tak stará se vláda o třídy výrobní, které jsou základem společenského řádu.
Posl Lido
9 article
Kdož horují o utužení branné moci říše, neměli by zapomínati, že nestarajíce se o posilnění stavu rolnického, vlastně brannou moc Rakouska podla- muji. Čeho se návrhem svým domáháme, není pouze v zájmu našem, ale také v interessu monarchie. Věru že jen největší nepřátelé Rakouska by mohli raditi, aby vláda tak postupovala dále, jako dosud. Rakou- sko není státem kapitalistickým, jeho budoucnost ne- spočívá v bohatnutí několika jednotlivců, nýbrž v silném vývoji středních jeho tlíd. Řečník praví dále: Nejsem advokátem vlády a zejmena ne obbájcem p. místodržitele. Avšak zdá se mi, že pan posl. Jaroš ve svých stížnostech na místodržitele přehlédl, že to není maličkost, dbáti o to, aby na př. všechny toky naše se neupravovaly pan posl. Jaroš přehliží, jaké velké břemeno spo- čívá na bedrách místodržitele a co mu starostí na př. působilo, aby jazyková nařízení nebyla provedena a jak nyní zase po jich zrušení musí se o to starali, aby co nejrychleji všechna stopa po nieh byla zahlazen a, on nsv
Jaroš Rakousko
10 article
Zápisy odvedl: na Pavla Banovskéhoz Hranie dva zápisy, každý na 100 kop = 200 kop, na pana Jana str. z Žerotína na Losíně jeden zápis na 1000 kop, též na pana Jana str. z Žarotina druhý zápis na 500 kop, ten jest vyplacen od nebož. Adama, zůstává toliko 50 kop., na Fridricha z Žerotína na 200 kop, na pana Bernarta z Žerotina a na Rudě n 200 kop, na pana Jana Borovského na 100 kop, na pana Václava Kobylku na 100 kop, na pana Jana Rydyngara, rychtáře březenského zápis na 1121 kop. Suma 196219 kopy.
Pavel Banovskéhoz Jan Adam Fridrich Bernart Žerotin Borovski Kobylka Rydyngar Žerotín Ruda kop
11 article
Následují jiné ještě zápisy různých obnosů a na konec — »suma toho všeho statku n dluzích:. . . . . . 7175 kop 6 gr Z této sumy pan Jiřík Glocman porazi sebě na svém statku dílu svého po Marianě. manželce své . . . . 1189 kop 6 gr. 1d A tak zůstatek sumy náležeti má sirotkům nebožtíku Adama a Buriana Vizovských.« Byla tedy panna Mandalena, na niž kromě prádla a jiné výbavy přišlo z podílu otcovskéh 1189 kop 17 gr. 1 d. na hotovosti, nevěsta na tehdejší čas a poměry zámožná, což patrno již z výminku jejího ve smlouvě svatební. Čtyři sta kop vymínila si z nevěst přerovských první pol. XVII. věku ještě toliko matka její, paní Mariana. Když totiž r. 1603 Burian Vizovský zemřel, rozešla se rodina jeho; mužští členové zůstali v Zábřehu, vďova s dcerami dostala se do Přerova, provdavši se tam za žerotínského úřadníka a zámožného měšťana Jana Skopa, v jehož domě slavilo se r. 1618 veselí Komen- ského s pannou Mandalenou. Po Skopově smrti přidružil si pl. Marianu za choť r. 1619 v středu po Pam. sv. Jana Krt. jiný úřadník na panství přerovském, o rozkvět Přerova a sboru bratrského nemálo zasloužilý dlouholetý při- mátor, Mikuláš Pitruše. Tento slovutný muž, ve službách obecních již r. 1596 nad jiné vy- nikající, byl v Pře.ově Komenského nejlepším přitelem, dobrodincem a prostředníkem u šle kolik práce to vyžaduje, aby udržel stejný krok sp Kindingerem a jinými »přáteli« našeho ná- roda.
Jiřík Glocman Mariana Adam Burian Mandalena Skop Jan Krty Pitruš Komenský Zábřeh Přerov
12 article
Avšak věc jest tak vážná, že v příčině její již ani ironie nelze užiti; faktum však jest, že jest celá řada věcí, které by spíše zasluhovaly péče p. místo- držitele, než ty, kterým ji až dosud věnuje. Kdyby pan posl. Wolf byl dosti objektivním a spravedlivým. tedy by vlastně měl zásluhy jeho Ex. uznati ne stále nan útočiti. Posl. Udržal: Však oni si rozumějí. Posl. Adámek: Pan místodržitel věru velm dobře si osvojil ten pověstný rakouský dvo loket; vždýť věděli jsme, jak zachoval se prot demonstračním projevům ve druhém jazyku zemském a jak nedůtklivým byl vůči protestním shromáždě ním našim, takže zaplavil zemi naši četnictvem všemi možnými jazyky této polovice říše mluvícím Ovšem vláda musí také velice se zabýváti hrozným nebezpečím pro cdlou říši, které vězí ve slovíčku »zde« a pak nelze se ovšem diviti, že nenalézá času k takovým věcem, o nichž se právě dnes jedná Otázka »zde«, ačkoliv se zdá býti nepatrnou, měla by býti vojenskou správou naší zcela jřnak po- suzo vána. Každý ví, že o slovíčkoz de«i vlastně se neje dná.
Wolf Posl Udržal Adámek
13 article
Kdo ví, jak velikým břemenem branná povin- nost pro nás všechny jest, musí uznati, že by se povinnost tato neměla ještě takovým způsobem ztě žovati. Nemělo by se zapomínati na následky, ktere musí to míti u českého člověka, jenž jest odspuzen býti brancem, vidíli, že v armádě se snižuje jeho řeč a ponižujé jeho národnost. (Výbofně!) Nezapo- mínejte, že otázka řeči jest otázkou citu a že ten kdo urazí jazyk národa, zraňuje jej velmi hluboce. Takovým jednáním netrpíjen teno který branec, stl- haný pro hlášení se slovem »zde«, netrpí jen ten který záložník, ale tim trpí celý český národ. T jsou city, s kterými se nemá zahrávati ve státě jehož existence jest založena na několika různo jazyčných národech! Budete-li tyto city stále urážeti docilíte tím odporu proti zřízením, která by vlastně měla býti ochrancem jazyka každého národa této říše Řečník prohlašuje ku konci, že se kojí nadějí že návrh, o němž se jedná, bude vyřízen příznivě a že se konečně podaří přiměti vládu k tomu, aby konala svou povinnost ne pouze k národu českému ale k Rakousku vůbec. (Výborně! Hlučný potlesk.) Posl. Udržal chce předmět návrhu posl. Ja- roše ještě s jiné stránky osvětliti. Syukové rolničt jsou nejvzácnějším matenálem pro vojsko, což uznal již Moltke. Příslušníci našeho národa jsou v armádě urážení ve svých nejposvátnějších citech v tomže okamžiku, kdy se jim vyčitá, že se jim nedostává lásky k rakušanství a našemu státu; ale na čí strane jest vina toho? My jsme do toho vlastně hnáni. býti špatnými Rakušany. Všichni národové rakoušti mimo nás mají v sousedství oporu ve svých sou- kmenovcích, jen my nemáme vůkol sebe nikoho tak jsme již touto teritoriální polohou předurčení k tomu, abychom byli základem této říše.
Posl Udržal Moltke Rakušan Rakousko
14 article
Jestli se tak neděje, pak tím nejsme vinni my. Nechť se postarají povolaní kruhové, aby Čech i v armádě mohl se cítjtí Čechem a aby poznal, že jes tu armáda proto, aby v čas potřeby také jeho nej vzácnější statky chránila. Dosud tomu tak není dosud se českému člověku ukazuje, že armáda jes tu proto, aby jeho nejcennější statky podhlamovala. Dokud bude vůdčí ideou rakouských vlád zá sada! »Divide et impera«, na tak dlouho nebude lze pomýšlet na normální stav v této říši. Řečník bude hlasovat pro návrh posl. Jaroše poněvadž v tom vidí prospěch armády v nejpravěj ším smyslu; tím získá národo-hospodářský rozvo země a jeho poplatná síla, a ta jest především pod kladem všeho válečnictví, jak již pravil také jeder vynikající francouzský válečník, že k vedení války jest potřebí především peněz, peněz a zase peněz (Výborně! Posl. Jaroš vzdává se závěrečného slova. Návrh posl. Jaroše přikazuje se komisi země dělské. Provádí se volba jednoho člena do komise živ nostenské a jednoho člena do výboru legitimačního Nejv, zemský maršálek oznamuje, že vzhledem k tomu, že při návrhu posl. Kaltan pravděpodobně rozvine se delší debata a že ješt několik komisí má dnes porady, přikročí k ukon- čení schů ze. Posl. Mareš a soudr. dotazují se místodržitele o vybírání pozemkové daně v okr. hořovickém Posl. dr. Lad. Dvořák a soudr. podávaji k místodržiteli
Čecho Jaroš Posl Mareš doktor Lada Dvořák Čechy
15 article
dota z: Vaše Excellence 1 V době, kdy všechen vzdělany svět se chystá, aby poučení a vzpruhu čerpal ze zá- vodění lidského ducha a práce, jehož velkolepý obraz poskytne nedáleká světová výstava paříž- ská, osvědčuje c. k. vláda neslýchanou ne- tečnost ke kulturním a hospodářským snahám národa českého tím, že horlivou spontanni činnost v království našem ve výrobních třídách se jevící, k obeslání výstavy mířící, úpl ně ignoruje. Zemského výboru království českého, obchod- ních komor a jiných korporací docházejí denně do- tazy a nalahavé žádosti o nutnou informaci, o sti- pendia ku návštěvě výstavy a pod. Informačním organisačním orgánem v této příčině a orgánem který zejmena našemu uměleckému průmyslu a prů- myslu vůbec, měl a mohl neocenitelné služby pro- kázali a který i o organisaci zpravodajství o výstavě dle jednotlivých oborů mohl se přičiniti — měla býti zemská komise pro království české za účelem obeslání výstavy pařížské vládou sestavená. Leč jakkoli otevření výstavy již jest přede dveřmi, c. k. vláda tuto komisi dosud ani jednou ku schůzi nesvolala. C. k. vláda osvědčůje tím nepochybně, že iv této olázce čistě kulturní a hospodář- chetného vlastimila Karla st. z Žerotína. V svatební smlouvě vymínil si Pitruše 500 kop ohlásil, že »podle chvalitebného a od dávna v Přerově nařízeného i s pilností také ostříha- ného řádu a obyčeje« sirotky po Skopovi zů- stalé do 12 let vychovávati, opatrovati a ochra- ňovati bude. Sám měl z prvního manželstu syna Mikuláše a dceru Annu. Pí. Mariana vy značila si 400 kop, šaty všecky chodící a 6 lež šatů po 8 kusích.
Karel st Pitruš Mikuláš Anna Mariana ty Žerotín Přerov
16 article
Jest na bíledni, že otěímův dům, při němž bylo všeho dostatek, byl mladým manželům pramenem všelíkého debra. Tehdejší blahoby Komenského přispěl též mnoho k napotomn jeho velikosti. Rozmnoživ si knihovnu, pokra- čoval ve Fulneku ve svých studiích, kterým s byl již v Přerově oddal, pracuje o spisech za počatých. A poněvadž byla paní Mandalen žena nábožná, hospodárná, literně vzdělanáa duševně povznešená, bylo i manželství jejich šťastné a blažené. »Manželko má milá, klenote můj po Pánu Bohu nejdražší!« volá v dojemné předmluvě rozprávky své »0 dokonalosti křesťan- ské«, kterou pro ni napsal v úkrytu svém, když po bitvě bělohorské mezi prvními přinucen byl opustiti ji i majetek svůj ve Fulneku, k němuz se již nevrátil. Chmury protivenství stahovaly se nad hlavou Komenského. Již r. 1622 stái ve světě opět bez rodiny, ochuzen a pronásle- dován Mor, tehdy na Moravě zuřivší, vyrval mu zbožňovanou manželku, oba synáčky i pří- tele nejlepšího a dobrodince, Mikuláše Pitruše, jenž podlehl nákaze při čase Tří králů. Toho roku, v krátkém čase po otci, zemřel Pitrušův stejnojmenný syn. A odtud strasti a nesnáze pře- mnohé nemilosrdně stíhaly neklidný život za- kladatele školství novověkého a nejpřednějšího člena a posledního biskupa Jednoty Českých Bratří, Jaký byl poměr Komenského po smrti pí.
Komenský Mandalena Pitruš Pitrušův Fulnek Přerov Morava Český bratr
17 article
Mandaleny k rodině Vizovských, na ten čas říei nesnadno. Mám za to, že nejlepší, přes to, že ské nemá nejen porozumění pro ušlechtilou, pro duktivní a pokrokovou práci národa českého a že zanedbává a neplní svou povinnost úřadní, ale že Ilu zaujímá stanovisko nám nevlídné a nepřátelskč. A jak v ohledu národnostním vláda vte příčině se chová, ukázala »Wiener Zeitung« ze dne 1. t. m., kdy vláda uveřejnila seznam osobností. z nichž sestavila komitét, aby radou a skutkem by nápomocen návštěvníkům výstavy pařížské, nebo ministerstvem do tohoto sboru mezi 59 osobam nebyl povolán ani jediný příslušní! národnosti naší v zemích koruny če ské sídlíeí Vzbledem k tomu dovolují si podepsaní tázatis 1. Jak vysvětlí Vaše Excellence ne činnost c. k. vlády vshona uvedenýjc směrech. 2. Jak může c. k. vláda, jež váhá sma- zati urážku národu našemu zí r u še- ním jazykových nařízení způsobe- nou, omluviti tuto novou demonstra- ci proti politíckému, kulturnímu hospodářskému významu národa če ského v říši a to právě v době, k dy vláda ujišťuje, žechce býti neslran noua že cbce působiti ke smíru ná rodnostnímu?
Wiener Zeitung
18 article
3. Hodlá c. k. vláda dodatečným p voláním českých osobností do komi- tétuuvedenéhovyvarovati se opráv- něné jinak výtky, že jmenování členu dne 1. t. m. ohlášené bylo úmyslným straněním národnosti německév 4. Co hodlá vůbec V. E. učiniiti, aby v poslední feště cbvíli-vláda vevšech uvedených směrech splnila svou po- vinínostr Příští schůze je v pondělí, dne 9. dubna 11. hod. dopol. Na jednacím pořadu jsou: První čtení návrhu posl. inž. Jana Kaftana a soudruhů na vydání zákona v příčině prodeje uhlí,v král. českém vylěženého; návrhu poslanců Wal- tera, Kutschera, Geblera a soudr. v příčině pod- pory hospodářských družstev ku zřízení obilních skladišť: volba člena komise rozpočtové celým sně- mem a první čtení návrhu posl. dra. Bedř. Pacá ka a soudr. v příčině provedení rovného práv jazyka českého při soudech a státních úřadech v král. české m. b Schůze skončena o 1. hod. 5 m. odpoledne. aj o e Z Jednoty učitelstva měšťanskýc škol. V pátek dne 6. t. m. dostavili se do sněmovny tři členové z výboru Jednoty a tam s četnými pp poslanci, zvláště se členy školské komise,« pojednal o požadavcích stanovených valnou hromadou Jednoty učitelů měšťanských škol. Zpráva o průběhu tohote jednání podána bude o valné hromadě ve čtvrtek dne 12. t. m.
Ing Kaftan Wal Kutschera Gebler státní úřad v král . český m
19 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. V dnešní schůzi komise školské konána generátní debaťa o všech návrzích v příčině upra- vení platů učitelských. Posl. Legner první se ujal slova. Praví, že netřeba se stále ohlížeti na finanční effekt, že má vypracovati komise školská návrhy a budžetní komise ať se postará o uhra žení. Bída mezi učitelstvem jest strášná. Jsou případy, že právě následkem § 26. jsou učitelé, kteří 20 let slouží a nemají dosud žádného přídavku. Jestli učitelé žádají, aby byli zařaděni do XI. dietní třídy jest požadavek jejich tím oprávněn, protože v Če- chách jedině mezi úřadnictvem jest 4 lisíce osob. které nemají jiného předběžného vzdělání, než obecnou školu. Hr. Zedtwilz praví, že jeho strana již dávno stála na tom stanovisku, že nynější systém platů učitelských dle místních tříd jest naprosto nesprávný. Jeho přátelé tedy z plného přěsvědčení přistoupí k reformě, ovšem ne ze strachu. Poznámk tato týká se některých nerozvážných projevů n bouřlivých schůzích učitelstva, kde se řeklo, že uči- telstvo si musí tak počínati, aby z něho byl strae a potom že požadavky hudou povoleny. Kdyby po- žadavky ty oprávněny nebyly, pak by žádným stra- chem se nedali velkostatkáři přinutiti, aby pro ně hlasovali. Nápravy jest skutečně zapotřebí a proto velkostatkáři se vší opravdovosti se o to zasadí.
Posl Legner Hradec
20 article
aby dle možnosti učitelským požadavkům bylo vy- hověno. Při tom má trojí věc strana řečníkova na zřeteli: 1. Že stát říšským zákonem ukládá zemím oběti, že jest velikým interessentem při všeobecném vzdělání lidu, že tedy musí také přispívati k vydržn- vání školství. 2. Také obcím musí býti uloženy jisté určité oběti a to, buď aby byty učítelstvu opatřo- valy a také o přídavky se staraly; potom zavládne smysl pro jistou oekonomii a sice oprávněnou oeko- nomii při zřizování škol. Při tom stále budo míti na zřeteli velkostatkáři, ab vyučování polodenní tam, kde s dá provésti bez škody kposledním cílům vychovávacím, v malých vle- nickýchškoláchy zavedeno bysl o.
21 article
3. Stojí velkostatkáři na tom, aby zvýšení služného dle osobních tříd zavedeno bylo a při tom aby se také zřetel vzal k úpravě platů kalechetů Na to debata zakončena. Přiští schůze o 1/210 hodině s tím usnesením, že se musí zejtra at bez zření k délce schůze generální debata ukončiti aby před Velikonocemi ještě nějaký určitý elaborát vyšel z komise školské. Komisě živnostenská konala druhou schůzi svou dne 5. dubna. Referent posl. Něme referuje o zprávě zemského výboru ve příčině zem- ské akca ku povznesení malých živností na r. 1899 Uvádí, že průběhem let od r. 1895 až do r. 1899 bylo celkem sněmem povoleno podpory 50.000 zl., po 10.000 zl. každoročně na zakoupení strojů. Na Vizovští, oba bratří v Zábřehu usedlí tak i matk jejich v Přerově s dcerou Alžbětou, aby si za- chovali majetek, po r. 1628 přestoupili k víře katolické. ab
Velikonoce Alžběta Zábřeh Přerov
22 article
Podobně neochably odůvěrné styky Vizo ských s těžce zkoušeným Karlem z Žerotína jehož komorníkem byl Řehoř Grýn Třebický od r. 1632 muž zámožné Anny? Pitrušové Svatební smlouva je datována v sobotu před Pam. sv. Kateříny a zajímá také některým dosud zachovalými názvy přerovských dědin. Mladší sestra choti Komenského, Alžběta, byla dvakráte provdána. První její veselí se synem po stavším bratrského sboru přerovského, Petru Costitiusoví (zřízen 1604 + sedmdesátiletý 1626). poetivým a slovutným mládencem Pavlem Ko- stickým, slavilo se r. 1628 v den sv. Matěje apošt. ještě způsobem víry bratrské u přítom- nosti předníchjejí zástupců. V druhé man- želství vstoupila r. 1636 v pondělí po Pam. sv. Anny se slov. Jiříkem Čunftem Mleyneckým úřadníkem na Krakovci u Náměště. Sňatel konal sev domě setmíé a šlechetné matrony« paní Mariany Pitrušové a byl mu přítomni titíž staří přátelé rodiny nevěstiny a svědci první svatební smlouvy její, býval Bratří přís. rychtář Pavel Skočovský, Vikton Kocourek, úřadník nad dědinami panství pře- rovského, Václavi Ambrožů, Jan Fogler st. Jiří Rožek, Václ. Slavíkový a j., o nichž sou- časné zprávy přer. děkana zmiňují se, že jsou katolíci neupřímní. Svědci ženichovi náleželi k intelligenci prostějovské: icís. rychtář Tom. Mandl, »císařští amtsoficíři« Krištof Guldnstei ner, Ondřej Leibl a Štěpán Rokycanský, starš písař radní Mich. Brix a j. Opouštějíc tedy pí Alžběta r. 1636 Přerov, zůstavila tam ješto žijíeí stařičkou svou matku, Marianu Pitrušo vou, paní nábožnou a dobročinnou.
Karel Řehoř Třebický Anna Komenský Alžběta Petr Costitiusový Pavel ko Matěj apošt Jiřík Čunft Pitrušová Pavel Skočovský Vikton Kocourek Václav Ambrož Fogler Rožek Václ Tom Mandl Krištof Guldnstei Leibl Štěpán rokycanský Mich Brix Mariana Pitrušo Žerotín Krakovec Náměšť Přerov přerovský dědina
23 article
František Leví. různé došlé žádosti povolen byl úvěr 44.101 zl. 6 kr. a na tento povolený úvěr vyplaceno bylo celkem 26.640 zl. 1 kr. Průběhem r. 1899 došlo 95 nových žádostí družstev nákupních a výrobních, které během tohoto roku postupně byly vyřízeny. Došlo také mnoho žádostí od jednotlivců, jež však dosuo z téfo akce zásadně byly vyloučeny. Zemský výbor vyjednává právě s vládou o výhodný způsob p- stupu při poskytnutí půjček. Stará se též o to, aby živnostníci byli poučení o prospěchu této akce a větším úspěchem jí mohli užívati. Poslední dobou zřízeny byly kursy obuvnické a krejčovské v Praze a Plzni, holičské a kadeřnické v Čes. Budějovicích v Táboře. Z výstav krajinských podporována byly výstava v Červeném Kostelci a j.
Levý Praha Čes . Budějovice Tábor Kostelec
24 article
Z položky II., která každoročně obnáší 5000 zl. bylo ku návštěvám výstav a na různé živnostensk tiskopisy pro rok 1899 vydáno 2430 zl., tak že zbytek obnášel 2570 zl. a k tomu přebytek z le minulých 2355 zl. Jest tedy úhrnem k disposiei 4925 zl. nehledě na letošní položku, kteréžto částky podle intencí zemského výboru má býti použito k podporám návštěvníků světové výstavy v Paříži Refereňt uvedl dále, že technologické museum uspo řádalo, aneb v krátké době uspořádá kursy pro sta vební a nábylkové truhlářství, pro rukavičkáře, obuv níky, klohoučníky, zámečníky a pro ozdobné práce z kovu. Taktéž konstatovalo se, že český průmysl rukavičkářský jest ohrožen a uspořádány bylyi kursy pro šiti rukavic v některých krajinách venkovských a v Praze. Jelikož však většina žákyň těchto kurse jest chudobná, bude i zde nutno podpory uděliti Současně zmiňuje se zpravodaj o činnosti fondu císaře Františka Josefa, jenž parallelně se zemskou akcí pracuje všemožně ve prospěch živnostníků i zde byla za posledních let povolena řada půjček družstvům řemeslnickým, výrobním a nákupním o 5—15.000 zl.
František Josef Paříž Praha
25 article
Na žádost předsedy dra. Schückr a sděluj přísedící zemského výboru poslanec Adámek zku šenosti, jichž nabyl v tom směru zemský výbor. Pro tože výsledky dosavadní akce k zvelebení malých živnostníků jsou celkem uspokojivé, nelze se za staviti na dráze započatě, nýbrž ve všech směrecl dlužno se starati o to, aby největšímu počtu našeho živnostnictva mohlo se jiti vstříc. Výsledky škol po kračovacích jsou celkem velice utěšené, jich poče stále se množí a se strany jich správ dochází mnoho cenného materiálu. Zemský výbor za souhlas slavného sněmu taktéž fedroval vzrůst a vývoj prů- myslových museí v král. českém a byly uděleny značné subvence stavební i zřizuje se technologick museum v Praze, průmyslově v Liberci, v Budějo vicfch. Chrudimi, Teplicích a v Hradci Králové Dlužno konstatovat, že země pro tyto ústavy mnohen více učinila nežli slát.
Adámek Praha Liberec Chrudim Teplice Hradec Králové
26 article
Ve příčině pomocné akce maložívnostenské klade přísedící zemského výboru váhu na to, aby byla c možná jednotnou. Dosud nepodařilo se od vlády dosíci, aby ke každému svépomocnému podniku po lovinou přispěla. V příčině subvencí pro návštěvníky světové výstavy v Paříží pokládá zpravodaj za nutné aby subvence se udílely jen lidem osvědčeným. Nj větší obiíže vyskytují se následkem neznalostí ře a nutno bude stavati se o spoleblivé průvodce Obchodním a živnostenským komorám připadne úloha z došlých žádostí vybírati nejspolehlivější ža datele, od nichž by bylo záhodno požadovat, b složili ze svých ceskrúčty buď ve formě referálů nebo přednášek. Taktéž zemská rada živnostenská v nejbližších dnech se ustaví a vstoupí v život. Ona jest ve spolku se zemským výborem, vládou a ob chodními komorami a pokud tevající prostředky dovolí bude pracovat k prospěchu našeho maloživnostnictva. V celku netřeba více tak pessimisticky hleděti na výsledky všech těchto sdružených akcí, naopak jest možno konstatovati jistý pokrok Rozpočet zem ský vykazuje letos okrouhle 260.000 zl. ve prospěch účelů živnostenských, z čehož jest jasno viděti, že země i na tomto poli koná svou povinnost. Zejmena kursy technologické vyplnily velikou mezeru ve vy učování živnostenském. Škoda, že dlužno konstato vati, že největší skoro překážkou ještě větších úspěcht kursů těchto bývá netečnost živňostenských kruhů pro něž jsou určeny.
Paříž
27 article
Potom uvádi posl. Nowak, že liberecká ob chodní a živnostenská komora zabývala se olázkou kočujících učitelů živnostenských a dotazuje se, jaké stanovisko zaujímá v této záležitosti zemský výbo jakož i ku nové instituci vládních instruktorů. Přís, zemského výboru posl. Adámek uvádí že o jmenování instruktorů živnostenských zemský výbor nebyl ani zpraven. Jest to instituce čistě vládní. O činnosti jejich zemský výbor bude žádat zprávy. Dle zkušeností, nabytých v jiných poměree podobných, bude se k instituci kočujících učitelt živnostenských sotva kdo kloniti. Poslanec Březnovský praví, že návštěva ně- kterých řemeslnických technických kursů učinila n něj dojem nejlepší. Ohledně návštěvy výstavy světov myslí, že nemělo by se trvati na tom, by návštěv níci podávali o cestách svých referáty nebo pořádal přednášky, Mnozí živnostníci, ač dobří odborníci, by tomu nestačili; jinak musili bychom tam posíla samé učitele a professory, kteří dovedou sice psát. ale odborníky nejsou. Posl. Krejeík vyslovuje svůj vděk, že příse- dícímu zemského výboru posl. Adámkovi podařilos z větší části zaplašiti pessimistické názory, kterými mnozí doprovázeli zemskou pomocnou akci živno- stenskou. Nebylo ani divu, neboť před pěti lety věc tato svou novotou zarážela, avšak výsledky dosa- vadní opravňují k nadějím nejlepším. Výsledky tyto zajistí v živnostnictvu samostatnější názory a pře- svědčení, že nelze skutečně spolehat na změnu řádu živnostenského, jež nápravu pouze ve smyslu theore- tickém přivěsti může. Ve skutečném životě drží živnostnictvo prostředky k nápravě namnoze v vlastních rukách.
Nowak Adámek Březnovská Posl
28 article
Ohledně návštěvy výstavy pařížské soudí, že není třeba žádati od každého návštěvníka přesného referátu. Nechť se tak stane jen u těch, u nichž způ- sobilost k tomu se předpokládá. Nechť klade se hlavn váha na způsobilost odbornou. Na obchodních ko- morách bude, aby učinily v té věci spolehlivý výbě a zároveň bude nutno stanoviti zásady, dle který stipendia udíleti se mají. Dotazuje se pana přísedí- cího, jak daleko pokročila otázka založení koželužské školy v království českém, o niž zejmena obec královéhradecká se ucházela a velké oběti pro to byla ochotna přinésti. Přísedící zemského výboru posl. Adámek praví, že by bylo záhodno, aby byla poskytnut zemskému výboru plná moc, aby v případě, že by stávající fond cestovní nestačil, i z letošní dotace 10.000 zl. pro stroje mohly se ve zvláštních přípa dech cestovní fondy ještě sesíliti. Bude dlužno hleděti též k tomu, aby z lůna v škerých vynikajících odvětví živnostenských jistý počet návštěvníků do Paříže byl vyslán. Ohledně škol koželužských uvádí, že c. k. vláda odpověděla, že za dnešních poměrů, v jakých jed- nání ohledně této školy dosud se nalezá, nemůže ještě podali určitého vyjádření. Posl. Krejčík táže se dále přísedicího zem ského výboru, jak pokročila otázka převzetí všeob. škol řemeslnických do správy zemské. Uvádí, že obce, v nichž se školy ty nalezají, rovněž jako jejich učitelstvo se zájmem sledovaly dosavadní vývol otázky této a že dotyční činitelé hledí rozřešení této otázky napjatě vstříc.
Adámek Posl Krejčík Paříž
29 article
Přísedící zemského výboru posl. A dámek o povídá, že slavný sněm i komise živnostenská v nej bližších dnech obdrží obšírnou zprávu o tom, jak otázka ta pokročila. Podotknouti dlužno, že vyjedná- vání o převzetí řemeslnických škol do správy zemské potkalo se s většími obtížemi, než jsme se nadáli Od místních činitelů očekávali jsme větší ochotu Taktéž stát klade na to váhu, aby při té příležitost upraveny byly platy učitelů na ústavech těchto, bude nutno, platy jejich upraviti dle vzoru učitel na školách měšťanských a současně. Posl. Bohaty s potěšením konstatuje, že po- mocná akce ve prospěch maloživnostnictva, kterouž zemský výbor a zemský sněm podníká, jest v úplném souhlase s intencemi obchodní a živnostenské ko mory liberecké a že v těchto věcech náhledy obou stran úplně se kryjí. Myslí, že prostředky k návštěvě výstavy pařížské poskytnuté, jsou skromné a klade váhu na to, aby jen schopní lidé do Paříže byli vysíláni, kteříb v kruzích svých známých zkušenosti tam nabyté sdělovali. Sluší hleděti k tomu, aby veškeré důležit odbory živnostenské byly subvencemi cestovními ob- mýšleny. Tyto cesty budou jaksi doplněním kurs technologických Posl. Pacher klade rovněž váhu na to, aby jen skuteční živnostníci byli do Paříže vysílání. Doufá, že z cesty té přinesou nové obrozující my- šlenky. Dle jeho náhledu přináší živnostnictvo insti- tuci instruktorů živnostenských, snad i právem, málo důvěry vstříc. Dle názoru jeho mohly by tu povstati nové agitační orgány a nezdá se mi správným, aby orgány vládní poučovaly živnostenská společenstva o jejich povinnostech a právech a tím vykonáván byl vliv na autonomní jich život.
Posl Bohata Pacher Paříž
30 article
Posl. Nowak navrhuje tuto resoluci: »Zemský výbor se vyzývá, aby v dorozumění s c. k. vlá- dou zprávy o činnosti instruktorů živnostenských každoročně podávané zemskému výboru předklá- dány byly.« Posl. Bohaty myslí, že instituce instruktorů společenstevních jest přiliš novou a žel jest nutn vyčkati dalších zkušeností o jejich činnosti. K tomu názoru kloní se též přísedící zemského výboru posl Adámek, že 2 síly, jež byly ustanoveny pro kri- lovství české, nestačí. Posl. referent Němec v doslovu poukazuje ještě, že bylo by radno odstraniti nedělní odpolední vyučování na školách pokračovacích; mělo by se výučovati ve dne; jest pak přesvědčen, že vzhledem na naše hospodářské poměry to dosud možně není. Taktéž podotýká, žerna posledních výstavách učed- nických práce žáků, navštěvujíeích pokračovací školy, znamenitě se lišily od prací ostatních, v čemě viděti jest užitečnost škol těchto Ve příčině výstavy pařížskě vyslovuji politování. že vláda, ačkoliv k tomu byla povinna, neustavila společný komitét též v království českém, i navrhuje, aby vysíláni byli do Paříže jednak zpravodajov z oboru živnostenského, obeznalí s poměry fran- couzskými a vedle nich zkušení odborníci, od nich by pak zprávy žádati se nemusily. Přijata zpráv v plném svém obsabu a s nahoře zmíněnou resolue schválena. Došla petice zemské jednoty soukromých úřad- níků v Praze za stanovení 12hodinné pracovní doby v živnostech obchodních a přidělujel se pos. Hájkovi. Potom schůze skončena.
Posl Nowak Bohata Adámek Němec Hájek Paříž Praha
31 article
V dnešní schůzi komise pro práce ve- řejné byl zvolen generálním referentem pos. inženýr Kaflan a pak bylo přikročeno k přikázání jednotlivých petic. Petice družstva Vimperk- Volyi byla přikázána posl. Kaftanovi a Taschkovi Teplice Trutnov pošl. Bohatěmu, Lanškroun-Bíl Voda-Jindřichův Hradec a Vobratany posl. dru. Ma- línskému, Jenšovice-Mělník, Selčany-Votice dru Karlachovi, TachovDomažlice posl. dru. Kno lovi a referát o předloze zemského výboru v př číně investice dru. Russovi.
Kaftan Karlach TachovDomažlice Russ Vimperk oBohat Lanškroun Bíl Voda Jindřichův Hradec Ma Jenšovice Mělník Selčany Votice Taschk Teplice Trutnov
32 article
Komise pro záležitosti zemědělské Ve včerejší schůzi podával posl, hr. Chote k zprávu v příčině změny pravidel, jimiž se upravují služební poměry učilelů na hospodářských školách v krš- lovství českém, podporovaných zemí. K návrhu posl. Teklého upuštěno od debaly povšechné a přistoupeno k podrobné, ve které do- spělo se až k odst. XXII. Debaty při jednotlivých §S zúčastnili se posl. Teklý, dr. Dyk, Peschka, Richter, hr. Wolkenistein, Mayer, Herbst, Rataj Jaroš, Hyrš, Kudrnka, Horák a prine K Schwarzenberg. Odst. 23. jest sporný a prolo že se názory velice různí, navrhi posl. princ Karel Schwa rzenberg, aby byl do příští schůze ko- mise zemědělské pozván přísedící zemského výboru Vzhledem k tomu, jakoži k okolnosti, že byla svolána na odpoledne schůze subkomitétu, byla schůze ko- mise zemědělské odročena. Ve včerejším sezení hypoteční banky usne- seno podati sněmu návrh, aby zemský výbor vy- jednával s vládou vi příčině změny zákona ze dne 26. prosince 1864 v tom směru, aby stvrzenky na úroky, zaplacené z půjček proti zástavě uzavřených. zbaveny byly povinnosti kolkovati, aneb aby aspon ústav pro půjčky zástavní zbaven byl povinnosti bezprostředního lodvádění poplatků, připadajících na dotyčné potvrzenky pokladnám státním. Řeferáto tom svěřen posl. dru. Malzovi Posl. dr. Knoll poukazuje, že žadatelé o půjčku jsou velice poškozování prodlužováním státníchf- nančních úřadů při vyřizování žádostí za slevu po- platků a přeje si, by požádala se vláda o náprava.
doktor Dyk Peschek Richter Wolkenistein Mayer Herbst Rataj Jaroš Hyrš Kudrnka Horák Schwarzenberg Schwa Malz Posl Knoll
33 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. dubna. (Pražská ná- vštěva ministra dra. Rezka.) Němečti politikové se svými orgány i s vládou Körbrovou vžili se v domnění, že jich účastenství při smi- řovacích konferencích jest samo o sobě ústupek tak dalekosáhlý, že sám už zasluhuje odměny. Tou odměnou měl býti náhubek, jejž si zá- stupcové českého lidu na sněmu království če- ského měli dobrovolně přivázati na ústa: »Sněm český bude letos sněmem správním,« hlásaly vídeňské listy ještě před zahájením sněmu byly přesvědčeny, že v pražské sněmovně ne- bude řeči o jiném, než o rozpočtu a některých věcech čistě hospodářských. Také příjezd mi- nistra dra. Rezka do Prahy měl dle výkladu listů německých jen ten účel, aby přiměl českou delegaci, by se na sněmu nedotýkala otázek, jež tvořily předmět porad při smiřovacích kon- ferencích a aby se sama snažila dáti letošnímu sněmování ráz čistě hospodářský. Měla-li ná- vštěva dra. Rezka takový účel, jaký jí připisují listy německé, pak se ovšem minula svého cíle.
Rezek Praha Rezek
34 article
Dnešní »Bohemie» zaznamenává a politováním, že se poslanci čeští nevyliýbají olázkám politi- ckým, při čemž ovšem chytře zamlčuje, že první podnět k opolitické debatě na letošním sněmu českém zavdal svou beztaktností německý virilista, rektor Holzinger. Urážky, vržené na- dutým německým učencem ve tvář české vědy nemohly pravě tak zůstati bez odpovědi, jako neomalená mluva posl. Steina, jenž se nezmohl na lepší vtip než na degradování království če- ského na pouhou provincii. Více než dosavadní debaty mrzí však »Bohemii« ta okolnost, že na jednaci pořad příští schůze sněmovní položen i návrh Pacákův stran rovnoprávnosti jazyka českého při státních úřadech v Čechách. »Bo- hemie« oznamuje už předem, jak se Němci za- chovají k tomuto návrhu, bude-li — o čemž nepochybují — přikázán výboru. »Němečtí po- slanci« — praví »Boh.« — »drží se zásady, že upravení jazykové otázky při státních úřadec nespadá do pravomoci zemských sněmů, nýbrž říšské rady. Proto budou hlasovati proti tomu, aby se návrh Pacákův přikázal výboru ; bude-li však pomocí českých a velkostatkářských hlasu přece přikázán, zdrží se ve výboru všelikého jednání, jako se svého času neúčastníli ve vy- boru projednávání Buquoyova jazykového ná vrhu a návrhu na podání adressy.« Toto proroctví »Bohemie« nemůže nikoh překvapiti; jeť jen novým dokladem pověstné smiřlivosti našich krajanů druhého zemského jazyka. To správně vycitil zpravodaj krakoe- ského »Glosu Narodu«, jenž za příležitosti prvé politické debaty na sněmu českém píše: »Če- chové chtějí smíru, ale opirajícímu se o spra- vedlnost; Němci oň nestojí a když Čechové, podráždění nadutostí německou, postaví se n odpor, neznamená to nikterak, že by si přáli zpřetrhati předenou, útlou niť dohody, jak tvrd
Holzinger Stein Pacákův Němec Buquoyův Čecho Čechy Bohemia